stáhnout - Suffolk

František HORÁK a kolektiv 

SUFFOLK 

uznávané masné plemeno ovcí 

Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR 

Klub chovatelů ovcí plemene Suff olk 

Brno 2006

František HORÁK a kolektiv 

SUFFOLK 

uznávané masné plemeno ovcí 


Klub chovatelů ovcí plemene Suffolk 

Brno 2006

SUFFOLK – uznávané masné plemeno ovcí 

Autorský kolektiv: 

Prof. Ing. František HORÁK, CSC. – vedoucí kolektivu 

Dr. Ing. Michal MILERSKI 

MVDr. Radek AXMANN 

Ing. Alois PINĎÁK, CSc. 

Ing. Lenka NOVOTNÁ 

Ing. Vít MAREŠ 

Doc. Dr. Ing. Jan KUCHTÍK 

Ing. Miroslava MAREŠOVÁ 

Na zpracování kap. 7 spolupracovali: 

MVDr. R. AXMANN 

V. BISKUP 

Ing. P. DOBROVOLNÝ 

Ing. M. KADEŘÁVEK 

J. KOSAŘ 

M. MÁTL 

P. SOKOL 

Technická spolupráce: 

Kamila TREZNEROVÁ 

Ing. Daniel FALTA 

Autoři fotogra fotogra í: 

Prof. Ing. František HORÁK, CSC., Dr. Ing. Michal MILERSKI, MVDr. Radek AXMANN, 

MAREŠOVI, Patrik ROSA, Daniela DZIKOVÁ, Mgr. Dagmar SVOBODOVÁ, Ondřej 

PASTRŇÁK, Vladimír BISKUP 

Na titulní straně foto Patrika ROSY stádo Miloše ŠVECE – ovčí farma Běleč 

© HORÁK František a kol. 2006 

ISBN ??????? 


OBSAH 

ÚVOD – Horák F. 5 

1. PŮVOD PLEMENE – Horák F. 7 

2. CHARAKTERISTIKA PLEMENE – Horák F., Axmann R., Milerski M., Novotná L. 8 

2.1. Obecná charakteristika 8 

2.2. Standard plemene 10 

2.3. Chovný cíl 12 

3. VÝZNAM PLEMENE A JEHO ROZŠÍŘENÍ 15 

3.1. Velká Británie 15 

3.2. Česká republika 

3.3. Ostatní státy (Dánsko, Francie, Holandsko, Německo, Rakousko, 

17 

Slovensko, Švýcarsko, Amerika, Kanada, Austrálie, Nový Zéland) 24 

4. UŽITKOVÉ VLASTNOSTI – Horák F., Milerski M., Kuchtík J., Pinďák A. 32 

4.1. Růst a vývin 32 

4.2. Pohlavní dospělost 34 

4.3. Plodnost a reprodukční ukazatele 34 

4.4. Výkrmnost a jatečná hodnota 36 

5. ŠLECHTITELSKÁ PRÁCE – Milerski M., Horák F. 47 

5.1. Šlechtitelské postupy – Milerski M. 47 

5.2. Odhady plemenných hodnot – Milerski M. 48 

5.3. Celková plemenná hodnota – selekční index – Milerski M. 51 

5.4. Výsledek šlechtění plemene Suff olk v ČR – Milerski M. 

5.5. Šlechtění plemene Suff olk v zahraničí 

53 

(Velká Británie, Holandsko, USA) – Milerski M., Horák F. 

6. VÝSLEDKY KONTROLY UŽITKOVOSTI A DĚDIČNOSTI – Horák F., 

57 

Mareš V., Pinďák A., Milerski M., Axmann R., Marešová M. 63 

6.1. Výsledky KU v období 1974–1993 – Horák F. 63 

6.2. Výsledky KU v období 1994–1998 – Horák F., Pinďák A. 63 

6.3. Výsledky KU po roce 1999 – Horák F., Mareš V. 65 

6.4. Pořadí nejlepších bahnic a beranů plemene Suff olk – Milerski M. 79 

6.5. Genotypizace plemene Suff olk – Axmann R. 82 

6.6. Produkce plemenných beranů – Pinďák A., Horák F. 

6.7. Liniová skladba beranů plemene Suff olk – Marešová M., 

84 

Milerski M., Horák F. 89 

6.8. Šlechtitelské chovy plemene Suff olk – Pinďák A., Horák F. 94 

7. TECHNOLOGIE CHOVU – Horák F. a kol. 99 

8. VETERINÁRNÍ PREVENCE A PROBLEMATIKA ZDRAVÍ – Axmann R. 111 

9. KLUB CHOVATELŮ OVCÍ PLEMENE SUFFOLK – Axmann R. 111 

10. DŮLEŽITÉ ODKAZY A KONTAKTY – Novotná L., Axmann R. 113 

11. POUŽITÁ LITERATURA – Horák F., Milerski M. 114 

12. BAREVNÁ PŘÍLOHA 

Poznámky 

117 

3

4 SUFFOLK – uznávané masné plemeno ovcí 

5 

ÚVOD 

Ve skutečnosti se již v 70. letech minulého století u nás výzkumně řešila problematika 

hybridizace chovu ovcí. Byly rozpracovány teoretické postupy a zahájeno šlechtění 

syntetických plodných i masných linií ovcí. Rovněž výzkum věnoval pozornost otázkám 

technologie chovu, zavedl pojem „anglosaský“, který vycházel z oplůtkového systému. 

Byly rozpracovány formy odchovu vícečetných vrhů, časného zapouštění jehnic, 

biotechnologie reprodukce a ultrazvuková diagnostika gravidity. Poprvé v novodobé 

historii se přikročilo k objektivní staniční testaci výkrmnosti a jatečné hodnoty jehňat. 

Při řešení otázek hybridizace se k užitkovému křížení z masných plemen používali 

berani Texel a Oxford Down. 

Ve schválené koncepci rozvoje až do roku 2000 se sice počítalo s růstem početních 

stavů ovcí, ale za hlavní produkt byla stále považována vlnařská užitkovost. To vše bylo 

v době, kdy 1 kg tuzemské potní vlny cenově odpovídal tržní hodnotě 6 až 8 kg živé 

hmotnosti jatečných jehňat. 

Již od roku 1974 byly prováděny první provozní pokusy s využitím plemene Suff olk 

při užitkovém křížení. V období 1974–1987 bylo do ČR dovezeno 110 plemenných zvířat 

Suff olk (44 ♂ a 66 ♀), po roce 1979 především z Anglie. V roce 1988 již 2 šlechtitelské 

chovy s 378 bahnicemi vyprodukovaly 76 plemenných beranů, včetně různěpodílových 

kříženců. V období 1990–1995 bylo do ČR importováno celkem 1 895 plemenných ovcí, 

ale z toho pouze 7 SF. 

Pro pochopení růstu obliby plemene SF je třeba dodat, že za období 1974–2006 bylo 

k nám dovezeno celkem jen 330 plemenných zvířat plemene SF (90 ♂ a 240 ♀). Značný 

praktický význam mělo zavedení inseminace beranů na ISB Jevíčko. 

Na přelomu tisíciletí se v ČR již chovalo 5 masných plemen: CH – 2 866 ks, SF – 

1 410 ks (u 57 chovatelů), T – 524 ks, OD – 422 ks a 15 ks BE. Cílená propagace významně 

ovlivnila růst obliby plemene a poptávku po plemenném materiálu SF. V tomto směru 

se prosadil Klub chovatelů ovcí plemene Suff olk, který byl založen 15. 11. 1997 v pořadí 

jako druhý. 

V roce 2000 plemeno SF z celkové populace ovcí v KU představovalo pouhých 7,9 %. 

V roce 2006 již 20,8 %. V rámci pouze čistokrevných zvířat z celkového počtu na plemeno 

SF připadalo 15,6 %. V roce 2000 v rámci skupiny masných plemen bylo plemeno SF 

zastoupeno 26,9 % a v roce 2006, v rámci čistokrevných plemen, již 48,8 %! 

Za období 1994–2006 u 27 549 bahnic SF zapojených v 63 stádech do KU, byly dosaženy 

následující průměrné ukazatele reprodukce: oplodnění 86,6 %, plodnost 156,2 %, 

intenzita 135,3 %, odchov 115,9 % a průměrné denní přírůstky jehňat do věku 100 dnů 

267 g. Za posledních 10 let se podíl plemenných beranů plemene SF v rámci masných 

plemen zvýšil z 25,2 % na 52,5 % v roce 2006. Přitom jen za posledních 10 let, tj. 1997–2006, 

bylo realizováno 2 077 plemenných beranů plemene SF, což z celkového počtu 7 306 ♂ 

odpovídá celkem 28,4 %, ale z masných plemen 45,1 %! V období 2000–2006 bylo 92,2 %

6 


7 

beranů SF na nákupních trzích realizováno ve výsledných užitkových třídách Elita. 

V rámci rámci plemene nyní působí 52 linií. linií. To znamená, že že plemeno má má příznivou liniovou liniovou 

skladbu. V roce 2005 2005 všichni vyprodukovaní plemenní plemenní berani měli pouze pouze genotypy R1 

a R2. V roce 2006 2006 v 943 chovech působilo v přirozené plemenitbě 1005 beranů SF, tj. 

31,3 %, což prakticky prakticky představuje třetinu všech všech beranů působících působících v v plemenitbě. 

plemenitbě. 

V rámci publikace je nově pojata kapitola “Technologie chovu“. V této části přední 

chovatelé popsali své své „know how“ how“ a nezištně předali své dlouhodobé dlouhodobé praktické poznatky. 

V podstatě totéž platí o charakteristice současných ŠCH plemene SF. SF. 

Monografi e se obtížně „rodila“. Hlavní důvod spočíval v tom, že jsme byli vedeni 

snahou komplexně zpracovat a objektivně objektivně analyzovat analyzovat dosažené výsledky užitkovosti 

získané získané za celou dobu chovu plemene SF u u nás, tj. 33 let. Na zpracování této práce se 

podílela celá řada kolegů kolegů a spolupracovníků. Mimo spoluautorům chci tímto vyslovit 

poděkování především praktickým chovatelům, kteří přispěli svými poznatky do 

kapitoly Technologie chovu. Jsou to: MVDr. R. AXMANN, V. BISKUP, Ing. P. DOBRO- 

VOLNÝ, Ing. M. KADEŘÁVEK, J. KOSAŘ, P. SOKOL a za za ZVOZD „Horácko“ Opatov 

P. MÁTL a P. ŠALOMOUN. Rovněž tímto vyjadřuji uznání uznání SCHOK v ČR, který vydání 

této publikace realizoval. 

Chovatelům chci popřát radost a uspokojení s chovem ovcí plemene Suff olk, které 

právem patří mezi „uznávaná masná masná plemena ovcí“ chovaná v ČR. 

Prof. Ing. František HORÁK, CSc. 

1. PŮVOD PLEMENE 

Nejvýznamnější anglické černohlavé žírné krátkovlnné plemeno s polojemnou 

(crossbrední) vlnou ze skupiny anglických nížinných ovcí (Down). Bylo vyšlechtěno 

koncem 18. stol. v jihovýchovní Anglii křížením bahnic Norfolk Horn (původní místní 

rohaté norfolkské plemeno žírných černohlavých ovcí s černě zbarvenou obličejovou 

částí hlavy a končetin) s berany plemene Southdown (krátkovlnné polojemnovlnné 

bezrohé plemeno ze skupiny Anglické nížinné – Down, s šedohnědou obličejovou části 

hlavy a končetin. Vzniklo selekcí z plemene Sussex ve stejnojmenném hrabství v letech 

1780–1829. Plemenná kniha založena v roce 1892. Dalo vznik celé řadě plemen, která 

mají vztah k plemeni Su Su olk. Např.: Avrachin, Berrichon du Cher, Bizet, Cotentin, Dorset 

Down, Minnesota, Morlam, Multinipple, Nilgiri, Oxford Down, Ramsdown, Shropshire, 

Foto 1 ♂ Southdown 

Foto 3 ♂ Su Su olk 

x 

Foto 2 ♀ Norfolk


9 

Southdale, Vendéen a dalších několika rázů. Pro informaci poznamenáváme, že Motyka 

při šlechtění Kelčanské merinky na Kyjovsku, Kyjovsku, v druhé polovině 18. století, použil plemeno 

Southdown). V oblasti Bury St. Edmunds byla tato ovce známá jako Southdown Norfolk, 

nebo místně „černohlavá ovce“. Kříženci byli selektováni selektováni na dobrou intenzitu růstu růstu 

a produkci kvalitního masa. masa. Zvýšená produkce masa byla byla spojena spojena s přechodem na 

intenzivnější intenzivnější systémy hospodaření a zavedení osevních postupů. postupů. Ovcím byly vyčleněny 

pozemky s trvalým oplocením (kamenné (kamenné zídky, živé ploty), na nichž se začal uplatňovat 

systém nepřetržité pastvy. První První záznam z roku 1797 1797 pochází od A. YOUNGA, který který 

doporučil, aby plemeno plemeno bylo označováno jako Suff olk. Plemeno Plemeno bylo uznáno v roce 

1810. 1810. Na Na zemědělské zemědělské výstavě v Suff olku v roce roce 1859 bylo vystaveno poprvé a tvořilo tvořilo 

samostatnou skupinu. Svaz Svaz chovatelů plemene Suff Suff olk (Suff olk olk Sheep Sheep Society of of Great Great 

Britain and Ireland) vznikl v Anglii v roce 1886. Plemenná kniha byla založena v roce 

1887. Do plemenné knihy bylo zapsáno 46 46 stád, ve ve kterých se chovalo od 50 do 1 100 

bahnic, tj. v průměru 314 bahnic. bahnic. Všech 46 46 stád pocházelo pocházelo z východní části Anglie, 

přičemž 34 přímo přímo z hrabství Suff olk. Nejstarší stádo bylo založeno v roce 1810. 

Plemeno se velmi rychle rozšířilo. Do Irska v roce 1891, do Skotska 1895 a do Welsu 

v roce 1901. Obliba plemene vzrostla vzrostla natolik, že již od prvopočátku bylo exportováno 

v podstatě do celého světa, především však do Francie, Francie, Německa, Ruska, Švýcarska, 

Severní a Jižní Ameriky a do koloniálních zemí. Plemeno se podílelo na vzniku řady 

plemen: Suff olk bílý, Suff olk jižní, Francouzská černohlavá, Katahdin, Morlam, Multinipple, 

Německá černohlavá masná, Novofundlandská, Novofundlandská, Suffi n aj. Při označování označování tohoto 

plemene se používají tato pravá synonyma: Černohlavá, Černohlavá, Norfolk, Southdown. 

V rámci plemene se v současnosti uvádí 4 typy: anglický, americký, francouzský, 

novozélandský, označovaný označovaný též jako Suff olk jižní. jižní. Mimo Mimo těchto „Suff olků olků černohlavých“ 

bylo v Austrálii vyšlechtěno plemeno Suff Suff olk olk bílý. 

2. CHARAKTERISTIKA PLEMENE 

2.1. Obecná charakteristika 

Plemeno je většího tělesného rámce s dlouhým, rovným a širokým hřbetem, s hlubokýmbokým 

a prostorným prostorným hrudníkem. hrudníkem. Záď Záď je je dobře dobře osvalená, osvalená, včetně včetně středně středně dlouhých dlouhých 

končetin. Hlava je je celá celá lysá, černá, porostlá pouze černou lesklou krycí srstí a mírně 

klabonosá, klabonosá, zejména u beranů, s typickým typickým pohlavním výrazem. Uši na úrovni očí jsou 

středně dlouhé, jemné, částečně svislé, svislé, směřující dopředu. Spodní část končetin až po 

loket a hlezno jsou černé černé a porostlé černou krycí srstí. Korektní postoj, pevná kostra 

a pevné spěnky patří k typickým plemenným plemenným znakům. Obě pohlaví jsou zásadně bezrohá. 

Crossbrední (kříženecká) vlna je bílá, zřetelně zkadeřená, někdy mírně nažloutlá, 7–9 cm cm 

dlouhá. Rouno Rouno polouzavřené polouzavřené s s ojedinělým ojedinělým výskytem výskytem černých černých vlnovlasů, sortiment B–C 

(25–33 µm), má typické zakončení praménku připomínající svým charakterem vlnu 

merinek. Mezi rounem a krycí srstí je velmi výrazný rozdíl. 

Dobrá adaptabilita na rozdílné klimatické a chovatelské podmínky, včetně dobré 

plodnosti, kratší plodné období (bahnění převážně zimní a jarní), vynikající mateřské 

vlastnosti, mléčnost bahnic a dobrý zdravotní stav jsou typickými znaky plemene. 

Ovce i berani se vyznačují dlouhověkostí a pevnou konstitucí. Plemeno má dobrou 

vitalitu, na pastvině se nenuceně pohybuje s přiměřenou ostražitostí. Je vhodné i do 

drsnějších klimatických podmínek podhorských oblastí a různých produkčních systémů. 

MALÁ a kol. (2004) na základě sledování tepelných ztrát u třídenních jehňat zjistila, 

že křížence ML, Š s plemenem SF není vhodné chovat v produkčních systémech bez 

trvalých staveb. 

Pro své dobré užitkové vlastnosti se hodí k užitkovému křížení téměř se všemi 

plemeny. Vývinem a růstem se řadí mezi poloraná plemena. 

Je vhodné k užitkovému křížení s cílem získat křížence pro všechny 3 druhy výkrmu: 

mléčný, polointenzivní–pastevní a intenzivní–stájový. Plemeno se uplatňuje především 

v pastevních systémech chovu s dobrým a kvalitním porostem. 

Jehnice lze zapouštět při dobrém odchovu v 10–12 měsících věku (podmínkou je 

dosažení hmotnosti 50–55 kg). Průměrná ž.h. bahnic 75–85 kg, beranů 100–130 kg. 

Plemeno je vhodné pro oplůtkový i jiné způsoby pastvy, včetně celoročních pastevních 

systémů. Je celosvětově rozšířeno a vyskytuje se v různých typech (rázech) s rozdílným 

tělesným rámcem i zbarvením (anglický, americký, francouzský, novozélandský). 

Berani anglického typu mají kohoutkovou výšku 70–80 cm, bahnice 60–70 cm. 

U beranů je výška v kříži 65–70 cm, délka těla 100 cm a obvod hrudníku 120–130 cm. 

Tento typ je charakteristický velmi intenzivním osvalením. 

Berani amerického typu mají v dospělosti kohoutkovou výšku 100–110 cm, jsou delší 

a mají váhu 115–160 kg, bahnice mají kohoutkovou výšku 70–80 cm a ž.h. 80–115 kg. 

Pro tento typ je charakteristické průměrné osvalení. 

Francouzský typ je širší, spíše krátkonohý, a svým osvalením tvoří přechod mezi 

typem anglickým a americkým. 

Novozélandský typ se vyznačuje vyšší stříží kvalitní vlny. Má výbornou růstovou 

intenzitu a jatečnou hodnotu. Jejich chov se orientuje především na produkci těžších 

jatečných jehňat. 

V rámci jednotlivých typů se často vyskytují i místní rázy. Například v Rakousku 

se chová ráz Suff olk tyrolský. 

V ČR se s úspěchem, v běžných chovatelských podmínkách, využívá v otcovské 

pozici k užitkovému křížení již více než 30 let. 

Užitkovost plemene: plemeno je dost náročné na výživu. Je vhodné k volné i oplůtkové 

pastvě. Maso je jemné a libové. Plodnost na obahněnou ovci činí 170–180 %, ž.h. 

jehňat ve 100 dnech věku 35–38 kg, denní přírůstek v odchovu a výkrmu 330–380g, roční 

stříž potní vlny bahnic 3,5–4,5 kg, beranů 4,5–5,5 kg, délka vlny 7–9 cm, výtěžnost vlny


11 

50–55 %. Průměrné reprodukční ukazatele růstové intenzity jehňat a produkce potní 

vlny bahnic bahnic za za třináct let dosahované v v ČR ČR uvádíme uvádíme v v tab. 1. 

Tab. 1 Průměrné výsledky KU plemene Su Su olk v v ČR ČR za za období 1994–2006 

(n = 27 594 bahnic) 

Oplodnění Reprodukce (%) 

Plodnost na 

Intenzita 

obahněnou 

plodnosti 

Odchov 

jehňat 

Přírůstek 

jehňat (g) 

Produkční 

výkonnost bahnic 

(kg/ž.h.) 

Produkce 

potní vlny 

(kg) 

86,9 156,4 135,4 115,9 267 33,9 3,51 

Zjištěné výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty 128 jehňat SF v polních podmínkách 

v ČR v období 1994 až 2003 byly následující: věk poražených jehňat 136 dnů, průměrný 

přírůstek 249 g, průměrná porážková ž.h. 37,4 kg, jatečná výtěžnost 45,8 %, zmasilost 

3,5 bodu, ztučnění 2,7 bodu, podíl kýty 33,5 %, masa z kýty 75,4 %, ledvinového tuku 

0,8 %, plocha MLD 14,2 cm2 Zjištěné výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty 128 jehňat SF v polních podmínkách 

v ČR v období 1994 až 2003 byly následující: věk poražených jehňat 136 dnů, průměrný 

přírůstek 249 g, průměrná porážková ž.h. 37,4 kg, jatečná výtěžnost 45,8 %, zmasilost 

3,5 bodu, ztučnění 2,7 bodu, podíl kýty 33,5 %, masa z kýty 75,4 %, ledvinového tuku 

0,8 %, plocha MLD 14,2 cm . Jehňata mají dobrou růstovou schopnost a dosahují přírůstky 

okolo 450 g. 

SF je celosvětově nejpoužívanější plemeno k produkci jatečných jehňat. Poskytuje 

vysoký stupeň růstu, vývinu a dobrou jatečnou hodnotu. Vysoká užitkovost a kvalita 

produkce je zárukou produktivity a rentability chovu. 

2 . Jehňata mají dobrou růstovou schopnost a dosahují přírůstky 

okolo 450 g. 

SF je celosvětově nejpoužívanější plemeno k produkci jatečných jehňat. Poskytuje 

vysoký stupeň růstu, vývinu a dobrou jatečnou hodnotu. Vysoká užitkovost a kvalita 

produkce je zárukou produktivity a rentability chovu. 

2.2. Standard plemene 

Charakteristika zevnějšku 

Celkový vzhled – střední až velký tělesný rámec, obdélníkovitého tvaru. Harmonická 

tělesná stavba, hluboký a prostorný hrudník s dobře vyvinutými masnými partiemi. 

Středně dlouhé končetiny s pevnou spěnkou a korektním postojem. Hlavním plemenným 

znakem je bezrohost a lesklá černá krycí srst na hlavě a na končetinách po 

zápěstí a zánártí. Ostatní části těla jsou porostlé bílou polojemnou krátkou vlnou. 

Jehňata se rodí černá a postupně, v průběhu 6. měsíců, vlna vyběluje. 

Hlava – u obou pohlaví zásadně bezrohá, výrazná a přiměřeně široká. Celá hlava (včetně 

uší porostlá krátkou, lesklou černou krycí srstí) je výrazně oddělená od ovlněného 

krku. Oči jasné, syté barvy, v očnici úměrně hluboko zasazené. Uši na úrovni očí 

jsou středně dlouhé, jemné, širší, částečně svislé a směřující vpřed. Obě čelisti musí 

být správně utvářeny s chrupem odpovídajícím věku. Berani se vyznačují výrazným 

klabonosem a pohlavním dimorfi smem, s pravidelně utvářenými čelistmi bez 

vad skusu (podkus přesahující 0,5 cm a předkus přesahující 0,5 cm). Přípustný je 

ojedinělý výskyt bílých nebo hnědých chlupů na obličejové části hlavy. U jehňat se 

připouští malý chomáč vlny na čele, kde tvoří tzv. kštici–čupřinu. 

Krk – u bahnic středně dlouhý, dobře osvalený, u beranů kratší a výrazně osvalený. 

U obou pohlaví plynule navazující na kohoutek, hrudník a plec, bez kožních záhybů 

a kožní řasy. Krk má být porostlý bílou vlnou. Je přípustný mírně hnědý límec. 

Hrudník – válcovitý, hluboký, široký a dostatečně prostorný, částečně vystupující 

z hrudní kosti 

Plec – dlouhá, strmější, výborně osvalená a pevně vázána s hrudí. 

Kohoutek – široký, nevýrazný, krátký s dobře vyvinutým kápovým svalem, dobře 

vázaný a plynule přecházející v hřbetní linii. Výška v kohoutku musí odpovídat 

typu a pohlaví jedince. 

Hřbet – dlouhý, rovný, pevný, široký, nepřestavěný, výrazně osvalený, plynule přecházející 

v bedra. 

Bedra – nevýrazná a dobře osvalená. 

Záď – kvadratická, dlouhá, mírně skloněná, v sedacích hrbolech široká a výrazně 

osvalená. 

Kýta – dobře vyvinutá, výborně utvářená a výrazně osvalená především kýta vnitřní. 

Končetiny – široce postavené, silné, středně dlouhé s korektním postojem, pevnou 

kratší spěnkou a sevřenými černými paznehty. Po zápěstí a zánártí pokryté černou 

lesklou srstí bez obrůstu vlnou Nepřípustné jsou různé vady postoje končetin, měkké 

spěnky a různé odstíny hnědé barvy nebo bílé znaky. 

Kůže – na těle, kromě hlavy a spodní části končetin narůžovělá, jemná a bez 

pigmentace. 

Zevní pohlavní orgány 

u beranů – obě varlata souměrná, dobře vyvinutá, hladká, odpovídající konzistence 

s dobře ohraničenými nadvarlaty. Šourek dobře upnutý, ve spodní části 

nerozdělený, je je porostlý krátkou bílou srstí. 

u ovcí – vulva (ochod) souměrně utvářená, stydká štěrbina směřující hrotem dolů, 

přiměřeně dlouhá. 

Vemeno – u jehnic žlaznaté s dobře vyvinutými s široce mírně do stran postavenými 

struky. U bahnic obě poloviny vemene stejnoměrně vyvinuté, žlaznaté s nedeformovanými 

a přiměřeně vyvinutými struky. Případný výskyt nefunkčních pastruků 

je přípustný. 

Vlna – bílá, pružná, mírně nažloutlá (barva závisí na kvalitě vlnotuku), polojemná, 

pololesklá, vyrovnaná, nezplstěná, se střední jemností 25–33 μm, což u nás odpovídá 

sortimentu B–C. Přirozená roční délka 7–10 cm. Rouno přiměřeně husté, polouzavřené 

a pouze s ojedinělým výskytem černých vlnovlasů. Hlava a končetiny po 

zápěstí a po zánártí nejsou obrostlé vlnou, ale černou lesklou krycí srstí. Břicho je 

obrostlé vlnou horší kvality. 

Vyřazovací vady: 

rohatost v jakékoliv formě 

trojúhelníkovitě dopředu se zužující hlava 

malá varlata – atrofi e 

kryptorchismus


13 

hermafroditismus (zvíře má současně částečně vyvinuté samčí i samičí pohlavní 

orgány) 

vnější morfologické vady pochvy 

tříselná kýla 

bílé odznaky na černých neovlněných částech těla 

Diskriminující vady 

(negativně působí na zdraví a tělesné funkce): 

různé vady postoje končetin, včetně kravského postoje, ploché, malé nebo extrémně 

měkké spěnky 

předkus 0,5 cm a podkus přesahující 0,5 cm 

struky příliš velké, špatně posazené nebo nepravidelného tvaru 

vemeno uvolněné 

velké množství černého vlasu v rouně 

bílé odznaky na černých částech těla porostlých krycí srstí 

malý obvod hrudníku 

vnější morfologické vady pochvy, výhřez pochvy a konečníku 

vady víček (ektropium, entropium) 

rohovité útvary na hlavě 

Souhrnná charakteristika plemene: 

odolnost zevním podmínkám prostředí 

dobré zdraví, bez projevu na nosičství genetických vad 

klidná a vyrovnaná povaha 

chodivost 

dlouhověkost 

dobrá pastevní schopnost v průběhu pastevní sezóny 

pohlavní aktivita beranů s vysokým libidem v průběhu celého roku 

genetická odolnost ke scrapie – cíl šlechtění genotyp ARR/ARR 

nejvýznamnější nejvýznamnější masné plemeno pro užitkové křížení ovcí v ČR 

vyznačuje se pevnou konstitucí a chovnou kondicí 

2.3. Chovný cíl 

Chovným cílem je produkce chovných beranů pro účely užitkového křížení v terminální 

otcovské pozici ve všech hybridizačních programech chovu ovcí. Účelem je 

produkce (především těžkých) výborně osvalených jatečných jehňat s velmi dobrou 

kvalitou masa. Pro tento účel mohou být využiti berani plemene Suff olk díky jejich 

celoroční výrazné pohlavní aktivitě. 

Chovný cíl musí splňovat požadavky kladené na ovce, které mají být: odolné, přizpůsobivé, 

zdravé, kondičně pevné, s dobrou růstovou intenzitou, výkrmností a jatečnou 

hodnotu potomstva. U bahnic se přihlíží k pravidelné roční reprodukci, dobré plodnosti, 

bezproblémovým porodům a dobrým mateřským vlastnostem. Berani mají mít dobrou 

pohlavní aktivitu a vysoké libido zajišťující při dvou až třítýdenním připouštění 40–50 

ovcí min. oplodnění 90 %. 

U všech kategorií zvířat je požadován dobrý zdravotní stav, pastevní a chovná 

kondice, schopnost jak tradičního chovu–zimní ustájení, tak i celoročního pastevního 

chovu. Pohlavní dospělost 6–7 měs., chovatelská zralost 8–10 měs., kdy v příznivých 

chovatelských podmínkách mohou být jehnice již zapuštěny v případě, že dosáhly min. 

ž.h. 50 kg! Všeobecně je plemeno charakterizováno spíše jako polorané. 

V šlechtitelské práci je účelné respektovat následující zásady plemenného výběru. 

1. Růst a vývin* 

♂ ♀ 

Ž.h. (kg) jehňat při narození 

jedináčci 5,5–6,0 5,0–5,5 

dvojčata 5,0–5,5 4,8–5,2 

Ž.h. ve 100 dnech (kg) 38–43 35–40 

Průměrný denní přírůstek (g) jedinců určených k plemenitbě: 

– ve 100 dnech Ž.h. (kg) při zařazení 

330–390 300–350 

– do plemenitby 65–70 50–55 

– v dospělosti* 110–150 70–100 

Tělesné rozměry v dospělosti (cm)* 

– kohoutková výška 75–85 65–75 

– výška v kříži 72–83 65–70 

– délka těla 105–115 95–105 

– obvod hrudníku 140–160 120–140 

– obvod holeně (metakarpu) 11–13 14–16 

Poznámka: *) neplatí pro americký, příp. novozélandský typ 

2. Reprodukce (%) 

Oplodnění 

– ročky (prvničky) 85–90 

– bahnice 90–92 

Dobré zabřezávání v průběhu do 4 týdnů u stáda, bahnění 1x ročně. 

Plodnost na obahněnou 

– 1. vrh 140–150 

– 2. a další vrh 160–180 

Celková plodnost na bahnici–intenzita 130–150 

Odchov jehňat na bahnici 150–170

14 


15 

Důraz se klade na velmi dobré mateřské vlastnosti bahnic a jejich dobrou 

mléčnost. 

Ovce s komplikovanými porody, porody, nedostatečnými mateřskými vlastnostmi, vlastnostmi, případně 

ovce, které zůstaly 2x po sobě jalové, se z plemenitby vyřazují. 

3. Masná užitkovost (ve věku 100 dnů) 

Jatečná výtěžnost (%) 48–50 

Podíl kýty a hřbetu (%) 

Nepovinné údaje: 

50–55 

Porážková hmotnost (kg) 40–48 

Hmotnost jatečně oprac. trupu (kg) 22–24 

Plocha hřbet. svalu MLD (cm2 3. Masná užitkovost (ve věku 100 dnů) 

Jatečná výtěžnost (%) 48–50 

Podíl kýty a hřbetu (%) 

Nepovinné údaje: 

50–55 

Porážková hmotnost (kg) 40–48 

Hmotnost jatečně oprac. trupu (kg) 22–24 

Plocha hřbet. svalu MLD (cm ) 18–20 

Výška bederního tuku (mm) do 2 

Výška hřbetního tuku (mm) do 5 

Podíl vnitřního loje (%) do 5 

Osvalení v obou případech min. 4 body (třída zmasilosti U) 

2 ) 18–20 

Výška bederního tuku (mm) do 2 

Výška hřbetního tuku (mm) do 5 

Podíl vnitřního loje (%) do 5 

Osvalení v obou případech min. 4 body (třída zmasilosti U) 

4. Vlna (standard odpovídá chovnému cíli) 

Roční stříž potní vlny (kg) 

berani 4,5–5,5 

bahnice 3,5–4,5 

Výtěžnost – rendement (%) 50–55 

Střední jemnost (μm) 25–33 

Sortiment B–C (56–50´s) 

Přirozená roční délka (cm) 7–10 

Zásadně se požaduje vlna bílá, nebo mírně nažloutlá, polojemná, pololesklá s nevýrazným 

zkadeřením. Rouno má být pravé, vyrovnané, polouzavřené. Nežádoucí je 

přerůst, výskyt mrtvých vlasů, černých chlupů, pigmentace, nedostatečný obrůst břicha 

a zplstění vlny na boku a zkrut na břiše. 

V období 2002–2006 bahnice plemene SF zařazené do KU dosáhly průměrnou 

roční produkci potní vlny 3,4 kg (při rozpětí 3,0–3,7 kg). V tomto období celostátní 

průměr stříže všech plemen, především s kombinovanou užitkovostí, byl 4,2 kg (při 

rozpětí 4,0–4,5 kg). 

Pro zařazení do plemenitby byly na základě požadavků Klubu chovatelů ovcí plemene 

Suff olk stanoveny následující podmínky, které byly schváleny Radou PKO: 

min. věk beranů při zařazení do plemenitby je 6 měs. a ž.h. nejméně 50 kg 

beran zařazovaný do plemenitby musí mít třídu za CPH ER nebo E 

berany narozené do 1 roku od data dovozu alespoň jednoho z jejich rodičů ze 

zahraničí lze zařadit do chovu i když je CPH I, ale nemá záporné hodnoty. Pod- Pod- 

mínkou pro zařazení do plemenitby je, aby jejich vlastní užitkovost ve 100 dnech 

byla vyšší než 35 kg a hloubka MLD má větší hodnotu než 27 mm 

genový podíl plemene musí být 100 % 

beran musí pocházet z chovu, ve kterém je min. 10 bahnic plemene SF 

u berana bylo provedeno vážení a ultrazvuková měření v rozpětí 70–130 dnů 

věku 

u všech beranů zařazovaných do plemenitby je povinné genotypování, beran musí 

být zařazen do třídy odolnosti vůči klusavce R1 nebo R2 

Při použití beranů nových linií orientovaných na masnou užitkovost lze do plemenitby 

zařadit i jedince, kteří mají pro plemeno netypickou kštici na hlavě. Kupírování 

ocásků je povinné u obou pohlaví. 

Původní anglické černohlavé masné plemeno ovcí s polojemnou vlnou. Vyznačuje 

se především výbornými ukazateli růstu a dobrou jatečnou hodnotou. Plemeno má 

dobrou adaptabilitu na rozdílné chovatelské podmínky i systémy chovu. K typickým 

plemenným znakům patří: dobrá plodnost, snadné porody, dobrá mléčnost, 

mateřské vlastnosti, pevná konstituce a dobrý zdravotní stav. Berani vynikají dobrou 

pohlavní aktivitou. Pro své mimořádné užitkové vlastnosti patří plemeno Suff olk 

obecně k nejrozšířenějším masným plemenům ovcí. Berani se především používají 

k produkci jatečných jehňat středních a vyšších váhových kategorií při diskontinuálním 

užitkovém křížení. 

3. VÝZNAM PLEMENE A JEHO ROZŠÍŘENÍ 

Plemeno SF je jedním z nejrozšířenějších plemen a je chováno v podstatě na celém 

světě. 

3.1. Velká Británie 

Export plemene do jiných zemí měl vliv na změnu užitkového typu plemene. V Anglii, Anglii, 

obdobně jako ve Francii je chov orientován na zvířata středního tělesného rámce s výraznou 

masnou užitkovostí, oproti USA, kde se upřednostňuje velký tělesný rámec. 

U plemene se dosahuje následující užitkovost: 

Plodnost: 

mladé ovce (prvničky) činí 158 %, rozmezí 130–180 %. 

bahnice 171 %, při rozpětí 150–190 % 

Stříž potní vlny: 

jehnice jedináčci 5,2 kg, dvojčata 4,2 kg 

bahnice jedináčci 5,6 kg, dvojčata 4,7 kg


17 

Růstová intenzita: 

ž.h. ve věku 56 dnů (8 týdnů) 32,6 kg, rozpětí 25,0–41,3 kg 

ž.h. ve věku 147 dnů (21 týdnů) 70,5 kg, rozpětí 47,0–88,0 kg 

Hodnoty Hodnoty ultrazvuku ve věku 147 147 dnů: 

hloubka MLD v průměru 35 mm při rozpětí 29,0–46,8 mm 

hloubka tuku v průměru 4,31 mm při rozpětí 1,5–8,0 mm 

V červnu 2006 ve Velké Británii byl celkový stav ovcí všech kategorií okolo 35 mil. 

kusů. Polovina bahnic byla čistokrevná a druhá byla tvořena kříženci. Podíl kříženců 

se postupně zvyšuje (v roce 1971 činil 32 %, v roce 2003 se zvýšil na 50 %). Dochází 

k postupnému poklesu počtu chovů, avšak neodráží se na snižování početních stavů, ale 

naopak dochází ke zvyšování průměrné velikosti stád. V praxi se stále uplatňují zásady 

stratifi kace chovu. Asi 1/4 čistokrevných bahnic chovaných v horských oblastech se kříží 

s berany masných plemen. Další 1/4 bahnic se po 3. obahnění přemístí do podhorských 

oblastí a zde jsou zapouštěny berany plemene Border Leicester a Bluefaced Leicester. 

Čistokrevné bahnice v nížinných oblastech se běžně kříží s berany masných plemen. 

Ve Velké Británii se cca 39 % bahnic chová v horských oblastech, 21 % v podhorských 

a 40 % v nížinách. 

V roce 2003 se v Anglii chovalo 101 plemen ovcí. V posledních 30 letech postupně 

roste význam importovaných masných plemen. Platí to především o plemenech Charollais 

a Texel. Za období 1997–2003 se stavy plemene Texel zvýšily o 72 %. Berani T, 

CH a SF tvoří více než polovinu všech beranů a připouští se jimi asi 52 % bahnic. V roce 

2004 v 5 030 chovech bylo chováno 259 

tis. bahnic plemene Suff olk s průměrnou 

velikostí stád 51 ks a 65 % je připařováno 

čistokrevně. Plemeno Texel se chovalo 

v počtu 392 tis. bahnic. Nejrozšířenějším 

plemenem je Skotská černohlavá ovce, 

které se chová okolo 2 033 tis. ks. Dru- Dru- 

Foto 4 a 5 Anglický typ Su Su olka 

hým nejpočetnějším plemenem s 1 861 tis. bahnic je Velšská horská ovce a na Swaledale 

připadá okolo okolo 1 1 247 tis. bahnic. 

Berany plemene SF bylo v roce 2003 ve Velké Británii zapouštěno 21,6 % všech 

chovaných chovaných bahnic (POLLOT, (POLLOT, STONE, 2006). 2006). V poslední době je selekce zaměřena zaměřena na na 

dokonalé osvalení především kýty. 

3.2. Česká republika 

republika 

V 70. letech 20. století Václav JAKUBEC s kolektivem z VÚŽV Uhříněves prováděl 

v rámci rámci základního výzkumu a v návaznosti návaznosti i na praktickou aplikaci v provozních 

podmínkách podmínkách řadu pokusů s užitkovým křížením (hybridizaci) ovcí. Tyto pokusy měly 

za úkol úkol ověřit optimální kombinace křížení masných plemen na zvyšování výkrmnosti 

a jatečné hodnoty. Do Do pokusu byla zařazena masná plemena Texel a Oxford Down. 

Ve výzkumném záměru nebylo počítáno s plemenem Suff olk. Pro zvýšení plodnosti 

se používalo plemeno Romanovská a Finská. Finská. K objektivnímu hodnocení výkrmnosti 

a jatečné hodnoty byla v Korosekách Korosekách v roce 1969 založena první Stanice výkrmnosti 

a jatečné jatečné hodnoty ovcí. Cílem komplexního výzkumu bylo ověřit podmínky a možnosti možnosti 

hybridizace ovcí u nás. Následně měla práce vyústit ve vyšlechtění syntetické plodné 

a masné linie linie ovcí, především na bázi Žírného merina a Zušlechtěné valašky. 

V důsledku celospolečenských změn, restrukturalizace zemědělství a přechodu na 

podmínky tržního hospodářství, tyto náročné a velmi významné pokusy byly ukončeny ukončeny 

koncem osmdesátých let. 

Přes výše uvedené skutečnosti se v ČR plemeno Suff olk chová již od roku 1974. Za 

více než než pětatřicetileté období období prošlo toto plemeno několika vývojovými vývojovými etapami. 

A. 1974 až 1980 – aklimatizace a ověřování plemene 

V červnu 1974 zástupci statku Ústí nad Labem koupili 2 berany SF na farmě Aňala, 

která byla součástí ŠM Bajč. Berani pocházeli ze St. statku Hortobágy v Maďarsku. Na 

farmě Aňala působili 3 roky, ale v chovu se neprosadili. Pro vysvětlení, a s ohledem 

na historickou pravdu (HORÁK F. 1979), dodáváme: „Skutečností bylo, že cílem cesty 

do Bajče nebyl nákup beranů plemene SF. Skutečný záměr spočíval v realizaci získání 

nových linií Askanijských merinek. Toto plemeno, stejně jako Kavkazské merino, bylo do 

Československé republiky z SSSR dovezeno v roce 1969. Chovatelé ovcí AM: JZD Bořitov, 

St. statek Ústí nad Labem – farma Sebuzín, ŠZP VŠZ Praha Lány – farma Amálie a ŠM 

Bajč, v rámci KRB (komplexní a racionalizační brigáda), začali úzce spolupracovat 

a vyměňovat si zkušenosti a genofond“. 

Berani SF byli koupeni pro stádo Slavošov, kde se již delší dobu prováděla selekce na 

zvýšení reprodukčních ukazatelů bahnic a růstové intenzity jehňat. Mateřskou populaci 

tvořily bahnice s různým podílem plemene ŽM. Po jednom z dovezených beranů plemene 

SF bylo odchováno pouze 9 jehňat, která pro další chov neměla praktický význam.


19 

Avšak druhý beran č. 1050/1–021 linie Alamo dal ve skutečnosti podnět k tomu, že 

plemeno SF SF se začalo postupně postupně v v ČR ČR prosazovat. Po tomto beranovi bylo ještě v v roce roce 

1974 1974 v „dorazu“ „dorazu“ zapuštěno 17 ovcí, z nichž nichž se 14 obahnilo (oplodnění 82,4 %) %) a narodilo 

se 19 19 jehňat (plodnost na obahněnou 135,7 %, celková celková plodnost plodnost 111,8 111,8 %). Jehňata byla 

určena převážně k výkrmu, výkrmu, přičemž se u nich projevil projevil velmi zřetelný heterózní efekt. efekt. 

V roce 1975/76 se v provozní testaci výkrmnosti pokračovalo. V roce 1977/78 byly 

do do vlastního chovu zařazeny 2 jehnice jehnice a 3 beránci FF . Velmi povzbudivé výsledky daly 

1 

v roce 1977 podnět k prvnímu dovozu 7 beranů plemene SF z Velké Británie. Z nich 

5 zůstalo ve Slavošově a 2 byli určeni pro Velkovýkrmny Smiřice n. p. Dovezení berani 

se stali zakladateli 3 linií: Hledík, Hrom a Humus. V roce 1977/78 se ve Slavošově přistoupilo 

k převodnému křížení 55 jehnic F SFxŽM. Ve stádě se uplatňoval režim trojího 

1 

bahnění za 2 roky s použitím světelného režimu a se zařazením náležitě vyvinutých 

jehnic poprvé do reprodukce již od věku 8 měs. 

V roce 1978 bylo do chovu zařazeno již 61 jehnic F a současně začal odchov 12 aukč- 

1 

ních beránků F . V následujících letech se pak již zpravidla pro reprodukci odchovávali 

1 

jen vícepodíloví kříženci s plemenem SF. Celkově v letech 1978 a 1979 bylo berany SF 

zapuštěno 281 ovcí z nichž 265 obahněným se narodilo 386 jehňat. To znamená, že ve 

stádě se dosáhlo oplodnění 94,3 % a plodnost na obahněnou ovci 146 %. 

V roce 1979 se uskutečnil 

první import 24 čistokrevných 

jehnic plemene SF z Anglie do 

ČSSR. Opakovaně bylo též 

dovezeno 6 beranů linií Hubert, 

Hugo a Honza. Z této skupiny 

pět beranů zůstalo ve stádě Slavošov 

a jeden byl zařazen do 

inseminace v Jevíčku. 

V období 1974–1980 bylo 

do ČR dovezeno 39 plemenných 

zvířat SF. Z toho bylo 15 beranů 

(13 pocházelo z Velké Británie Foto 6 Jeden z prvních importů z Velké Britanie do 

a 2 z Maďarska) a 24 jehnic chovu Slavošov v roce 1979 

(původem z Velké Británie). 

V uvedeném sedmiletém období stádo kříženek ve Slavošově bylo ustájeno ve velmi 

ztížených podmínkách. Jednalo se o adaptovanou stodolu a původní chlév. O stádo se 

velmi pečlivě starali manželé PŠURIKOVI. 

V průběhu aklimatizace se potvrdila odolnost a zvýšená růstová schopnost jehňat. 

Zcela ojedinělý byl poznatek, že po beranovi Hron se za rok (při dvouturnusovém 

bahnění) narodilo celkem 224 jehňat! Nově formované stádo bylo postupně rozšířeno 

formou převodného převodného křížení. 

B. 1981 až 1993 – rozšíření plemene a jeho zapojení v hybridizačním programu 

V chovném roce 1980–1981 se již začalo formovat samostatné stádo ovcí plemene 

SF. SF. Založení samostatného samostatného stáda bylo nutné z toho důvodu, že ovce SF SF na pastvinách 

se chovaly odlišně než než merinky. Ze 118 118 ovcí bylo v té době již 38 čistokrevných čistokrevných jedinců, 

59 potomků bylo generace F a 21 F . Bahnice SF dosáhly průměrnou stříž potní vlny 

1 2 

5,96 kg a generace F pak 7,03 kg. Od roku 1983 se produkce potní vlny u bahnic pohy- 

1 

bovala na úrovni přibližně 4,60 kg. Ve stádě zabřezlo 88 % ovcí, u kterých se dosáhla 

plodnost na obahněnou 156 % a celková plodnost 138 %. Významné bylo zjištění, že 

v reprodukčních ukazatelích byly mezi plemeníky značné rozdíly. 

V roce 1981 již ve stádě Slavošov bylo do KU zapojeno 81 bahnic, což z celostátního 

počtu bahnic v kontrole užitkovosti 25 631 ks představovalo pouze 0,31 %. 

V roce 1983 se uskutečnil již třetí dovoz 9 plemenných beranů z Velké Británie. Tito 

berani byli zakladateli nových linií Hanuš, Hakr a Hardy. Z předcházejících dovozů byl 

i beran linie Hugo. Berani dosáhli průměrnou stříž potní vlny 6,01 kg. Nákup těchto 

beranů 28. 7. 1983 provedla Ing. A. SÝKOROVÁ a MVDr. T. RUDOLF. Berani byli 

nakoupeni v následujících chovech: P. G. D. Barrett Brands Farm, Felthorpe–Norfolk, 

Tittleshall–Norfolk, W. Garner Codwick Hall, G. Duke Elmdon Lee, Littlebury Green–Essex, 

G. E. Messrs a M. Duke Abbey Farm, Ickleton–Essex. 

V roce 1986 bylo stádo převedeno do nových velkokapacitních objektů a muselo 

být doplněno na 500 ks. Vlastní šlechtitelské jádro tvořilo již 202 bahnic s následujícím 

genovým podílem: 100 % Suff olk (P ) – 64 ks, F – 1 ks, F – 45 ks, F – 87 ks a F – 5 ks. 

0 4 3 2 1 

Z celkového počtu 62,4 % bahnic a jehnic pocházelo z vícečetných vrhů. V tomto období 

již bylo v chovu 10 bahnic, které pocházely z trojčat nebo dokonce ze čtyřčat. V roce 

1987 bylo stádo rozšířeno o 57 jehnic F . Změna chovatelských podmínek a organizace 

1 

chovu však měla nepříznivý dopad na užitkovost. Oplodnění stáda se snížilo na 66 %, 

plodnost na obahněnou ovci činila 166 % a celková plodnost byla 109 %. Průměrná stříž 

bahnic byla 4,50 kg. K podstatnému zlepšení užitkovosti nedošlo ani v následujícím 

chovném roce. 

V roce 1987 byl realizován opakovaný dovoz plemenného materiálu z Velké Británie. 

Celkem bylo dovezeno 42 jehnic a 20 beranů. Obě kategorie byly do chovu zařazeny až 

v září 1988. Při základním výběru v roce 1987 bylo již v chovu 346 ovcí, přičemž není 

započítán dovoz z roku 1987. Tato zvířata byla do chovu zařazena až v září 1988. 

Původní populaci 24 dovezených ovcí v roce 1979 se podařilo za 8 let rozšířit 3,5x. 

Během dvanácti let, se třemi opakovanými dovozy celkem patnácti beranů devíti linií, 

se vytvořilo stádo o 346 ks s různým genovým podílem. Podařilo se zachovat sedm linií 

beranů. V období 1974 až 1987 bylo do ČSR dovezeno celkem 110 plemenných zvířat 

SF. Z V. Britanie 42 beranů a 66 roček a 2 plemenní berani z Maďarska v roce 1974.


21 

Pro informaci poznamenáváme, že průměrná cena dovezeného berana činila 14 310 

a ročky 11 016 Fco Kčs. 

Na Na druhé druhé straně je třeba zdůraznit, že ze stáda stáda ve Slavošově, v období 1980–1989, bylo 

vyprodukováno 283 aukčních beranů, kteří byli realizováni v průměru za 7 217 Kčs. 

V období 1981–1990 již již zemědělská zemědělská praxe začala začala postupně doceňovat nutnost přechodu 

na zvýšení tržní produkce ovčího masa. 

V roce 1988 byly v KU plemene SF SF vedeny jen dva šlechtitelské chovy. Slavošov 

s celkovým počtem 426 ovcí (z toho 301 bahnic a 125 jehnic) a Horní Němčí s počtem 

119 ovcí (77 bahnic a 42 jehnic). Obě stáda měla v průměru celkovou plodnost 116,6 % 

a plodnost na obahněnou ovci 120,9 %. Jehnice ve dvanácti měsících dosáhly v průměru 

ž.h. 53,5 kg, roční produkci potní vlny 3,16 kg a bahnice 4,45 kg. 

Pozoruhodná je však skutečnost, že v roce 1988 bylo bylo již na nákupních trzích předvedeno 

91 beranů SF a z nich se do plemenitby zařadilo 76. To znamená, že v přepočtu 

se od 100 bahnic zařadilo do plemenitby 19 plemenných beranů. Ve svých důsledcích 

pak z celkového počtu narozených beránků se do reprodukce zapojilo 33,0 %! 

Výsledky totiž potvrdily, že při užitkovém křížení se významně zvýšila růstová 

intenzita jehňat, což se příznivě odrazilo na zkrácení doby výkrmu. Plošné rozšíření 

užitkového křížení se začalo realizovat převážně za použití beranů plemene SF a částečně 

beranů plemene Texel, většinou generace F . Došlo k budování nových stád ovcí plemene 

2 

SF formou převodného křížení původních merinových ovcí. V této etapě vznikla řada 

významných chovů, jako např.: v JZD Dolní Němčí na farmě Horní Němčí, VŠV Brno 

ŠZP Nový Jičín–farma Žilina, JZD Zdounky–farma Cvrčovice. Užitkové křížení bylo 

uplatňováno především v chovech: 

JZD Bystřička Přehrada 

– farma Dušná, JZD Pozořice, 

stádo Ochoz u Brna, JZD Opatov, 

JZD Ratibořské Hory, St. 

statek Ústí n. Labem, stádo 

Mašovice aj. 

Foto 7 V 80. letech minulého století byli často do 

plemenitby zařazovány i různě podíloví 

kříženci SF 

V roce 1988 byl realizován 

dovoz beranů plemene 

Suff olk amerického typu 

z Maďarska a v roce 1989 

z NSR. 

Nezastupitelné místo 

v rozšíření hybridizace 

sehrála i IS beranů v Jevíčku. 

Na stanici byl rovněž vybudován 

ŠCH plemene SF, kdy 

inseminační dávky byly používány převážně v Jihomoravském kraji. Šlo zejména o tyto 

chovy: Buchlovice, Bořitov, Jankovice, Jankovice, Ochoz, Opatov, Vavřinec–Veselice, Vavřinec–Veselice, Zdounky. 

V rámci rámci okresu Uherské Hradiště byla využívána k inseminaci inseminaci ovcí též též i IS Staré Staré Město 

u Uherského Uherského Hradiště. V ŠCH ŠCH Horní Němčí působili zakladatelé linií Yet 7427/0–9428 

a Yog 7428/1–8421 původem z NSR. 

Pro účely křížení se od roku 1991 používaly inseminační dávky z ISB Jevíčko. V roce 

1991–1992 se uplatňovaly v chovu především linie anglického typu: typu: Hand, Hardy, Hrom, 

Yak, Yard. Beran Beran linie Hrom, používaný při inseminaci, inseminaci, již pocházel ze šlechtitelského 

chovu Slavošov. 

Není bez zajímavosti skutečnost, že v roce 1988 bylo v ČR provedeno celkem 8006 

inseminací inseminací ovcí. Z toho bylo inseminováno 7134 čerstvým a 872 mrazeným semenem. 

Výsledkem byla celková plodnost 69,4 %, z toho po čerstvém semeni 76,2 %, po mrazeném 

však pouze 18,7 %! V plodnosti na obahněnou ovci již rozdíly mezi inseminací 

čerstvým a mrazeným semenem nebyly tak propastné. Plodnost obahněných bahnic 

po inseminaci čerstvým semenem byla 132,1 % a po inseminaci mrazeným 114,3 %. 

V roce roce 1988 bylo na ISB Jevíčko do inseminace zapojeno 26 beranů. beranů. Z toho bylo 10 ŽM, 

7 Booroola, 6 kříženců s plemenem Booroola, 2 SF a 1 T. Semeno beranů SF bylo použito 

k inseminaci 47 ovcí. Dosažené výsledky byly nepříznivé: oplodnění celkem 26,3 %, 

celková plodnost 34,2 % a plodnost na obahněnou ovci 130,0 %. 

C. 1993–dodnes 

V důsledku celospolečenských změn došlo k restrukturalizaci zemědělství a uplatnění 

volného trhu se zemědělskými produkty. V souhrnu se projevila potřeba „okamžitě řešit“ 

přeorientování přeorientování původního původního zaměření zaměření chovu chovu ovcí ovcí z z vlnařského vlnařského na na kombinovanou kombinovanou vlnařsko–masnou 

užitkovost. Změny si vyžádaly dovoz specializovaných specializovaných masných plemen. 

Tento trend plošně nastartovalo plemeno Charollais. V období 1990 až 1995 bylo do do 

ČR dovezeno celkem 1895 plemenných ovcí. Z toho: 1166 plemenných zvířat Charollais 

(1102 jehnic a 64 beranů), 340 Romney (328 jehnic a 12 beranů), Merinolandschaf 153 

(133 jehnic a 20 beranů), 150 Texel (136 jehnic a 14 beranů), 75 Oxford Down (55 jehnic 

a 20 beranů), 7 Suff olk (2 jehnice a 5 beranů) a s cílem ověření 4 ks plemene Bergschaf 

(3 jehnice a 1 beran). 

Propagátorem a realizátorem dovozu ovcí plemene Charollis z Francie bylo především 

ZD Nečtiny. Je skutečností, že dovoz v uvedeném rozsahu by bez dotace MZe 

ČR nebyl možný. 

Původní velká stáda ovcí plemene Suff olk a jejich vícepodílových kříženců v podstatě 

zanikla. Chovný materiál z těchto chovů však zpravidla posloužil k založení nových 

stád. 

Počátek novodobé historie plemene Suff olk je datován od roku 1995, kdy došlo 

k prvnímu dovozu moderní anglické krve – importu 35 ks plemenných ovcí z Holandska 

zapuštěných anglickým beranem MUIRESK MAIR OR LESS do chovu manželů 

SOKOLOVÝCH z Rychnova u Jablonce nad Nisou a do chovu Milana PROCHÁZKY 

ze Lhůty. Narození potomci se stali zakladateli linie YKON. Současně s tímto dovozem

22 


23 

byli dovezeni i dva plemenní berani. SPORTSMEN v. d. VIJZELESCH (otec KIRKTON 

GOLD STAR) do do chovu manželů Sokolových, který se stal zakladatelem linie YON YON 

a GOLIATH GOLIATH v. d. VIJZELESCH (otec MUIRESK CLASSIC) do do chovu chovu Milana Milana PRO- 

CHÁZKY, který který se stal zakladatelem mimořádně úspěšné linie YRIT (vyprodukováno 

190 plemenných beranů v rámci linie). Dnes v v ČR ČR neexistuje úspěšný chov SF, který by 

v v pozadí pozadí neměl neměl krev linie YRIT. YRIT. O úspěšnosti výběru GOLIATH GOLIATH v. d. VIJZELESCH 

svědčí svědčí i i skutečnost, že potomci této, dnes již 12 let staré genetiky, v užitkovosti stále 

drží krok krok s nejmodernějšími liniemi. 

V roce 1997 došlo k dalšímu dovozu 40 ks plemenných jehnic z Holandska, od chovatelů 

velmi úzce napojených na krev Velké Británie. S těmito jehnicemi byli importováni 

další dva plemenní berani – potomek MUIRESK MAIR OR LESS do chovu Václava 

BRANDEJSE (Ekooil Lično), který se stal zakladatelem linie YAM a potomek PEXHILL 

HUNKY DONEY 78166 do chovu Miroslava ČAPKA v Českých Heřmanicích, který 

se stal zakladatelem linie YAMUS. 

V roce 1999 došlo k dalším podstatným importům. Nejprve bylo po řadě byrokratických 

obtíží dovezeno mražené semeno dvou anglických beranů beranů – STOCKTON 

SUPERSIRE 97 (o. Cairness Goldeneye EBV EBV 220) a SAVERNAKE SUPERSIRE 98 

(o. Hillend Herkules, EBV 253), kterými byly inseminovány ovce v chovech Milana 

PROCHÁZKY a Radka AXMANNA. Jednalo se o první novodobé přímé importy 

z Velké Británie, odkud nebylo možné z důvodu výskytu výskytu TSE/BSE až do roku 2003 

importovat žádné živé přežvýkavce. I přes velmi nepříznivé výsledky laparoskopické 

inseminace se podařilo podařilo odchovat plemenné berany, kteří se stali zakladateli linií STOC- 

KTON a a SAVERNAKE. Linii SAVERNAKE se však vlivem vlivem úhynu úhynu odchovaných beranů 

nepodařilo zachovat. zachovat. Nadále však zůstává zamraženo 12 12 nepoužitých inseminačních 

dávek SAVERNAKE SUPERSIRE 98. 

V květnu 1999 byli v Bábolně nakoupeni 2 berani SF amerického typu pro ZVOZD 

Horácko Opatov. Jednalo se o zakladatele linií YNGR YNGR a a YPSER. 

Na konci roku 1999 byl uskutečněn dovoz dvou plemenných beranů z Dánska. Do 

chovu Ing. Jiřího WEDLICHA byl dovezen potomek dánského berana SPICUS, který 

se stal zakladatelem linie linie YUDO. Do chovu chovu manželů Sokolových byl dovezen potomek 

dánského berana SOFFI (otec novozélandský beran PINE GROVE 12), který se stal 

zakladatelem linie linie HANNIBAL. Tento beran byl výjimečný a v v moderním chovu plemene 

SF v ČR se stal legendou. Pokud platí u YRITA, že dnes v ČR neexistuje úspěšný 

chov SF, který by v pozadí neměl jeho krev, u HANNIBALA to platí dvojnásobně. 

dvojnásobně. 

V roce 2003 byla dovezena další moderní anglická krev z Holandska. Jednalo se 

o berany BRISTER v. d. Vijzelech, dovezeného do chovů Radka AXMANNA a Milana 

PROCHÁZKY a následně do chovu Hany ŠLECHTOVÉ. Beran DOBBER v. d. Vijzelech 

byl dovezen do chovu Ekooil Lično, RAMBO v. d. Vijzelech do chovu Radka JANOUŠKA 

a YUMBO v. d. Vijzelech do chovu Miloše ŠVECE. Tito berani se stali zakladateli linií 

BRISTER, DOBBER, DOBBER, RAMBO a YUMBO, z nichž zejména první tři jmenovaní velmi 

podstatně ovlivňují současný chov. 

V roce 2004 byli dovezeni manželi SOKOLOVÝMI a Františkem DRAŠTÍKEM 

z Německa dva berani čistě německé krve. Jednalo se o zakladatele linií HARMON 

(SOKOLOVI) a HONEY (František DRAŠTÍK). 

Rok 2006 se možná v novodobé historii SF stane zásadním. Po mnoha letech se 

uskutečnilo šest dovozů plemenných beranů z Velké Británie. Manželé SOKOLOVI 

dovezli potomka Shipreed Sea Captain (zakladatel linie CAPTAIN) s vazbou na Glenisla 

Sydney a Crosemanor Commandeur a potomka Fordafourie President (zakladatel linie 

PRESIDENT) s vazbou na Glenho Warrior a Stockton Almighty. Vladimír BISKUP 

dovezl dva berany po Robinson Supersire (zakladatel (zakladatel linie SUPERSIRE) a dva po 

Strathica Strathica Stormway (zakladatel linie STORMWAY). Mimo tyto dovozy F. DRAŠTÍK 

přivezl z Německa dalšího zástupce čistě německé krve, zakladatele linie HOWARD. 

V roce 2007 bude na nákupních trzích po těchto beranech předvedeno jejich první 

potomstvo. Následující roky ukáží, jak byly tyto dovozy pro náš chov přínosné i přes 

obrovské investice, zejména v případě anglických dovozů. 

Význam plemene podtrhuje rozsah a výsledky KU 

V roce 1994 bylo v KU pouze 7 chovů SF chovajících více než 10 bahnic. Byl to: 

Josef ŠRÁMEK 10 ks, ISBe Jevíčko 17 ks, Ing. Eva ROUBÍNKOVÁ 19 ks, ZD Ochoz 44 ks, 

Agria Zdounky 47 ks, ZVOZD Horácko Opatov 183 ks a Bohumil JEČMÍNEK 210 ks. 

V dalších letech se počet stád SF v KU rozšířil až na 120 v roce 2006. 

Nárůst početních stavů SF v KU je patrný z následujícího přehledu: 

Rok Počet stád Počet všech ovcí v chovu 

1994 7 530 

1995 11 506 

1996 14 702 

1997 24 1094 

1998 30 1462 

Zdroj: ČMSCH s. r. o., Výsledky bonitací stád ovcí zapojených v KU 

Za významnou skutečnost je třeba považovat datum 15. 11. 1997, kdy byl ve Vysokém 

Mýtě založen Klub chovatelů ovcí plemene Suff olk. Klub při svém založení sdružil 

čtrnáct chovatelů (z dvaceti dvou registrovaných ve SCHOK v ČR), kteří chovali 655 

ovcí plemene SF, tj. 75 % z celé populace chované v ČR. Předsedou Klubu byl zvolen 

MVDr. Radek AXMANN, který tuto funkci zastává dosud. Tímto rokem byl nastar-


25 

Foto 8 Typické utváření hlavy 

berana Su Su olk 

tován růst oblíbenosti plemene SF v České 

republice. republice. 

V roce 2000 se již prováděla kontrola 

užitkovosti užitkovosti u plemene Suff Suff olk v v padesáti sedmi sedmi 

chovech a a do KU bylo zapojeno 1 410 410 bahnic 

(včetně různěpodílových kříženců). kříženců). V roce 

2000 se již již v ČR ČR chovalo 5 masných plemen 

ovcí: ovcí: Berrichon du Cher 15 ks, ks, Oxford Oxford Down 

422 ks, Texel 524 ks, ks, Suff olk 1 410 ks, ks, ChaCharollais 2 866 ks. ks. V tomto roce bylo celkem do do 

KU zapojeno zapojeno 17 779 ks, ks, z toho se na celkovém 

počtu masná masná plemena podílela již 35,4 %. 

V rámci masných plemen bylo nejrozšířenějším 

plemene Charollais 54,7 %. Další plemena 

měla toto relativní zastoupení: Suff Suff olk olk 26,9 %, 

Texel 10,0 10,0 % % Oxford Down Down 8,1 % a Berrichon Berrichon 

du Cher Cher 0,3 %. Z celkové celkové populace všech ovcí 

v KU (čistokrevných i kříženců) plemeno 

Suff olk v roce 2000 představovalo již 7,9 % 

a v v roce 2006 dokonce 20,8 %! 

Na rozvoji plemene SF v ČR se významně podíleli ošetřovatelé ovcí manželé 

Božena a Jan PŠURIKOVI, Marie a Pavel KOLÍNKOVI, Pavel MÁTL z Opatova. 

V pozdějším období chovatelé: MVDr. Radek AXMANN, Vladimír BISKUP, František 

DRAŠTÍK, Bohumil JEČMÍNEK, Ing. Eva ROUBÍNKOVÁ. Josef ŠRÁMEK, Ladislav 

ŠPUTA aj. Z plemenářských pracovníků Dr. Ing. Michal MILERSKI, Ing. Vladimír 

BAŘINA PhD., Ing. Milan DVOŘÁK, Dalibor JEŘÁBEK, Ing. Vít MAREŠ, Václav 

PAZDERKA, Ing. Jana ŠMÍDOVÁ, Ing. Věra TAUFAROVÁ, František ZAVADIL, 

Ing. Zdeněk JELÍNEK, z technických pracovníků Ing. Václav KOZEL, služby 

MVDr. Libor ČUNÁT a další. 

3.3. Ostatní státy 

Dánsko 

V roce 1980 importovali Arne JENSEN a Jens Bak LAURIDSEN z Velké Británie do 

Dánska čtyři bahnice a jednoho plemenného berana. Teprve v osmdesátých letech se 

uskutečnil dovoz většího počtu bahnic. Plemeno se velmi rychle aklimatizovalo a bylo 

využito především pro užitkové křížení. 

Význam rozsahu importu z Dánska vyplývá z přehledu dovezených linií, viz kapitola 

6. strana 89–90. 

Francie 

Do Francie byli dovezeni 

první berani SF SF na konci 19. 

stol. stol. V roce 1925 1925 bylo bylo dovezenozeno 

celé stádo. Plemeno Plemeno se 

významně významně rozšířilo v 60. letech 

minulého století. V současnosti 

se chová ve všech departamentech,mentech, 

i když nejpočetnější 

populace je v severní Francii. 

V osmdesátých letech bylo ve 

Francii Francii chováno okolo okolo 45 tisíc 

čistokrevných bahnic SF. Ve 

Francii Francii se provádí KU podle Foto 9 Kolekce Su Su olků na výstavě v dánském 

metodiky UPRA od roku Herningu 

1975. 1975. 

Suff olk ve Francii se typově podobá plemenům Hampshire a Dorset Down a proto se 

bahnice těchto plemen kříží s berany SF. Plemeno SF se využívá především při užitkovém 

křížení s s cílem produkce kvalitních výkrmových jehňat. Jehňata jsou vhodná vhodná jak pro 

výkrm mléčný (polointenzivní), tak i stájový (intenzivní). (intenzivní). V roce 1983 bylo semenem 

beranů SF inseminováno přes dvanáct tisíc bahnic. 

Plemeno Suff olk se využívá zvláště v systémech řízené pastvy a s bahněním převážně 

v lednu a únoru. V 90–100 dnech dnech dosahují jatečné trupy jehňat průměrnou váhu 

18–20 kg. kg. Většina Většina stád je o velikosti velikosti 50–100 ks bahnic. 

Ve Francii se jehnice do plemenitby zařazují až ve věku okolo 12 měsíců. V 80. letech 

se z 5 193 bahnic v KU KU poprvé obahnilo jen 592 ks, ks, tj. 11,4 % % mladších osmnácti měsíců. 

Zbývajících 4 601 ks, ks, tj. 88,6 % jedinců starších 18 měs. 

Chov ovcí plemene Suff olk 

je ve Francii na vysoké úrovni, 

čehož je důkazem skutečnost, 

skutečnost, 

že že Francie např. v období 

1975–1984 exportovala 2 435 

plemenných ovcí SF do Belgie, 

Holandska, Itálie, Německa, 

Portugalska a Španělska. 

Holandsko 

Do Holandska bylo plemeno 

SF dovezeno z Belgie 

v 60. letech 20. století První 

dovozy dovozy plemene SF se realizovaly 

z Velké Británie v roce 

Foto 10 Francouzský typ Su Su olka

26 


27 

1966. Do Belgie v průběhu třinácti let bylo z jihovýchodních oblastí Velké Británie 

dovezeno okolo okolo jednoho tisíce plemenných zvířat. Z Z toho asi 1/3 1/3 je zapsána do PK. 

V roce 1976 do regionu Limburg v Holandsku bylo importováno plemeno SF z Belgie. 

Prvních 33 jehňat jehňat z tohoto dovozu dovozu se narodilo narodilo počátkem března v roce 1977. Původní 

importovaná zvířata z Belgie, včetně vlastního odchovu SF SF byla registrována registrována spolu 

s plemeny Hampshire Down, Down, Clun Forest v rámci plemenné knihy knihy Texel. Texel. Rovněž v tomto 

období se realizoval realizoval import plemene SF z Anglie Anglie a Francie. V letech letech 1977–1979 vrchní 

inspektor Mart NIJSEN NIJSEN zavedl evidenci plemene SF již již narozených narozených v Holandsku. 

Výrazný rozvoj plemene SF v Holandsku nastal až po dovozu 44 bahnic a 4 beranů 

z Anglie. V roce 1978 bylo z Anglie dovezeno dalších 84 bahnic. bahnic. 

K 28. 4. 2006 bylo v Holandsku do PK zapsáno 192 stád plemene SF s průměrným 

počtem počtem 10,7 ks. ks. Stáda Stáda jsou chována v následujících regionech: jižních 38 ks, centrálních 

91 ks, severních 60 a 3 na ostrovech. KU se provádí podle pravidel převzatých 

z Belgie. 

Plemeno Su Su olk vykazuje následující parametry užitkovosti: 

1. 

2. 

plodnost % prvničky 158 starší bahnice 171 

Rozpětí mezi chovy 130–180 150–190 

ž.h. jehňat při narození (kg) jedináčci dvojčata trojčata 

od prvniček 5,2 4,2 3,7 

od starších bahnic 5,6 4,7 4,0 

3. ž.h. beránků (kg) v 56 dnech–32,6; v 147, dnech – 70,5 

4. ž.h. dospělých zvířat (kg) – jehnice 60, bahnice po 1. porodu 75, ostatní bahnice 

83,5 a plemenní berani 150. 

Typově plemeno SF chované v Holandsku odpovídá tomuto plemeni chovanému 

v Belgii a Velké Británii. 

Z Holandska k nám byly dovezeny následující linie: Brister, Dober, Hamlet, Rambo, 

Yam, Yamus, Ykon, Yon, York, Yrit, Yuk Yuk a Yumbo. 

Německo 

V Německu chovají celkem 9 specializovaných masných plemen ovcí. Mimo nejpočetnější 

Německou černohlavou ovci – 15 038 ks jsou dále dále v KU: Suff olk – 5 5 276 ks, Texel 

– 5 123 ks, Bělohlavá Bělohlavá masná – 1 750 ks, Shropshire – 1 1 198 ks, Modrohlavá masná – 522 ks, 

Charollais 162 ks, Berrichon du Cher – 65 ks a Hampshire jen 25 ks. Masná plemena 

v KU představují celkem 29,4 % % kontrolovaných ovcí. Plemeno SF ve struktuře masných 

plemen plemen tvoří tvoří 18,1 18,1 %. Za Za předpokladu, předpokladu, že že se se hodnotí hodnotí s s „typově“ „typově“ podobným podobným plemenem plemenem 

Německá černohlavá, tak tato 

dvě plemena se na celkovém 

počtu masných plemen bahnic 

v KU podílí 69,1 %. Obecně 

lze konstatovat, že z „cizích“ 

masných plemen se v Německu 

těší vzrůstající oblibě plemena 

ovcí Suff olk a Texel. 

Rakousko 

Do Rakouska byl plemenný 

materiál Suffolk dovážen 

z Francie a Německa. Chová 

Foto 11 Německý typ Su Su olka 

se i ve vyšších polohách. Během 

celého pastevního období (duben–polovina listopadu) jsou ovce celodenně na pastvině, 

v zimě jsou ustájeny v lehkých dřevěných stavbách. 

Požaduje se následující užitkovost: ž.h. beranů při zařazení do plemenitby min. 

80 kg, jehnic 60 kg. Hmotnost dospělých beranů 110–160 kg, bahnice 80–100 kg. Stříž 

potní vlny: berani 4,0–5,0 kg, bahnice 3,5–4,0 kg. Vlna se střední jemností 31–34 μm, 

sortiment C–C/D, výtěžnost 55–60 %. Plodnost bahnic 150–200 %. 

Zvířata mají mít střední tělesný rámec, což odpovídá kohoutkové výšce u beranů 

80–85 cm, bahnic 70–80 cm, s korektním postojem. Znakem plemene je celoroční 

pohlavní aktivita beranů a vysoká životnost. Zvířata zapsaná do plemenné knihy nesmí 

mít v rounu černý vlas a pigment. Toleruje se pouze melírovaná vlna na ocase za předpokladu, 

že vlna je hodnocena min. 7 body – maximum je 9 bodů. 

V Rakousku je chován i typ Suff olk tyrolský. tyrolský tyrolský. Tento typ se vyznačuje středním 

tělesným rámcem s korektní tělesnou stavbou a s pevnou konstitucí. K plemenným 

znakům patří vysoká růstová 

intenzita, dobrá konverze 

krmiva, dobrá masná užitkovost, 

denní přírůstky až 600 g 

(v polních podmínkách okolo 

320 g – při korekci na ž.h. při 

narození), výborné osvalení, 

nízký obsah tuku a optimální 

poměr maso: tuk. Relativně 

úzká hlava umožňuje snadné 

porody, což je především 

výhodné u prvniček při užit- 

Foto 10 Výstava v Innsbrucku 2006 – – Tyrolský typ typ


29 

kovém křížení. Dobrá odolnost proti plícním a střevním parazitům je předností tohoto 

typu. 

Slovensko 

V roce 2006 bylo ve 132 stádech v ŠCH zapojeno celkem 60 545 bahnic. Samostatně 

jsou zpracovány výsledky za plemena: Merino, Cigája, Cigája, Zošľachtená valaška a „ostatní“. 

V této této skupině skupině je zařazeno celkem 20 chovů s 2 412 bahnicemi. V 8 ŠCH se chovají 

čistokrevná čistokrevná masná masná plemena plemena ovcí. Jedná se o tato plemena: Oxford Oxford Down 1 chov – – 316 

bahnic, 4 chovy Suff olk – 126 bahnic, 1 stádo Berrichon du Cher – 121 121 bahnic a 2 chovy 

Charollais s 36 bahnicemi. Z masných plemen je Suff olk zastoupen 18,5 %. U plemene 

SF se dosáhlo v průměru oplodnění 84,6 % a celková plodnost 130,8 %. 

Foto 13 Skupina ovcí Su Su olk na Agrokomplexu Nitra 2006 

V chovech rozmnožovacích (RCH) se u jednoho chovatele chová 10 bahnic Texel 

a ve 2 chovech pak pak 97 bahnic plemene Charollais. Charollais. V jednom užitkovém chovu chovu u 544 544 

kříženek (M x SF) bylo dosaženo oplodnění 91,4 % a celková plodnost 138,5 %. Údaje 

o růstové intenzitě jehňat, včetně včetně jejich jatečné hodnoty, nejsou v publikaci Výsledky 

KU 2006 uvedeny. 

Z uvedeného je zřejmé, že slovenští chovatelé, mají chov zaměřen především na 

mléčnou užitkovost a a produkci mléčných–velikonočních jehňat. Z toho důvodu důvodu se 

dosud ve větším rozsahu zatím neprovádí hybridizace, hybridizace, využívající v otcovské pozici 

specializovaná masná plemena ovcí. 

Švýcarsko 

Ve Švýcarsku má plemeno SF pouze omezený místní význam. V roce 2004 bylo do 

KU zapojeno zapojeno pouze 128 ovcí ovcí plemene SF. Z toho pak 111 bahnic bahnic a 17 beranů. beranů. 

V menším rozsahu se plemeno SF chová v celé řadě zemí Evropy, zejména pro 

účely účely užitkového křížení. Např. z Maďarska k nám byly dovezeny linie: Alamo, Yngr, 

Ypser. V Polsku se v současné době chov ovcí nachází v hlubokém útlumu a proto i chov 

plemene SF SF je velmi velmi omezen. 

USA 

První dovoz plemene SF do USA se uskutečnil v roce 1888 a zajistil ho G. B. STRET- 

TER z z Chazy Chazy stát New York. York. S plemenem se seznámil v předcházejícím roce na farmě 

Josefa SMITHA v Hasketonu. V tomto chovu chovu koupil 18 měsíců straou straou bahnici s ž.h. 

90,7 kg kg a devítiměsíčního devítiměsíčního berana o váze 88,4 kg. kg. Na Na jaře roku 1890 koupil sedmitýdenní 

týdenní jehně z dvojčat o ž.h. 38,5 kg. 

V západních státech USA se plemeno SF objevilo až v roce 1913. V tomto roce anglický 

svaz chovatelů plemene Suff olk olk daroval Univerzitě Idaho 3 bahnice a 2 berany. Jeden 

z z těchto beranů beranů byl později prodán na Národním trhu v Salt Lake City – Utah za 500 500 $. 

Berana koupili LAIDLAW a BROCKIE z Muldoonu. Tito chovatelé mimo jiné vyšlechtili 

plemeno ovcí Panama. Na základě získaných zkušeností postupně realizovali realizovali několik několik 

dalších dalších dovozů. dovozů. Na rozšíření plemene SF má značnou zásluhu Univerzita v Idaho. Idaho. 

V roce 1934 byl v USA založen svaz chovatelů. Jako hlavní selekční znak ovcí plemene 

SF byla zvolena kohoutková výška. Tím se podařilo výrazně zvětšit tělesný rámec, rámec, živou 

hmotnost, denní přírůstky a jatečnou hodnotu. 

V USA je chován typ Suff olk americký, který se vyznačuje velkým tělesným rámcem, 

s dlouhým a širokým hřbetem, s méně vystupující hrudní kostí, s výborně utvářenou 

vnitřní a vnější kýtou. Tento typ dosahuje tyto průměrné parametry užitkovosti: užitkovosti: ž.h. 

beranů v dospělosti 115–160 kg, bahnice 80–115 kg, roční produkce potní vlny 2,3–3,6 kg 

u bahnic při výtěžnosti 50–62 %, průměrná střední jemnost 25,5–33,0 μm, tj. sortiment sortiment 

B–C, tj. podle Bradfordské stupnice 48–58 s´, přičemž 58 s´odpovídá sortimentu A/B 

a 48 48 s´dokonce s´dokonce C/D. C/D. Roční délka vlny je 5,0–8,0 cm. V roce 1986 1986 bylo do Maďarska Maďarska 

dovezeno 200 čistokrevných bahnic typu Suff olk americký. Odtud se se berani tohoto typu 

dostali dostali k nám poprvé v r. 1988 na užitkové křížení v JZD Bystřička Přehrada, farma farma 

Dušná a dva berani z Maďarska v roce 1999 pro ZVOZD Opatov. 

Plemeno SF se hodnotí 

100bodovým 100bodovým systémem: hlava 

18 bodů, krk a plece 5 bodů, 

hrudník 10 bodů, hřbet a bedra 

20 bodů, bodů, kýta a pánev 17 bodů, 

končetiny 15 bodů, vlna 5 5 bodů 

a pohlavní pohlavní orgány a vemeno 10 

bodů. Pro hodnocení tělesných 

partií jsou jsou zpracována kritéria, 

která jsou v souladu s našimi 

požadavky standardu. 

Foto 14 Americký typ Su Su olka


31 

Chovatele ovcí plemene SF v USA sdružuje: American Suff olk Sheep Society, P. O. 

BOX 256, Newton, UT 87327. 

Svazovým Svazovým časopisem je: Suff olk olk News, News, 3316 Ponderosa Street, Street, Columbia, MO 

65201. 

Jižní Amerika 

Především v Uruguay se v posledních dekádách zaznamenává početní růst, zejména 

masných plemen ovcí. 

Kanada 

První První dovoz dovoz plemene SF se uskutečnil z Anglie v roce 1888. 1888. Vzhledem k výborné 

plodnosti a velké rychlosti růstu jehňat zájem o toto plemeno začal vzrůstat zejména po 

roce 1920. V současné době patří plemeno SF v Kanadě k hlavním masným plemenům. 

Chov je orientován na produkci těžších jehňat. Selekce je zaměřena na střední tělesný 

rámec. Plemeno vyniká dobrou konverzí krmiva. Uvádí se, že má ve srovnání s bělohlavými 

plemeny poněkud kratší produkční věk. Nejlepší výsledky jsou dosahovány 

na menších rodinných farmách. 

Austrálie 

V Austrálii se chová plemeno Suff Suff olk olk bílý bílý a typ novozélandský Suff olk olk jižní, který který byl 

do Austrálie dovezen v roce 1946 a od roku 1959 má vlastní plemennou knihu. V roce 

1973 byl založen Svaz chovatelů tohoto typu. 

SUFFOLK BÍLÝ šlechtil od roku 1977 Dr. Ewan ROBERTS z Univerzity Nový Jižní 

Wales. Při šlechtění použil křížence Suff olk x Poll Dorset a Suff olk x Border Leicester. Od 

druhé generace byla prováděna selekce na bílé zbarvení hlavy a spodní části končetin. 

Cílem bylo vyšlechtit otcovskou pozici beranů, která by měla vyšší přírůstky, výraznější 

osvalení a vyšší jatečnou kvalitu při menším obsahu tuku. Ostatní vlastnosti původního 

plemene Suff olk jsou zachovány. V roce 1986 byl založena Australský svaz chovatelů 

Suff olka bílého. Tento typ je především vhodný k chovu v oblastech s nižším množstvím 

srážek. Jehňata se vyznačují výbornou růstovou intenzitou srovnatelnou se Suff olkem 

americkým, přičemž mají menší ztučnění a lepší osvalení a větší JUT. 

Nový Zéland 

První dovoz plemene Suff olk „černohlavý“ z Anglie a a to 1 berana a 6 bahnic do 

Canterbury se uskutečnil v roce 1913. O vzrůstající oblibě tohoto plemene svědčí 

následující údaje. V roku 1940 v 9 stádech bylo registrováno 176 bahnic. V roce 1983 

bylo registrováno 17 168 bahnic a v roce 2000 již 19 000. Cílem je produkce těžších 

výkrmových jehňat. Selekce se provádí na intenzitu růstu a jatečnou hodnotu. Bahnice, 

která neodchová alespoň jedno jehně za rok se z chovu vyřadí, ovšem s přihlédnutím 

k nepříznivým klimatickým podmínkám. 

V roce roce 1929 pan GOULD přistoupil ke křížení plemene Suff olk x Southdown, čímž 

dal vznik novému typu a to SUFFOLKU JIŽNÍMU. V roce 1940 bylo uznáno plemenem 

a zapsáno do plemenné knihy. 

Typickým plemenným znakem 

je bezrohost, hlava, končetiny 

a paznehty jsou hnědé až černé. 

Vlna u tohoto typu je jemnější, 

tj. 24–26 μm, což odpovídá sortimentu 

A/B–B. Tento typ se 

vyznačuje vysokou plodností 

a velkou intenzitou růstu jehňat. 

Používá se především pro 

užitkové křížení. 

Všeobecně platí zásada, že 

plemeno Suff olk je celosvětově 

dominantním masným plemenem, 

které se používá v otcovské 

pozici při produkci těžších 

jatečných jehňat. V rámci 

plemene v různých zemích 

a světadílech vznikly rozdílné 

požadavky na užitkové priority 

plemene a proto dochází 

k vnitroplemenné diferenciaci. 

Jednoznačně plemeno Suff olk 

se v otcovské pozici používá 

především při hybridizaci 

s domácími plemeny. 

Foto 15 Australský Su Su olk bílý 

Foto 16 Novozélandský Su Su olk

32 


33 

4. UŽITKOVÉ VLASTNOSTI 

4.1. Růst a vývin 

Omezené informace o růstu a vývinu jehňat i starších věkových kategorií lze získat 

především z údajů sledovaných v rámci KU. Z těchto údajů za období let 1999–2006 

vyplývá, že: 

1. Průměrná živá hmotnost jehňat při narození u 31 582 jehňat SF je 3,46 kg, obdobně 

pak u 71 280 ks jehňat 8 masných plemen 3,53 kg. 

2. U souboru 28 973 jehňat plemene SF byla ž.h. ve 100 dnech 30,39 kg, masná 

plemena celkem u 64 560 ks 29,15 kg. 

3. Průměrné denní přírůstky u jehňat plemene SF od narození do 100 dnů věku 

u stejného souboru byly 266 g, průměr všech 8 masných plemen chovaných v ČR 

byl 255 g. 

Foto 17 JUT beránků z testu výkrmnosti 

a jatečné hodnoty 

Podrobněji jsou charakteristiky růstové 

intenzity jehňat v období prvních 

100 dnů života za jednotlivé roky uvedeny 

v kap. 6. 

V roce 1988 beránci jedináčci (s různým 

genovým podílem SF) ve věku 150 dnů 

měli ž.h. 38,94 ± 1,11 kg a z dvojčat 38,10 

± 3,19 kg. Ve 12 měs. byla ž.h. beránků 

jedináčků 73,88 ± 1,09 a u dvojčat 72,74 

± 1,35 kg. Skupina 167 jehnic SF ze dvou 

ŠCH ve věku 12. měs. vážila v průměru 

53,5 kg (z toho u 125 ks ze stáda Slavošov 

52,3 kg, u 42 ks ze stáda Horní Němčí 56,7 

kg). Při přepočtu na korigovaný věk 12 

měsíců byla vypočtena hodnota 53,5 kg, 

z toho ve Slavošově 52,3 kg a v Horním 

Němčí 56,7 kg. 

Vývojová tendence růstu a vývinu u plemene SF je za období více než pětatřicetileté 

období jejich chovu v ČR ČR pozitivní. Obecně je možné konstatovat, že se v v podstatě nemění 

živá hmotnost hmotnost jehňat při narození. Významná Významná pozitivní pozitivní změna je zaznamenána v růstu 

živé živé hmotnosti jehňat ve ve věku 70, 70, resp. 100 100 dnů. dnů. Průměrná Průměrná ž.h. jehňat při narození se 

pohybuje na úrovni úrovni okolo 4 kg, ale ve 100 100 dnech dnech lze pozorovat zvýšení z 28 na 35 kg. 

Z praktického hlediska jsou velmi cenné údaje, které v roce 2006 publikoval ŠTOLC. 

a kol. Za významnou významnou považujeme skutečnost, že autoři ve stejných chovatelských podmínkách 

srovnávali ukazatele růstu růstu a jatečné hodnoty u dvou našich nejrozšířenějších 

masných plemen Charollais a Suff olk. Bylo hodnoceno celkem 168 jehňat CH a 52 SF. 

Ze zjištěných údajů vyplývá: 

Charollais Suff olk Průkaznost * 

Ž.h. jehňat při narození (kg) 3,94 ± 0,02 3,99 ± 0,03 – 

Ž.h. jehňat ve 100 dnech (kg) 33,15 ± 0,05 33,98 ± 0,9 – 

Prům. denní přírůstek ve 100 dnech (kg) 292 ± 5,05 300 ± 9 + 

MLD ve 100 dnech (g) 26,86 ± 0,33 28,08 ± 0,58 + 

Výška hřbetního tuku (mm) 3,17 ± 0,06 3,67 ± 0,10 ++ 

Zmasilost ve 100 dnech (bodů) 4,3 ± 0,07 4,5 ± 0,13 – 

Poznámka: * – vztah neprůkazný P ≤ 0,05 

+ vztah průkazný P≥ 0,05 

++ vztah vysoce průkazný P≥ 0,01 

Z těchto údajů je zřejmé, že jehňata plemene SF měla ve 100 dnech, oproti plemeni 

Charollais, průkazně lepší vývin MLD a vysoce významně větší vrstvu hřbetního tuku. 

U ostatních čtyř sledovaných ukazatelů nebyly zjištěny průkazné rozdíly. 

K nejnovějším údajům v současnosti patří sdělení DOBEŠE I. a kol. (2007). Autoři 

sledovali faktory růstu u 141 jehňat kříženců, kdy v otcovské pozici byli použiti berani 

plemene Suff olk, v mateřské Zušlechtěná valaška a Charollais. Do pokusu bylo zařazeno 

celkem 67 beránků a 74 jehniček, viz tab. 2. 

Tab. 2 Vliv pohlaví a četnosti vrhu na růstovou intenzitu jehňat 

Skupina jehňat Při narození V 70 dnech Ve 100 dnech 

Ž.h. jehničky (kg) 3,92 17,97 23,06 

Ž.h. beránci (kg) 4,32 19,01 24,34 

Průměr (kg) 4,12 18,40 23,69 

Z toho jedináčci (kg) 4,58++ 20,27++ 25,39++ 

Dvojčata (kg) 3,66 16,72 22,01 

Četnost vrhu významně ovlivňuje růstovou intenzitu jehňat od narození do věku 

100 dnů. Rovněž rok narození ovlivní ž.h. jehňat ve věku 100 dnů. Tak např. jehňata 

narozená v roce 2004 vážila v průměru ve 100 dnech 24,67 kg a v roce 2005 jen 22,73 kg. 

V roce 2006 u všech plemen ovcí v KU byl vypočten významný korelační vztah mezi 

ž.h. jehňat při narození a ve 100 dnech na úrovni r = 0,598. To je praktický důkaz toho, 

že všechny ukazatele užitkovosti jsou cca ze 70 % ovlivněny negenetickými faktory. Tak 

např. v roce 1994 v 7 chovech SF byla průměrná ž.h. jehňat při narození 3,93 kg. Avšak 

ve stejném roce stádo Nenačovice uvádí hodnotu 5,50 kg, Zdounky 5,40 kg, ale stádo 

Opatov jen 3,40 kg a Jevíčko dokonce jen 3,30 kg.


35 

V období 1996–2006 u nás odchovaná jehňata od 19 507 bahnic SF v KU se u celé 

populace dosáhl průměrný přírůstek do věku 100 dnů 270 g. Roční průměrná ž.h. ve 

věku 100 dnů v posledních 4 letech (2002–2006) se pohybovala v rozpětí od 29,6 do 

30,9 kg. PINĎÁK A. (2001) zpracoval dynamiku růstu aukčních beránků čtyř masných 

plemen za období 1996 až 2000. U 566 beránků SF zjistil tyto hodnoty: 

Věk Kusů 

Průměrná živá 

hmotnost kg 

100 dnů 566 30,3 

5 měsíců 118 46,8 

6 měsíců 239 51,3 

7 měsíců 90 57,5 

8 měsíců 73 56,4 

9 měsíců 14 58,2 

10 měsíců 1 70,0 

12 měsíců 6 69,2 

13 měsíců 8 84,0 

Ve věku 14 měsíců u 13 kusů byla zjištěna průměrná ž.h. 74,8 kg a ve věku 15 měsíců 

u čtyř kusů 75,6 kg. Údaje od 10 měsíců, vzhledem k malé četnosti, mají pouze orientační 

význam. V těchto ukazatelích mezi plemeny CH, OD, SF a T nebyly podstatné 

rozdíly. 

4.2. Pohlavní dospělost 

Plemeno je polorané. Jehnice 

pohlavně dospívají ve věku 6.–7. měs., beránci v 5.–6. měs. 

Do chovu je však účelné zařazovat jehnice starší 8 měsíců pouze za předpokladu, že 

mají živou hmotnost nejméně 50 kg. Jehnice po zapuštění musí mít bezpodmínečně 

zajištěnou plnohodnotnou výživu proto, že část živin přijatých z krmení potřebují 

jednak na vlastní růst a vývin a navíc na růst plodu. V tomto případě z výživářského 

hlediska je rozhodující druhá polovina březosti. 

Beránci do plemenitby mohou být zařazeni starší 8 měsíců za předpokladu, že 

prošli základním výběrem a váží minimálně 65 kg. Platí zásada, že v prvém roce po 

zařazení do plemenitby by v přirozené plemenitbě neměli mít na připouštění přiděleno 

více než 25 ovcí. 

4.3. Plodnost a reprodukční ukazatele 

PERRET G. (1996) uvádí, uvádí, že ve Francii zhruba jen 12 % roček se obahnilo mladších 

než 18. měs. (údaj se vztahuje k období 1983–1984, kdy bylo do KU zapojeno celkem 

5193 bahnic SF). Pouze u 1,5 % ovcí byla uplatněna synchronizace říje. Prvničky se 

bahní od dubna do května, z toho pak v dubnu asi 85 %. U starších ovcí asi tři čtvrtiny 

porodů se uskuteční v měsících lednu a únoru. 

V jednotlivých měsících byly zaznamenány rozdíly v plodnosti, viz tab. 3. 

Tab. 3 Plodnost ovcí v průběhu roku (%) 

Ukazatel Věková kategorie 

XII I 

Měsíc porodu 

II III IV V 

Bahnění 

prvničky 

dospělé 

– 

4,5 

3,2 

41,8 

8,9 

32,8 

61,8 

14,5 

22,7 

4,9 

3,2 

1,5 

Plodnost 

prvničky 

dospělé 

– 

165 

121 

167 

148 

173 

140 

173 

136 

168 

121 

161 

Plodnost prvniček ovlivňuje i věk při prvním porodu. Skupina obahněná poprvé ve 

věku 12 až 15 měsíců měla plodnost 139 %. Při prvním bahnění v 15–18 měsících byla 

plodnost 145 %, v 18–24 měsících 154 %, ve 24–30 měsících 165 %. 

U plemene SF se vysoká plodnost dosahuje po celé produkční období bahnice. 

U bahnic nedochází k významnému poklesu po 4.–5. porodu. Jako důkaz mohou sloužit 

údaje uvedené v tab. 4. 

Tab. 4 Plodnost bahnic podle věku při bahnění 

Věk (let) 1–2 2–3 3–4 4–5 5–6 6–7 7–8 8–9 9–10 

Plodnost % 140 161 170 177 175 175 175 171 150 

Četnost jehňat ve vrhu ovlivňuje jejich růstovou intenzitu do věku 100 dnů a současně 

je v přímém vztahu k % úhynu, resp. % odchovu jehňat. Tuto problematiku u pěti 

plemen ovcí za období 1995–2005 vyhodnotil MILERSKI, M. (2005). U plemene SF 

hodnotil 15 630 vrhů s 18 663 jehňaty, viz tab. 5. 

Tab. 5 Reprodukční ukazatele a růstová intenzita jehňat Su Su olk 

Ukazatel 

1 2 

Četnost vrhu (jehňat) 

3 4 5 a více 

Četnost vrhů (%) 48,06 46,34 5,34 0,24 0,02 

Ž.h. ve 100 dnech (kg) 32,3 ± 0,2 29,1 ± 0,2 26,8 ± 0,2 24,5 ± 0,6 27,7±2,1 

Úhyn jehňat (%) 13,2 ± 0,8 15,6 ± 0,8 23,5 ± 1,3 36,9 ± 4,9 72,8 ± 16,8 

Plemeno SF dosáhlo průměrnou: plodnost 157,8 %, úhyn 13,9 % a 100 den. ž.h. jehňat byla 

30,1 kg. K srovnání lze použít obdobné údaje u plemene CH: 153,5 %–15,0 %–28,5 kg. 

Ekonomicky se dobrá reprodukční schopnost odráží na délce délce zapojení ovcí v chovu. 

V podstatě se dá hovořit o tzv. „dlouhověkosti“. V tomto směru plemeno SF dosahuje

36 


37 

vynikající parametry. To dokazují údaje KU. V roce 2006 narozená jehňata pocházela 

od rodičů rodičů tohoto věku věku (roky / %): 

1 2 3 4 5 6 7 8 9 

10 let 

a starší 

Bahnice 7,5 27,5 24,2 17,4 11,7 6,7 3,4 1,2 0,4 0 

Berani 12,8 30,5 24,3 16,1 8,6 4,5 1,6 0,5 0,6 0,5 

To znamená, že bahnicím do tří let se narodilo 88,3 % jehňat a do pěti let již 92,3 %. 

Průměrný generační interval byl 3,42 roku. U beranů obdobně: 59,2 %–67,6 % a 3,07 roku. 

Dlouholeté využívání beranů v přirozené plemenitbě však snižuje intenzitu selekce. 

Zvýšená plodnost, resp. odchov, významně ovlivňuje ekonomiku chovu. Vyšší 

plodnost však vyžaduje zvýšené požadavky jak na mateřské vlastnosti, tak i na chovatelské 

podmínky. Perspektivně je třeba využít stabilizační selekci k dosažení optimální 

úrovně plodnosti s ohledem na produkční systémy chovu. U plemene SF považujeme za 

optimální plodnost dvě zdravá, dobře vyvinutá jehňata ve vrhu. U masného plemene 

selekce na početné vrhy (trojčata a více) nemá z chovatelského hlediska opodstatnění. 

Reprodukční ukazatele by měly odpovídat požadavkům chovného cíle. 

4.4. Výkrmnost a jatečná hodnota 

V roce 1968 na KPP Závraty, PP PP Koroseky zahájila poprvé svou činnost v tehdejším 

Československu Stanice výkrmnosti a jatečné hodnoty ovcí (SVJHO). Podnět 

ke zřízení stanice dal VÚŽV Uhříněves, který v 70. létech minulého století výzkumně 

řešil problematiku hybridizace ovcí, včetně šlechtění syntetické plodné a masné linie. 

VÚŽV Uhříněves tuto stanici i v prvních létech metodicky řídil. Stanice vznikla adaptací 

kravína (typ K 96) a měla jednorázovou kapacitu umožňující testaci patnácti skupin 

jehňat po jednom beranovi. Do skupiny bylo zařazeno 10 jehňat (z počátku 5 beránků 

a 5 jehniček, později byli zařazováni již jenom beránci). To souviselo mimo jiné i s tím, 

že od roku 1977 byla stanice využívána i jako Společná odchovna beranů. 

Na Slovensku byla obdobná stanice založena v roce 1969 na VŠP Nitra. V roce 

1972 byly vybudovány 4 další SVJHO: Movis Holíč, PÚ Prešov, ŠSP Vigláš a Spišské 

Vlachy. 

V roce 1972 1972 se testovalo 36 skupin jehňat, převážně merinových plemen. A to: 21 21 

skupin merinek pěti plemen, 7 skupin polojemnovlnných ovcí (C, ZV a ZŠ) a 8 skupin 

kříženců, u nichž v otcovské pozici však nebyla žádná specializovaná masná plemena 

(do této skupiny nezařazujeme plemeno Žírné merino, které v tomto období bylo chovatelsky 

úspěšně využíváno). 

Na Slovensku byly v v té té době prováděny pokusy s hybridizací, hybridizací, při nichž nichž byli do sledování 

zařazeni kříženci Cigája x Suff olk, viz tab. 6. 

Tab. 6 Srovnání výkrmnosti a jatečné hodnoty kříženců Cigája x Su Su olk 

Genofond 

Spotřeba SNL 

na 1 kg přírůstku 

Jatečná 

výtěžnost (%) 

svalovina Podíl (%) 

tuk kosti kýta 

Cigája 0,828 47,69 66,56 16,56 17,42 32,86 

Cigája x Suff olk 0,702 46,76 68,72 14,79 16,49 33,06 

Tyto výsledky měly částečně pozitivní vliv na zvýšení jatečné hodnoty a významně se 

projevily na zlepšené konverzi živin. V 80. letech letech i běžná provozní sledování potvrdila, že 

kříženci SF vykazovali významné zkrácení doby intenzivního výkrmu přibližně o 20–25 

dnů, což se podle HORÁKA (1979) projevilo v úspoře jádra cca cca 12–15 kg. Tento názor 

potvrdily i výsledky první testace SF provedené u jedné skupiny kříženců staniční 

metodou v roce 1976. V roce 1978 se již prováděla testace u 6 skupin kříženců s plemenem 

SF. Výsledky z roku 1978 u kříženců SF50ČM (České merino) a jehňat ČM jsou 

porovnány s celkovým průměrem získaným od 153 jehňat ve výkrmně, viz tab. 7. 

Tab. 7 Výsledky SVJHO Koroseky 1978 

Ukazatel České merino SF 50 x ČM 

SVJHO celkem 

153 ks 

Průměrný denní přírůstek (g) 285 314 262 

Doba výkrmu (dnů) 83,1 69,3 83,2 

Spotřeba krmné směsi 

na1 kg přírůstku (kg) 

6,076 5,868 6,496 

Jatečná výtěžnost (%) 48,18 43,03 45,08 

Podíl kýty (%) 29,42 33,67 31,67 

Hmotnost ledviny (%) 2,81 1,91 2,17 

Plocha MLD (cm²) 14,70 12,07 12,07 

Na těchto výsledcích je cenné zejména to, že obě skupiny, jak M, tak i jejich kříženci 

F (MxSF) pocházeli ze stejného chovu a sice ze Slavošova. 

1 

V roce 1982 byly v Korosekách získány výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty 

u 150 jehňat (90 beránků a 60 jehniček). Hodnocení bylo provedeno u plemen: C, M, 

kříženců ZŠ a ZV s berany SK a T. Vzhledem k možnostem srovnání těchto výsledků 

s pozdějšími údaji uvádíme jen průměrné hodnoty získané pouze od skupiny beránků. 

V roce 1982 byl dosažen průměrný denní přírůstek 306 g při spotřebě krmné směsi 

5,27 kg na 1 kg přírůstku. Jatečná hodnota byla 44,68 %, podíl kýty 31,73 %, ledvinového 

loje 1,60 % a 13,05 cm² plocha MLD. Nutno si uvědomit, že tyto výsledky byly dosaženy 

u beránků z intenzivního výkrmu. 

Z té doby však chybí údaje z výkrmnosti a jatečné hodnoty u plemene SF, nebo 

jejich kříženců.


39 

V roce 1989 se na Slovensku ve třech SVJHO testovalo 150 skupin jehňat, ve kterých 

bylo do výkrmu zařazeno 1 395 jehňat. 

V roce 1989 byly v Závratech testovány 2 skupiny kříženců a sice SF x ZV a SK 

(Severokavkazské masovlnařské) x SF. Hodnotnější jsou výsledky získané od beránků 

ze stáda Dědov – tab. 8 (ve stádě Dušná z JZD Bystřička Přehrada nebyla k dispozici 

kontrolní skupina). 

Tab. 8 Výkrmnost a jatečná hodnota beránků ZV, T x ZV a SF x ZV za rok 1989 

Ukazatel 

Zušlechtěná valaška 

(ZV) 

Genofond 

Texel x ZV Suff olk x ZV 

Počet kusů (n) 9 8 10 

Průměrný denní přírůstek (g) 156 111 243 

Krmná směs na 1 kg přír. (kg) 6,50 9,50 5,50 

Seno na 1 kg přírůstku (kg) 1,28 1,88 1,08 

ŠJ na 1 kg přírůstku 3,70 5,44 3,13 

SNL na l kg přírůstku 0,70 1,06 0,62 


Podíl kýt (%) 32,93 35,18 34,28 

Podíl ledvinového loje (%) 0,79 0,37 0,39 

Plocha MLD (cm²) 8,30 9,93 10,18 

Hodnota selekčního indexu 89,07 60,99 149,85 

Ing. Olga ŠAŠKOVÁ (1989) sumarizovala výsledky dosažené ve SVJHO Koroseky 

za období 1980–1985. Ve zkrácené formě uvádíme jen výsledky které se vztahují na 

křížence s plemenem SF, viz tab. 9. 

foto 18 Kolekce plemenných jehňat z chovu Radka AXMANNA 

Tab. 9 Výkrmnost a jatečná hodnota v SVJHO Koroseky v období 1980–1985 

Plemeno, 

kříženci 

Prům. denní 

přírůstky 

(g) 

Spotřeba 

ŠJ na 1 kg 

přírůstku 

Spotřeba 

SNL na 1 kg 

přírůstku 

Jatečná 

výtěžnost 

(%) 

Podíl kýty 

(%) 

Plocha MLD 

(cm2 Plemeno, 

kříženci 

Prům. denní 

přírůstky 

(g) 

Spotřeba 

ŠJ na 1 kg 

přírůstku 

Spotřeba 

SNL na 1 kg 

přírůstku 

Jatečná 

výtěžnost 

(%) 

Podíl kýty 

(%) 

Plocha MLD 

(cm ) 

M 228 3,541 880 46,35 30,79 12,58 

Mx(MxT) 305 2,347 574 42,84 31,99 11,95 

MxSF 339 2,831 669 42,25 33,62 11,81 

MxK 267 3,686 680 43,66 31,83 12,10 

MxSK 269 3,217 760 43,01 32,74 11,92 

MxVF 355 2,680 631 41,90 32,40 11,97 

Průměr: 294 3,047 701 44,01 31,72 12,16 

C 251 3,347 797 47,21 31,01 12,68 

CxSF 301 2,963 554 49,91 27,42 12,24 

CxVF 298 3,466 819 47,58 32,35 13,56 

CxT 258 2,672 838 46,13 32,33 14,28 

CxF 286 2,875 902 48,44 30,45 12,13 

CxR 261 2,850 899 47,73 31,23 12,37 

CxFxT 282 2,651 869 45,92 32,10 13,67 

CxRxT 272 2,611 822 47,22 31,90 13,18 

Průměr: 276 2,929 813 47,52 31,10 13,01 

2 ) 

M 228 3,541 880 46,35 30,79 12,58 

Mx(MxT) 305 2,347 574 42,84 31,99 11,95 

MxSF 339 2,831 669 42,25 33,62 11,81 

MxK 267 3,686 680 43,66 31,83 12,10 

MxSK 269 3,217 760 43,01 32,74 11,92 

MxVF 355 2,680 631 41,90 32,40 11,97 

Průměr: 294 3,047 701 44,01 31,72 12,16 

C 251 3,347 797 47,21 31,01 12,68 

CxSF 301 2,963 554 49,91 27,42 12,24 

CxVF 298 3,466 819 47,58 32,35 13,56 

CxT 258 2,672 838 46,13 32,33 14,28 

CxF 286 2,875 902 48,44 30,45 12,13 

CxR 261 2,850 899 47,73 31,23 12,37 

CxFxT 282 2,651 869 45,92 32,10 13,67 

CxRxT 272 2,611 822 47,22 31,90 13,18 

Průměr: 276 2,929 813 47,52 31,10 13,01 

Poznámka: C – Cigája, F – Finská ovce, M – Merino, R – Romanovská ovce, 

SF – Su Su olk, SK – Severokavkazská masovlnařská, VF – Východofríská 

Srovnání výsledků hybridizace neuvádíme, kdy v mateřské pozici bylo plemeno 

Zušlechtěná valaška a Zušlechtěná šumavka, šumavka, jelikož jelikož v v pokusech nebyli zařazeni kříženci 

s s plemenem plemenem SF. SF. Z uvedných výsledků vyplývá, že kříženci MxSF MxSF dosáhli, mimo mimo 

jatečné výtěžnosti a poměru kýty, u všech dalších ukazatelů v rámci skupiny nadprůměrné 

výsledky. Kříženci Suff olk x Cigája dosáhli nejvyšší denní denní přírůstky, přírůstky, jatečnou 

výtěžnost a nejlepší konverzi SNL. Ukazatele % podílu kýty a plocha MLD však byly 

u u těchto těchto kříženců podprůměrné. 

I ze současného hlediska je však toto srovnání užitečné, poněvadž jinak bychom 

těžko mohli posoudit jaký genetický a chovatelský chovatelský pokrok u nás zaznamenalo plemeno 

SF za zhruba dvacetileté období. Toto srovnání je je však z objektivního hlediska poněkud 

obtížné proto, proto, že v SVJHO Koroseky, která ukončila svou činnost 18. 3. 1992, 1992, se se testy 

prováděly za podmínek intenzivního výkrmu (ad libitum) komplexní krmnou směsí 

pro výkrm jehňat, jehňat, sušenými cukrovarskými řízky a senem. Za 23 let (1968–1990) zde 

byla provedena testace testace zhruba 5 tisíc jehňat po 492 otcích. otcích. Z toho pak různé kombinace 

užitkového křížení s plemenem SF byly testovány u 42 skupin jehňat (především 

vlnařskými jemnovlnnými plemeny).


41 

Od roku 1994 se v ČR výkrmnost a jatečná hodnota hodnotí pouze polním testem, 

při němž se do testu po jednom otci zařazuje 7 beránků. První výsledky dosažené dosažené 

při této formě testace lze považovat za orientační. Hodnocení se provádělo u plemen: 

Charollais, Suff olk, Romney a Merinolandschaf. U plemene CH bylo testováno 7 beranů 

a do testu bylo zařazeno 60 jehňat, berani SF byli testováni jen 2 a do hodnocení bylo 

zařazeno 17 jehňat. Další 2 plemena patří do skupiny s kombinovanou užitkovostí 

a proto v tomto případě u nich dosažené výsledky blíže nekomentujeme. Jehňata CH 

při vyskladnění měla ž.h. 36,80 kg, SF jen 32,64 kg. Tato skutečnost se proto negativně 

odrazila na průměrných denních přírůstcích: CH–250 g a SF pouze 194 g. Pro úplnost 

poznamenáváme, že jehňata SF pocházela z chovu Slavošov. Od roku 1994 jsou výsledky 

testace průběžně publikovány. 

První První souhrnné výsledky polních testů publikoval v roce 1999 Ing. A. PINĎÁK. 

V rámci čtyř masných plemen (CH, OD, SF a T) srovnával dosaženou výkrmnost a jatečnou 

hodnotu u celkem 381 ks jehňat. Z 10 posuzovaných ukazatelů se 7x na 1. místo 

zařadilo plemeno Texel. Autor rovněž srovnal průměrné pětileté výsledky výkrmnosti 

a jatečné hodnoty plemen s užitkovostí kombinovanou a specializovaných na 

užitkovost masnou, viz tab. 10. 

Tab. 10 Souhrnné výsledky polních testů výkrmnosti a jatečné hodnoty plemen ovcí 

v ČR za období 1994–1998 

Ukazatel Kombinovaná Masná Celkem 

Kusů 424 458 882 

Porážková ž.h. (kg) 35,47 35,76 35,62 

Délka pastevního výkrmu (dnů) 158 143 150 

Průměrné denní přírůstky (g) 211 230 222 


Podíl kýty (%) 33,2 33,0 33,1 

Svaloviny v kýtě (%) 74,5 75,4 75,0 

Ledvinový lůj (%) 0,95 0,76 0,85 

Plocha MLD (cm2 Ukazatel Kombinovaná Masná Celkem 

Kusů 424 458 882 

Porážková ž.h. (kg) 35,47 35,76 35,62 

Délka pastevního výkrmu (dnů) 158 143 150 

Průměrné denní přírůstky (g) 211 230 222 


Podíl kýty (%) 33,2 33,0 33,1 

Svaloviny v kýtě (%) 74,5 75,4 75,0 

Ledvinový lůj (%) 0,95 0,76 0,85 

Plocha MLD (cm ) 13,8 13,9 13,9 

Zmasilost (bodů) 3,6 3,7 3,6 

Ztučnění (bodů) 3,0 3,1 3,0 

2 ) 13,8 13,9 13,9 

Zmasilost (bodů) 3,6 3,7 3,6 

Ztučnění (bodů) 3,0 3,1 3,0 

Z tab. 10 vyplývá, že u masných plemen se zkrátila doba pastevního výkrmu o 15 

dnů, tj. 9,5 %, průměrné denní přírůstky se zvýšily o 19 g, tj. 9,0 % a jatečná výtěžnost 

o 2,3 %, což v relativních hodnotách představuje nárůst 5,1 %. 

V V roce 2003 byly provedeny pokusy s užitkovým křížením bahnic Šumavské 

ovce a Zušlechtěné valašky s berany masných plemen: Charollais, Suff olk a Texel. Ve 

zkrácené formě uvádíme v tab. 11 a 12 výsledky práce PINĎÁK A. – MILERSKI M. 

(2004). V tabulce 11 jsou uvedeny výsledky výkrmnosti a v tab. 12 u stejné populace 

jejich jatečné jatečné hodnoty. 

Tab. 11 Výkrmnost jehňat domácích plemen a kříženců F s masnými plemeny 

1 

v roce 2003 

Krmné 

Průměrný 

Skup. Plemeno Chov–chovatel 

Potomků 

v testu 

pastevní 

dny 

ž.h. (kg) 

denní 

přírůstek (g) 

Prům. S Prům. S Prům. S 

1 ZV Bellama Jelení 10 215,8 3,2 36,9 3,95 154,8 18,9 

2 CH x ZV Bellama Jelení 11 213,5 8,6 38,4 6,15 163,4 29,2 

3 SF x ZV Bellama Jelení 9 217,3 6,9 39,0 6,61 163,4 30,0 

4 T x ZV Bellama Jelení 10 215,3 3,4 37,2 5,34 156,8 26,6 

5 Š Bellama Jelení 10 214,4 14,4 36,2 6,17 152,2 24,0 

6 CH x Š Bellama Jelení 10 217,0 12,0 41,0 5,40 173,5 28,7 

7 SF x Š Bellama Jelení 10 217,0 17,5 41,6 5,34 176,4 29,9 

8 T x Š Bellama Jelení 10 217,8 8,6 40,5 6,62 169,3 26,5 

9 Š Koutný Proseč 10 164,6 3,7 31,7 1,00 171,0 5,3 

10 SF x Š Koutný Proseč 10 164,1 6,6 31,7 2,22 171,8 15,8 

11 T x Š Koutný Proseč 10 200,4 5,9 34,5 2,71 174,7 13,1 

Tab. 12 Jatečná hodnota – stejné skupiny (hodnoceno 5 beránků) 

Skup. Plemeno 

Zmasilost 

(bodů) 

Ztučnění 

(bodů) 

S Jatečná 

výtěžnost 

(%) 

MLD 

(cm2 MLD 

(cm ) 2 ) 

Podíl kýty Masa z kýty Ledvinový 

(%) (%) tuk (%) 

Prům. S Prům. S Prům. S Prům. S Prům. S Prům. S Prům. S 

1 ZV 2,8 0,44 2,8 1,09 41,5 2,28 11,1 0,58 33,2 0,57 77,5 1,69 0,97 0,28 

2 CH x ZV 3,6 0,55 3,0 1,00 46,6 2,35 13,0 3,66 34,5 0,64 77,6 1,87 1,10 0,42 

3 SF x ZV 3,7 0,96 2,5 0,58 44,7 1,34 12,6 2,50 33,6 1,06 78,4 0,55 1,25 0,30 

4 T x ZV 3,6 0,55 2,6 0,89 45,8 2,36 12,0 1,40 34,0 1,41 77,1 1,40 1,06 0,26 

5 Š 3,0 0,71 2,6 0,89 44,5 2,59 12,8 3,57 32,2 1,63 75,9 0,98 0,91 0,26 

6 CH x Š 4,0 0,00 3,2 0,45 44,8 0,92 15,1 1,22 33,9 0,49 80,2 2,54 1,47 0,34 

7 SF x Š 3,8 0,45 3,0 1,00 46,5 2,11 13,2 1,93 33,2 0,63 77,6 1,24 1,69 0,61 

8 T x Š 3,6 0,55 3,4 0,55 46,4 4,26 14,3 3,58 34,1 1,25 77,7 1,97 1,27 0,37 

9 Š 3,0 0,71 3,2 0,45 42,3 1,07 9,2 1,61 31,0 1,04 74,0 0,97 1,02 0,32 

10 SF x Š 3,4 0,55 2,4 0,89 43,9 1,83 10,8 1,44 31,9 1,01 75,2 1,68 0,70 0,29 

11 T x Š 3,4 0,55 2,2 0,45 42,7 1,69 11,1 2,15 32,7 0,98 77,2 1,70 0,94 0,30 

Z tab. 11 a 12 vyplývá význam užitkového křížení plemene ZV a Š s masnými plemeny 

CH, SF a T. Při tomto křížení se kříženci F vyznačovali lepší zmasilostí, ztučněním, 

1 

jatečnou výtěžností i ostatními ukazateli jatečné hodnoty ve srovnání s domácími


43 

čistokrevnými plemeny (ZV, Š, C). Nicméně mezi jednotlivými skupinami kříženců ve 

sledovaných ukazatelích nebyly zjištěny významné rozdíly. rozdíly. 

STEINHAUSER V. a kol. (2000) uvádí v tab. 13 výsledky výkrmnosti a jatečné 

hodnoty vybraných plemen. 

Tab. 13 Výkrmnost a jatečná hodnota vybraných plemen ovcí chovaných v ČR ČR 

Ukazatel 

ML K 

Plemeno 

CH OD SF T 

Porážková hmotnost (kg) 37,8 39,6 38,5 30,7 37,4 32,7 

Denní přírůstek (g) 213 245 231 224 245 202 

Počet krmných dnů 159 146 150 119 138 142 

Jatečná výtěžnost (%) 45,9 46,6 49,2 45,8 45,8 46,2 

Zmasilost JOT (body) 3,4 3,6 3,8 3,3 3,5 3,9 

Ztučnění JOT (body) 2,7 3,5 2,6 2,9 2,7 2,5 

Kýta (%) 34,3 31,1 34,8 32,7 33,5 34,9 

Maso z kýty (%) 75,5 73,3 78,2 74,0 75,4 78,4 

Ledvinový lůj (%) 0,6 1,7 0,7 0,7 0,8 0,7 

Plocha MLD (cm2 Ukazatel 

ML K 

Plemeno 

CH OD SF T 

Porážková hmotnost (kg) 37,8 39,6 38,5 30,7 37,4 32,7 

Denní přírůstek (g) 213 245 231 224 245 202 

Počet krmných dnů 159 146 150 119 138 142 

Jatečná výtěžnost (%) 45,9 46,6 49,2 45,8 45,8 46,2 

Zmasilost JOT (body) 3,4 3,6 3,8 3,3 3,5 3,9 

Ztučnění JOT (body) 2,7 3,5 2,6 2,9 2,7 2,5 

Kýta (%) 34,3 31,1 34,8 32,7 33,5 34,9 

Maso z kýty (%) 75,5 73,3 78,2 74,0 75,4 78,4 

Ledvinový lůj (%) 0,6 1,7 0,7 0,7 0,8 0,7 

Plocha MLD (cm ) 14,1 14,7 14,2 – 14,2 13,7 

2 ) 14,1 14,7 14,2 – 14,2 13,7 

Z uvedených údajů je zřejmé, že v daném případě nejsou podstatné rozdíly ve výkrmnosti 

a jatečné hodnotě u plemen kombinovaných a masných. Největší růstovou intenzitu 

dosáhlo plemeno SF, jatečnou výtěžnost CH, parametry zmasilosti a podíl nejkvalitnějších 

masitých částí byl zaznamenán u plemene T. Tyto poznatky potvrzují obecnější závěry 

vyslovené na základě souhrnných výsledků polních testů za 10leté období 1994–2203 

uváděné v tab. 14. Tyto výsledky však, s ohledem na možnost objektivního hodnocení, 

se vztahují pouze ke 4 hlavním masným plemenům ovcí chovaným v ČR. 

Tab. 14 Souhrnné výsledky testů výkrmnosti a jatečné hodnoty v letech 1994–2003 

(plemena masná) 

Ukazatel 

SF Plemeno 

CH T OD 

Celkem 

Jehňat (ks) 128 333 34 20 515 

Průměrná porážková hmotnost (kg) 37,4 37,7 32,7 30,7 37,0 

Průměrný denní přírůstek (g) 249 239 206 229 239 

Počet krmných (pastevních) dnů 136 143 142 119 140 

Výtěžnost (%) 45,8 48,6 46,2 45,8 47,6 

Zmasilost trupu *) (body) 3,5 3,9 3,9 3,3 3,8 

Ztučnění trupu *) (body) 2,7 2,7 2,5 2,9 2,7 

Podíl kýty (%) 33,5 35,0 34,9 32,7 34,5 

Podíl masa z kýty (%) 75,4 76,6 78,4 74,0 76,3 

Podíl ledvinového loje (%) 0,8 0,7 0,7 0,7 0,7 

Plocha MLD (cm2 Podíl masa z kýty (%) 75,4 76,6 78,4 74,0 76,3 

Podíl ledvinového loje (%) 0,8 0,7 0,7 0,7 0,7 

Plocha MLD (cm ) 14,2 13,3 13,7 14,1 13,6 

2 ) 14,2 13,3 13,7 14,1 13,6 

Poznámka: *) Zmasilost a ztučnění hodnoceno pětibodovou stupnicí (tři body průměr) 

Z tabulky 14, která vychází z reprezentativního souboru hodnocených beránků 

(Charollais – 333 ks, Suff olk – 128 ks, Texel – 34 ks a Oxford Down – 20 ks) je možné 

vyvodit při při sumarizaci 10 sledovaných ukazatelů následující následující pořadí plemen podle 

růstové růstové intenzity a jatečné kvality: 1. Charollais, 2. Texel, 3. Suff olk a 4. 4. Oxford Down. 

Plemeno Plemeno Suff olk dosáhlo absolutně nejvyšší denní přírůstky, čímž se výrazně zkrátilo 

období výkrmu výkrmu a rovněž toto plemeno mělo i největší plochu plochu MLD. 

Pro úplnost poznamenáváme, že průměrná jatečná výtěžnost u ovcí chovaných 

u nás je je 43 až 45 %. V roce 2006 byla průměrná porážková hmotnost jehňat 33,1 kg 

a u jatečných ovcí pak 51,0 kg ž.h. 

Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty ovcí v polních podmínkách za rok 2006 

uvádějí ve své práci PINĎÁK A. – MILERSKI M. M. (2007). Testace se prováděla u u 13 

chovatelů. Do testu bylo zařazeno 14 skupin jehňat. Z toho byly testovány 2 skupiny 

čistokrevných zvířat plemen Romanovská (R) a 1 skupina Romney (K), dále pak pak 11 

meziplemenných kříženců SFxND a SFxŠ (otcovské plemeno se uvádí na prvním místě). 

Doba výkrmu u masných plemen je limitována 135 dny, u u ostatních plemen 150 dnů. 

Z této této práce práce vyplývají významné poznatky. Nejvyšší výtěžnost 50,3 % byla u u skupiny 

SFxŠ, SFxND 48,4 %, oproti celkovému průměru 45,3 %. Průměrné denní denní přírůstky 

byly 214 g. U kříženců SFxŠ (192 g) a SFxND (228 g) Obě skupiny křížencům křížencům s plemene 

SF však měly nadprůměrné ztučnění a to 3,2 3,2 a 3,4 3,4 body, oproti celkovému celkovému průměru 2,6 

bodů. bodů. Nadprůměrnou Nadprůměrnou zmasilost 4,2 bodů bodů měli kříženci BExR a CHxK. CHxK. Kříženci SFxND 

byli za zmasilost hodnoceni hodnoceni 4,0 body a SFxŠ 3,2 3,2 bodů, bodů, oproti celkovému průměru 3,2 

bodů. bodů. Obdobný Obdobný vztah platí i pro plochu plochu MLD (cm²). Kříženci SF dosáhli vynikající 

podíl kýty z JUT – 31,8 a 31,6 % % oproti průměru, který byl „jen“ 23,6 %. U podílu masa 

z z kýty zjištěné zjištěné rozdíly již nebyly tak tak významné. Celkový průměr činil 77,5 %, u kříženců 

SFxND pak 77,6 % ale u SFxŠ byl absolutně nejvyšší a v roce 2006 má má hodnotu 80,2 %. 

V tomto směru se významně uplatnil vliv otce. 

Pro hodnocení meziplemenných rozdílů je třeba v rámci plemene posuzovat výsledky 

Kontroly dědičnosti mezi jednotlivými plemeníky. Např. v roce 2006 byla hodnocena 

výkrmnost výkrmnost a a jatečná jatečná hodnota hodnota potomstva potomstva po po šesti šesti beranech: beranech: z z toho byli byli 2 2 SF SF a a po po jednom jednom 

BG, BG, ML, CH a OD. U plemene SF byly dosaženy tyto hodnoty: 

Č. berana 

Přírůstek 

(g) 

Zmasilost 

(body) 

Jateč. 

výtěžnost 

(%) 

Ztučnění 

(body) 

MLD 

(cm2 ) kýta 

Podíl % 

Masa 

Č. berana 

Přírůstek 

(g) 

Zmasilost 

(body) 

Jateč. 

výtěžnost 

(%) 

Ztučnění 

(body) 

MLD 

(cm 

Ledvinový 

z kýty tuk 

5179/053 229 4,0 45,2 2,2 16,4 31,7 91,3 0,64 

17139/021 278 3,8 46,9 3,6 17,1 31,5 80,0 1,05 

2 ) kýta 

Podíl % 

Masa Ledvinový 

z kýty tuk 

5179/053 229 4,0 45,2 2,2 16,4 31,7 91,3 0,64 

17139/021 278 3,8 46,9 3,6 17,1 31,5 80,0 1,05


45 

Výsledky lze shrnout do všeobecného závěru, že všechny skupiny kříženců, oproti 

čistokrevným plemenům ve všech sledovaných ukazatelích dosáhly lepší výsledky 

a rozdíl je i v některých dokonce významně vyšší. 

Je všeobecně všeobecně známo, že jatečnou hodnotu hodnotu ovlivňuje ovlivňuje celá celá řada faktorů, na příklad: příklad: 

plemeno, pohlaví, věk, úroveň výživy, zdravotní stav apod. Vliv věku u plemene SF 

jednoznačně prokázal, dnes již svou klasickou prací, HAMMOND J. a kol. (1958), 

který provedl srovnání složení jatečného trupu v přepočtu na 100 kg ž.h. jehňat při 

vyskladnění, viz tab. 15. 

Tab. 15 Složení jatečného trupu jehňat v přepočtu na 100 kg živé hmotnosti (%) 

Ukazatel Při narození Ve věku 3 měsíců 11 měsíců 22 měsíců 

Maso a tuk 31 42 54 62 

Kosti 17 9 5 4 

Tukové části (kýta, plec) 2 5 20 30 

Jedlé části jatečného trupu 53 54 60 67 

Z tab. 15 je patrno, že věkem dochází k zvýšení podílu jedlých částí, obsahu tuku 

a k relativnímu snížení hmotnosti kostí. V jatečném trupu jehňat se věkem výrazně 

mění zastoupení živin, viz obr. 1. 

Obr. 1 Zastoupení živin v jatečném trupu jehňat (GÖHLER H. 1985) 

U U jatečných jehňat se věkem zvyšuje poměr tuku, obsah sušiny při úměrném snížení 

obsahu vody. Otázkám výkrmnosti a jatečné hodnoty ovcí se ve světě věnuje všeobecně 

již dlouhodobě trvalá pozornost. Komplexně se problematice výkrmnosti, jatečné 

hodnoty a jakosti masa u vybraných plemen ovcí a kříženců v posledních letech u nás 

se věnuje KUCHTÍK J. (2001). 

Z obecného hlediska výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty jsou, kromě plemene, 

pohlaví, věku aj., ovlivněny především chovatelskými podmínkami. Při klasických formách 

pastevního odchovu jsou průměrné denní přírůstky běžné na úrovni 200–250 g. 

V konečné fázi však o jatečné hodnotě rozhoduje až kvalita masa při kuchyňské 

úpravě. Odpověď na tyto otázky dává senzorického hodnocení. V tomto směru prvé 

orientační výsledky z roku 2001 publikovali HORÁK F. a kol. Objektivnější hodnoty 

získali na základě většího počtu hodnocených ovcí JANDÁSEK J. – MILERSKI M. – 

INGR I. (2003 a). V pokusu byla hodnocena jehňata matek M a ML zapuštěnými berany 

4 masných plemen, viz tab. 16. 

Tab. 16 Průměrné hodnoty senzorického hodnocení jehňat kříženců 

Plemeno otce počet vůně textura šťavnatost Chuť 

ML 21 68,00 54,67 49,43 64,76 

CH 4 65,75 65,25+ 62,25+ 63,50– 

OD 16 66,56 55,37 55,44 67,00 

SF 18 69,94+ 46,39 42,06– 65,22 

T 19 69,32 44,32 42,37 67,47+ 

Poznámka: + v rámci skupiny nejvyšší průměrná hodnota, – hodnota nejnižší 

Maso jehňat plemene SF mělo výrazně typickou vůni a bylo méně šťavnatější. 

Textura, chuť a též barva a vláknitost odpovídaly průměru srovnávaných hybridů. 

V pozdější práci DOBEŠ, I. a kol. (2006) na základě analýz 50 ks beránků 7 různých 

hybridních kombinací u nichž v otcovské pozici byli použiti berani plemene SF SF a CH CH 

prováděli senzorická srovnání: barvy barvy vláknitosti, vůně, křehkosti, šťavnatosti a chuti chuti 

masa. Do sledování byli zařazeni beránci 3 věkových věkových pásem: do 150 dnů, 150–180 dnů dnů 

a starší. Z této práce vyplývá, že: 

Věk při porážce má významný vliv na křehkost, šťavnatost a barvu masa. Nejkřehčí 

a nejšťavnatější maso měli beránci starší 6. měs., skupina do 5. měs. měla nejpřijatelnější 

barvu. U chuti, vůně, vláknitosti a křehkosti se vliv věku neprojevil. 

Stupeň protučnělosti JUT má významný vliv na barvu, šťavnatost masa a chuť 

masa. 

Zajímavé je též zjištění, že nejšťavnatější maso měla nejméně tučná jehňata, což se 

rovněž projevilo v nejlepší chuti masa. Nepotvrdil se též předpoklad, že vyšší obsah 

tuku pozitivně ovlivňuje křehkost a šťavnatost masa. 

Při přípravě jehněčího masa je vhodnější připravovat maso vyzrálé, protože je tím 

zaručena jeho šťavnatost, křehkost, barva, lahodná chuť a vůně. Dozrávání trvá 2–5 

dnů po zabití u ovcí a 1–2 dny u jehňat. Žádoucí je i nízký podíl tuku. Tuk rychle tuhne, 

což se musí respektovat při kulinářské úpravě. Problematika senzorického hodnocení 

ovčího a jehněčího masa se u nás začíná komplexněji řešit.


47 

Podrobnou analýzu obsahu nitrosvalových aminokyselin u jehňat různých hybridních 

kombinací provedli JANDÁSEK a kol. (2003 b). Z práce vyplývá, že plemeno 

otce má výrazný vliv na zastoupení téměř všech všech aminokyselin, zvláště aminokyselin 

esenciálních a semiesenciálních, než neesenciálních. Potomstvo po beranech Suff olk 

se vyznačovalo nejvyšším obsahem izoleucinu (4,32 ± 0,05 g/16 g N) a tryptofanu 

obdobně (1,10 ± 0,06). 

Produkci vlny nehodnotíme v samostatné kapitole. Dosažené ukazatele jsou uvedeny 

na str. 11 a kapitola 6. Ekonomický význam vlnařské užitkovosti, přestože je zanedbatelný, 

tak na množství a kvalitu vlny je třeba přihlížet. Platí to zejména v systémech 

celoročního pastevního chovu 

Za Za období 1999–2006 1999–2006 u u 31 582 jehňat plemene SF SF v KU KU byla zjištěna průměrná 

ž.h. při narození 3,46 kg, ve 100 dnech u 28 973 jehňat 30,39 kg a průměrný denní 

přírůstek 266 g. Tyto hodnoty jsou vyšší než je průměr 8 masných plemen chovaných 

v ČR. Růstovou intenzitu, mimo genetických faktorů, významně ovlivňuje četnost 

vrhu, pohlaví, vliv roku a technologie chovu. 

Plemeno SF dosahuje 

vysokou plodnost po celé 

reprodukční období. 

Výkrmnost a jatečná 

hodnota se u nás zjišťovala 

staniční metodou v období 

1968–1992. Touto testací prošlo 

zhruba 5 tisíc jehňat po 

492 otcích. Od roku 1994 se 

testace provádí polním testem. 

Souhrnné výsledky za 

období 1994–2003 potvrdily, 

Foto 19 Noční pastva 

že podle růstové intenzity 

a jatečné kvality se masná masná 

plemena ovcí chovaná v ČR zařadila v pořadí: na prvním místě plemeno CH, dále 

pak T, SF a OD. Plemeno SF dosáhlo absolutně nejvyšší průměrné denní přírůstky, 

což významně zkrátilo období výkrmu. U plemene je rovněž cenné to, že má největší 

plochu MLD. Všechny skupiny kříženců u všech sledovaných ukazatelů měly průkazně 

lepší výsledky ve srovnání s výchozí čistokrevnou mateřskou populací. 

S ohledem na požadavky spotřebitelů spotřebitelů je třeba perspektivně věnovat pozornost pozornost 

zvýšení zmasilosti při současném snížení ztučnění, včetně výskytu ledvinového 

loje. Postupně poroste i význam senzorického hodnocení masa. Otázkám propagace 

jehněčího masa, jeho zpracování a kulinářské úpravě je u nás dosud věnována 

nedostatečná pozornost. 

5. ŠLECHTITELSKÁ PRÁCE 

5.1. Šlechtitelské postupy 

Cílem šlechtění je zlepšení dědivých vloh zvířat pro poskytování užitkovosti žádoucího 

směru. Šlechtění je založeno na správném rozpoznání geneticky nejlepších jedinců 

a jejich výběru do do pozice rodičů další generace. 

Tento výběr neboli selekce je zpravidla založen na porovnávání užitkovosti či znaků 

exteriéru jednotlivých zvířat zvířat pomocí metod kvantitativní (populační) genetiky. V dnešní dnešní 

době však je možno díky rozvoji molekulární genetiky provádět selekci selekci přímo na základě 

identifi kace jednotlivých variant genů (alel). Tento postup je označován jako genotypování. 

Každý z těchto dvou selekčních postupů postupů má svoje výhody i nedostatky. Při selekci 

podle údajů z kontroly užitkovosti „taháme“ užitkovost populace určitým směrem, čímž 

jak předpokládáme měníme frekvence alel v populaci žádoucím směrem. Přitom Přitom však však 

genotyp genotyp zvířat nemáme pod kontrolou a nevíme ke změnám četností kterých alel vlastně 

dochází. Při selekci na základě genotypování je možno možno přímo ovlivňovat frekvence alel 

vybraných genů a tímto se pokoušet „tlačit“ užitkovost ovlivňovanou tímto genem žádoucím 

směrem. Nejsme však zatím schopni předvídat všechny dopady těchto těchto opatření, jak 

na sledovanou užitkovost, tak i na další funkce a vlastnosti zvířete. Navíc při při selekci na na 

základě základě jednoho genu lze poměrně rychle dosáhnout stoprocentního zastoupení žádoucí 

alely v genotypu, čímž ale dochází k vyčerpání genetické proměnlivosti a dosažení tzv. 

selekčního stropu. Pak je potřeba hledat další a další geny ovlivňující danou užitkovost, 

podle kterých bude možno posunout populaci zas o o kousek dál. Při současné úrovni 

poznání poznání je je vhodné metody kvantitativní a a molekulární genetiky vhodně a a s rozvahou rozvahou 

kombinovat. kombinovat. Ve šlechtění ovcí je zatím zatím šlechtění na užitkové vlastnosti vlastnosti založeno na na 

metodách populační genetiky, genotypování je pak využíváno při selekci na odolnost 

zvířat vůči klusavce. 

Základem šlechtitelské práce 

zůstává kontrola kontrola užitkovosti. 

užitkovosti. 

Porovnáváním Porovnáváním užitkovosti jednotlivýchnotlivých 

zvířat se pak snažíme 

odhadnout i rozdíly v jejich genetickém 

založení. Problémem je, že 

naměřená užitkovost je ovlivněna 

nejen dědičnými dědičnými vlohami, ale ještě 

ve větší míře míře řadou negenetických 

negenetických 

faktorů, které často překrývají 

efekty genů. Tuto skutečnost je 

potřeba zohlednit při odhadech 

plemenných hodnot. Proto je pro Foto 20 Hlava bahnice Su Su olka


49 

odhady plemenných hodnot využívána metoda BLUP (nejlepší lineární nestranná 

předpověď) Animal Model, která umožňuje umožňuje vedle korekce systematických vlivů proprostředí rovněž využití informací od všech příbuzných příbuzných jedinců v rodokmenu, čímž čímž se 

spolehlivost těchto odhadů významně zvyšuje. 

5.2. Odhady Odhady plemenných hodnot 

V ČR jsou odhady plemenných hodnot metodou BLUP Animal Model součástí 

ofi ciálního hodnocení plemenných plemenných zvířat od od roku 2003. 

Na základě vážení jehňat v rozmezí věku 70–140 dní jsou prováděny odhady plemenných 

hodnot pro vlastní vlastní růstovou schopnost schopnost jedince (přímý genetický efekt) i odhady 

geneticky podmíněných schopnosti matky zabezpečit růst svého potomstva zejména 

prostřednictvím mléčnosti (maternální genetický genetický efekt). Dále jsou plemenné hodnoty 

odhadovány pro plodnost na obahněnou, obahněnou, výšku kotlety a tloušťku vrstvy podkožního 

podkožního 

tuku měřené pomocí ultrazvukové techniky na na hřbetu hřbetu jehněte za posledním hrudním 

obratlem. Plemenné hodnoty vyjadřují dědivou odchylku užitkovosti daného jedince 

od střední užitkovosti v populaci a udávají se ve stejných jednotkách v jakých je 

měřená daná vlastnost: plodnost na obahněnou v %, hmotnost jehňat ve 100 dnech 

v kg, hloubka hřbetních svalů a tloušťka vrstvy podkožního tuku v mm. 

Systematické prostřeďové efekty zohledněné při odhadech plemenných hodnot pro 

jednotlivé užitkové vlastnosti jsou uvedeny v tab. 17. 

Tab. 17 Zohlednění jednotlivých systematických vlivů při odhadech plemenných 

hodnot pro jednotlivé užitkové vlastnosti u plemene Su Su olk v ČR 

Plodnost 

na obahněnou 

Živá hmotnost 

ve 100 dnech věku 

Ultrazvuková měření 

Stádo *rok* období X X X 

Pohlaví X X 

Četnost vrhu X X 

Věk X X X 

Věk matky X X 

Délka mezidobí X 

Živá hmotnost X 

Trvalé prostředí jedince X 

Trvalé prostředí matky X 

Stádo *rok* období–sdružený efekt stáda, roku, případně období narození či obahnění 

jedince–specifi kuje skupinu společně chovaných zvířat, u kterých předpokládáme 

podobný vliv podmínek prostředí na sledovanou užitkovou vlastnost–zohlednění 

podmínek chovu. 

Pohlaví–zohlednění mezipohlavních rozdílů v projevu užitkové vlastnosti. 

Četnost vrhu–zohlednění efektu počtu jehňat ve vrhu (potravní konkurence). 

Věk–zohlednění Věk Věk–zohlednění věku zvířete v době kontrolního vážení, měření či obahnění. 

Věk matky–zohlednění změn ve schopnosti bahnice odchovávat jehňata v závislosti 

na jejím věku. 

Živá hmotnost–u ultrazvukových měření je provedena korekce na živou hmotnost 

v době měření pomocí regrese. 

Trvalé prostředí jedince–zohlednění negeneticky podmíněných celoživotních předpokladů 

jedince poskytovat užitkovost, které jsou dány zejména kvalitou odchovu 

tohoto jedince. 

Trvalé prostředí matky–zohlednění negeneticky podmíněné celoživotní schopnosti 

matky zabezpečit růst potomstva, která je dána především kvalitou odchovu této 

matky. 

Směrodatné odchylky a rozpětí plemenných hodnot pro jednotlivé užitkové vlastnosti 

v souboru jehňat ročníku 2005/2006 jsou uvedeny v tab. 18. Korelace mezi plemennými 

hodnotami v tomto souboru pak v tab. 19. 

Tab. 18 Směrodatné odchylky a rozpětí plemenných hodnot pro jednotlivé užitkové 

vlastnosti v souboru jehňat ročníku 2005/2006 

Vlastnost Jednotky Směr. odchylka Minimum Maximum 

Vlastní růst kg 1,45 –4,87 +7,87 

Mateřské schopnosti kg 0,57 –1,90 +2,55 

MLD mm 0,77 –2,08 +3,65 

TUK mm 0,15 –0,54 +1,60 

Plodnost % 6,64 –24,1 +30,1 

CPH body 60,0 –201,5 +325,6 

Tab. 19 Korelace mezi plemennými hodnotami pro jednotlivé vlastnosti v souboru 

jehňat ročníku 2005/2006 

Mat. schopnosti MLD TUK Plodnost 

Vlastní růst –0,19 0,44 0,25 0,09 

Mat. schopnosti 0,09 0,02 0,06 

MLD 0,26 0,09 

TUK 0,05 

Z hlediska šlechtění na komplex vlastností je potřeba vzít v úvahu zejména negativní 

korelaci r = –0,19 mezi přímým a maternálním genetickým vlivem na hmotnost jehňat 

ve 100 dnech a nežádoucí kladnou korelaci r = 0,26 mezi plemennými hodnotami pro 

hloubku svalu a tloušťku tukové vrstvy na hřbetu. Příznivý je naopak fakt, že korelace 

plemenných hodnot pro přímý genetický efekt na hmotnost jehňat ve 100 dnech 

k hloubce svalu je vyšší než korelace k tloušťce tuku. U plemene SF v letech 2000–2006 

byl u přímého genetického efektu na hmotnost jehňat ve 100 dnech zaznamenán nárůst


51 

plemenných hodnot o +0,73 kg (druhý nejvyšší po Romney +0,93 kg). Nárůst maternálních 

efektů na hmotnost jehňat ve 100 dnech je méně méně výrazný–spíše se projevuje 

stagnace. stagnace. Při selekci na růstovou intenzitu jehňat je možno předpokládat i zlepšení 

poměru mezi svalovinou a tukem. Plodnost se u plemene SF jeví jako poměrně nezávislá 

vlastnost. Korelace plemenných hodnot pro plodnost k plemenným hodnotám 

ostatních sledovaných vlastnosti vlastnosti jsou nízké nízké a není tímto výrazněji ovlivňována ovlivňována selekcí selekcí 

podle jiných výběrových kritérií. 

Dostatečná spolehlivost odhadů plemenných hodnot je vedle dostatečné genetické 

proměnlivosti a dostatečné dostatečné intenzity selekce základním základním předpokladem dosahování 

genetického pokroku ve šlechtěné populaci. Využití informací od všech všech známých příbuzných 

jedinců a zohlednění negenetických vlivů na na užitkovost umožněné zpracováním 

zpracováním 

dat z kontroly užitkovosti metodou BLUP Animal Model významnou měrou měrou přispívá 

ke zvyšování spolehlivosti odhadů. Základními předpoklady zůstává přesné provádění 

kontroly užitkovosti, spolehlivé určování rodičovství rodičovství a vytváření testačního 

prostředí, neboť genetické rozdíly mezi zvířaty mohou být odhadnuty pouze na 

základě jejich vzájemného porovnávání v rámci srovnatelných podmínek prostředí. 

Právě v tomto ohledu ohledu je úroveň spolehlivosti odhadů plemenných hodnot u ovcí často 

omezována malou četností šlechtitelských šlechtitelských stád, používáním malého počtu plemeníků 

v rámci stáda a často malou genetickou provázaností mezi jednotlivými šlechtitelskými 

chovy zapojenými do selekčního programu. Většinu čistokrevných chovů plemene 

SF u nás tvoří malé chovy s počtem bahnic zapojených zapojených do kontroly užitkovosti menším 

než 50 kusů, přičemž často je využíván jen jeden beran v rámci stáda. Možnosti 

testace testace a přínos přínos pro pro zpřesnění zpřesnění odhadů odhadů plemenných plemenných hodnot hodnot jsou jsou v v těchto těchto případech případech 

velmi velmi omezené. Tato Tato malá stáda pak fakticky působí pouze pouze jako jako rozmnožovací chovy. 

Pro šlechtění populace je cennější existence velkých stád, jako jsou například chovy 

ZVOZD Horácko Opatov nebo nebo p. Vladimíra Biskupa z Nového Jičína. Jičína. V těchto stádech 

je možno porovnávat porovnávat užitkovost užitkovost potomstva potomstva po více beranech a mohou sloužit pro 

testaci beranů nakoupených z různých méně početných početných chovů. chovů. Velkým omezením 

ve šlechtění ovcí u nás je je absence využívání inseminace, hlavně kvůli technickým 

a organizačním úskalím, na která tato metoda u malých přežvýkavců naráží. naráží. V některých 

státech je přesto inseminace v procesu šlechtění používána, například v rámci tzv. 

schémat porovnávání otců (SRS–Sire Referencing Scheme). Tato metoda je založena 

na inseminaci inseminaci skupiny 10–30 bahnic ve všech spolupracujících šlechtitelských stádech 

semenem semenem tzv. referenčních referenčních beranů. Takto Takto jsou vytvořeny genetické vazby mezi stády, stády, 

které umožňuji lepší porovnání zvířat zvířat chovaných v různých různých stádech a tím zpřesnění zpřesnění 

odhadu plemenných hodnot v celé populaci. 

5.3. Celková plemenná hodnota – selekční index 

Plemenné hodnoty pro jednotlivé vlastnosti jsou kombinovány prostřednictvím 

selekčního indexu do jednoho ukazatele odrážejícího šlechtitelský cíl chovatele. Tímto 

cílem je zpravidla dosažení zlepšené ekonomické efektivnosti chovu v rámci určitého 

produkčního systému. Proto jsou selekční indexy konstruovány zpravidla na základě 

ekonomických hodnot jednotlivých vlastností. Selekční index je pak ukazatelem geneticky 

podmíněných rozdílů mezi zvířaty v schopnosti přinášet ekonomicky zisk. 

Tvar selekčního indexu velmi závisí na způsobu, jakým je dané plemeno využíváno 

ve výrobním systému (čistokrevná plemenitba, hybridizace–otcovská nebo mateřská 

pozice). Při užitkovém křížení je plemeno SF určeno zejména pro použití v otcovské 

pozici. U těchto plemen je selekční tlak směrován zejména na zvyšování vlastní růstové 

schopnosti a ukazatelů jatečné hodnoty, při zachování nebo přiměřeném zlepšování 

mateřských vlastností a plodnosti. Váhové koefi cienty, jimiž se při výpočtu selekčního 

indexu násobí plemenné hodnoty jednotlivých sledovaných vlastností, jsou uvedeny 

v tabulce 20. 

Tab. 20 Váhové koe koe cienty pro užitkové vlastnosti v indexech CPH pro plemeno 

Su Su olk v ČR 

Dílčí plemenné hodnoty 

Vlastní Mateřské Plodnost 

Hloubka svalu 

Tloušťka tuku 

růst (kg) 

schopnosti (kg) 

(%) 

(mm) 

a kůže (mm) 

Váhové koefi cienty 30 15 2 40 70 

Plemenné hodnoty pro různé vlastnosti jsou uváděny v různých jednotkách, proto 

porovnání relativní důležitosti jednotlivých vlastností je možné až po vynásobení 

váhových koefi cientů směrodatnými odchylkami dílčích plemenných hodnot. Vzorec, 

podle něhož byly stanoveny relativní důležitosti jednotlivých vlastností v indexu 

CPH v rámci souboru jehňat ročníku 2005/2006 uvedené v obr. 2, má následující tvar: 

RD =V *SO /Σ (V*SO)*100% 

i i i 

Kde: RDi – relativní důležitost i–té vlastnosti v indexu 

Vi – váhový koe koe cient pro i–tou vlastnost v indexu 

SOi – směrodatná odchylka plemenných hodnot pro i–tou vlastnost 

v šlechtěné populaci 

Σ (V*SO) – suma násobků váhových koe koe cientů a směrodatných odchylek 

PH všech vlastností v indexu.


53 

Obr. 2 Relativní důležitost 

jednotlivých vlastností 

v indexu CPH v souboru souboru 

jehňat jehňat ročníku ročníku 2005/2006 

Na celkovém působení selekce 

podle CPH CPH na vývoj jednotlivých 

jednotlivých 

užitkových užitkových vlastností mají vedle vedle relativních 

důležitostí vlastností v indexu 

vliv vliv i genetické korelace mezi nimi. nimi. Pro Pro 

předpověď vlivu selekce podle indexu 

na vývoj vývoj dílčích užitkových vlastností 

je možno možno orientačně orientačně použít korelací 

mezi indexem indexem a dílčími dílčími plemennými 

hodnotami (obr. 3) nebo rozdílů rozdílů mezi 

průměrnými plemennými hodnotami určitého procenta zvířat s nejvyšší CPH a průměrem 

populace (tab. 21). 21). Jak z obr. 3 tak i z tab. 21 21 je je patrné, patrné, že selekcí podle indexu 

CPH dochází k tlaku na zvyšování zejména vlastní růstové intenzity jehňat a hloubky 

kotlety. kotlety. Korelace mezi CPH a plemennými hodnotami hodnotami pro hloubku tuku je kladná 

a rovněž zvířata třídy ER mají v nadprůměrné plemenné plemenné hodnoty hodnoty tloušťku tuku, ačkoliv 

tato vlastnost vlastnost má má záporný váhový koefi cient v v indexu. Tato skutečnost je způsobená 

kladnou korelací mezi mezi hloubkou svalu a tloušťkou tloušťkou tuku. tuku. Nicméně vyšší selekční tlak 

indexu CPH na hloubku svalu v porovnání porovnání s tloušťkou tukové vrstvy dává předpoklad 

předpoklad 

zlepšování zlepšování poměru poměru mezi svalovinou a tukovou tukovou tkání tkání u u jehňat. jehňat. 

Obr. 3 Korelace mezi hodnotami indexu CPH a plemennými hodnotami hodnotami dílčích 

vlastností u u jehňat jehňat plemene Su Su olk ročníku 2005/2006 

Tab. 21 Převaha plemenných hodnot jehnic a beránků SF ročníku 2005/2006 

zařazených do třídy CPH ER nad průměrem plemenných hodnot v rámci 

ročníku 

Pohlaví 

Jehnice 

Beránci 

Vyjádření 

rozdílu 

Vlastní 

růst (kg*) 

Dílčí plemenné hodnoty 

Mateřské 

Plodnost 

Hloubka 

schopnosti (kg*) 

(%*) 

svalu (mm*) 

Tloušťka tuku 

a kůže (mm*) 

v jednotkách * + 1,79 + 0,11 + 2,98 + 0,84 + 0,02 

v směr. odch. + 1,23 + 0,19 + 0,45 + 1,09 + 0,13 

v jednotkách * + 2,48 + 0,23 + 3,46 + 0,94 + 0,02 

v směr. odch. + 1,71 + 0,40 + 0,52 + 1,22 + 0,13 

5.4. Výsledek šlechtění plemene Su Su olk v ČR – genetické trendy 

Na základě porovnání průměrných plemenných hodnot zvířat narozených v jednotlivých 

ročnících lze sledovat genetické trendy v populaci. Porovnání genetických 

trendů za posledních 6 let u plemene Suff olk a ostatních masných plemen je znázorněno 

na obr. obr. 4 až 9. 

Obr. 4 

Genetické trendy u masných plemen ovcí – index CPH


55 

Obr. 5 

Obr. 6 

Genetické trendy u masných plemen ovcí 

hmotnost ve 100 dnech – přímý genetický efekt 


hmotnost jehňat ve 100 dnech – materiální genetický vliv 

Obr. 7 

Obr. 8 


hloubka hřbetních svalů 


tloušťka vrstvy podkožního tuku


57 

Obr. 9 


plodnost na obahněnou 

Z obr. 4–9 je patrné, že ze všech masných plemen chovaných u nás byl u plemene 

SF docílen nejvyšší nárůst průměrného CPH, zejména v průběhu let 2003–2006, kdy 

CPH se zvýšila o 32 bodů, což reprezentuje nárůst 0,53 směrodatné odchylky. Na tomto 

zvýšení se podílely zejména příznivé genetické trendy ve vlastní růstové schopnosti 

jehňat (+ 0,6 kg = 0,41 směr. odch.) a v hloubce hřbetních svalů (+0,3 mm = 0,39 směr. 

odch). Plemenné hodnoty pro tloušťku tukové vrstvy, maternální genetické vlivy na růst 

jehňat a plodnost v průběhu posledních let spíše stagnovaly. U SF SF za období 2000–2006 

byl u přímého genetického efektu na hmotnost jehňat ve 100 dnech zaznamenán nárůst 

plemenných hodnot o +0,73 kg (druhý nejvyšší po K = +0,93 kg). Nárůst materiálních 

genetických hodnot ve 100 dnech je méně výrazný. Spíš se projevuje stagnace. Je 

potěšitelné, že k příznivým genetickým trendům dochází při současném rozšiřování 

kontrolované populace plemene SF. Počty jehňat narozených narozených v kontrolovaných chovech 

se u tohoto plemene zvýšily od roku 2000 více jak trojnásobně. Na genetickém 

trendu se jistě příznivě odrazila úroveň dovezených beranů, zavedení ultrazvukových 

měření a odhadů plemenných hodnot v rámci domácího šlechtění a také vysoká aktivita 

Klubu chovatelů plemene SF v oblasti šlechtitelské práce. 

Pro úplnost poznamenáváme, že původní rovnice pro výpočet CPH byla 

následující: 

CPH=HmPr35 + MhMa10 + PL2 + MLD17,5 + TUK30 

Od roku 2006 se výpočet CPH provádí podle nové rovnice: 

CPH=HmPr30 + MhMa15 + PL2 + MLD40 – TUK70 

Zpracováno s podporou projektu MZE0002701401 

5.5. Šlechtění plemene Su Su olk 

v zahraničí 

Velká Británie 

Ve Velké Británii a Severním Irsku 

je řada čistokrevných stád plemene SF 

zapojena do KU v rámci programu Signet 

Sheepbreeder. Rutinně je sledováno 7 vlastností: 

hmotnost jehňat ve věku 8 týdnů, 

hmotnost ve věku 21 týdnů, hloubka kot- 

Foto 21 Import z Velké Britanie v roce 

lety a tloušťka vrstvy podkožního tuku 

2006, lini PRESIDENT, chovatel 

ultrazvukem ve věku 21 týdnů, hmotnost 

Pavel SOKOL 

v dospělosti (při zařazení do plemenitby), 

počet jehňat ve vrhu a mateřské schopnosti (kg odchovaných jehňat). V některých stádech 

je navíc sledován i počet vajíček cizopasníků ve výkalech. Rovněž je na části populace 

zkoušeno využití počítačové tomografi e pro stanovení ukazatelů zmasilosti a ztučnění, 

např. je touto metodou sledováno osvalení kýty. Plemenné hodnoty (EBV–estimated breeding 

value) pro jednotlivé vlastnosti jsou odhadovány metodou BLUP Animal Model. Za 

účelem podpory šlechtění plemene do terminální otcovské pozice je pomocí kombinace 

plemenných hodnot pro hmotnost ve věku 21 týdnů, hloubku kotlety a tloušťku vrstvy 

podkožního tuku vypočítán Lean Index (Index libového masa). Informace z kontroly 

užitkovosti, rodokmeny a přehledy plemenných hodnot jsou registrovaným chovatelům 

přístupné po internetu v rámci databáze Basco (http://www. basco. org/). Odhady plemenných 

hodnot jsou prováděny v rámci jednotlivých stád nebo v rámci organizovaných 

skupin chovatelů, mezi jejichž stády je dostatečná příbuzenská provázanost. Nejlépe 

jsou v tomto ohledu organizováni chovatelé sdružení v rámci Suff olk Sire Reference 

Scheme (SRS), které bylo založeno v roce 1989. V jednotlivých stádech SRS je semenem 

referenčních otců inseminováno 30 bahnic (20 bahnic se inseminuje ve stádech do 50 ks). 

KU je v zapojených stádech prováděná běžným způsobem. Výběr beranů do pozice 

referenčních otců je prováděn na speciální výběrové akci (Ram Selection Day). Členové 

společnosti se mohou podílet na výběru referenčních beranů prostřednictvím hlasování. 

V současnosti je využíváno semeno 8 referenčních beranů jejichž průměr plemenných 

hodnot je + 5,76 kg pro hmotnost ve věku 8 týdnů, +10,05 kg pro hmotnost ve věku 21 

týdnů, + 4,25 mm pro hloubku kotlety, + 0,29 mm pro tloušťku tukové vrstvy na hřbetu 

a průměr hodnot selekčních indexů je + 370. Suff olk SRS funguje na zásadách společnosti 

s omezeným ručením a v současností je v ní zapojeno 56 chovatelů. Jednotliví členové platí 

roční příspěvky do 400 £. Do 30 dávek semene referenčních beranů je zdarma, za inseminační 

dávku nad tento limit se platí 15 £. Náklady spojené s technickým zabezpečením 

inseminace ve stádě se obvykle pohybují okolo 300 £ ročně. Díky vytvoření genetických 

vazeb mezi chovy, což umožňuje lepší porovnání užitkovosti zvířat z různých stád a díky 

využívání špičkových plemeníků v pozici referenčních otců, jsou v rámci plemene Suff olk 

SRS dosahovány velmi příznivé genetické trendy (Obr. 10 a 11).


59 

Obr. 10 Genetické trendy v hmotnosti ve věku 8 týdnů (8 Wk Wt) a 21 týdnů 

(21Wk Wt) v v rámci Su Su olk SRS (zdroj: www. su su su su olksires. com) com) com 

Obr. 11 Genetický trend v hmotnosti, v hloubce kotlety (Muscle) a tloušťce vrstvy 

podkožního tuku (Fat) v rámci Su Su olk SRS (zdroj: www. su su su su olksires. com) com 

Holandsko 

Při hodnocení zevnějšku se vychází ze 100 bodového systému. Jednotlivé tělesné 

krajiny, včetně vlny a kůže, se hodnotí max. počtem 5 bodů: 

1. hlava 15 

2. krk 5 

3. plec 5 

4. hruď 5 

5. hřbet 25 

6. končetiny včetně postoje 25 

7. břicho 5 

8. vlna 10 

9. kůže 5 

Toto hodnocení je poněkud odlišné než systém zavedený v USA (uvedeno na 

str. 29). 

Důležitým selekčním znakem je ž.h. a růstová intenzita jehňat do věku 56 dnů. 

Tento ukazatel závisí na mléčnosti matek, jejich mateřských vlastnostech, četnosti vrhu 

a celkové hmotnosti odchovu. Ž.h. jehňat se zjišťuje ve dvou termínech. Ve věku 50 a 70 

dnů. Za tím účelem se provádí vážení jehňat v 50–75 dnech a 90–120 dnech. 

Ž.h. v 50 dnech se vypočte odpočtem porodní hmotnosti, dále přepočtem na průměrný 

denní přírůstek, který se násobí 56 dny. 

Příklad: ž.h. jehněte při narození 5,5 kg a v 70 dnech 41,5 kg 

Postup výpočtu: 

41,5 – 5,5 : 70 = 36 : 70 = 0,514 kg denní přírůstek 

0,514 x 56 = 28,80 kg + 5,5 kg (ž.h. při nar.) = 34,30 kg (ž.h. v 56. dnech). 

Ž.h. v 56 dnech se dále koriguje třemi ukazateli ve vztahu k: původu (četnosti vrhu), 

pohlaví a věku matky. Při korekci na ž.h. v 56 dnech se používají následující hodnoty: 

původ u jedináčků – 2,5 kg 

dvojčat + 1,1 kg 

trojčat + 2,2 kg 

pohlaví jehnice + 0,9 kg 

beránci – 0,9 kg 

věk matky: 2 roky + 0,8 kg 

3 roky a starší – 0,2 kg 

Význam korigovaného výpočtu je možno přiblížit na dvou příkladech: 

1. beránek jedináček od matky ve věku 4 roků měl ž.h. v 56 dnech 36,0 kg. 

Výpočet: 36,0 – 2,5 – 0,9 – 0,2 = 32,4 kg


61 

2. jehnička z trojčat od dvouleté matky v 56 dnech vážila 29,0 kg. 

Výpočet: 29,0 + 2,2 + 0,9 + 0,8 = 32,9 kg 

Z tohoto příkladu je zřejmé, že jehnička přesto, že v 56 dnech vážila méně o 7 kg než 

beránek, tak po korekci měla výslednou výslednou ž.h. vyšší o + + 0,5 kg. kg. Takovýto postup propočtu propočtu 

ž.h. jehňat i i v našem našem případě při hodnocení růstové intenzity ve věku 100 dnů by by byl 

vhodný za předpokladu, předpokladu, že budou vypočteny odpovídající odpovídající korekční hodnoty. 

Spojené státy americké 

V USA se zpracováním dat z KU zabývá organizace NSIP (National Sheep Improvement 

Program). Zapojení chovatelé posílají data z z KU ke zpracování ve formě tabulek 

v programu Excel. Excel. Ve výpočetním centru centru NSIP jsou sestavovány rodokmeny, včetně včetně 

genetických vazeb mezi chovy chovy a je prováděno genetické hodnocení zvířat zvířat na základě 

odhadů ukazatele EPD (Expected Progeny Diff erence – očekávaná odchylka potomstva). 

Jedná se se o očekávaný rozdíl mezi užitkovostí užitkovostí potomstva daného zvířete a průměrnou 

užitkovosti potomstva všech zvířat v populaci pro danou danou vlastnost. Jedinec předává 

potomstvu polovinu svých genů, a tudíž ukazatel ukazatel EPD je roven polovině plemenné 

hodnoty zvířete v v „evropském“ pojetí. pojetí. Hodnoty EPD jsou odhadovány jednou jednou ročně. 

U plemene SF jsou odhady EPD prováděny pro následující vlastnosti: hmotnost při 

odstavu (≈60 dní věku), hmotnost po odstavu (≈120 dní věku), mléčnost matek (na 

základě hmotnosti jehňat = maternální genetický vliv) a počet jehňat ve vrhu. Termín 

vážení jehňat si může chovatel přizpůsobit managementu stáda. Hranice mezi 

„hmotností při odstavu“ a „hmotností po odstavu“ je 90 dní věku jehněte. Systém 

hodnocení hodnocení jatečné hodnoty jehňat je zatím ve fázi vývoje a má být v nejbližší době 

začleněn do do systému NSIP. Sledovanými Sledovanými vlastnostmi budou tloušťka podkožního loje, 

plocha kotlety a index CVT CVT (Carcass Value Value Trait). Trait). Index CVT CVT bude počítán na základě 

věku a hmotnosti jehněte, plochy plochy kotlety a tloušťky vrstvy podkožního loje na řezu 

mezi 12. 12. a 13. žebrem. Producenti budou hodnoty těchto vlastností měřit přímo na 

jatečné upravených tělech jehňat, nebo na základě ultrazvukových měření na živých 

zvířatech. Žebříčky plemenných plemenných beranů jsou sestavovány sestavovány na základě EPD pokud tito 

berani mají minimálně 5 zvážených potomků potomků při hodnocení hmotností jehňat nebo 

alespoň 10 dcer se záznamem o bahnění při hodnocení plodnosti a splňují splňují stanovená 

kritéria přesnosti odhadu EPD. Chovatelé platí za služby NSIP roční paušál 75 $ plus 

1,5 $ za bahnici základního základního stavu. 

Genetické trendy u plemene SF v rámci systému NSIP jsou znázorněny na obr. 12–15 

jako průměry EPD jednotlivých ročníků zvířat. Z porovnání těchto obr. je patrné, že 

selekce v populaci je zaměřena zejména na růstovou schopnost jehňat. Zatímco u hmotnosti 

jehňat v 60 a 120 dnech se průměrný roční genetický zisk pohybuje v rozmezí 

asi 0,10 až 0,12 %, v ukazatelích mléčnosti matek a plodnosti na obahněnou ovci je 

genetický pokrok nepatrný. 

Obr. 12 Genetický trend v hmotnosti ve věku 60 dní v lb u plemene Su Su olk 

(zdroj NSIP) 

Obr. 13 Genetický trend v hmotnosti ve věku 120 dní v lb u plemene Su Su olk 

(zdroj NSIP)

62 


63 

Obr. 14 Genetický trend v mléčnosti matek u plemene Su Su olk (zdroj NSIP) 

Obr. 15 Genetický trend v plodnosti na obahněnou u plemene plemene Su Su olk (zdroj NSIP) 

Základem šlechtitelské práce je KU. Od roku 2003 je odhad plemenných hodnot 

prováděn metodou BLUP Animal Model. Plemenná hodnota hodnota se vyčísluje s ohledem 

na na ekonomický ekonomický význam jednotlivého znaku, nebo užitkovosti. Výsledné Výsledné hodnotě 

CPH je je při zařazování zařazování do plemenitby plemenitby přikládán přikládán rozhodující vliv a určuje konečnou 

výslednou užitkovou třídu jedince. Selekce na růstovou růstovou intenzitu jehňat jehňat pozitivně 

ovlivňuje i zlepšení jatečné hodnoty. Projevuje Projevuje se ve vztahu mezi svalovou a tukovou 

tkání. Plodnost Plodnost u plemene plemene SF SF se se jeví jeví jako jako poměrně poměrně nezávislá nezávislá vlastnost. vlastnost. Rovněž Rovněž za za 

perspektivní perspektivní se považuje selekce podle indexu libového masa. masa. 

Objektivizaci odhadu plemenných hodnot by významně prospělo zavedení vhodných 

schémat testace výkrmnosti a jatečné hodnoty jehňat. Totéž v plném rozsahu 

platí i o inseminaci. U plemene SF byl za období 2003–2006 dosažen, v rámci masných 

plemen chovaných u nás, nejvyšší nárůst CPH. Šlechtitelské postupy v chovu plemene 

SF ve Velké Velké Británii a USA, mohou sloužit jako námět pro tuto činnost i u nás. 

6. VÝSLEDKY KONTROLY UŽITKOVOSTI A KONTROLY 

DĚDIČNOSTI 

6.1. Výsledky KU v období 1974–1993 

Z první, v podstatě aklimatizační fáze 1974–1978, se zachovaly jen kusé informace. 

Rovněž i za období 1981–1993 je málo konkrétních údajů. V této etapě plemeno SF mělo 

horší reprodukční ukazatele než plemeno Texel. Logicky je obtížné srovnání výsledků 

61 bahnic plemene Texel za 2 kontrolní roky (1988, 1989) se skupinou 754 bahnic SF 

od nichž je známa užitkovost za 3 roky (1981, 1988 a 1989). Tyto podklady uvádíme 

v následujícím přehledu: 

Suff olk Texel Masná plemena celkem Celkem KU ČR 

Bahnic (ks) 754 61 815 69 913 

Oplodnění (%) 72,6 84,7 73,5 82,4 

Plodnost na obahnělou (%) 123,9 152,7 126,0 135,9 

Intenzita (%) 108,3 139,0 110,6 116,8 

Stříž potní vlny (kg) 4,70 4,68 4,69 6,20 

Je logické, že za období 12 let došlo k výraznému snížení produkce potní vlny 

u plemene SF a to z 6,60 kg na 4,51 kg. To souviselo s tím, že se v populaci postupně 

snižoval genetický podíl merinek. V roce 1988 bylo v ČR ponecháno k chovu celkem 

22 086 jehnic a 3 175 beránků, z nichž bylo do plemenitby zařazeno 1 929 beranů. 

U plemene SF obdobně: 216 jehnic, 175 beránků a 76 beranů. V relativních hodnotách 

to odpovídá 0,98 %, 5,51 % a 3,94 %. 

6.2. Výsledky KU v období 1994–1998 

V důsledku působení trhu se již v tomto období praxe začala postupně orientovat 

na rozšíření masných plemen a přechod na užitkové křížení. Jako důkaz slouží statistické 

podklady, ze kterých vyplývá, že v roce 1994 byla KU prováděna celkem u 7 684 

bahnic, z toho pak u 4. masných plemen s celkovým počtem 1 983 bahnic. Z toho: 

CH – 1 127, SF – 749, T – 77 a OD – 30 ks, což z celkového počtu odpovídá 25,8 %. 

V roce 1998 bylo v KU celkem 9 541 ks, z nichž na masná plemena připadalo 3 095 ks 

(CH – 1 716, SF – 921, T – 281 a OD 177 ks), což bylo 32,4 % ze všech plemen zapojených


65 

do KU. Tyto hodnoty potvrzují nárůst masných plemen během 4 let o plných 56 %. Ne 

všechna masná plemena plemena zaznamenala stejný stejný nárůst početních početních stavů bahnic v KU. Do Do 

podvědomí praxe praxe se v té době době již zapsalo u nás nové nové plemeno plemeno Oxford Down. Pro srovsrovnání připomínáme, že že v roce 1989 na celkové plemenné plemenné struktuře ovcí v v KU se masná 

plemena podílela pouze pouze 0,96 %. Z těchto čísel čísel se dá posoudit, posoudit, jak rychle v 90. letech 

u nás nás proběhla restrukturalizace našeho ovčáctví. Nebyl to však důsledek propagace 

nebo nebo odborného růstu chovatelů, chovatelů, ale nesmiřitelně tvrdých tvrdých ekonomických podmínek 

souvisejících s celkovým celkovým přechodem naší naší ekonomiky ekonomiky na na nové tržní podmínky. podmínky. 

Ucelenější výsledky KU a KD jsou však k dispozici až od roku 1994. Přehled o dosahované 

užitkovosti užitkovosti v období 1994–1998 je je patrný patrný z z tab. 22. 22. 

Tab. 22 22 Výsledky KU masných plemen v období 1994–1998 

Ukazatel 

SF 

Plemeno CH T OD 

Celkem 

Masná plemena KU ČR 

Stád v průměru za 5 let * 17 41 12 3 73 145 

Ovcí v KU (ks) 2999 7122 991 533 11645 45249 

Oplodnění (%) 80,5 82,2 92,6 87,2 82,8 86,0 

Plodnost na obahnělou (%) 147,3 158,7 125,9 146,5 151,6 141,4 

Plodnost celková (%) 118,6 129,6 115,4 127,8 125,5 124,4 

Odchov jehňat (%) 100,4 108,6 97,0 84,6 104,4 104,9 

Ž.h. jehňat při nar. (kg) 3,62 3,68 4,19 3,55 3,13 3,59 

Ž.h. Jehňat ve 100 dnech (kg) 31,23 28,41 28,39 27,35 29,07 28,16 

Denní přírůstek ve 100 dnech (g) 276 247 242 238 254 236 

Stříž potní vlny (kg) 4,43 3,23 3,77 3,93 3,61 4,50 

Prod. výkon. bahnic (kg) 31,35 30,84 27,53 23,14 30,34 25,54 

Poznámka: *) 5letý průměr počtu stád v KU 

1994 1995 1996 1997 1998 Průměr 

SF 7 6 11 20 41 852 : 5 = 17 

CH 9 20 43 64 71 207 : 5 = 41 

T 3 9 8 14 26 60 : 5 = 12 

OD 1 1 4 5 5 16 : 5 = 3 

Masná 20 36 66 103 143 368 : 5 = 73 

Celkem 61 96 144 189 236 726 : 5 = 145 

Uvedené údaje v tab. 22 již mají značnou vypovídající schopnost. Sumarizují 

výsledky KU za 5 let a sice od roku 1994 do roku 1998. Kontrola byla provedena u skupiny 

11 645 bahnic s odchovem. Ze čtyř hodnocených plemen u 8. hlavních ukazatelů 

KU se plemena CH a SF umístila 3x na prvním místě a plemeno Texel pak 2x. Plemeno 

Charollais vykázalo lepší reprodukční ukazatele. Plemeno SF vyniká v růstové intenzitě 

jehňat a v produkci potní vlny, která však není důležitým selekčním ukazatelem. 

Pro úplnost je třeba dodat, že ž.h. jehňat ve 100 dnech byla v letech 1994–1996 získaná 

přepočtem z podkladů uvedených pro věk 70 dnů při zachování stejné růstové intenzity. 

To platí i o údajích za toto období uváděné ve všech následujících přehledech. 

V průměru měla masná plemena nižší % oplodnění, nižší % odchovu jehňat a logicky 

i nižší produkci potní vlny bahnic oproti celému souboru ovcí v KU, který byl chován 

v ČR. 

V období 1994–1998 masná plemena dosáhla výrazné zlepšení jak reprodukčních 

ukazatelů bahnic, tak i růstové intenzity jehňat, viz tab. 23. 

Tab. 23 Souhrnné výsledky KU ovcí masných plemen (CH, OD, SF a T) – 1994–1998 

Ukazatel 

1994 Kontrolní rok 

1995 1996 1997 1998 Celkem 1994–1998 

Masná plemena KU ČR 

Stád 20 36 66 103 143 368 726 

Ovcí v kontrole (ks) 1983 1715 2131 2721 3095 11645 45249 

Oplodnění (%) 71,1 79,8 85,7 82,4 90,9 82,8 86,0 

Plodnost na obah. (%) 131,5 148,0 164,1 151,8 154,1 151,6 141,4 

Plodnost celkem (%) 93,4 118,0 140,7 125,1 140,1 125,5 124,4 

Odchováno jehňat (%) 71,7 96,6 110,5 101,7 120,6 104,4 104,9 

Ž.h. při narození (kg) 3,91 3,57 3,83 3,67 3,63 3,13 3,59 

Ž.h. ve 100 dnech (kg) 17,60 19,98 21,64 22,28 22,27 29,07 28,16 

Den. přír. ve 100 dnech 

(g) 

197 234 254 266 266 254 236 

Stříž potní vlny (kg) 3,65 2,86 3,08 4,88 4,36 3,61 4,50 

U masných plemen se v průměru zlepšilo % oplodnění z 71,1 v roce 1994 na 90,9 % 

v roce 1998. Celková plodnost zaznamenala nárůst o 46,7 %. Denní přírůstky se zvýšily 

ze 197 g na 266 g, čili o plných 69 g, což v relativních hodnotách je 35 % nárůst! V dané 

etapě produkční výkonnost bahnic masných plemen činila 30,34 kg při celostátním 

průměru 25,54 kg, což představuje rozdíl 18,8 % ve prospěch masných plemen. 

6.3. Výsledky KU po roce 1999 

V tomto tomto období období se již masná plemena ovcí u nás prosadila. Jestliže v roce 1998 bylo 

v KU zapojeno 3 095 bahnic čtyř masných plemen, tak v roce 2006 se prováděla KU 

u 9 561 bahnic 8. plemen (tab. 27). Dosažené výsledky KU jsou přehledně sumarizovány 

v tab. 24.


67 

Tab. 24 Výsledky KU masných plemen ovcí v období 1999–2006 

Plemeno Celkem 

Ukazatel 

BE CF H CH NČ OD SF T 

masná 

plemena 

Stád v ø za 8 let * 6 1 1 74 2 10 93 33 220 

Ovcí v KU (ks) 345 35 33 21804 1461 4095 24595 6132 58500 

Oplodnění (%) 99,4 100,0 100,0 84,1 73,8 82,3 87,7 91,5 85,9 

Plodnost na obah. (%) 148,1 162,9 136,4 150,6 132,6 151,3 157,2 150,1 153,0 

Plodnost celková (%) 147,2 162,9 136,4 125,8 97,8 124,6 137,3 136,0 131,3 

Odchov jehňat (%) 116,5 160,0 109,1 104,7 80,5 99,3 117,8 114,4 110,4 

Ž.h. při nar. (kg) 4,18 3,51 3,95 3,60 3,35 3,27 3,46 3,75 3,53 

Ž.h. ve 100 dnech (kg) 32,93 31,55 33,39 27,86 27,34 27,57 30,9 29,15 29,15 

Denní přír. do 100 dní (g) 298 281 286 246 240 231 266 254 255 

Stříž pot. vlny (kg) 3,59 – – 2,91 1,87 3,98 3,40 3,78 3,27 

Prod. výk. bahnic (kg) 38,36 50,48 36,43 29,18 22,01 27,37 31,35 33,35 32,17 

Poznámka: *) 8letý průměr počtu stád v KU 

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Celkem Průměr 

SF 35 57 74 109 118 119 115 120 747 93 

BE 1 3 5 5 5 6 11 12 48 6 

CF 0 0 0 1 1 1 1 1 5 1 

H 0 0 0 1 1 1 1 2 6 1 

CH 73 89 86 73 72 72 68 61 594 74 

NČ 0 0 1 1 2 3 4 4 15 2 

OD 5 8 10 11 9 11 12 16 82 10 

T 24 30 34 33 37 38 35 33 264 33 

Celkem 

masná 

138 187 210 234 245 251 247 249 1761 220 

Všechny ovce 286 387 460 504 545 543 543 529 3797 475 

V tab. 24 se údaje KU za celé hodnocené období 1999–2006 vztahují k plemenům 

CH, OD, SF a T. Plemeno NČ je v KU v období 2001–2006. Zbývající 3 plemena BE, CF 

a H jsou v KU až v letech 2002–2006. Z této tabulky vyplývá, že pokud budeme brát 

údaje užitkovosti plemen CF (35 ks) a H (33 ks) pouze jako informativní, pak plemeno 

SF mělo v porovnání se zbývajícími zbývajícími masnými plemeny nižší ž.h. při narození (3,46 kg– 

průměr 3,53). Průměrné reprodukční ukazatele jsou vyšší, odchov 117,8 % při průměru 

110,4 %. Rovněž i ž.h. ve 100 dnech – 30,90 kg – průměr 29,15 kg a nadprůměrná růstová 

intenzita. Rovněž je třeba vzít v úvahu, že tyto údaje se vztahují na všechny ovce daného 

plemene, nejen čistokrevná zvířata. 

Představu o celkovém vývoji užitkovosti ovcí plemene SF za relativně dlouhé, třináctileté 

období, 1994–2006 získáme z údajů tab. 25. 

Tab. 25 Průměrná užitkovost plemene Su Su olk v období 1994–2006 (n = 27 594) 

Reprodukce (%) Ž.h. (kg) Prům. Stříž Prod. 

Rok stád ks 

Oplod. Plod. Inten. Odch. 

přír. 

(g) 

vlny 

(kg) 

výk. na 

bahnici 

Při 

Reprodukce (%) Ž.h. (kg) Prům. Stříž Prod. 

Rok stád ks 

Oplod. Plod. Inten. Odch. 

nar. 

Ve 100 

dnech 

přír. 

(g) 

vlny 

(kg) 

výk. na 

bahnici 

1994 7 749 62,3 120,6 75,7 53,4 3,93 22,63 187 4,10 12,09 

1995 6 349 70,8 138,5 98,0 88,3 3,30 28,30 250 3,60 24,98 

1996 11 364 93,1 161,7 150,5 130,4 3,50 31,60 281 3,80 42,54 

1997 20 616 87,3 146,7 128,1 121,8 3,80 32,25 285 3,70 34,34 

1998 27 921 89,3 159,6 142,5 125,6 3,52 34,26 307 3,70 43,04 

1999 35 863 91,8 162,5 149,1 126,5 3,59 30,59 270 3,60 43,33 

2000 57 1410 88,8 160,3 142,3 120,8 3,52 30,30 268 3,50 36,58 

2001 74 1969 87,3 153,7 134,2 113,2 3,62 31,34 277 3,40 35,46 

2002 109 2590 90,3 158,3 142,9 121,3 3,48 30,37 369 3,70 36,83 

2003 118 3547 87,9 155,7 136,8 118,4 3,41 30,33 269 3,20 35,91 

2004 119 4413 88,5 152,6 135,1 117,6 3,54 30,19 268 3,50 35,50 

2005 115 4919 85,1 157,0 133,7 114,4 3,40 29,60 262 3,10 33,86 

2006 120 5161 86,9 157,7 137,1 117,3 3,49 29,51 260 3,72 34,63 

Průměr 

1994/2006 

63 2123 86,6 156,2 135,3 115,9 3,48 29,22 267 3,51 33,87 

Při 

nar. 

Ve 100 

dnech 

1994 7 749 62,3 120,6 75,7 53,4 3,93 22,63 187 4,10 12,09 

1995 6 349 70,8 138,5 98,0 88,3 3,30 28,30 250 3,60 24,98 

1996 11 364 93,1 161,7 150,5 130,4 3,50 31,60 281 3,80 42,54 

1997 20 616 87,3 146,7 128,1 121,8 3,80 32,25 285 3,70 34,34 

1998 27 921 89,3 159,6 142,5 125,6 3,52 34,26 307 3,70 43,04 

1999 35 863 91,8 162,5 149,1 126,5 3,59 30,59 270 3,60 43,33 

2000 57 1410 88,8 160,3 142,3 120,8 3,52 30,30 268 3,50 36,58 

2001 74 1969 87,3 153,7 134,2 113,2 3,62 31,34 277 3,40 35,46 

2002 109 2590 90,3 158,3 142,9 121,3 3,48 30,37 369 3,70 36,83 

2003 118 3547 87,9 155,7 136,8 118,4 3,41 30,33 269 3,20 35,91 

2004 119 4413 88,5 152,6 135,1 117,6 3,54 30,19 268 3,50 35,50 

2005 115 4919 85,1 157,0 133,7 114,4 3,40 29,60 262 3,10 33,86 

2006 120 5161 86,9 157,7 137,1 117,3 3,49 29,51 260 3,72 34,63 

Průměr 

1994/2006 

63 2123 86,6 156,2 135,3 115,9 3,48 29,22 267 3,51 33,87 

Poznámka: V letech 1994, 1995 a 1996 je proveden propočet na 100 denní ž.h. 

z podkladů zjištěných ve věku 70 dnů. 

Při srovnání je třeba vycházet ze skutečnosti, že za období 1994–2006 se početní stavy 

bahnic v v KU zvýšily 14,5x! Za 13leté kontrolní období došlo v rámci plemene k nárůstu % 

oplodnění z 62,3 % na 86,9 % (tj. (tj. o 39,5 %). %). Intenzita plodnosti ze 75,7 % na 137,1 % (tj. 

o o 81,1 81,1 %) %) a procento odchovu z 53,4 % % na 117,3 % % (tj. o 2,2x). Ž.h. ve 100 dnech se zvýšila 

z 22,63 kg na 29,51 kg (tj. o 30,4 %). Průměrný denní přírůstek ze 187 g na 260 g (nárůst 

39 %) a a v v důsledku růstu užitkovosti se logicky zvýšila zvýšila produkční výkonnost bahnic 

z 12,09 kg na 34,63 kg, tj. 2,9x. Plemeno SF má zatím ještě rezervy v reprodukčních 

ukazatelích na úrovni 10 %, což platí především o % oplodnění bahnic. 

Plemeno SF v období 1994–2006 dosáhlo u 27 594 bahnic chovaných 63. chovech 

následující parametry užitkovosti: oplodnění oplodnění 86,6 %, plodnost 156,2 156,2 %, %, intenzita 

135,3 %, odchov 115,9 % a průměrné denní přírůstky jehňat do do 100 dnů 267 g. 

Sedmileté výsledky užitkovosti plemene SF a ostatních masných plemen chovaných 

v ČR, včetně sumárních výsledků KU uvádíme v tab. 26.


69 

Tab. 26 Souhrnné výsledky KU ovcí v ČR v letech 2000–2006 

Plemeno/ 

Skupina 

1 

2 

3 

Rok 

Počet (ks) 

stád bahnic 

Oplodnění Plodnost 

Intenzita 

(%) (%) 

(%) 

Suff olk 

Odchov 

(%) 

Přírůstek 

Střiž vlny 

jehňat 

(kg) 

(g) 

2000 57 1410 88,8 160,3 142,3 120,8 268 3,5 

2006 120 5161 86,9 157,7 137,1 117,3 260 3,7 

Index % 211 366,0 97,9 98,4 96,3 97,1 97,0 106 

Masná plemena–celkem 

2000 187 5237 85,0 157,7 128,1 105,6 237 3,2 

2006 249 9561 86,2 156,5 134,8 113,7 256 3,8 

Index % 133 182,6 100,6 104,7 105,3 106,8 101,6 1198,8 

Všechna plemena v KU: 

2000 387 14779 86,9 149,1 129,5 110,0 236 4,2 

2006 525 248852 86,5 154,6 133,7 115,2 244 4,5 

Index % 136 168,3 99,5 103,7 103,2 104,7 103,4 107 

Z tab. 26 vyplývá, že plemeno SF ve všech sledovaných ukazatelích dosahuje vyšší 

parametry užitkovosti než činí průměr všech masných plemen chovaných u nás. Přesto 

v celostátním průměru, mimo % oplození, je zřejmý pozitivní posun. U plemene 

SF za 7 let (2000–2006) však dochází k stagnaci užitkovosti. Částečné zdůvodnění je 

možné objasnit tím, že v dané etapě se počty SF zvýšily 3,7x, zatímco celostátní nárůst 

je 1,7x. 

Dříve (do (do roku 2005) se tyto údaje srovnávaly v rámci plemen celkem, bez ohledu 

a členění skupin čistokrevných jedinců a různěpodílových kříženců. Sledování čistokrevných 

jedinců, v rámci jednotlivých plemen, se provádí až od roku 2005. 

Opodstatněnost rozčlenění rozčlenění populace na na čistokrevné a křížence vyplývá z tab. 27. 

Srovnání čistokrevné populace s kříženci masných plemen v roce 2006 uvádí tab. 27. 

Foto 22 Bahnice na pastvě, stádo Ing. Pavla DOBROVOLNÉHO, Ratibořice 

Tab. 27 Srovnání užitkovosti masných plemen (rok 2006) 

Pleme– 

no 

Skupina 

Počet 

bahnic 

ks 

Reprodukce (%) 

Oplod. Obah. 

Ž.h. jehňat Prům. 

(kg) denní 

přírůstek 

(%) 

Produkce 

potní 

vlny 

(kg) 

Inten– 

Pleme– 

no 

Skupina 

Počet 

bahnic 

ks 


Odchov 

Oplod. Obah. 

zita jehňat 

Ž.h. jehňat Prům. 

(kg) denní 

Při Ve 100 přírůstek 

nar. dnech (%) 

Produkce 

potní 

vlny 

(kg) 

čistokr 64 100,0 156,3 156,3 118,08 4,64 35,09 304 3,04 

BE kříženci 30 93,3 160,7 150,0 123,3 4,03 33,10 291 – 

ø celkem 94 97,9 157,6 154,3 120,2 4,44 34,40 300 3,04 

CF 

čistokr. 

celkem 

13 

13 

84,6 

84,6 

154,5 

154,5 

130,8 

130,8 

130,8 

130,8 

3,49 

3,49 

30,90 

30,90 

274 

274 

– 

– 

čistokr. 6 100,0 166,7 166,7 133,3 4,03 34,68 307 – 

H kříženci 8 100,0 125,0 125,0 125,0 3,91 32,06 282 – 

ø celkem 14 100,0 142,9 142,9 128,6 3,96 33,22 293 – 

čistokr. 1378 89,50 164,4 147,1 118,9 3,57 29,14 256 2,76 

CH kříženci 784 77,7 147,6 114,7 100,6 3,73 28,01 243 4,55 

ø celkem 2162 85,2 158,8 135,3 112,3 3,62 28,75 251 3,91 

čistokr. 253 89,7 136,1 122,1 102,0 3,54 29,11 256 – 

NČ kříženci 59 81,4 133,3 108,5 105,1 3,76 30,19 264 – 

ø celkem 312 88,1 135,6 119,6 102,6 3,58 29,34 258 – 

čistokr. 344 76,7 147,0 112,8 86,9 3,32 25,30 221 4,39 

OD kříženci 393 84,0 155,8 130,8 105,1 3,50 27,48 240 3,63 

ø celkem 737 80,6 151,9 122,4 96,6 3,38 26,62 232 4,11 

čistokr. 2552 90,6 161,9 146,6 124,7 3,40 30,13 267 3,50 

SF kříženci 2627 83,1 153,2 127,3 109,6 3,55 28,75 252 3,97 

ø celkem 5179 86,8 157,7 136,8 117,0 3,47 29,51 260 3,72 

čistokr. 620 89,2 149,0 132,9 107,4 3,66 28,94 253 4,00 

T kříženci 430 90,9 153,2 139,3 124,4 3,66 29,34 257 – 

ø celkem 1050 89,9 150,7 135,5 114,4 3,66 29,12 255 4,00 

∑ masná plemena v roce 2006: 

čistokr. 5230 90,1 154,5 139,5 115,4 3,48 29,58 267 3,51 

kříženci 4331 81,6 154,9 129,4 109,1 3,60 28,65 251 4,03 

ø celkem 9561 86,2 154,6 134,8 113,7 3,53 29,18 256 3,81 

∑ všechna plemena v KU v roce 2006 

celkem 24885 86,5 154,6 133,7 115,0 3,38 27,80 244 4,52 

Inten– Odchov 

zita jehňat 

Při Ve 100 

nar. dnech 

čistokr 64 100,0 156,3 156,3 118,08 4,64 35,09 304 3,04 

BE kříženci 30 93,3 160,7 150,0 123,3 4,03 33,10 291 – 

ø celkem 94 97,9 157,6 154,3 120,2 4,44 34,40 300 3,04 

CF 

čistokr. 

celkem 

13 

13 

84,6 

84,6 

154,5 

154,5 

130,8 

130,8 

130,8 

130,8 

3,49 

3,49 

30,90 

30,90 

274 

274 

– 

– 

čistokr. 6 100,0 166,7 166,7 133,3 4,03 34,68 307 – 

H kříženci 8 100,0 125,0 125,0 125,0 3,91 32,06 282 – 

ø celkem 14 100,0 142,9 142,9 128,6 3,96 33,22 293 – 

čistokr. 1378 89,50 164,4 147,1 118,9 3,57 29,14 256 2,76 

CH kříženci 784 77,7 147,6 114,7 100,6 3,73 28,01 243 4,55 

ø celkem 2162 85,2 158,8 135,3 112,3 3,62 28,75 251 3,91 

čistokr. 253 89,7 136,1 122,1 102,0 3,54 29,11 256 – 

NČ kříženci 59 81,4 133,3 108,5 105,1 3,76 30,19 264 – 

ø celkem 312 88,1 135,6 119,6 102,6 3,58 29,34 258 – 

čistokr. 344 76,7 147,0 112,8 86,9 3,32 25,30 221 4,39 

OD kříženci 393 84,0 155,8 130,8 105,1 3,50 27,48 240 3,63 

ø celkem 737 80,6 151,9 122,4 96,6 3,38 26,62 232 4,11 

čistokr. 2552 90,6 161,9 146,6 124,7 3,40 30,13 267 3,50 

SF kříženci 2627 83,1 153,2 127,3 109,6 3,55 28,75 252 3,97 

ø celkem 5179 86,8 157,7 136,8 117,0 3,47 29,51 260 3,72 

čistokr. 620 89,2 149,0 132,9 107,4 3,66 28,94 253 4,00 

T kříženci 430 90,9 153,2 139,3 124,4 3,66 29,34 257 – 

ø celkem 1050 89,9 150,7 135,5 114,4 3,66 29,12 255 4,00 

∑ masná plemena v roce 2006: 

čistokr. 5230 90,1 154,5 139,5 115,4 3,48 29,58 267 3,51 

kříženci 4331 81,6 154,9 129,4 109,1 3,60 28,65 251 4,03 

ø celkem 9561 86,2 154,6 134,8 113,7 3,53 29,18 256 3,81 

∑ všechna plemena v KU v roce 2006 

celkem 24885 86,5 154,6 133,7 115,0 3,38 27,80 244 4,52 

Z údajů tab. 27 můžeme provést jednoznačný závěr. Čistokrevní jednici, v rámci 

populace masných plemen, dosahují vyšší ukazatele užitkovosti. Pokud platí zásada, že 

výjimka potvrzuje pravidlo, pak to do značné míry platí o plemenech OD a T. V rámci 

plemene SF měly čistokrevné bahnice v roce 2006 v relativních hodnotách vyšší ukazatele 

u sledovaných hodnot: oplodnění 9,0 %, plodnost 5,7 %, intenzita 15,2 %, odchov 13,8 %, 

ž.h. jehňat ve 100 dnech 4,8 % a průměrný denní přírůstek 6,0 %. Ž.h. jehňat vykazuje 

objektivně vysokou variabilitu. Nižší stříž u čistokrevných bahnic, oproti různěpodílo-


71 

vým křížencům, je zcela logická. 

Z této tabulky plyne jednoznačný 

závěr závěr a sice, sice, že že ukazatele ukazatele užitkovostivosti 

sledované v rámci KU je 

možné srovnávat srovnávat pouze v v rámci 

čistokrevných populací. 

Při srovnání čistokrevných 

bahnic masných plemen zjistíme 

pozitivní trendy vývoje za 

poslední dva roky. V tab. 28 je 

uvedena užitkovost čistokrevných 

bahnic masných plemen v roce 

2005 a 2006. V roce 2006 u skupiny 

masných plemen došlo k částečnému poklesu procenta oplodnění (z 91,0 na 90,1 %) 

a ž.h. jehňat při narození. V reprodukčních ukazatelích se u celé skupiny masných plemen 

projevují, v porovnání s celou populací čistokrevných bahnic v KU v roce 2006, znaky 

stagnace. Pravým opakem 

jsou v tomto směru 

výsledky KU dosažené 

u bahnic plemene SF. 

V relativních hodnotách 

toto plemeno zaznamenalo 

nárůst užitkovosti 

v těchto ukazatelích: 

oplodnění 5 %, plodnost 

4,3 %, intenzita 9,0 %, 

odchov 10,4 %. V ukazatelích 

růstu a vývinu 

se však vývoj zastavil. 

Foto 23–25 

Stádo Vladimíra 

BISKUPA 

Tab. 28 Užitkovost čistokrevných bahnic masných plemen v roce 2005 a 2006 

Pleme– 

no 

rok stád ks 

1 

Reprodukce (%) * 

2 3 4 

Ž.h. (kg) 

při ve 100 

nar. dnech 

Prům. 

přír. (g) 

Stříž vlny 

(kg) 

SF 

2005 

2006 

115 

120 

2300 

2502 

86,3 

90,6 

155,2 

161,9 

133,9 

146,6 

113,0 

124,7 

3,37 

3,40 

30,52 

30,13 

271 

267 

2,99 

3,50 

BE 

2005 

2006 

11 

12 

54 

64 

92,6 

100 

142,0 

156,3 

131,5 

156,3 

111,1 

118,8 

3,81 

4,64 

34,18 

35,09 

304 

304 

– 

3,04 

CF 

2005 

2006 

1 

1 

8 

13 

100 

84,6 

200,0 

154,5 

200,0 

130,8 

187,5 

130,8 

3,82 

3,49 

31,12 

30,90 

273 

274 

– 

– 

H 

2005 

2006 

1 

2 

6 

6 

100 

100 

133,3 

166,7 

133,3 

166,7 

66,7 

133,3 

4,08 

4,03 

30,53 

34,68 

265 

307 

– 

– 

CH 

2005 

2006 

68 

61 

1506 

1378 

86,4 

89,5 

159,3 

164,4 

137,6 

147,1 

113,8 

118,9 

3,67 

3,57 

28,60 

29,15 

249 

256 

2,46 

2,76 

NC 

2005 

2006 

4 

4 

175 

253 

92,6 

89,7 

132,1 

136,1 

122,3 

122,1 

100,6 

102,0 

3,59 

3,54 

28,21 

29,11 

246 

256 

– 

– 

OD 

2005 

2006 

13 

16 

299 

344 

81,6 

76,7 

136,1 

147,0 

111,0 

112,8 

84,3 

86,9 

3,00 

3,22 

26,56 

25,30 

236 

221 

4,01 

4,39 

T 

2005 

2006 

35 

33 

592 

620 

88,2 

89,2 

145,6 

149,0 

128,4 

132,9 

106,3 

107,4 

3,73 

3,66 

28,20 

28,94 

245 

253 

– 

4,00 

Celkem masná plemena 

2005 248 4990 91,0 150,5 137,3 110,4 3,50 26,18 261 3,51 

2006 249 5230 90,1 154,5 139,5 115,4 3,48 29,58 267 3,54 

Celkem všechna plemena v KU v ČR 

2005 544 16170 87,8 147,7 130,2 111,7 3,32 27,45 228 3,61 

2006 530 16356 89,3 156,8 140,8 121,4 3,37 27,93 244 4,52 

Poznámka: * Poznámka: ) 1 – oplodnění %, 2 – plodnost %, 3 – intenzita %, 4 – odchov % 

* ) 1 – oplodnění %, 2 – plodnost %, 3 – intenzita %, 4 – odchov % 

V roce 2006 se v ČR prováděla KU celkem u 24 885 bahnic (z toho u 16 356 čistokrevných, 

tj. 65,7 % a kříženců 8 529, tj. 34,3 %) 31. plemen. U masných plemen bylo 

v KU celkem 54,7 % čistokrevných bahnic a 45,3 % kříženců. U SF byl tento poměr 49,3 

a 50,7 %. Počet bahnic v KU se za období 2002–2006 zvýšil o 22,6 %. U plemene SF z 2 590 

Foto 26 Základní stádo chovu Radka AXMANNA


73 

na 5 179, tj. prakticky 2x! V roce 2002 se KU prováděla v 504 chovech, v roce 2006 již 

v 530 530 a plemeno SF bylo hodnoceno ve 120. chovech (v roce 2002 ve 109). 109). 

V tab. 29 29 se uvádí uvádí výsledky KU všech čistokrevných plemen za rok 2006. 

Tab. 29 Výsledky kontroly užitkovosti čistokrevných ovcí za rok 2006 

Pleme– 

no 

Stád 

Počet 

bahnic 

(ks) 

Oplod– 

nění 


Plod– 

Intenzita 

nost 


jehňat (kg) 

Produkce 

Přírůstek 

potní 

jehňat ve 

vlny 

100 dnech 

bahnic 

(g) 

(kg) 

Odchov 

Pleme– 

no 

Stád 

Počet 

bahnic 

(ks) 

Oplod– 

nění 


Plod– 

Intenzita 

nost 

jehňat 


jehňat (kg) 

při ve 100 

nar. dnech 

Produkce 

Přírůstek 

potní 

jehňat ve 

vlny 

100 dnech 

bahnic 

(g) 

(kg) 

Kombinovaná plemena 

AL 1 10 100,0 170,0 170,0 170,0 3,18 30,90 277 – 

BG 7 65 106,2 156,5 166,2 138,5 3,72 31,29 272 5,20 

C 3 410 74,6 129,4 96,6 85,4 2,55 26,01 224 2,60 

LE 1 2 50,0 200,0 100,0 100,0 4,40 41,79 374 – 

L 1 26 100,0 180,8 180,8 126,9 3,10 25,57 225 5,10 

M 27 437 72,5 142,0 103,0 85,8 3,66 27,11 235 4,44 

ML 31 1366 81,9 136,7 112,0 96,4 3,66 28,83 252 4,61 

ND 1 57 98,2 167,9 164,9 136,8 3,33 25,69 224 3,64 

K 32 2263 88,1 151,3 133,3 115,9 3,46 31,50 280 6,84 

S 35 3471 87,8 132,9 116,7 103,6 2,96 23,91 210 4,59 

V 7 165 91,5 151,0 138,2 118,2 3,07 22,13 191 2,15 

ZV 5 703 77,2 119,0 91,9 83,6 3,23 24,10 209 – 

ZW 18 364 90,7 177,3 160,7 138,7 3,48 29,82 265 3,39 

ZM 1 5 60,0 133,3 80,0 80,0 3,33 27,97 246 – 

Celkem 170 9334 84,5 154,0 130,7 113,7 3,37 28,33 249 4,25 

Masná plemena 

BE 12 64 100,0 156,3 156,3 118,8 4,64 35,09 304 3,04 

CF 1 13 84,6 154,5 130,8 130,8 3,49 30,90 274 – 

H 2 6 100,0 166,7 166,7 133,3 4,03 34,68 307 – 

CH 61 1378 89,5 164,4 147,1 118,9 3,57 29,14 256 2,76 

NC 4 253 89,7 136,1 122,1 102,0 3,54 29,11 256 – 

OD 16 344 76,7 147,0 112,8 86,9 3,22 25,30 221 4,39 

SF 120 2552 90,6 161,9 146,6 124,7 3,40 30,13 267 3,50 

T 33 620 89,2 149,0 132,9 107,4 3,66 28,94 253 4,00 

Celkem 249 5230 90,1 154,5 139,5 115,4 3,48 29,58 267 3,54 

Mléčná a plodná plemena 

LA 1 14 100,0 142,9 142,9 114,3 3,84 34,72 309 – 

VF 26 454 91,2 184,5 168,3 144,5 3,56 26,30 227 4,26 

O 1 19 94,7 205,6 194,7 163,2 3,08 24,64 216 3,25 

R 52 1072 100,6 255,5 256,9 211,3 2,54 23,03 205 2,07 

Celkem 80 1559 96,6 197,4 191,0 158,6 3,26 27,17 231 3,19 

Odchov 

jehňat 

při ve 100 

nar. dnech 

Kombinovaná plemena 

AL 1 10 100,0 170,0 170,0 170,0 3,18 30,90 277 – 

BG 7 65 106,2 156,5 166,2 138,5 3,72 31,29 272 5,20 

C 3 410 74,6 129,4 96,6 85,4 2,55 26,01 224 2,60 

LE 1 2 50,0 200,0 100,0 100,0 4,40 41,79 374 – 

L 1 26 100,0 180,8 180,8 126,9 3,10 25,57 225 5,10 

M 27 437 72,5 142,0 103,0 85,8 3,66 27,11 235 4,44 

ML 31 1366 81,9 136,7 112,0 96,4 3,66 28,83 252 4,61 

ND 1 57 98,2 167,9 164,9 136,8 3,33 25,69 224 3,64 

K 32 2263 88,1 151,3 133,3 115,9 3,46 31,50 280 6,84 

S 35 3471 87,8 132,9 116,7 103,6 2,96 23,91 210 4,59 

V 7 165 91,5 151,0 138,2 118,2 3,07 22,13 191 2,15 

ZV 5 703 77,2 119,0 91,9 83,6 3,23 24,10 209 – 

ZW 18 364 90,7 177,3 160,7 138,7 3,48 29,82 265 3,39 

ZM 1 5 60,0 133,3 80,0 80,0 3,33 27,97 246 – 

Celkem 170 9334 84,5 154,0 130,7 113,7 3,37 28,33 249 4,25 

Masná plemena 

BE 12 64 100,0 156,3 156,3 118,8 4,64 35,09 304 3,04 

CF 1 13 84,6 154,5 130,8 130,8 3,49 30,90 274 – 

H 2 6 100,0 166,7 166,7 133,3 4,03 34,68 307 – 

CH 61 1378 89,5 164,4 147,1 118,9 3,57 29,14 256 2,76 

NC 4 253 89,7 136,1 122,1 102,0 3,54 29,11 256 – 

OD 16 344 76,7 147,0 112,8 86,9 3,22 25,30 221 4,39 

SF 120 2552 90,6 161,9 146,6 124,7 3,40 30,13 267 3,50 

T 33 620 89,2 149,0 132,9 107,4 3,66 28,94 253 4,00 

Celkem 249 5230 90,1 154,5 139,5 115,4 3,48 29,58 267 3,54 

Mléčná a plodná plemena 

LA 1 14 100,0 142,9 142,9 114,3 3,84 34,72 309 – 

VF 26 454 91,2 184,5 168,3 144,5 3,56 26,30 227 4,26 

O 1 19 94,7 205,6 194,7 163,2 3,08 24,64 216 3,25 

R 52 1072 100,6 255,5 256,9 211,3 2,54 23,03 205 2,07 

Celkem 80 1559 96,6 197,4 191,0 158,6 3,26 27,17 231 3,19 

Zájmová plemena 

J 3 31 71,0 118,2 83,9 67,7 3,04 20,15 171 – 

JS 1 8 100,0 175,0 175,0 162,5 3,84 32,37 285 – 

KA 14 80 110,0 139,8 153,8 143,8 2,10 16,32 142 – 

KH 1 10 100,0 110,0 110,0 110,0 4,41 26,29 219 – 

VR 7 94 97,9 134,8 131,9 129,8 3,10 22,22 191 – 

Celkem 

celkem 

26 223 95,8 135,6 130,9 122,8 3,30 23,47 202 – 

čisto– 

krevní 

525 16356 89,3 156,8 140,8 121,4 3,37 27,93 244 3,88 

AL = Bílá alpská, BG = Bergschaf, C = Cigája, LE = Leicester, L = Lein, M = Merino, 

ML = Merinolandschaf, ND = Německá dlouhovlnná, K = Romney, S = Šumavská, Šumavská, 

V = = Valaška, ZV = Zušlechtěná valaška, ZW = Zwartbles, ZM = Žírné merino, 

BE = Berrichon du Cher, CF = Clun Forest, Forest, H = Hampshire, CH = = Charollais, 

NC NC = = Německá černohlavá, OD = Oxford Down, Down, SF = Su Su olk, T = Texel, Texel, 

LA = = Lacaune, VF = Východofríská, O = Olkuská, R = = Romanovská, J J = Jacob, 

JS = = Jurská, KA = Kamerunská, KH = Kerry Hill, VR = Vřesová. 

Z tab. 29 je zřejmé, že skupina masných plemen se vyznačuje srovnatelně dobrými 

reprodukčními ukazateli a má nadprůměrné ukazatele růstu a vývinu jehňat do 

odstavu. V rámci masných plemen obecně nejvyšší parametry užitkovosti vykazuje 

plemeno plemeno SF, které navíc v roce 2006 představovalo 48,8 % všech všech kontrolovaných ovcí 

masných plemen. 

Reprodukční rezervy plemene SF podporují i výsledky užitkovosti čistokrevných 

stád dosažené v roce 2006 tab. 30. 

V uzávěrce KU za rok 2006 je uvedeno celkem 166 chovů (stád), z nichž je 125 čistokrevných 

a 41 chovů jsou kříženci. V tab. 30 hodnotíme pouze čistokrevné jedince, 

které jsme podle produkční výkonnosti zařadili do skupin 1–4 1–4 ks (35 chovů), 5–9 ks 

(24 chovů), 10 až 49 ks (45 chovů), 50–100 ks (9 chovů), 100 a více ks (5 chovů). Kromě Kromě 

toho v 7 7 chovech jsou neúplné údaje, což což zvláště platí o odchovu a ž.h. jehňat ve 100 

dnech. Těchto 7 chovů, včetně zmíněných 35 s počtem bahnic do 5 ks do hodnocení 

nezařazujeme. 

Na základě údajů uvedených v tab. 30 je možné sestavit pořadí 10 nejúspěšnějších 

chovů. Pořadí je sestaveno podle produkční výkonnosti výkonnosti na na bahnici. bahnici. To To znamená počet 

odchovaných jehňat x 100 denní ž.h.: počet počet bahnic v reprodukci. reprodukci. Tento Tento údaj však má má 

pouze pouze orientační význam proto, že ne u všech odchovaných jehňat jehňat se zjišťuje 100 denní 

ž.h. Pořadí nejúspěšnějších čistokrevných čistokrevných chovů SF v roce 2006 uvádíme v tab. 30.

74 


75 

Tab. 31 TOP 10 nejúspěšnějších chovů plemene Su Su olk v roce 2006 

počet 

odchov 

ž.h. ve 

přír. do 

produkce 

pořadí chovatel lokalita 

bahnic 

jehňat 

100 dnech 

100 dnů 

masa na 

(ks) 

(ks) 

(kg) 

(g) 

bahnici 

1. Šlechtová Hana Chorušice 19 34 44,76 411 80,1 

2. Semecký František Záluží 13 27 32,21 282 66,9 

3. Bláha Pavel Sedlčany 9 14 39,90 361 62,1 

4. Chalupa Lubomír Štramberk 6 9 40,50 379 60,8 

5. Draštík František Smidary 24 35 40,34 374 59,0 

6. Michel Petr Trojany 5 12 24,45 212 58,7 

7. Janoušek Radek Střemošice 17 25 39,71 367 58,4 

8. Sedláček Radomír Nová Paka 17 31 31,63 278 57,7 

9. Sokol Pavel Jablonec nad Nisou 32 42 43,66 406 57,3 

10. Šín Václav Valašské Meziříčí 5 7 40,22 355 56,3 

Foto 27 ENT Su Su olk Lysá 

nad Labem, chovatel 

Josef ŠRÁMEK 

Foto 28 Stádo Františka 

DLABALA, Hradec 

u Stříbrné Skalice 

Tab. 30 Výsledky kontroly užitkovosti plemene Su Su olk podle stád za rok 2006 

p. č. Chovatel Lokalita 

Počet 

bahnic Reprodukce (%) 

v 

reprod. Oplod– Plod– Inten– 

(ks) nění nost zita 

Od– 

chov 

Živá 

hmotnost 

Přírůstek. Produkce 

jehňat (kg) 

od naroz. masa na 

do 100 bahnici 

při ve 100 

dní (g) (kg) 

nar. dnech 

I. Stáda o velikosti 5–9 kusů 

1 Bláha Pavel Sedlčany 9 100,0 155,6 155,6 155,6 3,78 39,90 361 62,1 

2 

Chalupa 

Lubomír 

Štramberk 6 100,0 200,0 200,0 150,0 2,60 40,50 379 60,8 

3 Michel Petr Trojany 5 140,0 214,3 300,0 240,0 3,29 24,45 212 58,7 

4 Šín Václav 

Valašské 

Meziříčí 

5 80,0 175,0 140,0 140,0 4,70 40,22 355 56,3 

5 Novák Jiří Džbánov 8 100,0 137,5 137,5 137,5 4,05 34,10 301 46,9 

6 

Ing. Firman 

Josef 

Jílové 

u Prahy 

6 100,0 133,3 133,3 133,3 3,92 33,19 293 44,3 

7 Šedek Josef Roprachtice 6 83,3 160,0 133,3 133,3 3,85 32,41 286 43,2 

8 

Ing. Tichý 

Jiří 

Oldříš 9 88,9 150,0 133,3 133,3 3,12 32,01 289 42,7 

9 

Břežek 

František 

Hodoňovice 8 100,0 237,5 237,5 137,5 4,50 26,76 223 36,8 

10 

Halešová 

Jana 

Sedliště 6 116,7 185,7 216,7 150,0 3,89 24,45 206 36,8 

11 

Beránek 

Milan 

Benešov 7 100,0 142,9 142,9 142,9 3,65 25,18 215 36,0 

12 Drašnarová 

Marie 

Rychnov 

n. Kn. 

9 100,0 166,7 166,7 133,1 3,33 28,62 253 36,0 

13 ZD Petrovice Štoky 8 100,0 125,0 125,0 125,0 3,52 26,84 233 33,6 

14 

Vašků 

Vladimír 

Teplice 

n. Metují 

9 77,8 128,6 100,0 100,0 4,19 31,57 274 31,6 

15 MEDITO 

p. č. Chovatel Lokalita 

Počet 

bahnic Reprodukce (%) 

v 

reprod. Oplod– Plod– Inten– 

(ks) nění nost zita 

Od– 

chov 

Živá 

hmotnost 

Přírůstek. Produkce 

jehňat (kg) 

od naroz. masa na 

do 100 bahnici 

při ve 100 

dní (g) (kg) 

nar. dnech 

I. Stáda o velikosti 5–9 kusů 

1 Bláha Pavel Sedlčany 9 100,0 155,6 155,6 155,6 3,78 39,90 361 62,1 

2 

Chalupa 

Lubomír 

Štramberk 6 100,0 200,0 200,0 150,0 2,60 40,50 379 60,8 


4 Šín Václav 

Valašské 

Meziříčí 

5 80,0 175,0 140,0 140,0 4,70 40,22 355 56,3 

5 Novák Jiří Džbánov 8 100,0 137,5 137,5 137,5 4,05 34,10 301 46,9 

6 

Ing. Firman 

Josef 

Jílové 

u Prahy 

6 100,0 133,3 133,3 133,3 3,92 33,19 293 44,3 

7 Šedek Josef Roprachtice 6 83,3 160,0 133,3 133,3 3,85 32,41 286 43,2 

8 

Ing. Tichý 

Jiří 

Oldříš 9 88,9 150,0 133,3 133,3 3,12 32,01 289 42,7 

9 

Břežek 

František 

Hodoňovice 8 100,0 237,5 237,5 137,5 4,50 26,76 223 36,8 

10 

s. r. o. 

Kolín 8 100,0 150,0 150,0 87,5 3,57 32,02 285 28,0 

16 

Pecka 

Stanislav 

Zad. Chlum 5 100,0 160,0 160,0 120,0 3,68 22,13 184 26,6 

17 

Kotková 

Marta 

Zahořany 5 100,0 80,0 80,0 80,0 4,38 32,02 276 25,6 

18 Kielar Václav Bruzovice 7 42,9 200,0 85,7 71,4 3,44 30,25 268 21,6 

19 

Lach 

Miroslav 

Bočenovice 5 60,0 133,3 80,0 60,0 4,17 33,73 296 20,2 

20 Švec Miloš Běleč 7 57,1 150,0 85,7 57,1 4,00 30,74 267 17,6 

21 

Carbol 

Martin 

Kunčičky 8 100,0 125,0 125,0 75,0 3,48 21,06 176 15,8 

22 

Valašská 

Bystřice 

5 100,0 120,0 120,0 60,0 4,43 25,43 210 15,3 

Halešová 

Jana 

Sedliště 6 116,7 185,7 216,7 150,0 3,89 24,45 206 36,8 

11 

Beránek 

Milan 

Benešov 7 100,0 142,9 142,9 142,9 3,65 25,18 215 36,0 

12 Drašnarová 

Marie 

Rychnov 

n. Kn. 

9 100,0 166,7 166,7 133,1 3,33 28,62 253 36,0 

13 ZD Petrovice Štoky 8 100,0 125,0 125,0 125,0 3,52 26,84 233 33,6 

14 

Vašků 

Vladimír 

Teplice 

n. Metují 

9 77,8 128,6 100,0 100,0 4,19 31,57 274 31,6 

15 MEDITO 

s. r. o. 

Kolín 8 100,0 150,0 150,0 87,5 3,57 32,02 285 28,0 

16 

Pecka 

Stanislav 

Zad. Chlum 5 100,0 160,0 160,0 120,0 3,68 22,13 184 26,6 

17 

Kotková 

Marta 

Zahořany 5 100,0 80,0 80,0 80,0 4,38 32,02 276 25,6 

18 Kielar Václav Bruzovice 7 42,9 200,0 85,7 71,4 3,44 30,25 268 21,6 

19 

Lach 

Miroslav 

Bočenovice 5 60,0 133,3 80,0 60,0 4,17 33,73 296 20,2 


21 

Carbol 

Martin 

Kunčičky 8 100,0 125,0 125,0 75,0 3,48 21,06 176 15,8 

22 

Valašská 

Bystřice 

5 100,0 120,0 120,0 60,0 4,43 25,43 210 15,3


77 

23 Dobeš Jiří Předbořice 5 60,0 100,0 60,0 40,0 4,75 35,20 305 14,1 

24 

Hlaváček 

23 Dobeš Jiří Předbořice 5 60,0 100,0 60,0 40,0 4,75 35,20 305 14,1 

24 

František 

Votice 6 100,0 116,7 116,7 50,0 3,27 24,89 216 12,5 

celkem stád 24 162 91,9 152,0 141,0 113,0 3,82 30,32 265 34,3 

II. Stáda o velikosti 10–49 kusů 

1 

Šlechtová 

Hana 

Chorušice 19 89,5 211,8 189,5 178,9 3,63 44,76 411 80,1 

Hlaváček 

František 

Votice 6 100,0 116,7 116,7 50,0 3,27 24,89 216 12,5 

celkem stád 24 162 91,9 152,0 141,0 113,0 3,82 30,32 265 34,3 

II. Stáda o velikosti 10–49 kusů 

1 

Šlechtová 

Hana 

Chorušice 19 89,5 211,8 189,5 178,9 3,63 44,76 411 80,1 

2 

Semecký 

František 

Záluží 13 138,5 166,7 230,8 207,7 3,97 32,21 282 66,9 

3 

Draštík 

František 

Smidary 24 95,8 191,3 183,3 145,8 3,07 40,34 374 59,0 

4 

Janoušek 

Radek 

Střemošice 17 100,0 194,1 194,1 147,1 2,97 39,71 367 58,4 

5 

Sedláček 

Radomír 

Nová Paka 17 100,0 182,4 182,4 182,4 3,85 31,63 278 57,7 

6 Sokol Pavel 

Jablonec n. 

Nisou 

32 93,8 170,0 159,4 131,3 3,10 43,66 406 57,3 

Mírová Mírová pod 

7 Láník Milan 

Kozákovem 

32 100,0 181,3 181,3 162,5 3,75 34,02 294 55,3 

8 

Dlabal 

František 

Hradec 

u Stř. 

Skalice 

14 100,0 192,9 192,9 164,3 4,07 33,46 294 55,0 

9 

Novotný 

Martin 

Doly 14 100,0 128,6 128,6 128,6 3,34 40,77 374 54,4 

10 

Ing. Adam 

Jaroslav 

Chlístov 15 93,3 192,9 180,0 180,0 3,39 30,19 268 54,3 

11 

Šputová 

Zdenka 

Baška 11 100,0 227,3 227,3 136,4 4,05 36,82 328 50,2 

12 

Ekooil Lično 

s. r. o. 

Lično 42 92,9 192,3 178,6 150,0 3,87 33,05 292 49,6 

13 

Ústí nad 

Orlicí 

25 100,0 188,0 188,0 140,0 3,56 34,37 308 48,1 

14 Věcov 22 100,0 218,2 218,2 177,3 2,85 26,64 238 47,2 

15 Vodňanský 

8 

Dlabal 

František 

Hradec 

u Stř. 

Skalice 

14 100,0 192,9 192,9 164,3 4,07 33,46 294 55,0 

9 

Novotný 

Martin 

Doly 14 100,0 128,6 128,6 128,6 3,34 40,77 374 54,4 

10 

Ing. Adam 

Jaroslav 

Chlístov 15 93,3 192,9 180,0 180,0 3,39 30,19 268 54,3 

11 

Šputová 

Zdenka 

Baška 11 100,0 227,3 227,3 136,4 4,05 36,82 328 50,2 

12 

Ekooil Lično 

s. r. o. 

Lično 42 92,9 192,3 178,6 150,0 3,87 33,05 292 49,6 

13 

Ústí nad 

Orlicí 

25 100,0 188,0 188,0 140,0 3,56 34,37 308 48,1 

14 Věcov 22 100,0 218,2 218,2 177,3 2,85 26,64 238 47,2 

15 

Miroslav 

Česká Lípa 10 100,0 150,0 150,0 150,0 3,49 31,24 278 46,9 

16 Šubrt Pavel Smržov 16 100,0 181,3 181,3 143,8 4,40 32,64 282 46,9 

17 Navrátil Jan Nové Hrady 20 100,0 195,0 195,0 160,0 2,88 28,25 254 45,2 

18 Šrámek Josef Nenačovice 16 93,8 146,7 137,5 125,0 4,42 36,08 317 45,1 

19 

Ing. Novák 

Petr 

Lhotka 19 100,0 157,9 157,9 152,6 2,93 28,81 259 44,0 

20 

Groh 

Miroslav 

Proruby 12 83,3 150,0 125,0 108,3 5,89 39,70 338 43,0 

21 

Ing. Petrová 

Jánské Údolí 

Jana 

10 100,0 140,0 140,0 140,0 3,47 30,48 270 42,7 

Vodňanský 

Miroslav 

Česká Lípa 10 100,0 150,0 150,0 150,0 3,49 31,24 278 46,9 

16 Šubrt Pavel Smržov 16 100,0 181,3 181,3 143,8 4,40 32,64 282 46,9 

17 Navrátil Jan Nové Hrady 20 100,0 195,0 195,0 160,0 2,88 28,25 254 45,2 

18 Šrámek Josef Nenačovice 16 93,8 146,7 137,5 125,0 4,42 36,08 317 45,1 

19 

Ing. Novák 

Petr 

Lhotka 19 100,0 157,9 157,9 152,6 2,93 28,81 259 44,0 

20 

Groh 

Miroslav 

Proruby 12 83,3 150,0 125,0 108,3 5,89 39,70 338 43,0 

21 

Ing. Petrová 

Jánské Údolí 

Jana 

10 100,0 140,0 140,0 140,0 3,47 30,48 270 42,7 

22 

Ekofarma 

Balada 

s. r. o. 

Suchov 11 100,0 145,5 145,5 127,3 3,66 32,96 293 41,9 

23 

Lněnička 

Vojtěch 

Litomyšl 10 100,0 140,0 140,0 130,0 3,69 32,17 285 41,8 

24 Vítů Jaroslav Mohuřice 21 100,0 147,6 147,6 138,1 4,30 30,07 258 41,5 

25 

Ing. Slavíček 

Vlastimil 

Ústí nad 

Labem 

13 92,3 166,7 153,8 138,5 3,22 29,91 267 41,4 

26 Zemědělská 

26 

a. s 

Zemědělská 

a. s 

Hluboš 14 92,9 161,5 150,0 150,0 3,73 27,06 233 40,6 

27 

Čapek 

Miroslav 

Heřmanice 11 100,0 154,5 154,5 136,4 3,81 29,64 258 40,4 


29 

ZVOZD 

Opatov 

Stádo 

Štěměchy 

43 93,0 140,0 130,2 104,7 3,11 31,96 289 33,5 

30 

Ing. Kořán 

Jan 

Klatovy 40 87,5 137,1 120,0 115,0 3,52 28,32 260 32,6 

31 Mališ Josef 

Červený 

Dvůr 

18 83,3 153,3 127,8 105,6 3,88 30,80 269 32,5 

32 Švec Miloš Strážné 23 69,6 125,0 87,0 82,6 4,21 39,07 349 32,3 

33 

Luňáková 

Ludmila 

Číčová 10 90,0 200,0 180,0 130,0 3,09 23,98 209 31,2 

34 

Křenek 

Jaroslav 

Valašská 

Bystřice 

10 90,0 133,3 120,0 100,0 3,66 28,29 246 28,3 


36 Pulíček Josef Pěnčín 15 100,0 133,3 133,3 66,7 4,28 40,02 357 26,7 

37 

Ing. Klíma 

Tomáš 

Milý 21 66,7 150,0 100,0 90,5 3,29 29,02 257 26,3 

38 Pisingerová 

Lucie 

Slavošov 11 90,9 140,0 127,3 118,2 3,54 21,62 181 25,6 

Ovocné sady 

39 

Synkov 

Rychnov 

nad 

Kněžnou 

18 83,3 100,0 83,3 83,3 3,63 28,81 252 24,0 

40 Klatovská 

zem. 

Malšovice 45 77,8 128,6 100,0 82,2 3,77 28,23 245 23,2 

41 

Hrdý 

Miroslav 

Choceň 17 100,0 141,2 141,2 82,4 3,03 27,67 246 22,8 


Lucie 

Slavošov 24 75,0 133,3 100,0 70,8 3,69 25,60 219 18,1 

43 

Dvůr s. r. o. 

Lichkovský 

Líšnice 18 38,9 157,1 61,1 61,1 3,36 28,36 250 17,3 

44 Ing. Látal Jan Koclířov 18 72,2 161,5 116,7 55,6 3,50 25,86 224 14,4 

45 BELLAMA 

27 

Čapek 

Miroslav 

Heřmanice 11 100,0 154,5 154,5 136,4 3,81 29,64 258 40,4 


29 

ZVOZD 

Opatov 

Stádo 

Štěměchy 

43 93,0 140,0 130,2 104,7 3,11 31,96 289 33,5 

30 

Ing. Kořán 

Jan 

Klatovy 40 87,5 137,1 120,0 115,0 3,52 28,32 260 32,6 

31 Mališ Josef 

Červený 

Dvůr 

18 83,3 153,3 127,8 105,6 3,88 30,80 269 32,5 

32 Švec Miloš Strážné 23 69,6 125,0 87,0 82,6 4,21 39,07 349 32,3 

33 

Luňáková 

Ludmila 

Číčová 10 90,0 200,0 180,0 130,0 3,09 23,98 209 31,2 

34 

Křenek 

Jaroslav 

Valašská 

Bystřice 

10 90,0 133,3 120,0 100,0 3,66 28,29 246 28,3 


36 Pulíček Josef Pěnčín 15 100,0 133,3 133,3 66,7 4,28 40,02 357 26,7 

37 

Ing. Klíma 

Tomáš 

Milý 21 66,7 150,0 100,0 90,5 3,29 29,02 257 26,3 

38 

s. r. o. 

Jelení 23 60,9 107,1 65,2 34,8 3,75 25,84 221 9,0 

celkem stád 45 887 91,7 161,1 149,1 125,3 3,64 31,94 283 40,5 

Pisingerová 

Lucie 

Slavošov 11 90,9 140,0 127,3 118,2 3,54 21,62 181 25,6 

Ovocné sady 

39 

Synkov 

Rychnov 

nad 

Kněžnou 

18 83,3 100,0 83,3 83,3 3,63 28,81 252 24,0 

40 Klatovská 

zem. 

Malšovice 45 77,8 128,6 100,0 82,2 3,77 28,23 245 23,2 

41 

Hrdý 

Miroslav 

Choceň 17 100,0 141,2 141,2 82,4 3,03 27,67 246 22,8 


Lucie 

Slavošov 24 75,0 133,3 100,0 70,8 3,69 25,60 219 18,1 

43 

Dvůr s. r. o. 

Lichkovský 

Líšnice 18 38,9 157,1 61,1 61,1 3,36 28,36 250 17,3 

44 Ing. Látal Jan Koclířov 18 72,2 161,5 116,7 55,6 3,50 25,86 224 14,4 

45 BELLAMA 

s. r. o. 

Jelení 23 60,9 107,1 65,2 34,8 3,75 25,84 221 9,0 

celkem stád 45 887 91,7 161,1 149,1 125,3 3,64 31,94 283 40,5

78 


79 

III. stáda o velikosti 50–100 bahnic 

1 Dvořiště 53 100,0 188,7 188,7 147,2 2,92 34,33 314 50,5 

2 

Zelený 

Vlastimil 

Brtnice 52 100,0 169,2 169,2 155,8 2,93 27,88 250 43,4 

3 

Matůšů 

Dušan 

Padělky 50 84,0 178,6 150,0 138,0 3,00 30,37 274 41,9 

4 

Škabraha 

Břetislav 

Zlín–Dešná 82 79,3 166,2 131,7 122,0 3,34 28,18 248 34,4 

5 

Ambrož 

Radek 

Lipová lázně 66 86,4 175,4 151,5 112,1 4,97 28,21 232 31,6 

6 

Samec 

František 

Krty 96 84,4 144,4 121,9 96,9 3,06 29,79 267 29,0 

7 

Arnoštov 

s. r. o. 

Padov 79 93,7 117,6 110,1 86,1 3,58 23,50 199 20,2 

8 Ostrý 50 80,0 125,0 100,0 76,0 3,74 19,95 162 15,2 

9 

YELLOW 

Křišťanovice 

ROSE s. r. o. 

63 44,4 167,9 74,6 52,4 3,61 23,98 204 12,6 

celkem stád 9 591 83,6 159,2 133,1 109,6 3,46 27,35 239 31,0 

IV. stáda o velikosti nad 101 bahnic 

1 

ZVOZD 

Horácko 

Opatov 216 100,0 194,0 194,0 170,4 2,92 32,89 300 56,0 

2 

Ing. Štěpánek 

Petr 

Cheb 137 96,4 174,2 167,9 162,8 3,10 30,90 278 50,3 

3 Kosař Jan Nový Knín 106 97,2 168,0 163,2 146,2 3,79 29,91 261 43,7 

4 

Biskup 

Vladimír 

Nový Jičín 115 97,4 156,3 152,2 131,3 3,33 30,06 267 39,5 

5 

AGRO 

Markvarec 

Jindřichův 

Hradec 

161 100,0 139,8 139,8 132,9 3,24 19,22 160 25,5 

celkem stád 5 735 98,2 166,5 163,4 148,7 3,28 28,60 253 43,0 

Sumář podle skupin: Stád 

5–9 ks 24 162 91,9 152,0 141,0 113,0 3,82 30,32 265 34,3 

10–49 ks 45 887 91,7 161,1 149,1 125,3 3,64 31,94 283 40,5 

50–100 ks 9 591 83,6 159,2 133,1 109,6 3,46 27,35 239 31,0 

nad 101 ks 5 735 98,2 166,5 163,4 148,7 3,28 28,60 253 43,0 

Celkem 83 2375 91,3 158,6 145,9 121,5 3,65 30,77 271 37,8 

Celkem čistokrevní i kříženci 4768 86,0 158,1 136,0 117,0 3,49 29,73 262 

Poznámka: podbarvené chovy v roce 2006 byly producenty plemenných beranů 

Údaje tab. 31 svědčí o vysoké biologické potenci užitkovosti plemene. Celkově z 83 

vyhodnocených čistokrevných chovů 18 chovatelů ve svých chovech mělo produkční 

výkonnost na bahnici v v roce 2006 vyšší než 50 kg. Platí to to i o chovatelích s velikostí chovů 

od 50. 50. do 100 ks, např. MVDr. R. AXMANN, který který u 53. bahnic dosáhl dosáhl tržní produkci 

na bahnici 50,5 kg. Z chovatelů s většími chovy než 101 bahnic to jsou ZVOZD Horácko 

Opatov Opatov u u 216 216 ks, ks, obdobně obdobně 56,0 56,0 kg kg a a Ing. Ing. ŠTĚPÁNEK ŠTĚPÁNEK Petr Petr u 137 137 bahnic bahnic 50,3 50,3 kg. kg. 

Pokud se provede TOP hodnocení v rámci celé ČR, pak chov Hany ŠLECHTOVÉ se 

umístil na 3. místě. Do této „chovatelské elity“ se další chov SF v roce 2006 nezařadil. 

Pokud srovnáváme celkový vývoj produkční výkonnosti bahnic SF v období 

1994–2006, zjistíme, že tento ukazatel 12,10 kg/bahnici v roce 1994 se v roce 2006 

zvýšil na 34,63 kg. Absolutní nárůst 22,53 kg znamená v relativních hodnotách zvýšení 

2,9x! Důležité je připomenout, že v roce 1994 se toto hodnocení vztahovalo na 749 

bahnic SF. V roce 2006 byly tyto hodnoty dosaženy u 5 161 ks, což představuje téměř 

sedminásobné zvýšení. 

6.4. Pořadí nejlepších bahnic a beranů plemene Su Su olk 

Z chovatelského hlediska je však rovněž významné pořadí v rámci plemene u prvních 

10. bahnic a beranů. Toto pořadí – žebříček, se označuje termínem „TOP 10“. Pořadí se 

průběžně aktualizuje a sestavuje se na základě CPH. 

Žebříčky jsou sestaveny pro stáda, která mají v KU nejméně 10 bahnic. Do žebříčku 

jsou zařazeny jen aktivní bahnice s min. podílem 93,75 % plemene SF, které mají v databázi 

údaje min. o jednom vlastním vrhu a alespoň vážení jednoho potomka. U beranů platí 

totéž o genotypu (min. F ), musí být záznam o vážení nejméně 15 potomků a ultrazvu- 

4 

kové měření alespoň 10 potomků. 

Do tab. 32 jsou zařazeny 3 bahnice z chovu Dr. Axmanna, 2 od D. MATÚŠŮ a po 

jedné bahnici od R. JANOUŠKA, F. DLABALA, J. PULÍČKA, J. ŠRÁMKA a AGRO 2000. 

Při analýze 30. nejlepších bahnic vyplývá, že 25 z nich má CPH vyšší než 200. Z nich 

9 vyšší než 250. Sedmiletá bahnice č. 01100503CZ z chovu MVDr. R. AXMANNA je 

v chovu R. JANOUŠKA. Tato bahnice se umístila na prvním místě, porodila v 6 vrzích 

celkem l4 jehňat z nichž bylo odchováno 8 ks (v roce 2007 se narodili 2 beránci, které 

se podařilo odchovat). 

K nejlepším beranům (tab. 33) je 5 ks z chovu Dr. AXMANNA, a po jednom ze stád 

R. Janouška, F. DRAŠTÍKA, P. SOKOLA, B. ŠKABRAHY a ZVOZD Horácko Opatov. 

Z těchto 10. beranů jsou 3 z linie Bister, 2 Hannibal a po jednom Halma, Honey, Rambo, 

Yam a Yrit. 

Pro úplnost poznamenáváme, že v předcházejícím hodnocení ve skupině bahnic 

„TOP 10“ bylo 6 ks z chovu Dr. AXMANNA, 2 ks od J. ŠRÁMKA a po 1 ks od F. DLABALA 

a R. JANOUŠKA. Berani pocházeli z následujících chovů: Dr. AXMANN – 2 ks, a po 

1 ks pak V. BISKUP, V. BRANDEJS, F. DLABAL, M. DRAŠNAROVÁ, R. JANOUŠEK, 

V. LNĚNIČKA, J. PULÍČEK a F. SAMEC.


81 

Tab. 32 Žebříček bahnic s nejvyšší CPH 

Poř. Číslo Chovatel 

dat. 

nar. 

Ph Ph pot. Ph 

Hmot HmMat Hm MLD 

Ph 

Tuk 

Pot. Ph vrhů 

vrhů 

ULT Plod dcer CPH 

1 01100503CZ Axmann 

Radek 

27. 2. 

2000 

4,73 –0,01 5 2,58 –0,11 5 24,7 6 . 301,80 


Radek 

15. 3. 

2002 

4,69 –0,72 4 3,51 –0,14 4 9,6 3 . 299,41 


Radek 

15. 3. 

2002 

5,21 0,34 7 1,85 –0,08 7 10,4 4 . 261,94 

4 00416102CZ 

Šrámek 

Josef 

25. 2. 

2001 

4,55 0,62 8 2,14 0,22 8 21,5 5 10 259,15 


Radek 

18. 3. 

2002 

2,99 0,49 6 3,07 –0,13 6 12,6 4 . 254,41 

6 08704951CZ 

Pulíček 

Josef 

1. 4. 

2004 

5,68 0,72 1 1,57 0,17 1 10,9 2 . 253,95 

7 08552961CZ ZVOZD 

Opatov 

16. 3. 

2004 

2,90 0,39 5 3,19 0,30 3 26,2 2 . 251,77 

8 02037921CZ 

Šrámek 

Josef 

15. 2. 

2002 

5,12 0,38 6 1,99 –0,03 6 5,4 4 2 251,31 

9 10471953CZ Michalcová 2. 3. 

Alena 2004 

6,45 –1,14 2 1,24 0,09 2 15,3 3 . 250,34 

10 01370953CZ Michalcová 

Poř. Číslo Chovatel 

dat. 

nar. 

Ph Ph pot. Ph 

Hmot HmMat Hm MLD 

Ph 

Tuk 

Pot. Ph vrhů 

vrhů 

ULT Plod dcer 

21. 2. 

Alena 2004 

5,79 –0,67 1 1,29 0,01 1 17,2 3 . 248,70 

CPH 


Radek 

27. 2. 

2000 

4,73 –0,01 5 2,58 –0,11 5 24,7 6 . 301,80 


Radek 

15. 3. 

2002 

4,69 –0,72 4 3,51 –0,14 4 9,6 3 . 299,41 


Radek 

15. 3. 

2002 

5,21 0,34 7 1,85 –0,08 7 10,4 4 . 261,94 

4 00416102CZ 

Šrámek 

Josef 

25. 2. 

2001 

4,55 0,62 8 2,14 0,22 8 21,5 5 10 259,15 


Radek 

18. 3. 

2002 

2,99 0,49 6 3,07 –0,13 6 12,6 4 . 254,41 

6 08704951CZ 

Pulíček 

Josef 

1. 4. 

2004 

5,68 0,72 1 1,57 0,17 1 10,9 2 . 253,95 

7 08552961CZ ZVOZD 

Opatov 

16. 3. 

2004 

2,90 0,39 5 3,19 0,30 3 26,2 2 . 251,77 

8 02037921CZ 

Šrámek 

Josef 

15. 2. 

2002 

5,12 0,38 6 1,99 –0,03 6 5,4 4 2 251,31 

9 10471953CZ Michalcová 2. 3. 

Alena 2004 

6,45 –1,14 2 1,24 0,09 2 15,3 3 . 250,34 

10 01370953CZ Michalcová 21. 2. 

Alena 2004 

5,79 –0,67 1 1,29 0,01 1 17,2 3 . 248,70 

Foto 29 Skupina aukčních beránků, chovatel Pavel SOKOL 

Tab. 33 Žebříček beranů s nejvyšší CPH 

Ph 

Ph 

pot. 

Ph 

Ph 

pot. 

Ph 

vrhů 

Poř. Číslo Chovatel Chovatel dat. nar. nar. 

CPH linie 

Hmot 

HmMat 

Hm 

MLD 

Tuk 

ULT 

Plod 

dcer 

1 15068053CZ Janoušek Radek 18. 2. 2005 3,80 0,74 17 3,39 0,00 13 0,9 . 262,52 Rambo 

2 07725053CZ Axmann Radek 6. 3. 2004 4,67 1,39 35 1,88 –0,26 33 1,3 . 256,67 Brister 

3 15905061CZ ZVOZD Opatov 20. 3. 2005 6,08 0,64 24 1,44 0,17 23 0,2 . 238,25 Halma 

4 01809523CZ Axmann Radek 15. 3. 2003 5,29 –0,45 54 1,75 –0,04 53 –4,0 . 216,44 Hannibal 

5 07702053CZ Axmann Radek 25. 2. 2004 2,01 –0,79 24 3,62 –0,20 13 0,9 . 208,90 Brister 

6 07707053CZ Axmann Radek 27. 2. 2004 2,34 0,89 96 2,30 –0,56 57 –7,4 . 200,09 Brister 

7 00463625CZ Škabraha Břetislav 26. 2. 2001 4,23 1,43 32 1,49 0,20 30 1,9 18 197,89 Yam 

8 07718053CZ Axmann Radek 3. 3. 2004 3,70 –0,57 30 1,90 –0,14 30 –2,6 . 183,27 Yrit 

9 00029051CZ Sokol Pavel 17. 3. 2002 3,22 1,97 104 2,24 0,40 71 –4,9 33 178,42 Hannibal 

10 16531052CZ Draštík František 4. 3. 2005 3,45 0,65 18 1,79 0,09 18 –5,6 . 167,44 Honey 

Vysvětlivky: 

Dat. nar. – datum narození jedince 

Ph HmPr – plemenná hodnota pro 

hmotnost jehňat ve 100 dnech věku– 

přímý genetický vliv (kg) 

Ph HmMat – plemenná hodnota pro 

hmotnost jehňat ve 100 dnech věku– 

maternální genetický vliv (kg) 

Pot. Hm – počet potomků se záznamem 

o vážení v databázi 

Ph MLD – plemenná hodnota pro 

hloubku hřbetních svalů měřenou 

ultrazvukem (mm) 

Ph Tuk – plemenná hodnota pro 

tloušťku vrstvy pokožního tuku 

měřenou ultrazvukem (mm) 

Potomků ULT – počet potomků zvířete 

v databázi, u nichž byla provedená 

ultrazvuková měření 

Ph Plod – plemenná hodnota pro plodnost 

na obahněnou (%) 

Vrhů – počet vrhů bahnice zaznamenaný 

v databázi 

Vrhů dcer – počet vrhů dcer jedince 

zaznamenaný v databázi. 

CPH – celková plemenná hodnota–selekční 

index vypočtený pro plemeno 

SF na základě dílčích plemenných 

hodnot pomocí následujícího 

vzorce: 

CPH = PhHPr*30 + PhHmMat*15 

+ PhPlod*2 + PhMLD*40 

– PhTuk*7


83 

Význam plemene SF je zřejmý z toho, že za období 32 let se plemeno stalo hlavním 

masným plemenem chovaným v ČR. Obecně se velmi intenzivně využil dovoz plemenných 

ovcí a beranů. Za období 1974–2006 bylo dovezeno celkem 330 plemenných 

zvířat, z toho 240 jehnic a 90 plemenných beranů, včetně inseminačních dávek od 

dvou beranů působících v Anglii. 

6.5. Genotypizace plemene Su Su olk 

V roce roce 2002 AXMANN, R. a SKŘIVÁNEK, SKŘIVÁNEK, M. publikovali publikovali ve Zpravodaji Zpravodaji význam 

a principy genotypování ovcí. V práci je mimo jiné uvedeno, že gen pro prionový protein 

(PrP) určuje, zda je zvíře vnímavé ke vzniku klinických příznaků scrapie (klusavka), 

pokud je vystaveno infekci. První ověřování bylo provedeno v roce 2002 vzhledem k tomu, 

že v roce 2001 byl potvrzen pozitivní nález scrapie v ČR. Do konce října 2003 bylo do 

sledování zapojeno 1 231 ovcí, z nichž u 1 145 bylo možné určit plemennou příslušnost, 

z nichž 284 bylo SF. Z tohoto sledování vyplynuly následující výsledky, viz tab. 34. 

Tab. 34 Genotypizace ovcí v roce 2003 

Genotyp 

ks 

ovce celkem 

% ks 

Suff olk 

% 

EU (%) 

* 

R1 195 17 74 26 21 

R2 405 36 146 52 41 

R3 377 33 55 19 26 

R4 62 5 4 1 12 

R5 106 9 5 2 – 

Poznámka: * sledování bylo provedeno v období 2000–2003 u 60. 000 ovcí. 

V roce 2005 již genotypy R a R byly zjištěny pouze u 0,05 %. V roce 2003 těchto 

4 5 

jedinců bylo 14 %, což představuje obrovský chovatelský úspěch. Celostátně v roce 2005 

mělo alely R 28 % hodnocených zvířat, R 43 % a R 29 %. V případě plemene SF byly 

1 2 3 

od roku 2005 zařazováni do plemenitby jedinci pouze genotypů R a R . 1 2 

V roce 2006 bylo do genotypizace zapojeno 8 841 ovcí, z toho 7 295 bahnic a 1 562 

beranů. Relativní četnost alel PrP genů za rok 2006 se uvádí v tab. 35. 

Tab. 35 Genotyp ovcí podle skupin v roce 2006 

Ukazatel 

Počet 

zvířat ARR AHQ 

Relativní četnost alel PrP genu (%) 

AHR ARH ARQ VRQ nespecif. 

Cekem ČR ♀ 7295 38,2 4,4 0,1 2,0 51,1 3,3 0,7 

SF♀ 1562 62,4 0,6 0,0 1,0 34,1 1,4 0,5 

Celkem ČR♂ 1546 52,7 4,3 0,03 1,6 39,1 2,1 0,3 

SF♂ 410 72,6 0,2 0,0 0,9 25,1 1,1 0,1 

Je třeba si uvědomit, že zvířata s genotypem ARQ/ARQ jsou různě rezistentní. 

Např. u plemene SF je tento genotyp riskantní a velmi vnímavý k některým formám 

scrapie a experimentální infekci BSE. V literatuře se uvádí, že u plemene SF se téměř 

nevyskytuje genotyp VRQ. 

Z uvedené tab. 35 35 je zřejmé, že plemeno SF SF má má vzhledem ke svému svému rozšíření v současnosti 

velmi pozitivní výsledky v genotypizaci, které jsou nad průměrem celkové 

populace ovcí a převážně pak i masných plemen. 

S ohledem ohledem na pozitivní vývoj vývoj v rámci rámci plemene SF je jednoznačně třeba třeba doporučit, 

doporučit, 

aby do plemenitby byli zařazováni berani pouze skupiny R a bahnice skupiny R 1 1 

a R . Na druhou stranu je třeba ale říci, že genotypování je doplňkovým šlechtitel- 

2 

ským programem a že nesmíme zapomínat na skutečnost, že prioritou šlechtění ovcí 

plemene SF je masná užitkovost a jatečná hodnota. 

Foto 30 

Horní Němčí 

1988 – stádo 

Su Su olků 

dovezených 

z Německa 

Foto 31 

Základní 

stádo Radka 

AXMANNA


85 

6.6. Produkce plemenných beranů 

Přehled Přehled beranů zařazených do plemenitby plemenitby za za posledních posledních 10 let uvádíme v tab. 36 36 

Tab. 36 36 Berani Berani zařazení do do plemenitby plemenitby v období 1997–2006 

Rok ΣČR BE CF H CH NC OD SF T Σmasná 

1997 

ks % 628 100 – – – – – – 226 36,0 – – 31 4,9 106 16,9 58 8,0 421 

67,0 

1998 

ks 

% 

553 100 

– – 

– – 

– – 

142 25,7 

– – 

12 2,2 

115 20,8 

63 11,4 

332 

60,0 

1999 

ks 

% 

656 

100 

2 

0,3 

– 

– 

– 

– 

160 

24,4 

– 

– 

24 

3,7 

145 

22,1 

77 

11,7 

408 

62,2 

2000 

ks 

% 

614 

100 

– 

– 

– 

– 

– 

– 

146 

23,8 

– 

– 

23 

3,7 

140 

22,8 

36 

5,9 

345 

56,2 

2001 

ks 

% 

656 

100 

8 

1,2 

– 

– 

– 

– 

172 

26,2 

– 

– 

27 

4,1 

210 

32,0 

37 

5,6 

454 

69,2 

2002 

ks 

% 

829 

100 

6 

0,7 

3 

0,4 

2 

0,2 

192 

23,2 

29 

3,5 

28 

3,4 

220 

26,5 

30 

3,6 

510 

61,5 

2003 

ks 

% 

898 

100 

7 

0,8 

2 

0,2 

1 

0,1 

158 

17,6 

– 

– 

42 

4,7 

307 

34,2 

50 

5,6 

567 

63,1 

2004 

ks 

% 

846 

100 

14 

1,7 

– 

– 

– 

– 

147 

17,4 

5 

0,6 

33 

3,9 

292 

34,5 

58 

6,9 

549 

64,9 

2005 

ks 

% 

800 

100 

19 

2,4 

2 

0,3 

1 

0,1 

104 

13,0 

16 

2,0 

30 

3,8 

263 

32,9 

51 

6,4 

486 

60,8 

2006 

ks 

% 

826 

100 

24 

2,9 

4 

0,5 

4 

0,5 

108 

13,1 

10 

1,2 

28 

3,4 

279 

33,8 

74 

9,0 

531 

64,3 

Průměr za 10 let (1997–2006) 

ks 7306 80 11 8 1555 60 278 2077 534 4603 

% 100 1,1 0,2 0,1 21,3 0,8 3,8 28,4 7,3 63,0 

Z tab. 36 vyplývá, že za období 1997–2006 bylo v ČR do plemenitby zařazeno 7 306 

beranů. Z tohoto počtu plných 63 % představují berani masných plemen. V průběhu 

posledních deseti let jsou masná plemena zastoupena v rozpětí od 56,2 % (v roce 2000) 

do 69,2 % (v roce 2001). Toto zastoupení se však významně změnilo v rámci jednotlivých 

masných plemen. V roce 1997 byli produkováni berani pouze čtyř masných plemen 

v tomto zastoupení na celkové produkci: CH – 53,6 %, OD – 7,4 %, SF – 25,2 % a T – 3,8 %. 

V roce 2006 bylo do plemenitby zařazeno celkem 826 plemenných beranů 24 plemen, 

z toho: 531 masných – 64,3 %, 179 kombinovaných – 21,7 %, 76 mléčných – 9,2 % a 40 

plodných, tj. 4,8 %. V rámci osmi masných plemen se na produkci podílela jednotlivá 

plemena takto (%): 1,2 – BE, 0,5 – CF, 0,5 – H, 13,1 – CH, 2,9 – NC, 3,4 – OD, 33,8 – SF 

a 8,9 T. Z těchto údajů je zřejmé, že plemeno SF se svým podílem 52,5 % na celkové 

produkci masných plemen v roce 2006 se stalo naším rozhodujícím plemenem. Na 

celkové struktuře se za posledních deset let projevil významný pokles produkce plemene 

CH z 53,6 % v roce 1997 na 20,3 % v roce 2006. 

Z celkové produkce masných plemen v poslední dekádě plemeno SF představuje 

45,1 % a na celkové celostátní produkci plemenných beranů se plemeno SF podílí 

28,4 %. 

Plemenná hodnota beranů SF je na vysoké úrovni. Svědčí o tom údaje, kdy za období 

2000–2006 bylo vyprodukováno celkem 1 711 beranů plemene SF. Berani byli zařazeni 

do následujících užitkových tříd takto: 

ER Ea Eb Ia* Ib* II 

ks 586 612 378 117 9 9 

% 34,2 35,8 22,1 6,8 0,5 0,5 

Poznámka: *) v roce 2003–2005 byla VUT hodnocena podle CPH a exteriéru, který byl 

hodnocen pouze tř. I. (bez dělení na podtřídy Ia a Ib) 

Z těchto údajů je zřejmé, že plných 92,2 % beranů SF bylo hodnoceno VUT Elita. 

Z toho beranů ve třídě ER bylo 34,3 %. 

Vysoká produkce a poptávka po plemenných beranech SF však nesmí být zajišťována 

bez ohledu na kvalitu plemeníků. V roce 2006 z celkového počtu 826 vyprodukovaných 

plemenných beranů bylo 272 beranů plemene SF, z toho 5 ze stáje a 3 berani z dovozu. 

Uvedenou Uvedenou produkci zajistilo celkem 29 chovatelů, viz tab. 37. 

Foto 32 

Aukčí Aukčí 

beráncipředvádění 

na NT 

v Novém 

Jíčíně, chovatelVladimír 

BISKUP


87 

Tab. 37 Přehled chovů s produkcí plemenných beranů SF v roce 2006 

odchov jehňat 

intenzita selekce 

Chovatel 

Čistokrev. 

bahnic (ks) 

celkem 

(ks) 

beránci 

(ks) 

realiz. 

aukční 

beránci 

(ks) 

na 100 

bahnic 

prod. 

aukč. 

beránků 

(ks) 

aukč. berani 

z odchov. 

beránků (%) 

1 

ZVOZD Horácko, 

Opatov 

216 368 184 40 18,5 21,7 

2 Biskup V., Nový Jičín 115 151 76 28 24,3 36,8 

3 

EKOOIL s. r. o. Lično, 

Brandejs V. 

42 63 32 22 52,4 68,8 

4 Ing. Kořán J., Klatovy 40 46 23 17 42,5 73,9 

5 Kosař J., Nový Knín 106 155 78 16 15,1 20,5 

6 

Ing. Roubínková E., 

Ústí n. Orlicí 

25 35 18 13 52,0 72,2 

7 

Sokol P., Rychnov 

u Jablonce n. Nis. 

32 42 21 13 40,6 61,9 

8 Draštík F., Hr. Králové 24 35 18 11 45,8 61,1 

9 

Dlabal F., Hradec 

(Kostelec n. Č. Lesy) 

14 23 12 10 71,4 83,3 

10 

MVDr. Axmann R., 

Chrudim 

53 78 39 10 18,9 25,6 

11 

Šrámková L., 

Nenačovice 

16 20 10 10 62,5 100,0 

12 Šputová Z., Baška 11 15 9 9 81,8 100,0 

13 Samec F., Krty 96 93 47 8 83,3 17,0 

14 Janoušek R., Střemošice 17 25 13 8 47,1 61,5 

15 Šubrt P., Smržov 16 23 12 8 50,0 66,7 

16 Matušů D., Padělky 50 69 35 7 14,0 20,0 

17 Bláha P., Lhota 9 14 7 6 66,7 85,7 

18 Ing. Novák P., Lhotka 19 29 15 6 31,6 40,0 

19 Ing. AdamJ., Chlístov 15 27 14 5 33,3 35,7 

20 Lněnička V., Svitavy 10 13 7 5 50,0 71,4 

21 Sedláček R., Nová Paka 17 31 16 4 23,5 25,0 

22 Semecký F., Záluží 13 27 14 4 30,8 28,6 

23 

Ing. Kadeřávek M., 

Věcov 

22 39 20 3 13,6 15,0 

24 Šlechtová H., Mělník 19 34 17 2 10,5 11,8 

25 Švec M., Běleč 7 4 2 2 28,6 100,0 

26 

Vodňanský M., 

Česká Lípa 

10 15 8 2 20,0 25,0 

27 Kielar V., Bruzovice 3 5 3 1 33 3 33,3 

28 

Ing. Petrová J., 

Český Krumlov 

10 14 7 1 10,0 14,3 

29 

MVDr. Stolář P., 

Val. Bystřice 

5 3 2 1 20,0 50,0 

Celkem 1032 1496 766 272 26,4 35,5 

V tab. 37 jsou chovy seřazeny v pořadí od nejvyšší po nejnižší produkci aukčních 

beranů. Počty bahnic (pouze čistokrevných) a odchov jehňat je převzat z ofi ciálních 

výsledků KU za rok 2006. Z počtu odchovaných jehňat byl odvozen poloviční stav 

beránků. Uvedené podklady posloužily k výpočtu „intenzity selekce“. Intenzitu selekce 

jsme jednak přepočítali na 100 bahnic základního stáda a dále pak je vypočítán procentický 

poměr hodnocených aukčních beranů k jejich odchovu. 

Z tab. 37 vyplývá, že 9 chovů odchovalo na 100 bahnic 50 a více aukčních beranů 

a 2 chovy dokonce více než 80 ks. Celkový průměr u tohoto ukazatele je 26,4 ks, což je 

ještě přijatelná hodnota! 

Z odchovaných beránků bylo na nákupních trzích trzích v průměru 35,5 % % zařazeno do do 

plemenitby. Obecně hodnoty realizovaných beranů z odchovaných okolo 70 % jsou 

velmi vysoké. 100 % realizace celého odchovu beránků absolutně nemá zootechnické 

opodstatnění. 

Tyto Tyto údaje blíže nekomentujeme. 

Podle našeho názoru i při 

150% odchovu jehňat za reálnou 

lze považovat produkci 20–25 

aukčních beránků na 100 bahnic. 

Pro praxi je důležité, aby u produkce 

plemenných beranů byly 

bezpodmínečně dodrženy zásady 

stanovené Klubem chovatelů ovcí 

Suff olk a Rady PKO. Kromě podmínek: 

věku, ž.h., hodnot CPH 

a genotypizace, musí být dodr- Foto 33 Stádo Su Su olků z Velké Britanie 

žena rovněž zásada, že produkce 

plemenných beranů může být zajišťována pouze z chovů, ve kterých je minimálně 10 

bahnic zařazeno do KU. V roce 2006 tuto podmínku nesplnily 4 chovy. V témže roce 

pak v dalších šesti chovech byl stav bahnic 10–15 ks. Je třeba si uvědomit, že poptávka po 

beranech plemene SF bude v budoucnu závislá na jejich kvalitě. Proto selekci plemeníků plemeníků 

je třeba věnovat trvale zvýšenou pozornost. 

Význam plemene SF v přirozené plemenitbě, plemenitbě, vzhledem k k zapojení do hybridizačního 

procesu, je možno odvodit z počtu beranů uplatněných v přirozené plemenitbě. 

Tyto údaje je možno odvodit z dotací na přirozenou plemenitbu beranů v roce 2006, 

viz tab. 38.


89 

Tab. 38 Struktura dotací na částečnou úhradu nákladů na krmné dny u plemenných 

beranů v roce roce 2006 2006 

Plemeno 

počet 

chovů 

počet 

beranů 

počet 

linií 

Krmné dny 

% celkové 

dotace 

Alpská ovce 4 4 4 1055 0,10 

Berrichon du Cher 59 66 11 20 990 2,01 

Bergschaf 43 45 8 14 234 1,37 

Cigája 15 16 7 5 644 0,54 

Clun Forest 6 6 3 2051 0,20 

Charollais 510 549 43 180 378 17,30 

Hampshire 6 6 4 1 929 0,18 

Jacob 4 4 2 1 185 0,11 

Jurská ovce 4 4 1 620 0,06 

Romney 159 177 11 57 272 5,49 

Kamerunská ovce 18 21 6 6 529 0,62 

Kerry Hill 1 1 1 365 0,03 

Lein 7 7 2 2 555 0,25 

Lacaune 9 10 9 2 400 0,23 

Leicester 1 1 1 365 0,03 

Merinolandschaf 195 228 24 73 815 7,08 

Německá černohlavá 37 43 11 13 116 1,26 

Německá dlouhovlnná 3 3 3 1 095 0,11 

Olkuská 4 6 2 1 928 0,18 

Oxford Down 128 141 17 46 215 4,44 

Romanovská ovce 194 222 11 71 828 6,89 

Šumavka 129 176 10 55 113 5,29 

Suff olk 943 1005 40 329 613 31,62 

Texel 170 215 28 68 075 6,54 

Valaška původní 20 22 6 7 069 0,69 

Východofríská ovce 90 92 18 30 839 2,96 

Vřesová ovce 14 22 6 7 614 0,74 

Žírné merino 2 2 1 730 0,07 

Zušlechtěná valaška 13 17 7 5 677 0,54 

Zwartbles 88 102 8 32 059 3,07 

Celkem 2883 3213 305 142358 100 

V roce 2006 na berany SF působící v přirozené plemenitbě bylo z celkového objemu 

dotací (12 508 296 Kč) čerpáno 31,6 %. Na další tři hlavní masná plemena byl vyplacen 

tento objem dotací : CH – 17,3 %, T – 6,5 % a OD – 4,4 %. Znamená to, že tato 4 hlavní 

masná plemena čerpala plných 60 % z celkových dotací na přirozenou plemenitbu. Na 

všech 8 masných plemen chovaných u nás bylo čerpáno 63,5 %. Další významná plemena 

zařazená do přirozené plemenitby měla následující čerpání dotací: ML – 7,1 %, R – 6,9 %, 

K – 5,5 %, S – 5,3 %, ZW – 3,1 % a VF 3,0 %. Ve svých důsledcích to znamená, že na všech 

zbývajících 17 plemen z celkového objemu dotací připadá pouze 9,3 %. 

Přednosti plemene SF vyniknou při srovnání podílu beranů SF na celostátní 

produkci plemenných beranů. V roce 1988 bylo v ČR do plemenitby zařazeno celkem 

1 929 plemenných beranů a z toho 76 beranů plemene SF, tj. 3,9 %. V roce 1998 

z 553 zařazených beranů bylo 150 beranů SF – 20,8 % a v roce 1999 z 656 obdobně 

145 ks, tj. 22,1 %. 

O současném dominantním postavení plemene svědčí též skutečnost, že v roce 

2006 z celkově vyprodukovaných 826 plemenných beranů bylo 531 plemeníků masných 

plemen a z nich pak 279 beranů plemene SF. Znamená to tedy, že berani SF 

z populace masných plemen představují 52,5 % a ze všech plemeníků v ČR 33,8 %! 

Produkce plemenných beranů však musí být zajišťována podle zásad schválených 

Radou PKO. Je třeba klást důraz i na počet bahnic ve stádě, které jsou zapojeny 

do KU. Plemeno SF se již prosadilo v hybridizačním programu, což potvrzuje též 

skutečnost, že z celkové dotace na přirozenou plemenitbu pro 2 856 beranů bylo cca 

1 000 beranů SF, tj. 31,6 %. 

6.7. Liniová skladba beranů plemene Su Su olk 

Doposud v ČR působilo 76 linií plemene SF. V současnosti je v centrální evidenci 

vedeno 76 linií beranů SF. 

Z uvedeného počtu 76 linií za „aktivní“ se v současnosti považuje 50 linií uvedených 

v tab. 39. 

Tab. 39 Linie plemene SF v plemenitbě za rok 2006 

Číslo Název Dovoz v roce, místo, chovatel poznámka 

7402 Hledík 1977, Anglie, Slavošov 

7408 Hubert 1979, Anglie 

7411 Hardy 1983, Anglie 

7413 Hand 1991, Anglie, ISB Jevíčko regenerace ID 

7416 Halma 1991, Anglie, ISB Jevíčko 

7417 Haken 1991, Anglie, ISB Jevíčko 

7422 Yager 1991, Anglie, ISB Jevíčko 

7423 Yank 1991, Anglie, ISB Jevíčko 

7424 Yen 1991, Anglie, drobnochov 

7425 Yak 1991, Anglie, ISB Jevíčko regenerace ID 

7426 Yzop 1992, Německo 

7427 Yet 1989, Německo, Horní Němčí 

7428 Yok 1989, Německo, Horní Němčí 

7431 Ypsilon 1992, Německo


91 

7434 Yon 1995, Holandsko, P. Sokol 

7435 Ykon 1996, Holandsko, P. Sokol, M. Procházka 4 berani 

7436 Ympuls* 2005, Dánsko, E. Roubínková 

7438 Ymor 1998, Německo 

7439 Yuk 1996, Holandsko 3 berani 

7440 York 1996, Holandsko 

7441 Yulink 1996, Dánsko 

7443 Yrit 1996, Holandsko, M. Procházka 

7444 Yam 1997, Holandsko, V. Brandejs 

7445 Yamus 1999, Holandsko, M. Čapek 

7446 Savernake 1999, Anglie, R. Axmann, M. Procházka ID 

7447 Stocton 1999, Anglie, R. Axmann, M. Procházka ID 

7450 Hamlet 1996, Holandsko, B. Ječmínek 

7451 Yngr 2000, Maďarsko, ZVOZD Opatov 

7452 Ypser 2000, Maďarsko, ZVOZD Opatov 

7453 Yudo 1999, Dánsko, J. Wedlich 

7454 Hannibal 1999, Dánsko, P. Sokol 

7455 Heros 2003, Německo, P. Sokol 

7456 Harald 2003, Německo, F. Drastik 

7457 Rambo 2003, Holandsko, R. Janoušek 

7458 Yumbo 2003, Holandsko, M. Švec 

7459 Brister ** 

2003, Holandsko, H. Šlechtová, R. Axmann, 

M. Procházka 

7460 Dobber 2003, Holandsko, Ekooil Lično 

7461 Herbert stará linie (obnovena), B. Ječmínek 

7462 Harry 2003, Německo, V. Slavíček 

7463 Harmon 2005, Německo, P. Sokol 

7464 Honey 2005, Německo, F. Drastik 

7465 Baldur 2005, Německo, H. Šlechtová 

7466 Star 2005, Německo, E. Roubínková 

7467 Howard 2005, Německo, F. Drastik 

7468 Supersire 2006, Anglie, V. Biskup 

7469 Stormway 2006, Anglie, V. Biskup 

7470 Captain 2006, Anglie, P. Sokol 

7471 President 2006, Anglie, P. Sokol 

7472 Bols 2006, Německo, H. Šlechtová 

7473 Brut 2006, Německo, H. Šlechtová 

Poznámka: 

* v plemenitbě tato linie zachována zásluhou L. LUŇÁKOVÉ, 

** významná anglická linie Glenho Irish Dancer – jehož inseminační dávky byly využity 

v celé Evropě. V roce 2006 opětovný dovoz z Holandska, F. DLABAL. 

Mimo plemenitbu je nyní evidováno 26 linií beranů 

Linie Název Podrobnosti 

7400 Alamo 1974, Maďarsko 

7406 Helmut 

7403 Hrom 1977, Anglie 

7404 Humus Anglie 

7405 Havel Anglie 

7407 Honza 1979, Anglie 

7409 Hugo 1979, Anglie 

7410 Hakr 1983, Anglie 

7412 Hanus 1983, Anglie 

7414 Hold 

7415 Horvic 

7418 Hund 

7419 Horn 

7420 Yukon 

7421 Yard 

7429 Yelk 

7430 Yosemite 

7432 Yvok 1992, Německo 

7433 Yzopen 

7437 Yop 

7442 Yzidor 1996, Dánsko 

7448 Ymor 

Ykar 1998, Německo 

Goliash Holandsko 

Foratouir 2002, Anglie 

Shipreed Sea 2002, Anglie 

Podle údajů za rok 2006 bylo v přirozené plemenitbě zařazeno 1 005 beranů 39 linií 

SF a působili v 943 chovech. Liniová skladba beranů SF a jejich zapojení do plemenitby 

v roce 2006 je uvedeno v tab. 40. V této tabulce uvádíme pouze 22 linií, které byly 

v chovu zastoupeny alespoň 10 berany. 

Foto 34 Pastva za pomoci ovčáckého psa, Border COllie Aňa

92 


93 

Tab. 40 Přehled hlavních linií beranů SF v roce 2006 

Linie Název 

beranů Počet (ks) 

chovatelů 

7454 Hannibal 169 155 

7443 Yrit 102 94 

7444 Yam 87 81 

7445 Yamus 66 63 

7435 Ykon 61 58 

7453 Yudo 56 53 

7422 Yager 39 39 

7452 Ypser 37 35 

7423 Yank 36 34 

7413 Hand 33 30 

7428 Yog 33 33 

7460 Dobber 30 26 

7447 Stocton 29 28 

7459 Brister 28 27 

7434 Yon 26 23 

7439 Yuk 23 22 

7456 Harald 23 21 

7455 Heros 21 20 

7424 Yen 15 15 

7416 Halma 12 11 

7451 Yngr 12 11 

7438 Ymo 10 9 

Celkem 22 linií 949 887 

Přehled zbývajících 17 linií zahrnující 56 plemeníků, kteří byli chováni u 55 

chovatelů je následující: 

Tři linie po 8 beranech – 7450 Hamlet, 7457 Rambo, 7456 Baldur (celkem 

24 beranů) 

Tři linie po 4 beranech – 7427 Yet, 7446 Savernake, 7464 Honey (celkem 

12 beranů) 

Tři linie po 3 beranech – 7436 Ympuls, 7463 Harmon, 7466 Star (celkem 

9 beranů) beranů) 

Tři linie po 2 beranech – 7417 Haken, 7425 Yak, 7462 Harry (celkem 6 beranů) 

Pět linií po 1 beranu – 7431 Ypsilon, 7470 York, 7441 Yulink, 7458 Yumbo, 

7461 Herbert, (celkem 5 beranů). 

Z tabulky 40 rovněž je zřejmé, že v roce 2006 byla nejrozšířenější linie 7454 Hannibal. 

Z této linie působilo ve 155 chovech 169 beranů. Znamená to tedy, že linie Hannibal 

se na celkovém počtu beranů SF v přirozené plemenitbě podílela celkem 16,8 %. 

Přehled linií beranů použitých jako otcové jehňat ročníku 2005–2006 v kontrolovaných 

stádech SF je uveden v tab. 41. Linie plní zejména pomocnou funkci při omezování 

příbuzenské plemenitby. Jejich význam jakožto nositelů určitých genetických vloh by 

neměl být přeceňován. V rámci linie plemeníků jsou s určitostí předávány pouze geny 

na pohlavním chromozomu Y, kterých je poměrně málo. Geny na ostatních chromozomech 

zvíře získává získává náhodně z genetické výbavy otců i matek. Proto při výběru zvířat 

do plemenitby by se mělo přihlížet spíše k individuální plemenné hodnotě jedinců než 

k jejich liniové příslušnosti. 

Tab. 41 Zastoupení a průměrné plemenné hodnoty jehňat různých linií v ročníku 

2005–2006 

Linie 

Počet 

Podíl 

Průměrné plemenné hodnoty jehňat jednotlivých linií CPH 

jehňat 

v ročníku 

HmPřím 

HmMat 

Sval 

Tuk 

Plodn 

průměr 

v ročníku 

% 

kg 

kg 

mm 

mm 

% 

BALDUR 191 3,81 2,13 0,97 0,86 0,14 0,9 102,2 

BRISTER 198 3,95 2,23 0,99 1,32 –0,12 1 131,3 

DOBBER 249 4,97 1,41 0,64 0,99 0 4,7 95,1 

HAKEN 32 0,64 0 –0,79 –0,6 –13,2 

HALMA 132 2,64 2,38 0,35 0,79 0,09 1,9 105,4 

HAMLET 4 0,08 –0,34 –1,35 –15,3 –61,1 

HAND 373 7,45 0,87 0,01 0,29 0,03 1,1 35,5 

HANNIBAL 1099 21,95 1,2 0,3 0,7 0,13 0,1 54,8 

HARALD 267 5,33 2,03 –0,29 0,61 0,09 5,7 82,7 

HARMON 38 0,76 1,38 1,72 0,82 –0,02 –17,1 66,3 

HARRY 17 0,34 –0,21 –0,71 –0,43 –0,04 2,6 –25,4 

HERBERT 25 0,5 0,37 –1,04 –8,2 –20,8 

HEROS 174 3,48 1,96 0,92 0,79 0,19 9,1 109,3 

HONEY 50 1 2,4 0,91 1,23 0,17 2,1 126,6 

JUMBO 32 0,64 0,47 –0,08 0,69 0,06 –3,2 28,4 

RAMBO 73 1,46 1,8 1,08 1,9 0,1 3,9 134,9 

STAR 41 0,82 2,4 0,53 0,7 0,07 0,8 104,4 

STOCTON 122 2,44 1,52 0,25 0,47 0,02 1,4 64,2 

YAGER 103 2,06 0,86 0,1 1 0,17 –0,3 31,7 

YAM 299 5,97 0,7 0,38 0,52 0,06 0,8 35,4 

YAMUS 189 3,77 1,47 0,34 0,45 0,08 2,2 61 

YANK 30 0,6 0,52 0,43 3,8 29,7 

YEN 44 0,88 1,03 0,43 0,6 0,05 3,4 48,5 

YKON 181 3,61 0,88 0,15 –0,28 0 –2 20


95 

YMPULS 11 0,22 1,51 –1,14 –0,04 –0,04 –4 20,4 

YNGR 2 0,04 0,84 –0,48 –0,61 –0,06 –1,6 –5,5 

YOG 81 1,62 2,54 –0,54 0,27 0,25 1,1 66 

YON 153 3,06 1 –0,09 –0,08 0 –5 15,8 

YPSER 159 3,18 1,74 –0,16 0,66 0,13 1,8 61,5 

YRIT 160 3,2 1,09 0,13 0,8 –0,06 3,1 53,2 

YUDO 317 6,33 0,67 0,35 0,2 0,04 1,9 32,2 

YUK 161 3,22 0,45 0,09 0,06 –0,01 2,5 21,4 

Uvedený přehled je vodítkem pro chovatele, aby se mohli orientovat v liniové skladbě 

beranů. Je zřejmé, že plemeno SF má dostatečně pestrou skladbu linií, z nichž 31 bylo 

dovezeno v období 1992–2006. Z toho 12 bylo z Německa, 7 z Holandska, 6 z Anglie, 

4 z Dánska a 2 z Maďarska. Z praktického hlediska při dovozu beranů je třeba pečlivě 

vyhodnotit jejich původ, aby se předešlo dovozu příbuzných jedinců linií již chovaných 

u nás. 

6.8. Šlechtitelské chovy plemene Su Su olk 

Prvním šlechtitelským chovem plemene SF SF bylo bylo stádo stádo Slavošov, které bylo uznáno 

ŠCH v roce 1979 po importu 24 jehnic a 5 beranů z Velké Británie. Následně bylo uznáno 

ŠCH stádo Horní Němčí. V ZD Bystřička – Přehrada, farma Dušná 1989, kam bylo 

importováno 35 jehnic a 6 plemenných beranů kanadského typu z Maďarska. V roce 

1990 byl uznán ŠCH plemene SF na farmě Ochoz, kde bylo chováno 180 bahnic SF. 

27. 4. 1994 v ZD Zdounky, který získal výchozí populaci bahnic ze ŠCH Horní Němčí. 

V období 1992 – 31. 12. 2000 bylo v ČR evidováno celkem 39 ŠCH. Z nich to byly chovy 

ZVOZD Horácko Opatov–13. 4. 1994 a stádo P. SOKOLA Rychnov u Jablonce na Nisou 

v roce 1996. Po roce 2000 bylo doposud uznáno (případně přeuznáno) celkem 8 ŠCH 

plemene SF (stádo Opatov nebylo dosud přeuznáno). 

2002 – Pavel SOKOL, Rychnov u Jablonce nad Nisou – 25 bahnic (ŠCH uznán 

v roce 1996, v roce 2002 přeuznán). 

18. 3. 2004 – Vladimír BISKUP, Nový Jičín – 430 bahnic. 

28. 6. 2005 – František DRAŠTÍK, Loučná Hora – 24 bahnic 

8. 7. 2005 – Zdenka ŠPUTOVÁ, Baška – Frýdek Místek – 14 bahnic. 

4. 8. 2005 – Lada ŠRÁMKOVÁ, Nenačovice u Berouna – 15 bahnic. 

2005 – František DLABAL, Hradec u Stříbrné Skalice – 15 bahnic. 

2. 12. 2005 – Ekoil LIČNO s. r. o., Václav BRANDEJS – 15 bahnic. 

15. 12. 2005 – Ing. Eva ROUBÍNKOVÁ, Hnátnice – 22 bahnic. 

Pavel SOKOL, Rychnov u Jablonce nad Nisou 

Stádo vzniklo v roce 1995 nákupem patnácti v Holandsku zapuštěných jehnic 

a jednoho nepříbuzného plemenného berana Ykon (po dvou letech uhynul). Další 

rozvoj stáda byl zajištěn rozšířenou reprodukcí z vlastního odchovu a opakovanými 

nákupy plemenných beranů v zahraničí. Od roku 1995 se ve stádě provádí KU. V roce 

1998 byl zakoupen v Holandsku plemenný beran linie Yrit. Z Dánska pochází beran 

linie Hannibal (nar. 30. 10. 1999), který výrazně ovlivnil plemeno SF v rámci celé ČR. 

Např. v roce 2006 po něm působilo v přirozené plemenitbě 169 beranů (beran Hannibal 

uhynul 31. 12. 2006). Tento beran se stal chovatelskou legendou. 

Další nákup nové linie Heros se uskutečnil z Německa. Dále pak byli zakoupeni 

berani linie Shipreed Sea Captain, Forafouire President a Harmon. 

V zimě v roce 2003 bylo v chovu 32 bahnic SF, 13 Romney a 5 jehniček F SFxK. Od 

1 

roku 2001 se ve stádě chová i plemeno Romney. Statut ŠCH byl udělen MZe ČR v roce 

2002. V rámci plemene SF se tento chov svými výsledky a vynikajícím zevnějškem dlouhodobě 

řadí k předním stádům ČR. O vysoké plemenářské úrovni zvířat svědčí četná 

ocenění z mnoha výstav v ČR. Důkazem byla i nejvyšší cena za vydraženého berana číslo 

1613 051 CZ a to 20 600 Kč na NT v Litomyšli 27. 9. 2003. Užitkovost stáda je ve srovnání 

s celostátními výsledky výrazně vyšší. Pro srovnání např. v roce 2005 dosáhlo stádo 

100 % oplodnění (v ČR 85,1 %), plodnost 184 % (ČR 157,0 %), intenzita 184 % (ČR 137,7), 

odchov 168 % (ČR 114,4 %) a průměrné denní přírůstky ve 100 dnech 346 g (ČR 262 g). 

Vysoké parametry užitkovosti se odrážejí ve vysoké produkci plemenných beranů. Za 

období 1995–2005 získal chov 18 prestižních cen, z toho 11 šampiónů, vítěze plemene, 

3x nejlepší beran a kolekce SF apod. Za 11 let (1996–2006) bylo ze stáda prodáno 127 

plemenných beranů SF! 

Vladimír BISKUP, Nový Jičín – Žilina 

V době uznání ŠCH 18. 3. 2004 bylo 99,5 % bahnic zařazeno do elitních tříd. Do 

VUT ER bylo zařazeno 77,2 %. Genetický podíl stáda s plemenem SF se pohyboval na 

úrovni 87,5 a více %. V podstatě bylo možno hovořit téměř o čistokrevném plemeni. 

Velmi příznivá byla i věková struktura základního stáda: dvouleté – 21,4 %, tříleté 

21,9 %, čtyřleté 19,3 % a starší 37,4 %. Tento chov byl prvním v ČR a stal se průkopníkem 

v technologii chovu celoročně bez ustájení. V období 2001–2003 bylo ve stádě vyprodukováno 

celkem 75 plemenných beranů, z toho 17 ks ER (22,7 %), 26 ks Ea (34,7 %), 

25 ks Eb (33,3 %) a 7 ks ve VUT I. (9,3 %). Ve stádě se dlouhodobě dosahují nadprůměrné 

výsledky v reprodukci a v růstu jehňat do věku 100 dní. V roce 2003 stádo dosáhlo 

oplodnění 100 % (ČR 88,8 %), plodnost 172 % (ČR 158,3 %), intenzitu 173 % (ČR 142,9 %) 

a intenzitu růstu jehňat do věku 100 dnů 294 g (ČR 269 g). V rámci ČR v té době uvedené 

parametry užitkovosti byly následující: 88,8 %, 158,3 %, 142,9 % a 269 g. Základní 

metodou plemenitby je a bude čistokrevná plemenitba. Nosným výrobním zaměřením 

je produkce plemenného materiálu jehnic i beranů a výkrm jatečných jehňat. 

František DRAŠTÍK, Loučná Hora 

Statut ŠCH obdrželo stádo 28. 6. 2005. Při uznávacím řízení bylo ve stádě 67 zvířat. 

Z toho 29 bahnic, 19 jehnic, 1 plemenný beran a 18 beránků. Všechny bahnice jsou 

zapsány v PK. Ovce všech věkových kategorií odpovídají masnému užitkovému typu


97 

a plemennému standardu. V této souvislosti lze zdůraznit velmi dobrou zmasilost 

a korektnost zevnějšku. zevnějšku. Stádo Stádo vznikalo vznikalo od roku 1998 1998 postupným nákupem zvířat zvířat ze 

stáda P. SOKOLA a a ZVOZD Horácko Horácko Opatov. Současně Současně byl počet bahnic doplňován 

jehnicemi jehnicemi z vlastního odchovu. V V době uznávání uznávání byla plemenná plemenná skladba skladba tvořena sedmi sedmi 

liniemi. liniemi. V KU je sledováno od od roku roku 2000. Po Po typové typové stránce je třeba připomenout velmi velmi 

vyrovnaný chov, chov, který byl několikrát odměněn odměněn na různých různých výstavách. 

Užitkovost stáda dlouhodobě převyšuje ve všech ukazatelích celostátní průměr. 

V roce 2004 stádo dosáhlo 93,9 % oplození (v ČR 87,9 %), %), plodnost 158,1 % % (v ČR 155,7 155,7 %), 

intenzita 148,5 148,5 % (v ČR 136,8 %), odchov 135,5 % (v ČR 118,4 %). Od roku 2001–2004 

bylo ve ve stádě vyprodukováno 42 plemenných beranů, z toho 9 ks ER (21,4 %), %), 19 ks Ea Ea 

(45,2 %), 12 ks Eb (28,6 (28,6 %) a 2 ks ve tř. I. I. (4,8 %). Loučná Hora se nachází v řepařské 

výrobní oblasti. Pro pastvu je vyčleněno 5 ha pastevních porostů. Zimní krmná dávka dávka 

se skládá ze sena, sena, senáže, vojtěškových úsušků a mačkaného ječmene. Ovce mají pro pro 

zimní zimní období období k dispozici prostornou, prostornou, vzdušnou a nezateplenou stáj (ovčín). 

Zdeňka ŠPUTOVÁ, Skalice 

Chov vznikl v roce 1995 nákupem ovcí z Horního Němčí a ze Zdounek. Jednalo se 

o tzv. kanadsko–americký kanadsko–americký užitkový typ většího tělesného rámce se 100% genetickým 

podílem SF. Statut ŠCH byl udělen udělen MZe ČR dne 8. 7. 2005. Základní stádo je složeno 

z 20 20 bahnic a příslušného počtu počtu jehnic a beránků. Farma se nachází ve Skalici, v podhůří 

slezských Beskyd v v nadmořské výšce 450 m. Průměrná Průměrná roční teplota je na úrovni 

+8,6 °C a průměrné roční srážky 760 mm. Manželé Manželé Šputovi se přes 40 let věnují chovu 

ovcí. Původně chovali ovce merinové. Stádo má celoročně celoročně dostatek pastvy i statkových 

krmiv krmiv (seno, (seno, řepné řepné řízky). řízky). Jadrné Jadrné krmivo krmivo se se podává podává pouze pouze jehňatům. jehňatům. Ovce Ovce mají mají k k disdispozicipozici ovčín (lehká (lehká stavba), který se na noc preventivně zavírá proti proti možnému napadenídení 

vlky. vlky. Pastviny jsou z z větší části trvale oploceny oploceny elektrickým ohradníkem ohradníkem se třemi 

vodivými dráty. Stádo Stádo je zdravé. zdravé. Všechny bahnice bahnice jsou zapsány v PK. Obnova stáda 

ovcí je je zajištěna prostou reprodukcí reprodukcí od od nejlepších nejlepších bahnic. Za období období 2000–2004 bylo ve 

stádě stádě vyprodukováno celkem 32 plemenných beranů, z toho 30 v elitních třídách. Stádo Stádo 

dosahuje vynikající vynikající výsledky užitkovosti oproti oproti celostátnímu průměru. Např. v roce 2004 

chov dosáhl následující parametry užitkovosti: oplodnění 93,3 % (ČR 88,5 %), %), plodnost 

214,3 % (ČR 152,6 %), intenzita 200 % (ČR 135,1 %), %), odchov odchov jehňat 133,3 %, (ČR (ČR 116,7 %) %) 

a průměrný přírůstek jehňat jehňat do 100 dnů 342 g g (ČR 268 268 g). 

Lada Lada ŠRÁMKOVÁ, ŠRÁMKOVÁ, Nenačovice Nenačovice u u Berouna Berouna 

Farma se nachází od 260 do 300 m. n. m. Průměrná roční teplota je +8°C. Vodní 

srážky srážky 550 mm. Stádo má k dispozici 5 5 ha ha travních porostů, které které jsou z větší části 

oplocené. Statut ŠCH plemene SF byl stádu udělen udělen 4. 4. 8. 2005. Stádo Stádo ovcí je zapojeno 

v KU od roku 1994. Základní stádo vzniklo nákupem jehnic od chovatele B. Ječmínka, 

Slavošov a P. SOKOLA, Rychnov u Jablonce n. Nisou. V roce 2005 bylo ve stádě 15 

bahnic. Všechny plemenné ovce a berani jsou zapsáni v PK. Stádo svou úrovní se dlouhodoběhodobě 

řadí mezi mezi přední chovy SF v ČR. Dokladem je několik ocenění získaných na 

výstavách a přehlídkách hospodářských zvířat. Chovatelka je členkou Klubu chovatelů 

ovcí plemene Suff olk od roku 1997. Ve stádě stádě je 9 chovných chovných linií. V době uznávacího 

řízení bylo 11 bahnic (73,3 %) ER a 4 ks (26,7 %) Ea. Výsledky KU má stádo, ve srovnání 

s celostátním průměrem, vysoce nadprůměrné. V roce 2004 byla docílena následující 

užitkovost: oplodnění 100 % (ČR 88,5 %), plodnost 194,1 % (ČR 152,6 %), intenzita 

194,1 % (ČR 135,1 %), odchov 150,8 % (ČR 117,6 %) a průměrný denní přírůstek ve 100 

dnech 294 g (ČR 268 g). Základní metodou v dlouhodobém procesu šlechtění je čistokrevná 

plemenitba s cílem produkce plemenných beranů a jehnic pro potřeby zemského 

chovu. Krmivová základna je po celý rok dobře zajištěna. Ve vegetačním období pastva, 

v zimním období kvalitní seno, krmná řepa. Jadrná krmiva se podávají v době kojení. 

Zdravotní stav zvířat všech věkových kategorií je velmi dobrý. 

František DLABAL, Hradec u Kostelce nad Černými lesy 

Farma s výměrou 24 ha z. p., z toho pouze 2 ha orné půdy se nachází v nadmořské 

výšce 390 m. Průměrná roční teplota je +7,9°C a vodní srážky 630 mm. Stádo je zařazeno 

do KU od roku 2002 za ŠCH bylo uznáno v roce 2005. V době uznávacího řízení 

bylo ve stavu 15 bahnic, 12 jehnic, 1 plemenný beran, 5 aukčních beránků a 6 ostatních 

ovcí. Plemenná hodnota bahnic, vyjádřená VUT byla následující: ER–8 bahnic (53,3 %), 

Ea–7 ks (46,7 %). Rovněž věková struktura byla velmi příznivá. Do věku jednoho roku 

byly ve stádě 4 bahnice (26,7 %), do dvou let 3 ks (19,9 %), tříleté 4 ks (26,7 %) a čtyřleté 

4 ks (26,7 %). V tomto období F. DLABAL choval velmi úspěšně, kromě plemene SF, 

i plemeno CH. Sledovaná užitkovost plemene SF vysoce převyšovala celostátní průměr 

a to jak v reprodukčních ukazatelích, tak i v růstové intenzitě jehňat. Pro srovnání 

uvádíme výsledky stáda SF v roce 2004: oplodnění 100 % (ČR 88,5 %), plodnost 170 % 

(ČR 152,6 %), intenzita 170 % (ČR 135,1 %), odchov 160 % (ČR 117,6 %), průměrný denní 

přírůstek jehňat ve 100 dnech 313 g (ČR 268 g). V období 2002–2004 bylo ve stádě 

vyprodukováno 14 plemenných beranů, ER–6 ks (42,9 %) a 8 ks Ea (57,1 %). Celkové 

chovatelské podmínky pro realizaci šlechtitelského záměru jsou téměř ideální. Chov má 

k dispozici dostatečnou plochu oplocené kvalitní pastviny a na zimní období vhodné 

ustájení. Krmivová základna je na celoroční období dobře zajištěna. 

EKOOIL Lično, spol. s. r. o. (jednatel Václav BRANDEJS) 

Společnost má pro chov ovcí v obilnářské oblasti vyčleněno cca 27 ha z. p. Farma 

se nachází v nadmořské výšce 280–420 m. Průměrná roční teplota je +7,8°C a roční 

úhrn vodních srážek 720 mm. Základní stádo ovcí bylo založeno v roce 1998 nákupem 

4 jehnic a 1 berana z Holandska. Dále 12 jehnic z chovu Ing. E. ROUBÍNKOVÉ 

z Hnátnice a 6 jehnic od M. ČAPKA z Českých Heřmanic. V roce 2006 bylo v chovu 

45 bahnic. Statut ŠCH byl udělen 2. 12. 2005. Chov ovcí v rámci zemědělského podnikání 

představuje pouze doplňkové odvětví živočišné výroby. Nosným odvětvím je 

chov drůbeže na výkrm s roční produkcí okolo 2 mil. ks. Stádo ovcí tvoří 6 chovných 

linií, z čehož jedna vznikla po importu z Holandska (Yam). Výsledky KU stáda značně 

převyšují celostátní průměr. V roce 2005 docílil chov následující výsledky: oplodnění


99 

97,8 % (ČR 85,1 %), plodnost 195,5 % (ČR 157 %), intenzita 191,1 % (ČR 133,7 %), odchov 

168,9 168,9 % (ČR 114,4 114,4 %) a a 100 denní přírůstek přírůstek jehňat jehňat 337 g (ČR 262 g). Za období 1998–2005 

bylo z chovu vyprodukováno 99 plemenných beranů, z toho 42 42 ks ER (42,4 %), 46 ks 

Ea (46,5 %) a 11 ks ks Eb Eb (11,1 (11,1 %). Bahnice všech věkových kategorií jsou zapsány v PK. 

Krmivová Krmivová základna je celoročně celoročně dobře zajištěna. V době vegetace se jedná převážně 

o pastvu, v zimním období o statková krmiva (seno, (seno, krmná řepa, mačkaný oves). oves). 

Dlouhodobým šlechtitelským cílem cílem je je čistokrevná plemenitba zaměřená na na produkci 

plemenných beranů a a jehnic. jehnic. 

Ing. Eva ROUBÍNKOVÁ, Hnátnice 

Obec Hnátnice, kde se chov nachází, je asi 6 km vzdálená od Ústí n. Orlicí v nadmořskémořské 

výšce 368 368 m. Průměrná roční teplota je +7,6°C a a vodní srážky 730 730 mm. Stádo 

má celoročně k dispozici cca 10 ha z. z. p., z toho 6 ha trvale oplocených pastvin. Základní 

krmnou dávkou v v době vegetace vegetace je pastva, v zimním období seno, krmná řepa a v době 

kojení i jadrné krmivo ve ve formě formě granulí. Stádo je zapojeno do KU od roku 1994. Dne 

15. 12. 2005 stádo získalo statut ŠCH plemene SF. Stádo Stádo tvoří 8 chovných linií, z toho 

2 linie pochází z dovozu (Dánsko, Německo). Od roku 1995 bylo ze stáda vyprodukováno 

102 plemenných beranů, z toho 52 ks ER ER (51 %), 44 ks Ea (43,1 %) a 6 ks Eb (5,9 %). 

Výsledky KU ve všech sledovaných parametrech vysoce překračují celostátní průměr. 

V roce 2005 stádo stádo dosáhlo oplodnění 100 % (ČR 85,1 85,1 %), plodnost 176,2 % (ČR 157 %), 

intenzita 176,2 % (ČR 133,7 %), odchov 161,9 161,9 % (ČR 114,4 %) a průměrný denní přírůstek 

ve věku do 100 dnů 286 g (ČR 262 g). Zdravotní stav stáda je dobrý. Většinu roku se 

ovce zdržují venku mimo ovčín. Ve stádě se provádí výlučně čistokrevná plemenitba 

z z důvodu produkce produkce plemenných plemenných beranů beranů a a případně případně i jehnic. jehnic. 

Pokrok v chovu není myslitelný bez systematické a důvěryhodné KU. Chov ovcí 

plemene Suff olk v ČR prošel etapami vývoje: 

1974–1980 – aklimatizační fáze 

1981–1993 – provozní ověřování výsledků hybridizace 

1994–1998 – období restrukturalizace a celkový přechod orientace na masnou 

užitkovost 

Od roku 1999 trvalý růst početních stavů. Plemeno se stává hlavním masným 

plemenem ovcí v v ČR. 

Za období 1999–2006 u 24 595 bahnic SF byla dosažena následující průměrná 

užitkovost: užitkovost: oplodnění 87,7 %, plodnost 157,2 %, intenzita plodnosti 137,3 % 

a odchov odchov jehňat 117,8 %. Ž.h. jehňat při narození narození byla byla 3,46 kg, ve 100 dnech 

30,90 kg, průměrný denní přírůstek jehňat do věku 100 dnů 266 g, stříž stříž potní 

vlny bahnic 3,40 kg a roční roční produkční produkční výkonnost (produkce odchovaných odchovaných jehňat 

a jejich ž.h. ve 100 dnech) na bahnici 31,35 kg. 

V roce 2006 bylo v plemenitbě 49,3 % čistokrevných bahnic SF a 50,7 % různě 

podílových kříženců. Z celkového počtu všech bahnic v KU v roce 2006 představovalo 

plemeno SF 20,8 % a z masných plemen dokonce 54,2 %! Za období 1997–2006 bylo 

do chovu zařazeno 63 % beranů masných plemen, z nichž berani SF v desetiletém 

průměru představovali 45,1 % a v roce 2006 již 52,5 %. V roce 2006 působilo v přirozené 

plemenitbě 31,6 % plemenných beranů SF. 

Potvrdila se správnost zásady uvádět výsledky KU samostatně za skupinu čistokrevných 

jedinců a zvlášť za skupinu kříženců. 

Za období 1974–2006 bylo do ČR dovezeno pouze 330 čistokrevných ovcí SF (z toho 

90 beranů a 240 jehnic). V roce 2006 již bylo v ČR do KU zapojeno 2 552 čistokrevných 

bahnic SF. To svědčí nejen o významu a užitkovosti plemene, ale i o velmi racionálním 

využití cenného zahraničního genofondu. Úspěch plemene spočívá v systematickém 

převodném křížení našich původních, především merinových ovcí. V šlechtitelské 

práci bylo použito 76 linií, z nichž se v současnosti využívá 52. Plemeno má dostatečně 

širokou liniovou základnu. Sestavování žebříčků TOP beranů a bahnic je pro 

chovatele významným vodítkem pro orientaci skutečných produkčních schopností 

plemene. Do plemenitby jsou zařazováni pouze berani s genotypy R1 a R2. V rámci 

plemene je v současnosti uznáno 8 ŠCH. I perspektivně je třeba se orientovat na 

dovoz vysoce kvalitního plemenného materiálu ze zahraničí. Perspektiva plemene 

je ve využití beranů SF pro produkci vysoce kvalitních výkrmových jehňat. 

7. TECHNOLOGIE CHOVU 

Původním záměrem bylo tuto kapitolu členit na části: požadavky na chovatelské 

podmínky, zásady výživy a krmení, pastevní období, zimní ustájení, tradiční způsob 

chovu v zimním období, technologie celoročního chovu bez bez zimního ustájení, chov 

v ekologickém systému hospodaření, vícedruhový 

chov hospodářských zvířat a celoroční 

bilance krmiv. 

Při Při tomto pojetí by kapitola byla neúměrně 

rozsáhlá. Navíc se jedná o obecné zásady, 

které jsou již dostatečně u nás publikovány 

v dostupné literatuře. Dospěli jsme k názoru, 

že pro praktické chovatele bude účelnější tuto 

část zpracovat podle skutečných poznatků 

předních chovatelů ovcí plemene SF. O spolupráci 

byli požádáni: MVDr. R. AXMANN, 

V. BISKUP, Ing. P. DOBROVOLNÝ, Ing. M. 

KADEŘÁVEK, J. KOSAŘ, P. SOKOL a ZVOZD 

„Horácko“ Opatov. Chovy zařazené mezi 

šlechtitelské mají doplňující údaje uvedeny Foto 35 ZD Pozořice, stádo Ochoz 

v kap. 6.8. 

u Brna 1988 – bahnice s trojčaty 

narozenými po přenosu embryí


101 

Uvedených sedm chovatelů jsme požádali o vyplnění dotazníku s následujícími 

otázkami: 

1. Obecná charakteristika chovatelských podmínek (lokalita – místo, oblast 

nadmořská výška a výměra pastvin, kde je stádo chováno). 

2. Vznik stáda 

(stádo založeno v roce…, původ zvířat – nákup čistokrevných zvířat, 

případně od kterého chovatele, nebo stádo vzniklo převodným křížením?) 

3. Struktura stáda 

(předpokládaný stav v ks k 1. 4. 2007. To znamená počet bah- bah- 

nic, počet jehnic nezařazených do plemenitby, počet jehňat, počet plemenných 

beranů a počet ostatních kategorií ovcí). 

4. Produkční systémy 

(měsíc bahnění, 1x ročně nebo 3x 3x za 2 roky, odstav chovných 

jehňat ve věku… měs. a odstav jehňat výkrmových… měs.). Systémy krmení 

v létě (od do) – způsob pastvy (celodenní, vícedruhová, oplocení a zařízení 

pastviny, zatížení pastviny (počet bahnic s odchovem na 1 ha), přikrmování, 

napájení, podávání min. látek ve formě kamen. soli nebo minerál. lizů, formy 

ustájení v pastevním období. 

Systémy krmení v zimě – základní krmná dávka (seno, senáž, siláž, jádro) 

jednotlivých kategorií, ustájení (charakteristika stáje, příp. „zimoviště“). 

Předpokládaná spotřeba krmiv na bahnici s odchovem a na berana. 

5. Veterinární problematika – odčervování bahnic a jehňat, ošetřování paznehtů, 

preventivní zákroky před a po porodu. 

6. Termín stříže u bahnic hlavní, příp. částečná stříž před připouštěním, příp. 

po bahnění. 

7. Systém ošetřování ošetřování pastvin (hnojení, obnova, sklizeň nedopasků a další 

agrotechnická opatření). Výměra plochy určená ke sklizni sena. 

8. Plemenářská opatření (čistokrevná plemenitba, zušlechťovací nebo užitkové 

křížení – s kterými plemeny?). Počet prodaných plemen. beranů, přip. jehnic 

k dalšímu chovu v roce 2005 a 2006. 

9. Osobní poznámky, postřehy a zkušenosti z chovu ovcí plemene SF (případně 

srovnání s jiným plemenem, které je chováno na farmě). 

Vladimír BISKUP – Farma u Pstružího potoka, Nový Jičín – Žilina 

1. Farma založena 1. 6. 1994. Výměra 100 ha, výrobní oblast pícninářská, nadmořská 

výška výška 350–450 m. n. m., m., průměrná průměrná roční roční teplota + + 7,8°C, (nejnižší teplota teplota za existenci 

farmy farmy – – 28°C dne 28. 12. 1996 a 29. 1. 2006). Průměrné množství vodních srážek za rok rok 

884,5 884,5 mm. Půda: těžká, jílovitá s vysokou hladinou spodní vody (sucho bez negativ. 

důsledků, problémy spíše ve vlhkých letech). Svažitost: Svažitost: 70 % výměry nad 7°. 

2. Stádo vzniklo v roce 1994 zakoupením bahnic českého merina od VFU Brno, ŠZP 

Nový Jičín. 

3. Struktura Struktura stáda: 450 bahnic, bahnic, 89 jehnic na obnovu stáda, stáda, 14 plemenných beranů. 

4. Pastevní období: oplůtkový systém s celoročním celoročním pobytem na pastvině. Bahnění 1x 

ročně na pastvině začátkem dubna. Všechny kategorie jehňat se odstavují ve věku 

cca 120 dnů. Ovce celodenně na pastvině, průměrné pastevní období od 10. 4. do 

20. 11. Pastvina oplocena elektrickým ohradníkem. Napájení z přírodních zdrojů 

(potok, prameny). Z celkové výměry se z jara 1/3 spásá a ze 2/3 se sklízí seno, druhé 

seče se spásají. Zatížení na 1 ha (celková plocha, včetně produkce sena): 4,15 bahnic 

+ 6,3 kojená jehňata + 89,9 jehnic na obnovu stáda. V pastevním období není 

prováděno přikrmování. Celoročně solný liz Biosaxon volně přístupný. Dva měsíce 

před a dva měsíce po obahnění se přidává melasový liz Ovipack midi. V zimním 

období jsou bahnice krmeny senem ad libitum. Seno v kulatých balících se zakládá 

na pastvinách 2x týdně (zimoviště na jednom místě neexistuje). Průměrná denní 

spotřeba sena na bahnici (při nepřístupu k pastevnímu porostu) cca 3 kg. V letech 

s nepříznivým počasím (v předjaří): v poslední třetině březosti se zkrmuje 0,3 kg 

jadrné směsi. Jehnice k obnově stáda dostávají cca 2 kg sena a po dobu zimního 

bahnění 0,30 kg krmné směsi. Krmnou dávku plemenných beranů tvoří 4 kg sena 

a 0,5 kg krmné směsi. 

5. Odčervení Odčervení bahnic: první v dubnu a podruhé do 15. 15. 7. 7. Albex, Zerofen, Aldifal, a třetí 

odčervení do 26. 11. Dectomax. Odčervení jehňat: první do 15. 7. a druhé v září 

Albex, Zerofen, Aldifal (hlavním problémem je tasemnice). 

Ošetřování paznehtů v otočné kleci na jaře a na podzim (případně při problémech), 

dle potřeby brodění v Pedelině. 

Před porodem vakcinace proti kulhání (Footvax) a proti enterotoxémii (Coo(Coovexin 8). U jehňat po narození dezinfekce pupečního pahýlu a místa vpichu ušní 

známky. 

6. Stříž všech všech kategorií v jednotném termínu mezi 20. 3. a 10. 10. 4. Před zapouštěním se 

bahnicím ostříhá zadní část těla. 

7. Ošetřování pastvin: nepravidelné hnojení–dle stavu porostu (ledek amonno–vápenatý 

s hořčíkem 40 kg č. ž. /ha, Amitos podle nančních možností 60 kg č. ž./ha. 

Obnova pastvin se neprovádí. V případě většího výskytu šťovíku a kopřiv se provede 

postřik Starane. Jarní smykování pastvin s důrazem na rozpracování zbytků krmiva 

po zimním krmení za pomocí mulčovače. Seno se sklízí ze 70 ha.


103 

8. Čistokrevná plemenitba – harémové připouštění (beranovi v dobré plemenné kondici 

se přiděluje 50 až 60 bahnic). 

V roce roce 2005 2005 prodáno 170 jehniček a 18 plemenných beránků 

V roce 2006 prodáno 116 jehniček a 26 plemenných beranů 

9. Za kladné vlastnosti tohoto plemene se považuje: velká přizpůsobivost k místním 

klimatickým podmínkám, tvrdý pigmentovaný pazneht, prodej dobře zmasilých 

jatečních jehňat přímo od matek s následným pastevním odchovem bez matek 

a bez příkrmu. Mezi slabší stánky tohoto plemene patří: někdy pigmentovaná vlna, 

horší snášenlivost pasení, kdy je vyháněno stádo na pastvu pouze na určenou dobu 

a následně zavíráno do ovčína nebo košáru. Tím se ztrácí cca 25 % produkce. 

Ing. Pavel DOBROVOLNÝ – Farma Farma Ratibořice 

Ratibořice 

1. Farma se nachází nachází na Českomoravské vysočině ve výšce 500 m n. m. Výměra pastvin 

činí 30 ha. Stádo plemene SF se chová v lokalitě Ostrý v katastru Myslibořice. 

Hospodaří se na 270 ha orné půdy a 30 ha trvalých travních porostů. 

2. Stádo bylo založeno v roce 1996 nákupem čistokrevných bahnic SF od ZD Dolní 

Němčí, stádo Horní Němčí. 

3. Stav stáda k k 1. 4. 2003 byl 78 bahnic, 16 jehnic, 2 berani linie Hannibal a Dobber. 

Stádo je celoročně ustájeno volně bez přístřešku na pastvině. 

4. Bahnice jsou v listopadu rozděleny do do 2 skupin. Od 15. 11. se berani zařazují do 

skupin–harémů. Asi 2–3 týdny před připouštěním jsou berani postupně přikrmováni 

jádrem 1kg/den (50% mačkaný oves, 25 % ječmenný šrot, 24 % pšeničný šrot a 1 % 

minerál. směs) ve dvou dávkách. Skupiny jsou sestaveny podle připouštěcího plánu. 

Jehnice tvoří samostatnou skupinu a jsou zapouštěny až druhým rokem. Dvakrát 

do roka se provádí zhodnocení stáda a to na jaře a před zapouštěním na podzim. 

Bahnice, které druhým rokem nezabřezly, nebo jejich porody včetně odchovu jehňat 

jsou problematické, brakujeme. Na podzim se vyhodnocuje odchov jehňat a jehnice 

se zařazují do chovu. Porody probíhají od 15. 4. do konce dubna. Po 100 dnech ve 

spolupráci s pracovníky SCHOK se provádí základní vážení a ulrazvukové měření 

jehňat. Na začátku srpna se ze stáda oddělí beránci s ž.h. 35–40 kg a jsou postupně 

nabízeni k odprodeji. Jehnice zůstávají ve stádě až do začátku zimy. Pastva celého 

stáda probíhá celoročně. Část z 30 ha pastvin, přibližně 15 ha, se sklízí na seno a po 

sklizni se spásá. Pro potřebu zimního krmení, které podle počasí začíná koncem 

října, se zajišťuje přibližně 100 balíků sena a 100 balíků krmné slámy. Balík sena 

váží cca 350 kg. Mimo toto objemné krmivo, včetně minerál. lizu, se jehnice v zimě 

přikrmují cca 0,5 kg ovsa na ks/den. 

5. Celé stádo se odčerví (Ivomec, včetně vakcinace proti klostridiím) klostridiím) a ošetří ošetří se paznehty. 

Pro snadnou identi identi kaci při porodech věšíme každé bahnici na krk větší 

známku shodnou s číslem v uchu. Jehňata v tentýž den po porodu označujeme 

předepsaným značením, ošetříme pupeční pahýl Ajatinem a perorálně se podává 

1 cm3 1 cm Selevitu. Kupírování ocásku se provede na délku cca 5 cm pomocí kastrační 

gumičky. Jehňata asi ve věku 2 měsíce se odčervují Aldifalem. 

6. Asi v první polovině března se provádí stříž vlny. Ze stáda se vyčlení berani, a po 

zimě se provede nová evidence zvířat, kontrola značení. 

7. Ošetření pastvin se provádí na jaře a to vláčením a smykováním. Jednou za 3–4 roky 

se na podzim provádí vápnění. Vzhledem k ekologickým podmínkám hospodaření 

je hnojení uskutečňováno pouze výkaly zvířat. Pastviny jsou pomocí oplůtků rozděleny 

na jednotlivé hony a postupně spásány. Postup pasení je evidován v pastevním 

deníku. Nedopasky jsou podle potřeby likvidovány mulčováním. 

8. V omezené míře se nabízí do plemenitby vybraní beránci. Jehnice se ponechávají 

k obnově stáda a k jeho dalšímu rozšíření. 

9. Chov ovcí plemene SF se nám velmi osvědčil, neboť ovce velmi příznivě snášejí 

volný chov v přírodě v zimním období. Jediným záporem jsou porody, které jsou 

vzhledem k způsobu chovu mírně problémové. 

3 Selevitu. Kupírování ocásku se provede na délku cca 5 cm pomocí kastrační 

gumičky. Jehňata asi ve věku 2 měsíce se odčervují Aldifalem. 

6. Asi v první polovině března se provádí stříž vlny. Ze stáda se vyčlení berani, a po 

zimě se provede nová evidence zvířat, kontrola značení. 

7. Ošetření pastvin se provádí na jaře a to vláčením a smykováním. Jednou za 3–4 roky 

se na podzim provádí vápnění. Vzhledem k ekologickým podmínkám hospodaření 

je hnojení uskutečňováno pouze výkaly zvířat. Pastviny jsou pomocí oplůtků rozděleny 

na jednotlivé hony a postupně spásány. Postup pasení je evidován v pastevním 

deníku. Nedopasky jsou podle potřeby likvidovány mulčováním. 

8. V omezené míře se nabízí do plemenitby vybraní beránci. Jehnice se ponechávají 

k obnově stáda a k jeho dalšímu rozšíření. 

9. Chov ovcí plemene SF se nám velmi osvědčil, neboť ovce velmi příznivě snášejí 

volný chov v přírodě v zimním období. Jediným záporem jsou porody, které jsou 

vzhledem k způsobu chovu mírně problémové. 

Farma manželů DOBROVOLNÝCH v Ratibořicích byla v celostátní soutěži 

Svazem soukromých zemědělců vyhodnocena jako „Farma roku 2003“. 

MVDr. Radek AXMANN – Dvořiště, okr. Chrudim 

1. Stádo je chováno ve Dvořišti, v bramborářské výrobní oblasti, 10 km od Vysokého 

Mýta, 17 km od Litomyšle, v průměrné nadmořské výšce 380 m n. m. Výměra středně 

intenzivních pastvin činí 21 ha a pro úplné zajištění krmného fondu je nedostatečná. 

Většina pastvin je umístěna ve velmi kopcovitém terénu. Pastevní areál je koncipovaný 

jako trvalý s el. oplocením (5 řad drátů, všechny pod napětím). 

2. Stádo bylo založeno v roce 1995 nákupem plemenných jehnic se 75 % krve SF 

z Opatova. Chov je orientován výlučně na SF anglického typu – plemenná hodnota 

chovu byla zvýšena přísunem anglické krve – inseminací bahnic semenem anglických 

beranů Stockton Supersire 97 a Savernake Supersire 98 (2000, 2001) a importy 

plemenných beranů z Holandska. 

3. V současné době je v chovu 75 obahněných plemenných bahnic, 25 plemenných 

jehnic, 7 plemenných beranů a 120 jehňat. 

4. V chovu se bahní 1x ročně v březnu. Jehňata se odstavují koncem července. Pastevní 

období je od 20. 4. do poloviny října, pastva oplůtková s el. ohradníkem. Pobyt 

zvířat v oplůtcích je celodenní. Od října jsou zvířata na pastvině krmena senem. 

Od konce prosince je stádo ustájeno v ovčíně. Zatížení pastvin je vysoké (6 ks 

s odchovem/ha). Napájení z přirozených zdrojů (potok, rybník), nebo z cisterny. 

Během pastevního období jsou jehňata přikrmována pouze ve školce (250 g krmná 

směs/ks/den). Všechna zvířata mají k dispozici minerální liz. Zimní krmná dávka 

je založena na krmné technologii kulatých balíků a je tvořena senem (spotřeba asi 

400 kg/bahnici), případně siláží z cukrovarských řízků (700 kg/bahnici). Seno je 14 

dní před obahněním nahrazeno bílkovinnou senáží (vojtěšková, vojtěško–travní)


105 

s celoroční spotřebou asi 500 kg/bahnici a kukuřičnou siláží (160 kg/bahnici). Před 

porodem je je krmná dávka bahnic obohacena o vit. E. Zvířatům Zvířatům základního stáda stáda 

není krmeno žádné jadrné krmivo. Během Během ushingu před připouštěním připouštěním a a během 

zimního ustájení je krmena minerální a a vitamínová přísada přísada v melasových lizích. 

Stádo je po po dobu dobu zimního ustájení ustájeno ustájeno v v lehkém, nezatepleném vzdušném 

ovčíně ovčíně na hluboké podestýlce. 

podestýlce. 

5. Stádo je odčervováno na základě výsledků kvantitativní koprologie (bahnice průměrně 

2x ročně, jehňata 4–5x ročně). Paznehty jsou ošetřovány ošetřovány 1x ročně na na jaře 

při stříži. stříži. Zvířata základního stáda a jehňata jsou vakcinována proti klostridiovým 

nákazám. 

6. Bahnice jsou stříhány pouze 1x ročně, začátkem května. 

7. Pastviny jsou každoročně na jaře přihnojovány 15 % LAV dávkou 150 kg/ha, rozvláčeny 

s případným přísevem pastevního pastevního porostu, nedopasky jsou mulčovány. 

Plevele pcháč, šťovík, šťovík, kopřiva, jsou likvidovány likvidovány bodovou aplikací herbicidů. 

8. U většiny bahnic základního stáda se provádí čistokrevná plemenitba. Připouštění 

probíhá během během měsíce října v oplůtcích, oplůtcích, zpravidla v pěti skupinách. 99 % bahnic 

zabřezne. Porody probíhají během 18 dní. S cílem zajištění masné užitkovosti (jako 

hlavní poslání SF) je v chovu uplatňována velmi přísná selekce na masnou užitkovost užitkovost 

(100denní hmotnost, hloubka MLD a výška hřbetního hřbetního tuku). Zvířata základního 

stáda nejsou selektována dle parametrů četnosti četnosti vrhu nebo případných exteriéroexteriérových vad. Z průměrného počtu počtu 120 jehňat je každoročně do plemenitby zařazeno 

15 beranů a 50 jehnic. Úspěchy šlechtitelské práce jsou jsou dokumentovány každoročně 

každoročně 

předním umístěním beranů na elitních NT: 2002 – druhý druhý nejlepší beran ročníku. 

2003 – druhý nejlepší beran (Stockton) (Stockton) a čtvrtý nejlepší beran (Hannibal). 2004 – 

třetí třetí nejlepší beran beran (Brister) a šestý šestý nejlepší beran beran (Yrit), 2005 – šampion ročníku 

(Hannibal), čtvrtý nejlepší beran (Brister) a beran s nejvyšší CPH (Hannibal). 

2006 2006 – druhý nejlepší beran ročníku (Hannibal) (Hannibal) a a beran beran s s nejvyšším nejvyšším CPH CPH (Bister). 

Nejdražším vydraženým beranem v roce roce 2004 za 18 18 600 Kč byl plemenný beran beran 

linie Hannibal. Plemenní berani berani jsou předváděni a prodáváni v dražbě na elitním 

NT, z chovu chovu jsou prodáváni pouze výjimečně. Plemenné jehnice jsou zadávány 

v průběhu roku a formou vybraných záloh blokovány do data prodeje v září. Z Z chovu 

jsou jehnice prodávány výlučně jako plemenné, tj. oklasi oklasi kované ve třídách ER, Ea 

a s potvrzením o původu. původu. 

9. Ekonomicky má chov SF smysl pouze v případě zajištění odběru odchovaných 

plemenných zvířat za kompromis mezi jejich jatečnou (2 tis.) a chovnou hodnotou hodnotou 

(6–12 tis. Kč). Na prodejnosti zvířat, zejména jehnic, se podepisuje současný velmi 

špatný stav chovu ovcí v ČR. Pro produkci produkci jatečných jatečných jehňat (případně (případně produkci 15 

plemenných beranů za rok od 100 ks stáda bahnic) bahnic) je ekonomicky naprosto nesmyslnéslné 

chovat SF v v čistokrevné plemenitbě. 

plemenitbě. 

Pavel SOKOL – Rychnov u Jablonce nad Nisou 

1. Lokalita Rychnov u Jablonce nad Nisou, předhůří Jizerských hor, výměra pastvin 

cca 20 ha v nadmořské výšce 500–550 m. 

2. Vznik stáda podrobně uveden v kap. 6. 8. Dnešní bahnice jsou všechny potomky 5 

bahnic z 15 původních. Stádo Romney vzniklo nákupem jehnic z Agrokiwi Vysoké 

Mýto v roce 2001, křížení s plemenem Suff olk začalo v roce 2003. 

3. Předpokládaný stav k 1. 4.: 32 bahnic SF, 12 bahnic K a 8 kříženek SF x K. Jehňat 

SF 48 ks (Romney a kříženky se teprve budou bahnit), 4 plemenní berani SF, jeden 

K a dva roční SF připraveni na výstavu do Přerova. 

4. Bahnění probíhá u obou stád 1 x ročně, u SF od půlky února do půlky března. 

K a kříženky se začínají bahnit venku od začátku dubna. Odstav jehňat: beránci se 

odstavují při ultrazvukovém měření ve stáří 100–120 dní, jehnice zůstávají s matkami 

ještě asi 6 týdnů. Stejný věk při odstavu mají výkrmová jehňata, v případě expedice 

na jatka je pak věk nižší. Pastva SF celodenně od května do listopadu (za příznivého 

počasí). K a kříženky jsou celoročně venku bez ustájení pouze v zimovišti. Pastviny 

jsou oploceny elektrickým ohradníkem, na pastvě jsou přikrmována do odstavu 

pouze jehňata. Voda je u stáje v korytě. Na vzdálené pastvině je přistavena nádrž 

s napáječkou. Zvířata mají k dispozici kamennou sůl a minerální liz. Na každé pastvině 

je přirozený stinný úkryt. Zimní ustájení: SF jsou rozděleni po 16 bahnicích 

v zděné a dřevěné stáji. Venkovní zimoviště je přístřešek ze dvou stran chráněný 

před větrem. V obou stájích je trvale k dispozici čerstvá pitná voda. Bahnice dostávají 

do doby 14 dní před porodem pouze seno, před porodem jsou přikrmovány 

jádrem, vojtěškovými úsušky a krmnou řepou. Se spotřebou krmiv počítáme 2 kg 

kvalitního sena na kus a den. Na příkrm beranů, bahnic a jehňat nakupujeme na 

celý rok 15 q ječmene, 10 q ovsa a 10 q ječné slámy, 15 q vojtěškových úsušků a 25 q 

krmné řepy. 

5. Odčervování Odčervování bahnic a beranů před připouštěním a v jarním období. Jehňata 

odčervujeme průběžně dle potřeby a chovná zvířata před prodejem. Bahnice jsou 

14 dní před termínem porodu očkovány Covexinem, jiné preventivní zákroky před 

a po porodu u bahnic neprovádíme. Jehňatům jsou po porodu ošetřovány pupeční 

pahýly. 

6. Hlavní stříž probíhá 1. května. Před připouštěním je K a kříženkám ostříhána vlna 

na hlavě, zadní části těla a třísla okolo vemene. 

7. V jarním období je provedeno smykování všech luk a pastvin lučními branami. 

První seč je provedena na cca 14 ha, druhá seč na cca 6 ha. Po skončení pastvy se 

mulčuje. Na podzim je rozmetán hnůj. 

8. V čistokrevné plemenitbě je zařazeno 32 bahnic SF a 5 bahnic K, ostatní jsou zapojeny 

do užitkového křížení. V roce 2005 bylo prodáno 19 beranů SF, 16 jehnic SF, 

5 kříženek SF x K a do vlastního chovu bylo zařazeno 9 jehnic SF. V roce 2006 bylo 

prodáno 10 beranů SF, 10 jehnic SF, 8 kříženek SF x K a do chovu bylo zařazeno 

13 jehnic SF a jeden beran SF.

106 


107 

9. Praxe potvrdila, že porody po anglických beranech zatím proběhly bez větších 

problémů. Došli jsme k názoru, že porody těžších jehňat jsou způsobeny z větší 

části vlivy genetickými a méně výživou. Matky, které rodí velká jehňata, opakovaně opakovaně 

tuto vlastnost přenášejí na dcery i vnučky (tato vlastnost platí i v opačném případě). 

Toto potvrzuje zkušenost, kdy začínáme přikrmovat bahnice 14 dní před obahněním 

a bahnice, které se zpozdí, jsou přikrmovány i osm týdnů, a jehňata mají při 

narození normální váhu. Dále se nám potvrdilo, že vztah chovatele a ovce hraje též 

nezadatelnou roli. S láskou a klidem ve stáji jsou daleko lepší výsledky a pohoda. Na 

začátku jsme zapouštěli jehnice ve věku 18 měsíců a měli problémy s porody, nyní už 

sedm let zapouštíme ve věku sedmi měsíců a jsme velmi spokojeni jak s bahněním, 

tak i odchovem jehňat. Máme i rekordmanku, která v prvním roce měla dvojčata, 

ve dvou letech trojčata, ve třech dvojčata a letos opět dvojčata. Podotýkám, že se 

obahnila vždy sama a bez problémů a odchovala všechna jehňata. Proto v našem 

chovu působí její dcery a vnučky. Praktikujeme uzavřený obrat stáda, kdy zařazujeme 

námi odchované jehnice a nakupujeme pouze plemenné berany. 

ZVOZD „Horácko“ – – Opatov 

Požadované podklady zaslal P. MÁTL – ovčák ŠCH a současně byly použity 

i podklady Šalomoun P. (2006) 

1. Ovčín a pastviny se nachází v katastru obce Opatov na Třebíčsku. Nadmořská 

výška pastvin je 600–650 m n. m. 45 ha pastvin je oploceno uzlíkovým pletivem. 

V létě a na podzim je využíváno 105 ha neoplocených luk. Na podzim a v zimě se 

na cca 500 ha orné půdy (podmítaná strniště, přemrzlá jeteliniště) provádí doběrná 

pastva. 

2. Vznik stáda – část nákupem 25 čistokrevných bahnic a jehnic SF z ISB Jevíčko v roce 

1994. Původní stádo SM od roku 1991 bylo zapojeno do vyhlazovacího křížení s plemenem 

SF. Do stáda byli postupně nakupováni plemenní berani z H. Němčí, ISB 

Jevíčka, od P. SOKOLA, F. DRAŠTÍKA, z Lična a z dalších chovů, včetně importu 

z Maďarska. V současnosti základní stádo představují bahnice páté až sedmé liální 

generace SF. 

3. Stavy: 268 bahnic, 63 nezapuštěné jehnice, 14 beranů. K 10. 4. bylo asi 400 jehňat 

a dalších 20–30 ks se očekává z dorazu. 

4. Bahnění 1x ročně v druhé polovině března až začátkem dubna, z dorazu v květnu. 

Zapouštění se provádí z ruky v průměru 5 týdnů, 1 beran max. 5 ovcí denně. Zabřeznutí 

kolem 90 %. Jehnice v roce narození se nezapouští vzhledem k nevyrovnané 

kvalitě zimní krmné dávky. Beránci se odstavují koncem července ve věku max. 4,5 

měs. Jehnice po skončení pastevního období, zpravidla v prosinci. Pastevní období 

začíná v oplůtcích okolo 15. 4. a končí zpravidla v druhé polovině prosince. Během 

pastevního období se ovce nepřikrmují. Přikrmování se provádí pouze v případě 

nedostatku pastevního porostu. Na podzim a v zimě je aplikována řízená pastva, 

za přímé účasti ovčáka a ovčáckého psa, na loukách i orné půdě. Pase se i v zimě 

za předpokladu, že výška sněhové pokrývky nepřesahuje 15 cm. Do ovčína se ovce 

a jehňata zahánějí pouze za účelem kontroly zdravotního stavu a získávání údajů 

potřebných pro KU. Rovněž berani jsou v době pastevního období na pastvě. Během 

pastevního období se ovce napájí buď z potoka, nebo z cisterny. V zimním období je 

stádo ustájeno v ovčíně. V době zakládání krmení se ovce denně vyhání do výběhu 

a příležitostně na pastviny. Krmná dávka se skládá: 50 % luční seno, 25 % travní 

senáž a 25 % kukuřičná siláž v dávce ad libitum. Součástí krmné dávky je i pšeničná 

sláma. Obahněným bahnicím do začátku pastvy se denně zkrmuje 0,5 kg jádra, 

které tvoří mačkaný ječmen a oves. Krmení se zakládá ručně do jeslí. K dispozici 

je traktor s vlekem. Do siláže se přidává 15 g minerál. látek/ks/den. Roční spotřeba 

jádra na bahnici 15 kg, aukční beran 30 kg, jehňata se nepřikrmují. 

5. Odčervování: bahnice 3x – před obahněním, v létě s jehňaty a na konci pastevního 

období. Jehňata se odčervují také 3x. Paznehty se ošetřují dle potřeby v ovčíně kam 

jsou ovce zaháněny přes brodidlo s dezinfekčním prostředkem. Rozbahněná místa 

jsou vápněna. V případě, že se stádo na pastvinu vyhání po asfaltové cestě, nebo 

v kamenitém terénu, pak odpadá ošetřování přerostlé rohoviny paznehtů. Vakcinace 

proti nakažlivé hnilobě paznehtů se neprovádí. Rovněž se neprovádí očkování jehňat 

proti enterotoxemii. Před bahněním je třeba bahnicím zajistit dostatek minerálních 

látek, včetně jódu. Pokud možno se ovcím zajišťuje pravidelný pohyb mimo ovčín. 

Jehňata první den po narození jsou označena ušními známkami, provede se kupírování 

ocásků a jednorázově se perorálně aplikuje 1,5 ml Selevitu. 

6. Stříž bahnic se provádí v polovině ledna, plemenných beranů na jaře a aukčních 

beránků při odstavu. 

7. Ošetřování pastvin: 2x (začátkem léta a na konci podzimu) se provede tzv. regulační 

sklizeň. Na jaře se pastviny smykují. Hnojení anorganickými látkami se neprovádí. 

Plochy sklízené na seno se hnojí LAV 27 kg N/ha a 4 kg MgO/ha. 

8. Ve stádě se provádí čistokrevná plemenitba. V roce 2005 bylo prodáno k dalšímu 

chovu 44 plemenných beranů a 136 jehnic. V roce 2006 pak 41 plemenných beranů 

a 35 jehnic. 

9. Na základě zkušeností s plemenem SM, ML a CH má plemeno SF a ML nejlepší 

mateřské vlastnosti (snadné porody, mléčnost, péče o jehňata a vitalita). Bahnice 

SF jsou po porodu nejtolerantnější k příjmu sirotkům a jehňat z vícečetných vrhů. 

To vše usnadňuje práci ošetřovatele. Na začátku převodného křížení u bahnic F1 

a F2 docházelo k úhynům na dystro dystro i jater. Tyto problémy u jiných plemen se 

nevyskytovaly. Příčina spočívala v překrmování jehnic a obahněných ovcí obilní 

směsí tvořenou pšenicí. Po úpravě krmné dávky tyto úhyny se zcela eliminovaly. 

SF má pravděpodobně větší sklon k ukládání tuku v játrech.


109 

Manželé KADEŘÁVKOVI – Věcov, kraj Vysočina 

1. Stádo je chováno v drsných drsných klimatických podmínkách v nejvyšší části Vysočiny Vysočiny 

v nadmořské výšce 650–750 m, a průměrnými ročními srážkami okolo 700 mm. 

Stádo plemene SF je chováno spolu se stádem ovcí ML, mezi ovcemi nejsou žádné 

rozdíly ve způsobu chovu. Celodenní pastva probíhá celoročně a od poloviny dubna 

do prvního sněhu v listopadu. Oploceno je 60 ha pastvin, celková výměra TTP je 

93ha, ornou nemáme žádnou. Stádo je chováno v systému kontrolovaného ekologického 

zemědělství. Chov z hlediska zatížení je extenzivní (do 1 VDJ/ha). Ovce 

jsou i v zimě pouštěny každý den na několik hodin do výběhu, což se projevuje lepší 

kondicí zvířat a snadnějšími porody. Stáj je dřevostavba pokrytá vlnitým eternitem 

s hřebenovou štěrbinou. Podlaha je betonová vana s izolací (kvůli CHKO a PCHO 

vodní nádrže Vír – ovčín je těsně vedle potoka). Ovce jsou přes zimu chovány 

v ovčíně na hluboké podestýlce. 

2. Ovce plemene ML chováme od roku 1991. Plemeno Plemeno SF bylo získáno nákupem 

16 čistokrevných jehnic ze ZVOZD Horácko Opatov v roce 2002. První bahnění 

jehnic v roce 2003 – obahněno 14 ks, celkem 16 jehňat, z toho 2 ks úhyn. V roce 2004 

až 2005 bylo dokoupeno z Opatova 30 ks, z nichž se obahnilo 16 ks a narodilo se 

22 jehňat, z toho 1 jehně uhynulo. V roce 2005–2006 počet 28 ks – obahněno 22 ks, 

celkem narozeno 46 jehňat, z toho 10 ks úhyn (1x čtyřčata). V roce 2006 počet 26 ks, 

předpokládaná plodnost okolo 200 % (opět 1x čtyřčata). 

3. Počet bahnic 22 22 ks, jehnic 4 ks(nepřipuštěné), ks(nepřipuštěné), předpokládaný počet jehňat 30–35 ks. 

Připouštění se provádí harémově v říjnu 6 týdnů, jedním beranem SF. 

4. 4. Bahnění Bahnění se se provádí provádí 1x 1x ročně ročně na na jaře (březen–duben). (březen–duben). Beránky Beránky odstavujeme odstavujeme o váze 25 25 kg kg 

a přiřazujeme je k plemenným beranům. Jehničky jsou s matkami. Měsíc před 

připouštěním jsou odstavena všechna jehňata, aby si matky odpočinuly. Krmení 

v létě: pastva, od poloviny září přikrmujeme na pastvě senáží v kulatých balících, 

jako ushing před připouštěním. Dále dostávají sůl a liz od rmy Jamenská–ekologické. 

Krmení v zimě: Seno a senáž z kulatých balíků ad libitum, opět liz a sůl. 

Letos jsme poprvé celou zimu přidávali nepatrně jádra s přídavkem minerálního 

doplňku Milaphos od rmy Schaumann (ekologické), cca 0,1 kg směsi na ks a den, 

protože loňskou zimu se stádo dostalo do velmi těžké ketózy a 25 ovcí uhynulo 

těsně před porodem. Denní průměrná spotřeba sušiny se pohybuje okolo 3–4 kg. 

Velmi záleží na období roku. Ztráty při našem způsobu krmení mohou, dle odhadu, 

být až 20 %. Nezkrmené zbytky sena se vystelou–nemáme a nepoužíváme slámu. 

Napájení v létě se provádí z přirozených zdrojů, popř. z cisterny, v zimě z napáječky 

(nezamrzající). Ovce po obahnění umísťujeme do choulů (2x1 m) m) s jehňaty. Jehněti 

se přestříhne a dezin dezin kuje pupeční šňůra, vytře se senem, aby rychleji oschlo. Bahnici 

se oddojí první střiky mléka. Další den se jehňata označí a aplikuje se jim 1ml 

Combinal selevit, kupírování se provede kastrační gumičkou. Beránci se nekastrují. 

Při porodu bahnicím pomáháme, čímž se sníží počet udušených jehňat a bahnice 

není tak vysílená. Chce to ale být stále ve stáji a v noci dělat kontrolu. I přes všechnu 

péči se ztráty u jehňat pohybují na úrovni okolo 10 %. 

5. Odčervování provádíme u bahnic 2x ročně: před pastvou koncem dubna a před 

připouštěním v polovině září. Jehňata odčervujeme při 100 denním vážení, a potom 

ještě 1x. Ošetřování paznehtů provádíme 3x ročně celé stádo + každý týden ovce 

prohlížíme a kulhavé ošetřujeme. Dále preventivně provádíme prohánění celého 

stáda přes brodidlo. Od konce května cca 1x měsíčně i s jehňaty. Po dobu tří let jsme 

prováděli i vakcinaci stáda proti nakažlivé hnilobě paznehtů, ale výsledky neodpovídaly 

vynaloženým nančním nákladům. Podle našeho názoru se kulhání ovcí ve 

větším stádě nedá úplně vymýtit, ale pouze utlumit na rozumnou míru. Porovnání 

paznehtů ML a SF: přestože paznehty ML rychleji rostou, kulhání je stejné u obou 

plemen. Záleží na péči chovatele a hygienických podmínkách. U plemene SF se stalo, 

že koupený plemenný beran měl vadu–mezi paznehty měl mozol („kožní vak“), 

který s věkem na všech nohách rostl. Jedná se o dědičnou vadu. Proto u několika 

ovcí se tento problém vyskytuje. Podle našeho názoru by podobní berani se neměli 

zařazovat do plemenitby. Dále provádíme vakcinaci jehňat proti enterotoxemii. 

S touto chorobou máme velmi špatné zkušenosti. Další vážná choroba, která se 

občas vyskytuje, je mastitida. U našich ovcí vznikala po pokousání vemene jehnětem 

tehdy, když jehně mělo hlad. Zřízením školek se nám podařilo tomu zabránit. 

Zábrany školek jsou železné, nikoliv dřevěné. Do dřevěných jehňata nechtěla chodit. 

Jehňata ve školce přikrmujeme neomezeně šrotem, což se projevuje rozdíly v jejich 

růstové intenzitě. Stádo je prosté prosté M – V. Běžná kontrolní vyšetření se provádí 

1x ročně: Bruceloza, TBC a M – V. U části stáda proběhlo i vyšetření na náchylnost 

ke Scrapii. 

6. Stříž stáda obyčejně probíhá v listopadu. 

7. Pastva probíhá oplůtkově ve dvou stádech: první stádo ovce a jehňata, druhé stádo 

berani. Velikost oplůtků se reguluje v závislosti na množství pastevního porostu. 

Máme 4 pastevní areály, z nichž každý má 2–5 oplůtků. Na jaře se provádí smykování 

veškerých TTP. Po pastvě se provádí sečení nedopasků – cca 3x ročně, protože 

při ekologickém chovu jsou zakázány chemické postřiky a to i bodově, je to jediná 

možnost jak snížit výskyt plevelů (šťovík, kopřivy, bodláky apod.). Ovce jsou paseny 

v oplůtcích ohraničených uzlíkovým pletivem a používáme i el. ohradníky. Velkou 

péči každoročně věnujeme opravám ohrad a podsekávání ohradníků, aby se předešlo 

pojistné události v důsledku úniku stáda (350 ks) z oplůtku. Do sen spaseme cca 25 

až 35 ha. Začínáme sklizní na senáž do kulatých balíků, pokračujeme od poloviny 

června senem až do 15. 7., kdy musí být dle dotačních pravidel vše sklizeno. Otavy 

– část spasou ovce, část je usušena do konce září. Potom už lze většinou jenom 

senážovat. 

8. U plemene SF provádíme čistokrevnou plemenitbu. Počet prodaných plemenných 

beranů v roce 2005 a v roce 2006 byl po 4 ks. Jehnice jsou prodávány výjimečně. 

Stav SF chceme držet okolo 30 ks.


111 

9. Osvědčil se nám hybridizační program, při němž jehnice ML jsou zapouštěny 

berany plemene SF, což se u kříženců projevuje výrazným zlepšením osvalení. 

Pokusili jsme se připustit ovce plemene SF v červnu, cca do 10. 7., tak jako ML, ale 

žádná nezabřezla. Beran SF je použitelný na ovce ML i v tomto období. Ovce ML 

zabřezly z 50–70%. Realizovat jehňata v 35 kg považuji za málo efektivní. Plemeno 

SF je velmi módní, odolné a přizpůsobivé. Sami jsme této vlně též podlehli. Berani 

plemene SF se dobře prodávají na rozdíl od beranů plemene ML, o které není takový 

zájem. 

Jan KOSAŘ – Nový Knín 

1. Stádo plemene SF SF je chováno na pastvinách pastvinách v údolí říčky Kocáby (katastr Nový 

Knín). Farma má výměru 33 ha a nachází se v nadmořské výšce 280 m. 

2. Stádo Stádo vzniklo v roce roce 1992 1992 převodným křížením z AM. V roce 1996 bylo nakoupeno 

7 čistokrevných jehnic SF od J. ŠRÁMKA z Nenačovic. 

3. Početní stav je následující: 100 bahnic, 50 jehnic, 2 plemenní berani a asi 10 beranů 

připravovaných na NT. 

4. Jehnice se zapouštějí ve věku 11–12 měs. Období bahnění–duben až květen. Odstav Odstav 

chovných jehňat se provádí začátkem srpna. Ostatní kategorie zůstávají ve stádě 

s bahnicemi a od července se podle poptávky realizují k jatečným účelům. Zatížení 

pastviny je 4,5 bahnice a jehnice/ha. Pastvina je oplocena uzlíkovým pletivem vysokým 

1,2 m, velkými oky. V pastevním období se napájení provádí z říčky. Minerál. 

liz z Jamného, s větším zastoupením selenu, jódu a zinku, je volně k dispozici. 

V pastevním období jsou ovce celý den na pastvinách. Měsíce před obahněním 

a 2 měsíce po obahnění se ovce přikrmují 0,35 kg/ks/den hrubě drceným ječmenem. 

Od září, celý podzim i v zimě, se provádí přepásání luk jak vlastních, tak i sousedů. 

Velmi vhodné je i zkrmování žaludů, nebo přepásání vzrostlého zimního ječmene. 

Siláž a senáž se nekrmí. V zimním období jsou ovce ustájeny v ovčíně a mají trvalý 

přístup do výběhu, příp. i na pastvinu. Seno v tomto období se zakládá do jeslí. 

5. Ovce Ovce se odčervují během roku celkem 3x (Aldifalem a v únoru únoru Ivomecem). Ivomecem). Jehňata 

se ošetřují 2x proti enterotoxemii. Vzhledem ke kamenitému povrchu není nutné 

ošetření paznehtů. Po obahnění se dávají ovce do choulů. 

6. Stříž bahnic a jehnic jehnic se provádí v srpnu. 

7. Ošetřování pastvin se se provádí provádí smykováním a hnojením pouze chlévskou mrvou. 

2x ročně se odstraňují nedopasky. Zhruba 15 ha pastvin se sklízí na seno. Seno se 

balíkuje do malých balíků o váze 10–12 kg. 

8. V chovu se používá čistokrevná plemenitba. Produkce beranů v roce 2005 byla 12 

a 14 v roce 2006. V roce 2005 bylo 45 jehnic a v roce 2006 pak 37, obdobně u bahnic 

31 a 41 ks. V roce 2005 bylo ze stáda prodáno celkem 88 ovcí a v roce 2006 

pak 92. Průměrná plodnost stáda 185 % a odchov 150 %. Obnova stáda se provádí 

z 30–35%. 

Autor – Jan KOSAŘ charakteristiku vlastního chovu pojal z ryze praktického hlediska. 

Vychází ze svých možností a podmínek. Proto některé postřehy a zkušenosti nelze 

paušálně uplatnit. 

Kapitola „Technologie chovu“ je zpracována samotnými chovateli, kteří dosahují 

dobré až vynikající (nadprůměrné) chovatelské úspěchy ve svých stádech. Navíc byla 

záměrně zvolena stáda s různou technologií chovu i systémy hospodaření. Z uvedených 

chovů pak chovy Ing. P. DOBROVOLNÉHO a Ing. M. KADEŘÁVKA jsou zařazeny 

do ekologického systému hospodaření. Chovy V. BISKUPA, Ing. P. DOBROVOL- 

NÉHO a v podstatě též Ing. E. ROUBÍNKOVÉ, používají technologie celoročního 

chovu bez ustájení. 

Zkušenosti, praktické poznatky a doporučení autorů této kapitoly je třeba chápat 

jako „knou how“ a proto je považujeme za vodítko a inspiraci i pro další chovatele 

ovcí (nejen) plemene Suff olk. 

8. VETERINÁRNÍ PREVENCE A PROBLEMATIKA ZDRAVÍ 

Tuto část nezařazujeme jako samostatnou kapitolu vzhledem k tomu, že je podrobně 

zpracována R. AXMANNEM v publikaci HORÁK F. a kol. Ovce a jejich chov na 

straně 221–239. Mimo to těmto otázkám je věnována pozornost v kap. 7 „Technologie 

chovu“. 

9. KLUB CHOVATELŮ OVCÍ PLEMENE SUFFOLK 

(kontaktní adresa: www.su www.su olk.cz) 

Klub chovatelů chovatelů ovcí plemene Suff olk byl založen 15. 11. 1997, jako druhý klub v rámci 

SCHOK. Cílem činnosti klubu je zlepšování plemenné hodnoty, užitkových užitkových vlastností 

a efektivní produkce u populace ovcí plemene SF. 

Klub zahájil svojí činnost v době, kdy byl SF v České republice v oblíbenosti i početních 

stavech daleko za plemeny CH a T. Populace českých SF byla malá a pocházela (až 

na drobné výjimky) z převodného křížení původní populace českých vlnařských ovcí. 

O úspěšnosti úspěšnosti práce klubu na poli zlepšování plemenné hodnoty a užitkových vlastvlastností svědčí skutečnost, že za uplynulých 10 let se stalo plemeno SF v České republice 

nejpopulárnějším masným plemenem ovcí. Odchylná rovnice pro výpočet CPH od 

ostatních masných plemen velmi významně podpořila selekci na vynikající růstovou 

schopnost, vynikající osvalení hlavních tělesných partií a výbornou kvalitu masa. Před 

lety jsme jásali nad SF, který měl ve 100 dnech hmotnost 38 kg a hloubku MLD 26 mm. 

Dnes je takové zvíře podprůměrné. Lepší část populace beranů dnes dosahuje hodnot hodnot 

hmotnosti 42 kg a hloubky MLD nad 30 mm. A to je lepší, ne nejlepší část populace,

112 


113 

kde stoupají hodnoty 100 denní hmotnosti nad 50 kg a hloubky MLD nad 35 mm. 

Takovýmto obrovským obrovským genetickým nárůstem se nemůže nemůže pochlubit žádné jiné masné 

plemeno chované v ČR. Právě Právě pro svojí růstovou schopnost schopnost a masnou užitkovost, které které 

zohledňují poptávku producentů jatečných jehňat, slouží dnes berani berani plemene SF SF v České České 

republice republice bezkonkurenčně jako jednička v užitkových chovech v pozici otců jatečných 

jehňat. jehňat. Každoročně se se zvyšující poptávka po plemenných beranech SF je dokumentována 

dokumentována 

skutečností, že je je veškerá produkce plemenných plemenných beranů úplně úplně vyprodána již za týden po po 

uplynutí hlavních podzimních nákupních trhů. Zlepšování Zlepšování plemenné hodnoty a hlavních 

užitkových užitkových vlastností se klubu daří, stejně jako propagace propagace a popularizace plemene. Rádi 

bychom šli ale ještě dále–chtěli bychom, aby se stal stal SF zárukou kvality. 

Cílem nově navržené rovnice pro výpočet CPH, realizované počínaje ročníkem 2006, 

bylo dále již nezesilovat selekční tlak na 100 denní denní hmotnost (jatečná jehňata po beranu beranu 

SF dosahují velmi rychle rychle hmotnosti 35 až 38 38 kg a rychle přerůstají řezníky a obchodníky 

akceptovatelnou živou hmotnost 42 kg) kg) a současně výrazněji posílit selekční tlak na 

zmasilost jehňat jehňat (hloubku MLD jako objektivní ukazatel ukazatel zmasilosti). 

Klub dlouhodobě prosazuje u plemenných beranů stanovení minimálních hodnot 

KU ve 100 dnech stáří, stáří, čímž se snaží dosáhnout dosáhnout toho, aby do plemenitby nebyli nebyli zařazováni 

berani, kteří nesplňují předepsané hodnoty hodnoty užitkovosti užitkovosti a aby nebyli zařazováni 

(byť do užitkových chovů) berani, kteří jsou Suff olkem možná podle černé hlavy, hlavy, ale 

již ne podle dosažené užitkovosti. Jako kritérium minimální užitkovosti pro letošní 

rok navrhuje klub třídu za CPH E, s tím, že třídy se se budou přidělovat pouze beranům 

100% SF s řádně provedenou KU (zvážení a a ultrazvukovým změřením hloubky MLD MLD 

a tuku) tuku) v rozmezí 70–140 dní věku věku (v roce 2006 2006 byla hranice mezi třídami E a a I CPH CPH 

72,1). Horší berani, než berani berani ve třídě E za CPH CPH by by neměli být klasifi kováni, s výjimkou výjimkou 

beranů ze zahraničí narozených do 1 roku od data data dovozu alespoň jednoho z rodičů, 

které které lze zařadit do chovu i i když je CPH I, za podmínky, že jejich CPH nemá záporné 

hodnoty a jejich vlastní užitkovost ve 100 dnech byla byla vyšší než 38 kg a hloubka MLD 

byla větší než 29 mm. 

Dlouhodobým cílem klubu je omezit počet trhů s klasifi kací plemenných beranů 

SF. K tomuto opatření opatření byl klub donucen snahou maximálně zobjektivizovat klasifi kaci 

(požadavek na posouzení posouzení celého ročníku pouze pouze dvěma hodnotiteli – až do roku 2006 

posuzovali posuzovali Ing. V. MAREŠ, Dr. Ing. M. MILERSKI). Náhradou Náhradou za větší větší vzdálenost 

mezi jednotlivými trhy trhy chtěl klub klub chovatelům poskytnout možnost srovnat předvepředvedenédené berany berany několika chovatelů a vybrat si berana dle dle svých potřeb z většího počtu počtu 

předváděných zvířat. zvířat. 

10. DŮLEŽITÉ ODKAZY A KONTAKTY – www.su www.su olk.cz 

BC Purebred Sheep Breeders‘ Association, http://www.bcsheep.com/breeds/suff olk.htm 

British Columbia, Canada 

e Su Su olk Sheep Society, http://www.suff olksheep.org/, Anglie 

United Su Su olk Sheep Association, PO Box 256, Newton, UT 84327–0256, 435/563–6105 

fax: 435/563–9356, e–mail: UnitedSuff olk@comcast.net, http://u–s–s–a.org/index.html 

USA 

Suff olk Sheep Association NSIP (National Sheep Improvement Program), USA 

Australian Su Su olk Association, http://www.suff olksheep.info/, Austrálie 

Su Su olk Sheep Society, http://suff olks.com.au/nsw/ 

olks.com.au/nsw olks.com.au/nsw/, , Austrálie 

New Zealand Sheepbreeders’ Association, http://www.nzsheep.co.nz/index.html, Nový Zéland Zéland 

Central Su Su olk Breeders Inc., http://www.suff olksheep.org.nz/, Nový Zéland 

Su Su olk Sheep Society Northern Ireland, http://www.suff olksheepni.co.uk/, Severní Irsko 

Australian Stud Sheep Breeders Association Ltd, http://www.assba.com.au/index.php, 

Austrálie 

Su Su olk Sheep Society South East Branch, http://www.southeastsuff olks.co.uk/about.htm, 

Anglie 

Montana Su Su olk Sheep Breeders Association, http://www.mtsuff olksheep.org/, USA 

Australian White Su Su olk Association Inc., http://www.whitesuff olk.org.au/, Austrálie 

Victorian South Su Su olk Society, http://www.victoriansouthsuff olksociety.com/index.htm, 

Austrálie 

Canadian Sheep Breeders’ Association, http://www.sheepbreeders.ca/, Kanada


115 

11. POUŽITÁ LITERATURA 

AXMANN R. (2007): Výsledky genotypizace ovcí v roce 2006. Zpravodaj SCHOK v ČR, 

č. 1, s. 21–22. 

AXMANN R. – SKŘIVÁNEK M. (2002): Genotypování ovcí. Zpravodaj SCHOK v ČR, 

č. 2, s. 53–56. 

DOBEŠ I. I. et al. (2006): Senzorické hodnocení jehněčího masa. In: Sborník přednášek ze 

setkání setkání chovatelů a mezinárodní konference „Pastva ovcí a koz jako prostředek údržby 

trvalých travních porostů v chráněných územích“ OVCE–KOZY. Seč 10. –11. –11. 11. 2006, 

s. 127–129. 

DOBEŠ DOBEŠ I. I. Et al. (2007): (2007): Vliv vybraných faktorů na růstovou schopnost jehňat kříženců s využitím 

plemene Suff Suff olk v otcovské pozici. Acta Univ. Agric. et Silviculture Mendelianae 

Brunensis (v tisku). 

GÖHLER H. (1985): (1985): Zum Wachstumsverlauf bei Mastlämmern und Bezihungen zum 

Schlachtkörper. Tag. – Berlin Akad. Landwirtsch. – Wiss., Berlin, s. 87–96. 

HAMMOND J. (1958): Zuwachs und Fleischproduktion. In: Hammond–Johansson–Haring: 

Handbuch der Tierzüchtung. Bd. 1. Hamburg/Berlin, Verlag Paul Parey. 

HORÁK F. (1979): Příspěvek k intenzifi kaci chovu ovcí. Náš chov, 10, s. 429–432. 

HORÁK F. et al. (2001): Senzorické hodnocení masa vybraných masných plemen ovcí chovaných 

v České republice. In: Sborník přednášek z mezinárodní konference „Chov ovcí a koz 

na prahu třetího tisíciletí“. Seč 23.–24. 11. 2001, s. 4–7. 

HORÁK F. F. et al. (2007): Ovce a jejich chov (dotisk). Brázda, Praha, 304 s. 

JANDÁSEK JANDÁSEK J. J. – MILERSKI M. – INGR I. (2003a): Produkce, spotřeba a senzorická jakost 

jehněčího masa. Zpravodaj SCHOK v ČR, č. 4, s. 31–32. 

JANDÁSEK J. et al. (2003b): Comparasion on the Contens of Intramuscular Amino Acids in 

Diff erent Lamb Hybrids. Czech. J. Anim., Sci., 48, 7: 301–306. 

KUCHTÍK J. (2001): Růst, jatečná hodnota a jakost masa u jehňat vybraných plemen kříženců. 

Habilitační práce. MZLU v Brně, 172 s. + Přílohy. 

KÖLBL M. – BUCEK, P. P. (2007): Osobní sdělení. 

LAUDOWICZ A. a kol (1992): Owce v Polsce, Warszawa, 147 s. 

MALÁ G. et al. (2004): Perspektivy využití vybraných plemen ovcí a jejich kříženců s masným 

plemenem Suff olk v produkčních systémech bez trvalých staveb. In: Sborník přednášek 

z mezinárodní konference a setkání chovatelů: OVCE–KOZY. Seč 19.–20. 11. 2004, 

s. 125–130. 

MILERSKI M. (2005): Vliv četnosti vrhu na úhyny a růstovou intenzitu jehňat u vybraných 

plemen ovcí v ČR. In: Sborník přednášek ze setkání a mezinárodní konference 

OVCE–KOZY, Seč 11.–12. 11. 2005, s. 6–8. 

MILERSKI M. – MAREŠ V. (2001): Analýza růstu jehňat podle databáze KU ovcí. Zpravodaj 

SCHOK v ČR č. 3, s. 31–35. 

MILERSKI M. – PINĎÁK A. A. – KLÍMOVÁ K. (1996): Výsledky Kontroly užitkovosti ovcí 

a textace plemenných beranů na výkrmnost a jatečnou hodnotu. Ovčí noviny SCHOK, 

č. 2, s. 10–14. 

PERRET G. (1986): Races ovines. ITOVIC, Paris. 442 s. 

PEYRAUD PEYRAUD D. (1995): Le Mouton. Edition Rustica, 112 s. 

PINĎÁK A. (1999): Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty ovcí v polních podmínkách. 

Zpravodaj SCHOK v ČR, č. 1, s. 44–46. 44–46. 

PINĎÁK A. (2001): Vyhodnocení růstové křivky beranů od narození do klasifi kace na nákupních 

trzích za období 1996 až 2000. In: Sborník přednášek z mezinárodní konference 

a setkání chovatelů ovcí a koz „Chov ovcí a koz na prahu třetího tisíciletí. Seč, 

23. –24. 11. 2001, s. 35–40. 

PINĎÁK A. – MILERSKI M. (1991): Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty ovcí v polních 

podmínkách . Zpravodaj SCHOK v ČR, č. 1, s. 44–46. 

PINĎÁK A. – MILERSKI M. (2004): Test na výkrmnost a jatečnou hodnotu ovcí v polních 

podmínkách za rok 2003. Zpravodaj SCHOK v ČR č. 2, s. 23–26. 

PINĎÁK A. – MILERSKI M. (2007): Test výkrmnosti a jatečné hodnoty ovcí v polních podmínkách 

v roce 2006. Zpravodaj SCHOK v ČR, č. 1, s. 17–21. 

POLLOT G., E. – STONE D., G. (2006): Th e breeding schneme of the British sheep husbandry. 

Defra, London, 44 str. 

SAMBRAUS SAMBRAUS H. H. H. H. (2006): (2006): Atlas plemen hospodářských zvířat. Brázda s. r. o. Praha, 295 s. 

SKINNER J. B. B. a kol (1985): Brithish Sheep&Wool. Bradford, 112 s. 

SLANÁ O. (1993): Šlechtění a organizace ovcí v nových podmínkách. Ovčí noviny. Svaz Chovatelů 

ovcí a koz v Čechách. Č. 4, s. 5–9. 

STEINHAUSER L. (2000): Produkce masa. Polygraf Brno, 464 s. 

ŠALOMOUN P. (2006): Porovnání a vyhodnocení výsledků kontroly užitkovosti potomstva 

beranů plemene Suff olk ve šlechtitelském chovu „Horácko“ Opatov. Absolventská práce 

(2005–2006). Vyšší odborná, Středně odborná škola a Střední odborné učiliště Kostelec 

nad Orlicí, 43 s. + Přílohy. 

ŠTOLC L. a kol. (2006): Zhodnocení masné užitkovosti plemen Suff olk a Charollais. In: Sborník 

přednášek ze setkání chovatelů a mezinárodní konference OVCE–KOZY. 

Seč 10. –11. 11. 2006, s. 40–44. 

Kolektiv (2007): Výsledky kontroly užitkovosti oviec a kôz 2006. ŠPÚ SR Bratislava, 165 s. 

Kolektiv (1995): New Zeland Sheep and their Wool, New Zeland Wool Board, 53 s. 

www.suff olk.cz

116 


A 


www.schok.cz 

www.suff olk.cz 

Sídlo Brno 

Palackého 1–3, PO BOX 119, 612 00 Brno 

tel.: 541 243 481, e–mail: schok@schok.cz 

• vedení plemenných knih ovcí 

pracoviště Brno 

Palackého 1–3, PO BOX 119, 612 00 Brno 

tel.: 541 243 481, e–mail: pko.schok@atlas.cz 

• vedení plemenných knih koz 

pracoviště Praha 

Maškova 3, 182 53 Praha 8 

tel.: 284 680 019, e–mail: pkkoz@volny. cz 

• osvětová a publikační činnost 

12. Barevná příloha 

1. Jedna z legend Suffolka 

– beran Stockton 

Almighty chovatele 

Johna SINETTA, 

který se stal chovatelským 

pojmem na 

celém světě poté, co 

byl prodán za historicky 

nejvyšší cenu 

78 750 liber (cca 3,5 

mil. Kč). 

2. Nejúspěšnější Su Su olk v ČR – zakladatel linie Hannibal, dovezený v roce 1999 z Dánska. 

Počet potomků (plemenných beranů) této linie zapsaných v plemenné knize se se blíží 

ke třem třem stovkám. stovkám. Cena Cena nejdražšího nejdražšího prodaného potomka potomka je je 22 22 700 700 Kč Kč v v roce roce 2001, 

majitelem se stala Jana BROŽKOVÁ z Koberov.

B SUFFOLK – uznávané masné plemeno ovcí 

C 

3. a 4. Šlechtitelský chov Vladimíra BISKUPA z Nového Jíčína – Farma u Pstružího 

potoka 

5. Ze stáda Radka AXMANNA ve Dvořišti 

6. Část šlechtitelského chovu manželů SOKOLOVÝCH z Rychnova u Jablonce 

nad Nisou

D SUFFOLK – uznávané masné plemeno ovcí 

E 

7. Stádo ZVOZD Horácko Opatov 

8. Stádo Ing. Pavla DOBROVOLNÉHO z Ratibořic 

9. Šlechtitelský chov Su Su olk Františka DLABALA z Hradce u Stříbrné Skalice 

10. Kolekce Su Su olků Pavla SOKOLA na výstavě Praga Agro 2001 2001

F SUFFOLK – uznávané masné plemeno ovcí 

G 

11. Kolekce roček Su Su olka Vladimíra BISKUPA na výstavě v Přerově 2005 

12. Vítězové 7. Elitního nákupního trhu v Lysé nad Labem 

13. Vítězové 8. Elitního nákupního trhu v Lysé nad Labem 

14. Výtěz NT Pardubice beran linie Brister chovatel Radek JANOUŠEK

H 

15. Výsledný produkt chovu Su Su olka 

16. Su Su olk – nejkrásnější plemeno ovcí 

na světě 

17. Su Su olské pozadí 


Poznámky:

Suffolk – uznávané masné plemeno ovcí 

Vydání první 

Vydal: 

Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, 

Palackého 1–3, PO BOX 119, 612 00 Brno, 

v roce 2006. 

Publikace byla vydána za finanční podpory MZe ČR. 

Počet stránek 126. 

Náklad 500 ks. 

Neprošlo jazykovou úpravou. 

Neprodejné. 

Sazba a tisk: 

www.setservis.cz, 1/2006 

Helvíkovice 113, 564 01 Žamberk

Suff olk – uznávané masné plemeno ovcí 

Zásadní strukturální přestavba chovu ovcí za posledních sedmnáct let si vyžádala 

především změny užitkového zaměření. Dlouholetá orientace na vlnu, zvláště 

merinovou, musela být rychle nahrazena užitkovostí masnou. Změnil se i systém 

chovu a navíc trvale rostou mimotržní funkce chovu ovcí. 

Orientace na maso si vyžádala import masných plemen. V roce 2006 bylo do KU 

zařazeno 31 plemen. Z čistokravných zvířat má 57% kombinovanou užitkovost, 32 % 

masnou a ostatní 11%. V rámci masných plemen tvoří čistokrevná populace SF 49 %. 

Plemeno SF je hlavním masným plemenem v ČR. 

První provozní pokusy s plemenem SF spadají do roku 1974. Na růstu obliby 

plemene se podílí jeho výborná adaptabilita na rozdílné klimatické, chovatelské podmínky 

a systémy chovu. Dále dobré reprodukční a mateřské vlastnosti, nenáročnost 

chovu, dobrý zdravotní stav, včetně výkrmnosti a jatečné hodnoty. Význam plemene 

spočívá především v jeho otcovské pozici.

stáhnout - Suffolk

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?