VĚSTNÍK - Asociace muzeí a galerií České republiky

nal Gallery v Londýně. Oslovili jsme kolegy těchto dvou institucí,
kteří se těmito projekty zabývají, aby nám něco řekli
o jejich tvorbě. Byli velice vstřícní a zasvěceně nás provedli
zákulisím vzniku těchto projektů. Mě osobně nejvíce zaujal
jejich způsob přemýšlení, jak myslí na cílového uživatele,
„zákazníka“ prezentace a zároveň na umění samotné, aby
mu to v prezentaci „slušelo“. Aby prezentace dělala dobrou
službu jak zájemcům o umění, tak umění samotnému a byla
přitom jednoduchá, zřejmá a nebyla příliš zatížena badatelskou
odborností. Zkrátka aby byla „stravitelná a atraktivní“.
Evropskou muzejní digitální scénou začíná hýbat
projekt všeobsáhlé „knihovny“ nazvané Europeana.
Je s tím spojeno vytváření databází muzejních sbírek tak,
aby byly přístupné a daly se začlenit do tohoto
velkolepého systému, a v neposední řadě i autorský zákon.
Máte s tímto tedy již značné zkušenosti…
Nejdůležitější je elektronická data MÍT a mít je korektně
zapsaná, očištěná a pečovat o ně. Snažíme se také naše
data překládat do anglické verze, abychom dostáli nárokům
na vícejazyčnost, ale obnáší to všechno roky systematické
práce. My používáme aplikaci DEMUS. Demus umí nejen
dobře dokumentovat a spravovat sbírky, ale dát záznamům
i „přidanou hodnotu“ a je založen na precizní analýze oboru.
Někteří kolegové považovali vyplňování „nějakých políček“
v DEMUSU za práci navíc. Postupně ale překonali jakési bariéry
a zjistili, že díky DEMUSu jsou kvalita a další využití jejich
práce značné neboli z „nepřítele“se stal jejich „pomocník“.
K naší elektronické prezentaci sbírek - z hlediska autorského
zákona jsme jako muzeum privilegovanou osobou – můžeme
vystavovat a publikovat v katalogu v rámci své činnosti
a týká se to i elektronického katalogu, kde je jediná podmínka
– že obrázky nesmí být zneužitelné. Tuto podmínku
splňujeme, protože díky nástroji zoomify spatří návštěvník
vždy jen detail, ale nikdy ne celý obrázek v plném rozlišení.
Asi zbytečná otázka – proč mít sbírky digitalizované
a navíc na internetu?
Je mnoho důvodů, proč digitalizovat výtvarné umění. Prezentace
na internetu je jen jedním z mnoha využití. Digitalizací
řešíme např. problém muzeí 21. století týkající se stárnutí
papíru. Digitalizováním papírových sbírek jsme mysleli na to,
že to bude jejich poslední osvit a další zatížení. Už se nebudou
opakovaně fotografovat, jak se to často v muzeích a galeriích
děje. Metoda špičkové digitalizace, kdy se díla na papíru snímají
v měřítku 1:1 a v ideálním nasvícení, umožňuje je dále
odborně zpracovávat a popisovat prostřednictvím PC, aniž je
potřeba s nimi manipulovat. Obrazová zpráva je tak dokonalá,
že na ní lze vidět poškození, vodotisky, strukturu papíru apod.
Špičková digitalizace se vyplatí. Má široké spektrum
využití – pro elektronické prezentace, pro konvenč-
ní tisky v katalozích a na propagačních materiálech, pro
badatelskou práci, pro běžnou správu sbírek a další.
Masivně využíváme digitalizaci v našem elektronickém
katalogu sbírek Sbírky online na webu muzea. Nejdůležitější
věcí, kterou jsme chtěli do prezentace vložit, je právě
špičková kvalita digitalizace a snadná orientace prostřednictvím
jednoduchého třídění podle autora, období, stylu
a námětu. Stěžejní jsou náměty, kterým každý rozumí.
Prezentace naplňuje žánr hypertextu, nemá začátek ani
konec a i pro laického návštěvníka je její ovládání zcela srozumitelné
– zjednodušeně řečeno – na tři kliknutí myší.
Myslíme si, že tato struktura se dobře ujala, je jednoduchá,
ale zároveň nerezignuje na odbornou úroveň
prezentace výtvarného umění z našich sbírek.
Zveřejňovat sbírky na internetu v takovém rozsahu,
jak to děláme my, pak považujeme za přirozenou
službu veřejnosti. Zároveň jsme si vědomi možností
internetu jako důležitého pomocníka v získávání
dalších návštěvníků muzea a zájemců o výtvarné umění.
Proto je např. naším dalším cílem vytvoření učebních textů
jako součásti našeho webu a hlavně Sbírek online tak, aby
vznikla praktická pomůcka pro učitele nejen výtvarného umění.
Za rozhovor pro čtenáře Věstníku děkuje
Michal Janiš
koho to napadlo
Pražské kavárny a jejich svět
Nápad od kulatého stolku
Výstava o době první poloviny 20. století u kulatých stolků
s vůní kávy vznikla u kulatého či hranatého stolku na sklonku
roku 2004. Tehdy jsme se sešli s Dominikem Hrodkem,
abychom si mimo jiné zavzpomínali na společné působení
v Kanceláři pro oběti nacismu ČNFB a zkusili se zamyslet nad
další spoluprací. Tam se rozvinula myšlenka uspořádat výstavu,
která by více odrážela naše badatelské zaměření (společ-
1[08 2[08
15