Dobrodružství animace

V následující kapitole se dozvíš, jak jsem namaloval běžícího Kuliferdu já.
Kapitola čtvrtá
Běh naostro aneb jak Kuliferda oběhl zeměkouli Kapitola čtvrtá
Běh naostro aneb jak Kuliferda oběhl zeměkouli Kapitola šestá
Animační pultík aneb pomáhá celá rodin
Dobrodruzství ˇ
animace
Luboš Pavel
Jaroslav Soumar
1

Obsah
Úvod
Kapitola první
Jmenuji se Jakub Tužka aneb jak mi to kreslí 4
Kapitola druhá
Základní tvary aneb jak z nich poskládat předměty a postavy 7
Kapitola třetí
Co to je film aneb jak oklamat lidské oko 9
Kapitola čtvrtá
Běh naostro aneb jak Kuliferda oběhl zeměkouli 11
Kapitola pátá
Jednoduché řešení aneb jak kreslit na okně 12
Kapitola šestá
Animační pultík aneb pomáhá celá rodina 14
Kapitola sedmá
Pohyb a body ohybu aneb důležité znalosti 17
Kapitola osmá
Jednoduché drobnosti aneb co ještě animovat 19
Kapitola devátá
A už tu máme pohyb aneb vyzkoušej si 21
Kapitola desátá
Nápady se sypou aneb pohybovat můžeš se vším 24
Kapitola jedenáctá
Jak to bylo dál aneb jak se vytváří pohyb 28
Kapitola dvanáctá
Pozadí v animovaném filmu aneb i to je důležité 30
Kapitola třináctá
Střihový program aneb pustíme si film 32
Kapitola čtrnáctá
Dobrodružství animace aneb hraj si 38
O autorovi
Aneb kdo ti tohle všechno vypráví 40
2

Úvod
Jaroslav Soumar, ilustrátor této knihy, je učitelem na ZUŠ. Přišel během
své práce na zajímavý postup, jak učit děti malovat. Malování je, alespoň do
určitého věku, jednou z nejoblíbenějších činností dětí (kromě toho také sledování
pohádek). Děti ale nebaví opakovat to samé jen proto, aby se dobře
naučily nakreslit například koně. Začal je tedy učit malovat pomocí tvorby
animovaných obrázků. Čtyřikrát stejný kůň děti nudí, ale když jsou to čtyři
různé fáze běžícího koně a tyto obrázky se v počítači spojí do plynulého
pohybu, děti jsou z tvorby nadšené. Namalují pak rády třeba i deset fází
koně.
Pak jim pan učitel začal vyprávět příběhy. Ty příběhy si pracovně rozdělili
na velké nástěnce na jednotlivé situace−scény a každé dítě dostalo za
úkol zpracovat jednu část příběhu. Na konci roku společně poskládali celý
animovaný film.
Každý, kdo si čte nebo slyší vyprávět příběh, si ho ve své hlavě představuje
jako film. Luboš Pavel, autor této knihy, vypráví v jiné knize příběh
o malém hrášku – Kuliferdovi (můžete si ji koupit jako ebook). Postavičky
z té knihy využijeme pro to, abychom si ukázali, jak za pomoci obrázků
Jardy Soumara zachytit svůj vnitřní film na papír. Krok za krokem, kapitolu
za kapitolou spolu s čtenářem prožijeme dobrodružství animace.
Čtenáři se seznámí s technikou tvorby postaviček, s různými možnostmi,
jak rozpohybovat obrázek nebo nějaký jiný objekt. Animovat mohou dokonce
sami sebe. Jsou zde kapitoly věnované výrobě animačního pultíku nebo
práci s počítačovým programem, ale hlavním obsahem a záměrem knihy je
naučit děti malovat, animovat a hrát si.
3

Kapitola první
Jmenuji se Jakub Tužka aneb jak mi to kreslí
Tak jsem tady. I s velkou tužkou na rameni. Jsem o něco větší než hrášek
Kuliferda z knížky O Kuliferdovi. Takhle ten příběh začíná:
Byl jednou jeden hrášek,
který se nechtěl uvařit
v hrachové polívce, a šikovně
proto spadl pod
kuchyňskou linku. Tam mu
v té tmě a vlhku vyklíčily
nožičky a ručičky a na hlavě
místo vlasů takový malinkatý
klíček. Říkejme tomu
klíčkovi, totiž kloučkovi,
třeba Kuliferda.
„Hurá,“ volal tenhle Kuliferda,
„narostly mi ručičky,
narostly mi nožičky, vydám
se do světa.“
A tak se vydal. Vyhrabal se z pod kuchyňské linky ven a štrádoval si to
po modrých dlaždičkách přímo za nosem. Ehm, to jsem vám neřekl, že měl
také nos? No jistě, přímo mezi očima. Šel si tedy za tím nosem, zvědavý, co
očima objeví, šel a šel, až potkal ježka.
Ať tu knížku znáš nebo ne, hrášek Kuliferda je skvěle jednoduchá postavička
na to, začít se učit malovat. Hrášek, to je vlastně jednoduché kolečko.
4

Takže, víš co? Když už mám tu tužku, já ti Kuliferdu namaluji. Dívej se!
Kuliferda se usmívá, Kuliferda na tebe mrká, Kuliferda je smutný… Jejda
a vyplazuje jazyk!
Chceš si to taky zkusit? Nic to není. Namaluješ šišaté kolečko, v něm dvě
tečky jako oči a jednu nebo dvě ohnuté čáry jako pusu, několik škrtanců jako
vlasy. To zvládne každý. Zkus si to do prvního volného políčka hned teď.
A když se ti ten usměvavý Kuliferda povede, můžeš proměňovat jeho obličej.
Snad ti ani nemusím radit, jak to máš namalovat. No, jako já nahoře.
A do tohoto pátého políčka na další straně nakresli Kuliferdu, jak překvape-
5

ně kouká. Když nevíš, jak se u toho tváří, podívej se překvapeně do zrcadla
a pak namaluj Kuliferdovi takové rozšířené oči a pootevřenou pusu. Chceš
si svého překvapeného Kuliferdu porovnat s mým? Tak klikni na tlačítko.
Malovat se postupně naučí každé malé
dítě. Ale co se nemá možnost naučit
každé dítě, je vytvořit kreslený film.
A také ten umím namalovat. Vážně! Jako
že se Jakub Tužka jmenuji.
Jestli to chceš se mnou zkusit, tak čti
dál tuto knížku. Čti příběh malého Kuliferdy,
nebo jinou knížku, kterou máš rád
a představuj si postavy podle svého. V hlavě ti poběží film. Jen ho namalovat
na papír.
Vidíš, jak bublá polévka, jak jeden hrášek udělá ve vzduchu salto a podaří
se mu spadnout pod kuchyňskou linku. A tam leží a leží a najednou je z něj
človíček, který má ručičky a nožičky, a kouká po světě a mluví. Je to hrdina
našeho příběhu.
Pusť si tuto jednoduchou dětskou animaci.
6

Kapitola druhá
Základní tvary aneb jak z nich poskládat předměty a postavy
Než se dáme do malování
celého filmu, musíme
umět namalovat předměty
a postavy. Začneme s něčím
jednoduchým, jako je třeba
hrnek. Jeden ovál, dva ovály,
dvě čárky svisle dolů, obloučkem
dole spojit a ještě
ouško… nic to není. Máme
to! Několik čar u ouška a
uvnitř hrnku jako stín.
V obrázku hrnku, jako i v každém jiném
předmětu, najdeš základní tvary – kolečko
nebo ovál, čára krátká rovná, čára dlouhá zahnutá,
trojúhelník, vlnovka a jenom spojuješ
tyhle tvary k sobě. Pomocí stínování vytváříme
iluzi, že je předmět kulatý.
Vidíš, jak vznikl můj hrnek? Namaluj si
tady i ty jeden. A druhý pro kamaráda. Pozoruj
předměty, kde mají stíny, když na ně svítí
světlo zleva a když na ně svítí zprava.
7

A teď si zkusíme postavu, pohádkovou postavičku. V příběhu O Kuliferdovi
máme pana Ježka. Podívej, jak postupně vytvářím obrázek. Nejprve
jednoduché tvary a pak postupně přidělávám detaily.
A ještě jedna postavička na závěr. Třeba bych to mohl být já. Hlava kolečko,
vlasy čárky, ouško ovál, tělo čtverec…
Paráda! Máš to! Už se těším, co namalujeme v příští kapitole.
8

Kapitola třetí
Co to je film aneb jak oklamat lidské oko
Nebudeš mi věřit, ale princip filmu je docela
jednoduchý. Člověk kdysi přišel na to, že lidské
oko přeci jenom není tak úžasné a dokonalé,
jako to na první pohled vypadá. Dá se jednoduše
ošálit. Stačí rychle měnit obrázky a oku to
připadá jako nepřetržitý a plynulý pohyb. Jenže
ta rychlost musí být docela velká. Za jednu
sekundu je potřeba vyměnit 25 obrázků. Když
se tedy díváš na film, tak se ti mihne před očima
25 obrázků za jednu sekundu. Při této rychlosti
se v mozku obrázky spojí v plynulý pohyb.
V našem kresleném filmu nám bude stačit,
když se obrázky budou střídat rychlostí 12
snímků za jednu sekundu. Musíme si tedy
uvědomit, z jakých částí se pohyb skládá a jak
dlouho trvá. Není nic mimořádného vidět animátora, tedy člověka, který
pohyb v kresleném film tvoří, jak se různě pohybuje se stopkami před zrcadlem
a měří čas svých pohybů. Čím je pohyb pomalejší, tím musíme nakreslit
na stejně dlouhý časový úsek více obrázků, tedy, jak říkáme my animátoři,
fází pohybu.
9

Podívej se na obrázek. Stejně jako lze rozměnit desetikorunu na jednotlivé
koruny, můžeme i běh rozdělit na deset částí – každý krok na pět. Když
je nakreslíme na listy papíru, které potom poskládáme na sebe od prvního
výše a ty pak rychle prolistujeme, zjistíme, že postavička Jakuba Tužky běží.
Ty zkus namalovat něco jednoduššího, než jsem já. Třeba Kuliferdu. To je
kroužek a dvě nohy, dvě ruce a na hlavě… takový malinkatý klíček. Vždyť
víš! A tu korunu můžeš použít na to, aby se ti kolečko dobře malovalo.
„Říkáte, že mám závodit s časem!?! Však já ho předeženu!“
Zde se dozvíš, jak jsem namaloval běžícího Kuliferdu já.
10

Kapitola čtvrtá
Běh naostro aneb jak Kuliferda oběhl zeměkouli
Tady máme našeho Kuliferdu! Prozkoumej všechna okénka. Tvoří jednu
fázi Kuliferdova pohybu. Všimni si, že hráškovo tělo je stejné a jediné, co se
mění, jsou jeho nohy. Kdybychom opakovali těchto deset obrázků pořád za
sebou, Kuliferda by běžel a běžel, pořád dál a dál, až by oběhl zeměkouli.
Tento běh můžeme zjednodušit na pouhých pět obrázků. Prvních pět a dalších
pět se od sebe liší jen tím, že jednou je vepředu pravá noha a podruhé
levá.
Zkontroluj si, jak se ti povedl Kuliferda v předchozí kapitole, a třeba si to
zkus znovu namalovat (můžeš to udělat i na výkres). Namaluj deset stejných
koleček a pak jim přimaluj různé nohy podle mého vzoru.
Koukáš, co to Kuliferda dál dělá? No neběžel maraton, ale v horkém dni
skočil do vody. Tak máš novou inspiraci, můžeš si to vyzkoušet na další
čtvrtce výkresu.
11

Kapitola pátá
Jednoduché řešení aneb jak kreslit na okně
Pro snadnější a přesnější malování jednotlivých
fází pohybu je nebudeme kreslit do rámečků vedle
sebe na jeden papír, ale každou fázi na samostatný
papír, abychom je mohli
dávat na sebe. Je několik
možností, jak snadno obkreslovat.
První z nich je, že si
pořídíme takzvaný pauzovací
papír. Je to poloprůhledný papír a slouží
k obkreslování. Když malujeme na obyčejný papír,
můžeme využít okno. Nakreslíme první kresbu,
položíme ji na okno a přes ni položíme prázdný
papír. Světlo papír prosvítí a je velice jednoduché
obkreslit to, co se nepohybuje – třeba tělo Kuliferdy
– a to, co se pohybuje, namalovat trochu jinak,
než je na první kresbě.
Důležité je, abys maloval všechno do rámečků.
Díky tomu zjistíš, jestli se ti kresba na okně náhodou
neposunula. Ty rámečky si ale kresli slabě
tužkou nebo dělej jen křížky v rozích rámečku.
Také je potřeba dodržet určitou
velikost rámečků. Doporučuji
ti kreslit do obdélníků 15 x 12 cm,
které odpovídají velikosti videa
720 x 576 obrazových bodů, což je
formát 4 : 3.
12

Na papír A4 se tak vejdou dva rámečky, které rozstřihni, abys je mohl
skládat na sebe. Jednotlivé listy buď naskenuj, nebo vyfotografuj digitálním
fotoaparátem. Jestli neumíš skenovat či fotografovat, nebo ti nemá kdo
pomoci, nezoufej! Těš se na devátou kapitolu. V ní se dozvíš něco, k čemu
přístroje vůbec potřebovat nebudeš. Než se tam ale dobereme, budeme si
ještě chvíli procvičovat kreslení.
Jakub Tužka nabírá z talíře polévku. Pro jednoduchou animaci stačí, když
mu ze lžíce budou odkapávat kapky a jazyk se mu bude mlsně pohybovat
ze strany na stranu. Tři obrázky na to stačí.
A pusť si pro inspiraci další video, které udělali žádi ZUŠ v Polici nad Metují.
13

Celou knihu můžete získat na stránkách autora.
www.lubospavel.cz
14