Bulletin České komory tlumočníků znakového jazyka

Nicméně lékař paní sdělí jen to, že by se
měla přijet s maminkou do nemocnice co
nejdříve rozloučit a osobně se s lékařem
za přítomnosti tlumočníka sejít. Hovor je
ukončen, paní pláče a já se ji snažím
i přes kameru trochu uklidnit a dát jí najevo
pochopení a soucit. Cítím, že mne náročný
a dlouhý hovor hodně vyčerpal, sama jsem
si nedávno prošla stejnou zkušeností. Měl to
být standardní hovor s lékařem, a vyvinulo
se to úplně jinak. Předávám dalšího klienta
kolegyni s vysvětlením, že potřebuji pár
minut pauzu. Bylo by mnohem lepší,
kdybych tu teď nebyla sama, kdybych si
o tom mohla s někým promluvit, ale nejde
to. Jsem tu jenom já a počítač. Ještěže je
pozítří supervize, kde se jako tým sejdeme.
Pokud ve mně tento hovor zanechá něco,
o čem budu chtít mluvit, určitě to na
supervizi udělám.
Zbytek směny probíhá celkem
poklidně až do chvíle, kdy se mi na monitoru
rozbliká pohotovostní volání. Okamžitě
ukončuji probíhající hovor kvůli odhlašování
obědů ve škole (klientka bude muset chvíli
počkat) a spojuji se s paní, která potřebuje
volat na policii, protože právě měla autonehodu.
Spojení není úplně dobré, paní má
pravděpodobně slabý internetový signál,
navíc jednou rukou drží mobil s kamerou
a do kamery znakuje jen druhou rukou.
Obraz je rozmazaný, zasekává se, navíc do
něj vstupuje nějaký další pán, který sice mluví,
ale já ho neslyším. Domnívám se, že je to
druhý účastník nehody. Kdyby byl na mobilu
zapnutý zvuk, mohli by se spolu oba domluvit
na místě, ale na mobilu je zřejmě vypnutý
mikrofon. Prosím klientku, aby mi dala na
přítomného pána telefonní číslo. Paní zjišťuje
číslo telefonu a já pánovi volám. Ano, je to
také účastník nehody. Podle něj není nutné
volat policii, stačí na místě vyplnit záznam
o nehodě. Oba se na místě dohadují, jak to
udělat a kdo byl na vině, a… mobil paní se
vypne a já s ní už nemám žádné spojení. Od
pána v telefonu se dozvídám, že paní
došla baterie v mobilu, ale že to nějak vyřeší.
Nabízím, že můžu zprostředkovat kontakt na
organizaci, která zajišťuje terénní tlumočení.
Třeba se podaří rychle zajistit na místo osobního
tlumočníka. Pán v telefonu děkuje a jde
shánět nabíječku pro telefon, aby se se mnou
mohli později opět spojit.
Píše mi kolegyně, která po mně nastupuje
do služby, že za pár minut začíná její
služba a ta moje končí. Volám jí a vysvětluji
situaci kolem autonehody, protože je možné,
že se s ní během její služby paní z místa nehody
ještě spojí. Také ji informuji o tom, že
v řadě čekají na tlumočení další
klienti a že první v řadě je paní, které jsem
nestihla odhlásit obědy ve škole kvůli tlumočení
autohavárie. Připomínám
i hovor kolegyně ze směny přede mnou.
Z nemocnice se se mnou nikdo nespojil,
takže je možné, že to teprve přijde. Kolegyně
mi pro změnu připomíná, že jsem ještě
neposlala podklad pro mzdu za uplynulý
měsíc, takže mne tedy čeká ještě nějaká administrativa.
No co už, i to k naší práci patří.
Loučím se s kolegy, děkuji jim za
dnešní spolupráci a doufám, že mne čeká
klidná noc. Za pár hodin se totiž připojuji na
noční směnu a během té jsou všechny hovory
náročné, protože budu rozespalá
a vždy půjde o volání v situaci, která nepočká
do rána (obvykle telefonáty pro integrovaný
záchranný systém nebo hovory z nemocnic).
Jaká jsou tedy specifika online tlumočení?
Nikdy nevíte, co vás při tlumočení potká.
Klientů mohou být během jedné služby
i desítky. Příprava na tlumočení je obvykle
těsná, jen pár minut nebo vteřin předem.
A někdy ani to ne. Tlumočíte a přitom sledujete,
zda na monitoru nebliká nějaká urgentní
zpráva od kolegy nebo klienta. Znaky
znakového jazyka na monitoru ztrácejí třetí
rozměr. Proto je třeba tomu projev ve znakovém
jazyce přizpůsobit. Pro slyšící stranu
může být tlumočnická
situace zmatečná a nepřehledná. Proto musí
být tlumočník připraven vystoupit z role
a situaci srozumitelně vysvětlit a zpřehlednit.
Musíme být připraveni na to, že si nás klienti
prostřednictvím kamer pouštějí do svých
domovů, do svého soukromí, což přesahuje
obvyklou hranici běžných tlumočnických
situací. Tlumočník je v práci sám, není
v kanceláři s kolegy, se kterými by mohl
sdílet své pracovní zkušenosti.
Není snadné cítit se součástí týmu, když se
s týmem potkáváte jen občas. Klienty vidíme
jen na monitoru počítače, což může způsobit
odcizení. Proto všichni kolegové kromě
online tlumočení pracují i v tlumočnických
službách, kde tlumočí klientům přítomným
osobně. Dle svých vlastních zkušeností víme,
že online tlumočení nemůže být prací na
plný úvazek.
Stres, ve kterém online tlumočníci
pracují, je velký a skutečně to není práce pro
každého. Na druhou stranu se denně
přesvědčujeme o tom, že má smysl tuto službu
klientům poskytovat. Nejednou se stalo,
že sanitka přijela k neslyšícímu v ohrožení
života včas právě proto, že si ji zavolal přes
online tlumočníka – ve svém jazyce, kdykoli
a bez čekání.
15 16