Dějiny věd a techniky 2015, 4

Turning “Province” to a “Centre”?
Ambitions to Establish an Institutionalized Network
of Slavic Scientists at the Turn of the 19th Century
Soňa Štrbáňová
Abstract. In the last two decades of the 19 th century, the Czech scientific
community made serious effort to strengthen its position not only within the
Austro-Hungarian Monarchy, but also outside its territory. An instrument of this
endeavour was bringing together Slavic scientists with a vision of establishment
a Slavic scientific community around a new centre – Prague. The programme
of Slavic scientific cooperation, which was taking shape especially during the
Prague conventions of the Czech naturalists and physicians in Prague 1880 to 1914,
and the analogous Polish conventions (1869–1911), included establishing of
pan-Slavic scientific journals, creating common Slavic scientific nomenclature,
publishing terminological dictionaries and Slavic bibliographies, organizing regular
pan-Slavic scientific congresses, exchange of Slavic students, and so on. In these
efforts the Czech scientists (especially the physicians supported by economically
and politically influential strata of the Czech population) played the role of
a hegemon motivated by both scientific and political goals. The extensive programme
of Slavic scientific integration never materialized as it did not correspond to
political and social reality and the existing international tensions, but we may
discuss it as a historical attempt of integrating the periphery and creating a new
centre, in this case of “Slavic science”. The endeavor to launch an institutionalized
cooperation of the Slavic scientists can also be discussed in terms of building
a Slavic identity through formation of a Slavic scientific community, as well as
a special case of nationalization of scientific knowledge as treated recently in
the volume edited by M. Ash and J. Surman (see Note 1).
Změna „provincie“ na centrum? Ambice vytvořit institucionalizovanou
síť slovanských vědců na rozhraní 10. a 20. století. V posledních dvou desítiletích
19. stol. se česká vědecká obec snažila o posílení svého postavení nejen
v rámci rakousko-uherské monarchie, ale též mimo její území. Toto úsilí se opíralo
o úzké propojení slovanských vědců s cílem vytvořit slovanskou vědeckou
komunitu kolem nového centra – Prahy. Program slovanské vědecké spolupráce,
který se zformoval zejména v průběhu pražských sjezdů českých přírodozpytců
a lékařů v letech 1880–1914 a analogických polských sjezdů (1869–1911),
zahrnoval zakládání všeslovanských vědeckých časopisů, vytvoření společného
slovanského vědeckého názvosloví, publikování terminologických slovníků
a slovanských bibliografií, organizování pravidelných všeslovanských vědeckých
274
Soňa Štrbáňová