Milenecký zpravodaj
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
MILENECKÝ ZPRAVODAJ<br />
Občasník o událostech v levandulové vinotéce<br />
aneb Co se přihodilo od října do prosince 2016<br />
... plno poutavého čtení v duchu latinského rčení:<br />
Bacchus et argentum mutant mores sapientum
Co si v prosincovém občasníku přečtete?<br />
Pár slov na aktuální téma 3<br />
Ochutnávali jsme za vás a pro vás 6<br />
Bylo, je a bude v levandulové vinotéce 11<br />
Kaleidoskop zajímavostí a kuriozit 15<br />
Cimrman na moři 21<br />
... a mnoho dalšího
3<br />
Senát vrátil vinařský zákon<br />
Horní komora parlamentu chce do jeho novely vložit dva pozměňovací návrhy. První z nich<br />
počítá s tím, že vinotéky, které se nezaregistrují jako příjemci nebo výrobci vína, budou mít<br />
šanci prodávat sudové víno ještě do konce příštího roku. Sněmovní verze jim dávala čas jen<br />
šest měsíců.<br />
Novela mimo jiné zvyšuje<br />
pokuty až na 50 milionů korun,<br />
nyní jsou desetinové. Sudové<br />
víno by nemělo být možné<br />
prodávat jinde než u výrobců<br />
nebo dovozců. Výrobcem ale<br />
bude i ten, kdo si víno nechá<br />
vyrobit. Zakazuje se také<br />
prodej vína z automatů.<br />
Zákon hájil předseda senátního<br />
hospodářského výboru Jan<br />
Hajda. Argumentoval tím, že<br />
pro rozvoj vinařství je důležité<br />
vytvořit férové prostředí, které<br />
nebude devastováno černým<br />
trhem. Jako příklad uvedl, že<br />
některé firmy přistihla inspekce<br />
při falšování vína až<br />
dvaadvacetkrát. Na druhé<br />
straně senátor Miloš Vystrčil<br />
uvedl, že zákon je špatný a je<br />
to vina ministerstva i úřadů,<br />
které mají kvalitu vína<br />
kontrolovat. Podle něj si chtějí<br />
ulehčit práci.<br />
Senátní výbor pro územní<br />
rozvoj navrhoval předlohu<br />
zamítnout. Senátor Ivo Valenta<br />
to vysvětlil tím, že v části<br />
týkající se obchodování zavádí<br />
plošnou tvrdou restrikci a přináší<br />
další regulaci i zvýšení<br />
administrativní zátěže. Uvedl<br />
také že podle statistik Státní<br />
zemědělské a potravinářské<br />
inspekce podíl falšovaného<br />
vína klesá a tvoří zhruba jen tři<br />
procenta.<br />
„Především novela vinařského<br />
zákona prakticky znemožňuje<br />
dosavadní běžný maloobchodní<br />
prodej sudového vína. To by<br />
mělo být nově prodáváno<br />
pouze v provozovnách výrobců<br />
vína nebo dovozců. Ale v praxi<br />
to bude znamenat zánik tisíců<br />
vinoték a ztrátu práce pro<br />
jejich zaměstnance. Souhlasím<br />
s tím, že je třeba bojovat proti<br />
černému trhu s vínem a proti<br />
jeho falšování. K tomuto cíli<br />
ale nemůžeme jít cestou tvrdé,<br />
plošné restrikce, která paralyzuje<br />
maloobchodní prodej<br />
sudového vína a dopadne především<br />
na poctivé podnikatele<br />
i jejich zákazníky. Daleko lépe<br />
by stát udělal, kdyby se zaměřil<br />
na důslednost při kontrolách a<br />
především při postihu podvodníků.“<br />
Nový předpis obsahuje i ustanovení,<br />
že vinotéky, které prodávají<br />
víno jako sudové a přitom<br />
nebudou podle novely<br />
zákona příjemcem nebaleného<br />
vína nebo výrobcem, budou<br />
muset používat znovu nenaplnitelné<br />
nádoby s jednorázovým<br />
uzávěrem, například láhve ne-<br />
bo bag-in-boxy. Kritizoval to<br />
senátor Zdeněk Papoušek.<br />
Jeho výstižný projev zde<br />
uvádíme v plném znění.<br />
Novela vinařského zákona<br />
míří špatným směrem<br />
Novela zákona o vinohradnictví<br />
a vinařství je podle mého<br />
názoru jedním z dalších předpisů,<br />
které míří špatným směrem.<br />
Ohrožuje existenci vinoték<br />
a zatěžuje životní prostředí.<br />
Obojí je špatně. Provozování<br />
vinotéky je jedním ze zaměstnání,<br />
které člověk téměř v žádném<br />
případě nedělá, aniž by<br />
neměl k tomu vztah. Sotva si<br />
kdo založí vinotéku čistě pro<br />
byznys. Kdyby tomu tak bylo,<br />
dříve nebo později by zkrachoval,<br />
a to z jednoduchého<br />
důvodu – nechodili by mu tam<br />
lidé.<br />
Zásadní kouzlo vinotéky je<br />
totiž v jejím sociálním aspektu.<br />
Vinotéka má svoje stálé zákazníky<br />
, kteří se sem chodí
4<br />
potkávat, dobře se znají s jejím<br />
provozovatelem a brzy by poznali,<br />
kdyby byli podváděni<br />
nekvalitními produkty, alespoň<br />
v moravské části České republiky<br />
by tomu tak bylo.<br />
Mezi provozovateli vinotéky<br />
se samozřejmě najde nějaký<br />
vykutálený koumák, který<br />
bude vydávat červené krabicové<br />
víno za Pálavu, jak se<br />
událo v jedné nejmenované<br />
pražské vinotéce. Ale na podobného<br />
neřáda dostačuje řádná<br />
kontrolní inspekce.<br />
Bohužel se zde objevuje novela<br />
zákona, která komplikuje<br />
život poctivcům, kterých je<br />
mezi provozovateli vinoték<br />
drtivá většina.<br />
Novela zákona je namířena<br />
proti prodávání vína v KEG<br />
sudech, což je základ fungování<br />
všech vinoték, kterých<br />
je v ČR přes 10 000. Novela<br />
prodej vín v sudech přímo<br />
nezakazuje, ale nastavuje podmínky<br />
prodeje vín ze sudů tak,<br />
že jsou pro vinotékaře takřka<br />
nesplnitelné.<br />
Vinotékařům nezbude, než<br />
prodávat víno z tzv. Bag-in-<br />
Boxů, čímž dojde ke zdražení<br />
vína, ke ztrátě jeho konkurenceschopnosti,<br />
a tím i k přelivu<br />
zákazníků do supermarketů.<br />
Všechno nasvědčuje<br />
tomu, že zde skutečně existuje<br />
více než tříletá lobby ze strany<br />
výrobců levného, často podřadného<br />
lahvového vína, která<br />
vychází ze záměrů zlikvidovat<br />
volný trh s vínem a spotřebitele<br />
dostat do hyper super<br />
megamarketů.<br />
To, co má nahradit dosavadní<br />
KEG sudy, vypadá takto.<br />
(Ukazuje.) Kdo to neznáte,<br />
toto má nahradit prodej vína ze<br />
sudů.<br />
Jmenuje se to Bag-in-Box.<br />
Myslím, že to není špatné pro<br />
domácí spotřebu. Koupím to,<br />
strčím to do ledničky a postupně<br />
konzumuji... Ale pro prodej vína<br />
ve vinotékách v masovém<br />
měřítku je to špatné, a to zejména<br />
z hlediska zátěže životního<br />
prostředí. A stručně popíši,<br />
proč a porovnám to se současným<br />
prodejem vína v KEG<br />
sudech.<br />
Tento prázdný back in box má<br />
objem 10 litrů a váží 40 dekagramů.<br />
KEG sud má objem 50<br />
litrů. KEG sud se dá znovu<br />
naplnit, Bag-in-Box ne. Tudíž<br />
z 5 Bag-in-Boxů, což odpovídá<br />
jednomu KEG sudu, vzniknou<br />
dva kg odpadu. Průměrné<br />
množství vyčepovaného vína<br />
ve vinotéce je 25 KEG sudů za<br />
týden. Při vyčerpání stejného<br />
množství z Bag-in-Boxů<br />
vznikne 50 kg odpadů za<br />
týden, což je 200 kg odpadů za<br />
měsíc. Vzniká hrozba nahromadění<br />
obrovského množství<br />
odpadů, jehož likvidace bude<br />
kromě vlivu na životní prostředí<br />
samozřejmě také finančně<br />
náročná.<br />
Pak je zde také otázka manipulační<br />
zátěže. 80 % obsluhy<br />
ve vinotékách tvoří ženy. Manipulace<br />
s KEG sudem je nestojí<br />
takřka žádnou fyzickou<br />
námahu. Při manipulaci s tímto<br />
Bag-in-Boxem bude muset<br />
prodavačka postupně zvedat<br />
krabice s vínem až do množství<br />
asi 250 kg denně.<br />
A konečně je zde také otázka<br />
zmařených investic. Nahrazením<br />
KEG sudů Bag-in-Boxy<br />
dojde ke zmaření investic do<br />
předchozího pořízení KEG<br />
sudů a stáčecího zařízení ve<br />
výši zhruba 70 až 100 tisíc<br />
korun na jednu provozovnu.<br />
Často se odůvodňuje nutnost
přijetí novely tím, že je nutno<br />
zamezit prodeji pajcovaných<br />
vín. Ale myslím si, že cesta<br />
vede jinudy. Spočívá v tom,<br />
abychom se naučili rozeznat<br />
kvalitu a vyžadovali ji, protože<br />
o tom, co bude na straně<br />
nabídky, rozhoduje poptávka.<br />
O tom, jaké kvality budou<br />
produkty v našich obchodech,<br />
5<br />
rozhoduje kupující, čili my sami.<br />
Všechno je v našich rukou. Když<br />
budeme chtít šunty, budou<br />
obchody plné šuntů. Regály<br />
budou zaplaveny vepřovými<br />
klobásami bez vepřového, šunkovými<br />
pizzami bez šunky,<br />
ovocnými džusy bez ovoce či<br />
játrovými paštikami bez jater.<br />
A také lahvemi podezřelých<br />
roztoků s názvem víno.<br />
Na závěr. Držme se biblického<br />
„všechno zkoumejme a dobrého<br />
se držme“. A pak nám<br />
nebudou potřeba zbytečné<br />
zákony.
6<br />
Ne(z)řízená Galadegustace neměla chybu<br />
Jak uváděl v pozvánce na akci pořadatel, společnost Kupmeto, základní myšlenky<br />
Galadegustace se již 8. rokem nemění: uspořádat prezentaci hlavních dodavatelů vín na<br />
jednom místě v jeden čas a s minimem kompromisů, dodat maximální množství informací<br />
klientům, vše na profesionální úrovni. Bude se jednat o neřízenou degustaci minimálně 25<br />
vinařství v průběhu celého dne.<br />
5. října jsme vyrazili do Novoměstské<br />
radnice v osvědčené<br />
sestavě: Ondra, Honzík a já,<br />
autorka článku. Byla jsem<br />
vyzbrojena nejen smysly nachystanými<br />
na výjimečné<br />
vjemy a dojmy, ale i diktafonem,<br />
jehož prostřednictvím<br />
jsem chtěla načerpat informace<br />
od přítomných vinařů a dodavatelů.<br />
První, koho jsem zaskočila<br />
otázkami, byl Vincent Wallays,<br />
z vinařství Château du<br />
Chatelard, Terroirs Beaujolais<br />
z Francie.<br />
Mladé vinařství ležící prakticky<br />
ve středu kraje Beaujolais,<br />
obklopené vinicemi jednotlivých<br />
Cru. Škála zabírá jak<br />
Beaujolais (bílé a červené) a<br />
Beaujolais Village, tak i cru<br />
Brouilly, Morgon, Moulin-à-<br />
Vent, Fleurie a Saint-Amour.<br />
Vína ze Château du Chatelard<br />
mají společný projev: mladost,<br />
svěžest, jiskrnost.<br />
Vzhledem k tomu, že máme<br />
říjen a tudíž doba nového<br />
Beaujolais je na spadnutí,<br />
ptám se, jaké to letošní bude.<br />
„Ročník 2016 je velmi dobrý,<br />
vracíme se k výborným<br />
ročníkům s vysokým výnosem,<br />
což v roce 2015 nebylo,<br />
hrozny jsou velké, plné<br />
šťávy, právě dnes končí<br />
slizeň. Konkrétní vína máme<br />
tři: Beaujolais nouveau,<br />
Beaujolais Village nouveau<br />
a Vielle Vigne. Všechna<br />
vína jsou velmi příjemná, je<br />
to krásné mladé víno.<br />
Neměli jsme problémy s<br />
letošním mrazem, naštěstí<br />
přišel ještě před tím, než se<br />
réva zazelenala. Trochu nás<br />
potrápily kroupy, ale úrodu<br />
neohrozily. Letošní Beaujolais<br />
nouveau mohu jen doporučit, je to<br />
pěkný ročník.“
Julien Sanchez z vinařství<br />
Marrenon, jehož vinice se<br />
rozkládají v oblasti Luberon a<br />
Ventoux v Provence, nás<br />
počastoval červeným z roku<br />
2011. „Toto je to nejlepší, co<br />
jsem přivezl z Luberonu. Loni<br />
jsme na mezinárodní soutěži<br />
byli mezi 418 vinař první.<br />
Naše tajemství úspěchu? Volba<br />
nejlepších hroznů, výborný<br />
terén, skvělé barikové sudy<br />
zvané colbert, jsou to velmi<br />
krásné sudy, nakupujeme je<br />
speciálně pro tuto odrůdu.<br />
Víno v nich stráví rok a půl.<br />
Toto je tedy ročník 2011a víno<br />
z roku 2012 bude ještě lepší.<br />
Ochutnáme ho za rok.“<br />
Proč sudy colbert? Dub zimní<br />
(quercus petraea), pro sudy<br />
nejlepší, byl ve velkém rozsahu<br />
vysazován v XVII. století francouzským<br />
ministrem financí<br />
Jean-Baptiste Colbertem za<br />
vlády Ludvíka XIV, aby měla<br />
Francie dostatek dřeva pro<br />
zahájení stavby lodí a mohla se<br />
stát námořní velmocí.<br />
Vinařské družstvo Caves de<br />
7<br />
Luberon svými rozměry jednoznačně<br />
nad standardem jižní<br />
Francie – hospodařící na více<br />
než 8 tisících hektarech vinic<br />
zaujímá 2. místo v údolí<br />
Rhônu s produkcí přes 30 milionů<br />
litrů vína ročně. Jeho<br />
prestižní cuvée dokazují, že i<br />
ve velkých objemech mohou<br />
vzniknout perly. Dnes tvoří 85<br />
procent produkce vína<br />
z Luberonu a 15 procent<br />
z oblasti kolem Mont Ventoux,<br />
z toho je polovina z departementu<br />
Vaucluse, jehož<br />
správním střediskem je Avignon.<br />
Vyváží se 50 procent<br />
produkce do 25 zemí.<br />
Victorine Babé z vinařství<br />
Mas de Daumas Gassac<br />
v Languedocu nám nabídla<br />
Daumas Gassac Rouge, ročník<br />
2015: „Prodáváme ho en<br />
primeur – to znamená, že zatím<br />
je ještě v sudu a k dispozici<br />
bude v roce 2017. Mám jen<br />
jednu láhev, je to úžasný<br />
ročník, už máme objednávky<br />
na 80 procent výroby. A pak tu<br />
mám zajímavé bílé z řady<br />
Moulin de Gassac, které zraje<br />
na svazích u středozemního<br />
moře. Je v něm patrný vliv<br />
mořského povětří, slanost, jód<br />
ve vzduchu – určitě si zaslouží<br />
pozornost. Měli jsme letos<br />
nádherné hrozny, sklizeň<br />
probíhá dobře, máme opravdu<br />
výborný ročník.“<br />
Víno z Mas de Daumas Gassac<br />
nepatří k žádné prestižní<br />
apelaci, ale bývá oceňováno<br />
nejvěhlasnějšími vinařskými<br />
experty světa jako jediné<br />
Grand cru jižní Francie.
S přibývajícími vzorky, které<br />
protekly mým žádostivým<br />
hrdlem, ztrácel jazyk na ohebnosti<br />
a vyjadřování se stávalo<br />
stále méně srozumitelným. Ale<br />
na španělštinu jsem si troufla<br />
tím spíš (i když jsem se pána<br />
zastupujícího vinařství Vina<br />
Errazuriz z Chile zapomněla<br />
zeptat na jméno)<br />
„Máme skvělé klimatické podmínky<br />
i půdu, důraz klademe<br />
na ruční práci. Naše produkce<br />
vína je skvělá.<br />
Nejprve u nás působili specialisti<br />
vyškolení ve Francii,<br />
ale nyní už máme svou generaci<br />
odborníků.“<br />
Vina Errazuriz bylo založeno<br />
Donem Maximiano Errazurizem<br />
v roce 1870 v údolí řeky<br />
Aconcagua 100 km severně od<br />
hlavního města Santiaga. Don<br />
Maximiano svou houževnatostí<br />
a vytrvalostí dokázal přeměnit<br />
neúrodnou půdu ve vinice světové<br />
třídy.<br />
Dnes leží úkol udržet tradiční<br />
kvalitu vín na jeho následovníku,<br />
jímž je Eduardo Chad-<br />
8<br />
wick z již šesté generace, která<br />
se zabývá produkcí vína. Plně<br />
oddán strategie produkovat<br />
vína špičkové kvality z vlastních<br />
hroznů, vybudoval pro<br />
Errazuriz reputaci a jeho víno<br />
je „Best of Chile“.<br />
Nicolas Bauget z vinařství<br />
Bauget-Jouette v Epernay se<br />
přiznal, že vedle své práce<br />
vinaře rád hraje divadlo: „Už<br />
od mládí, baví mě to velmi,<br />
jsem milovník divadla. Ostatně<br />
prodávat víno, to vyžaduje být<br />
taky tak trochu herec, je to<br />
herecký výkon.“<br />
Champagne je zcela jednoznačým<br />
královem šumivých<br />
vín. Hlavními používanými odrůdami<br />
jsou Chardonnay, Pinot<br />
Noir a Pinot Meuinier. Pokud<br />
jsou použity jen bílé hrozny,<br />
jedná se o tzv. „blanc de<br />
blanc“, v opačném případě<br />
„blanc de noirs“. Další rozdělení<br />
je podle kategorie vinic<br />
a jejich poloh na standardní,<br />
premier cru a grand cru.<br />
Posledním, ale neméně důležitým<br />
faktorem rozdělení je<br />
označení ročníku vína, respektive<br />
jeho neoznačování -<br />
vína s konkrétně uvedeným<br />
ročníkem samozřejmě na<br />
kvalitativní škále stojí výše.<br />
Martin Severa, poslední<br />
oslovený, poněkud rozpačitě<br />
naslouchal nezřetelným otázkám<br />
ovíněné reportérky:<br />
„Jsem milovník vína, které mi<br />
chutná. Musím interpretovat<br />
slova pana Viléma Krause<br />
(prof. Ing. Vilém Kraus, CSc.,<br />
starší byl významný český<br />
odborník v oblasti vinařství a<br />
vinohradnictví – pozn. autorky):<br />
mám rád víno, které mi<br />
chutná, a chutná mi to, na které
mám právě chuť. A chuť mám<br />
jinou na jaře, jinou v létě, ráno<br />
či v poledne, večer, záleží i na<br />
jídlu. Narodil jsem se na jižní<br />
Moravě, několik let učil v jižní<br />
Francii, takže víno mě provází<br />
po celý život. Nejvíce se vyznám<br />
ve švýcarských vínech,<br />
9<br />
jezdím tam každý rok po<br />
vinicích pravidelně a velice si<br />
vážím tamějších autochtonních<br />
odrůd (například Chasselas,<br />
které se tam říká Fendat) a přístupu<br />
k vínu. Každé víno má<br />
svou oblast, musí se pít v místě,<br />
kde je doma. Víno totiž nej-<br />
víc chutná tam, kam patří. Je<br />
i lepším suvenýrem než fotka,<br />
neboť uchovává vjemy chemické<br />
ve vašem vnitřním<br />
světě, kdežto fotka nevoní,<br />
nechutná, necítíte nic.“<br />
Zdena<br />
Pěkná tečka za krásným zážitkem, že? Dále už jen obrazem beze slov...
10<br />
Jak soudruzi v Bulharsku udělali chybu<br />
Každoroční degustace společnosti Žluva v pražském hotelu Ambasador na Václavském<br />
náměstí bývá vrcholem vinařského roku. Pro onemocnění Honzy jsme se jí letos v říjnu<br />
zúčastnili pouze dva, Zdena a já.<br />
Večerem nás provedl a vybraná vína se svým<br />
neotřelým vtipem demonstroval Ivo Dvořák<br />
viceprezident Asociace sommelierů ČR,<br />
jedenáctinásobný vítěz sommelierských tuzemských<br />
soutěží, vítěz mistrovství světa a Habanosommelier<br />
2004 – Kuba. Musím tady odbočit<br />
a naprášit, že také proškolil Zdenu<br />
v sommelierském umění, ale to už je jiný příběh<br />
na jiném místě občasníku.<br />
Odcházel jsem na degustaci se smíšenými pocity.<br />
Na Španělská vína jsem se těšil, ale co tam<br />
budou dělat vína bulharská? Znám z bulharských<br />
vín staré odrůdy Mavrud, Melnik,<br />
Gamza a možná ještě Moscatel, která se k nám<br />
dovážela v nevalné kvalitě za komunismu. Je<br />
pravdou, že když jsem byl na dovolené u Černého<br />
moře, pili jsme tam nějaký Merlot<br />
ucházející kvality. K mému překvapení byla<br />
vína nejen pěkná, dokonce jsme nalezli jedno<br />
mimořádné z odrůdy Merlot. Dalším překvapením<br />
byla i velice příjemná cena (se<br />
započtením mé marže) 250 Kč. To se stalo tak<br />
že když v Bulharsku pan Žluva senior<br />
ochutnával víno, soudruzi odvrtěli ( v Turecku<br />
a v Bulharsku se na souhlas vrtí hlavou)<br />
neuvěřitelně nízkou cenu, za kterou to později<br />
ani prodat nechtěli. Ale bylo odvrtěno, a tak<br />
první dodávka šla takto velice levně. Běžná cena<br />
se pohybuje těsně pod hranicí 700 Kč. Hned na<br />
místě jsem koupil 12 lahví. Kdybych věděl, jak<br />
se po něm zapráší, koupil bych jich 120. Ale co<br />
naplat. Víno je vypité a za 700 Kč ho vezmu jen<br />
pro konkrétního zákazníka a na objednávku.<br />
Jinak se večer nesl v příjemném duchu a pěkně<br />
jsme si ho užili. Ostatně jako vždycky.<br />
Ondra<br />
Ochutnávala se nejen vína, ale i sýry, olivy,<br />
kapary, šunka, vše „od Žluvů“.<br />
Sortiment vín dodává firma Žluva bohatý a<br />
rozmanitý.
11<br />
V levandulové vinotéce je veselo!<br />
Můžete tu potkat například člověka s tykadly<br />
nebo partičku, která blbne nakvadrát...<br />
Komentáře, myslím, netřeba.
12<br />
Podzim ve znamení Martina a Beaujolais nouveau<br />
Listopadové události mají stále stejné jmenovatele: svatomartinské víno 11. 11. v 11 hodin<br />
a Beaujolais nouveau třetí čtvrtek v měsíci, což byl sice letos čtvrtek sváteční, ale u Milenky<br />
bylo otevřeno a plno.<br />
Svatomartinské bylo letos velmi vydařené,<br />
svědčí o tom už fakt, že ochutnávající se ve<br />
svých preferencí poměrně rozcházeli – takže<br />
vlastně všechna vína chutnala. Mně tedy nejvíc<br />
zaujala série od Plačka, ale vysoké bodové<br />
ohodnocení získala vína z Dufkovy<br />
provenience, líbil se i Vajbar a Moravčík.<br />
Otevřeno bylo tentokrát i v obvyklý zavírací<br />
den, v neděli, aby si milovníci vína užili toho<br />
mladého jaksepatří. Zkrátka a dobře, po<br />
svatomartinských vínech se do týdne jen<br />
zaprášilo.<br />
Ondra si tentokrát prozřetelně zjednal posilu a<br />
Jarda, ač profesí pedagog, se jako pikolík velmi<br />
osvědčil. Kmital mezi stolky, vzorně naléval<br />
vzorky, byla na něj radost pohledět. I jeho<br />
studenti by zajisté ocenili tento jeho „záskok“<br />
a hned by získal plusové body.<br />
Ani Beaujolais nouveau z vinařství Pardon et<br />
fils, Barone du Chatelard, H. Brac<br />
de la Première a Château de Gramont Villages<br />
se ve vinotéce dlouho „neohřívalo“,<br />
ochutnávalo se a hodnotilo a lahví ubývalo,<br />
neboť někteří přišedší dali na doporučení<br />
ochutnávajících a nechali si otevřít rovnou<br />
celou láhev „toho nejlepšího“. Takže to, které<br />
jsem si oblíbila já (Pardon et fils Village), už<br />
jsem si nepřechutnala, neboť došlo jako první.
13<br />
Pro poučení pár slov odborníka:<br />
Listopad s sebou každoročně přináší i dlouholetý<br />
boj mezi mladými víny. Je pravda, že o<br />
našem svatomartinském ve Francii asi nikdo nic<br />
neví, ale my o tom jejich Beaujolais nouveau<br />
víme až až. Jsem velmi rád za každou tradici,<br />
která je spojená s gastronomií, a je třeba říct, že<br />
tyto jsou s námi už mnoho let, ale také je nutné<br />
konstatovat, že mladá vína často nemají příliš<br />
co nabídnout.<br />
Tradice Svatomartinského, ač ne pod tímto<br />
názvem, vznikla za doby vlády Josefa II., kdy<br />
se v tomto období ve většině hospodářství<br />
bilancoval uplynulý rok, úroda byla pod<br />
střechou a hodnotila se i práce čeledníků. Byl to<br />
také jediný okamžik, kdy se hospodář sešel<br />
s „pracujícím lidem“ u jednoho stolu, upekla se<br />
husa a ochutnávalo se mladé víno. Aktuálně to<br />
rozhodně není o sedání u jednoho stolu s vaším<br />
nadřízeným, ale svatomartinské šílenství tu<br />
máme už nějaký ten rok a nutno podotknout, že<br />
marketing těchto vín je více než dobrý.<br />
Občas si člověk posteskne, proč vlastně<br />
nemohou být i jiná vína takto „protěžovaná“,<br />
ale on je důvod celkem jasný. Jakmile je<br />
ochutnáte, rychle zjistíte, že nejde o nijak<br />
výjimečná vína. Naopak, vlastně jsou celkem<br />
prázdná. I tak ovšem mají své kouzlo a smysl.<br />
Tradice Beaujolais nouveau vznikla někdy<br />
v 50. letech minulého století, kdy se vinaři<br />
snažili na trh umístit vína z odrůdy Gamay.<br />
Tradice třetího čtvrtka v listopadu se ustálila<br />
v 80. letech a i je třeba přiznat, že Beaujolais je<br />
asi nejlepší marketing ve světě vína všech dob,<br />
který pomohl prodat vína, která by si nikdo jen<br />
tak nekoupil. Vždyť dnes někteří vinaři doslova<br />
žijí z prodeje mladých vín. A rozhodně ne kvůli<br />
jejich chuti, ale právě kvůli tradici a již<br />
zmíněné fenomenální mediální a marketingové<br />
masáži. Mladá vína rozhodně nejsou vhodná<br />
pro delší skladování. Doporučují se vypít do<br />
konce roku, i když zkušenost nám ukázala, že<br />
občas se podaří kousek, ze kterého se stane pěkné<br />
víno až kolem Velikonoc, to ale není určitě<br />
pravidlem. A co jsou vlastně ta mladá vína?<br />
Svatomartinská i Beaujolais vína jsou svěží,<br />
ovocitá a jejich kouzlo tkví právě v té mladosti<br />
a jedinečnosti okamžiku. A pokud si mohu<br />
dovolit svůj osobní názor, já jsem určitě za ta<br />
vína česká. Možná, že se ve mně probudil patriot,<br />
který stojí za tím „svým“ českým produktem, ale<br />
možná je to tím, že mě jednoduše nebaví stále<br />
stavět všechna francouzská vína nad ta česká.<br />
Svatomartinská vína jsou mi blížší svým charakterem<br />
a naturelem a také není na škodu ani<br />
ekonomická stránka věci. Vždyť „naše“ mladé<br />
víno je k sehnání bez problémů okolo sta korun,<br />
kdežto za lahev Beaujolais zaplatíte několikanásobně<br />
víc. Nemám nic proti Beaujolais, ale<br />
musím říci, že je to jedna z mála výjimek ve<br />
světě vína, kdy opravdu od srdce rád upřednostním<br />
lokální víno před ostatními. A navíc<br />
v kombinaci s husí paštičkou nebo pečenou<br />
husou... Hmmm, kdo by si nedal?<br />
Určitě se najde mnoho lidí, kteří budou mít<br />
opačný názor, ale zkuste se na chvíli oprostit od<br />
toho, že vína z Francie budou vždy lepší, a<br />
nebojte se ochutnat i jiná vína. Třeba změníte<br />
názor a aspoň na chvíli se stanete patriotem,<br />
jakým jsem čas od času i já.<br />
Tomáš Brůha, sommelier<br />
(převzato z Lidových novin)
14<br />
Prosincové reje a klání<br />
Mikulášská besídka byla letos v levandulové vinotéce skromná. Čert přišel jeden, anděl byl<br />
taky sám samotinký a Mikuláš, ten se pro jistotu nedostavil vůbec. Tak aspoň jedna fotečka:<br />
Staňte se „Bramborovým salátníkem“ roku 2016<br />
Závěr roku a čas předvánoční patří pravidelně<br />
soutěži o nejlepší bramborový salát.<br />
Podmínkou účasti v soutěži je zaregistrování<br />
vzorku cca ½ kg bramborového salátu<br />
22. prosince 2016 do 19:00 hodin.<br />
Ochutnávají a hodnotí všichni přítomní ve<br />
vinotéce.<br />
Nejlepší bramborový salát bude vybrán tajným<br />
hlasováním všech zúčastněných. Mezi 20. a 21.<br />
hodinou bude vyhlášen vítěz, který bude<br />
odměněn 1 lahví velmi dobrého vína. Konkrétní<br />
lahev bude vybrána podle vkusu výherce.
15<br />
Kaleidoskop kuriozit a zajímavostí<br />
Co snídají slavní<br />
Ačkoli si slavné a známé osobnosti mohly nebo mohou dovolit světově proslulé šéfkuchaře<br />
a jídla nejvyšší kvality, často mají velmi extravagantní stravovací návyky a ne vždy jedí<br />
v souladu se zdravou výživou. O tom, co si oblíbily některé známé osobnosti, píše italský deník<br />
Corriere della Sera.<br />
Říká se, že snídaně je nejdůležitější jídlo z celého<br />
dne. Slavný britský politik Winston<br />
Churchill byl o tom přesvědčen do té míry, že<br />
si k snídani dopřával dva chody: prvním byla<br />
vejce v košili, toust, džem, máslo, káva s mlékem<br />
a trochu uzeniny, druhým půlka grapefruitu,<br />
který zapíjel pomerančovou šťávou<br />
a whisky se sodou.<br />
Barack Obama, který jako chlapec pracoval<br />
pro jeden americký zmrzlinářský řetězec, pak<br />
nesnášel zmrzlinu, avšak miloval proteinové<br />
tyčinky s čokoládou a arašídy a měl slabost<br />
pro nudle s krevetami, které připravovala jeho<br />
choť Michelle. Ale aby se neshodil před<br />
studenty, když se ho jednou ptali, jaké je jeho<br />
oblíbené jídlo, řekl, že to je brokolice.<br />
Donald Trump si v mládí rád dával Filet-O-<br />
Fish a Big Mac, ale nepohrdl ani pizzou,<br />
kterou však pojídal bez kůrky. Další oblíbená<br />
jídla amerického miliardáře jsou mleté maso<br />
po italsku (polpettone), dobře propečený<br />
biftek a zmrzlina s třešněmi a vanilkou.<br />
Zakladatel Apple Steve Jobs podle jeho<br />
životopisce Waltera Isaacsona měl ve zvyku<br />
konzumovat jen jeden typ jídla několikrát po<br />
sobě, a to mrkev s medem, kterou pojídal celé<br />
týdny. Jednou to přehnal do té míry, že jeho<br />
pleť nabyla oranžové barvy.<br />
Zakladatel Microsoftu Bill Gates přiznal, že<br />
miluje levné hamburgery, sýr ve spreji a dietní<br />
kolu. V sedmdesátých letech, kdy byl pouhým<br />
programátorem, vypil litry rozpustného nápoje<br />
Tang, který někdy pojídal v podobě prášku.<br />
Albert Einstein miloval smažená vajíčka a houby,<br />
jako dezert si rád dal jahody. A pokud jde o jeho<br />
výstřednosti, zbožňoval punč s celerem a jednou<br />
byl přistižen svým řidičem, jak pojídá kobylku.<br />
Hillary Clintonová si jednou přečetla článek<br />
o přínosu pálivých papriček pro imunitní systém<br />
a svůj den vždy zahajuje pozřením jedné pikantní<br />
a čerstvé papričky jalapeňo.<br />
Americký podnikatel Henry Ford byl přesvědčen,<br />
že jeho organismus je jako stroj, kterému je třeba<br />
dodávat správné palivo. Vyzkoušel na sobě<br />
některé ze svých extravagantních teorií, například<br />
se pravidelně živil plevelem ze své zahrady, který<br />
konzumoval v podobě salátu či si ho dával do<br />
sendviče.<br />
Pablo Picasso v posledních letech života<br />
dodržoval dosti přísnou dietu výhradně na bázi<br />
minerální vody, mléka, zeleniny, ryb, rýžového<br />
pudinku a vajec.<br />
Když byl Charles Darwin studentem na<br />
Cambridgeské univerzitě, byl členem Gourmet<br />
Clubu, jehož členové měli za cíl jíst co možná<br />
nejvíce vzácných živočichů. Slavný biolog tak za<br />
svůj život okusil mnohé z nich, například leguány,<br />
pásovce, pštrosy, obří želvy či výry.
16<br />
Nevěřte horoskopům aneb Všechno je jinak<br />
Znamení zvěrokruhu už vycházejí jinak, spočítala NASA. Teoreticky by se kvůli tomu měl<br />
přestavět i orloj na Staroměstském náměstí v Praze.<br />
Ekliptika je dráha, kterou Slunce pomyslně<br />
putuje po obloze, a ta se postupně mění. Kvůli<br />
nepatrnému zakolísání zemské osy již<br />
souhvězdí nejsou ve stejné poloze jako před<br />
třemi tisíci lety. Přechody jednotlivých souhvězdí<br />
už tedy dnes nejsou stejné, jako byly<br />
v dobách starých babylónských hvězdářů, kteří<br />
sestavili první zvěrokruh. Vědci jen tak pro<br />
zajímavost vypočítali nová data pro jednotlivá<br />
znamení a přidali třinácté znamení podle<br />
souhvězdí Hadonoše. „Nezměnili jsme žádné<br />
znamení zvěrokruhu, jen jsme použili matematiku.<br />
Astrologie není astronomií, je pozůstatkem<br />
dávné historie. My jsme jen poukázali<br />
na vědecké a matematické poznatky, vycházející<br />
z pozorování noční oblohy,“ cituje web<br />
Science Alert vysvětlení mluvčího NASA<br />
Dwayna Browna.<br />
Starověcí astronomové pochopitelně neměli<br />
současné znalosti o pohybu Země, Slunce<br />
a jiných hvězd, rovněž neměli představu<br />
o obrovské rozlehlosti vesmíru. Když Babylóňané<br />
před více než třemi tisíci lety vytvořili<br />
zvěrokruh, rozdělili jej na dvanáct stejných<br />
částí, aby odpovídal počtu měsíců v roce. Proto<br />
jedno souhvězdí, Hadonoše, vynechali. Na<br />
každý měsíc tedy připadalo jedno znamení, ale<br />
ani tehdy se nevázala jen k jednomu měsíci.<br />
Je třeba si uvědomit, že souhvězdí jsou různě<br />
velká, proto ani nemohou být se Sluncem<br />
v souladu po stejně dlouhou dobu. Pomyslná<br />
linie míří na souhvězdí Panny po dobu 45 dní,<br />
ale na Štíra jen týden. Kromě dvanácti souhvězdí<br />
linie směřuje 18 dní i na vynechaného<br />
třináctého Hadonoše (lat. Ophiuchus).<br />
Například během červnového slunovratu před<br />
dvěma tisíci lety se Slunce vyskytovalo mezi<br />
souhvězdími Blíženců a Raka. Letos nicméně<br />
bylo mezi Blíženci a Býkem, v roce 4609 bude<br />
ze souhvězdí Býka přecházet do Berana.<br />
Data znamení podle NASA vypadají nyní<br />
takto:<br />
Kozoroh – 20. leden až 16. únor<br />
Vodnář – 16. únor až 11. březen<br />
Ryby – 11. březen až 18. duben<br />
Beran – 18. duben až 13. květen<br />
Býk – 13. květen až 21. červen<br />
Blíženci – 21. červen až 20. červenec<br />
Rak – 20. červenec až 10. srpen<br />
Lev – 10. srpen až 16. září<br />
Panna – 16. září až 30. říjen<br />
Váhy – 30. říjen až 23. listopad<br />
Štír – 23. listopad až 29. listopad.<br />
Hadonoš – 29. listopad až 17. prosinec<br />
Střelec – 17. prosinec až 20. leden
17<br />
Vánoce jsou svátky klidu... jak pro koho<br />
Dvě procenta Čechů neslaví Vánoce vůbec, tři procenta jen občas. Vyplývá to z průzkumu<br />
společnosti GfK.<br />
Vánoce tak v ČR slaví pravidelně 95 procent<br />
lidí. Těmi, kteří je neslaví, jsou nejčastěji lidé<br />
rozvedení či ovdovělí. Z převážné většiny žijí<br />
v Praze a nejvíce jich je ve věkové kategorii od<br />
60 do 69 let.<br />
Ve srovnání s tím, jaké zvyky Češi dodržovali<br />
v dětství v době vánočního času, a tím, co<br />
plánují letos, se některé zvyky nezměnily<br />
vůbec - setkání s rodinou a přáteli, kupování<br />
dárků a zdobení stromečku. Lidé naopak<br />
budou posílat daleko méně pohlednic než<br />
dříve. V dětství je posílalo 72 procent lidí, nyní<br />
jen 28 procent.<br />
Naopak na vánočních svátcích lidem nejvíce vadí<br />
přeplněné obchody, stres z přípravy Vánoc,<br />
komerce, finanční náročnost a nakupování<br />
vánočních dárků. Mezi deseti negativními důvody<br />
respondenti uváděli i přírůstek hmotnosti během<br />
svátků. Nejméně se těší na čas strávený s nejbližšími<br />
příbuznými během vánočního času<br />
věková skupina od 15 do 19 let.<br />
Více než pětina (22 procent) lidí plánuje utratit za<br />
Vánoce částku v rozmezí mezi 5000 a 10 000 Kč.<br />
Dva z deseti Čechů pak utratí 4000 až 5000 Kč.<br />
Více než 10 000 Kč dá za dárky osm procent lidí.<br />
Pouze čtyři procenta oslovených neplánují letos<br />
vůbec nic nakupovat.<br />
Češi se podle výsledků průzkumu na Vánoce<br />
těší zejména proto, že mohou trávit čas<br />
strávený s rodinou nebo přáteli (73 procent).<br />
Druhým nejčastěji zmiňovaným důvodem je<br />
atmosféra, kterou Vánoce díky výzdobě,<br />
písním a vánočním programům vysílaných<br />
v televizi vytvářejí. Více než polovina lidí<br />
zmiňuje jídlo, které jim činí velkou radost<br />
během vánočních svátků, a téměř polovina<br />
respondentů se raduje z volna, odpočinku a také<br />
z dárků.<br />
Vánoční témata stimulují u těch osob, které jsou<br />
zvyklé Vánoce oslavovat, neurofyziologické<br />
reakce. V mozku existuje skutečná síť neuronů,<br />
která se aktivuje tváří v tvář typickým obrazům<br />
souvisejícím s oslavou narození Ježíše. Vyplývá<br />
to ze studie vědců Kodaňské univerzity, kterou
18<br />
zveřejnil časopis British Medical Journal. Ten<br />
je pověstný tím, že u příležitosti Vánoc přináší<br />
informace o poněkud svérázných, avšak z vědeckého<br />
hlediska korektních výzkumech.<br />
Studie byla uskutečněna za pomoci funkční<br />
magnetické rezonance. Zúčastnilo se jí 20<br />
dobrovolníků, kterým byl předložen dotazník,<br />
jehož cílem bylo zjistit, zda jde o osoby zvyklé<br />
slavit Vánoce. Vědci pak vytvořili dvě skupiny<br />
po deseti osobách, z nichž jedna zahrnovala lidi<br />
zvyklé Vánoce slavit a druhá ty, kteří je<br />
neslaví. V první skupině byli Dánové a ve<br />
druhé lidé pocházející ze zemí, jako je Turecko,<br />
Indie, Pákistán anebo Irák.<br />
Oběma skupinám dali vědci zhlédnout<br />
fotografie a na mnohých z nich byla vánoční<br />
témata. Vědci tak mohli zjišťovat existenci<br />
neurofyziologické reakce, která se ale projevovala<br />
pouze u osob patřících ke skupině lidí<br />
zvyklých slavit Vánoce a která se odrážela ve<br />
specifických zónách mozku.<br />
zrcadlovou reakci a imitaci fyzického stavu<br />
druhých,“ citoval je italský deník Corriere della<br />
Sera.<br />
Duch Vánoc se projevuje souborem pocitů, jako<br />
je spiritualita, radost, nostalgie, ale také potěšení<br />
ze společného stolování při dobrém jídle. Vědci<br />
si jsou samozřejmě vědomi zpola žertovného<br />
charakteru své studie a předvídají kritiku ze<br />
strany kolegů psychologů a neurologů, kteří jsou<br />
zjevně méně náchylní prožívat radost z Vánoc.<br />
Dánští vědci podezírají tyto osoby, že trpí<br />
syndromem „bah humbug“, což je jistý druh<br />
získané neschopnosti prožívat Vánoce citově.<br />
„Milionům lidí chybí vánoční duchovno, tento<br />
jev pozorujeme již mnoho let,“ uvedli vědci.<br />
Jde o skutečnou vánoční neuronovou síť, která<br />
zahrnuje senzomotorickou kůru, premotorickou<br />
korovou oblast a primární motorickou kůru,<br />
lobulus parietalis inferior a superior, což je<br />
mozková oblast situovaná poblíže vrcholku<br />
temenního laloku a korová oblast ve střední<br />
části temenního laloku.<br />
„Pravý i levý lobulus parietalis hrají určující<br />
roli v tom, jak je dotyčná osoba náchylná k duchovním<br />
otázkám,“ uvedli vědci pod vedením<br />
neurologa Anderse Haugaarda z Fakulty zdraví<br />
a lékařských věd v Kodani. „Premotorická<br />
korová oblast je důležitá v tom, jak spoluprožíváme<br />
emoce s dalšími osobami,a stimuluje
19<br />
Silvestr na dohled: pít či nepít?<br />
Ano, blíží se svátky, ke kterým do značné míry patří i zvýšená konzumace alkoholu a také<br />
rizika, že následující ráno bude zkalené nepěknou kocovinou.<br />
Pokud se jí chcete vyhnout, pak byste možná<br />
měli vědět, že nesouvisí ani tak s tím, kolik<br />
vypijete, ale s tím, co prolijete hrdlem, píše<br />
news.com.au.<br />
Všechny druhy alkoholu jsou variacemi na<br />
chemickou látku etanol a játra a mozek je<br />
odbourávají stejným způsobem. Příčinou<br />
kocoviny jsou ale převážně ingredience<br />
přidané navíc, jako je cukr a další složky,<br />
které se starají o nejbolestivější následky<br />
konzumace alkoholu.<br />
„Když trávíme alkohol, musí ho tělo přeměnit<br />
na acetaldehyd. Ten představuje zátěž pro<br />
tělesný systém a může vyvolat nepříjemné<br />
symptomy kocoviny. Ovšem pokud chcete<br />
jejich pravděpodobnost snížit, vyberte si čirý<br />
alkohol, jako je vodka,“ řekla odbornice na<br />
holistickou výživu Joko Inueová. „Vodka má<br />
nejméně toxinů způsobujících kocovinu,<br />
zvlášť ve srovnání s tmavšími destiláty, jako<br />
je whisky. A nezapomínejte alkohol střídat<br />
sklenicemi čisté vody.“<br />
Pokud jde o třeštící hlavu, u té je na vině<br />
nejčastěji dehydratace. A za nevolnost může<br />
nadměrné množství alkoholu, které dráždí<br />
žaludek a nutí ho mimo jiné produkovat příliš<br />
mnoho žaludeční kyseliny.<br />
Látky, které jsou v alkoholu navíc krom<br />
etanolu, ať už vznikly například při zrání vína,<br />
brandy či whisky, anebo je do nápoje přidal<br />
výrobce pro zlepšení chuti či barvy, mohou<br />
kocovinu ještě zhoršit tím, že naruší hladinu<br />
PH v těle.<br />
A co tradiční sváteční šampaňské? Problém<br />
přípitku spočívá v tom, že se obvykle vypije<br />
velmi rychle, a pokud je před jídlem, pak i na<br />
prázdný žaludek. „Bublinky“ jsou často spojené<br />
s kocovinou kvůli oxidu uhličitému, který je<br />
vháněn do lahví, aby se postaral o šumivý efekt.<br />
Díky tomu je alkohol také rychle absorbován do<br />
krevního oběhu.<br />
„Dostanete rychlejší vstřebávání, vyšší hladinu<br />
alkoholu v krvi – a také v mozku –, pokud pijete<br />
šampaňské namísto nesyceného alkoholu,“ říká<br />
Boris Tabakoff, profesor farmakologie Coloradské<br />
univerzity. „Zhruba dvě třetiny lidí se opijí<br />
rychleji, když pijí šampaňské nebo další sycené<br />
nápoje,“ dodal.<br />
Nejrozumnější je pít s mírou, ale můžete také<br />
vyzkoušet malé triky, které by mohly kocovinu<br />
zahnat. Traduje se, že pít se má na dobrý „základ“<br />
v podobě tučného jídla. Ale Inueová doporučuje<br />
i jiné potraviny: „Jídla, jako je brokolice, kapusta,<br />
citrón, kurkuma nebo červená řepa, jsou skvělá<br />
pro vaše játra. A také bylinky jako ostropestřec<br />
mariánský, smetánka lékařská, Phyllanthus niruri<br />
řečený drtič kamenů, lopuch či bobule<br />
klanoprašky čínské při zařazení do stravy<br />
pomáhají s fungováním jater.“
20<br />
Což takhle místo pití masáž?<br />
Masáží s červeným vínem najdete mnoho i v České republice. V americkém New Yorku však<br />
takovou masáž povýšili na novou úroveň. Tříhodinová procedura sice patří k těm dražším<br />
zážitkům, ale pro movitější milovníky vína je to takřka povinnost.<br />
Aire Ancient Baths nedávno zařadily do své<br />
nabídky zážitek, který je navzdory vyšší ceně<br />
velmi úspěšný, o zákazníky nemají nouzi.<br />
Ano, v New Yorku je vyšší koncentrace<br />
movitých lidí než jinde ve světě, ovšem<br />
koncept je to vskutku zajímavý.<br />
Nejde o to, že by klient během tzv. Rituálu<br />
červeného vína (Red Wine Ritual) u masáže<br />
popíjel, jak by mohlo někoho napadnout. Je<br />
to ještě o něco lepší – zákazníci se ve vínu<br />
rovnou koupají. Procedura začíná půlhodinovou<br />
koupelí v soukromé vaně napuštěné<br />
koncentrátem z hroznů tempranillo ze španělského<br />
vinařství Matarromera.<br />
Pak následuje také hodinová masáž, na které<br />
se podílejí hned dva maséři, aby byl zážitek<br />
intenzivnější. Masíruje se samozřejmě olejem<br />
z hroznových semínek. Detoxikační zábal<br />
z extraktu hroznových semínek doplněného<br />
o aloe vera a ženšen pak už také asi nikoho<br />
nepřekvapí.<br />
Tříhodinový zážitek vyjde v přepočtu na<br />
skoro 12 tisíc korun, o víkendu ještě o dva<br />
tisíce dráž. Teď ještě zapřemýšlet, jak našetřit<br />
na letenku do New Yorku.<br />
Pokud navštívíte lázně Yunessun Spa Resort ve<br />
městě Hakone v Japonsku, máte jedinečnou<br />
možnost užít si relaxačních a ozdravných koupelí<br />
v neobvyklých tekutinách. Můžete si tu vychutnat<br />
na 25 různých druhů lázeňské péče. Lázně ovšem<br />
nabízejí program pro celou rodinu.<br />
Každý z lázeňských bazénů je naplněn něčím<br />
jiným a má také jiný účel. Smočit se tu lze<br />
například v zeleném čaji, v červeném víně, v kávě<br />
nebo v saké.<br />
A zatímco zelený čaj zlepšuje zdraví pokožky<br />
a posiluje imunitní systém, saké koupel regeneruje<br />
pokožku a má údajně potenciál odstranit pihy,<br />
mateřská znaménka nebo vrásky. Pokud si vyberete<br />
koupel ve víně, celkově omladíte své tělo.<br />
Však se traduje, že si vinné koupele kdysi<br />
dopřávala i královna Kleopatra. A koupel v kávě<br />
připravené z vřídelní vody zase odstraňuje únavu<br />
a povzbudí i vaše smysly.<br />
Hroznový olej:<br />
podporuje regeneraci<br />
omlazuje pokožku<br />
udržuje přirozenou míru zvlhčení<br />
kůže a vynikající strukturu pokožky<br />
ochraňuje kůži před stárnutím<br />
a škodlivými vlivy vnějšího prostředí<br />
po masáží zůstává pokožka jemná,<br />
hladká, pevná a hedvábná na dotek
21<br />
Cimrman na moři<br />
Čeští vexiologové dodnes vedou debaty o autorství Československé a později české státní vlajky.<br />
Diskutuje se o tom, kdo přišel s nápadem modifikovat původní, červenobílý, slovanský prapor do podoby<br />
trikolórní vlajky s modrým klínem.<br />
Objevují se názory, že by autorem mohl být<br />
akademický malíř Jaroslav Jareš, v jehož<br />
pozůstalosti byly objeveny návrhy vlajky s černým<br />
klínem odkazujícím na husitskou tradici a s klínem<br />
modrým, který nakonec našel na vlajce své místo.<br />
My dnes už s jistotou víme, že autorem samozřejmě<br />
není nikdo jiný než génius a hrdý vlastenec Jára<br />
Cimrman. Návrh trikolórní vlajky si Cimrman<br />
přivezl ze své cesty kolem světa na palubě rakouskouherského<br />
parníku Radetzky. O tomto faktu nemají<br />
dnes cimrmanologové pochyb. Různost názorů však<br />
existuje v tom, jakou podobu vlajky Cimrman<br />
skutečně prosazoval.<br />
Tak například vídeňský cimrmanolog Erich Fiedler<br />
se domnívá, že mistr byl autorem návrhu vlajky<br />
s černým – husitským – klínem. My však víme, že<br />
profesor Fiedler se mýlí. Na scestí ho vedly<br />
Cimrmanovy fotografie polynéských žen. Zde sice<br />
byl nejednou zachycen černý klín, nejednalo se však<br />
o klín husitský. Nicméně profesor Fiedler se své<br />
domněnky chytl a svá bádání ubírá tímto směrem.<br />
Dlužno dodat, že zatím nedospěl… pardon… nikam<br />
nedospěl.<br />
Správné vysvětlení je třeba hledat jinde. A sice<br />
v oblasti karibského moře. To Cimrmanovi tak<br />
učarovalo, že ve své dávné touze dopřát vlasti<br />
alespoň kousek moře, rozhodl se tuto část oceánu<br />
vetknout do nové národní vlajky, na jejímž návrhu<br />
pracoval. Modrá barva na vlajce je tedy nadevší<br />
pochybnost symbolikou poklidného karibského<br />
moře. Tedy poklidného alespoň v době, kdy se touto<br />
oblastí plavil náš Jára Cimrman. Od té doby, co tuto<br />
oblast symbolicky připsal Čechům, začíná se<br />
tu záhadně ztrácet náklad z lodí ba dokonce i celé<br />
lodě a místo bermudského trojúhelníku se stává<br />
pověstné tím, že tu nefungují zákony… pardon<br />
přírodní zákony.<br />
Cimrmanova cesta kolem světa však neobohatila jen<br />
Čechy o jejich novou národní vlajku. Mistrův tvůrčí<br />
duch nezahálel ani na palubě zaoceánského parníku,<br />
a tak si posádka lodi Radetzky mohla brzy usnadnit<br />
komunikaci pomocí Cimrmanova palubního telegrafu.<br />
Ten předával zprávy z jednoho konce lodi<br />
na druhý a ušetřil námořníkům mnoho zbytečných<br />
kroků po rozhoupané palubě. Tato technická inovace<br />
fungovala bezvadně a těšila se velké oblibě. Tedy<br />
alespoň do okamžiku, kdy palubního telegrafu<br />
využil Cimrman k upozornění stevarda na chybějící<br />
kuvert. Cimrmanovu telegrafickou zprávu „potřeboval<br />
bych sós“ zachytil nejen stevard.<br />
Cimrmanovo volání zachytilo hned šest zaoceánských<br />
lodí, které přispěchaly na pomoc.<br />
Oblibu u posádky si Cimrman získal zorganizováním<br />
první historicky doložené soutěže<br />
krásy. Nejeden námořník, který musel překonat<br />
dlouhodobé odloučení od své ženy či dívky, byl<br />
vybaven podobenkou své milované. Soutěž o to,<br />
která je na obrázku krásnější, tak byla příjemným<br />
zpestřením dlouhé plavby. Protože muži z posádky<br />
vzhlíželi k fotografiím s nadějí, že se se ženami zase<br />
brzo shledají, dostala tato soutěž podtitul Miss dobré<br />
naděje.<br />
Zordon<br />
převzato z webu
K řadě sportů, které jsou v levandulové<br />
vinotéce provozovány téměř pravidelně, se<br />
přiřadil stolní tenis. Sice trochu specifický, ale<br />
o to vyšší byly nároky na koordinaci pohybu,<br />
postřeh a na zručnost.<br />
22<br />
Sportem k... zábavě<br />
Stále se ale na nejvyšší příčce žebříčku<br />
popularity drží lyžování. V prosinci do<br />
vinotéky přišla parta mládenců dokonce s vlastní<br />
lyží, ovšem bylo jich šest, takže Ondra<br />
musel vypomoci lyží mileneckou.<br />
Otevírali lyžařskou sezonu, proto přišli dvakrát.
23<br />
Kvíz anebo Poznej svého štamgasta!<br />
Tak jsem si myslela, že jsem všechny oklamala, a ono to bylo naopak. Pravda, když se tak na ty dvě<br />
fotky dívám, zase jsem se tak moc nezměnila... Přitom je dělí více než čtyřicet let.<br />
Dnes máte za úkol poznat štamgasty dva.<br />
Podaří-li se vám to na první pokus, připijte si<br />
s nimi. Určitě se nebudou zdráhat.<br />
... jo a co znamená citát z titulní strany? – Víno<br />
a peníze mění i mravy mudrce.<br />
Na zdraví!
<strong>Milenecký</strong> <strong>zpravodaj</strong><br />
občasník levandulové vinotéky<br />
Vydavatel:<br />
Odpovědná redaktorka:<br />
Ondra<br />
Zdena<br />
Dáno do tisku: 19.12. 2016<br />
Jelikož občasník není evidován Ministerstvem kultury, je to vlastně samizdat a jeho šíření je možné jen<br />
v prostorách Levandulové vinotéky v Obloukové ulici.