15.08.2017 Views

Milenecký zpravodaj

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

MILENECKÝ ZPRAVODAJ<br />

Občasník o událostech v levandulové vinotéce<br />

aneb Co se přihodilo od října do prosince 2016<br />

... plno poutavého čtení v duchu latinského rčení:<br />

Bacchus et argentum mutant mores sapientum


Co si v prosincovém občasníku přečtete?<br />

Pár slov na aktuální téma 3<br />

Ochutnávali jsme za vás a pro vás 6<br />

Bylo, je a bude v levandulové vinotéce 11<br />

Kaleidoskop zajímavostí a kuriozit 15<br />

Cimrman na moři 21<br />

... a mnoho dalšího


3<br />

Senát vrátil vinařský zákon<br />

Horní komora parlamentu chce do jeho novely vložit dva pozměňovací návrhy. První z nich<br />

počítá s tím, že vinotéky, které se nezaregistrují jako příjemci nebo výrobci vína, budou mít<br />

šanci prodávat sudové víno ještě do konce příštího roku. Sněmovní verze jim dávala čas jen<br />

šest měsíců.<br />

Novela mimo jiné zvyšuje<br />

pokuty až na 50 milionů korun,<br />

nyní jsou desetinové. Sudové<br />

víno by nemělo být možné<br />

prodávat jinde než u výrobců<br />

nebo dovozců. Výrobcem ale<br />

bude i ten, kdo si víno nechá<br />

vyrobit. Zakazuje se také<br />

prodej vína z automatů.<br />

Zákon hájil předseda senátního<br />

hospodářského výboru Jan<br />

Hajda. Argumentoval tím, že<br />

pro rozvoj vinařství je důležité<br />

vytvořit férové prostředí, které<br />

nebude devastováno černým<br />

trhem. Jako příklad uvedl, že<br />

některé firmy přistihla inspekce<br />

při falšování vína až<br />

dvaadvacetkrát. Na druhé<br />

straně senátor Miloš Vystrčil<br />

uvedl, že zákon je špatný a je<br />

to vina ministerstva i úřadů,<br />

které mají kvalitu vína<br />

kontrolovat. Podle něj si chtějí<br />

ulehčit práci.<br />

Senátní výbor pro územní<br />

rozvoj navrhoval předlohu<br />

zamítnout. Senátor Ivo Valenta<br />

to vysvětlil tím, že v části<br />

týkající se obchodování zavádí<br />

plošnou tvrdou restrikci a přináší<br />

další regulaci i zvýšení<br />

administrativní zátěže. Uvedl<br />

také že podle statistik Státní<br />

zemědělské a potravinářské<br />

inspekce podíl falšovaného<br />

vína klesá a tvoří zhruba jen tři<br />

procenta.<br />

„Především novela vinařského<br />

zákona prakticky znemožňuje<br />

dosavadní běžný maloobchodní<br />

prodej sudového vína. To by<br />

mělo být nově prodáváno<br />

pouze v provozovnách výrobců<br />

vína nebo dovozců. Ale v praxi<br />

to bude znamenat zánik tisíců<br />

vinoték a ztrátu práce pro<br />

jejich zaměstnance. Souhlasím<br />

s tím, že je třeba bojovat proti<br />

černému trhu s vínem a proti<br />

jeho falšování. K tomuto cíli<br />

ale nemůžeme jít cestou tvrdé,<br />

plošné restrikce, která paralyzuje<br />

maloobchodní prodej<br />

sudového vína a dopadne především<br />

na poctivé podnikatele<br />

i jejich zákazníky. Daleko lépe<br />

by stát udělal, kdyby se zaměřil<br />

na důslednost při kontrolách a<br />

především při postihu podvodníků.“<br />

Nový předpis obsahuje i ustanovení,<br />

že vinotéky, které prodávají<br />

víno jako sudové a přitom<br />

nebudou podle novely<br />

zákona příjemcem nebaleného<br />

vína nebo výrobcem, budou<br />

muset používat znovu nenaplnitelné<br />

nádoby s jednorázovým<br />

uzávěrem, například láhve ne-<br />

bo bag-in-boxy. Kritizoval to<br />

senátor Zdeněk Papoušek.<br />

Jeho výstižný projev zde<br />

uvádíme v plném znění.<br />

Novela vinařského zákona<br />

míří špatným směrem<br />

Novela zákona o vinohradnictví<br />

a vinařství je podle mého<br />

názoru jedním z dalších předpisů,<br />

které míří špatným směrem.<br />

Ohrožuje existenci vinoték<br />

a zatěžuje životní prostředí.<br />

Obojí je špatně. Provozování<br />

vinotéky je jedním ze zaměstnání,<br />

které člověk téměř v žádném<br />

případě nedělá, aniž by<br />

neměl k tomu vztah. Sotva si<br />

kdo založí vinotéku čistě pro<br />

byznys. Kdyby tomu tak bylo,<br />

dříve nebo později by zkrachoval,<br />

a to z jednoduchého<br />

důvodu – nechodili by mu tam<br />

lidé.<br />

Zásadní kouzlo vinotéky je<br />

totiž v jejím sociálním aspektu.<br />

Vinotéka má svoje stálé zákazníky<br />

, kteří se sem chodí


4<br />

potkávat, dobře se znají s jejím<br />

provozovatelem a brzy by poznali,<br />

kdyby byli podváděni<br />

nekvalitními produkty, alespoň<br />

v moravské části České republiky<br />

by tomu tak bylo.<br />

Mezi provozovateli vinotéky<br />

se samozřejmě najde nějaký<br />

vykutálený koumák, který<br />

bude vydávat červené krabicové<br />

víno za Pálavu, jak se<br />

událo v jedné nejmenované<br />

pražské vinotéce. Ale na podobného<br />

neřáda dostačuje řádná<br />

kontrolní inspekce.<br />

Bohužel se zde objevuje novela<br />

zákona, která komplikuje<br />

život poctivcům, kterých je<br />

mezi provozovateli vinoték<br />

drtivá většina.<br />

Novela zákona je namířena<br />

proti prodávání vína v KEG<br />

sudech, což je základ fungování<br />

všech vinoték, kterých<br />

je v ČR přes 10 000. Novela<br />

prodej vín v sudech přímo<br />

nezakazuje, ale nastavuje podmínky<br />

prodeje vín ze sudů tak,<br />

že jsou pro vinotékaře takřka<br />

nesplnitelné.<br />

Vinotékařům nezbude, než<br />

prodávat víno z tzv. Bag-in-<br />

Boxů, čímž dojde ke zdražení<br />

vína, ke ztrátě jeho konkurenceschopnosti,<br />

a tím i k přelivu<br />

zákazníků do supermarketů.<br />

Všechno nasvědčuje<br />

tomu, že zde skutečně existuje<br />

více než tříletá lobby ze strany<br />

výrobců levného, často podřadného<br />

lahvového vína, která<br />

vychází ze záměrů zlikvidovat<br />

volný trh s vínem a spotřebitele<br />

dostat do hyper super<br />

megamarketů.<br />

To, co má nahradit dosavadní<br />

KEG sudy, vypadá takto.<br />

(Ukazuje.) Kdo to neznáte,<br />

toto má nahradit prodej vína ze<br />

sudů.<br />

Jmenuje se to Bag-in-Box.<br />

Myslím, že to není špatné pro<br />

domácí spotřebu. Koupím to,<br />

strčím to do ledničky a postupně<br />

konzumuji... Ale pro prodej vína<br />

ve vinotékách v masovém<br />

měřítku je to špatné, a to zejména<br />

z hlediska zátěže životního<br />

prostředí. A stručně popíši,<br />

proč a porovnám to se současným<br />

prodejem vína v KEG<br />

sudech.<br />

Tento prázdný back in box má<br />

objem 10 litrů a váží 40 dekagramů.<br />

KEG sud má objem 50<br />

litrů. KEG sud se dá znovu<br />

naplnit, Bag-in-Box ne. Tudíž<br />

z 5 Bag-in-Boxů, což odpovídá<br />

jednomu KEG sudu, vzniknou<br />

dva kg odpadu. Průměrné<br />

množství vyčepovaného vína<br />

ve vinotéce je 25 KEG sudů za<br />

týden. Při vyčerpání stejného<br />

množství z Bag-in-Boxů<br />

vznikne 50 kg odpadů za<br />

týden, což je 200 kg odpadů za<br />

měsíc. Vzniká hrozba nahromadění<br />

obrovského množství<br />

odpadů, jehož likvidace bude<br />

kromě vlivu na životní prostředí<br />

samozřejmě také finančně<br />

náročná.<br />

Pak je zde také otázka manipulační<br />

zátěže. 80 % obsluhy<br />

ve vinotékách tvoří ženy. Manipulace<br />

s KEG sudem je nestojí<br />

takřka žádnou fyzickou<br />

námahu. Při manipulaci s tímto<br />

Bag-in-Boxem bude muset<br />

prodavačka postupně zvedat<br />

krabice s vínem až do množství<br />

asi 250 kg denně.<br />

A konečně je zde také otázka<br />

zmařených investic. Nahrazením<br />

KEG sudů Bag-in-Boxy<br />

dojde ke zmaření investic do<br />

předchozího pořízení KEG<br />

sudů a stáčecího zařízení ve<br />

výši zhruba 70 až 100 tisíc<br />

korun na jednu provozovnu.<br />

Často se odůvodňuje nutnost


přijetí novely tím, že je nutno<br />

zamezit prodeji pajcovaných<br />

vín. Ale myslím si, že cesta<br />

vede jinudy. Spočívá v tom,<br />

abychom se naučili rozeznat<br />

kvalitu a vyžadovali ji, protože<br />

o tom, co bude na straně<br />

nabídky, rozhoduje poptávka.<br />

O tom, jaké kvality budou<br />

produkty v našich obchodech,<br />

5<br />

rozhoduje kupující, čili my sami.<br />

Všechno je v našich rukou. Když<br />

budeme chtít šunty, budou<br />

obchody plné šuntů. Regály<br />

budou zaplaveny vepřovými<br />

klobásami bez vepřového, šunkovými<br />

pizzami bez šunky,<br />

ovocnými džusy bez ovoce či<br />

játrovými paštikami bez jater.<br />

A také lahvemi podezřelých<br />

roztoků s názvem víno.<br />

Na závěr. Držme se biblického<br />

„všechno zkoumejme a dobrého<br />

se držme“. A pak nám<br />

nebudou potřeba zbytečné<br />

zákony.


6<br />

Ne(z)řízená Galadegustace neměla chybu<br />

Jak uváděl v pozvánce na akci pořadatel, společnost Kupmeto, základní myšlenky<br />

Galadegustace se již 8. rokem nemění: uspořádat prezentaci hlavních dodavatelů vín na<br />

jednom místě v jeden čas a s minimem kompromisů, dodat maximální množství informací<br />

klientům, vše na profesionální úrovni. Bude se jednat o neřízenou degustaci minimálně 25<br />

vinařství v průběhu celého dne.<br />

5. října jsme vyrazili do Novoměstské<br />

radnice v osvědčené<br />

sestavě: Ondra, Honzík a já,<br />

autorka článku. Byla jsem<br />

vyzbrojena nejen smysly nachystanými<br />

na výjimečné<br />

vjemy a dojmy, ale i diktafonem,<br />

jehož prostřednictvím<br />

jsem chtěla načerpat informace<br />

od přítomných vinařů a dodavatelů.<br />

První, koho jsem zaskočila<br />

otázkami, byl Vincent Wallays,<br />

z vinařství Château du<br />

Chatelard, Terroirs Beaujolais<br />

z Francie.<br />

Mladé vinařství ležící prakticky<br />

ve středu kraje Beaujolais,<br />

obklopené vinicemi jednotlivých<br />

Cru. Škála zabírá jak<br />

Beaujolais (bílé a červené) a<br />

Beaujolais Village, tak i cru<br />

Brouilly, Morgon, Moulin-à-<br />

Vent, Fleurie a Saint-Amour.<br />

Vína ze Château du Chatelard<br />

mají společný projev: mladost,<br />

svěžest, jiskrnost.<br />

Vzhledem k tomu, že máme<br />

říjen a tudíž doba nového<br />

Beaujolais je na spadnutí,<br />

ptám se, jaké to letošní bude.<br />

„Ročník 2016 je velmi dobrý,<br />

vracíme se k výborným<br />

ročníkům s vysokým výnosem,<br />

což v roce 2015 nebylo,<br />

hrozny jsou velké, plné<br />

šťávy, právě dnes končí<br />

slizeň. Konkrétní vína máme<br />

tři: Beaujolais nouveau,<br />

Beaujolais Village nouveau<br />

a Vielle Vigne. Všechna<br />

vína jsou velmi příjemná, je<br />

to krásné mladé víno.<br />

Neměli jsme problémy s<br />

letošním mrazem, naštěstí<br />

přišel ještě před tím, než se<br />

réva zazelenala. Trochu nás<br />

potrápily kroupy, ale úrodu<br />

neohrozily. Letošní Beaujolais<br />

nouveau mohu jen doporučit, je to<br />

pěkný ročník.“


Julien Sanchez z vinařství<br />

Marrenon, jehož vinice se<br />

rozkládají v oblasti Luberon a<br />

Ventoux v Provence, nás<br />

počastoval červeným z roku<br />

2011. „Toto je to nejlepší, co<br />

jsem přivezl z Luberonu. Loni<br />

jsme na mezinárodní soutěži<br />

byli mezi 418 vinař první.<br />

Naše tajemství úspěchu? Volba<br />

nejlepších hroznů, výborný<br />

terén, skvělé barikové sudy<br />

zvané colbert, jsou to velmi<br />

krásné sudy, nakupujeme je<br />

speciálně pro tuto odrůdu.<br />

Víno v nich stráví rok a půl.<br />

Toto je tedy ročník 2011a víno<br />

z roku 2012 bude ještě lepší.<br />

Ochutnáme ho za rok.“<br />

Proč sudy colbert? Dub zimní<br />

(quercus petraea), pro sudy<br />

nejlepší, byl ve velkém rozsahu<br />

vysazován v XVII. století francouzským<br />

ministrem financí<br />

Jean-Baptiste Colbertem za<br />

vlády Ludvíka XIV, aby měla<br />

Francie dostatek dřeva pro<br />

zahájení stavby lodí a mohla se<br />

stát námořní velmocí.<br />

Vinařské družstvo Caves de<br />

7<br />

Luberon svými rozměry jednoznačně<br />

nad standardem jižní<br />

Francie – hospodařící na více<br />

než 8 tisících hektarech vinic<br />

zaujímá 2. místo v údolí<br />

Rhônu s produkcí přes 30 milionů<br />

litrů vína ročně. Jeho<br />

prestižní cuvée dokazují, že i<br />

ve velkých objemech mohou<br />

vzniknout perly. Dnes tvoří 85<br />

procent produkce vína<br />

z Luberonu a 15 procent<br />

z oblasti kolem Mont Ventoux,<br />

z toho je polovina z departementu<br />

Vaucluse, jehož<br />

správním střediskem je Avignon.<br />

Vyváží se 50 procent<br />

produkce do 25 zemí.<br />

Victorine Babé z vinařství<br />

Mas de Daumas Gassac<br />

v Languedocu nám nabídla<br />

Daumas Gassac Rouge, ročník<br />

2015: „Prodáváme ho en<br />

primeur – to znamená, že zatím<br />

je ještě v sudu a k dispozici<br />

bude v roce 2017. Mám jen<br />

jednu láhev, je to úžasný<br />

ročník, už máme objednávky<br />

na 80 procent výroby. A pak tu<br />

mám zajímavé bílé z řady<br />

Moulin de Gassac, které zraje<br />

na svazích u středozemního<br />

moře. Je v něm patrný vliv<br />

mořského povětří, slanost, jód<br />

ve vzduchu – určitě si zaslouží<br />

pozornost. Měli jsme letos<br />

nádherné hrozny, sklizeň<br />

probíhá dobře, máme opravdu<br />

výborný ročník.“<br />

Víno z Mas de Daumas Gassac<br />

nepatří k žádné prestižní<br />

apelaci, ale bývá oceňováno<br />

nejvěhlasnějšími vinařskými<br />

experty světa jako jediné<br />

Grand cru jižní Francie.


S přibývajícími vzorky, které<br />

protekly mým žádostivým<br />

hrdlem, ztrácel jazyk na ohebnosti<br />

a vyjadřování se stávalo<br />

stále méně srozumitelným. Ale<br />

na španělštinu jsem si troufla<br />

tím spíš (i když jsem se pána<br />

zastupujícího vinařství Vina<br />

Errazuriz z Chile zapomněla<br />

zeptat na jméno)<br />

„Máme skvělé klimatické podmínky<br />

i půdu, důraz klademe<br />

na ruční práci. Naše produkce<br />

vína je skvělá.<br />

Nejprve u nás působili specialisti<br />

vyškolení ve Francii,<br />

ale nyní už máme svou generaci<br />

odborníků.“<br />

Vina Errazuriz bylo založeno<br />

Donem Maximiano Errazurizem<br />

v roce 1870 v údolí řeky<br />

Aconcagua 100 km severně od<br />

hlavního města Santiaga. Don<br />

Maximiano svou houževnatostí<br />

a vytrvalostí dokázal přeměnit<br />

neúrodnou půdu ve vinice světové<br />

třídy.<br />

Dnes leží úkol udržet tradiční<br />

kvalitu vín na jeho následovníku,<br />

jímž je Eduardo Chad-<br />

8<br />

wick z již šesté generace, která<br />

se zabývá produkcí vína. Plně<br />

oddán strategie produkovat<br />

vína špičkové kvality z vlastních<br />

hroznů, vybudoval pro<br />

Errazuriz reputaci a jeho víno<br />

je „Best of Chile“.<br />

Nicolas Bauget z vinařství<br />

Bauget-Jouette v Epernay se<br />

přiznal, že vedle své práce<br />

vinaře rád hraje divadlo: „Už<br />

od mládí, baví mě to velmi,<br />

jsem milovník divadla. Ostatně<br />

prodávat víno, to vyžaduje být<br />

taky tak trochu herec, je to<br />

herecký výkon.“<br />

Champagne je zcela jednoznačým<br />

královem šumivých<br />

vín. Hlavními používanými odrůdami<br />

jsou Chardonnay, Pinot<br />

Noir a Pinot Meuinier. Pokud<br />

jsou použity jen bílé hrozny,<br />

jedná se o tzv. „blanc de<br />

blanc“, v opačném případě<br />

„blanc de noirs“. Další rozdělení<br />

je podle kategorie vinic<br />

a jejich poloh na standardní,<br />

premier cru a grand cru.<br />

Posledním, ale neméně důležitým<br />

faktorem rozdělení je<br />

označení ročníku vína, respektive<br />

jeho neoznačování -<br />

vína s konkrétně uvedeným<br />

ročníkem samozřejmě na<br />

kvalitativní škále stojí výše.<br />

Martin Severa, poslední<br />

oslovený, poněkud rozpačitě<br />

naslouchal nezřetelným otázkám<br />

ovíněné reportérky:<br />

„Jsem milovník vína, které mi<br />

chutná. Musím interpretovat<br />

slova pana Viléma Krause<br />

(prof. Ing. Vilém Kraus, CSc.,<br />

starší byl významný český<br />

odborník v oblasti vinařství a<br />

vinohradnictví – pozn. autorky):<br />

mám rád víno, které mi<br />

chutná, a chutná mi to, na které


mám právě chuť. A chuť mám<br />

jinou na jaře, jinou v létě, ráno<br />

či v poledne, večer, záleží i na<br />

jídlu. Narodil jsem se na jižní<br />

Moravě, několik let učil v jižní<br />

Francii, takže víno mě provází<br />

po celý život. Nejvíce se vyznám<br />

ve švýcarských vínech,<br />

9<br />

jezdím tam každý rok po<br />

vinicích pravidelně a velice si<br />

vážím tamějších autochtonních<br />

odrůd (například Chasselas,<br />

které se tam říká Fendat) a přístupu<br />

k vínu. Každé víno má<br />

svou oblast, musí se pít v místě,<br />

kde je doma. Víno totiž nej-<br />

víc chutná tam, kam patří. Je<br />

i lepším suvenýrem než fotka,<br />

neboť uchovává vjemy chemické<br />

ve vašem vnitřním<br />

světě, kdežto fotka nevoní,<br />

nechutná, necítíte nic.“<br />

Zdena<br />

Pěkná tečka za krásným zážitkem, že? Dále už jen obrazem beze slov...


10<br />

Jak soudruzi v Bulharsku udělali chybu<br />

Každoroční degustace společnosti Žluva v pražském hotelu Ambasador na Václavském<br />

náměstí bývá vrcholem vinařského roku. Pro onemocnění Honzy jsme se jí letos v říjnu<br />

zúčastnili pouze dva, Zdena a já.<br />

Večerem nás provedl a vybraná vína se svým<br />

neotřelým vtipem demonstroval Ivo Dvořák<br />

viceprezident Asociace sommelierů ČR,<br />

jedenáctinásobný vítěz sommelierských tuzemských<br />

soutěží, vítěz mistrovství světa a Habanosommelier<br />

2004 – Kuba. Musím tady odbočit<br />

a naprášit, že také proškolil Zdenu<br />

v sommelierském umění, ale to už je jiný příběh<br />

na jiném místě občasníku.<br />

Odcházel jsem na degustaci se smíšenými pocity.<br />

Na Španělská vína jsem se těšil, ale co tam<br />

budou dělat vína bulharská? Znám z bulharských<br />

vín staré odrůdy Mavrud, Melnik,<br />

Gamza a možná ještě Moscatel, která se k nám<br />

dovážela v nevalné kvalitě za komunismu. Je<br />

pravdou, že když jsem byl na dovolené u Černého<br />

moře, pili jsme tam nějaký Merlot<br />

ucházející kvality. K mému překvapení byla<br />

vína nejen pěkná, dokonce jsme nalezli jedno<br />

mimořádné z odrůdy Merlot. Dalším překvapením<br />

byla i velice příjemná cena (se<br />

započtením mé marže) 250 Kč. To se stalo tak<br />

že když v Bulharsku pan Žluva senior<br />

ochutnával víno, soudruzi odvrtěli ( v Turecku<br />

a v Bulharsku se na souhlas vrtí hlavou)<br />

neuvěřitelně nízkou cenu, za kterou to později<br />

ani prodat nechtěli. Ale bylo odvrtěno, a tak<br />

první dodávka šla takto velice levně. Běžná cena<br />

se pohybuje těsně pod hranicí 700 Kč. Hned na<br />

místě jsem koupil 12 lahví. Kdybych věděl, jak<br />

se po něm zapráší, koupil bych jich 120. Ale co<br />

naplat. Víno je vypité a za 700 Kč ho vezmu jen<br />

pro konkrétního zákazníka a na objednávku.<br />

Jinak se večer nesl v příjemném duchu a pěkně<br />

jsme si ho užili. Ostatně jako vždycky.<br />

Ondra<br />

Ochutnávala se nejen vína, ale i sýry, olivy,<br />

kapary, šunka, vše „od Žluvů“.<br />

Sortiment vín dodává firma Žluva bohatý a<br />

rozmanitý.


11<br />

V levandulové vinotéce je veselo!<br />

Můžete tu potkat například člověka s tykadly<br />

nebo partičku, která blbne nakvadrát...<br />

Komentáře, myslím, netřeba.


12<br />

Podzim ve znamení Martina a Beaujolais nouveau<br />

Listopadové události mají stále stejné jmenovatele: svatomartinské víno 11. 11. v 11 hodin<br />

a Beaujolais nouveau třetí čtvrtek v měsíci, což byl sice letos čtvrtek sváteční, ale u Milenky<br />

bylo otevřeno a plno.<br />

Svatomartinské bylo letos velmi vydařené,<br />

svědčí o tom už fakt, že ochutnávající se ve<br />

svých preferencí poměrně rozcházeli – takže<br />

vlastně všechna vína chutnala. Mně tedy nejvíc<br />

zaujala série od Plačka, ale vysoké bodové<br />

ohodnocení získala vína z Dufkovy<br />

provenience, líbil se i Vajbar a Moravčík.<br />

Otevřeno bylo tentokrát i v obvyklý zavírací<br />

den, v neděli, aby si milovníci vína užili toho<br />

mladého jaksepatří. Zkrátka a dobře, po<br />

svatomartinských vínech se do týdne jen<br />

zaprášilo.<br />

Ondra si tentokrát prozřetelně zjednal posilu a<br />

Jarda, ač profesí pedagog, se jako pikolík velmi<br />

osvědčil. Kmital mezi stolky, vzorně naléval<br />

vzorky, byla na něj radost pohledět. I jeho<br />

studenti by zajisté ocenili tento jeho „záskok“<br />

a hned by získal plusové body.<br />

Ani Beaujolais nouveau z vinařství Pardon et<br />

fils, Barone du Chatelard, H. Brac<br />

de la Première a Château de Gramont Villages<br />

se ve vinotéce dlouho „neohřívalo“,<br />

ochutnávalo se a hodnotilo a lahví ubývalo,<br />

neboť někteří přišedší dali na doporučení<br />

ochutnávajících a nechali si otevřít rovnou<br />

celou láhev „toho nejlepšího“. Takže to, které<br />

jsem si oblíbila já (Pardon et fils Village), už<br />

jsem si nepřechutnala, neboť došlo jako první.


13<br />

Pro poučení pár slov odborníka:<br />

Listopad s sebou každoročně přináší i dlouholetý<br />

boj mezi mladými víny. Je pravda, že o<br />

našem svatomartinském ve Francii asi nikdo nic<br />

neví, ale my o tom jejich Beaujolais nouveau<br />

víme až až. Jsem velmi rád za každou tradici,<br />

která je spojená s gastronomií, a je třeba říct, že<br />

tyto jsou s námi už mnoho let, ale také je nutné<br />

konstatovat, že mladá vína často nemají příliš<br />

co nabídnout.<br />

Tradice Svatomartinského, ač ne pod tímto<br />

názvem, vznikla za doby vlády Josefa II., kdy<br />

se v tomto období ve většině hospodářství<br />

bilancoval uplynulý rok, úroda byla pod<br />

střechou a hodnotila se i práce čeledníků. Byl to<br />

také jediný okamžik, kdy se hospodář sešel<br />

s „pracujícím lidem“ u jednoho stolu, upekla se<br />

husa a ochutnávalo se mladé víno. Aktuálně to<br />

rozhodně není o sedání u jednoho stolu s vaším<br />

nadřízeným, ale svatomartinské šílenství tu<br />

máme už nějaký ten rok a nutno podotknout, že<br />

marketing těchto vín je více než dobrý.<br />

Občas si člověk posteskne, proč vlastně<br />

nemohou být i jiná vína takto „protěžovaná“,<br />

ale on je důvod celkem jasný. Jakmile je<br />

ochutnáte, rychle zjistíte, že nejde o nijak<br />

výjimečná vína. Naopak, vlastně jsou celkem<br />

prázdná. I tak ovšem mají své kouzlo a smysl.<br />

Tradice Beaujolais nouveau vznikla někdy<br />

v 50. letech minulého století, kdy se vinaři<br />

snažili na trh umístit vína z odrůdy Gamay.<br />

Tradice třetího čtvrtka v listopadu se ustálila<br />

v 80. letech a i je třeba přiznat, že Beaujolais je<br />

asi nejlepší marketing ve světě vína všech dob,<br />

který pomohl prodat vína, která by si nikdo jen<br />

tak nekoupil. Vždyť dnes někteří vinaři doslova<br />

žijí z prodeje mladých vín. A rozhodně ne kvůli<br />

jejich chuti, ale právě kvůli tradici a již<br />

zmíněné fenomenální mediální a marketingové<br />

masáži. Mladá vína rozhodně nejsou vhodná<br />

pro delší skladování. Doporučují se vypít do<br />

konce roku, i když zkušenost nám ukázala, že<br />

občas se podaří kousek, ze kterého se stane pěkné<br />

víno až kolem Velikonoc, to ale není určitě<br />

pravidlem. A co jsou vlastně ta mladá vína?<br />

Svatomartinská i Beaujolais vína jsou svěží,<br />

ovocitá a jejich kouzlo tkví právě v té mladosti<br />

a jedinečnosti okamžiku. A pokud si mohu<br />

dovolit svůj osobní názor, já jsem určitě za ta<br />

vína česká. Možná, že se ve mně probudil patriot,<br />

který stojí za tím „svým“ českým produktem, ale<br />

možná je to tím, že mě jednoduše nebaví stále<br />

stavět všechna francouzská vína nad ta česká.<br />

Svatomartinská vína jsou mi blížší svým charakterem<br />

a naturelem a také není na škodu ani<br />

ekonomická stránka věci. Vždyť „naše“ mladé<br />

víno je k sehnání bez problémů okolo sta korun,<br />

kdežto za lahev Beaujolais zaplatíte několikanásobně<br />

víc. Nemám nic proti Beaujolais, ale<br />

musím říci, že je to jedna z mála výjimek ve<br />

světě vína, kdy opravdu od srdce rád upřednostním<br />

lokální víno před ostatními. A navíc<br />

v kombinaci s husí paštičkou nebo pečenou<br />

husou... Hmmm, kdo by si nedal?<br />

Určitě se najde mnoho lidí, kteří budou mít<br />

opačný názor, ale zkuste se na chvíli oprostit od<br />

toho, že vína z Francie budou vždy lepší, a<br />

nebojte se ochutnat i jiná vína. Třeba změníte<br />

názor a aspoň na chvíli se stanete patriotem,<br />

jakým jsem čas od času i já.<br />

Tomáš Brůha, sommelier<br />

(převzato z Lidových novin)


14<br />

Prosincové reje a klání<br />

Mikulášská besídka byla letos v levandulové vinotéce skromná. Čert přišel jeden, anděl byl<br />

taky sám samotinký a Mikuláš, ten se pro jistotu nedostavil vůbec. Tak aspoň jedna fotečka:<br />

Staňte se „Bramborovým salátníkem“ roku 2016<br />

Závěr roku a čas předvánoční patří pravidelně<br />

soutěži o nejlepší bramborový salát.<br />

Podmínkou účasti v soutěži je zaregistrování<br />

vzorku cca ½ kg bramborového salátu<br />

22. prosince 2016 do 19:00 hodin.<br />

Ochutnávají a hodnotí všichni přítomní ve<br />

vinotéce.<br />

Nejlepší bramborový salát bude vybrán tajným<br />

hlasováním všech zúčastněných. Mezi 20. a 21.<br />

hodinou bude vyhlášen vítěz, který bude<br />

odměněn 1 lahví velmi dobrého vína. Konkrétní<br />

lahev bude vybrána podle vkusu výherce.


15<br />

Kaleidoskop kuriozit a zajímavostí<br />

Co snídají slavní<br />

Ačkoli si slavné a známé osobnosti mohly nebo mohou dovolit světově proslulé šéfkuchaře<br />

a jídla nejvyšší kvality, často mají velmi extravagantní stravovací návyky a ne vždy jedí<br />

v souladu se zdravou výživou. O tom, co si oblíbily některé známé osobnosti, píše italský deník<br />

Corriere della Sera.<br />

Říká se, že snídaně je nejdůležitější jídlo z celého<br />

dne. Slavný britský politik Winston<br />

Churchill byl o tom přesvědčen do té míry, že<br />

si k snídani dopřával dva chody: prvním byla<br />

vejce v košili, toust, džem, máslo, káva s mlékem<br />

a trochu uzeniny, druhým půlka grapefruitu,<br />

který zapíjel pomerančovou šťávou<br />

a whisky se sodou.<br />

Barack Obama, který jako chlapec pracoval<br />

pro jeden americký zmrzlinářský řetězec, pak<br />

nesnášel zmrzlinu, avšak miloval proteinové<br />

tyčinky s čokoládou a arašídy a měl slabost<br />

pro nudle s krevetami, které připravovala jeho<br />

choť Michelle. Ale aby se neshodil před<br />

studenty, když se ho jednou ptali, jaké je jeho<br />

oblíbené jídlo, řekl, že to je brokolice.<br />

Donald Trump si v mládí rád dával Filet-O-<br />

Fish a Big Mac, ale nepohrdl ani pizzou,<br />

kterou však pojídal bez kůrky. Další oblíbená<br />

jídla amerického miliardáře jsou mleté maso<br />

po italsku (polpettone), dobře propečený<br />

biftek a zmrzlina s třešněmi a vanilkou.<br />

Zakladatel Apple Steve Jobs podle jeho<br />

životopisce Waltera Isaacsona měl ve zvyku<br />

konzumovat jen jeden typ jídla několikrát po<br />

sobě, a to mrkev s medem, kterou pojídal celé<br />

týdny. Jednou to přehnal do té míry, že jeho<br />

pleť nabyla oranžové barvy.<br />

Zakladatel Microsoftu Bill Gates přiznal, že<br />

miluje levné hamburgery, sýr ve spreji a dietní<br />

kolu. V sedmdesátých letech, kdy byl pouhým<br />

programátorem, vypil litry rozpustného nápoje<br />

Tang, který někdy pojídal v podobě prášku.<br />

Albert Einstein miloval smažená vajíčka a houby,<br />

jako dezert si rád dal jahody. A pokud jde o jeho<br />

výstřednosti, zbožňoval punč s celerem a jednou<br />

byl přistižen svým řidičem, jak pojídá kobylku.<br />

Hillary Clintonová si jednou přečetla článek<br />

o přínosu pálivých papriček pro imunitní systém<br />

a svůj den vždy zahajuje pozřením jedné pikantní<br />

a čerstvé papričky jalapeňo.<br />

Americký podnikatel Henry Ford byl přesvědčen,<br />

že jeho organismus je jako stroj, kterému je třeba<br />

dodávat správné palivo. Vyzkoušel na sobě<br />

některé ze svých extravagantních teorií, například<br />

se pravidelně živil plevelem ze své zahrady, který<br />

konzumoval v podobě salátu či si ho dával do<br />

sendviče.<br />

Pablo Picasso v posledních letech života<br />

dodržoval dosti přísnou dietu výhradně na bázi<br />

minerální vody, mléka, zeleniny, ryb, rýžového<br />

pudinku a vajec.<br />

Když byl Charles Darwin studentem na<br />

Cambridgeské univerzitě, byl členem Gourmet<br />

Clubu, jehož členové měli za cíl jíst co možná<br />

nejvíce vzácných živočichů. Slavný biolog tak za<br />

svůj život okusil mnohé z nich, například leguány,<br />

pásovce, pštrosy, obří želvy či výry.


16<br />

Nevěřte horoskopům aneb Všechno je jinak<br />

Znamení zvěrokruhu už vycházejí jinak, spočítala NASA. Teoreticky by se kvůli tomu měl<br />

přestavět i orloj na Staroměstském náměstí v Praze.<br />

Ekliptika je dráha, kterou Slunce pomyslně<br />

putuje po obloze, a ta se postupně mění. Kvůli<br />

nepatrnému zakolísání zemské osy již<br />

souhvězdí nejsou ve stejné poloze jako před<br />

třemi tisíci lety. Přechody jednotlivých souhvězdí<br />

už tedy dnes nejsou stejné, jako byly<br />

v dobách starých babylónských hvězdářů, kteří<br />

sestavili první zvěrokruh. Vědci jen tak pro<br />

zajímavost vypočítali nová data pro jednotlivá<br />

znamení a přidali třinácté znamení podle<br />

souhvězdí Hadonoše. „Nezměnili jsme žádné<br />

znamení zvěrokruhu, jen jsme použili matematiku.<br />

Astrologie není astronomií, je pozůstatkem<br />

dávné historie. My jsme jen poukázali<br />

na vědecké a matematické poznatky, vycházející<br />

z pozorování noční oblohy,“ cituje web<br />

Science Alert vysvětlení mluvčího NASA<br />

Dwayna Browna.<br />

Starověcí astronomové pochopitelně neměli<br />

současné znalosti o pohybu Země, Slunce<br />

a jiných hvězd, rovněž neměli představu<br />

o obrovské rozlehlosti vesmíru. Když Babylóňané<br />

před více než třemi tisíci lety vytvořili<br />

zvěrokruh, rozdělili jej na dvanáct stejných<br />

částí, aby odpovídal počtu měsíců v roce. Proto<br />

jedno souhvězdí, Hadonoše, vynechali. Na<br />

každý měsíc tedy připadalo jedno znamení, ale<br />

ani tehdy se nevázala jen k jednomu měsíci.<br />

Je třeba si uvědomit, že souhvězdí jsou různě<br />

velká, proto ani nemohou být se Sluncem<br />

v souladu po stejně dlouhou dobu. Pomyslná<br />

linie míří na souhvězdí Panny po dobu 45 dní,<br />

ale na Štíra jen týden. Kromě dvanácti souhvězdí<br />

linie směřuje 18 dní i na vynechaného<br />

třináctého Hadonoše (lat. Ophiuchus).<br />

Například během červnového slunovratu před<br />

dvěma tisíci lety se Slunce vyskytovalo mezi<br />

souhvězdími Blíženců a Raka. Letos nicméně<br />

bylo mezi Blíženci a Býkem, v roce 4609 bude<br />

ze souhvězdí Býka přecházet do Berana.<br />

Data znamení podle NASA vypadají nyní<br />

takto:<br />

Kozoroh – 20. leden až 16. únor<br />

Vodnář – 16. únor až 11. březen<br />

Ryby – 11. březen až 18. duben<br />

Beran – 18. duben až 13. květen<br />

Býk – 13. květen až 21. červen<br />

Blíženci – 21. červen až 20. červenec<br />

Rak – 20. červenec až 10. srpen<br />

Lev – 10. srpen až 16. září<br />

Panna – 16. září až 30. říjen<br />

Váhy – 30. říjen až 23. listopad<br />

Štír – 23. listopad až 29. listopad.<br />

Hadonoš – 29. listopad až 17. prosinec<br />

Střelec – 17. prosinec až 20. leden


17<br />

Vánoce jsou svátky klidu... jak pro koho<br />

Dvě procenta Čechů neslaví Vánoce vůbec, tři procenta jen občas. Vyplývá to z průzkumu<br />

společnosti GfK.<br />

Vánoce tak v ČR slaví pravidelně 95 procent<br />

lidí. Těmi, kteří je neslaví, jsou nejčastěji lidé<br />

rozvedení či ovdovělí. Z převážné většiny žijí<br />

v Praze a nejvíce jich je ve věkové kategorii od<br />

60 do 69 let.<br />

Ve srovnání s tím, jaké zvyky Češi dodržovali<br />

v dětství v době vánočního času, a tím, co<br />

plánují letos, se některé zvyky nezměnily<br />

vůbec - setkání s rodinou a přáteli, kupování<br />

dárků a zdobení stromečku. Lidé naopak<br />

budou posílat daleko méně pohlednic než<br />

dříve. V dětství je posílalo 72 procent lidí, nyní<br />

jen 28 procent.<br />

Naopak na vánočních svátcích lidem nejvíce vadí<br />

přeplněné obchody, stres z přípravy Vánoc,<br />

komerce, finanční náročnost a nakupování<br />

vánočních dárků. Mezi deseti negativními důvody<br />

respondenti uváděli i přírůstek hmotnosti během<br />

svátků. Nejméně se těší na čas strávený s nejbližšími<br />

příbuznými během vánočního času<br />

věková skupina od 15 do 19 let.<br />

Více než pětina (22 procent) lidí plánuje utratit za<br />

Vánoce částku v rozmezí mezi 5000 a 10 000 Kč.<br />

Dva z deseti Čechů pak utratí 4000 až 5000 Kč.<br />

Více než 10 000 Kč dá za dárky osm procent lidí.<br />

Pouze čtyři procenta oslovených neplánují letos<br />

vůbec nic nakupovat.<br />

Češi se podle výsledků průzkumu na Vánoce<br />

těší zejména proto, že mohou trávit čas<br />

strávený s rodinou nebo přáteli (73 procent).<br />

Druhým nejčastěji zmiňovaným důvodem je<br />

atmosféra, kterou Vánoce díky výzdobě,<br />

písním a vánočním programům vysílaných<br />

v televizi vytvářejí. Více než polovina lidí<br />

zmiňuje jídlo, které jim činí velkou radost<br />

během vánočních svátků, a téměř polovina<br />

respondentů se raduje z volna, odpočinku a také<br />

z dárků.<br />

Vánoční témata stimulují u těch osob, které jsou<br />

zvyklé Vánoce oslavovat, neurofyziologické<br />

reakce. V mozku existuje skutečná síť neuronů,<br />

která se aktivuje tváří v tvář typickým obrazům<br />

souvisejícím s oslavou narození Ježíše. Vyplývá<br />

to ze studie vědců Kodaňské univerzity, kterou


18<br />

zveřejnil časopis British Medical Journal. Ten<br />

je pověstný tím, že u příležitosti Vánoc přináší<br />

informace o poněkud svérázných, avšak z vědeckého<br />

hlediska korektních výzkumech.<br />

Studie byla uskutečněna za pomoci funkční<br />

magnetické rezonance. Zúčastnilo se jí 20<br />

dobrovolníků, kterým byl předložen dotazník,<br />

jehož cílem bylo zjistit, zda jde o osoby zvyklé<br />

slavit Vánoce. Vědci pak vytvořili dvě skupiny<br />

po deseti osobách, z nichž jedna zahrnovala lidi<br />

zvyklé Vánoce slavit a druhá ty, kteří je<br />

neslaví. V první skupině byli Dánové a ve<br />

druhé lidé pocházející ze zemí, jako je Turecko,<br />

Indie, Pákistán anebo Irák.<br />

Oběma skupinám dali vědci zhlédnout<br />

fotografie a na mnohých z nich byla vánoční<br />

témata. Vědci tak mohli zjišťovat existenci<br />

neurofyziologické reakce, která se ale projevovala<br />

pouze u osob patřících ke skupině lidí<br />

zvyklých slavit Vánoce a která se odrážela ve<br />

specifických zónách mozku.<br />

zrcadlovou reakci a imitaci fyzického stavu<br />

druhých,“ citoval je italský deník Corriere della<br />

Sera.<br />

Duch Vánoc se projevuje souborem pocitů, jako<br />

je spiritualita, radost, nostalgie, ale také potěšení<br />

ze společného stolování při dobrém jídle. Vědci<br />

si jsou samozřejmě vědomi zpola žertovného<br />

charakteru své studie a předvídají kritiku ze<br />

strany kolegů psychologů a neurologů, kteří jsou<br />

zjevně méně náchylní prožívat radost z Vánoc.<br />

Dánští vědci podezírají tyto osoby, že trpí<br />

syndromem „bah humbug“, což je jistý druh<br />

získané neschopnosti prožívat Vánoce citově.<br />

„Milionům lidí chybí vánoční duchovno, tento<br />

jev pozorujeme již mnoho let,“ uvedli vědci.<br />

Jde o skutečnou vánoční neuronovou síť, která<br />

zahrnuje senzomotorickou kůru, premotorickou<br />

korovou oblast a primární motorickou kůru,<br />

lobulus parietalis inferior a superior, což je<br />

mozková oblast situovaná poblíže vrcholku<br />

temenního laloku a korová oblast ve střední<br />

části temenního laloku.<br />

„Pravý i levý lobulus parietalis hrají určující<br />

roli v tom, jak je dotyčná osoba náchylná k duchovním<br />

otázkám,“ uvedli vědci pod vedením<br />

neurologa Anderse Haugaarda z Fakulty zdraví<br />

a lékařských věd v Kodani. „Premotorická<br />

korová oblast je důležitá v tom, jak spoluprožíváme<br />

emoce s dalšími osobami,a stimuluje


19<br />

Silvestr na dohled: pít či nepít?<br />

Ano, blíží se svátky, ke kterým do značné míry patří i zvýšená konzumace alkoholu a také<br />

rizika, že následující ráno bude zkalené nepěknou kocovinou.<br />

Pokud se jí chcete vyhnout, pak byste možná<br />

měli vědět, že nesouvisí ani tak s tím, kolik<br />

vypijete, ale s tím, co prolijete hrdlem, píše<br />

news.com.au.<br />

Všechny druhy alkoholu jsou variacemi na<br />

chemickou látku etanol a játra a mozek je<br />

odbourávají stejným způsobem. Příčinou<br />

kocoviny jsou ale převážně ingredience<br />

přidané navíc, jako je cukr a další složky,<br />

které se starají o nejbolestivější následky<br />

konzumace alkoholu.<br />

„Když trávíme alkohol, musí ho tělo přeměnit<br />

na acetaldehyd. Ten představuje zátěž pro<br />

tělesný systém a může vyvolat nepříjemné<br />

symptomy kocoviny. Ovšem pokud chcete<br />

jejich pravděpodobnost snížit, vyberte si čirý<br />

alkohol, jako je vodka,“ řekla odbornice na<br />

holistickou výživu Joko Inueová. „Vodka má<br />

nejméně toxinů způsobujících kocovinu,<br />

zvlášť ve srovnání s tmavšími destiláty, jako<br />

je whisky. A nezapomínejte alkohol střídat<br />

sklenicemi čisté vody.“<br />

Pokud jde o třeštící hlavu, u té je na vině<br />

nejčastěji dehydratace. A za nevolnost může<br />

nadměrné množství alkoholu, které dráždí<br />

žaludek a nutí ho mimo jiné produkovat příliš<br />

mnoho žaludeční kyseliny.<br />

Látky, které jsou v alkoholu navíc krom<br />

etanolu, ať už vznikly například při zrání vína,<br />

brandy či whisky, anebo je do nápoje přidal<br />

výrobce pro zlepšení chuti či barvy, mohou<br />

kocovinu ještě zhoršit tím, že naruší hladinu<br />

PH v těle.<br />

A co tradiční sváteční šampaňské? Problém<br />

přípitku spočívá v tom, že se obvykle vypije<br />

velmi rychle, a pokud je před jídlem, pak i na<br />

prázdný žaludek. „Bublinky“ jsou často spojené<br />

s kocovinou kvůli oxidu uhličitému, který je<br />

vháněn do lahví, aby se postaral o šumivý efekt.<br />

Díky tomu je alkohol také rychle absorbován do<br />

krevního oběhu.<br />

„Dostanete rychlejší vstřebávání, vyšší hladinu<br />

alkoholu v krvi – a také v mozku –, pokud pijete<br />

šampaňské namísto nesyceného alkoholu,“ říká<br />

Boris Tabakoff, profesor farmakologie Coloradské<br />

univerzity. „Zhruba dvě třetiny lidí se opijí<br />

rychleji, když pijí šampaňské nebo další sycené<br />

nápoje,“ dodal.<br />

Nejrozumnější je pít s mírou, ale můžete také<br />

vyzkoušet malé triky, které by mohly kocovinu<br />

zahnat. Traduje se, že pít se má na dobrý „základ“<br />

v podobě tučného jídla. Ale Inueová doporučuje<br />

i jiné potraviny: „Jídla, jako je brokolice, kapusta,<br />

citrón, kurkuma nebo červená řepa, jsou skvělá<br />

pro vaše játra. A také bylinky jako ostropestřec<br />

mariánský, smetánka lékařská, Phyllanthus niruri<br />

řečený drtič kamenů, lopuch či bobule<br />

klanoprašky čínské při zařazení do stravy<br />

pomáhají s fungováním jater.“


20<br />

Což takhle místo pití masáž?<br />

Masáží s červeným vínem najdete mnoho i v České republice. V americkém New Yorku však<br />

takovou masáž povýšili na novou úroveň. Tříhodinová procedura sice patří k těm dražším<br />

zážitkům, ale pro movitější milovníky vína je to takřka povinnost.<br />

Aire Ancient Baths nedávno zařadily do své<br />

nabídky zážitek, který je navzdory vyšší ceně<br />

velmi úspěšný, o zákazníky nemají nouzi.<br />

Ano, v New Yorku je vyšší koncentrace<br />

movitých lidí než jinde ve světě, ovšem<br />

koncept je to vskutku zajímavý.<br />

Nejde o to, že by klient během tzv. Rituálu<br />

červeného vína (Red Wine Ritual) u masáže<br />

popíjel, jak by mohlo někoho napadnout. Je<br />

to ještě o něco lepší – zákazníci se ve vínu<br />

rovnou koupají. Procedura začíná půlhodinovou<br />

koupelí v soukromé vaně napuštěné<br />

koncentrátem z hroznů tempranillo ze španělského<br />

vinařství Matarromera.<br />

Pak následuje také hodinová masáž, na které<br />

se podílejí hned dva maséři, aby byl zážitek<br />

intenzivnější. Masíruje se samozřejmě olejem<br />

z hroznových semínek. Detoxikační zábal<br />

z extraktu hroznových semínek doplněného<br />

o aloe vera a ženšen pak už také asi nikoho<br />

nepřekvapí.<br />

Tříhodinový zážitek vyjde v přepočtu na<br />

skoro 12 tisíc korun, o víkendu ještě o dva<br />

tisíce dráž. Teď ještě zapřemýšlet, jak našetřit<br />

na letenku do New Yorku.<br />

Pokud navštívíte lázně Yunessun Spa Resort ve<br />

městě Hakone v Japonsku, máte jedinečnou<br />

možnost užít si relaxačních a ozdravných koupelí<br />

v neobvyklých tekutinách. Můžete si tu vychutnat<br />

na 25 různých druhů lázeňské péče. Lázně ovšem<br />

nabízejí program pro celou rodinu.<br />

Každý z lázeňských bazénů je naplněn něčím<br />

jiným a má také jiný účel. Smočit se tu lze<br />

například v zeleném čaji, v červeném víně, v kávě<br />

nebo v saké.<br />

A zatímco zelený čaj zlepšuje zdraví pokožky<br />

a posiluje imunitní systém, saké koupel regeneruje<br />

pokožku a má údajně potenciál odstranit pihy,<br />

mateřská znaménka nebo vrásky. Pokud si vyberete<br />

koupel ve víně, celkově omladíte své tělo.<br />

Však se traduje, že si vinné koupele kdysi<br />

dopřávala i královna Kleopatra. A koupel v kávě<br />

připravené z vřídelní vody zase odstraňuje únavu<br />

a povzbudí i vaše smysly.<br />

Hroznový olej:<br />

podporuje regeneraci<br />

omlazuje pokožku<br />

udržuje přirozenou míru zvlhčení<br />

kůže a vynikající strukturu pokožky<br />

ochraňuje kůži před stárnutím<br />

a škodlivými vlivy vnějšího prostředí<br />

po masáží zůstává pokožka jemná,<br />

hladká, pevná a hedvábná na dotek


21<br />

Cimrman na moři<br />

Čeští vexiologové dodnes vedou debaty o autorství Československé a později české státní vlajky.<br />

Diskutuje se o tom, kdo přišel s nápadem modifikovat původní, červenobílý, slovanský prapor do podoby<br />

trikolórní vlajky s modrým klínem.<br />

Objevují se názory, že by autorem mohl být<br />

akademický malíř Jaroslav Jareš, v jehož<br />

pozůstalosti byly objeveny návrhy vlajky s černým<br />

klínem odkazujícím na husitskou tradici a s klínem<br />

modrým, který nakonec našel na vlajce své místo.<br />

My dnes už s jistotou víme, že autorem samozřejmě<br />

není nikdo jiný než génius a hrdý vlastenec Jára<br />

Cimrman. Návrh trikolórní vlajky si Cimrman<br />

přivezl ze své cesty kolem světa na palubě rakouskouherského<br />

parníku Radetzky. O tomto faktu nemají<br />

dnes cimrmanologové pochyb. Různost názorů však<br />

existuje v tom, jakou podobu vlajky Cimrman<br />

skutečně prosazoval.<br />

Tak například vídeňský cimrmanolog Erich Fiedler<br />

se domnívá, že mistr byl autorem návrhu vlajky<br />

s černým – husitským – klínem. My však víme, že<br />

profesor Fiedler se mýlí. Na scestí ho vedly<br />

Cimrmanovy fotografie polynéských žen. Zde sice<br />

byl nejednou zachycen černý klín, nejednalo se však<br />

o klín husitský. Nicméně profesor Fiedler se své<br />

domněnky chytl a svá bádání ubírá tímto směrem.<br />

Dlužno dodat, že zatím nedospěl… pardon… nikam<br />

nedospěl.<br />

Správné vysvětlení je třeba hledat jinde. A sice<br />

v oblasti karibského moře. To Cimrmanovi tak<br />

učarovalo, že ve své dávné touze dopřát vlasti<br />

alespoň kousek moře, rozhodl se tuto část oceánu<br />

vetknout do nové národní vlajky, na jejímž návrhu<br />

pracoval. Modrá barva na vlajce je tedy nadevší<br />

pochybnost symbolikou poklidného karibského<br />

moře. Tedy poklidného alespoň v době, kdy se touto<br />

oblastí plavil náš Jára Cimrman. Od té doby, co tuto<br />

oblast symbolicky připsal Čechům, začíná se<br />

tu záhadně ztrácet náklad z lodí ba dokonce i celé<br />

lodě a místo bermudského trojúhelníku se stává<br />

pověstné tím, že tu nefungují zákony… pardon<br />

přírodní zákony.<br />

Cimrmanova cesta kolem světa však neobohatila jen<br />

Čechy o jejich novou národní vlajku. Mistrův tvůrčí<br />

duch nezahálel ani na palubě zaoceánského parníku,<br />

a tak si posádka lodi Radetzky mohla brzy usnadnit<br />

komunikaci pomocí Cimrmanova palubního telegrafu.<br />

Ten předával zprávy z jednoho konce lodi<br />

na druhý a ušetřil námořníkům mnoho zbytečných<br />

kroků po rozhoupané palubě. Tato technická inovace<br />

fungovala bezvadně a těšila se velké oblibě. Tedy<br />

alespoň do okamžiku, kdy palubního telegrafu<br />

využil Cimrman k upozornění stevarda na chybějící<br />

kuvert. Cimrmanovu telegrafickou zprávu „potřeboval<br />

bych sós“ zachytil nejen stevard.<br />

Cimrmanovo volání zachytilo hned šest zaoceánských<br />

lodí, které přispěchaly na pomoc.<br />

Oblibu u posádky si Cimrman získal zorganizováním<br />

první historicky doložené soutěže<br />

krásy. Nejeden námořník, který musel překonat<br />

dlouhodobé odloučení od své ženy či dívky, byl<br />

vybaven podobenkou své milované. Soutěž o to,<br />

která je na obrázku krásnější, tak byla příjemným<br />

zpestřením dlouhé plavby. Protože muži z posádky<br />

vzhlíželi k fotografiím s nadějí, že se se ženami zase<br />

brzo shledají, dostala tato soutěž podtitul Miss dobré<br />

naděje.<br />

Zordon<br />

převzato z webu


K řadě sportů, které jsou v levandulové<br />

vinotéce provozovány téměř pravidelně, se<br />

přiřadil stolní tenis. Sice trochu specifický, ale<br />

o to vyšší byly nároky na koordinaci pohybu,<br />

postřeh a na zručnost.<br />

22<br />

Sportem k... zábavě<br />

Stále se ale na nejvyšší příčce žebříčku<br />

popularity drží lyžování. V prosinci do<br />

vinotéky přišla parta mládenců dokonce s vlastní<br />

lyží, ovšem bylo jich šest, takže Ondra<br />

musel vypomoci lyží mileneckou.<br />

Otevírali lyžařskou sezonu, proto přišli dvakrát.


23<br />

Kvíz anebo Poznej svého štamgasta!<br />

Tak jsem si myslela, že jsem všechny oklamala, a ono to bylo naopak. Pravda, když se tak na ty dvě<br />

fotky dívám, zase jsem se tak moc nezměnila... Přitom je dělí více než čtyřicet let.<br />

Dnes máte za úkol poznat štamgasty dva.<br />

Podaří-li se vám to na první pokus, připijte si<br />

s nimi. Určitě se nebudou zdráhat.<br />

... jo a co znamená citát z titulní strany? – Víno<br />

a peníze mění i mravy mudrce.<br />

Na zdraví!


<strong>Milenecký</strong> <strong>zpravodaj</strong><br />

občasník levandulové vinotéky<br />

Vydavatel:<br />

Odpovědná redaktorka:<br />

Ondra<br />

Zdena<br />

Dáno do tisku: 19.12. 2016<br />

Jelikož občasník není evidován Ministerstvem kultury, je to vlastně samizdat a jeho šíření je možné jen<br />

v prostorách Levandulové vinotéky v Obloukové ulici.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!