ORBIS SENSUALIUM PICTUS - Databook.cz

Johannes Amos ComeniusJan Amos Komenský

Původní číslo kapitoly z norimberskéhovydání 1658 / Die ursprüngliche Kapitelnummeraus der Nürnberger Herausgabe von 1658 /Original number of the chapter in the Nurembergedition 1658 / Первоначальный номер главыиз нюрнбергского издания 1658 г.Dřevoryt z levočského vydání 1685 /Holzstich aus der Levočaer Herausgabevon 1685 / Woodcut from the Levočaedition 1685 / Гравюра на дереве излевочского издания 1685 г.Dřevoryt z norimberského vydání 1658 /Holzstich aus der Nürnberger Herausgabevon 1658 / Woodcut from the Nurembergedition 1658 / Гравюра на дереве изнюрнбергского издания 1658 г.Český překladTschechische ÜbersetzungCzech translationПеревод на чешский языкČíslo kapitolyKapitelnummerNumber of the chapterНомер главыNěmecký překladDeutsche ÜbersetzungGerman translationПеревод на немецкий языкPůvodní latinský textDer ursprüngliche lateinische TextOriginal Latin textПервоначальный латинский текстDřevoryt z vratislavského vydání 1667 /Holzstich aus der Wroclawer Heraushabevon 1667 / Woodcut from the Wroclawedition 1667 / Гравюра на дереве извроцлавского издания 1667 г.Ruský překladRussische ÜbersetzungRussian translationПеревод на русский языкAnglický překladEnglische ÜbersetzungEnglish translationПеревод на английский языкKomenského Orbissensualium pictusJazyková učebniceProtože v době Komenského byla latina jazykemmezinárodní vzdělanosti a prostředkemotvírajícím cestu k vyššímu vzdělání, hledal J. A.Komenský způsob, jak se jí rychleji a snáze naučit,aby zůstalo dost času na vzdělání věcné. Jeho vlastníučitelská zkušenost, znalost tehdejších učebnica jejich kritické posouzení jej přivedlo k závěru, žeužitečná jazyková učebnice by měla žákovi přinášetnejen znalost jazyka, ale také poučení o reálnémsvětě. Proto vybral okolo 7 300 nejzávažnějšíchslov a vytvořil z nich tisíc vět, které sestavil podlevěcného principu do sta lekcí. Tak vznikla učebniceJanua linguarum reserata, která vyšla r. 1631 v Lešněpůvodně pouze s latinským textem. Komenskýsi však představoval, že zprostředkujícím jazykemk ní bude jazyk mateřský. Brzy byl pořízen překladdo polštiny a Komenský sám vypracoval českouverzi s názvem Dvéře jazyků otevřené.I když měla Janua ve světě značný úspěch, prozačátečníky byla velmi náročná, a tedy obtížná.Proto vypracoval Komenský učebnici podstatnějednodušší a příznačně ji nazval Januae linguarumreserate Vestibulum (Předsíň otevřených dveří jazyků).Završení práce na jazykových učebnicích představujeu Komenského dílo Orbis sensualium pictus.Tato nejúspěšnější a nejproslulejší učebnicevznikla zkrácením a zjednodušením textu Januya byla určena jako příprava k probírání Vestibulai Januy.Běžně užívaný název tohoto proslulého díla Orbispictus je zkrácený název, který postrádá z hlediskaautorova záměru důležité upřesnění, že jdeo svět věcí a jevů smysly chápaných nebo smyslyvnímatelných. Jasně a výrazně svůj záměr vysvětlilsám Komenský v předmluvě k tomuto dílu: Hlavnípři tom je předkládat věci smysly vnímatelné nejdřívesmyslům, aby mohly být pochopeny … Neboť nemůžemeani jednat, ani mluvit moudře, jestliže dříveneporozumíme správně všemu, co máme činit neboo čem máme mluvit. V rozumu pak nic není, co nebylodříve ve smyslech. Pilně cvičit smysly ve správnémchápání rozdílů mezi věcmi znamená klást základyveškeré moudrosti, vší moudré výmluvnosti a všemmoudrým úkonům v životě. Komenský tedy usilovalo to, aby každý výraz, který si člověk učením osvojuje,byl spojen s poznáním a pochopením předmětunebo jevu daným výrazem označeného. Protozdůrazňoval podíl sluchu, zraku, chuti i hmatu přijazykovém vyučování a požadoval, aby žák to, copojmenovává, mohl ukázat na obrázku i ve skutečnostia mohl to také namalovat.Orbis sensualium pictus představuje tedy nejdůslednějšíaplikaci didaktických názorů Komenskéhona jazykové vyučování. Originálnost Orbisutkví v tom, že každá kapitola obsahuje nejdříveobrázek k probíranému tématu a pomocí číselnýchodkazů jsou vzájemně propojeny texty s ilustracemijednotlivých předmětů a jevů.U Orbisu lze sledovat i pozoruhodný vztahk mateřskému jazyku. Jak sám Komenský napsalv předmluvě, mohl Orbis v překladu do živého jazykavést i k osvojení mateřského jazyka, a to odpočátečního čtení až po věcné učení. Aby se žákůmusnadnily počátky čtení, zařadil na začátek tzv. živouabecedu. Sám také vysvětlil, jak postupovat,aby se učení zbavilo „obtížného trápení mysli“.Uvažoval také o možnosti připojit na konci krátkougramatiku mateřského jazyka. Překlad Orbisu domateřského jazyka měl tak posloužit nejen k názornějšímupoznání, ale také k snazšímu osvojenílatiny. Komenský předpokládal i ucelené využití Orbisupro předškolní věk, a to jako obrázkové knihyk prohlížení a tím k seznamování dítěte se světem.67

Orbis jako odraz filozofických názorůKomenskéhoOrbis sensualium pictus není pouze vyvrcholenídidaktických snah autora, představuje zároveňdůležitý článek jeho pansofického úsilí. Je tak odrazemi jeho filozofických názorů. Komenský vždyusiloval o to, aby vzdělání bylo plné a ucelené. Protokoncipoval i tuto jazykovou učebnici jako smyslůmdostupnou encyklopedii a dokonce nejdříve uvažovalo tom, že ji nazve Encyklopaedia sensualiumnebo také Lucidarium. Název Orbis sensualiumpictus je tedy až dodatečný a tak i svou obraznostídětem pochopitelnější.K tomu je ovšem nezbytné dodat, že pojem encyklopedieměl pro Komenského poněkud jiný obsah,než jak jej chápeme dnes, kdy se často školevyčítá tzv. nežádoucí encyklopedismus a rozumí setím přetíženost faktografickými poznatky, neúměrnýmistupni vzdělání, popřípadě mechanicky řízenýsoubor poznatků bez sledování souvislostí mezinimi. Komenský pod slovy encyklopedie a encyklopedickýrozuměl vzdělávací soustavu v uzavřenémkruhu, v němž jsou jevy navzájem spojenyv jeden organický celek. Šlo mu tedy o vzdělánísystémové.Jak vypadá ono propojení věcí a jevů, ukazujenejlépe řazení jednotlivých kapitol Orbisu.V souladu se svým filozofickým názorem věnovalKomenský první kapitolu pojednání o Bohu, jehopodstatě a vlastnostech. V závěru kapitoly představujeBoha jako stvořitele, vládce a udržovatelesvěta. V dalších šesti kapitolách se popisuje světjako celek: nebe, živly, oblaka a země. Následujeoddíl o „plodech zemských“, mezi něž patří horya kameny jako neživá příroda, rostliny, živočichovézemští a vodní jako živá příroda; uzavřen je tentooddíl kapitolou o člověku jako nejvyšším tvoru živépřírody. V oddílu o člověku pak Komenský ukazuječlověka v jeho sedmi vývojových stupních. Popisujelidské tělo a tělesné orgány. Zvláštní kapitoluvěnuje vnějším a vnitřním smyslům. Pět vnějšíchsmyslů je zobrazeno pomocí oka, ucha, nosu, jazykaa rukou. Jako vnitřní nezobrazitelné smyslyjsou uváděny smysl pospolný, přemýšlení a paměť.Pojednáním o duši se uzavírá oddíl o člověku jedincia zároveň nejdokonalejším Božím díle. Jistě nenáhodou je zařazena i kapitola, v níž se ukazují lidédeformovaní, s výraznými rozdíly od normálníchtělesných proporcí, jako jsou obr, pidimužík, člověkdvojhlavý, hrbatý, apod. To odpovídá Komenskéhopřesvědčení, že Boží dílo postupně ztratilo svou původnídokonalost.Kapitolou 44 začíná oddíl věnovaný činnostem,jimiž se člověk zapojuje do života. Uvádí se tak světlidské práce, která do světa přírody a člověka přinášídynamický obrat tím, že člověk svou tvůrčíčinností mění přírodu, zdokonaluje sám sebe, ažse znovu dostává k Bohu jako nejvyšší dokonalosti.Proto snad tento oddíl začíná symbolicky kultivovanouzahradou. Komenský zdůvodňuje tento vstuptím, že první Adamovou prací bylo zahradnictví.Hned další kapitoly představují zemědělství a chovdobytka. Jako v mnoha dalších kapitolách nechybíani u těchto základních činností určitý pohleddo historie. Komenský totiž připomíná, patrněv souvislosti se známými pověstmi o zakladatelíchvládnoucích dynastií, kteří byli povoláváni odpluhu k vládě, že orba a chov dobytka byly dřívedílem reků a králů, kdežto v současné době jsouvěcí nejnižšího stavu. Následující kapitoly se týkajívšech základních činností a řemesel, jimiž si člověkzajišťoval stravu, pořizoval oděv a obuv, budovalobydlí. Kapitola o strojích ukazuje, jak Komenskýsledoval technická zdokonalení a vynálezy. Postupněse probírají stále náročnější druhy práce, jakojsou těžba a zpracování železné rudy, práce truhlářské,soustružnické, hrnčířské a nakonec vše, co sepotřebuje k vybavení domu a k životu v něm, tedyi hloubení studní, jakož i lázeňské, holičské a ranhojičskéslužby.Oddíl několika kapitol počínající stájemi a končícírozbitím korábu se sice na první pohled zdáponěkud nesourodý, ale jeho vnitřní vazba je dánatím, že jde o okruh činností, jimiž člověk postupněpřekonává omezení daná prostorem a časem. Jdenejen o činnosti samotné, jako je péče o koně, výrobasudů, řemenů a provazů, jízda na koni, převoza plavání, ale i o výsledky těchto činností: hodiny,dalekohled, optická skla, vozy a různé druhy lodí.Poslední kapitola oddílu připomíná, že vedle úspěchůa různých zdokonalení provází toto úsilí někdyi nezdar - někteří lidé se při rozbití korábu zachrání,avšak jiní bídně hynou a jejich zboží jde k mořskémudnu.Tematické propojení má také další okruh, věnovanýsdělování a šíření myšlenek, tj. umění psát,knize, tiskárně, škole. To, že k slovesnému uměnípřipojil Komenský jako další umělecký projevhudbu, mělo nepochybně spojitost s jeho vlastníčinností hymnografickou, jejímž výsledkem bylKancionál, vydaný r. 1659 v Amsterodamu. Filozofiepředstavuje v Orbisu souhrn všech věd; mezinimi má významné postavení věda o čísle, protožeje předpokladem ke zkoumání jiných vědních oblastí.Pak následuje zeměměřičství a poznávání tělesa jevů mimozemských. Několik schematickýchnákresů přibližuje dobové astronomické poznatky,ovšem z hlediska geocentrického názoru (to bylopozdějšími editory upravováno). Mapou tehdejšíEvropy se celý soubor týkající se vědeckého poznáníuzavírá.Oblasti morálního formování člověka věnovalKomenský oddíl etiky, do něhož zařadil jak obecnépoučení o morálce, tak celý soubor lidských ctností:opatrnost, píli, střídmost, statečnost, trpělivost,lidskost, spravedlnost a štědrost. Etika tak obsahujenávod, jak má člověk řídit sám sebe.Oddíl týkající se společenského života začínámanželstvím, které představuje jeho základní článek.Pak následují vyšší články, jejich řízení a spravování.Ze společenského života nevyloučil Komenskýani kejklíře, divadlo a různé hry. Královstvím,jeho správou a vojenskými záležitostmi se uzavíráčást týkající se světské moci. Pak následuje oddílvedoucí člověka k moci nejvyšší. K Bohu se člověkpřibližuje prostřednictvím náboženství. Ta uvádíKomenský ve vývojové linii od pohanství, židovstvíke křesťanství a nakonec i mohamedánství, jež jevysvětleno jako směs všech náboženství předcházejících.I když je křesťanství vyloženo nejpodrobněji,pro ostatní náboženství je příznačná věcnostpojednání bez jakéhokoliv projevu náboženskénesnášenlivosti. V předposlední kapitole o Božíspravedlnosti varuje Komenský před pověrami,ďáblovými úklady a různými čaroději, svádějícímičlověka ze správné cesty. Posledním soudem, kterýzajišťuje spravedlivým věčnou blaženost, se dílouzavírá a zároveň se uzavírá celý cyklus, který odBoha vyšel a k němu se opět vrátil.Uvedený vzdělávací cyklus znamená ve svépodstatě konkrétní didaktickou aplikaci obecnýchpansofistických ideí Komenského, jež později našlysvé nejobsažnější vyjádření v díle O nápravě věcílidských. Celý didaktický systém Komenskéhovychází z pevného filozofického základu. Na místěje třeba podotknout, že Komenský byl u nás dřívemnohdy představován jako vynikající pedagoga nebyl doceňován jeho přínos jako filozofa a filozofavýchovy. Jeho názory tvořivě rozvíjela českáneoficiální větev filozofického bádání, představovanápředevším profesorem Janem Patočkou a jehožáky.Komenský jako filozof vycházel z Bohem danéhořádu a byl přesvědčen, že člověk má v něm svémísto. Lidské poslání člověka na tomto světě je jehospolupráce při směřování k nejvyššímu cíli. Důrazpoložil na aktivitu člověka, na jeho tvůrčí činnost,na jeho schopnost sebezdokonalování. Komenskýjako nikdo před ním poznal vysokou hodnotu lidsképráce a tvůrčí činnosti člověka.8 9

Cesta k uživatelům dílaCesta Komenského díla Orbis pictus k českémučtenáři nebyla ani snadná, ani rychlá. Komenskýměl latinský text díla připraven již v době svéhopobytu v Uhrách v Sárospataku (1650-1654), kambyl pozván uherskou šlechtou, aby pomohl při školskéreformě. Avšak pro tamější tiskárnu nebylosnadné zhotovit obrázky a ani maďarský text, paralelnítextu latinskému, nebyl včas hotov. Komenskýpak poslal z Lešna svůj text tiskaři Michalu Endterovido Norimberka. To se stalo ještě před známýmpožárem, jehož ničivé síle podlehly ostatní rukopisyKomenského. Tím byl Orbis zachráněn. Endteropatřil k latinskému textu německý překlad básníkaZikmunda von Birken. Orbis sensualium pictustak poprvé vyšel v Norimberku r. 1658 jako dvojjazyčnévydání. Pro veliký úspěch díla se jeho druhévydání objevilo již r. 1659, následovala mnohá dalšívydání, také čtyřjazyčné s italštinou a francouzštinoua trojjazyčné s maďarštinou. V latinsko-německéverzi se Orbis rychle rozšířil jako učebnicev městech severního a středního Německa.Orbis sensualium pictus velmi brzy pronikli do Anglie a rychle dosáhl obliby. Již v r. 1659 bylvytištěn v Londýně se zajímavou předmluvou vydavateleCharlese Hoola, který jej přivítal jako uskutečněnívlastní myšlenky. Jsou známá i další anglickávydání, dvanácté vydání, o které se zasloužilWilliam Jones, bylo vytištěno r. 1798 v New Yorku.Orbis pictus se stal užívanou a oblíbenou učebnicív Dánsku a Švédsku. Na jeho životnost a působivostmělo vliv i to, že byl upravován a rozšiřovánpodle aktuálních potřeb. Jeho světová obliba vyvrcholilav letech 1670-1680.Pro šíření Orbisu v Polsku mělo velký významměsto Vratislav. Péčí nakladatele Kašpara Mülleravyšel poprvé v r. 1667 v jazycích latinském, francouzském,německém a polském. Jsou známá i pozdějšíčetná trojjazyčná vydání s polštinou a existuje takédvojjazyčné vydání latinsko-polské.Z latinsko-německo-maďarské úpravy Endterovyvycházeli později nakladatelé v Uhrácha Sedmihradsku. Pro vznik českého textu Orbisuje významné čtyřjazyčné vydání z r. 1685 z tiskárnySamuela Brewera v Levoči. V tomto známémvydání následuje po textu latinském, německéma maďarském ještě čtvrtý text, který je směsí nejenčeských a středoslovenských jazykových prvků,ale i některých prvků východoslovenských,podobných polštině, popřípadě i prvků polských.Zvláštní ráz tohoto textu, který reprezentuje přípravnoufázi spisovné slovenštiny, může být vysvětlenkolektivní prací na jeho vzniku, pobytemjednoho autora, nejspíš Daniela Horčičky-Synapia,v různých jazykových oblastech, částečně i zásahemsazeče aj. Latinský název Orbis sensualiumpictus je v tomto vydání přeložen jako Svět viditedlný.Rytiny zhotovil Jonáš Bubenka. Dílo bylo znovuvydáno v r. 1728, avšak již s textem opravenýmsměrem k biblické češtině. Tato oprava Jiřího Bahylapředstavuje skutečný první český text.První ruský překlad Orbisu byl pořízen za vládyPetra Velikého. Měl sloužit moskevské vyšší škole,zůstal však v rukopise a je uložen v petrohradskéknihovně akademie věd. První dochované vydáníOrbisu s ruským textem vyšlo v r. 1760 v pětijazyčnépodobě pod názvem Видимый светъ. Šloo první vydavatelský čin nově založené moskevskéuniverzity z podnětu M. V. Lomonosova.Uplatnění Orbisu v Rakousku dlouho nebylomožné. Až piaristický pedagog P. Gracián Marx sezasloužil o jeho vydání v r. 1756 a využití jako gymnazijníučebnice. Šlo o výbor obsahující 82 kapitolyz původního norimberského vydání. Povolena bylai verze s českým textem, ale ten vyšel pouze jednou,a to v r. 1779. Z Marxova výboru vycházely dalšíúpravy. Pro češtinu má význam vydání profesoragymnázia v Sárospataku Jana Szombathyho, kterýpřipojil ještě k textu latinskému a německému textmaďarský a ve vydáních z r. 1798, 1806 a 1820 i textčeský. Tradice Orbisu se v Uhrách a Sedmihradskudržela ještě dlouho do 19. století.Vedle cest zprostředkovaných přes Uhry a Vídeňse ukázala jako zvlášť významná třetí cestaOrbisu do Čech, a to z polské Vratislavi. Tamějšínakladatel byl ve styku s německými Endtery.Když pak Endterové přestali mít na vydávání Orbisuzájem, prodali rytiny s druhou garniturouštočků tiskaři Wilhelmu Bog. Kornovi. Ten vydalčtyřjazyčný latinsko-francouzsko-německo-polskýOrbis r. 1805 a 1818.V době národního obrozeníse druhé vydánítohoto Orbisu dostalo dorukou profesoru gymnáziav Hradci Králové JosefuChmelovi. Myšlenkadát českému čtenáři Komenskéhodílo Chmelutak zaujala, že sám pořídilnový překlad do češtinya získal pro vydání nakladateleJana HostivítaPospíšila. Odkoupili odSrovnání ilustrací ze 17. a 19. století / Vergleich derIllustrationen aus dem 17. und 19. Jahrhundert / Comparisonof the illustrations from the 17 th and 18 th centuries/ Сравнение иллюстраций 17 и 19 вековvratislavského nakladateleštočky, a tak vyšlor. 1833 v Hradci Královénové vydání latinskoněmecko-česko-polskofrancouzské.Díky promyšlenémuúsilí editorai nakladatele, kteří získaličetné předplatitele, dostalse Orbis sensualium pictus konečně i do širší českéčtenářské veřejnosti. Za čtyři měsíce bylo prodáno5 300 výtisků. Pospíšilové vydávali Orbis i později,v Hradci Králové a v Praze, avšak již bez polštiny.Životnost Orbisu byla veliká, našel si cestui do odborných škol, a to jako konverzační českoněmeckápříručka. Pod názvem Orbis pictus v řečičeské a německé vyšel v úpravě Františka Patočky,profesora na reálném gymnáziu v Táboře. Obrázkypořídil Jan Kostěnec, profesor na reálných školáchv Pardubicích. Vydal jej L. Kober r. 1870 v Praze.Úprava profesora Patočky je poměrně značná, jdev ní zejména o doplnění partií o hospodářskýchstrojích, železnici, továrně apod. To vše ukazuje napraktický a aktuální účel příručky: „...aby žáci nabyliznalosti z oboru hospodářství,průmyslu, a naučilise správně českým názvůmzde se naskytujícím,a za druhé, aby na základětěchto vědomostí naučili setaké pojmenováním těmtov jazyku německém.“ Obrázkyjsou pouze tam,kde je to nezbytné propochopení textu.Orbis pictus je zajímavýmdokladem o živýchstycích s jihoslovanskoukulturou. Vydal jej J. Benešv Českém Brodě jakonovou polyglotu s názvemСвет у сликамаv jazyce srbském, českém,německém a francouzském.Vydání nenídatováno a je bez latiny.Jeho hlavní účel vysvětlilpřekladatel do srbštinyJovan M. Popovič v úvodnímdopise. Šlo mu o to, aby se pomocí OrbisuSrbové snadno naučili česky a Češi srbsky. Prototaké bylo na konci připojeno poučení o výslovnostia přízvuku v češtině. Úvod je datován r. 1913. Vydání,hotové již v r. 1914, bylo však za první světovéválky zkonfiskováno, k jeho dotištění a dodání do10 11

Srbska došlo až po válce. Touto podobou Orbisu,která měla sloužit k poznání a praktickému osvojenídvou slovanských jazyků, končí u nás užití Orbisujako jazykové učebnice. V pozdějších edicích jde jižo jeho vydání jako kulturní památky nebo pramenepro vědeckou práci.Roku 1929 vyšel v Brně Orbis pictus jako 10.svazek velké edice Veškerých spisů Jana AmoseKomenského. Bylo to kritické vydání, které připravilHertvík Jarník s obsáhlou studií o vnějšíchdějinách díla.S odvoláním na záměr Komenského, aby Orbissloužil i v národní škole jako čítanka a učebniceprvouky, bylo milovníkům kulturních památek určenočeské jednojazyčné vydání Orbisu z r. 1941.Mělo připomenout a uctít nejen památku J. A. Komenskéhou příležitosti 270. výročí jeho úmrtí, alei dílo obrozeneckých pracovníků Josefa Chmelya Jana Hostivíta Pospíšila. Český text podle Chmelovapřekladu připravil a částečně modernizoval Fr.Oberpfalcer. S úvodem J. Hendricha jej vydal Fr.Borový v Praze. Díky grafické úpravě F. Muzikyi zdařilému využití starých štočků, které J. H. Pospíšilodkoupil z Vratislavi, vznikla tak kniha důstojněreprezentující naši národní kulturu a posilujícív době okupace národní sebevědomí.Poměrně značně bylo u nás rozšířeno i jubilejníčtenářské vydání k 350. výročí narození Komenského.Vydal jej r. 1942 Fr. Strnad na KrálovskýchVinohradech jako 8. svazek knihovny Růžový paloučekza redakce Antonína Dolenského s textemlatinským, německým a českým, a to s vynechánímkapitoly o židovském náboženství.Fotolitografickým přetiskem čtyřjazyčného vydánílevočského z r. 1685 je jubilejní vydání Státníhopedagogického nakladatelství v Praze, které vyšlov r. 1958 jako první a v r. 1979 jako druhé nezměněnévydání. Jeho významnou součástí je zasvěcenýdoslov Jiřiny Popelové.V nakladatelství Československé akademie vědbyl vydán v r. 1970 dvojjazyčný latinsko - německýOrbis sensualium pictus jako součást velkého vědeckéhovydání Díla Jana Amose Komenského 17(J. A. Comenii Opera omnia). Toto kritické vydáníbylo uskutečněno zásluhou editorů JaromíraČervenky (latinský text) a Stanislava Králíka (německýtext), kteří vyšli z norimberských vydáníz r. 1659 a 1662. Doslov k tomuto vydání napsalaMarta Bečková.Předkládaný netradiční výbor z Komenskéhodíla Orbis sensualium pictus chce být živým odkazemautora. Proto se týká především světa lidskýchčinnosti. To znamená, že byly vybrány z díla ty části,které nejvýrazněji ukazují jednotlivé činnosti člověka,popřípadě jejich výsledky hmotné i duchovní.Jde nám o to, abychom ukázali dynamičnost Orbisui to, jak Komenský dovedl zhuštěně a pregnantněvystihnout to, co je podstatné pro jednotlivéčinnosti. Zatímco první část Orbisu utrpěla na svéaktuálnosti změnami, které přinesl rozvoj lidskéhopoznání, kapitoly ukazující svět lidské práce působísvěže jako zajímavé dokumenty o způsobu životaa lidském snažení v době, kdy žil jejich autor, popřípaděještě v dobách starších.Naděžda KvítkováLiteratura• ČAPKOVÁ, D.: Dílo Komenského a myšlení 17. století.Filozofický časopis, roč. XXXV, č. 6, s. 941-949.• ČAPKOVA, D.: Některé základní principy pedagogickéhomyšlení Komenského. Rozpravy ČSAV(XXXVII), Praha 1977.• ČAPKOVA, D.: Vzdělávání malých dětí v pojetí univerzálníhoceloživotního vzdělávání v díle J. A. Komenského.Praha Univerzita 17. listopadu 1971.• FLOSS, P.: J. A. Komenský a vědy o přírodě a člověku.Krajský pedagogický ústav Olomouc 1983.• HÁDEK, K: Komunikativní vztahy jako interpretačníhledisko při klasifikaci jazykových jevů. In AUPO,Philologica 55, 1987, s. 91-95.• JARNÍK, H.: Předmluva k vydání 10. sv. Veškerýchspisů Jana Amose Komenského. Brno 1929.• PATOČKA, J.: Filozofické základy Komenskéhopedagogiky. In: Komeniologické studie I. Praha: OI-KOYMENH 1997, s. 164-231.• Otázky současné komeniologie. Praha Academia1981.• POPELOVÁ, J.: Epilog. In: Orbis sensualium pictus.SPN Praha 1979.• ŠKARKA, A.: Jan Ámos Komenský. In: Dějiny českéliteratury I. Starší česká literatura. Praha 1959,s. 412-454.• VESELÝ, J.: Komenský jako předchůdce současnéteorie vyučování cizím jazykům. In: Jan Amos Komenský.Příspěvky z komeniologické konferencepořádané Pedagogickou fakultou v Hradci Královéve dnech 8.-11. října 1970, SPN Praha 1972, s. 51-54.• Vybrané spisy Jana Amose Komenského. SvazekIV. Výbor z obecné porady o nápravě věcí lidskýcha z věcného pansofického slovníku. SPN Praha 1966(Úvod J. Červenky s. 16-53).Ediční poznámkyVýběr z díla Orbis sensualium pictus tematicky vztaženýke světu lidských činností – celkem 60 kapitol – vyšelr. 1991 jako první vydání v nakladatelství Trizonia. Bylvšak připravován ještě před rokem 1989, a to původněpro Státní pedagogické nakladatelství se záměrem prouplatnění při cizojazyčném vyučování jako doplňkovýtext. Je zcela pochopitelné, že zájem o latinu tehdy nebyl,a proto byl výběr připravován jen ve čtyřech živýchjazycích, tj. v češtině, němčině, angličtině a ruštině. Textredakčně zpracovaný pro tisk však v době organizačníchzměn neměl naději na brzké vydání v SPN a tak se stalo,že byl přenechán soukromému nakladateli.Nové upravené a rozšířené vydání v nakladatelstvíMachart bylo doplněno o původní latinský text J. A. Komenskéhoz norimberského vydání, který vyšel v kritickéedici r. 1970 v nakladatelství ACADEMIA. Dále bylypřidány kapitoly, které charakterizují ideová východiskajejich autora (Bůh, svět, smysly, ctnosti a náboženství).Zcela nově byla řešena i grafická úprava. Latinský textjako výchozí je uveden samostatně hned nad příslušnýmiobrázky. Mutace v živých jazycích jsou vedeny tendencí,aby odpovídaly současnému dnešnímu vyjadřování.Proto se poměrně často odlišuje český text, zejménav pořádku slov, od původní latinské předlohy i staršíchčeských překladů, poněkud omezeno je proti latině užitítzv. nepravých vět vztažných i přechodníkových vazeb.Pro větší významovou zřetelnost bylo někdy třeba zopakovatpodmět nebo jej vyjádřit pomocí substantiva místozájmena, ojediněle bylo provedeno zkrácení textu, jestližeto bylo účelné z hlediska dnešního čtenáře.K základní české verzi jsou připojeny její překladydo současných živých jazyků. Protože poměr současnýchjazyků k sobě navzájem je jiný, než byl v době vzniku Orbisujejich vztah k latině, která představovala určitý ideála vzor, ukázalo se nyní jako vhodnější otisknout v každémjazyce celý text souvisle bez dřívějšího členění.I když dnes již nebude výběr sloužit výuce cizíchjazyků jako základní učebnice, byli bychom rádi, kdybypodpořil zájem o cizojazyčné vzdělání a našel uplatněníjako soubor prohlubujících textů, které rozšiřují pohledna to, co se v průběhu tří a půl století změnilo v poznánísvěta i ve vyjadřování o něm.Obrazová část našeho Orbisu chce připomenout třirůzná vydání: velké obrázky vycházejí ze starých štočkůpoužitých v edicích J. H. Pospíšila a Jar. Pospíšila, kteréúspěšně posloužily i jako součást českého jednojazyčnéhovydání v r. 1941; menší obrázky vedle sebe jsou přejatyz vydání norimberského a levočského. Rozdíl je ovšemv tom, že dříve šlo vždy o přímé tiskařské využití štočků,kdežto dnes jde o jejich fotografické přenesení v podoběodpovídající novému formátu publikace.12 13

Comenius’ Orbissensualium pictusSprachlehrbuchDa zu Comenius’ Zeiten Latein internationaleBildungssprache und Mittel zu höherer Bildungwar, suchte Comenius eine Möglichkeit, wie manes schneller und leichter lernen kann, damit mehrZeit für die Sachausbildung bleibt. Seine eigene Erfahrungals Lehrer, Kenntnis der damaligen Lehrbücherund ihre kritische Beurteilung brachtenihn zu der Schlussfolgerung, dass ein nützlichesSprachlehrbuch dem Schüler nicht nur Sprachkenntnissevermitteln sollte, sondern auch Belehrungüber die reale Welt. Deshalb wählte er 7 300der wichtigsten Wörter aus und bildete mit ihnentausend Sätze, die er nach dem Sachprinzip zu hundertLektionen zusammenstellte. So entstand dasLehrbuch „Janua linguarum reserata“, das 1631in Lešno (Lissa) ursprünglich nur mit dem lateinischenText erschien. Comenius plante jedoch, dassdie Vermittlungssprache dazu die Muttersprachesein wird. Bald wurde eine Übersetzung ins Polnischeerstellt und Comenius arbeitete selbst dietschechische Version aus mit dem Titel „Die geöffneteSprachenpforte“.Auch wenn Janua weltweit einen bedeutendenErfolg hatte, war sie für Anfänger sehr anspruchsvollund daher schwierig. Deshalb arbeitete Comeniusein wesentlich leichteres Lehrbuch ausund nannte es sprichwörtlich „Januae linguarumreserate Vestibulum“ (Vorraum der geöffnetenSprachenpforte).Den Höhepunkt der Arbeit an Sprachlehrbüchernstellt Comenius’ Werk „Orbis sensualiumpictus“ dar. Dieses erfolgreichste und berühmtesteLehrbuch entstand durch die Kürzung undVereinfachung des Textes von Janua und sollte alsVorbereitung für die Durchnahme von Vestibulumund Janua dienen.Der häufig verwendete Titel dieses berühmtenWerkes „Orbis pictus“ ist ein verkürzter Titel,der vom Standpunkt der Absicht des Autors dierichtige Präzisierung vermisst, dass es sich umeine Welt von Dingen und Erscheinungen handelt,die sinnlich begriffen und wahrgenommenwerden. Comenius selbst hat seine Absicht imVorwort zum Werk klar und deutlich ausgedrückt:„Das Wichtigste dabei ist, den Sinnen zuerst sinnlichwahrnehmbare Dinge vorzulegen, damit sie begriffenwerden können … Denn wir können weder handelnnoch klug reden, bevor wir nicht alles richtigverstanden haben, was wir tun und wovon wir redensollen. Was nicht zuerst in den Sinnen war, ist dannim Verstand nicht enthalten. Die Sinne im richtigenBegreifen der Unterschiede zwischen den Dingen fleißigüben bedeutet, Grundlagen aller Weisheit, allerweisen Beredsamkeit und aller weisen Handlungenim Leben zu legen.“ Comenius war also bemüht,dass jeder Ausdruck, den man sich durch Lernenaneignet, mit dem Erkennen und Verstehen desGegenstandes oder der durch den gegebenen Ausdruckbezeichneten Erscheinung verbunden ist.Deshalb betonte er den Anteil von Hör-, Seh-, Geschmack-und Tastsinn beim Sprachunterricht undverlangte, dass der Schüler das, was er benennt,auf dem Bild und in der Wirklichkeit zeigen sowiezeichnen kann.„Orbis sensualium pictus“ stellt also die konsequentesteAnwendung didaktischer Ansichten vonComenius über den Sprachunterricht dar. Die Originalitätvon Orbis besteht darin, das jedes Kapitelzunächst ein Bild zum behandelten Thema enthältund die Texte mit den Illustrationen der einzelnenGegenstände und Erscheinungen durch numerischeHinweise verbunden sind.Bei Orbis ist eine bemerkenswerte Beziehungzur Muttersprache zu beobachten. Wie Comeniusselbst im Vorwort schrieb, konnte Orbis beimÜbersetzen in eine lebendige Sprache auch zurAneignung der Muttersprache führen, und zwarvom anfänglichen Lesen bis zum Sachlernen. Umden Schülern die Leseanfänge zu erleichtern, führter am Anfang das sog. lebendige Alphabet an. Ererklärte auch selbst, wie man vorgehen muss, umdas Lernen von „beschwerlicher Geistesquälerei“zu befreien. Er überlegte auch, am Ende eine kurzeGrammatik der Muttersprache hinzuzufügen.Die Übersetzung von Orbis in die Muttersprachesollte so nicht nur einer anschaulichen Erkenntnis,sondern auch einer leichteren Aneignung von Orbisim Vorschulalter, und zwar als ein Bilderbuchzum Anschauen und somit zu einer Bekanntmachungmit der Welt dienen.Orbis als Widerspiegelung philosophischerAnsichten von Comenius„Orbis sensualium pictus“ ist nicht nur ein Höhepunktder didaktischen Bemühungen des Autors,sondern er stellt zugleich auch ein wichtigesGlied seiner pansophischen Bestrebungen dar. Erist also auch eine Widerspiegelung seiner philosophischenAnsichten. Comenius hat sich stets umeine volle und ganzheitliche Bildung bemüht. Deshalbkonzipierte er auch dieses Sprachlehrbuchals eine den Sinnen zugängliche Enzyklopädieund erwägte anfänglich sogar sie Encyklopaediesensualium oder auch Lucidarium zu nennen. DerTitel „Orbis sensualium pictus“ entstand also erstnachträglich und ist mit seiner Bildhaftigkeit denKindern auch verständlicher.Dazu ist allerdings hinzuzufügen, dass derBegriff Enzyklopädie für Comenius eine etwasandere Bedeutung hatte, als wir ihn heute verstehen,wo man der Schule oft sog. unerwünschtenEnzyklopädismus vorwirft. Darunter versteht manÜberlastung mit faktographischem Wissen, dasder entsprechenden Bildungsstufe nicht adäquatist, bzw. einen mechanisch gesteuerten Komplexvon Kenntnissen ohne Bewusstsein der Zusammenhängezwischen ihnen. Comenius verstandunter Enzyklopädie und enzyklopädisch ein Bildungssystemim geschlossenen Kreis, in dem dieErscheinungen miteinander zu einem organischenGanzen verbunden sind. Es ging ihm also um einesystemhafte Bildung.Wie diese Verknüpfung von Dingen und Erscheinungenaussieht, zeigt uns am besten dieReihenfolge der einzelnen Kapitel des Orbis. InÜbereinstimmung mit seiner philosophischenAnschauung widmete Comenius das erste KapitelGott, seinem Wesen und seinen Eigenschaften. AmEnde des Kapitels stellt er Gott als Schöpfer, Herrscherund Erhalter der Welt dar. In den weiterensechs Kapiteln beschreibt er die Welt als Ganzes:Himmel, Elemente, Wolken und Erde. Es folgt derAbschnitt über die „Erdfrüchte“, zu denen Bergeund Steine als nichtlebendige Natur, Pflanzen undTiere auf der Erde und im Wasser als lebendigeNatur gehören; dieser Abschnitt schließt mit einemKapitel über den Menschen als das höchsteGeschöpf der lebendigen Natur. Im Abschnittüber den Menschen zeigt dann Comenius denMenschen in seinen sieben Entwicklungsstufen.Er beschreibt den menschlichen Körper und dieKörperorgane. Ein besonderes Kapitel widmet erden äußeren und inneren Sinnen. Die fünf äußerenSinne sind abgebildet durch Auge, Ohr, Nase,Zunge und Hände. Als innere nicht abbildbareSinne sind der Sinn für Gemeinschaft, Nachdenkenund Gedächtnis angeführt. Der Abschnittüber den Menschen als Individuum und zugleichdie vollkommenste Schöpfung Gottes schließt mitder Behandlung über die Seele ab. Sicher nicht zufälligist auch das Kapitel enthalten, in dem auchdeformierte Menschen gezeigt werden, mit mar-14 15

kanten Abweichungen von normalen körperlichenProportionen, wie z. B. Riese, Zwerg, zweiköpfigerMensch, Buckliger usw. Dies entspricht Comenius’Überzeugung, dass das Werk Gottes allmählichseine ursprüngliche Vollkommenheit verloren hat.Mit Kapitel 44 beginnt der Abschnitt, derden Tätigkeiten gewidmet ist, mit denen sich derMensch ins Leben eingliedert. Es wird die Weltder menschlichen Arbeit gezeigt, die in die Weltder Natur und des Menschen eine dynamischeWende bringt, indem der Mensch mit seinerschöpferischen Tätigkeit die Natur verändert, sichselbst vervollkommnet, bis er wieder zu Gott alshöchster Vollkommenheit zurückkehrt. Deshalbbeginnt wohl dieser Abschnitt symbolisch miteinem gepflegten Garten. Comenius begründetdiesen Einstieg damit, dass Adams erste Arbeitder Gartenbau war. Gleich die folgenden Kapitelstellen Landwirtschaft und Viehzucht dar. Ebensowie in vielen weiteren Kapiteln fehlt auch bei diesengrundlegenden Tätigkeiten nicht ein gewisserBlick in die Geschichte. Comenius erinnert nämlich,offenbar im Zusammenhang mit bekanntenSagen von den Gründern herrschender Dynastien,die vom Pflug zum Regieren berufen wurden, dassAckerbau und Viehzucht früher die Arbeit vonHelden und Königen waren, während sie gegenwärtigeine Sache des niedrigsten Standes sind.Die folgenden Kapitel betreffen fast alle grundlegendenTätigkeiten und Gewerbe, mit denen sichder Mensch Nahrung besorgte, Bekleidung undSchuhe erzeugte und seine Wohnstätte baute.Das Kapitel über die Maschinen zeigt, wieComenius technischen Fortschritt und Erfindungenverfolgte. Es werden Schritt für Schritt immeranspruchsvollere Arbeiten behandelt, wie Gewinnungund Verarbeitung von Eisenerz, Tischler-,Drechsler-, Töpferarbeiten und schließlich alles,was man zur Hauseinrichtung und zum Wohnenbraucht, also auch Brunnenausschachtung sowieBäder-, Barbier- und Feldscherdienstleistungen.Der Abschnitt einiger Kapitel, mit Ställen beginnendund mit Schiffbruch endend, scheint zwarauf den ersten Blick etwas heterogen, aber seineinnere Bindung ist dadurch gegeben, dass es sichum einen Tätigkeitsbereich handelt, bei dem derMensch stufenweise Raum- und Zeitbeschränkungenüberwindet. Es handelt sich nicht nur um Tätigkeitenselbst, wie Pferdezucht, Herstellung vonFässern, Riemen und Leinen, Pferdereiten, Fährmanndiensteund Schwimmen, sondern auch umErgebnisse dieser Tätigkeiten: Uhren, Ferngläser,optische Gläser, Wagen und verschiedene Schiffsarten.Das letzte Kapitel erinnert daran, dass dieseAnstrengungen neben Erfolgen und verschiedenenVervollkommnungen manchmal auch Misserfolgbegleitet – einige Leute werden beim Schiffbruchgerettet, aber andere gehen elend unter undihre Ware sinkt auf den Meeresgrund.Thematisch verbunden ist auch der weitereBereich, der der Mitteilung und Verbreitung vonGedanken gewidmet ist, d.h. der Kunst des Schreibens,dem Buch, dem Druck, der Schule. Dass Comeniuszu der Wortkunst auch eine andere Kunst,die Musik, hinzufügte, hing zweifellos mit seinereigenen hymnographischen Tätigkeit zusammen,dessen Ergebnis das 1659 in Amsterdam herausgegebeneKantional war. Die Philosopie stellt imOrbis die Zusammenfasssung aller Wissenschaftendar; unter ihnen nimmt die Wissenschaft derZahlen eine bedeutende Stellung ein, weil sie dieVoraussetzung für die Erforschung anderer Wissenschaftsbereicheist. Dann folgen Landvermessungund das Kennenlernen von überirdischenKörpern und Erscheinungen. Einige schematischeZeichnungen verdeutlichen uns zeitgenössischeastronomische Erkenntnisse, allerdings vomStandpunkt des geozentrischen Weltbildes (dieswurde von späteren Herausgebern geändert). Mitder Landkarte des damaligen Europas schließtder ganze Komplex der wissenschaftlichen Erkenntnisab.Dem Bereich der moralischen Formung desMenschen widmete Comenius den AbschnittEthik, in den er sowohlallgemeine Belehrungenüber die Ethik als auchden ganzen Komplexmenschlicher Tugendenaufnahm: Vorsichtigkeit,Fleiß, Mäßigkeit, Tapferkeit,Geduld, Menschlichkeit,Gerechtigkeit undFreigiebigkeit. Die Ethikenthält auch eine Anweisung,wie der Menschsich selbst leiten soll.Der Abschnitt überdas gesellschaftliche Lebenbeginnt mit der Ehe,die sein Grundelementdarstellt. Dann folgenweitere Elemente, ihreLeitung und Verwaltung.Aus dem gesellschaftlichenLeben hat Comeniusweder Gaukler, Theaterund verschiedene Spieleausgeschlossen. Mit demKönigreich, seiner Verwaltungund militärischenAngelegenheiten schließtder Abschnitt über dieweltliche Macht ab. Dannfolgt der Abschnitt, derden Menschen zur höchsten Macht führt. Gottnähert sich der Mensch mittels Religionen. Siewerden von Comenius in der Entwicklungslinievom Heidentum, Judentum zum Christentum undUkázka z norimberského vydání r. 1658Probe aus der Nürnberger Herausgabe von 1658Specimen of the Nuremberg edition of 1658Выдержка из нюрнбергского издания 1658 г.schließlich auch Mohammedanismus angeführt,der als eine Mischung aller vorhergehenden Religionenerklärt wird. Obwohl das Christentum amausführlichsten behandelt wird, werden auch dieanderen Religionen sachlich und ohne jegliche religiöseIntoleranz erörtert.Im vorletzten Kapitelüber die GerechtigkeitGottes warnt Comeniusvor dem Aberglauben,vor Satans Hinterlist undverschiedenen Zauberern,die den Menschenvom richtigen Weg abbringen.Mit dem JüngstenGericht, das denGerechten ewige Seligkeitsichert, schließt dasWerk sowie der ganzeZyklus, der von Gott ausgingund zu ihm wiederzurückkehrt.Der angeführte Bildungszyklusbedeutet imGrunde genommen einekonkrete didaktische AnwendungComenius’ allgemeinerpansophischerIdeen, die später ihrenumfassendesten Ausdruckim Werk „Überdie Verbesserung dermenschlichen Dinge“gefunden haben. Comenius’ganze didaktischeSystem basiert auf einerfesten philosophischen Grundlage. An dieser Stelleist zu bemerken, dass Comenius bei uns früheroft als herausragender Pädagoge präsentiert wurdeund sein Beitrag als Philosoph und Erziehungs-16 17

philosoph nicht genügend gewürdigt wurde. SeineAnsichten wurden von der inoffiziellen philosophischenForschungsrichtung, repräsentiert vorallem durch Professor Patočka und seine Schüler,schöpferisch entwickelt.Comenius ging als Philosoph von einer vonGott gegebenen Ordnung aus und war überzeugt,dass der Mensch darin seinen Platz hat.Die menschliche Aufgabe des Menschen in dieserWelt ist seine Zusammenarbeit beim Strebennach dem höchsten Ziel. Er betonte die Aktivitätdes Menschen, seine schöpferische Tätigkeit undseine Fähigkeit sich ständig zu vervollkommnen.Comenius erkannte wie keiner zuvor den hohenWert der menschlichen Arbeit und der schöpferischenmenschlichen Tätigkeit.Der Weg zu den Benutzern des WerkesDer Weg des Werkes Orbis pictus zum tschechischenLeser war weder leicht noch schnell.Comenius hatte den lateinischen Text des Werkesschon während seines Aufenthaltes in Ungarn inSárospatak (1650 – 1654) vorbereitet, wohin ervom ungarischen Adel eingeladen wurde, um beider Schulreform zu helfen. Aber für die dortigeDruckerei war es nicht leicht, die Bilder herzustellenund auch der ungarische Text, parallel zum lateinischenText, wurde nicht rechtzeitig fertig. Comeniusschickte aus Lešno (Lissa) dem DruckerMichael Endter einen Text nach Nürnberg. Diesgeschah noch vor dem bekannten Brand, dessenverheerender Wirkung Comenius’ übrige Handschriftenzum Opfer fielen. Dadurch wurde Orbisgerettet. Endter besorgte zum lateinischen Textdie deutsche Übersetzung des Dichters Sigmundvon Birken. „Orbis sensualium pictus“ erschien sozum ersten Mal in Nürnberg 1658 als zweisprachigeHerausgabe. Wegen großem Erfolg erschiendie zweite Auflage bereits 1659, es folgten vieleweitere Auflagen, auch eine viersprachige mit Italienischund Französisch und eine dreisprachigemit Ungarisch. In der deutsch-lateinischen Versionverbreitete sich Orbis schnell als Lehrbuch in dennorddeutschen und mitteldeutschen Städten.„Orbis sensualium pictus“ setzte sich baldauch in England durch und erfreute sich schnellerBeliebtheit. Bereits 1659 erschien er in London miteinem interessanten Vorwort des HerausgebersCharles Hool, der ihn als Verwirklichung seinereigenen Idee begrüßte. Bekannt sind auch weitereenglische Auflagen. Die 12. Auflage, um die sichWilliam Jones verdient gemacht hat, erschien 1798in New York. Orbis pictus wurde als ein beliebtesLehrbuch in Dänemark und Schweden verwendet.Seine Lebenskraft und Wirksamkeit wurde auchdadurch beeinflusst, dass es nach aktuellen Bedürfnissenbearbeitet und erweitert wurde. Seineweltweite Beliebtheit gipfelte in den Jahren 1670– 1680.Bei der Verbreitung von Orbis in Polen spieltedie Stadt Wroclaw (Breslau) eine große Rolle.Dank dem Herausgeber Kaspar Müller erschien eszum ersten Mal 1667 in lateinischer, französischer,deutscher und polnischer Sprache. Bekannt sindauch zahlreiche spätere dreisprachige Herausgabenmit Polnisch und es gibt auch eine zweisprachigelateinisch-polnische Herausgabe.Von Endters lateinisch-deutsch-ungarischenBearbeitung gingen später die Herausgeber in Ungarnund Siebenbürgen aus. Für die Entstehungdes tschechischen Orbis-Textes ist die viersprachigeHerausgabe vom Jahre 1685 der DruckereiSamuel Brewer in Levoča von Bedeutung.Nachdieser bekannten Herausgabe folgt nach dem lateinischen,deutschen und ungarischen Text noch einvierter Text, der eine Mischung nicht nur tschechischerund mittelslowakischer sprachlicher Elementeist, sondern auch einiger ostslowakischerElemente, die dem Polnischen ähnlich sind, bzw.auch polnischer Elemente. Der besondere Charak-ter dieses Textes, der eine Vorbereitunsphase derslowakischen Schriftsprache repräsentiert, kanndurch die kollektive Arbeit bei seiner Entstehung,durch den Aufenthalt eines Autors, höchstwahrscheinlichDaniel Horčička-Synapius, in verschiedenenSprachgebieten, teilweise auch durch denEingriff des Druckers usw. erklärt werden. Derlateinische Titel „Orbis sensualium pictus“ ist indieser Herausgabe als „Die sichtbare Welt“ übersetzt.Die Stiche stammen von Jonáš Bubenka. DasWerk wurde 1728 wieder herausgegeben, aberschon mit einem korrigierten Text, der sich dembiblischen Tschechisch nähert. Diese Korrekturvon Jiří Bahyla stellt den ersten wirklich tschechischenText dar.Die erste russische Orbis-Übersetzung wurdeunter der Regierung Peters des Großen erstellt.Sie sollte einer höheren Moskauer Schule dienen,blieb aber als Handschrift und wird in derSt.Petersburger Bibliothek der Akademie der Wissenschaftenaufbewahrt. Die erste erhaltene Herausgabevon Orbis mit russischem Text erschien1760 in fünfsprachiger Form unter dem Titel Vidimyjsvět. Es handelte sich um die erste verlegerischeTätigkeit der neu gegründeten MoskauerUniversität aus Anregung von M. V. Lomonosov.Die Verwendung von Orbis war lange Zeitin Österreich unmöglich. Erst der piaristischePädagoge P. Gracian Marx hat sich um seineHerausgabe 1756 und seine Benutzung als Gymnasiallehrbuchverdient gemacht. Es handeltesich um eine Auswahl von 82 Kapiteln aus derursprünglichen Nürnberger Herausgabe. Erlaubtwurde auch eine Version mit tschechischem Text,aber der erschien nur einmal, und zwar 1779. Vonder Marx’ Auswahl gingen auch weitere Bearbeitungenaus. Für Tschechisch ist die Herausgabedes Gymnasialprofessors in Sárospatak Jan Szombathyvon Bedeutung, der zum lateinischen unddeutschen Text noch den ungarischen hinzufügteund in den Herausgaben von 1798, 1806 und 1820auch den tschechischen. Die Tradition von Orbisblieb in Ungarn und Siebenbürgen noch weit bisins 19. Jahrhundert erhalten.Neben den Vermittlungswegen über Ungarnund Wien hat sich für Orbis ein dritter Weg nachBöhmen als besonders bedeutend gezeigt, undzwar der aus dem polnischen Wroclaw. Der dortigeVerleger stand in Kontakt mit den deutschenEndters. Nachdem die Endters an der Herausgabevon Orbis das Interesse verloren hatten, verkauftensie die Stiche mit der zweiten Garnitur der Druckstöckean den Drucker Wilhelm Bog. Korn. Diesergab den viersprachigen lateinisch-französischdeutsch-polnischenOrbis 1805 und 1818 heraus.In der Zeit der nationalen Wiedergeburt kam diezweite Herausgabe dieses Orbis dem GymnasialprofessorJosef Chmel in Hradec Králové in dieHände. Die Idee, Comenius’ Werk dem tschechischenLeser zugänglich zu machen, hat Chmel sogefesselt, dass er selbst eine neue Übersetzung insTschechische erstellte und für ihre Herausgabe denVerleger Jan Hostivín Pospíšil gewann. Sie kauftenvon dem Wroclawer Verleger die Druckstöcke undso erschien 1833 in Hradec Králové eine neue lateinisch-deutsch-tschechisch-polnisch-französischeHerausgabe. Dank überlegter Anstrengungen desVerlegers sowie des Herausgebers, die zahlreicheAbonnenten gewannen, gelangte Orbis pictus endlichzur breiten tschechischen Leseröffentlichkeit.In vier Monaten wurden 5 300 Exemplare verkauft.Pospíšils gaben Orbis auch später heraus, in HradecKrálové und in Prag, jedoch bereits ohne Polnisch.Die Lebenskraft von Orbis war groß, er fandden Weg auch in die Fachschulen und zwar alstschechisch-deutsches Konversationshandbuch.Unter dem Titel „Orbis pictus“ in tschechischerund deutscher Sprache erschien er in der Bearbeitungvon František Patočka, Professor am Realgymnasiumin Tábor. Die Bilder erstellte Jan Kostěnec,18 19

Professor an Realschulen in Pardubice. Er wurdevon L. Kober 1870 in Prag herausgegeben. Die Bearbeitungvon Professor Patočka ist relativ bedeutend,es handelt sich dabei besonders um die Ergänzungder Partien über Wirtschaftsmaschinen,Eisenbahn, Fabrik usw. Dies alles zeigt den praktischenund aktuellen Nutzen des Handbuches:„…damit die Schüler Kenntnisse aus dem BereichWirtschaft und Industrie erwerben und sich die hierverwendeten tschechischen Bezeichnungen richtiganeignen und zweitens, damit sie auf der Grundlagedieser Kenntnisse auch diese Bezeichnungen in deutscherSprache lernen.“ Bilder sind nur dort, wo esfür das Verständnis des Textes notwendig ist.„Orbis pictus“ ist ein interessanter Nachweislebendiger Kontakte mit der südslawischen Kultur.Er wurde von J. Beneš in Český Brod als ein neuesmehrsprachiges Werk mit dem Titel „Свет усликама“ in serbischer, tschechischer, deutscherund französischer Sprache herausgegeben. DieHerausgabe ist nicht datiert und ist ohne Latein.Ihre Aufgabe erklärte der Übersetzer ins SerbischeJovan M. Popovič im Einleitungsbrief. Es ging ihmdarum, dass die Serben mittels Orbis leicht Tschechischund die Tschechen Serbisch lernen. Deshalbwar auch am Ende eine Belehrung über dieAussprache und die Betonung im Tschechischenhinzugefügt. Die Einleitung ist auf das Jahr 1913datiert. Die bereits 1914 fertige Ausgabe wurdejedoch im ersten Weltkrieg konfisziert. Zu ihremNachdruck und zur Lieferung nach Serbien kames erst nach dem Krieg. Mit dieser Form von Orbis,die zum Kennenlernen und zur praktischenAneignung zweier slawischer Sprachen dienensollte, endet bei uns die Verwendung von Orbis alsSprachlehrbuch. In späteren Editionen geht es bereitsum seine Herausgabe als Kulturdenkmal oderQuelle für wissenschaftliche Arbeit.1929 erschien in Brünn „Orbis pictus“ als10. Band der großen Edition Gesamte Schriftenvon Jan Amos Comenius. Es war eine kritischeHerausgabe, die Hertvík Jarník mit einer umfangreichenStudie über die äußere Geschichte desWerkes vorbereitete.Im Hinblick auf das Vorhaben von Comenius,dass Orbis in der Grundschule als Lesebuch undElementarlehrbuch dienen sollte, war den Liebhabernvon Kulturdenkmälern die tschechischeeinsprachige Herausgabe von Orbis aus dem Jahre1941 bestimmt. Sie sollte nicht nur das Andenkenan Comenius anlässlich seines 270. Todestages inErinnerung bringen und es ehren, sondern auchdas Werk der Persönlichkeiten der nationalen WiedergeburtJosef Chmel und Jan Hostivít Pospíšil.Der tschechische Text wurde nach ChmelsÜbersetzung von Fr. Oberpfalcer vorbereitet undteilweise modernisiert. Mit der Einleitung vonJ. Hendrich wurde er von Fr. Borový in Prag herausgegeben.Dank der graphischen Gestaltungvon F. Muzika und der gelungenen Nutzung deralten Druckstöcke, die J. H. Pospíšil in Wroclawabkaufte, entstand so in Werk, das unsere nationaleKultur würdig repräsentierte und das Nationalbewusstseinin der Zeit der Okkupation stärkte.Relativ stark verbreitet war bei uns auch dieJubiläumsausgabe zum 350. Geburtstag von Comenius.Sie wurde im Jahre 1942 von Fr. Strnad inKrálovské Vinohrady (Königliche Weinberge) als8. Band der Buchreihe „Růžový palouček“ (Der Rosenhügel)unter der Redaktion von Antonín Dolenskýmit einem lateinischen, deutschen und tschechischenText herausgegeben, wobei das Kapitel überdie jüdische Religion ausgelassen wurde.Die Jubiläumsausgabe des Staatlichen PädagogischenVerlages in Prag, die 1958 als erste und 1979als zweite unveränderte Auflage erschien, ist einfotolitographischer Nachdruck der viersprachigenHerausgabe von Levoča aus dem Jahre 1685. Seinbedeutender Bestandteil ist das fundierte Nachwortvon Jiřina Popelová.Im Verlag der Tschechoslowakischen Akademieder Wissenschaften ist 1970 ein zweisprachiger„Orbis sensualium pictus“ als Teil 17 der großenwissenschaftlichen Herausgabe des Werkes vonJan Amos Comenius erschienen („J. A. ComeniiOpera omnia“). Diese kritische Ausgabe ist derVerdienst der Herausgeber Jaromír Červenka (lateinischerText) und Stanislav Králík (deutscherText), die von den Nürnberger Ausgaben von 1659und 1662 ausgingen. Das Nachwort zu dieser Ausgabeschrieb Marta Bečková.Die vorliegende nichttraditionelle Auswahl ausComenius’ Werk „Orbis sensualium pictus“ will einlebendiges Vermächtnis des Autors sein. Deshalbbetrifft sie vor allem die Welt der menschlichenTätigkeiten. Das bedeutet, dass aus dem Werkvor allem die Tätigkeiten ausgewählt werden, diedie einzelnen Tätigkeiten des Menschen am deutlichstenzeigen bzw. ihre materiellen und geistigenResultate. Es geht uns vor allem darum, die Dynamikvon Orbis zu zeigen sowie die Knappheit undPrägnanz, mit der Comenius das für die einzelnenTätigkeiten Wesentliche zu erfassen vermochte.Während der erste Teil von Orbis durch die infolgeder Entwicklung der menschlichen Erkenntnisverursachten Veränderungen an seiner Aktualitäteinbüßte, wirken die Kapitel über die Welt dermenschlichen Arbeit frisch als interessante Dokumenteder Lebensweise und menschlicher Bemühungenzu Lebzeiten des Autors bzw. noch ältererZeiten.Naděžda KvítkováLiteratur• ČAPKOVÁ, D.: Dílo Komenského a myšlení 17. stol.(Das Werk von Comenius und das Denken im 17.Jh.) Filozofický časopis, Jg. XXXV, Nr. 6, S. 941-949.• ČAPKOVÁ, D.: Některé základní principy pedagogickéhomyšlení Komenského (Einige Grundprinzipiendes pädagogischen Denkens von Comenius).Rozpravy ČSAV (XXXVII), Prag 1977.• ČAPKOVÁ, D.: Vzdělávání malých dětí v pojetí univerzálníhoceloživotního vzdělávání v díle J. A. Komenského(Ausbildung kleiner Kinder in der Auffassunguniversaler lebenslanger Bildung im Werkvon J. A. Comenius). Praha Univerzita 17. listopadu1971.• FLOSS, P.: J. A. Komenský a vědy o přírodě a člověku(J. A. Comenius und Wissenschaften über die Naturund den Menschen). Pädagogisches BezirksinstitutOlmütz 1983.• HÁDEK, K: Komunikativní vztahy jako integračníhledisko při klasifikaci jazykových jevů (KommunikativeBeziehungen als Interprätationsgesichtspunktbei der Klassifikation sprachlicher Phänomina). InAUPO, Philologica 55, 1987, S. 91 – 95.• JARNÍK, H: Předmluva k vydání 10. sv. Veškerýchspisů Jana Amose Komenského (Vorwort zur Herausgabedes 10. Bandes Gesamter Schriften von JanAmos Comenius). Brünn 1929.• PATOČKA, J.: Filozofické základy Komenskéhopeda gogiky (Philosophische Grundlagen derPädagogik von Comenius). In: Komeniologické studieI. Praha: OIKOYMENH 1997, S. 164 – 231.• 0tázky současné komeniologie (Fragen der gegenwärtigenKomeniologie). Prag Academia 1981.• POPELOVÁ, J.: Epilog In: Orbis sensualium pictus.SPN Prag 1979.• ŠKARKA, A.: Jan Ámos Komenský. In: Dějiny českéliteratury I. Starší česká literatura (Geschichte dertschechischen Literatur I. Ältere tschechische Literatur).Prag 1959, S. 412 – 454.• VESELÝ, J.: Komenský jako předchůdce současnéteorie vyučování jazykům (Comenius als Vorgänger20 21

der gegenwärtigen Theorie des Fremdsprachenlehrens).In: Jan Amos Komenský. Příspěvky z komeniologickékonference pořádané Pedagogickoufakultou v Hradci Králové ve dnech 8. – 11. října 1970(Beiträge der komeniologischen Konferenz an derPädagogischen Fakultät in Hradec Králové, veranstaltetvom 8. bis 11. Oktober 1970), SPN Prag 1972,S. 51 – 54.• Vybrané spisy Jana Amose Komenského. SvazekIV. Výbor z obecné porady o nápravě věcí lidskýcha z věcného pansofického slovníku (AusgewählteSchriften von Jan Amos Comenius. Band IV. Auswahlaus der allgemeinen Beratung über die Verbesserungder menschlichen Dinge und aus dem Sachregisterdes pansophischen Wörterbuches). SPNPrag 1966 (Einleitung von J. Červenka S. 16 – 53)EditionsanmerkungenDie Auswahl aus dem Werk „Orbis sensualium pictus“,thematisch die Welt der menschlichen Tätigkeitenbetreffend – insgesamt 60 Kapitel – erschien 1991 als ersteAusgabe im Verlag Trizonia.Sie wurde noch vor 1989 vorbereitet und zwar ursprünglichfür den Staatlichen Pädagogischen Verlag,mit der Absicht, sie im Fremdsprachenunterricht alsErgänzungstext einzusetzen. Für Latein bestand damalsbegreiflicherweise kein Interesse und deshalb wurde dieAuswahl nur in vier lebendigen Sprachen vorbereitet,d.h. in Tschechisch, Deutsch, Englisch und Russisch.Der redaktionell bearbeitete Text hatte jedoch in der Zeitorganisatorischer Veränderungen keine Aussicht aufeine baldige Veröffentlichung, so dass er einem privatenVerleger überlassen wurde.Die neue und erweiterte Herausgabe im VerlagMachart wurde um den ursprünglichen lateinischenText von J. A. Comenius aus der Nürnberger Herausgabeergänzt, der in kritischer Edition im Jahre 1970im Verlag ACADEMIA erschien. Weiter wurden Kapitelhinzugefügt, die die ideellen Ausgangspunkte ihres Autorscharakterisieren (Gott, Welt, Sinne, Tugenden undReligion). Völlig neu ist auch die graphische Gestaltung.Der lateinische Text ist als Ausgangstext selbstständigden betreffenden Bildern angeführt. Die Übertragungenin lebendige Sprachen verfolgten das Ziel, dem heutigenSprachgebrauch zu entsprechen.Deshalb unterscheidet sich der tschechische Textvor allem in der Wortfolge verhältnismäßig oft von derursprünglichen lateinischen Vorlage sowie von älterentschechischen Übersetzungen. Ein wenig eingeschränktist im Vergleich zum Latein die Verwendung sog. unechterRelativsätze sowie Partizipialkonstruktionen. Zurgrößeren Verdeutlichung der Bedeutung musste z. B.manchmal das Subjekt wiederholt werden oder anstatt mitPronomen mit Substantiv ausgedrückt werden. Vereinzeltmusste eine Textkürzung vorgenommen werden, falls esvom Standpunkt des heutigen Lesers zweckmäßig war.Zu der tschechischen Grundversion wurden auchihre Übersetzungen in gegenwärtige lebendige Sprachenhinzugefügt. Weil das Verhältnis der gegenwärtigen Sprachenzueinander anders ist, als es in der Entstehungszeitvon Orbis zum Lateinischen war, das ein gewisses Idealund Vorbild dargestellte, erschien es jetzt zweckmäßiger,in jeder Sprache den ganzen Text ohne frühere Gliederungzusammenhängend abzudrucken.Obwohl die Auswahl heute im Fremdsprachenunterrichtnicht mehr als Grundlagenlehrbuch dienenwird, würde uns freuen, wenn sie als VertiefungstexteAnwendung finden würde, die unsere Sicht darauf erweitern,was sich im Laufe von dreieinhalb Jahrhundertenin der Erkenntnis der Welt und ihrer Versprachlichungverändert hat.Der Bildteil unseres Orbis will an drei verschiedeneHerausgaben erinnern. Die größeren Bilder basierenauf den alten Druckstöcken, die in den Herausgabenvon J. H. Pospíšil und Jar. Pospíšil verwendet wurdenund als Bestandteil der einsprachigen tschechischenHerausgabe gedient haben. Die kleineren Bilder nebeneinandersind der Nürnberger und Levočaer Herausgabeentnommen. Der Unterschied besteht jedoch darin, dasses sich früher beim Drucken um eine direkte Nutzungder Stöcke handelte, während es heute um ihre fotografischeÜbertragung geht, deren Form dem neuen Formatder Publikation entspricht.Comenius Orbissensualium pictusA language textbookIn Comenius’ time Latin was a language of internationalculture and a means opening the wayto higher education. J. A. Comenius was lookingfor a way of learning that language more quicklyso that more time might be left for objective education.Comenius’ teaching experience, his experiencewith the then text-books and their criticalassessment led him to the conclusion that a usefultextbook of a language could furnish a learnerwith the command of the language as well as theinformation concerning the real world. He thereforechose about 7 300 most important words andusing them formed one thousand sentences whichhe compiled into one hundred lessons. That is whyIanua linguarum reserata appeared in Leszno in1631, originally with a Latin text only. But Comeniusconceived the mother tongue to be the mediatinglanguage. The Polish translation soon appearedand Comenius himself provided the Czech versionunder the title The open gate to languages.Although Ianua was considerably successful inthe world, it was too exacting, thus too difficult forbeginners. Therefore Comenius produced a textbookthat was substantially more moderate andgave it a peculiar name Ianuae linguarum reseratevestibulum (The vestibule of the gate open tolanguages).Comenius’ Orbis sensualium pictus can beconsidered an attainment of the top of work on hislanguage textbooks. This most successful and bestknown work is a shortened text of Ianua and it wasintended as a preparation for work with both Vestibulumand Ianua.The commonly used name of this famouswork, Orbis pictus, is an abbreviated title lackingin the author’s intention an important addition thatit is the world of sensually comprehended or sensuallyperceived objects and phenomena that is tobe presented. Comenius explained this intentionclearly and expressly in his foreword to that work.“The main thing is for sensual objects to be rightlypresented to the senses first in order that they maybe made comprehensible... One can neither act norspeak wisely unless one understands rightly all thatone is to do or speak about. Now, there is nothing inour understanding that has not been in our senses.Exercising our senses in correct perception of differencesbetween things means laying the foundationsfor all wisdom, all wise discourse and all wise actsin life”. Comenius thus attempted to link every expressionthat man gains by learning with perceptionand understanding the object or phenomenongiven by its denomination. He therefore stressedthe part of hearing, sight, taste and touch in teachinglanguages and demanded that the pupil couldshow in both a picture and in reality what he hadnamed and could also draw.Orbis sensualium pictus is thus the most consistentapplication of Comenius didactic views toteaching languages. Orbis originality consists inthe fact that each chapter is introduced by a picturerelating to the theme that is dealt with, andthe texts and illustrations of the individual objectsand phenomena are interrelated with the help ofnumerical references.A remarcable relationship to the mother tonguecan also be traced in Orbis. As Comenius wrote inthe foreword, Orbis translated into a modern languagecould also lead to mastering the mothertongue from the initial reading ability to objectivelearning. In order that the initial learning phase ofreading may be simplified, Comenius started thebook with the so-called live and vocal alphabet. He22 23

himself also explained how to proceed in order thatlearning might get rid of the “troubling worriesof the mind”. He also thought of the possibility ofadding a short course of grammar of the mothertongue at the end.The translation of Orbis pictus into the mothertongue was intended to serve both the more visuallyaided cognition and the mastering of Latin.Comenius also anticipated a more useful applicationof Orbis pictus in the pre-school age and anillustrating book for thechild to page throughand thus to acquaint itwith the world.Orbis pictusas a reflectionof Comenius’philosophic viewsOrbis sensualiumpictus is not only the culminationof the didacticefforts of the author, italso represents an importantpart of his pansophicstriving. It is thus alsoa reflection of his philosophicalviews. Comeniusalways strove for education to be full and coherent.Therefore he also conceived that languagetextbook as a sensually accessible encyclopediaand he even considered first naming it Encyclopediasensualium or also lucidarium. The title of Orbissensualium pictus was thus added later in orderto be more comprehensible to the children thanksto its imagery.It must however be added that for Comeniusthe notion of encyclopedia had the content a bit differentfrom how we understand it today, when theschools are blamed for the so-called undesirableÚprava pro školy z r. 1870 / Bearbeitung für Schulenaus dem Jahre 1870 / The representation for schoolsfrom 1870 / Издание для школ 1870 г.encyclopedism and overloading with factographicknowledge, the disproportional stages of educationand also the mechanically handled sets of knowledgewithout the context considered. The wordsencyclopedia and encyclopedic were understoodby Comenius as an educational system in a closedcircle, in which all the phenomena are interlinkedin a single organic whole. He was thus concernedwith systemic education.How that interrelation looked like is best shownin how Orbis’ individualchapters are arranged. Inaccordance with his philosophicviews Comeniusdevoted the first chapterto a discourse on God,His substance and Hisattributes. He concludesthe chapter by presentingGod as the creator, rulerand maintainer of theworld. In the followingsix chapters he describesthe world as a whole: theheavens, the elements,the clouds and the earth.The following is a sectionon “the produce of theEarth”, which includes mountains and rocks as lifelessnature, and plants, ground and water animalsas live nature. That section closes with the chapteron man as the highest creature of live nature. In thesection on man Comenius then shows man in hisseven evolutionary steps. He describes the humanbody and the body organs. A special chapter is dedicatedto outer an inner senses. Five outer sensesare depicted with the help of an eye, ear, the tongueand the hands. As the inner non-depictable sensesare cited the social sense, thinking and memory.The section on man closes with the discourse onman as an individual and the most perfect God’swork. It is certainly not by chance that a chapterwas also included showing deformed personswith striking differences from normal body proportionsas a giant, a dwarf, a double-headed manand a hunchback etc. Thiscorresponds to Comenius’conviction that God’swork had gradually lost itsoriginal perfection.Chapter 44 beginswith the section on theactivities that engage manin life. It deals with humanlabour, which brings intothe world of nature andman a dynamic reversal inwhich man’s creative activitychanges nature, perfectionsman himself andthus reaching again Godas the highest perfection.This may be the causewhy the section beginswith a symbolically cultivatedgarden. Comeniusjustifies this fact by pointingout that gardeningwas Adam’s first work.The immediately followingchapters deal withagriculture and breedingcattle. As in a number ofthe following chaptersthese basic activities aresupplied with a certainhistorical view. Comenius thus reminds us apparentlyof the well-known legends about founders ofreigning dynasties who had been called on to leavethe plough and take up reign, that cultivation ofUkázka Komenského rukopisu / Probe vonComenius’ Handschrift / A specimen of Comenius’manuscript / Выдержка из рукописиКоменскогоland and cattle breeding used to be the work of heroesand kings, whereas this time these activitiesare the concern of the lowest estates. The followingchapters concern all the fundamental activities andtrades that man uses to get food, to produce clothingand boots and to constructhousing facilities.The chapter on machinesshows how Comeniuswas interested in technicalimprovements andinventions. Gradually themore exacting types ofwork are considered, e.g.mining and processing ofiron ore, cabinet making,turnery, pottery and allthat is needed to equipa house and to live in it, includingthe deepening ofwells as well as bathhouseservices, barber and barber-surgeonservices.The section ofa number of chapters beginningwith the stablesand ending with the shipwreckedbark seems atfirst sight to be incongruous,but the internal relationshipis given by thesphere of activities usedby man to gradually overcomethe limits given byspace and time. Not onlythe activities themselvesare considered, as e.g. the care of horses, the productionof barrels, straps and ropes, horse riding,ferry transport, swimming, and also the results ofthese activities: a clock, a telescope, optical glasses,24 25

waggons and various types of ships. The last chapterof the section reminds us that beside successand various improvements this effort is sometimeslinked with failure – in case of the bark’s shipwrecksome people are saved but others die and end miserablyand their goods and chattels sink to the bottomof the sea.The following section is also thematically interconnected.It deals with communication andspreading thoughts concerning e.g. the art of writing,books, printing houses, schools. The fact thatComenius added music to verbal art as anotherartistic manifestation was undoubtedly linked withhis own hymnographic activity, which resulted inthe Hymn book edited in the year 1659 in Amsterdam.In Orbis pictus philosophy is a summary of allthe sciences in which the science of numbers holdsa significant position because it is the preconditionfor research into other spheres of science. Thenfollows geodesy and the study of extraterrestrialbodies and phenomena. Some schematic drawingsapproach the contemporary astronomical knowledge,but from the geocentric aspect of course(which used to be corrected by the later editors).The whole set concerning scientific knowledgecloses with the then obtaining map of Europe.Comenius included the moral formation ofman into the section on ethics, into which he addedthe general information on morality as well as thewhole set of human virtues: caution, diligence, restraint,bravery, patience, humanity, righteousnessand generosity. Ethics thus includes the directionsfor man on how to control himself.The section concerning social life begins withmarriage, which is its fundamental part. Then followthe higher parts, their operation and administration.Neither did Comenius exclude jugglers,theatre and various plays from the life of the society.The part concerning the secular rule closeswith kingdom, its administration and military matters.Than follows the section leading man to thehighest authority. Man approaches God throughreligions, which Comenius names in an evolutionaryline from Paganism, Judaism to Christianity,and in the end even to Mohamedanism, which ispresented as a mixture of all the religions mentionedbefore. Christianity is dealt with in the mostdetailed manner. For the other religions the matterof-factnessis symptomatic: void of any manifestationsof religious intolerance. In the last but onechapter on God’s justice Comenius warns againstsuperstitions, Satan’s intrigues and varicus sorcerers,who may put humans on the wrong path. Thework concludes with the Last Judgement, whichsecures eternal bliss for the righteous. And this isthe end of the whole cycle that starts with God andagain returns to Him.The educational cycle cited is in its substancea concrete didactic application of Comenius’ generalpansophic ideas, which later on found theirmost comprehensive expression in the author’swork On the remedy of matters human. Comenius’whole didactic system proceeds from a firmphilosophic foundation. Mention should here bemade of the fact that with us Comenius formerlyused to be presented as an outstanding pedagogueand his contribution as a philosopher and philosopherof education did not use to be fully appraised.His views were being creatively developed by theCzech unofficial branch of philosophic researchrepresented above all by Professor Jan Patočkaand his students.Comenius as a philosopher based his viewson the God-given order and he was convinced thatman had his place in that order.Man’s mission in this world is his cooperationin the direction towards the highest end. Comeniuslaid stress on man’s activity, his creative ability ofselfimprovement. Like none before him he realizedthat human labor and human creative activity wereof a high value.The way to the users of the workThe way of Comenius’ work to the reader wasin no way easy or swift. Comenius had his Latintext of the work ready as early as during his stay inHungary in Sarospatak (1650–1654), where he hadbeen invited by the Hungarian nobility to help withthe educational reform. For the Hungarian printinghouses there it wasnot easy to produce thepictures, and the Hungariantext parallel to theLatin text was not readyin time either. Comeniusthen sent the Lesznotext to Michael Endter,a printer in Nuremberg.That happened beforethe well-known fire thatdestroyed all the otherComenius’ manuscripts.This is how Orbis pictuswas saved. Endter fittedthe Latin text with a Germantranslation by Sigismondvon Birken. Orbissensualium pictus thus appeared for the first timein Nuremberg in two languages in 1650. Thanks tothe success of the work its second edition appearedas soon as 1659 and a number of further editionsfollowed, also in four languages with Italian andFrench translations, and in three languages witha Hungarian translation. In its Latin and Germanversion Orbis pictus spread quickly as a textbookin the towns of Northern and Central Germany.Orbis sensualium pictus also found quickly its wayto England and there it quickly became highly favoured.As early as 1659 Orbis pictus was edited inÚprava pro školy z r. 1870 / Bearbeitung für Schulenaus dem Jahre 1870 / The arrangement for schoolsfrom 1870 / Издание для школ 1870 г.London with a very interesting preface by CharlesHoole, who welcomed it as the realization of hisown thoughts. Other English translations are alsowell-known. The twelfth edition, which appearedthanks to William Jones, was printed in 1798 in NewYork. Orbis pictus became a much used and populartextbook in Denmark and Sweden. Its long life andeffectiveness were also due to its being adopted andenlarged according to the actual needs. Its worldwidepopularity culminated in the years 1670–1680.The spread of Orbispictus in Poland wasmainly due to the townWroclaw. Thanks to thecare of Kaspar Müller itappeared first in the year1667 in Latin, French,German and Polish translations.Many editions inthree languages, includingPolish, appeared laterand there also existed anedition in two languages,in Latin and Polish. Theeditors in Hungary andTransylvania based theirlater activity on Endter’sLatin, German and Hungarianversions. The Orbis’ Czech text was basedon the edition in four languages from the year1685 printed by Samuel Brewer’s printing house inLevoča. In that well-known edition the Latin, Germanand Hungarian texts are followed by a fourthtext, which is a mixture of not only Czech and CentralSlovak linguistic elements, but also a numberof Eastern Slovak elements similar to Polish, andeven the Polish elements themselves. The peculiarcharacter of this text representing the preparatoryphase of literary Slovak can be due to the collectivework on its genesis, the stay of one of the au-26 27

thors, most probably Daniel Horčička-Sinapius,in various lingual regions, and partly also due tothe intervention by the typesetter etc. In that editionthe Latin title of Orbis sensualium pictus wastranslated as The visible world. The engravingswere made by Jonáš Bubenka. The work was thenagain edited in 1728, but with the text correctedin the direction towards scriptural Czech. Thatcorrection by Jiří Bahyl represents the first actualCzech text.The first Russiantranslation of Orbis pic-tus appeared during thereign of Peter the Great.It was intended to servethe Moscow College butit remained in manuscriptand is deposited in Peterburglibrary of the Acad-emy of Sciences. Thefirst well-preserved edi-tion of Orbis pictus witha Russian text appearedin the year 1760 in fivelanguages under the title Ilustrace z vydání v Norimberku r. 1658of Видимый светъ, Thatwas the first editorial actof the newly-foundedMoscow University atM. V. Lomonosov’s instance.The assertion of Orbis in Austria was impossiblefor a long time. It was P. Gracian Marx, a piaristicpedagogue, who finally deserved credit for theedition of the work in 1756 as well as for its usage asa grammar school textbook. The text contained 82chapters of the original Nuremberg edition. A Czechversion was also sanctioned, which appeared onlyonce in the year 1779. Other versions were basedon Marx’s selection. As far as the Czech languageis concerned the importance rests with the editionIllustration aus der Nürnberger Herausgabe von 1658Illustration from the Nuremberg edition 1658Иллюстрации из издания в Нюрнберге 1658 г.by Jan Szombathy, teacher at the grammar schoolin Sarospatak, who added the Hungarian text to theLatin and German texts in the 1793 and 1806 editions,and also a Czech text in the 1820 edition. InHungary and Transylvania Orbis’ tradition lasted aslong as till the nineteenth century.Beside the ways medicated via Hungary andVienna the particular importance rested with Orbis’third way to Bohemia – from the Polish Wroclaw.There the publisher was in contact with the GermanEndters. When theEndters ceased to be interestedin editing Orbis,they sold the engravingswith the second set ofprinting blocks to printerWilhelm Bog. Korn, whoedited Orbis in Latin,French, German andPolish languages in 1805and 1818. In the time ofthe National Revival thesecond edition got intothe hands of Josef Chmel,a grammar school teacherin Hradec Králové. Theidea of giving the Czechreader Comenius’ workgripped Chmel so that hehimself produced a new Czech translation and persuadedJan Hostivít Pospíšil, a publisher, to edit it.They bought the printing blocks from the Wroclawbased printer and thus a new edition in Latin, German,Czech, Polish and French was published inHradec Králové in the year 1833. Thanks to the deliberateeffort of both the editor and the publisher,who succeeded in winning a considerable numberof subscribers, Orbis sensualium pictus spread finallyeven into a wider Czech reading public. In fourmonths 5 300 copies were sold. The Pospíšils con-tinued editing Orbis even later in Hradec Královéand in Prague although without the Po1ish translation.Orbis’ vitality was immense. It even foundits way to technical and commercial colleges asa Czech and German conversation textbook. Underthe name of Orbis pictus the work was editedin Czech and German translations by FrantišekPatočka, a grammar school teacher in Tábor. Thepictures were provided by Jan Koštěnec, a teacherat technical schools in Pardubice, and the wholework was edited by L. Kober in Prague in the year1870. Patočka’s version was relatively very largelyadapted, particularly as far as the parts on agriculturalmachines, railway, factory etc. are concerned.All this points to the practical and up-to-date usageof the handbook: “... in oder that the students mayget knowledge in the branches of farming, industry,as well as to learn correctly the Czech names existingthere, and secondly to learn those names in Germanon the basis of that knowledge.” Pictures are onlywhere they are indispensable to understandingthe text.Orbis pictus is an interesting document of activecontacts with South Slavonic culture. It was edited byJ. Beneš in Český Brod as a new polyglot under thetitle of Свет у сликама in Serbian, Czech, Germanand French languages. The edition had no date andit had no Latin text. Its main purpose was explainedby the translator into Serbian, Jovan M. Popovic,in his introductory letter. He explained that it washis aim for the Serbs to easily learn Czech and forthe Czechs to learn Serbian. That was also why thework was edited with instructions on pronunciationand accentuation of the Czech language. The introductionis dated 1913. The edition that was ready asearly as in 1914 was however confiscated during theFirst World War. Its reprint and delivery to Serbiawere effected as late as after the war. This versionof Orbis, which should have served the cognizanceand practical mastering of two Slavonic languages,is an end of our using Orbis as a language textbook.The following editions are thus only monuments ofculture or sources of scientific work.In 1929 Orbis pictus appeared in Brno end thetenth volume of Jan Amos Comenius’ completeworks. That was a critical edition prepared byHertvík Jarník with a comprehensive study of theexternal history of the work.Referring to Comenius’ intention of Orbis servingthe primary schools as a reader and a textbookof elementary teaching the lovers of cultural monumentswere expected to use Orbis’ single-lingualCzech edition from the year 1941. It was to havebeen an act of commemoration of and reverencefor J. A. Comenius on the occasion of the 270 th anniversaryof his death, as well for the work of theRevi valists Josef Chmela and Jan Hostivít Pospíšil.The Czech text based on Chmela’s translation wasprepared and partly modernized by František Oberpfalcer.It was edited with J. Hendrich’s introductionby František Borový in Prague.Thanks to the graphical layout by F. Muzika aswell as the successful usage of old blocks, whichJ. H. Pospíšil had bought in Wroclaw, the bookthus resulted in a work respectably representingour national culture and strengthening the nationalself-confidence in the time of the occupation of thecountry.The jubilee readers’ edition celebrating the350 th anniversary of Comenius’ death was relativelymuch spread in this country. It was editedby František Strnad in Prague, King’s Vineyards,as the eighth volumme of the library named RosyGreen with Latin, German and Czech texts and withthe chapter on the Jewish religion excluded, underthe editorial supervision by Antonín Dolanský.The photolithographic four-lingual reprint ofthe Levoča edition from 1685 is the jubilee editionof the State Pedagogic Publishing House in Prague,which appeared in 1958 as the first, and in 1979 as28 29

the second unaltered edition. Its important part isthe postscript by the expert Jiřina Popelová.A two-lingual Latin and German Orbis sensualiumpictus was edited by the publishing house ofthe Czechoslovak Academy of Sciences in 1970 asthe seventeenth part of the great scientific editionof the Works of Jan Amos Komenský (J. A. ComeniiOpera omnia). That critical edition appeared thanksto Jaromír Červenka (the Latin text) and StanislavKrálík (the German text), who based their workon the Nuremberg editions from the years 1659and 1662. The afterword was written by MartaBečková.The non-traditional anthology of Comenius’ Orbissensualium pictus presented is intended to bethe author’s live legacy. That is also why it concernspredominantly the world of human activities. Thismeans that the parts of the work were selectedwhich show most expressly man’s individual activitiesand their results, material and spiritual. It is ouraim to show Orbis’ dynamism as well as how Comeniuswas able to grasp what was fundamental for theindividual activities. Whereas Orbis’ first part sufferedas far as its topicality is concerned, due to theprogress in human knowledge, the chapters showingthe world of human labour have a vivid effect asinteresting documents of the way of life and humaneffort at the time when their author lived, or even inthe times that are much older.LiteratureNaděžda Kvítková• ČAPKOVÁ D.: Dílo Komenského a myšlení 17. století.Filosofický časopis, roč. XXXV, č. 6, 941–949(Comenius’ work and the thinking of the 17 th century.Philosophical Journal, year XXXV, No. 6, pages941–949)• ČAPKOVÁ D.: Některé základní principy pedagogickéhomyšlení Komenského. Rozpravy ČSAV(XXXVII), Praha 1977 (Some fundamental principlesof Comenius’ pedagogic thinking. Discussions ofCzechoslovak Academy of Science (XXXVII), Prague1977)• ČAPKOVÁ D.: Vzdělávaní malých dětí v pojetí univerzálníhoceloživotního vzdělávání v díle J. A. Komenského.Praha/Univerzita 17. listopadu 1971 (Theeducation of little children under the concept of universallifetime education in Comenius’ work. Prague,University of 17 th November, 1971)• FLOSS P.: J. A. Komenský a vědy o přírodě a člověku.Krajský pedagogický ústav Olomouc 1953. (J. A.Comenius on the science of nature and man. Regionalpedagogical institute, Olomouc 1983).• HÁDEK K. : Komunikativní vztahy jako interpretačníhledisko při klasifikaci jazykových jevů. In AUPO,Philologies 55, 1987, s. 91–95 (Communicative relationsas the interpretative view in the classification oflinguistic data. In AUPO, Philologica 55, 1987. pages91–95)• JARNÍK H.: Předmluva k vydání 10. sv. Veškerýchspisů Jana Amose Komenského. Brno 1929 (Forewordto the tenth volume of Collected Comenius’writings. Brno 1929)• PATOČKA J.: Filosofické základy Komenského pedagogiky.In: Komeniologické studie I, Praha, OIKOY-MENH 1997, s. 164-231 (Philosophical foundations ofCormenius’ pedagogy. In: Comeniological studies I,Prague, OIKOYMENH 1997, pages 164–231)• Otázky současné komeniologie. Praha, Academia1939 (Problems of contemporary Comeniology,Prague, Academia 1981)• POPELOVÁ J.: Epilog. In: Orbis sensualium pictus.SPN Praha 1979 (Epilogue. In: Orbis sensualium pictus.SPN Prague 1979)• ŠKARKA A.: Jan Ámos Komenský. In: Dějiny českéliteratury I. Starší česká literatura. Praha 1259 /s. 412-454 (Jan Ámos Comenius. In: History of Czechliterature I. Older Czech literature. Prague 1959, pages412–454)• VESELÝ J.: Komenský jako předchůdce současnéteorie vyučování cizím jazykům. In: Jan Ámos Komenský.Příspěvky z komeniologické konferencepořádané Pedagogickou fakultou v Hradci Královéve dnech 8. – 11. října 1970. SPN Praha 1972, s. 51-54 (Comenius as a predecessor of contemporarytheory of teaching foreign languages. In: Jan ÁmosComenius. Contributions of a conference organizedby the Pedagogical Faculty in Hradec Králové in thedays of 8 th – 11 th October 1970, SPN Prague 1972,pages 51-54)• Vybrané spisy Jana Amose Komenského sv. IV.výbor z Obecné porady o nápravě věcí lidskýcha z věcného pansofického slovníku. SPN Praha 1966.Úvod J. Červenky, s. 16–53. (Selected writings ofJ. A. Comenius. vol. IV. Selected parts of the Generaladvice on the remediation of human matters and ofthe Factual pansophic dictionary. SPN Prague 1966.Foreword by J. Červenka, p. 16–53)Editorial notesA selection from Orbis sensualium pictus, thematicallyrelated to the world of human activities – i.e. 60 chapters,was published by the publishing house TRIZONIAin 1991 as the first edition. It was however being preparedeven before the year 1989, originally for the State PublishingHouse with the aim of being used in teaching foreignlanguages as a supplementary text. It is fully understandablethat there was no interest in teaching Latin at thattime, and that is why the selection was prepared to appearin four living languages only, i.e. in Czech, German, Englishand Russian. For the editorially adapted text therewas however no hope of being edited soon in the StatePublishing House at the time of organizational changes,and so it happened that it was left to a private publisher.The newly adapted and enlarged edition by MA-CHART, the publishing house, was complemented withComenius’ Latin text from the Nuremberg edition, whichhad appeared in a critical edition in ACADEMIA, a publishinghouse, in 1970. Chapters were added characterizingthe ideational bases of their author (God, the world,the senses, virtues and religions). The graphical designis completely new. The Latin text, as the basic text, followsseparately, immediately below the correspondingpictures. The mutations of the text in the living languagesare led by the tendency to correspond to the contemporarymode of expression.That is why the Czech text often differs, particularlyin the word order, from the original Latin version as wellas from the versions of the older Czech translations. Asfar as the Latin text is concerned, a slight restriction isthe usage of improper relative clauses and transitive constructions.In order that the meanings may be clearer itwas sometimes necessary to repeat the subject or expressit with the help of a substantive instead a pronoun.It was only occasionaly that the text was shortened if itwas expedient as far as today’s readers are concerned.The fundamental Czech version has been appendedwith its translation into the contemporary living languages.Because the mutual relationship of the contemporarylanguages is now different from their relationship to Latin,which used to be looked upon as a certain standardand ideal in the time of the appearance of Orbis, it hasnow been shown to be more expedient to print the textof each of the languages continuously and uninterruptedwithout it being itemized as before.Although today the selection will not serve the teachingof foreign languages as a basic textbook, we would beglad if it supported the interest in education of foreignlanguages and found its implementation as a set of elaboratingtexts widening the view of what has changed in thecourse of three centuries and a half in the cognizance ofthe world as well as in speaking about it.Our Orbis’ pictorial part is intended to remind theuser of three different editions. For the larger pictures usewas made of the old printing blocks used in H. Pospíšil’sand Jar. Pospíšil’s editions, which also served as parts ofthe Czech single-language edition in 1941. The smallerpictures placed next to each other are taken over fromthe Nuremberg and the Levoča editions. However, thedifference consists in the fact that formerly the applicationof the printing blocks was always direct, whereasnow they are photographically transferred in the formanswering the new format of the publication.30 31

Коменского «Мирчувственных вещейв картинках»Учебник языковПоскольку при жизни Коменского латыньбыла языком международного просвещения,а знание латыни – признаком образованностии средством, открывающим путь в мирвысшего образования, Ян Амос Коменскийискал способ, как латинскому языку научитьбыстрее и проще, чтобы больше времениможно было уделить самому вещественномуобразованию. На основании собственногопедагогического опыта, а также знания тогдашнихучебных пособий и их критическогоанализа, он пришел к выводу, что полезныйучебник языка должен содействоватьне только изучению языка, но также приноситьпоучение о реальном мире. Поэтомуон выбрал около 7 300 самых важных слов,из них он составил тысячу предложений,сформированных на основе вещественногопринципа во сто глав. Таким образом былсоздан учебник «Открытая дверь к языкам»(Janua linguarum reserata), изданный в 1631году в польском городе Лешно, содержавшийпервоначально текст только на латинскомязыке. Однако Коменский предполагал, чтопосредническую роль к изучению латыни сыграетродной язык. Скоро после издания былсделан перевод на польский язык, а сам Коменскийнаписал чешскую версию учебника,получившую название «Раскрытая дверьязыков» (Dvéře jazyků otevřené).Хотя учебник Janua в мире пользовалсяогромной популярностью, для начинающихон был очень трудным и сложным. ПоэтомуКоменский разработал новый учебник,более простой и соответственно его назвал«Преддверие» (Januae linguarum reserateVestibulum).Работа Коменского над учебникамиязыков завершилась произведением «Мирчувственных вещей в картинках» (Orbissensualium pictus). Этот самый успешный исамый популярный учебник был составленна основе сокращения и упрощения текста«Открытой двери к языкам», а был предназначендля подготовки к последующемуизучению «Преддверия» и «Раскрытой двериязыков».Используемое обычно название этогознаменитого произведения «Мир в картинках»(Orbis pictus) представляет собой сокращенноеназвание, лишенное с точкизрения замысла автора важного уточнения,что речь идет о мире вещей и явлений, понимаемыхили воспринимаемых органамичувств. Свой авторский замысел ясно и четков предисловии к данному произведениюобъяснил сам Коменский: «При этом важно,чтобы вещи, воспринимаемые чувствами,вначале и воспринимались чувствами, дабыони могли быть правильно поняты ... Ведьв самом деле, мы не можем ни действовать,ни говорить разумно, если предварительноне поймём правильно ни того, что нужноделать, ни того, о чем нужно говорить. В нашемже разуме нет ничего такого, чего раньшене было бы в чувствах. Таким образом,старательно упражняя чувства в областиправильного восприятия различий, существующихмежду предметами, мы положимоснование и для всей мудрости, и для всегомудрого красноречия, и для всех разумныхжизненных действий и поступков». Итак Я.А. Коменский стремился к тому, чтобы каждоеосваиваемое в ходе учения выражение,каждое слово было связано с познанием ипониманием предмета или явления, даннымвыражением обозначаемого. Поэтому онподчеркивал значение и роль слуха, зрения,вкуса и осязания при обучении языкам, итребовал того, чтобы предмет или действие,называемое учеником, ученик одновременномог показать на рисунке или в реальности имог это также нарисовать.«Мир чувственных вещей в картинках»представляет собой наиболее последовательноевоплощение дидактических идей Коменского,посвященных обучению языкам.Уникальность данного произведения состоитв том, что в начале каждой главы «Мира»приводится рисунок к проходимой теме, накотором цифрами обозначены отдельныепредметы и явления. Благодаря этому текствзаимосвязан с иллюстрацией к нему.Произведение «Мир в картинках» отличаетсятакже замечательным отношением кродному языку. Как сам Коменский пишет впредисловии, «Мир в картинках» в переводес латинского на живой язык поможет такжеизучению этого родного языка в самой егооснове, начиная с первого чтения и кончаясамим учением. Чтобы облегчить работу надчтением, в начале книги находится символическаят. наз. «живая азбука». Сам авторобъясняет, что делать, чтобы процесс ученияизбавить от «тяжкой муки детских умов». Онтакже взвешивал возможность разместить вконце учебника краткий обзор грамматикиродного языка. Перевод учебника на роднойязык должен послужить не только более наглядномупознанию, но также более легкомуосвоению латинского языка. Коменскийтакже предусматривал возможность целесообразногоиспользования данного учебника вработе с детьми дошкольного возраста, которые,рассматривая рисунки, знакомились быс окружающим миром.«Мир в картинках» - отражениефилософских взглядов КоменскогоПроизведение Orbis sensualium pictus– это не только одна из вершин творчестваи подытожение дидактических трудов автора,но это одновременно важное звено егопансофизма. В нем отражены также философскиевзгляды автора. Коменский всегдаутверждал, что образование должно бытьпоследовательным и полным, образующимодно целое. Поэтому этот учебник языков онпредварительно задумал так, чтобы он былэнциклопедией, доступной всем органамчувств, а даже первоначально предполагалназвать ее Encyklopaedia sensualium илитакже Lucidarium. Таким образом, названиеOrbis sensualium pictus («Мир чувственныхвещей в картинках») им придумано позднее,а благодаря своей образности оно детям понятнее.Однако следует дополнить, что понятие«энциклопедия» при жизни Коменского имелонесколько иное толкование, чем в нашидни, когда школу часто упрекают в излишнемэнциклопедизме, то есть в том, что детичасто перегружены фактографическимисведениями, не соответствующими их возрастнойступени образования, или же механическисоставленной совокупностью сведенийбез учета взаимной связи между ними.Коменский под словом «энциклопедия» и«энциклопедический» подразумевал системуобразования в замкнутом круге, в котором32 33

явления взаимосвязаны друг с другом в одноорганическое целое. Он считал, что образованиедолжно быть в первую очередь систематичным.А что Коменский подразумевает под взаимосвязанностьюпредметов и явлений, томожно увидеть уже в самом порядке составленияотдельных глав «Мира в картинках».Согласно своим философским взглядам, первуюглаву книги Коменский посвятил рассуждениюо Боге, его сущности и добродетелях.В заключении главы он представляет Богакак творца, правителя и хранителя мира.В следующих шести главах автор описываетмир в целом: небо, стихии, облака и землю.Следующий раздел посвящен «произведениямземли», к которым относятся горы, камни,то есть неживая природа, и также растения,животные, живущие на земле и в воде, тоесть живая природа. Данный раздел заканчиваетсяглавой о человеке – высшем существеживой природы. В разделе, посвященномчеловеку, потом Коменский перечисляетсемь возрастов человека. Далее описываетчеловеческое тело и его органы. Отдельнаяглава занимается внешними и внутреннимичувствами. Пять внешних органов чувствизображено с помощью глаза, уха, носа, языкаи руки. В качестве внутренних, значит,неизобразимых чувств, приводятся общеечувство, мышление и память. Глава о душечеловека завершает раздел о человеке – отдельнойличности, и одновременно совершеннейшемБожием творении. Вполне естественнов этот раздел входит также глава, вкоторой говорится о людях искалеченных,деформированных, резко отличающихся отобычного вида людей, таких как гигант, карлик,двухголовый человек, горбатый, и т. п.Это соответствует убеждению Коменского втом, что Божие творение постепенно теряетсвое первоначальное совершенство.Глава 44 открывает раздел, посвященныйразным видам деятельности, посредствомкоторых человек включается в жизнь общества.Автор рассматривает мир человеческоготруда, который в мир природы и человекавнес динамичный поворот, так как человексвоей творческой деятельностью меняет природу,совершенствуя таким образом себя самого,и приближается к Богу как высшемусовершенству. Может быть именно поэтомуданный раздел начинается с символическикультивированного сада. Коменский это обосновываеттак, что первым трудом Адамабыло как раз садоводство. В последующихглавах представлено земледелие и скотоводство.Как и во многих других главах, такжеи здесь сначала приводится историческаясправка. Коменский так напоминает, видимов связи с известными повестями об основоположникахправящих династий, которыхпрямо от плуга призывали к правлению, чтопахота и разведение скота в давние временабыли делом богатырей и королей, тогда какпри его жизни такими делами занималисьпредставители низких сословий. Следующиеглавы касаются всех основных видов деятельностии ремесел, с помощью которых человексебя и свою семью обеспечивал пищей,изготовлял одежду и обувь, строил жилище.Глава, посвященная механизмам, свидетельствуето том, как Коменский наблюдалза техническими усовершенствованиями иоткрытиями. Постепенно он рассматриваетвсе более сложные виды труда, какими были,например, добыча и переработка железнойруды, работа столяра, токаря, и также гончарныеработы. В конце раздела приводитсявсе, что нужно для благоустройства дома ижизни в нем, в том числе, углубление колодцев,а также услуги банщика, цирюльникаили лекаря.Раздел, содержащий несколько глав, начинающийсяс конюшен и заканчивающийсякораблекрушением, с первого взгляда могбы показаться несколько неоднородным. Однакоего внутренняя связь существует и онаопределена тем, что приводятся такие видыдеятельности, благодаря которым человекпостепенно преодолевает препятствия, которымиего ограничивает время и пространство.Речь идет не только о самой деятельности,в частности, коневодстве, изготовлениибочек, ремней и веревок, верховой езде, передвижениипо воде и плавании, но также орезультатах такой деятельности, а именно очасах, телескопах, оптических стеклах, телегахили разных видах судов. Последняя главанапоминает о том, что помимо достижений,успехов и разных усовершенствований,такие стремления связаны также с неудачей– некоторые люди при крушении корабляспасаются, но другие бедственно гибнут и ихтовары идут к морскому дну.Тематически взаимосвязан также следующийраздел, посвященный передаче и распространениюзнаний и идей, т. е. искусствуписьма, книге, типографии, школе. А еслиКоменский к словесному творчеству присоединилв виде следующего художественноготворчества музыку, то это, несомненно,связано с его собственной деятельностьюгимнографической, результатом которойстал Сборник духовных песнопений, изданныйв 1659 году в Амстеродаме. Философия в«Мире в картинках» представлена в виде совокупностивсех наук, среди которых важнуюроль играет наука о цифрах, поскольку онаи есть предпосылкой для исследования другихобластей науки. Далее последует глава огеодезии и исследовании небесных тел и внеземныхобъектов. Несколько схематическихнабросков приближает тогдашние астрономическиедостижения, однако с геоцентрическойточки зрения (что позднее издателямибыло изменено). В заключении раздела, касающегосянаучного познания, приводитсякарта тогдашней Европы.Области морального формирования человекаКоменский посвятил раздел этики, кудаон включил как общее поучение об этике, таки характеристику основных человеческих добродетелей:рассудительности, трудолюбия,умеренности, мужества, терпения, человечности,справедливости и щедрости. Итак, вразделе «Этика» указаны правила, которыечеловек, управляя самим собой, должен соблюдать.Раздел, касающийся общественной жизни,начинается с бракосочетания, котороепредставляет собой ее основное звено. Потомследуют более высокие звена, их управлениеи содержание. Из общественной жизниКоменским не исключены ни фокусник, нитеатр или разные виды игр. Королевством,управлением им, и военным делом завершаетсяраздел, посвященный светской власти.Следующий раздел касается пути человека квысшей воле. К Богу человек приближаетсяпосредством религии. Религию Коменскийприближает детям по отдельным стадиямразвития – от язычества и иудаизмa к христианствуи, наконец, магометанству, котороеон объясняет как сочетание всех предшествующихрелигий. Хотя наиболее подробноавтором объясняется христианство, объяснениявсех других видов религий отличаютсялаконичностью, не имеющей абсолютноникаких следов религиозной нетерпимости.34 35

В предпоследней главе о справедливостиБожией автор предостерегает от суеверия,козней дьявола и разных волхвов и колдуний,сбивающих человека с истинного пути.Последним судом, который принесет справедливымвечное блаженство, завершаетсяне только произведение, но одновременнои весь цикл, который с главы, посвященнойБогу, начался, и к Нему опять вернулся.Указанный цикл образования, по существу,представляет собой конкретную дидактическуюреализацию общих идей пансофизмаКоменского, которые позже он наиболееобширно сформировал в произведении «Всеобщийсовет об исправлении дел человеческих».Вся дидактическая система Коменскогоопирается на прочную философскую основу.Следует упомянуть, что Коменского раньшев Чехии считали выдающимся педагогом,но недооценивали его вклад философа, и вчастности, философа воспитания. Его воззрениятворческим способом развивала чешскаянеофициальная ветка философских исследований,представленная прежде всего профессоромЯном Паточкой и его учениками.Философ Коменский был убежден в том,что порядок дан Богом, а место человека внем определено. Человек по своей природена этом свете призван содействовать приближениюк высшей цели. Он подчеркивалактивную роль человека, его творческую деятельность,его способность самоусовершенствования.Как никто до него, Коменскийосознал высокую ценность труда и творческойдеятельности человека.Путь произведения к читателямПуть произведения Коменского Orbispictus к чешскому читателю был не простыми не скорым. Латинский текст произведенияКоменский подготовил еще в течение своегопребывания во Венгрии в г. Шарош-Патак(1650 – 1654 гг.), куда его пригласили венгерскиедворяне, чтобы он помог осуществить реформушколы. Однако местная типографияне справилась с печатью картинок, а такжетекст на венгерском языке, параллельныйтексту на латинском языке, не был подготовленвовремя. Свой текст позднее Коменскийпослал из польского города Лешно печатникуМихалу Эндтеру в Нюрнберг. А успелон это сделать раньше, чем начался страшныйпожар, в течение которого сгорели всерукописи Коменского. Orbis таким образомудалось спасти. Печатник Эндтер попросилпоэта Зикмунда фон Биркен перевести текстна немецкий язык. Таким образом произведениеOrbis sensualium pictus впервые вышлов свет в виде двуязычного издания вНюрнберге в 1658 году. Благодаря огромномууспеху второе издание произведения появилосьуже в 1659 году, а далее последоваломного других его изданий, в частности, четырехъязычноес переводом на итальянский ифранцузский языки, а также трехъязычноеиздание с версией на венгерском языке.В латинско-немецкой версии «Мир в картинках»получил быстрое распространение погородам Северной и Средней Германии.Orbis sensualium pictus очень скоро началииспользовать также в Англии, где онсразу стал популярным. Еще в 1659 году егоиздали в Лондоне с интересным предисловиемиздателя Чарльза Гула, который приветствовалего появление как воплощениесвоих собственных идей. Известны такжедругие английские издания, в частности,двенадцатое издание благодаря стараниямУильямса Джоунса было издано в 1798 годув Нью-Йорке. Кроме того, «Мир в картинках»стал используемым и весьма популярнымучебником также в Дании и Швеции. Занимательностьи жизнеспособность учебникапостоянно увеличивалась благодаря тому,что его все время дополняли и расширяли сучетом актуальных потребностей. Вершинысвоей всемирной известности он достиг в течение1670-1680гг.В распространении «Мира в картинках»в Польше большую роль сыграл город Вроцлав.При содействии издателя КашпараМюллера учебник впервые вышел в свет в1667 году на латинском, французском, немецкоми польском языках. Известны такжеболее поздние многочисленные трехъ- и четырехъязычныеиздания с польским языком,кроме того существует также отдельное двуязычноелатинско-польское издание.Из латинско-немецко-венгерского изданияЭндтера позднее исходили издатели вВенргии и Трансильвании. Важную роль всоздании чешского текста «Мира в картинках»сыграло известное четырехъязычноеиздание 1685 года в типографии СамуэляБревера в словацком городе Левоча. В этомизвестном издании после латинского, немецкогои венгерского текста приводитсяеще четвертый текст, написанный на смесине только чешских и среднесловацких диалектов,но также восточнословацких, похожихна польские, и также действительнопольских языковых элементов. Особенностьданного текста связана, по всей вероятности,с коллективным трудом над его созданием,далее – пребыванием одного автора, скореевсего Даниела Горчички-Синапия, в разныхязыковых областях, а частично также с вмешательствомнаборщика и др. Латинскоеназвание Orbis sensualium pictus в данномиздании переведено как «Мир видимый»,гравюры работы Йонаша Бубенки. Произведениеснова было переиздано в 1728 г., однакоего текст был исправлен с учетом языкачешской библии. Данное исправление, осуществленноеЙиржи Багилой, по существу,представляет собой настоящий первый чешскийтекст.Первый перевод «Мира в картинках» нарусский язык был сделан при Петре Великом.Предполагалось, что с учебником будутработать в московской высшей школе, однакотекст остался только в рукописи и хранитсяв петербургской библиотеке Академиинаук. Первое дошедшее до нас издание Orbispictus с текстом на русском языке вышло всвет в 1760 году в пятиязычном издании подназванием «Видимый светъ». Это был первый,реализованный по инициативе М. В.Ломоносова, издательский почин только чтооткрытого Московского университета.Использование «Мира в картинках» в Австриив течение длительного времени было,по существу, невозможным. Лишь педагогпиаристП. Грациан Маркс принялся за егоиздание в 1756 году и использование его вкачестве учебника для гимназии. Это былоизбранное из первоначального нюрнбергскогоиздания, содержащее 82 главы. Тогдаразрешили издать также версию с чешскимтекстом, однако он был опубликован толькоодин раз в 1779 году. На избранное Марксапозднее опирались последующие редакции.Огромное значение для чешского языка имеетиздание «Мира в картинках» преподавателемгимназии Яном Сомбати в венгерском городеШарош-Патаке, который к латинскомуи немецкому тексту присоединил еще текстна венгерском языке, а в изданиях 1798,1806 и 1820 гг. также текст на чешском языке.Традиция издания «Мира в картинках»36 37

в Венгрии и Трансильвании продолжаласьеще долго и на протяжении 19 столетия.Помимо поступления книги на территориюЧехии из Венгрии и Вены, особеннобольшое значение имел третий путь «Мира вкартинках» в Чехию, а именно из польскогоВроцлава. Местный издатель поддерживалсвязи с немецкими Эндтерами. А когда Эндтерыутеряли интерес к изданию «Мира вкартинках», гравюры со вторым комплектомклише они продали типографу ВильгельмуБ. Корну. Он же издал четырехъязычныйлатинско-французско-немецко-польский«Мир в картинках» в 1805 и 1818 гг. В эпохунационального Возрождения второе изданиеэтого «Мира в картинках» попало в рукиЙозефа Хмеля, преподавателя гимназии вгороде Градец-Кралове. Хмель так увлексяидеей предоставить данную книгу чешскомучитателю, что он сам сделал новый переводна чешский язык, а даже в необходимостииздания книги убедил издателя Яна ГостивитаПоспишила. Они купили у вроцлавскогоиздателя типографское клише, а такимобразом, в г. Градец-Кралове в 1833 году вышлов свет новое латинско-немецко-чешскопольско-французскоеиздание. Благодаряпродуманным стараниям издателей, которыепривлекли многих подписчиков, Orbissensualium pictus наконец стал доступнымширокой чешской читательской общественности.В течение четырех месяцев было продано5 300 экземпляров. Издатели Поспишилыиздавали «Мир в картинках» такжепозднее, в г. Градец-Кралове, а потом такжев Праге, однако уже без текста на польскомязыке.Жизнеспособность «Мира в картинках»была великой, он проложил себе дорогу всреднюю школу, где его использовали какчешско-немецкий учебник разговорнойречи. Под названием «Мир в картинках начешском и немецком языках» книга вышла воформлении Франтишека Паточки, преподавателяреальной гимназии в г. Табор. Иллюстрациинарисовал Ян Костенец, преподавательреальных школ в г. Пардубице. Книгабыла издана Л. Кобером в 1870 году в Праге.Паточкой сделаны сравнительно большиеизменения, прежде всего он дополнил разделы,посвященные сельскохозяйственным машинам,железной дороге, фабрике и т. п. Этовсе свидетельствует о практическом назначенииучебника: «...чтобы ученики получилизнания из отраслей сельского хозяйства, промышленности,и также выучили правильныечешские названия приводимых предметов,и одновременно на основе полученных знанийвыучили названия этих предметов и явленийтакже на немецком языке». Рисункиприводятся только там, где это необходимодля понимания текста.Orbis pictus также является своеобразнымдокументом, свидетельствующим оживых связях с югославянской культурой.Книга под названием «Свет у сликама» былаиздана Й. Бенешом в г. Чески-Брод в виденового многоязычного учебника на сербском,чешском, немецком и французском языках.Издание не датировано, а латинский языкв нем отсутствует. Его основную цель объяснилпереводчик на сербский язык ЙованМ. Попович в вводной части. Его основнымжеланием было, чтобы с помощью «Мира вкартинках» сербы просто выучили чешскийязык, а чехи – сербский. Поэтому в концеучебника он приводит поучение о произношениии ударении в чешском языке. Введениедатируется 1913 годом. Издание, полностьюготовое еще в 1914 г., однако во время Первоймировой войны было конфисковано, адопечатано и поставлено в Сербию оно былотолько после окончания войны. Эта версия«Мира в картинках», предназначенная дляознакомления и практического освоения двухславянских языков, по существу, завершилапериод использования «Мира в картинках» вЧехии в качестве учебника языков. Все последующиеиздания выходили в свет с цельюпредоставить читателям памятник культурыи источник для научных работ.В 1929 году в Брно Orbis pictus был изданв виде 10-го тома большого издания Собранныхсочинений Яна Амоса Коменского. Этобыло критическое издание, подготовленное впечать Гертвиком Ярником с обширной статьей,посвященной внешней истории произведения.Ссылаясь на замысел Коменского использовать«Мир в картинках» в начальных классахв виде хрестоматии и учебного пособия поокружающему миру, любителям культурныхпамятников было предназначено чешское одноязычноеиздание «Мира в картинках» 1941года. Его целью было не только вспомнить ипочтить память Я. А. Коменского по случаю270-й годовщины его смерти, но также оценитьработу деятелей эпохи национальногоВозрождения Йозефа Хмеля и Яна ГостивитаПоспишила. Чешский текст в переводеХмеля отредактировал и частично модернизировалФ. Оберфальцер. С вводным словомЙ. Гендриха его издал Ф. Борови в Праге.Благодаря графическому оформлению Ф.Музыки и удачному использованию старыхклише, приобретенных Й. Г. Поспишилом вВроцлаве, была создана книга достойно представляющаячешскую народную культуру, ав период нацистской оккупации укрепляющаячувство национального достоинства.Достаточно распространенным в Чехиибыло также юбилейное издание по случаю350-й годовщины рождения Коменского,изданное Ф. Стрнадом в 1942 году в Праге-Виноградах в виде 8-го тома серии «Розоваяполяна» под редакцией Антонина Доланского.В данном издании были тексты на латинском,немецком и чешском языках.Фотолитографский перевод четырехъязычноголевочского издания 1685 года представляетсобой юбилейное издание Государственногопедагогического издательства вПраге, вышедшее в свет в 1958 году как первое,а в 1979 году как второе неизмененноеиздание. Книга дополнена квалифицированнымпослесловием Йиржины Попеловой.В издательстве Чехословацкой академиинаук в 1970 году был издан двуязычныйлатинско-немецкий «Мир чувственныхвещей в картинках», в виде составной частинаучного издания «Трудов Яна Амоса Коменского17». Это критическое издание реализовалосьблагодаря стараниям издателейЯромира Червенки (латинский текст) и СтаниславаКралика (немецкий текст), которыеисходили из нюрнбергского издания 1659 и1662 гг. Послесловие к данному изданию написалаМарта Бечкова.Предлагаемое нами нетрадиционное избранноеиз произведения Коменского «Мирчувственных вещей в картинках» хочет приблизитьсовременникам наследие автора.Поэтому избранные главы касаются преждевсего мира действий человека. Значит, изпроизведения были избраны те части, которыенаиболее четко показывают отдельныевиды человеческой деятельности, или жеее материальные или духовные результаты.Нам хотелось бы обратить внимание надинамичность «Мира в картинках», а также38 39

на то, как точно и сжато Коменский сумелпостигнуть существенные признаки отдельныхвидов деятельности. Тогда как перваячасть «Мира в картинках» потеряла частьсвоей актуальности благодаря изменениям,связанным с развитием человеческого познания,то главы, в которых рассматриваетсямир человеческого труда, являются свежимиинтересными документами об образе жизнии стараниях людей в те времена, когда жилавтор, или же еще в более давних веках.Надежда КвитковаИспользованная литература• ČAPKOVÁ, D.: Dílo Komenského a myšlení17. století. (Труды Коменского и мышление17 века). Filozofický časopis, roč. XXXV, č. 6, s.941-949.• ČAPKOVÁ, D.: Některé základní principypedagogického myšlení Komenského. (Некоторыеосновные принципы педагогическогомышления Коменского). Rozpravy ČSAV(XXXVII), Praha 1977.• ČAPKOVA, D.: Vzdělávání malých dětí v pojetíuniverzálního celoživotního vzdělávání v díleJ. A. Komenského. (Обучение малых детей впонимании универсального пожизненногообразования в произведениях Я. А. Коменского).Praha Univerzita 17. listopadu 1971.• HÁDEK, K: Komunikativní vztahy jakointerpretační hledisko při klasifikaci jazykovýchjevů. (Коммуникативные отношения с точкизрения интерпретации классификации языковыхявлений). In AUPO, Philologica 55,1987, s. 91-95.• JARNÍK, H.: Předmluva k vydání 10. sv.Veškerých spisů Jana Amose Komenského.(Предисловие к 10-му тому Собранных сочиненийЯна Амоса Коменского). Brno 1929.• PATOČKA, JAN: Filozofické základyKomenského pedagogiky. (Философские основыпедагогики Коменского). In: KomeniologickéstudieI Praha: OIKOYMENH 1997, s. 164-231.• Otázky současné komeniologie. (Вопросы современногокоменоведения). Praha Academia1981.• POPELOVÁ, J.: Epilog. (Эпилог). In: Orbissensualium pictus. SPN Praha 1979.• ŠKARKA, A.: Jan Ámos Komenský. (Ян АмосКоменский). In: Dějiny české literatury I. Staršíčeská literatura. Praha 1959, s. 412-454.• VESELÝ, J.: Komenský jako předchůdcesoučasné teorie vyučování cizím jazykům. (Коменский– предшественник современной теорииобучения иностранным языкам). In: JanAmos Komenský. Příspěvky z komeniologickékonference pořádané Pedagogickou fakultouv Hradci Králové ve dnech 8.-11. října 1970 (ЯнАмос Коменский. Доклады к научной конференции,организованной Педагогическим факультетомв г. Градец-Кралове 8 – 11 октября1970 г.), SPN Praha 1972, s. 51-54.• Vybrané spisy Jana Amose Komenského.Svazek IV. Výbor z obecné porady o nápravěvěcí lidských a z věcného pansofického slovníku.(Úvod J. Červenky s. 16-53). (Избранные произведенияЯна Амоса Коменского. Том IV.Избранные главы из Всеобщего совета об исправлениидел человеческих и Пансофическогословаря. – Вступительное слово Я. Червенкистр. 16-53). SPN Praha 1966• FLOSS, P.: J. A. Komenský a vědy o příroděa člověku. (Я. А. Коменский и науки о природеи человеке). Krajský pedagogický ústavOlomouc 1983.Примечание издателяИзбранное из произведения «Мир чувственныхвещей в картинках», тематически направленноена мир человеческой деятельности – в целом60 глав – было издано в 1991 году в виде первогоиздания в издательстве Trizonia. Однако к печатионо готовилось еще до политических изменений в1989 г., первоначально для Государственного педагогическогоиздательства (ГПИ) с целью использоватьего в качестве дополнительного материалапри обучении иностранным языкам. Естественно,интерес к латинскому языку тогда был очень низким,поэтому к печати готовилось только изданиена четырех живых языках: т. е. чешском, немецком,английском и русском. Отредактированныйдля печати текст однако в период организационныхизменений не имел никаких шансов на скороеиздание в ГПИ, а поэтому его предоставиличастному издателю.Новая редакция расширенного издания в издательстве«Махарт» (Machart) была дополненаза счет первоначального латинского текста Я. А.Коменского из нюрнбергского издания, которыйбыл опубликован в критическом издании в 1970году в издательстве ACADEMIA. Далее были дополненыглавы, характеризующие идейные воззренияих автора (Бог, Мир, Чувства, Добродетелии Религия). Новым является также графическоеоформление книги. Исходный латинский текстприводится самостоятельно над соответствующимирисунками. Переводы на иностранные языкируководствуются тем, чтобы по возможности большесоответствовать современному живому языку.Поэтому довольно часто чешский текст, в частности,порядком слов, отличается от первоначальноголатинского источника и первоначальныхпереводов на чешский язык. По сравнению с латинскойверсией реже встречаются деепричастныеобороты и придаточные относительные предложения.В некоторых случаях с целью более точноговыражения значения нужно было повторить подлежащееили выразить его с помощью существительного,а не только местоимения. Лишь в единичныхслучаях был текст сокращен, чтобы былболее понятным сегодняшнему читателю.К основной чешской версии присоединеныпереводы того же текста на современные живыеязыки. Поскольку соотношение современных языковдруг к другу несколько иное, чем в период создания«Мира в картинках» было их отношение клатинскому языку, представляющему тогда определенныйидеал и эталон, более целесообразнымсчитаем опубликовать на каждом языке полныйтекст без первоначального членения.Хотя предлагаемый сегодня читателям материал,по всей вероятности, уже не будет использоватьсяв виде основного языкового учебника, намхотелось бы, чтобы ему удалось вызвать большийинтерес к изучению языков и чтобы он нашел своеприменение как хрестоматия дополнительныхтекстов, расширяющих знания о том, что в течениетрех с половиной столетий изменилось в познаниимира и повествовании о нем.Иллюстрации к настоящему изданию хотятнапомнить о трех разных изданиях книги. Крупныекартинки перепечатаны со старых клише,опубликованных в изданиях Г. Поспишила и Я.Поспишила, использованных в успешном чешскомодноязычном издании 1941 года. Маленькиерисунки, находящиеся рядом, происходят изнюрнбергского и левочского издания. Различиемежду ними состоит прежде всего в том, что раньшев типографии использовали прямо клише, затов настоящее время используется их фотографическоеизображение в том виде, который соответствуетновому формату книги.40 41

Johannes Amos ComeniusorbissensualiumpictusJan Amos Komenský

Přetisk titulní strany prvního vydání z roku 1658 / Nachdruck der Titelseite der ersten Herausgabe von 1658 / Reprint of the title pageof 1658 / Перевод заглавной страницы первого издания 1658 г.Praefatioad lectoremRuditatis antidotum eruditio est, quâ in scholis ingeniaimbui debent: sed ita, ut eruditio vera, ut plena,ut lucida, ut solida sit. Vera erit, si non nisi utilia vitaedocentur et discuntur, ne postmodum queritandi occasiosit: Necessaria ignoramus, quia non necessariadidicimus. Plena, si expoliatur mens ad sapientiam, lingvaad eloquentiam, manus ad actiones vitae solerterobeundas: hoc erit SAL illud vitae, sapere, agere, loqui.Lucida erit, ac per id firma et solida, si quicquid doceturet discitur, non obscurum sit aut confusum, sed clarum,distinctum, articulatum, tanquam digiti manuum. Hujusrei fundamentum est, ut sensualia rectè praesententursensibus, ne capi non possint. Dico et altâ voce repeto,postremum hoc reliquorum omnium esse fundamentum:quia nec agere nec loqui sapienter possumus, nisiprius omnia, quae agenda sunt et de quibus loquendumest, rectè intelligamus. In intellectu autem nihilest, nisi priùs fuerit in sensu. Sensus ergò circa rerumdifferentias rectè percipiendas gnaviter exercere erittoti sapientiae totique sapienti eloquentiae omnibusqueprudentibus vitae actionibus fundamenta ponere. Quodquia vulgò in scholis negligitur discipulisque discendaobjiciuntur nec intellecta nec sensibus rectè praesentata,fit, ut docendi et discendi labor molestè procedatexiguumque ferat fructum.En igitur novum scholis subsidium: Omnium fundamentaliumin mundo rerum et in vitâ actionum picturaet nomenclatura! Quam ut vestris cum discipulispertransire libenter ne gravemini, boni magistri, quidinde boni veniat exspectandum, paucis explicabo.Libellus est, ut videtis, haut magnae molis, munditamen totius et totius lingvae breviarium, plenus picturis,nomenclaturis rerumque descriptionibus.1. Picturae sunt rerum omnium visibilium (ad quaset invisibiles suo modo reducuntur) totius mundi icones,idque ipso rerum ordine, quo in Januâ lingvarumdescriptae sunt; atque plenitudine eâ, ut nihil adeò necessariumet cardinale omittatur.2. Nomenclaturae sunt suae cuique picturae superpositaeinscriptiones seu tituli, rem totam generali suoexprimentes vocabulo.3. Descriptiones sunt partium picturae explicationes,propriis suis appellationibus ita expressae, ut cuivispicturae membro et appellationi ejus eadem additacifra, quae ad se invicem spectent, perpetuò ostendat.Qui talis libellus, tali hoc apparatu, serviet, spero:Primum ad alliciendum huc ingenia, ne sibi crucem inscholâ imaginentur, sed delicias. Notum enim est pueros(ab ipsâ propemodum infantiâ) picturis delectarioculosque his spectaculis libenter pascere. Obtinuisseautem, ut à sapientiae hortulis terriculamenta tollantur,magnum operae pretium erit.Secundò serviet libellus idem excitandae, rebus affigendaeet semper magis magisque exacuendae attentioni;quod et ipsum magnum est. Sensûs enim (aetatulaeprimae duces potissimi, quippe ubi mens ad abstractamrerum contemplationem nondum se elevat) objecta suasemper quaerunt, absentibus illis hebescunt taedioquesui huc illuc se vertunt; praesentibus autem objectissuis hilarescunt, vivescunt et se illis affigi, donec ressatis perspecta sit, libenter patiuntur. Libellus ergò hicingeniis (vagis praesertim) captivandis et ad altiora studiapraeparandis bonam navabit operam.Unde tertium sequetur bonum, ut huc allecti et hâccum attentione traducti pueri rerum in mundo primariarumnotitiâ per lusum et jocum instruantur. Verbo,Vestibulo et Januae Lingvarum amoeniùs tractandis libellushic serviet, quò etiam primariò destinatur.Si tamen vernaculis etiam lingvis eum placeat concinnari,alia tria de se promittit bona.1. Literarum lectioni facilius quàm hactenus addiscendaestratagema suppeditabit: praesertim eidempraemisso alphabeto symbolico, literarum nempe singularumcharacteribus cum appictâ animalis istius,cujus vocem litera illa imitatum it, imagine. Ex ipsâ45

quippe animalis inspectione vim characteris cujusquerecordabitur facile alphabetarius tiro: donec usu firmataimaginatio promptè omnia suppeditet. Lustrato deindeprimariarum etiam syllabarum abaco (quem tamenhuic libello adjici non opus videbatur) venire poterit adlustramen picturarum et superimpositarum inscriptionum.Ubi rursum ipsa rei depictae inspectio, rei nomensuggerens, quomodo picturae titulus legendus sit, monebit.Transitoque sic libro toto, per solos picturarumtitulos, lectio non addisci non poterit: et quidem (quodnotandum) nullâ adhibitâ vulgari prolixâ syllabizatione,permolestâ illa ingeniorum torturâ, quae hâc methododeclinari poterit tota. Iterata enim libelli lectio per ipsaspleniores et picturis subjectas rerum descriptiones habitumlegendi penitùs absolvere poterit.2. Serviet idem libellus, vernaculis in scholisvernaculè tractatus, ediscendae lingvae vernaculaetoti et à fundamento: quoniam per praedictas rerumdescriptiones lingvae totius voces et phrases suis aptèlocis digestae reperiuntur. Et addi posset ad calcem brevisgrammatica vernacula, sermonem jam intellectumin suas partes perspicuè resolvens, vocum singularumflexiones ostendens, conjunctas autem sub regulas certasreducens.3. Inde novum emergit commodum, ut ea ipsa versiovernacula lingvae Latinae promptiùs svaviusque addiscendaeserviat: ut in hâc editione videre est, libellototo ita translato, ut verbum verbo è regione respondeatubique sitque idem per omnia liber, bino duntaxat idiomate,ut homo veste indutus duplici. Possentque in fineadjici quaedam etiam observationes et monita, de iissolis, in quibus Latinae lingvae consvetudo à vernacularecedit. Nam ubi nihil receditur, nihil moneri opus est.Caeterùm, quia prima discentium pensa pauca etsimplicia esse oportet: primum hunc tirocinii autopticilibellum non nisi rudimentis implevimus, rerum scilicetet verborum cardinibus, ceu totius mundi et totiuslingvae totiusque nostri circa res intellectûs basibus.Perfectior rerum descriptio et plenior lingvae cognitiomentisque lumen splendidius si quaeruntur (ut debent),reperiuntur alibi, quò jam per hanc nostram sensualiumencyclopaediolam non difficilis erit transitus.De amoeniore libelli hujus usu monendum aliquidrestat.1. Detur pueris in manûs ad oblectandum se prolubitu figurarum spectaculo easque sibi reddendumquàm familiarissimas, etiam domi, antequam scholammittantur.2. Tum examinandi subinde (praesertim in scholâjam), quid hoc, quid illud sit et dicatur: ut nihil videant,quod nesciant nominare, et nihil nominent, quod nesciantostendere.3. Ostendantur verò illis res nominatae non tantumin picturâ, sed et in seipsis, exempli gratiâ membra corporis,vestes, libri, domus et utensilia etc.4. Permittatur etiam illis picturas manu imitari, si volunt;imò ut velint, incitandi sunt: primò ad acuendam sicquoque attentionem in res, tum ad observandam partiumad se invicem proportionem, denique ad excercendummanûs agilitatem, quae res ad multa utilis est.5. Si quae res, quarum hic mentio fit, oculis praesentarinon potest, valdè fuerit è re discipulis ea perse offerri: nempe colores, sapores, quae hic atramentodepingi non poterant. Quo nomine optandum esset,in qualibet illustri scholâ res raras et domi non obviasasservari paratas, ut quoties discipulis verba de iis faciendasunt, simul exhiberi queant.Ita demum schola haec verè esset schola sensualium,scholae intellectualis praeludium. Satis autem;veniamus in rem ipsam!Předmluvake čtenářiLékem proti nevědomosti je vzdělání, které se máve škole mladým myslím dostávat; avšak tak, aby vzděláníbylo pravé, plné, jasné a trvalé. Pravé bude, jestližese bude učit a vyučovat jen tomu, co je v životě užitečné,aby později nebylo důvodem k nářku: Potřebné neznáme,protože jsme se potřebnému nenaučili. Plné bude,jestliže se rozum přivede k moudrosti, jazyk k výmluvnosti,ruce k činnostem, které máme v životě konat; tobude známá sůl života: moudrým být, moudře jednata mluvit. Jasné bude, a tím i pevné a trvalé, jestliževšechno, čemu vyučujeme a učíme se, nebude temnénebo zmatené, ale zřetelné, uspořádané a rozčleněnéjako prsty na rukou. Hlavní při tom je předkládat věcismyslům vnímatelné nejdříve smyslům, aby mohly býtpochopeny. Pravím a důrazně opakuji, že to posledníje základem všeho. Neboť nemůžeme ani jednat, animluvit moudře, jestliže dříve neporozumíme správněvšemu, co máme činit nebo o čem máme mluvit. V rozumupak nic není, co nebylo dříve ve smyslech. Pilněcvičit smysly ve správném chápání rozdílů mezi věcmiznamená klást základy veškeré moudrosti, vší moudrévýmluvnosti a všem moudrým úkonům v životě. Poněvadžse na to obyčejně ve škole nedbá a žákům se předkládajík učení věci rozumem nepochopené a smyslůmřádně nepředstavené, stává se, že práce učitelů a žákůjde obtížně a dává nepatrný užitek.Hle, zde je nová pomůcka pro školy! Zobrazení a pojmenovánívšech hlavních věcí na světě a všech činnostív životě. Abyste ji, milí učitelé, bez obtíží se svými žákyprobírali, stručně vyložím, co dobrého lze od ní očekávat.Knížka, jak vidíte, není velká, avšak obsahuje stručnéshrnutí o celém světě a vše podstatné z celého jazyka,je plná obrázků, pojmenování a popisů.1. Obrázky podávají vyobrazení všech věcí viditelných(a k nim se uvádějí i věcí neviditelné) z celéhosvěta a v témž pořadí, v jakém byly vyloženy v Bránějazyků, a s tou úplností, že se nevypouští nic, co je nezbytnéa podstatné.2. Jako pojmenování jsou uvedeny nad každým obrázkemnadpisy neboli tituly, které vyjadřují celý obsahsouborným slovem.3. Popisy podávají výklad věcí na obrázku, jsou vyjádřenypříslušnými názvy tak, že ke každému předmětuna obrázku a k jeho názvu v textu je připojena táž číslice,aby ukazovala, co k sobě navzájem patří.Tato knížka v takovéto úpravě bude, doufám, sloužit:Za prvé k přivábení zájmu dětí, aby si nepředstavovalyve škole nějaké trápení, ale potěšení. Neboťje známo, že chlapci od nejútlejšího věku mají zálibuv obrázcích a rádi si je prohlížejí. Dosáhneme-li, že zezahrádek moudrosti budou vypuzení strašáci, bude toveliký zisk.Za druhé bude tato knížka sloužit k vyvolávání,upoutávání a stále většímu bystření pozornosti. Tosamo o sobě je důležité. Smysly totiž (v mladém věkunejdůležitější činitelé, neboť rozum ještě k přemýšlenío abstraktních věcech nedospěl) vždy hledají vhodnépodněty, nemají-li jich, ochabují a teskně těkají sema tam, mají-li vhodné podněty, veselí se, oživují a rádyse k nim upoutávají, dokud věc dostatečně neprozkoumají.Proto tato knížka bude pomáhat k ukáznění hochů(zejména těkavějších) a k jejich přípravě pro dalšístudium.Z toho vyplyne třetí výhoda, že hoši k této knížce přivábenia přivedeni k pozorování hravě a zábavně získajívědomosti o nejdůležitějších věcech na světě. Zkrátka,tato knížka poslouží k příjemnějšímu probírání Vestibulariaa Brány jazyků, k tomu je primárně určena.Uzná-li se za vhodné upravit ji ještě pro mateřskéjazyky, slibuje tři jiné dobré věci.1. Podává způsob, jak děti snáze naučit číst, nežtomu bylo dosud: pomocí vpředu uvedené symbolickéabecedy v podobě obrázků, to jest prostřednictvímznaku pro písmeno a přimalovaného obrázku živočicha,jehož hlasu se podobá zvuk naproti postaveného písme-46 47

na. Již z pouhého pohledu na živočicha si žák začátečníksnadno vzpomene na platnost každého písmena, ažk tomu mysl přivykne a návyk se upevní, snadno ty věcidojdou k rozumu. Jestliže si také prohlédneme tabulkunejdůležitějších slabik (kterou jsme však nepovažovaliza potřebné k této knížce připojit), může se přistoupitk prohlížení obrázků a nad nimi uvedených nadpisů.A tu zase sám pohled na namalovanou věc napoví jménověci, připomene, jak má být čten název obrázku.A když se celá kniha tímto způsobem, přes názvy obrázkůprobere, nemůže se stát, aby se žák nenaučil číst;a třeba připomenout, bez všeho toho běžného dlouhéhoslabikování, toho obtížného trápení mysli, jemuž se lzetouto metodou zcela vyhnout. Opakované čtení knížkyi s obsáhlejšími popisy, které jsou pod obrázky, zdokonalídovednost čtení.2. Bude-li se tato knížka v národních školách mateřskýmjazykem probírat, poslouží k tomu, aby sežák tomuto jazyku zcela a od základu naučil, protoževe výše uvedených výkladech jsou vhodně uspořádanéslova a vazby z celého jazyka. A je možné také na konecpřipojit krátkou gramatiku mateřského jazyka, která byzřetelně rozebírala již pochopený jazyk, která by ukazovala,jak se mají slova ohýbat a uváděla pravidla užívanápři spojování slov.3. Z toho vyplývá nový užitek, aby totiž překlad dořeči mateřské posloužil k snazšímu a příjemnějšímuosvojení jazyka latinského, jako je možno vidět i v tomtovydání, ve kterém je celá knížka tak přeložená, žeje uvedeno všude slovo proti slovu a k sobě tak patří,že tato kniha je jedna o všem, ale v různých jazycích,podobně jako by jeden a týž člověk byl oděn v různýchšatech. A na konci by mohl být připojen přehled a připomínkyz hlediska toho, v čem se jazyk latinský liší odjazyka mateřského. Neboť kde není žádný rozdíl, žádnýchpřipomínek není zapotřebí.Poněvadž první lekce mají být prosté a jednoduché,zařadili jsme do této knížky počátečního učení pouzevěci základní a dětskému rozumu pochopitelné a stěžejníslova, na jejichž znalosti záleží poznání celého světa,celého jazyka a všech věcí. Jestliže někdo hledá dokonalejšípopis věcí a úplnější znalosti jazyka a jasnějšíosvícení mysli (což mu dlužíme), nalezne to jinde, kamse snadno dostane prostřednictvím této naší smyslůmdostupné encyklopedie.Zbývá ještě něco připomenout k příjemnému užívánítéto knížky:1. Dávejte ji chlapcům do rukou, aby se podle libostidívali na obrázky a co nejvíce se s nimi seznamovali ještědoma, dříve než půjdou do školy.2. Potom se jich často ptejte (zvláštně už ve škole),co to a ono je a jak se to nazývá, aby nic neviděli, coby nedovedli pojmenovat, a aby nic nejmenovali, co bynedovedli ukázat.3. Pojmenované věci jim ukazujte nejen na obrázcích,ale také ve skutečnosti, například tělesné údy,oděv, knihy, dům, domácí náčiní atd.4. Dovolujte jim také napodobovat obrázky vlastnírukou, chtějí-li, ba povzbuzujte je, aby chtěli; za prvéaby i tak se zbystřovala pozornost vůči věcem, za druhéaby si uvědomovali vzájemný poměr částí, a konečněaby si cvičili zručnost ruky, která je mnohonásobněužitečná.5. Jestliže se některé věci, o nichž se tu zmiňujeme,nedají předložit zraku, bude velmi užitečné předvéstje žákům přímo; na příklad barvy nebo chuti, které setu nedaly zobrazit tiskařskou černí. Z toho důvodu bybylo žádoucí mít v každé významnější škole sbírky věcívzácných a doma se nevyskytujících, aby se mohly žákůmzároveň ukázat, kdykoli se jim má o nich vykládat.Pak teprve by byla tato škola opravdovou školou světasmyslového, předehrou školy světa rozumového. Aleuž dosti, přikročme k věci.Vorwortan den LeserEine Arznei gegen die Unwissenheit ist die Bildung,die die Sinne der Jugend in der Schule erhalten sollen;aber so, dass die Bildung wahr, vollständig, klar und vonDauer ist. Wahr wird sie sein, wenn man nur das lernenund lehren wird, was im Leben nützlich ist, damit esspäter keinen Grund zum Klagen gibt: das Nützlichekennen wir nicht, weil wir nichts Nützliches gelernt haben.Vollständig wird sie sein, wenn man den Verstandzur Klugheit führt, die Zunge zur Sprachgewandtheit,die Hände zu Tätigkeiten, die wir im Leben tun sollen;das wird das bekannte Salz des Lebens sein: klug sein,klug handeln und reden. Klar und damit auch fest undvon Dauer wird sie sein, wenn alles, was wir lehren undlernen, nicht dunkel und verworren, sondern deutlich,geordnet und gegliedert ist wie die Finger an denHänden. Die Hauptsache dabei ist, die durch die Sinnewahrnehmbaren Dinge zuerst den Sinnen vorzulegen,damit sie begriffen werden können. Ich sage und wiederholenachdrücklich, dass Letzteres die Grundlagevon allem ist. Denn wir können weder handeln nochklug sprechen, wenn wir nicht zuerst alles richtig verstehen,was wir tun oder wovon wir sprechen sollen. ImVerstand ist dann nichts, was vorher nicht in den Sinnenwar. Die Sinne im richtigen Verstehen der Unterschiedezwischen den Dingen zu üben, bedeutet, die Grundlagealler Klugheit, aller klugen Beredsamkeit und allerklugen Handlungen im Leben zu schaffen. Weil manin der Schule gewöhnlich nicht darauf achtet und denSchülern dem Verstand unfassbare und den Sinnen unvorstellbareDinge zum Lernen vorlegt, kommt es vor,dass die Arbeit im Unterricht und das Lernen mühsamvorangehen und einen geringen Nutzen bringen.Seht, hier ist ein neues Hilfsmittel für die Schulen!Die Abbildung und Benennung aller wichtigen Dingeauf der Welt und aller Tätigkeiten im Leben. Damit Siees, liebe Lehrer, mit Ihren Schülern ohne Schwierigkeitendurchnehmen können, werde ich kurz darlegen,was man von ihm Gutes erwarten kann.Das Büchlein ist, wie Sie sehen, nicht groß, aber esenthält eine kurze Zusammenfassung über die ganzeWelt und alles Wesentliche aus der ganzen Sprache, esist voll von Bildern, Benennungen und Beschreibungen.1. Die Bilder stellen die Abbildungen aller sichtbarenDinge aus der ganzen Welt dar (und bei ihnen werdenauch unsichtbare Dinge angeführt) in der Reihenfolge,in der sie in „Janua linguarum“ dargelegt wurden,und mit einer Vollständigkeit, dass nichts ausgelassenwird, was unerlässlich und wesentlich ist.2. Als Benennungen sind über jedem Bild Überschriftenoder Titel angeführt, die den ganzen Inhaltmit einem umfassenden Wort ausdrücken.3. Die Beschreibungen erklären die Dinge auf demBild, sie sind mit entsprechenden Benennungen gekennzeichnet,und zwar so, dass zu jedem Gegenstandauf dem Bild und zu seiner Benennung im Text diegleiche Zahl hinzugefügt ist, um zu zeigen, was zusammengehört.Dieses Büchlein wird, so hoffe ich, in dieser Formdienen: Erstens soll es das Interesse der Kinder wecken,damit sie in der Schule nicht irgendeine Qual,sondern ein Vergnügen sehen. Denn es ist bekannt,dass die Jungen vom frühesten Alter an eine Vorliebefür Bilder haben und sie gern anschauen. Wenn wirerreichen, dass aus diesen Gärtchen der Klugheit dieScheuchen vertrieben werden, wird es ein großer Gewinnsein.Zweitens wird dieses Büchlein dazu dienen, die Aufmerksamkeitzu wecken, zu fesseln und immer mehrzu schärfen. Das allein ist wichtig. Die Sinne (in jungenJahren die wichtigsten Faktoren, weil der Verstand abstrakteDinge noch nicht zu erfassen vermag) suchenimmer geeignete Impulse, und wenn sie sie nicht haben,erlahmen sie und schweifen traurig umher, habensie geeignete Impulse, sind sie vergnügt, leben auf undheften sich an sie, bis sie das Ding genügend erforscht48 49

haben. Deshalb wird dieses Büchlein helfen, die (vorallem unsteten) Jungen zu disziplinieren und sie fürdas weitere Studium vorzubereiten.Daraus ergibt sich der dritte Vorteil, dass die Jungenzur Beobachtung angelockt und herangeführt, spielendund unterhaltsam Kenntnisse von den wichtigsten Sachenin der Welt gewinnen. Kurz, dieses Büchlein dientdazu, „Vestibularium“ und „Janua linguarum“ angenehmerdurchzunehmen, dazu ist es primär bestimmt.Wenn man es für angebracht hält, es auch für dieMuttersprachen zu bearbeiten, verspricht es drei anderegute Dinge.1. Anders, leichter als bisher, bringt es den Kinderndas Lesen bei: mittels eines vorn angeführten symbolischenAlphabets in Form von Bildern, das heißt mittelseines Zeichens für einen Buchstaben und eines hinzugemaltenBildes des Lebewesens, dessen Stimme derLaut des gegenüberstehenden Buchstaben ähnlich ist.Schon beim bloßen Anblick des Lebewesens wird sichder Anfänger leicht an die Gültigkeit eines jeden Buchstabenerinnern, wenn der Sinn sich daran gewöhntund die Gewohnheit sich festigt, werden die Dinge vomVerstand leicht erfasst.Wenn wir uns auch die Tabelle der wichtigsten Silbendurchsehen (wir hielten es nicht für notwendig,sie diesem Büchlein hinzuzufügen), kann man darangehen,sich die Bilder und die über ihnen angeführtenÜberschriften anzuschauen. Und hier sagt uns wiederallein der Anblick des gemalten Dinges den Namen desDinges, erinnert uns daran, wie die Bezeichnung desBildes gelesen werden soll. Und wenn das ganze Buchauf diese Art und Weise, über die Bezeichnungen derBilder, durchgenommen wird, kann es nicht vorkommen,dass der Schüler nicht lesen lernt; wohlbemerktohne all das übliche lange Buchstabieren, ohne dieseschwierige Sinnesquälerei, die man mit dieser Methodeganz vermeiden kann. Das wiederholte Lesen desBuches, auch mit den Beschreibungen unter den Bildern,vervollkommnet die Lesefertigkeit.2. Wenn man dieses Büchlein in den Volksschulenin der Muttersprache durchnimmt, wird es dazudienen, dass der Schüler diese Sprache vollkommenund von Grund auf lernt, weil in den oben angeführtenErläuterungen die Wörter und Wendungen derganzen Sprache in geeigneter Weise angeordnet sind.Und man kann schließlich auch eine kurze Grammatikder Muttersprache anfügen, die die bereits begriffeneSprache deutlich analysieren würde, die zeigen würde,wie die Wörter gebeugt werden sollen, und die die beider Wortverbindung angewendeten Regeln anführenwürde.3. Daraus ergibt sich ein neuer Nutzen, dass nämlichdie Übersetzung in die Muttersprache einer leichterenund angenehmeren Aneignung der lateinischenSprache dienen soll, wie auch aus dieser Herausgabezu ersehen ist, in der das ganze Buch so übersetzt ist,dass überall Wort gegenüber Wort angeführt ist unddie so zueinander gehören, dass dieses Buch in allemgleich ist, aber in verschiedenen Sprachen, ähnlich, alsob ein und derselbe Mensch in verschiedene Kleidergekleidet wäre. Und am Ende könnten eine Übersichtund Bemerkungen unter dem Gesichtspunkt angefügtwerden, worin sich die lateinische Sprache von derMuttersprache unterscheidet. Denn wo kein Unterschiedbesteht, sind keine Bemerkungen nötig.Weil die ersten Lektionen einfach sein sollen, habenwir in dieses Büchlein für das anfängliche Lernen nurgrundlegende und dem kindlichen Verstand begreiflicheDinge und nur die wichtigsten Wörter aufgenommen,von deren Kenntnis die Erkenntnis der ganzenWelt, der ganzen Sprache und aller Dinge abhängt.Wenn jemand eine vollkommenere Beschreibung derDinge und vollständigere Kenntnis der Sprache undklarere Erleuchtung des Geistes braucht (was wir ihmschuldig sind), findet er es anderswo, wohin er leichtmittels dieser unseren Sinnen zugänglichen Enzyklopädiegelangt.Zur angenehmen Nutzung dieses Büchleins bleibtnoch hinzuzufügen:1. Geben Sie es den Jungen in die Hände, damit siesich nach Belieben die Bilder anschauen und sich mitihnen schon zu Hause möglichst gut bekanntmachen,noch bevor sie in die Schule gehen.2. Dann fragen Sie sie oft (besonders schon in derSchule), was dies und jenes ist und wie es heißt, damitsie nichts sehen, was sie nicht benennen können, unddamit sie nichts nennen, was sie nicht zeigen können.3. Zeigen Sie ihnen die benannten Dinge nicht nurauf den Bildern, sondern auch in der Wirklichkeit,zum Beispiel die Körperteile, Bekleidung, Bücher, dasHaus, Hausgeräte usw.4. Gestatten Sie ihnen, wenn sie wollen, die Bilderauch mit eigener Hand nachzumalen, ja, spornen Siesie an, damit sie es wollen; erstens damit auch so dieAufmerksamkeit gegenüber den Dingen geschärftwird, zweitens, damit sie sich des gegenseitigen Verhältnissesder Teile bewusst werden, und schließlichdamit sie die Geschicklichkeit der Hand üben, die vielfachnützlich ist.5. Wenn man einige hier erwähnte Dinge dem Augenicht vorlegen kann, wird es sehr nützlich sein, sie denSchülern direkt vorzuführen, zum Beispiel die Farbenoder Geschmäcke, die man hier nicht mit Druckerschwärzedarstellen konnte. Aus diesem Grund wäre eswünschenswert, in jeder bedeutenderen Schule Sammlungenseltener und zu Hause nicht vorkommender Dingeaufzubewahren, damit man sie den Schülern zugleichzeigen kann, immer wenn sie erklärt werden sollen.Dann erst wäre diese Schule eine echte Schule der sinnlichenWelt, ein Vorspiel der Schule der Verstandeswelt.Aber schon genug, machen wir uns an die Arbeit.50 51

To the readerEducation is a remedy for ignorance. It should thereforebe administered to the minds of young people atschool in its true, full, clear and solid form. Education isconsidered to be true if only what is beneficial to one’slife is taught, in order that all later lamentation may beprecluded for our ignorance of the necessary things,because we have not been taught them. Education isconsidered to be full if the pupil’s mind is brought towisdom, the tongue to eloquence, and the hands to theactivities that they are expected to perform in life. Thisis the well-known grace of one’s life, viz. to be wise andto act and speak wisely. Education is considered to beclear, thus also firm and solid, if all that is taught andlearned is free from obscurity or confusion, clearly ordered,distinct and articulate, like the fingers of one’shand. The main thing is for sensual objects to be rightlypresented to the senses first in order that they may bemade comprehensible. I insist and emphasize that thelatter principle is the basis of everything. For one canneither act nor speak wisely unless one understandsrightly all that one is to do or speak about. Now, thereis nothing in our understanding that has not passedthrough our senses. Exercising our senses in correctperception of differences between things means layingthe foundations for all wisdom, all wise discourse andall wise acts in life. Since this is commonly neglectedin schools, pupils are presented things that have notbeen properly introduced to the senses and are thus incomprehensibleto them; it so happens that the processof instruction and learning poses problems and affordslittle benefit.The schools have therefore been provided witha new aid, which visualizes and denominates all themain things in the world and all the activities of humanlife. In order that you, dear school-teachers, may usethis aid freely, I will explain briefly what good it can beexpected to bring.The book, as you can see, is of no great bulk, but itcontains a brief summary of everything substantial inthe world and the whole language. It contains a richnessof pictures, denominations and descriptions.1. The pictures are representations of all the visiblethings (with invisible things also mentioned) of thewhole world in the order in which they are presentedto the learner in the Gate to Languages and with suchcompleteness that nothing that is essential and necessaryis omitted.2. As its denomination, each picture is providedwith an inscription summarizing the whole content ina general, all encompassing word.3. The descriptions comment on the things visualizedin the pictures, which are thus given their ownproper denominations. Each of these denominations isassigned the same number as the respective thing represented,which indicates the mutual bond between theimage and the denomination.The layout and the arrangement of the booklet issure, firstly to attract the pupils’ interest, so that theywill stop looking at school as torment, but a kind ofpleasure. For it is well-known that boys, includingthose in their early childhood, delight in pictures andare willing to please their eyes with these sights. If wesucceed in turning the scarecrows out of the gardens ofwisdom, it will be very well worth the pains.The book will also be used to stir up and to sharpenthe pupils’ attention. Because man’s senses (as theleading factors in the process of cognition in childhood,the mind not having so far developed so as to beable to handle abstract notions) always seek suitablestimuli, and unless they find them, they weaken andtend to woolgather; whereas if they manage to findsuitable stimuli, they grow merry, revive, and they willinglyallow themselves to be attracted until they havethoroughly examined them. The present booklet willthus help to discipline boys (particularly those showinglower concentration ability) and to prepare them forfurther study.And this leads us to the third good, viz. the boys attractedby the things and brought to observe them willacquire knowledge of the most essential things in theworld surrounding them in a playful and amusing way.In short, it is hoped that the present book will makethe study of the Vestibulum and the Gate to Languages(Ianua Linguarum) more pleasant, to which end it isalso primarily intended.And should a mother-tongue version of the book bedeemed useful, three more merits could be adduced.1. The book will afford a device for learning childrento read more easily then hitherto, viz. with the help ofthe symbolical alphabet in the form of pictures printedin the introductory pages, i.e. the characters and theimages of the creatures whose voices recall the soundsrepresented by the letters printed. A mere sight of thecreature will help the beginner to identify the meaningof the respective letter. And when the pupil’s mind hasgot used to it and the habit has become fully established,these things will easily reach the pupil’s mind. If he alsolooks through the table of the most important syllables(which we did not consider necessary to include in thepresent edition of the book), he can proceed to view thepictures and the inscriptions over them. The mere sightof the thing represented in the drawing will suggest itsname and will tell the pupil how the title of the pictureis to be read. And after the book has been gone throughin this way, no pupil will fail to learn to read, and notabene, without that currently used syllabication, that tiresometorment of the mind, which this method can helpto completely avoid. Repeated reading of the book, includingthe descriptions under the pictures, can greatlyupgrade the reading skills of the learners.2. If the mother-tongue version of the book is usedin national schools, the pupils will be able to acquirecomplete knowledge of their mother tongue, includingits foundations, because in the explanations givenabove, the words as well as the phrases, chosen fromthe whole range of the language, are most suitably arranged.A brief grammar of the mother tongue, analysingclearly the language already learnt, indicating howwords are to be inflected, and giving the rules of howthe words are to be linked with one another, can alsobe added.3. And this leads us to still another benefit: translationinto the mother tongue will make the processof acquisition of the Latin language easier and morepleasant, as witnessed in the present edition. Throughoutthe whole book each word and each phrase of themother tongue is faced by its foreign equivalent, so thatthe book is one about everything, though in severalidioms, which can be compared to one and the sameperson clad in different clothes. And at the end of thebook a survey could be added of, and some commenton, where the Latin language differs from the mothertongue. For where there are no differences, no commentis needed.Since the introductory lessons should be plain andsimple, only the basic things, and those comprehensibleto a child’s understanding, have been included inthis textbook of elementary reading, and the fundamentalwords upon the knowledge of which dependsthe cognition of the whole world, the command of thewhole language and the knowledge of all things. Shouldsomebody miss a more perfect description of thingsand seek fuller knowledge of the language and clearerenlightenment of his mind (which we do owe him), hecould easily find it somewhere else with the help of ourpresent encyclopedia fully accessible to the senses.In the end let us add the following concluding remarksconcerning the pleasant usage of the book.1. Let the pupils have it, so that they may indulge inlooking at the pictures and get acquainted with themas much as possible at home before they start goingto school.2. Then let them repeatedly be examined and asked(particularly at school) what this thing and that thingis and what it is called, so that they may know how toname all the things they can see and may point out allthe things they name.52 53

3. Let the pupils be shown the things named bothin the pictures and in reality, for instance, the parts ofthe body, various articles of clothing, books, houses,kitchen utensils, etc.4. They should also be allowed to redraw the pictureswith their own hands, if they like, and their willingnessshould be encouraged, firstly in order that their attentionto things may thus be enhanced, secondly in orderthat they may realize the mutual relationship betweenparts, and lastly in order that they may develop dexterityin handling things, which is immensely useful.5. If some of the things here mentioned cannot bepresented to the pupils’ eyes, as for instance coloursand tastes, which cannot be expressed with the help ofthe printer’s ink, it will be very useful that they shouldbe presented to the pupils directly. For this reason itwould be desirable that every more distinguishedschool should possess collections of rare things as wellas those that cannot be found in the respective countryin order that the pupils may be shown these thingswhenever they are to be told about them. Only underthese conditions would a school become a real schoolof the world of the senses, a prelude to a school of theintellectual world. But enough now, let us proceed tothe subject itself.К читателюПротивоядием невежеству является образование,которое умам молодым должна давать школа.Но образование это должно быть истинным,полным, ясным и прочным. Оно будет истинным,если преподаются и изучаются только полезныедля жизни предметы, чтобы впоследствии не пришлосьжаловаться: мы не знаем необходимого, ибоне научились необходимому. Оно будет полным,если ум приведёт к мудрости, язык - к красноречию,а рука научит необходимому в жизни нашейтруду. Эти три вещи - разум, действие и речь - иесть соль жизни. Образование будет ясным, а темсамым основательным и прочным, если всё то,чему обучаем и учимся, будет не затемнённымили путанным, но ясным, упорядоченным и расчлененным,как пальцы руки. При этом главное,чтобы вещи, вни-маемые чувствами, вначале ивоспринимались чувствами, дабы они могли бытьправильно поняты. Я утверждаю и повторяю вовсеуслышанье, что это требование есть основаоснов.Ведь в самом деле, мы не можем ни действовать,ни говорить разумно, если предварительноне поймём правильно всего, что делать мы должны,ни того, о чём нужно говорить. В нашем же разуменет ничего такого, чего бы раньше не было вчувствах. Усердно упражнять чувства, правильнопонимая различия между предметами - вот основылюбой мудрости, всего мудрого красноречия ивсех разумных жизненных действий и поступков.В школах, однако, этим обычно пренебрегают иученикам подаются для изучения предметы, которыхони не понимают, ибо по-настоящему не быливосприняты чувствами. Отсюда труд обучения иизучения становится обременительным и плодыего незначительны.И вот в ваших руках новое учебное пособиедля школ! Рисунки и наименования всех основныхв мире предметов, а в жизни действий. Длятого, чтобы вы, дорогие учителя, без затруднениймогли бы со своими учениками воспользоватьсяпособием, я вкратце объясню, каких хороших результатовможно ожидать от этой работы.Книга, как видите, небольшая, но в ней - краткийобзор всего мира нас окружающего и всегосущественного из языка, включая рисунки, наименованияи описания предметов.1. На рисунках изображены все видимые вмире вещи (включая и невидимые явления ипредметы). Они представлены в том же порядке,как и в «Раскрытой книге языков», и с такою полнотой,что не опущено ничего существенного.2. Наименованиями являются надписи и заголовкинад каждым рисунком. Они обозначаютпредмет в совокупном наименовании.3. Описания дают объяснения рисунка, выраженныесоответствующими для каждого предметаназваниями. Каждый предмет на рисунке и каждоенаименование обозначены цифрами, которыеуказывают, какое название какому предмету принадлежит.Оформленная таким образом книга, надеюсь,принесет пользу в следующем:Во-первых, она привлечет к себе детей. Чтобышкола была для них не мучением, а удовольствием.Хорошо ведь известно, что дети с юных летлюбят рисунки и с удовольствием рассматриваютих. Если же мы добъемся того, что изгоним из садовмудрости все, что пугает детей, польза будетогромная.Во-вторых, книга эта должна во все большей ибольшей мере заострять и привлекать вниманиедетей. Ведь чувства (а именно они главенствуютв детском возрасте, когда ум ещё не в состоянииохватить суть отвлеченных предметов и явлений)нуждаются в необходимых объектах, в случае от-54 55

сутствия которых притупляются и скользят тотуда, то сюда. Когда же им представляются надлежащиепредметы и явления, они веселеют,оживляются и с удовольствием вникают в них дополного понимания их сути. Таким образом, этакнига сделает доброе дело детским умам (особеннорассеянным), подготавливая их к дальнейшимзанятиям.Отсюда вытекает и третье преимущество пособия:дети, привлеченные рисунками, игрой и шутками,получат знания о важнейших предметах иявлениях в мире. Одним словом, эта книжка поможетс большим удовольствием изучать и «Преддверие»,и «Дверь языков», также предназначенныхдля начального обучения.В случае, если эта книга будет изложена народных языках, можно ожидать три следующихпреимущества.1. Она даст детям более легкий способ научитьсячитать, чем это было до сих пор. Это достигаетсяпредпосланным книге символическим алфавитомв виде рисунков: даны формы отдельных букв, ак ним изображения тех живых существ, издаваемыйкоторыми звук передается той или иной буквой.При первом же взгляде на животное ребеноклегко вспомнит, как произносится соответствующаябуква, и в конце концов его воображение, закрепленноеупражнениями, поможет ему быстрозапомнить все буквы. Рассмотрев затем таблицупервоначальных слогов (включение которой вкнигу мне, однако, не представляется необходимым),учащийся сможет перейти к рассмотрениюрисунков и напечатанных над ними надписей.Здесь снова самое рассматривание нарисованногопредмета, вызвав в уме его наименование последнего,напомнит ему, как нужно прочитать заглавиерисунка. Пройдя таким образом всю книгу,учащийся невольно научится читать посредствомодних только заголовков к рисункам и при этомбез длительных упражнений в складах, этой тяжкоймуки детских умов, которая целиком будетустранена этим методом. Повторное же чтениекниги с приложенными к рисункам описаниямипредметов поможет учащемуся полностью овладетьискусством чтения.2. Эта же книга, если проходить её в национальныхшколах на родном языке, поможет изучениюэтого родного языка в самой его основе, таккак через описания предметов приведены словаи выражения всего языка в их наиболее целесообразномприменении. В конце книги можно приложитькраткую грамматику родного языка, котораяясно разбивает уже понятую речь на её части,показывает изменения отдельных слов и приводитправила их сочетания.3. Отсюда вытекает ещё одно преимущество:перевод на родной язык поможет более быстромуи занимательному изучению языка латинского.Как можно видеть и в этом издании, вся книжкапереведена так, что всюду (родное) слово соответствуетпо месту слову (латинскому). Одна и таже книга, но только изложенная на двух языках,словно человек, одетый в двойную одежду. В концеможно было бы привести и кое-какие наблюденияи замечания, но лишь в том случае, если латинскийспособ выражения отступает от родного.Ибо там, где нет никаких отличий, нет нужды и взамечаниях.Так как первые задания учащимся должныбыть небольшими и несложными, то эту первуюкнигу наглядного обучения мы наполнили толькоосновными знаниями, т.е. самыми главнымипредметами и словами, являющимися базисомнашего языка и нашего разумения вещей. А ктобудет стремиться к более совершенному описаниювещей и к более полному знанию языка, к большемупросвещению ума своего (как это и следует),тот найдёт все это в других книгах, перейти к которымбудет нетрудно через эту нашу энциклопедиюдоступных чувствам предметов.Остаётся сказать ещё несколько слов о том, скаким удовольствием дети будут пользоватьсяэтой книгой.1. Дайте им её в руки, чтобы они забавлялисьрассматриванием картинок, чтобы эти картинкистали им хорошо знакомы ещё дома, прежде чемони пойдут в школу.2. Спрашивайте их почаще (в особенностиуже в школе), какой предмет изображен на томили другом рисунке и как он называется. Пустьдети не видят ничего, чего бы не могли назвать, ипусть они ничего не называют, чего бы не моглипоказать.3. Названные же вещи показывайте детям нетолько на рисунках, но и в реальности, например,члены тела, одежду, книги, дом и предметы домашнегообихода и т.д.4. Позволяйте им также срисовывать рисунки,если они захотят. Мало того, побуждайте ихк тому, чтобы они этого захотели. Во-первых, этотакже заострит их внимание к вещам. Во-вторых,они станут наблюдать взаимные пропорции междуотдельными частями вещей. Наконец, они будутразвивать этим ловкость рук, что полезно вомногих отношениях.5. Если некоторые вещи, о которых упоминаетсяв этой книге, не могут быть представленынаглядно, то было бы очень хорошо представитьих детям в реальности, - например, цвета, запахи,которые здесь не могут быть изображены чернилами.Поэтому было бы желательно, чтобы в каждойхорошей школе хранились заранее заготовленныередкие и дома не встречающиеся вещи, дабывсякий раз, когда о них нужно говорить ученикам,они вместе с тем могли быть им предоставлены.Только тогда эта школа была бы действительношколой или театром видимого мира, преддвериемшколы интеллектуальной. Довольно, однако,перейдём к делу!56 57

1Invitatio M. Veni, puer, disce sapere! P. Quid hoc est, sapere? M. Omnia, quae necessaria,rectè intelligere, rectè agere, rectè eloqui. P. Quis me hoc docebit? M. Ego cum Deo.P. Quomodo? M. Ducam te per omnia, ostendam tibi omnia, nominabo tibi omnia. P. En adsum!Duc me in nomine Dei! M. Ante omnia debes discere simplices sonos, ex quibus constat sermohumanus: quos animalia sciunt formare et tua lingva scit imitari et tua manus potest pingere.Postea ibimus in mundum et spectabimus omnia. Hic habes vivum et vocale alphabetum.IntroductionВведениеÚvodEinleitungUčitel: Pojď, chlapče, uč se být moudrý.Chlapec: Co je to být moudrým?U.: Vše, co je třeba, dobře znát, dobře dělat, dobřeříci.Ch.: Kdo mne tomu naučí?U.: Já, s Boží pomocí.Ch.: Jak?U.: Provedu tě všude, ukážu ti všechno, pojmenuji tivše.Ch.: Tady jsem, veď mne ve jménu Božím.U.: Především se musíš naučit jednoduchým zvukům,z nichž se skládá lidská řeč, zvuky, které zvířata umějívydávat a tvůj jazyk umí napodobit a tvá ruka můženamalovat. Potom půjdeme do světa a prohlédneme sivše. Živou a hlasitou abecedu máš zde:Lehrer: Komm her, Knabe, lerne klug sein!Knabe: Was ist das, klug sein?L.: Alles, was nötig ist, gut zu kennen, richtig zu tun,richtig zu sagen.K.: Wer lehrt mich das?L.: Ich, mit Gottes Hilfe.K.: Wie?L.: Ich werde dich überall hinführen, dir alles zeigen,dir alles benennen.K.: Hier bin ich! Führe mich in Gottes Namen!L.: Vor allem musst du die einfachen Laute lernen,aus denen die menschliche Sprache besteht, Laute,die die Tiere hervorbringen können und deine Zungenachahmen und deine Hand malen kann. Dann wollenwir in die Welt gehen und uns alles anschauen. Hierhast du ein lebendiges und lautes Alphabet:Teacher: Come, boy. Learn to be wise.Boy: What does to be wise mean?T.: To understand well, to do and to express well allthat is necessary.B.: Who will teach me this?T.: I, with God’s help.B.: How?T.: I will guide you everywhere, I will show you everything,I will name you everything.B.: Here I am. Lead me in the name of the Lord.T.: Before all things, you ought to learn the plainsounds of which man’s speech consists and which theliving creatures know how to make and your tongueknows how to imitate and your hand can picture. Thenwe will go into the world and view all things. Here youhave a live and vocal alphabet:Учитель: Пойди-ка сюда, мальчик. Научисьуму-разуму.Мальчик: Что это значит - уму-разуму?У: Всё, что необходимо, правильно высказывать.М: Кто меня этому научит?У: Я с божьей помощью.М: Каким способом?У: Я поведу тебя повсюду, покажу тебе всё, назовутебе всё.М: Я готов. Веди меня во имя божье.У: Прежде всего ты должен изучить простыезвуки, из которых состоит человеческая речь, которыеживотные умеют издавать и которым твойязык умеет подражать, и твоя рука умеет изображать.Затем мы пойдём по свету и посмотрим всё.Вот перед тобой живая и звуковая азбука.58 59

Cornix cornicaturVrána krákáDie Krähe krächztThe crow cawsВорона каркаетá áA aAnser gingritHusa kejháDie Gans schnattertThe goose gagglesГусь гогочетga gaG gAgnus balatOvce bečíDas Schaf blöktThe lamb bleatsОвца блеетbé é éB bOs halatÚsta dýchajíDer Mund atmetThe mouth exhalesРот дышитháh háhH hCicada stridetKobylka cvrkáDie Heuschrecke zirptThe grasshopper chirpsКузнечик стрекочетcí cíC cMus mintritMyš pištíDie Maus pieptThe mouse peepsМышь пищитí í íI iUpupa dicitDudek dudáDer Wiedehopf ruftThe whoopoo saysУдод дудитdu duD dAnas tetrinnitKachna kácháDie Ente schnattertThe duck quacksУтка крякаетkha khaK kInfans ejulatDítě pláčeDas Kind weintThe infant criesРебенок плачетé é éE eLupus ululatVlk vyjeDer Wolf heultThe wolf howlsВолк воетlu uluL lVentus flatVítr fičíDer Wind pfeiftThe wind blowsВетер дуетfi fiF fUrsus murmuratMedvěd mručíDer Bär brummtThe bear grumblesМедведь ворчитmum mum M m60 61

Felis clamatKočka mňoukáDie Katze miautThe cat mewsКошка мяукаетnau nauN nGraculus clamatKavka krákáDie Dohle krächztThe jackdaw criesГалка кричитtae taeT tAuriga clamatVozka voláDer Fuhrmann ruftThe carter shoutsВозчик погоняетó ó óOoBubo ululatSova houkáDie Eule heultThe owl hootsСова угукаетú úU uPullus pipitKuře pípáDas Kücken pieptThe chicken peepsЦыплёнок пищитpi piP pLepus vagitZajíc vřeštíDer Hase quäktThe hare squealsЗаяц визжитváV vCuculus cuculatKukačka kukáDer Kuckuck ruftThe cuckoo callsКукушка кукуетkuk kuK kRana coaxatŽába kvákáDas Frosch quaktThe frog croaksЛягушка квакаетcoaxX xCanis ringiturPes vrčíDer Hund knurrtThe dog growlsСобака рычитerrR rAsinus ruditOsel hýkáDer Esel iahtThe donkey braysОсёл кричитy y yY ySerpens sibilatHad syčíDie Schlange zischtThe serpent hissesЗмея шипитsíS sTabanus dicitOvád bzučíDie Bremse summtThe horsefly buzzesОвод жужжитds dsZ z6263

2IDeus Deus est ex seipso ab aeterno in aeternum, perfectissimum et beatissimum esse(ens): essentiâ spiritualis et unus, hypostasi trinus. Voluntate sanctus, justus, clemens, verax;potentiâ maximus, bonitate optimus, sapientiâ immensus. Lux inaccessa, et tamen omnia inomnibus; ubique et nullibi: summum bonum et solus inexhaustus fons omnis boni. Omniumrerum, quas vocamus mundum, ut creator, ita et gubernator et conservator.GodБогBůhGottBůh je sám ze sebe od věků do věků nejdokonalejšía nejblaženější bytí: duchovní podstatou je jeden, hypostasítrojí (ve trojí osobě). Svou vůlí je svatý, spravedlivý,milostivý, pravdivý. Svou mocí je největší, dobrotounejlepší, moudrostí nezměřitelný. Je světlo nedostupné,všechno, a přece všechno ve všem, všude a nikde. Jeabsolutní dobro a jediný nevyčerpatelný zdroj všehodobra. Je stvořitel všech věcí, které nazýváme svět, a jejejich správce a udržovatel.Gott existiert aus sich selbst von Ewigkeit zu Ewigkeit,das vollkommenste und seligste Sein. In seinemgeistigen Wesen ist er einzigartig, in dreierlei Gestalt.In seinem Willen ist er heilig, gerecht, gnädig undwahrhaftig. In seiner Macht ist er der größte, in seinerGüte der beste, weiseste und unermesslichste. Er istein unerreichbares Licht, alles und doch alles in allem,überall und nirgends. Er ist die absolute Güte und dieeinzige unerschöpfliche Quelle von allem. Er ist derSchöpfer aller Dinge, die wir die Welt nennen, und ihrVerwalter und Erhalter.Throughout all ages God in Himself is the mostperfect and most blissful being: and in His spiritual essenceHe is One, hypostatized in three entities. He isjust, gracious and saintly in His will. In His might Heis supreme. In His goodness He is the best and in Hiswisdom immense. He is the light unattainable, the all,yet the all in the all, everywhere and nowhere. He is theabsolute goodness and the only inexhaustible source ofall goodness. He is the creator of all the objects calledthe world, an He is their supervisor and keeper.Бог исходит из самого себя, от вечности в вечность,является всесовершенным и всеблаженнымсуществом. Сущностью он духовный и единый,в лицах он троичный. Волею своей он свят,справедлив, милостив, правдив. Могуществомвеличайший, добродетелью всеблагой, мудростьюнеизмерим. Бог есть Свет, Свет неприступный, и,однако, все во всем, везде и нигде. Высшее благо ивсяких благ источник, единый и неисчерпаемый.Всех вещей, которые мы называем мир, как творец,так и правитель и хранитель.64 65

Mundus Coelum 1 habet ignem, stellas. Nubes 2 pendent in aëre. Aves 3 volant sub nubibus.Pisces 4 natant in aquâ. Terra habet montes 5 , sylvas 6 , campos 7 , animalia 8 , homines 9 . Ita suntplena habitatoribus suis quatuor elementa, quae sunt mundi maxima corpora.The worldМир3IISvětDie WeltNebe 1 má oheň, hvězdy. Oblaka 2 se vznášejí v povětří.Ptáci 3 létají pod oblaky. Ryby 4 plavou ve vodě. Zeměmá hory 5 , lesy 6 , pole 7 , zvířata 8 , lidi 9 . Tak jsou plny svýchobyvatel čtyři živly, které jsou základní součásti světa.Der Himmel 1 hat das Feuer, die Sterne. Die Wolken 2schweben in der Luft. Die Vögel 3 fliegen unter den Wolken.Die Fische 4 schwimmen im Wasser. Die Erde hatBerge 5 , Wälder 6 , Felder 7 , Tiere 8 , Menschen 9 . So sinddie vier Elemente, die die Grundbestandteile der Weltsind, voll von ihren Bewohnern.The sky 1 has fire, stars. Clouds 2 hover in the air. Birds 3fly under the clouds. Fish 4 swim in the water. The earthhas mountains 5 , woods 5 , fields 7 , animals 8 , people 9 . Thefour elements are thus full of their inhabitants. Theyare the fundamental parts of the world.Небо 1 содержит в себе огонь и звезды. Облака 2несутся по воздуху. Птицы 3 летают под облаками.Рыбы 4 плавают в воде. На земле есть горы 5 ,леса 6 , поля 7 , животные 8 , люди 9 . Так полны своимиобитателями четыре стихии, которые являютсяосновной составной частью света.66 67

Septem aetates hominis Homo est primùm infans 1 , deinde puer 2 , tum adolescens 3 ,inde juvenis 4 , posteà vir 5 , dehinc senex 6 , tandem silicernium 7 . Sic etiam in altero sexu suntpupa 8 , puella 9 , virgo 10 , mulier 11 , vetula 12 , anus decrepita 13 .Man’s seven agesСемь возрастов человека4XXXVISedmero věků člověkaDie sieben Alter des MenschenČlověk je nejprve dítě 1 , potom chlapec 2 , pak mládenec3 (mladík, adolescent), dále mladý muž 4 , pozdějimuž 5 , potom starý muž 6 , konečně sešlý stařec 7 . Taktaké u druhého pohlaví je děvčátko 8 , děvče 9 , dívka 10 ,žena 11 , stará žena (stařena) 12 , sešlá babička 13 .Der Mensch ist zuerst ein Kind 1 , dann ein Junge 2 ,dann ein Jüngling 3 , weiter ein junger Mann 4 , später einMann 5 , dann ein alter Mann 6 , schließlich ein gebrechlicherGreis 7 . So ist es auch beim anderen Geschlechtzuerst ein kleines Mädchen 8 , ein Mädchen 9 , eine jungeFrau 10 , eine Frau 11 , eine alte Frau (Greisin) 12 , eine gebrechlicheGroßmutter 13 .First, man is a child 1 , then a boy 2 , then a youngster 3(a youth, an adolescent), then a young man 4 , later ona man 6 , and still later an old man 6 , finally a decrepidold man 7 . The same for the other sex: a little girl 8 , agirl 9 , a lass 10 , a woman 11 , and old woman 12 , a decrepidgrandmother 13 .Человек сначала бывает младенцем 1 , затеммальчиком 2 , потом отроком 3 , затем юношей 4 , послеэтого мужчиной 5 , затем стариком 6 и, наконец,дряхлым стариком 7 . Такое же наблюдается у другогопола: бывает младенец-девочка 8 , девочка 9 ,девушка 10 , женщина 11 , пожилая женщина 12 , бабушка,дряхлая старуха 13 .68 69

5XLISensûs externi et interni Externi sensûs sunt quinque. Oculus 1 videt colores, quid albumvel atrum, viride vel coeruleum, rubrum aut luteum sit. Auris 2 audit sonos, tam naturales, voces et verba,quàm artificiales, tonos musicos. Nasus 3 olfacit odores et foetores. Lingva 4 cum palato gustat sapores,quid dulce aut amarum, acre aut acidum, acerbum aut austerum. Manus 5 dignoscit tangendo rerumquantitatem et qualitatem; calidum et frigidum; humidum et siccum; durum et molle; laeve et asperum;grave et leve. Sensus interni sunt tres. Sensus communis 7 sub sincipite apprehendit à sensibus externisperceptas res. Phantasia 6 sub vertice dijudicat res istas, cogitat, somniat. Memoria 8 sub occipitio singularecondit et depromit; quaedam deperdit, et hoc est oblivio. Somnus est requies sensuum.The outer and inner sensesВнешние и внутренние чувстваVnější a vnitřní smyslyÄußere und innere SinneVnějších smyslů je pět. Oko 1 vidí barvy, co je bílénebo černé, zelené nebo modré, červené nebo žluté.Ucho 2 slyší zvuky, jak přirozené (hlasy, řeč a slova), takumělé (hudební zvuky). Nos 3 cítí vůně a pachy. Jazyk 4s patrem ochutnává, co je sladké nebo hořké, peprnénebo kyselé, trpké či ostré. Ruka 5 rozlišuje dotekem velikosta jakost věcí, teplé a studené, vlhké a suché, tvrdéa měkké, hladké a drsné, těžké a lehké.Vnitřní smysly jsou tři. Smysl pospolný 7 (pod předníčástí hlavy) chápe věci vnímané vnějšími smysly.Myšlení 6 (pod temenem hlavy) posuzuje věci, přemýšlía mívá sny. Paměť 8 (pod týlem hlavy) každou věc uchováváa znovu vydává, něco zapomíná. Spánek je odpočineksmyslů.Es gibt fünf äußere Sinne. Das Auge 1 sieht Farben,was weiß oder schwarz, grün oder blau, rot oder gelbist. Das Ohr 2 hört Geräusche, sowohl natürliche (Stimmen,Rede und Worte), als auch künstliche (Musiktöne).Die Nase 3 riecht Düfte und Gerüche. Die Zunge 4mit dem Gaumen schmeckt, was süß oder bitter ist,gepfeffert oder sauer, bitter oder scharf. Die Hand 5unterscheidet durch die Berührung die Größe und Beschaffenheitder Dinge, Warmes und Kaltes, Feuchtesund Trockenes, Hartes und Weiches, Glattes und Raues,Schweres und Leichtes.Innere Sinne sind drei. Die allgemeine Empfindung 7(im Vorderteil des Kopfes) begreift die mit den äußerenSinnen wahrgenommenen Dinge. Das Denken 6 (unterdem Kopfscheitel) beurteilt die Dinge, denkt nach undhat Träume. Das Gedächtnis 8 (im Hinterkopf) bewahrtund gibt es wieder, etwas vergisst es. Der Schlaf ist dieEntspannung der Sinne.There are five outer senses. The eye 1 sees colours,what is white or black, green or blue, red or yellow. Theear 2 hears sounds, natural (voices, speech and words)and artificial (musical sounds). The nose 3 smells scentsand stenches. The tongue 4 with the palate tastes whatis sweet or bitter, peppery or sour, acrid or sharp. Thehand 5 distinguishes by touch the extent and quality ofthings, warm and cold, moist and dry, hard and soft,smooth and rough, heavy and light.There are three internal senses. The sense of sociability7 (under the foremost part of the head) takes inthe things perceived by the external senses. Thinking 6(under the top of the head) evaluates things, pondersand usually has dreams. Memory 8 (under the back ofthe sculp) stores everything and releases it again, it forgetssomething. Sleep is the repose of the senses.70 71Внешних чувств всего пять. Глаз 1 видит цвета,и различает, что белое и что черное, зеленое исинее, красное и желтое. Ухо 2 слышит звуки, какестественные (голоса, речь и слова), так и искусственныезвуки (музыкальные тоны). Нос 3 обоняетприятные и неприятные запахи. Язык 4 с небомразличает вкусы, какой из них сладкий или горький,острый или кислый, терпкий или резкий.Рука 5 различает посредством осязания количествои качество предметов, различает, что горячееи холодное, влажное и сухое, твердое и мягкое,гладкое и шероховатое, тяжелое и легкое.Внутренние чувства существуют три: общее чувство7 (находящееся под черепной крышкой) схватываетот внешних чувств воспринятые предметы.Мышление 6 (под теменем головы) разбирает этипредметы, размышляет и создает сны. Память 8 (взатылке головы) сохраняет отдельные знания иснова их воспроизводит, а некоторые теряет, и этапотеря есть забвение. Сон – это покой чувств.

1InvitatioÚvod / Einleitung / Introduction / Введение.......5811PanificiumPekařství / Das Brotbacken /The baker’s trade / Хлебопечение......................8221SartorKrejčí / Der Schneider /The tailor / Портной.........................................10231BalneumLázeň / Das Bad / The bath / Баня...................1222345DeusBůh / Gott / God / Бог........................................64MundusSvět / Die Welt / The world / Мир......................66Septem aetates hominisSedmero věků člověka / Die sieben Alter desMenschen / Man’s seven ages /Семь возрастов человека..................................68Sensûs externi et interniVnější a vnitřní smysly / Äußereund innere Sinne / The outer and innersenses / Внешние и внутренние чувства........7012131415PiscatioRybaření / Die Fischerei /Fishing / Рыбная ловля.....................................84VenatusHonba / Die Jagd / Hunting / Охота...................86LanioniaŘeznictví / Der Fleischer /Butchery / Убой скота........................................88CoquinariaKuchařství / Das Kochen /Cookery / Поваренное дело..............................9022232425SutorŠvec / Der Schuster /The shoemaker / Сапожник.............................104Faber lignariusTesař / Der Zimmermann /The carpenter / Плотник..................................106Faber murariusZedník / Der Maurer /The mason / Каменщик...................................108MachinaeStroje / Die Maschinen /Engines / Механизмы...................................... 11032333435TonstrinaHolírna / Die Barbierstube /The barber’s / Цирюльня.................................124EquileStáje / Der Pferdestall /The stables / Конюшня.....................................126HorologiaHodiny / Die Uhren /Clocks and dials / Часы.....................................128PicturaMalířství / Die Malerei /Painting / Живопись.........................................1306Hortorum culturaZahradnictví / Der Gartenbau /Gardening / Огородничество.............................7216VindemiaVinařství / Der Weinanbau /Winegrowing / Сбор винограда.........................9226MetallifodinaHornictví / Der Bergbau /Mining / Горное дело........................................ 11236SpeculariaOptická skla / Optische Gläser /Optical glasses / Оптические стекла...............1327AgriculturaZemědělství / Der Ackerbau /Tillage / Земледелие..........................................7417ZythopoeiaPivovarnictví / Das Bierbrauen /Brewing beer / Пивоварение.............................9427Faber ferrariusKovář / Der Schmied /The blacksmith / Кузнец................................... 11437VietorBednář / Der Böttcher /The cooper / Бочар............................................13489PecuariaChov dobytka / Die Viehzucht /Animal husbandry / Скотоводство......................76MellificiumVčelařství / Die Bienenzucht /Bee-keeping / Пчеловодство..............................781819Tractatio liniZpracování lnu / Die Arbeit mit Flachs /The dressing of flax / Обработка льна...............96TexturaTkalcovství / Die Weberei /Weaving / Тканье................................................982829Scriniarius et tornatorTruhlář a soustružník / Der Tischler undder Drechsler / The cabinet-makerand the turner / Столяр и токарь..................... 116FigulusHrnčíř / Der Töpfer / The potter / Гончар........ 1183839Restio et lorariusProvazník a řemenář / Der Seiler undder Riemer / The roper and the strapmaker /Веревочник и шорник.....................................136ViatorPocestný / Der Wandersmann /The wayfarer / Путник......................................13810MolituraMlynářství / Das Mahlen /Milling / Помол муки.........................................8020LinteaPlátno / Das Leinen / Linen / Полотно.............10030PuteiStudny / Die Brunnen / Wells / Колодцы.........12040EquesJezdec / Der Reiter /The horseman / Всадник..................................140220 221

41VecturaPovoznictví / Das Fuhrwesen /The coachman’s trade / Езда.............................14251ScholaŠkola / Die Schule / A school / Школа.............16261PatientiaTrpělivost / Geduld /Patience / Терпение..........................................18271Cursûs certaminaBěh o závod / Der Wettlauf /Racing / Состязания в беге..............................20242Transitus aquarumPřevoz / Die Überfahrt /A ferry / Переправа по воде............................14452MuseumStudovna / Das Studierzimmer /A study / Кабинет.............................................16462HumanitasLidskost / Menschlichkeit /Humanity / Человечность................................18472Ludi puerilesDětské hry / Kinderspiele /Children’s games / Детские игры.....................20443NatatusPlavání / Das Schwimmen /Swimming / Плавание.....................................14653Artes sermonisUmění projevu / Die Sprech- und Redekunst /The arts of grammar and rhetoric /Искусство речи.................................................16663JustitiaSpravedlnost / Gerechtigkeit /Justice / Справедливость.................................18673ReligioNáboženství / Religion /Religion / Религия............................................20644Navis actuariaVeslice / Das Ruderschiff /A galley / Гребное судно...................................14854PhilosophiaFilozofie / Die Philosophie /Philosophy / Философия..................................16864LiberalitasŠtědrost / Freigiebigkeit /Generosity / Щедрость.....................................18874GentilismusPohanství / Heidentum /Paganism / Язычество (Поганство).................20845Navis onerariaNákladní loď / Das Frachtschiff /A cargo ship / Грузовой корабль......................15055GeometriaZeměměřičství / Die Landvermessung /Surveying / Геометрия.....................................17065MercaturaKupectví / Der Handel /Merchandising / Торговля................................19075JudaismusJudaismus / Judaismus (Judentum) /Judaism / Иудаизм (Иудейство)......................21046Ars scriptoriaPísařské umění / Die Schreibkunst /The art of writing / Искусство письма..............15256EthicaEtika / Ethik /Morals / Этика..................................................17266Ars medicaLékařství / Die Medizin /Medicine / Медицина.......................................19276ChristianismusKřesťanství / Christentum /Christianity / Христианство..............................21247484950PapyrusPapír / Das Papier / Paper /Бумага..................154TypographiaKnihtiskařství / Die Buchdruckerei /Printing / Типография.....................................156BibliopoliumKnihkupectví / Die Buchhandlung /A bookshop / Книжная лавка.........................158BibliopegusKnihař / Der Buchbinder /The bookbinder / Переплетчик.......................16057585960PrudentiaRozvážnost (Prozíravost) / Besonnenheit /Reflection (Prudence) / Рассудительность......174SedulitasPilnost / Fleiß / Diligence / Трудолюбие.........176TemperantiaStřídmost / Mäßigkeit /Temperance / Умеренность..............................178FortitudoStatečnost / Tapferkeit /Bravery / Мужество..........................................18067686970Ludus scenicusDivadlo / Das Theater /The theatre / Театр...........................................194PraestigiaeKejklířství / Die Gaukelei /Juggling / Фокусы.............................................196PalaestraZápasiště / Der Fechtsaal /The arena / Фехтовальный зал..........................198Ludus pilaeMíčová hra / Das Ballspiel /A ball game / Игра в мяч..................................2007778MahometismusIslám / Muslimischer Glaube (Islam) /Mohammedan faith (Islam) /Магометанство (Ислам)..................................216ClausulaZávěr / Schluss /The close / Заключение...................................218222 223

orbis sensualium pictusJohannes Amos Comenius / Jan Amos KomenskýVýbor sestavila, edičně a textově zpracovala doc. PhDr. Naděžda Kvítková, CSc.Přeložili prof. PhDr. Věra Höppnerová, DrSc. / doc. PhDr. Sergej Tryml, CSc. / PhDr. Mark Anfilov / PhDr. Marie HorvátováPrvní vydání v nakladatelství Trizonia recenzovali prof. PhDr. Jiří Daňhelka a prof. PhDr. Josef Polišenský, DrSc.Druhé upravené a rozšířené vydání – v nakladatelství Machart vydání první – recenzovala doc. PhDr. Eva Hájková, CSc.Překlady lektorovali PhDr. Horst Görsch / PhDr. Vladimír Vařecha, CSc. / doc. PhDr. Milan Balcar, CSc.Vydalo nakladatelství Machart / www.machart-books.cz / v březnu 2012Grafická úprava Kameel Machart / Technická příprava Ing. Lukáš MünzbergerISBN 978-80-87517-41-3