thesis - Theses

Species-Area Relationship (SAR)
Závislost počtu druhů (S) na velikosti plochy (A) definuje následující vzorec
s exponenciální funkcí:
S = cA z (1).
Pomocí logaritmické transformace obou stran rovnice získáme funkci lineární:
log S = log c + z * log A (2).
Proměnná c udává výchozí počet druhů na jednotku plochy a parametr z představuje
sklon přímky, který se většinou pohybuje mezi hodnotami 0,1 a 0,3 (Rosenzweig, 1995).
Hodnoty od 0,1 do 0,2 jsou typické pro pevniny a méně izolované plochy, přičemž sklon
přímky přesahující 0,3 charakterizuje většinou ostrovy se zastoupením endemických
druhů nebo druhů s nízkou schopností disperze.
Incidence Function Model (IFM)
Ve srovnání s jinými metodami pro stanovení míry izolovanosti/konektivity je tento
model IFM komplexnější a méně citlivý na případné chyby při definování migračních
areálů studovaných druhů (Moilanen & Nieminen, 2002). Pracuje s plochami různých
vlastností vyplývajících z jejich velikosti a prostorové lokalizace, které tudíž mají různé
pravděpodobnosti rekolonizace a extinkce. Model bere v úvahu všechny plochy v námi
stanoveném krajinném úseku a jejich vzájemné vzdálenosti:
S
i
c
A i
j≠i
( − αdij
) A
b
= ∑exp (3).
j
S i představuje míru konektivity plochy i, d ij je nejkratší vzdálenost mezi plochou i a j,
parametr α upravuje vztah mezi vzdáleností a migrací (1/α je průměrná rozptylová
vzdálenost) a parametry b a c udávají míru emigrace a imigrace. Přesné hodnoty
pro parametry α, b a c lze získat sběrem dat v terénu pomocí metody zpětného odchytu.
Z důvodu časové náročnosti a rozlehlosti studovaných lokalit Vysokých Sudet nebylo
však zpětný odchyt možné provést a hodnoty charakteristické pro studovanou skupinu
motýlů (Lepidoptera) byly převzaty z literatury (Hanski et al., 2000).
14