You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Druhová diverzita motýlů alpínských bezlesí Vysokých Sudet<br />
Na základě terénního výzkumu a zevrubné rešerše dostupné literatury (Příloha 1,<br />
Příloha 2) byl sestaven seznam diagnostických druhů pro jednotlivá alpínská bezlesí<br />
Vysokých Sudet. Jmenovitě se jednalo o bezlesí oblasti Krkonoš: Krkonoše-západ (Kotel<br />
– 1435 m), Krkonoše-východ (Sněžka – 1602 m); oblasti Hrubého Jeseníku: Šerák (1351<br />
m), Keprník (1423 m), Červená hora (1337 m), Malý Děd (1355 m), Mravenečník-<br />
Vřesník (1343 m), Praděd (1491 m) a Vysoká hole (1464 m); a samostatný vrchol<br />
představuje Králický Sněžník (1424 m). Diagnostickými druhy se rozumí druhy<br />
vykazující výhradní afinitu k alpínskému prostředí, případně je jejich výskyt omezen<br />
pouze nad horní hranici lesa. Ze zoogeografického pohledu se jedná o druhy<br />
s euboreálním, boreo-alpínským nebo arkto-alpínským typem rozšíření (sensu Krampl,<br />
1992): Incurvaria vetulella, Lampronia rupella, Argyrhestia amianthella, Rhigognostis<br />
senilella, Elachista kilmunella, Chioniodes viduellus, Sparganothis rubicundana, Clepsis<br />
steineriana, Clepsis rogana, Blastesthia mughiana, Olethreutes obsoletanus, Catoptria<br />
maculalis, Catoptria petrificella, Erebia epiphron, Erebia sudetica, Psodos quadrifarius,<br />
Glacies alpinatus, Epichnopterix ardua, Xestia alpicolla a Elophos operarius.<br />
Podobnost druhového složení výše uvedených alpínských bezlesí byla testována<br />
pomocí shlukové analýzy se zahrnutím všech 20 diagnostických druhů motýlů (Příloha 2,<br />
Příloha 3). Zřetelně se odlišuje fauna pohoří Krkonoš od fauny Králického Sněžníku<br />
a Hrubého Jeseníku, což je pravděpodobně důsledkem mnohonásobně větší rozlohy ploch<br />
bezlesí v Krkonoších a jejich izolovanosti od dalších bezlesí Vysokých Sudet. Také<br />
v rámci Hrubého Jeseníku bylo možné na základě dendrogramu vyčíst rozdíly<br />
v druhovém složení dle velikosti jednotlivých alpínských bezlesí a jejich geografické<br />
polohy, tzn. izolovanosti. Neméně podstatnou roli v historickém vývoji faunistického<br />
složení studovaných vrcholů hor hrála borovice kleč (Pinus mugo), která je v Krkonoších<br />
původní, na Králickém Sněžníku se nevyskytuje a v Hrubém Jeseníku byla uměle<br />
vysazena (Jeník & Hampel, 1992; Treml & Banaš, 2000; Úradníček & Maděra, 2001;<br />
Příloha 3). Pomocí ekologických modelů SAR a IFM jsem dále studovala, která<br />
z alpínských bezlesí Vysokých Sudet jsou druhově nejbohatší, a naopak, která druhově<br />
nejchudší, a především jaké faktory jejich druhovou diverzitu ovlivňují.<br />
15
Change language