výroční zpráva 2006 ( 7,82 MB ) - Zoo Ostrava

Odchov supa kapucína (Necrosyrtes monachus)
Ivana Filipová a Sylva Firlová
Naše zoo chová supy kapucíny od roku 1997, kdy k nám byly dovezeni dva páry z odchytu. Vždy v listopadu
jsou přemisťováni z venkovní voliéry na zimoviště. Jeden z našich párů měl od roku 2000 každoročně snůšku.
Vejce jsme však vždy našli v druhé půlce inkubace rozbité. Proto jsme se od roku 2005 rozhodli vejce dát do
líhně a nahradit jej na hnízdě podkladkem. V roce 2005 bylo vylíhlé mládě slabé, takže jsme jej nepodkládali,
a po 12 dnech umělého odchovu mládě uhynulo.
V letošním roce snesli supi vejce 15. ledna na hnízdě, které si postavili na okenním parapetu šířky 35
cm, ve výšce 1,5 m. Po jedenácti dnech pečlivého sezení rodičů bylo vejce odebráno do líhně a nahrazeno
podkladkem. Vejce bylo inkubováno při teplotě cca. 37,2 °C, vlhkost jsem regulovali dle zjištěného úbytku
váhy vejce, který činil v době líhnutí 14,5%. Místnost dovolovala oddělit sedící pár od zbytku skupiny. 3.3. bylo
ťukající vejce podloženo rodičům a 5.3. se mládě vylíhlo po 49 dnech inkubace. Výměna vejce za podkladek
proběhla bez problémů.
6.3. jsme viděli samici krmit mládě, které se hlasitě ozývalo. 7.3. při kontrole hnízda bylo mládě slabší,
mělo prázdné vole a přivřené oči. Podali jsme proto Ringerův roztok a 2 natrávené kousky kuřete. Natravovali
jsme Pancreolanem Forte (1/4 tablety na 10 ml vody, 15 min. při teplotě 37°C v líhni). Odpoledne jsme krmení
zopakovali, přestože mládě mělo ve volátku malé množství potravy. Mládě bylo viditelně lepší. I když jsme
rozsvěcovali v místnosti brzy ráno a rodiče měli hned k dispozici žrádlo, téměř pravidelně se stávalo, že mládě
mělo prázdné vole ještě v 11 hodin. Začali jsme proto pravidelně dokrmovat ráno a případně i po odpolední
kontrole. Mládě žralo ranní dávku hltavě. Odpoledne mělo někdy vole poloplné, málokdy plné.
Dokrmované dávky nebyly velké, nikdy jsme nenakrmili do plného volete, aby bylo mládě nuceno žadonit
o potravu u rodičů. Vzhledem k špatným podmínkám k pozorování je možné, že jsme se jen strefili do intervalu
mezi krmením rodičů. Nechtěli jsme ovšem riskovat, že mládě nebude nakrmeno a zároveň jsme toho
využili k podávání Hydrovitu D 3
(co třetí den 0,5 – 2 kapky dle velikosti mláděte) a k přikrmování svalovinou
a holátky, které jsme později sypali strouhanou sépiovou kostí (od 32. dne). Ta se nám osvědčila i při jiných
odchovech jako zdroj vápníku. V počátcích odchovu jsme zaznamenali dvakrát situaci, kdy jsme na hnízdě po
celý den viděli jen samce. Mládě v tu dobu nebylo nakrmené, stalo se apatickým a v jednom případě došlo
i k úbytku váhy. Myslíme si, že samec z přílišného zájmu o mládě, nepustil samici na hnízdo a ta nemohla
mládě nakrmit.
Rodiče k nám byli velmi tolerantní, nechali nás mládě každý den vážit a dvakrát denně dokrmovat. Avšak
při vstupu více než jedné osoby do místnosti se začali plašit. Po našem odchodu se hned vraceli na hnízdo
(v pozdější době hltavě žrali natrávené kousky masa rozložené po kraji hnízda, které zbyly po nakrmení
mláděte).
Mládě jsme začali vážit od pátého dne věku, kdy mělo 121 g. Obvyklé váhové přírůstky mláděte se
33