výroční zpráva 2006 ( 7,82 MB ) - Zoo Ostrava

Odchov ary arakangy (Ara macao)
Yveta Svobodová
Samce vlastníme od roku 1976 a samici od roku 1998. V roce 1998 jsme oba kusy spojili v prostorách
o velikosti 5 x 3 x 2,5m (d x š x v). Ubikace byla vybavena bidly, parkosy a kmenovou boudou vystlanou
pilinami, troudem se starých stromů a kokosovým vláknem. Spojení proběhlo bez problémů, asi po třech
týdnech seznamování samička již obírala zobákem samce po celé hlavě, sameček ji vše vracel.
Až do roku 2002 se vlastně v jejich vztahu nic významného nedělo.
V dubnu roku 2003 začal samec chodit do boudy. Každé ráno z ní jen vykukoval, k večeru vylezl na zrní a jiné
dobroty a opět se vracel zpět. Samice však nejevila nejmenší zájem. V květnu si samice dala říct a zaznamenali
jsme u ní zvýšenou pozornost o samce a částečně o boudu. Občas samce následovala až k boudě, kde se na
bidýlku obírali, avšak do boudy ani nenakoukla. Samec chodil do boudy až do října 2003.
V listopadu jsem samce našla pod boudou na zemi, jak něco mezi větvičkami přebírá a kutá. Se samicí to
ani nehnulo.
Od února 2005 se samec neustále pohyboval po zemi. Útočil na všechno a na všechny, kdo vstoupil do
vnitřní ubikace. V polovině února samce začala následovat na zemi i samice. Oba měli podivné a neobvyklé
chování. Pochodovali po zemi s roztáhnutými křídly, jakoby stále vyhrožovali, neustále něco hudrovali….
V této době jsem do ubikace mohla vstoupit pouze s koštětem, protože se na mě okamžitě vrhali oba, neměli
zájem ani o venkovní voliéru, k potravě šli, až když měli naprostou jistotu klidu a pohody, stále chránili své
teritorium. Ke konci února jsem na zemi našla rozbité vejce. Okamžitě jsem jim dala boudu i na zem. K další
snůšce nedošlo.
Až v březnu se na bidle ve výšce asi dvou metrů arové spářili. Páření se opakovalo po třech dnech na
stejném místě. V polovině března jsem našla v boudě studené opuštěné vejce. Vložila jsem jej do líhně. Po
několika dnech jsem zjistila, že vejce bylo sice oplozené, ale odumřelé. Do boudy jsem vložila podkladek.
Doufala jsem, že za několik dní najdu vedle něj další vejce. Nestalo se tak.
Začátkem dubna opět došlo k páření na bidle. Tentokrát si zvolili boudu na zemi, oba arové do ní chodili
a byli útoční. Takovéto chování probíhalo až do srpna, další snůšky jsem se už nedočkala. Usoudila jsem, že na
podmínkách, které arům nabízím, něco chybí.
Koncem roku jsem pár přestěhovala do podobné ubikace, avšak mnohem světlejší. Dostali i jinou boudu,
dřevěnou, o rozměrech 1,5 x 0,9 x 1 m, vystlanou kokosovým vláknem a většími kousky tvrdého dřeva,
umístěnou na nejvyšším místě. Po přemístění v listopadu 2005 samec začal boudu okamžitě navštěvovat.
Nabízela jsem jim to nejlepší krmení společně s naklíčeným zrním.
35