Číslo 316 Ročník 32 Leden 2003
ÄÃslo 316. RoÄnÃk 32. Leden 2003 - pavko.cz
ÄÃslo 316. RoÄnÃk 32. Leden 2003 - pavko.cz
- No tags were found...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Z literatury<br />
Kakteen und andere Sukkulenten č. 12 / 2000<br />
Vánoční číslo zdobí obrázky baobabů, provázené čtivým článkem s řadou<br />
zajímavostí. Na otázky zda je baobab největším sukulentem, nedokázal ještě nikdo<br />
odpovědět. Název „baobab“ je pravděpodobně zkomoleninou arabského „bu hibab“,<br />
což v překladu znamená plod s mnoha semeny. Vědecký název tohoto rodu je<br />
Adansonia, patří do něj 8 druhů, z nichž 6 endemicky roste na Madagaskaru, jeden<br />
také v Africe, další je domovem v Austrálii. Brzy byly baobaby vysazovány jako<br />
okrasné stromy v řadě zemí tropů a subtropů, do Indie se dostaly v 15. století<br />
s dodávkami otroků z Afriky. Často rostou také jako posvátné stromy v chrámových<br />
komplexech. Daří se jim v písčité, vápno obsahující půdě, v polohách do 600 m<br />
nadmořské výšky v místech s dostatečně vysokou hladinou spodní vody, nebo<br />
v zátopových lokalitách. Na těchto místech vynikají dlouhověkostí. Jak počítáním<br />
letokruhů, tak moderními metodami datování radioaktivního uhlíku, byly objeveny<br />
stromy o stáří přes 4000 let, ale i až 5150 let. Ve věku 1010 ± 100 let má jejich kmen<br />
průměr 4,5 metru. Stromy o průměru kmene 10 metrů mají odhadem 2000 let. Člověk<br />
dokáže využít všechny části baobabů. V dobách hladu vyhrabávají a pojídají<br />
domorodci kořenové hlízy mladých stromů, z kůry kořenů se vyrábí provazy, kaši<br />
z rozmělněných kořenů užívají proti malárii. Vykotlané kmeny slouží jako velké vodní<br />
nádrže na několik tisíc litrů pitné vody, která se navíc časem nekazí. Jinde je<br />
využívají jako pohřebiště, skladiště, věznice, dílny, restaurace atd. Ze stromové kůry<br />
si staví chýše, vyrábí z ní lana, pokrývky, tašky a jiné denní potřeby, včetně balícího<br />
papíru. Latexová šťáva vytékající z poraněného kmene se užívá k desinfekci ran i<br />
k neutralizaci šípových jedů. Čerstvé listí pro vysoký obsah vitaminu C, cukrů a<br />
tříslovin užívají místní léčitelé proti různým potížím. Tvrdé skořápky plodů slouží jako<br />
nádoby, po semletí na prach jako náhrada tabáku. Pochoutkou pro děti je nakyslá<br />
dužina plodu, která se také hodí k výrobě osvěžujících nápojů, ze semen se lisuje<br />
jedlý olej. Největším nepřítelem baobabů je člověk i když jejich schopnost dlouhého<br />
přežití oddaluje dobu vyhynutí tohoto rodu. Ale zmenšující se oblasti vhodné k růstu<br />
baobabů a chybějící známky jejich přirozeného rozmnožování varují (8 barevných<br />
snímků).<br />
Nový popis: Gymnocalycium kroenleinii ze sekce Ovatisemineum bylo<br />
nalezeno 1987 v argentinské provincii La Rioja. Od jiných druhů ze stejného<br />
poddruhu se liší výraznými tuberkuly a okrouhlým plodem. Tělo o ø až 6 cm je ploše<br />
kulovité, s krátkým řepovitým kořenem a světle šedozelenou, až hnědorůžovou<br />
pokožkou. Má 8-10 rovných žeber, příčně členěných hlubokými zářezy na 7 mm<br />
vysoké, klínovité hrboly. Areoly s bílou plstí nesou 3-4 páry až 2 cm dlouhých<br />
krajních trnů šídlovitého, nepravidelně zohýbaného tvaru, střední 0-1. Květ v blízkosti<br />
temene je 3 cm dlouhý a široký, krémové, nebo růžové barvy (7 barevných a 2<br />
černobílé snímky).<br />
Bližší údaje o nalezišti Echinocereus lindsayi, objeveného roku 1975 na Baja<br />
California, byly až donedávna utajovány. Důvodem byly obavy, že by tento velice<br />
atraktivní kaktus, s mohutným a hustým otrněním, byl lákadlem pro obchodníky<br />
s kaktusy. Naštěstí se ukázalo, že se velmi lehce množí výsevem semen a při<br />
dobrém pěstování lze tak získat rostliny nelišící se od rostlin z přírody (4 barevné<br />
snímky a srovnávací tabulka Echinocereus lindsayi a Echinocereus ferreirianus).<br />
OSTNÍK – <strong>2003</strong> ………………………….. 50 ……………………………………………..