ČECHOAUSTRALAN
zima / léto 2012 - Äechoaustralan
zima / léto 2012 - Äechoaustralan
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Vysielania v slovenskom jazyku su každu nedeľu<br />
ZIMA/LÉTO 2012<br />
na SBS na 93.1 FM o 22:00<br />
7<br />
který není nikým finančně podporován tzv. granty,<br />
bez kterých se dnes český výzkum neobejde -<br />
až na Bertona. Je držitelem stříbrné medaile<br />
Ministerstva zahraničních věcí České republiky.<br />
Heinz Pannwitz byl za války vyšetřovatelem pražského<br />
gestapa, byl jmenován šéfem komise, která měla<br />
všechny okolnosti atentátu objasnit. Berton se dostal<br />
jakýmsi záhadným způsobem k jeho dvěma rukopisným<br />
zprávám, které byly v majetku Pannwitzovy vdovy,<br />
přeložil je do češtiny a doplnil mnoha cennými vysvětlivkami.<br />
Dvě třetiny obsahu publikace tvoří Bertonův<br />
komentář, který je po nejedné stránce objevný. Berton<br />
se neváhá zmiňovat i o svém životě.<br />
Jeví se mi dvojí projekce. Jde jednak o popis událostí<br />
spjatých s atentátem a jednak o chování českého<br />
obyvatelstva okupované Prahy. V tomto pohledu<br />
na první místo kladu ty, kteří se zachovali čestně,<br />
vlastenecky i za cenu života. Většina však sklonila<br />
hlavu a do ničeho se nepletla, aby mohla kdykoliv<br />
prohlásit „jsem loajální“ bez poukázání na jakou stranu.<br />
Třetí skupinu, na štěstí během nacistické okupace<br />
nepříliš početnou (za komunismu to již bylo jinak),<br />
tvořili zemězrádci a vlastizrádci.<br />
Podle smutné skutečnosti popsané v Bertonově publikaci<br />
hrají osudovou roli proradné osoby, jak mezi obyvatelstvem,<br />
tak i mezi parašutisty samotnými. Je příslušnost k českému<br />
národu nepovinná?<br />
Ve dvou obcích Královéhradeckého kraje si připomněli pietními akty 68. výročí seskoku paradesantní skupiny<br />
Barium – 3. dubna 2012 ve Vysoké nad Labem (u Hradce Králové) na hřbitově nedaleko od místa seskoku<br />
a 7. dubna 2012 v Synkově-Slemeně u památníku tohoto výsadku. V těchto obcích a stejně tak v Žamberku<br />
na tyto hrdiny nikdy nezapomínají…<br />
BARIUM<br />
Vladislav Severin<br />
Když se 3. dubna 1944 ve 23 hodin a 15 minut u Vysoké<br />
nad Labem snesly padáky se členy paravýsadku<br />
BARIUM, nikdo netušil, že se začala psát jedna<br />
z nejslavnějších kapitol odboje severovýchodních Čech.<br />
Josef Šandera – Velký Josef, Josef Žižka – Malý Josef,<br />
Tomáš Býček – Tomáš. Tři jména, která zanedlouho začala<br />
znepokojovat a posléze doslova děsit představitele<br />
německého bezpečnostního aparátu v Protektorátu.<br />
K tomu vedly měsíce tvrdé a nebezpečné práce nejen<br />
této trojice, ale i několika stovek (!) přímých spolupracovníků.<br />
Mezi prvními lidmi, kteří přišli na místo seskoku skupiny<br />
BARIUM, byl Antonín Krám z Vysoké nad Labem spolu<br />
s několika dalšími muži, kteří zahlazovali stopy po přistání<br />
na rozbahněném poli. Antonín Krám nikdy doma před<br />
manželkou o těchto, ani o dalších věcech, které souvisely<br />
s odbojem, nemluvil. Pouze říkal: “Nic nechtěj vědět,<br />
protože kdyby tě náhodou zatkli a mučili, ať nic nemůžeš<br />
prozradit.“ Je to syrové a kruté. Ale bohužel jedině správné.<br />
Cesta členů BARIA po přistání vedla do Holic, kde se<br />
po neúspěchu s kontaktními adresami otočila zpět<br />
k Hradci Králové, kam podle prvotního plánu vypracovaného<br />
velitelem výsadku Josefem Šanderou ještě v Anglii,<br />
měla původně vést cesta jako první. Jednalo se o lokalitu<br />
zvanou „Farářství“.<br />
Události spojené s konečně úspěšným uchycením<br />
se skupiny v Hradci Králové, nalezení úkrytu pro vysílačku<br />
a hlavně místa, odkud se mohlo zahájit vysílání<br />
do Londýna Josefem Žižkou na Rychnovsku, byly popsány<br />
již v mnoha jiných článcích. Rád bych se věnoval<br />
věcem, které nejsou až tolik známé nebo ještě hůř,<br />
nemluví se o nich vůbec.<br />
Skupina BARIUM, hlavně prostřednictvím Velkého<br />
Josefa, dokázala po několika měsících práce vejít ve styk<br />
s několika civilními odbojovými organizacemi a co víc,<br />
dokázala je propojit a společnými silami tak vybudovat<br />
rozsáhlou, pečlivě a podrobně organizovanou armádu lidí,<br />
kteří byli připraveni v příhodný okamžik k ozbrojenému<br />
vystoupení. Samozřejmě za předpokladu letecké dodávky<br />
zbraní. Pro tento účel bylo vybráno velké množství přistávacích<br />
ploch, které byly i se souřadnicemi a krycími názvy<br />
odvysílány do Anglie. K obsluze těchto míst byly vycvičeny<br />
skupiny lidí. Také zde byly skupiny diverzní, v té době<br />
již ozbrojené z místních zdrojů, které měly přerušit telefonní<br />
a elektrické vedení v přesně určených místech<br />
a likvidovat německé strážné u vybraných objektů.<br />
Tím by byl umožněn nástup ostatních skupin pro vyzbrojení<br />
a nastoupení do určených bojových prostorů.<br />
Celá organizace byla rozčleněna do čtyř divizí a podle<br />
údajů, které jsou v materiálech k dispozici, čítala 46 000<br />
lidí! Skupina BARIUM přes svoji vysílačku MARTU<br />
o veškerém dění informovala Londýn. Státní sekretář<br />
K. H. Frank dostal zprávu od německých bezpečnostních<br />
orgánů o velké, zvláště nebezpečné organizované