plnění poslušností pokračovala jedině plynoucí
Jak Ho vÅ¡ak mohou vzývat, když v NÄho neuvÄÅili? - Immaculata
Jak Ho vÅ¡ak mohou vzývat, když v NÄho neuvÄÅili? - Immaculata
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
NEPOSKVRNĚNÁ<br />
21<br />
síční plat kněze šest stovek. Chudoba mě zachránila.<br />
Kdybych mu něco dal, přiznal bych<br />
vinu svému psu a musel bych platit permanentně<br />
odškodné. Tedy chvála chudobě!<br />
Tajemník to hlásil policii. Přijeli esenbáci, ohledali<br />
psa a divili se, že nemá ani chloupek zedřený<br />
od kola motorky. Můj pes byl v podezření,<br />
protože po té silnici chodíval s dětmi. Psí<br />
aféra na čas utichla, až najednou mi přišla obsílka<br />
k soudu. Když se to po farnosti rozneslo,<br />
že musím kvůli psovi k soudu, přišli ke mně<br />
v noci majitelé malého čoklíka, který tu havárii<br />
zavinil a řekli mi, že přinesou k soudu pejska<br />
s odřeným hřbetem a přijdou svědčit, jak to ve<br />
skutečnosti bylo. Druhý den jsem na kole navštívil<br />
předsedu obce a sdělil jsem mu pravdu<br />
i svědectví lidí. Aféra okamžitě utichla.<br />
V letech hrůzovlády a poprav jsem chodíval<br />
v noci do kostela adorovat před svatostánkem.<br />
Týž tajemník, který mě hlídal, telefonoval policii<br />
o mých návštěvách kostela v noční době.<br />
Jeho manželka to slyšela a poslala mi anonymní<br />
dopis s varováním, že jsem sledován.<br />
Znal jsem rukopis té ženy, byla vedoucí pošty.<br />
Bylo třeba čelit nebezpečí. Po večerní bohoslužbě<br />
jsem řekl před kostelem skupině farníků,<br />
aby rozšířili po farnosti fámu, že chodím<br />
v noci na půdu kostela, kde mám vysílačku<br />
a zbrojní arzenál. Lidé se tomu smáli a horlivě<br />
to šířili. Tak jsem předešel možné katastrofě.<br />
Oni by byli schopni tam zbraně podstrčit i vysí-<br />
lačku a pak mi to hodit na krk. Pán<br />
Ježíš říká: Buďte chytří jako hadi<br />
a prostí jako holubice.<br />
V roce 1958 jsme konali přípravu<br />
na století jubileum Zjevení Panny<br />
Marie v Lurdech. Navzdory novinovým<br />
článkům a rozhlasovým přednáškám,<br />
které zesměšňovali poutní<br />
místo, konali jsme ve farnosti třicetidenní<br />
přípravu na jubileum. Farnost<br />
se modlila růženec v rodinách, bylo<br />
velké množství zpovědí a 11. února<br />
1958 jsme konali slavnosti v kostele.<br />
Farní chrám byl k tomu předchozími<br />
opravami zvenku i uvnitř připraven.<br />
Kostel byl plničký. Vládla neobyčejná atmosféra<br />
dojímavé zbožnosti. V době tuhého komunismu<br />
jsme si hodně dovolili. Po večerní<br />
mši svaté byla pobožnost u oltáře Panny<br />
Marie lurdské, na kůru zpíval sbor jubilejní<br />
píseň a potom se celé shromáždění vyhrnulo<br />
ven do sněhu a mrazu. Každý nesl v ruce hořící<br />
svíci chráněnou papírovým kornoutem.<br />
Obešli jsme třikrát kostel a zpívali píseň lurdských<br />
poutníků.<br />
Naše počínání neuniklo bdělému oku režimu.<br />
Sotva jsem skončil pobožnosti o zjevení<br />
Panny Marie v Lurdech, musel jsem okamžitě<br />
pryč. Sbalil jsem své věci a náklaďáček mě<br />
vezl do jiné farnosti.<br />
Musím vzdávat chválu a dík Boží prozřetelnosti.<br />
Jak moudře nás Pán vede tímto životem.<br />
Kdybych měl dost peněz a dal je tomu<br />
vyděrači, platil bych do nekonečna. Výchova<br />
ke skromnosti a chudobě se plně osvědčila<br />
jako nesmírně prospěšná. Dobrá vnuknutí přicházejí<br />
shůry. Bylo třeba rychle jednat a předejít<br />
policii, aby neměla možnost něco na<br />
půdě kostela nastražit na vesnického kněze.<br />
Konečně další výchovný projev Boží dobroty,<br />
abychom nespali na vavřínech. Když jsme<br />
udělali kousek práce a máme z ní radost, je<br />
prospěšné odejít jinam, protože pravé radosti<br />
jsou připraveny až v nebi. Ty pracuj dál a stále<br />
chval Pána.<br />
Jaroslav Olšava<br />
ilustrační foto