DUKLA 2007

eliéfky "Politická příprava",
"Frontová beseda KSČ" a vydařený
je také ten s nápisem "Krosno
II. parabrigáda", kde je voják stahující
po seskoku padák (přitom
ré silnici, coţ je zhruba o 80 - 100m
na východ). Padlí z provizorního
pohřebiště byli později přeneseni
do Dukelského památníku spojeného
se hřbitovem. Byl zřízen v roce
1949, jeho 28 m vysoký kamenný
pylon byl v době reálného socialismu
ozdoben obrovskou hvězdou a
stal se symbolem sepětí se SSSR.
Hned za vlajkovými stoţáry jsou
bronzové desky se jmény padlých
vojáků 1. čs. armádního sboru. Následuje
zmiňovaný pylon se znakem
ČSSR. Tvoří vlastně pozadí k
sousoší "Ţalujem". V dolní části
pylonu je prostor s vystavenými
vojenskými zástavami, ale z venku
toho moc není vidět. Z horní části
hřbitova shlíţí na celé prostranství
Koněv, Grečko, Moskalenko a Svoboda.
Dneska nás tento areál, na němţ
odpočívá 565 příslušníků 1. československého
armádního sboru,
příjemně překvapil. Nese stopy pietní
údrţby a ideologické nátěry v
podstatě zmizely. I kdyţ se najdou
drobné připomínky: Na mříţích ve
vstupní bráně jsou socrealistické
byla parabrigáda nasazena jako
pěchota a na frontu se "vysadila"
pěším pochodem).
Ale znovu je třeba říci, ţe celkový
dojem z tohoto pietního místa je
kvalitní a vyrovnaný.
Generál Vedral-Sázavský zde má
také náhrobní kámen, je tady i řada
dalších, reţimu dříve nepohodlných:
pplk. Josef Kholl, arm. gen.
Josef Klapálek, Richard Tesařík,
Antonín Sochor. Odcházíme v momentě,
kdy zahradník konečně nahodil
motor sekačky a dává se do zvelebování
trávníku 15 .
Sjedeme směrem k Vyšnému Komárniku.
Zaparkovat se dá na sjezdu
z nové silnice, asi 500m před obcí,
přímo u pěšinky vedoucí přes potok
k zemljankám ve svahu. V místě,
kde byl od 18. do 24.11.1944 umístěn
štáb velitele 3. čs. brigády, je
nedávno zrekonstruoval Vojenský
historický ústav Bratislava. Je to
věrohodné, doplněné vysvětlující
tabulí, dobré.
14 Týrek určitě přeţil, viz. tentýţ Reflex 38/1999, v němţ se píše: ...Jeden z nich, Vladimír Tyrek, popsal později první dotek s vlastí: "...Bylo ticho.
Někteří z nás si lehli tváří k zemi, hladili ji, líbali ..co ale se zničenou vlajkou? Vzali jsme staré noviny, asi to bylo Za svobodné Československo
...vytáhl jsem z kapsy tuţku, z jedné strany byla modrá, z druhé červená. Zalehli jsme do zákopu a já jsem namaloval vlajku s modrým klínem a
červeným polem."
15 "Na dukelském bojišti jsou hroby rozsety na více místech. Byly soustředěny také u Dukelského památníku, tam jsou jednak společné mohyly,
jednak, v Údolí smrti, jsou další hroby. Bohuţel tato cesta byla vroubena hroby přes Liptovský Mikuláš, Malou a Velkou Fatru a poslední oběti
našich vojáků byly u Vsetína, prakticky před koncem války." O hroby českých a slovenských vojáků na Dukle dnes uţ ovšem pečují především
slovenské úřady. Podílí se na nich ale i čeští krajané ţijící na východním Slovensku, v okolí Košic. Nový památník českým vojákům v zahraničních
armádách byl v r. 2005 odhalen i v Praze. (M. Štráfeldová, převzato z www.radio.cz)
14