Almanach k 125. výročí školy - ZŠ a MŠ Husova 17, Brno
Almanach k 125. výročí školy - ZŠ a MŠ Husova 17, Brno
Almanach k 125. výročí školy - ZŠ a MŠ Husova 17, Brno
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Nově zbudované zádveří vytváří příjemný pocit<br />
a pokračuje v opravené hlavní schodiště.<br />
Žáci se dočkali nových skříněk v šatnách<br />
a postupně i obnovy nábytku.<br />
V průběhu prázdnin 1996 se sloučily <strong>MŠ</strong><br />
Jánská a <strong>ZŠ</strong> <strong>Husova</strong> v jeden subjekt <strong>ZŠ</strong> a <strong>MŠ</strong><br />
<strong>Brno</strong>, <strong>Husova</strong> <strong>17</strong>. Rovněž <strong>MŠ</strong> prošla výměnou<br />
nábytku, dokoupilo se množství pomůcek<br />
a v neposlední řadě se vybudovalo WC se sprchou<br />
a nová kuchyně. O umístění dětí v této<br />
<strong>MŠ</strong> je každoročně zájem převyšující možnosti<br />
přijetí.<br />
Školu nedělá školou jenom vybavení a pořádek<br />
(ten je tu standardně na vysoké úrovni),<br />
ale zejména vzdělávání dětí, vztahy mezi dospělými<br />
a žáky, ale o tom na jiném místě.<br />
Jana Matoušková,<br />
ředitelka <strong>školy</strong> 1993 - 2008<br />
Když jsem nastoupila v roce 1966 na <strong>ZŠ</strong> <strong>Husova</strong><br />
jako mladá a svobodná učitelka, přivítal mě<br />
sbor starších zkušených kantorů. Učitelů s velkým<br />
„ U „. No a jeden z nich, pan učitel Ladislav<br />
Foretník, mně sdělil, že na této škole už učí 27<br />
let. To se mi zdálo nepředstavitelné. Tak dlouho<br />
na jedné škole!? Já jsem vydržela na své<br />
rodné školské kantorské hroudě, na Husovce,<br />
do dnešních let. Podařilo se mi učit dvě generace<br />
dětí. A protože nyní učím i na prvním<br />
stupni, objeví se i třetí generace. Nevím, jak je<br />
to možné. Asi mně kantořina vklouzla do krve.<br />
Práce s dětmi, i když unavuje, mě stále baví<br />
a nabíjí. Když si tak promítám všechna léta na<br />
Husově, je to velká škála vzpomínek, jak se<br />
měnila tvářnost <strong>školy</strong> a složení sboru.<br />
Při mém nástupu zde byla 1.-9. třída. Národka<br />
směnovala, později se přestěhovala na Jánskou<br />
a druhý stupeň zůstal na Husově. Také<br />
tam, kde jsou dnes třídy, bývaly dříve kabinety.<br />
Nebyla školní kuchyně a jídelna, přecházelo<br />
se na Údolní, kde je dnes mateřská škola.<br />
Mým oborem je matematika a tělocvik. Některé<br />
věci se změnily, např. z chodby před<br />
tělocvičnou se vybudovala šatna. Nezměnil<br />
se však Špilberk, který dodnes slouží jako<br />
školní hřiště. Kolikrát jsem ho vyběhla a oběhla<br />
s dětmi? Nevím, mockrát. Znám tu každou<br />
cestičku. Na začátku školního roku na mne<br />
volávaly babky pejskařky: „Už vedete další<br />
generaci?“<br />
Mnoho dětí zde získalo zdatnost pro vytrvalostní<br />
a orientační běhy a pak získávaly pro<br />
školu na závodech medaile. Soutěží, vystoupení<br />
či matematických olympiád bylo také<br />
nespočet. Na všechny lyžařské kurzy si snad<br />
ani nevzpomenu. Kolik to bylo dětí, co jsem<br />
naučila lyžovat a plavat. Prochází mi hlavou<br />
dlouhý film všech bezvadných kolegů, ředitelů,<br />
školníků. Řada z nich mi dala pro život<br />
i učitelské povolání mnoho. Byli mi vzorem,<br />
ponaučením a inspirací.<br />
Když jsem jednou jako mladá dostala do úvazku<br />
předmět, který není mým oborem, bylo mi<br />
řečeno: „Dobrý učitel naučí vše.“ Snažila jsem<br />
se proto vniknout i do problematiky jiných<br />
předmětů, zhostit se jich se ctí. Jako začínající<br />
učitelka jsem záviděla starším zkušeným<br />
kantorům, jak jim učení šlo od ruky. Dnes zase<br />
závidím já mladým učitelům jejich elán, plejádu<br />
nápadů. Přeji jim, ať se všem na Husově<br />
daří dobře. Protože zde vždy dobře bylo a jak<br />
doufám, i do budoucna bude.<br />
Jana Svobodová,<br />
1966 - dosud<br />
23
Change language