11 BOZP hostinskÃ¡ Äinnost 2009

Hospodářská komora České republiky 

Odbor Informačních míst pro podnikatele 

OBECNÁ PŘÍRUČKA 

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 

pro ţivnost 

HOSTINSKÁ ČINNOST 

Pro Hospodářskou komoru ČR, odbor InMP připravilo OKM Obchod a cestovní ruch. 

Autorsky zpracovali: Lidmila Kleinová, CIVOP 

Poslední aktualizace: srpen 2009

BOZP PRO HOSTINSKOU ČINNOST 

OBSAH 

1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A ZAMĚSTNANCŮ STANOVENÉ PRÁVNÍMI 

PŘEDPISY V OBLASTI BOZP ........................................................................... 3 

1.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE ................................................................ 3 

1.2. PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ (OBECNÁ) .......................................... 5 

1.3. ZAKÁZANÉ PRÁCE ŢENÁM A MLADISTVÝM ................................................... 8 

2. STÁTNÍ KONTROLNÍ A DOZOROVÉ ORGÁNY ................................................... 15 

2.1. INSPEKCE PRÁCE ..................................................................................15 

2.2. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ DOZOR .....................................................................17 

3. ÚLOHA ODBORŮ V OBLASTI BOZP ................................................................ 19 

4. PRACOVNÍ ÚRAZY, JEJICH EVIDENCE, ŠETŘENÍ A ODŠKODŇOVÁNÍ .................... 20 

4.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE ...............................................................20 

4.2. EVIDENCE, HLÁŠENÍ A ZASÍLÁNÍ ZÁZNAMU O PÚ ..........................................20 

4.3. POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ: ...................................................................22 

4.4. ODŠKODŇOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ ......................................................22 

4.5. ÚRAZ ZAMĚSTNANCE JINÉHO ZAMĚSTNAVATELE ........................................23 

5. PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ. KATEGORIZACE PRACÍ ........................ 24 

5.1. PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ ......................................................24 

5.2. KATEGORIZACE PRACÍ ............................................................................26 

6. PRACOVNÍ RIZIKA ...................................................................................... 28 

6.1. PREVENCE RIZIK ....................................................................................28 

6.2. NEJČASTĚJŠÍ RIZIKA VE STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH ....................................30 

7. OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ PROSTŘEDKY (OOPP) ZEJMÉNA VE STRAVOVACÍCH 

SLUŢBÁCH ................................................................................................ 31 

7.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A OOPP ....................................................31 

7.2. POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ ....................................................................32 

7.3. PŘÍKLADY PRACOVNÍCH ČINNOSTÍ VE VZTAHU K RIZIKŮM A OOPP ZEJMÉNA VE 

STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH .....................................................................33 

8. VÝCHOVA K BOZP ...................................................................................... 35 

8.1. VSTUPNÍ A OPAKOVANÁ ŠKOLENÍ .............................................................35 

8.2. SPECIÁLNÍ ŠKOLENÍ ...............................................................................37 

9. POŢADAVKY BOZP NA PROVOZ TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ ................................ 39 

9.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE ...............................................................39 

9.2. OBECNÉ POŢADAVKY NA BEZPEČNOST STROJŮ .........................................39 

- 1 -


9.3. POŢADAVKY NA BEZPEČNOST VYBRANÝCH STROJŮ A ZAŘÍZENÍ POUŢÍVANÝCH 

ZEJMÉNA VE STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH ...................................................40 

10. SKLADY A SKLADOVÁNÍ .............................................................................. 42 

10.1. PRAVIDLA BOZP VE SKLADECH.................................................................42 

10.2. RUČNÍ MANIPULACE S BŘEMENY ..............................................................44 

11. NAKLÁDÁNÍ S CHEMICKÝMI LÁTKAMI A CHEMICKÝMI PŘÍPRAVKY ..................... 46 

12. POŢADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ DOPRAVY DOPRAVNÍMI PROSTŘEDKY .............. 49 

- 2 -


1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A ZAMĚSTNANCŮ STANOVENÉ 

PRÁVNÍMI PŘEDPISY V OBLASTI BOZP 

1.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE 

(obecné vztahující se na všechny zaměstnavatele bez ohledu na oblast podnikání) 

Zaměstnavatel je povinen: 

a) zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci (BOZP) s ohledem 

na rizika moţného ohroţení jejich ţivota a zdraví spojená s výkonem práce, 

b) zajišťovat BOZP pro všechny osoby, které se s jeho vědomím zdrţují na jeho 

pracovištích, 

c) vytvářet podmínky pro zdraví neohroţující pracovní prostředí vhodnou organizací 

BOZP a přijímáním opatření k prevenci rizik, 

d) Zaměstnavatel je povinen 

vyhledávat rizika, 

zjišťovat jejich příčiny a zdroje, 

přijímat opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci, 

omezovat jejich vznik, 

nahrazovat fyzicky namáhavé práce novými technologickými a pracovními 

postupy, 

nahrazovat nebezpečné technologie, pracovní prostředky, suroviny a 

materiály méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, 

udílet pokyny k zajištění BOZP, 

e) pravidelně kontrolovat úroveň BOZP ve své firmě, 

f) přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí jako jsou havárie, 

poţáry a povodně, epidemie, jiné váţné nebezpečí a evakuace zaměstnanců, 

g) zajistit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, 

kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména lékařské 

pomoci, hasičů a policie a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel 

zajistí jejich vyškolení a vybavení odpovídající pracovním rizikům 

h) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce neodpovídající jeho schopnostem 

a zdravotní způsobilosti, 

- 3 -


i) sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní 

preventivní péči, jakým druhům očkování a jakým lékařským preventivním 

prohlídkám jsou povinni se podrobit a umoţnit jim, aby se jim mohli podrobit, 

j) zajistit zaměstnancům školení BOZP, které se týká jejich práce a pracoviště; 

pravidelně ověřovat jejich znalost a soustavně vyţadovat a kontrolovat jejich 

dodrţování, 

k) zajistit zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, mladistvým a jejich 

zákonným zástupcům dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti 

a ochraně zdraví při práci, seznámení s riziky a s opatřeními na ochranu před 

působením těchto rizik, 

l) zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci, 

m) nepouţívat způsob odměňování, jehoţ pouţití by vedlo k ohroţení bezpečnosti a 

zdraví zaměstnanců, 

n) zajistit dodrţování zákazu kouření na pracovištích, 

o) vést dokumentaci o školeních, informacích a pokynech, 

p) poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky v případě, ţe 

nelze rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo 

organizačními opatřeními, 

q) umístit bezpečnostní značky a zavést signály, týkající se BOZP a seznámit s nimi 

zaměstnance, jestliţe nelze rizika moţného ohroţení ţivota nebo zdraví 

zaměstnanců odstranit nebo dostatečně omezit, 

r) vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti zaměstnance, 

pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, a za účasti příslušného odborového 

orgánu (pokud jsou odbory ve firmě) nebo zástupce pro oblast BOZP, 

s) zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena 

tak, aby odpovídala bezpečnostním a hygienickým poţadavkům na pracovní 

prostředí a pracoviště, 

t) měřením zjišťovat a kontrolovat hodnoty rizikových faktorů, pokud se na 

pracovištích zaměstnavatele vyskytují, a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo 

alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosaţitelnou míru, 

u) zajistit kontroly a revize všech pouţívaných elektrických spotřebičů, přívodních a 

prodluţovacích kabelů a šňůr a veškerého elektrického ručního nářadí 

pouţívaného na jeho pracovištích v předepsaných intervalech, 

- 4 -


v) umoţnit příslušným odborovým orgánům nebo zástupcům pro oblast BOZP 

anebo přímo zaměstnancům účast při jednáních týkajících se BOZP anebo jim 

poskytnout informace o takovém jednání. 

w) organizovat nejméně jednou v roce prověrky BOZP na všech svých pracovištích 

a zařízeních a zjištěné nedostatky odstraňovat. 

Za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o BOZP odpovídají vedoucí zaměstnanci 

zaměstnavatele na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí. Tyto úkoly jsou 

rovnocennou a neoddělitelnou součástí jejich pracovních povinností. 

1.2. PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ (OBECNÁ) 

Zaměstnanci mají právo: 

na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o pracovních 

rizicích a opatřeních na ochranu před jejich působením; 

odmítnout výkon práce, o níţ mají důvodně za to, ţe bezprostředně ohroţuje 

jejich ţivot nebo zdraví nebo ţivot či zdraví jiných osob; takové odmítnutí nelze 

posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance; 

účastnit se řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podílet se na 

vytváření zdravého a bezpečného pracovního prostředí; 

u zaměstnavatele, u něhoţ nepůsobí odborová organizace, zvolit radu 

zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast BOZP; 

poţadovat dodatečné informace a vysvětlení; mají rovněţ právo poţadovat 

osobní jednání se zaměstnavatelem na příslušné úrovni řízení podle povahy věci. 

Zaměstnanci jsou povinni: 

 

 

 

pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností a plnit pokyny 

svých nadřízených; 

dodrţovat právní a ostatní předpisy vztahující se k jejich práci; řídit se zásadami 

bezpečného chování na pracovišti a informacemi a pokyny zaměstnavatele; 

dbát na své zdraví a bezpečnost i na zdraví a bezpečnost osob, jichţ se 

bezprostředně týká jednání nebo opomenutí při práci; 

- 5 -


 

 

 

 

 

 

 

 

 

účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti a 

ochrany zdraví při práci a podrobit se ověření jejich znalostí; 

dodrţovat stanovené pracovní postupy a pouţívat stanovené pracovní a dopravní 

prostředky; 

pouţívat osobní ochranné prostředky a ochranná zařízení a tato neměnit ani 

nevyřazovat z provozu; 

oznamovat svému nadřízenému nedostatky a závady na pracovišti, které by 

mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci a podle svých moţností se 

účastnit jejich odstraňování; 

nepoţívat alkoholické nápoje ani jiné návykové látky na pracovišti, a v pracovní 

době, i mimo něj; 

podrobit se na pokyn příslušného vedoucího zaměstnance zjištění zda nejsou 

pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek; 

nekouřit na pracovištích, kde pracují také nekuřáci; 

oznamovat svému nadřízenému svůj (pokud to zdravotní stav dovolí) nebo 

pracovní úraz jiné osoby, jehoţ byl svědkem, a spolupracovat při vyšetřování jeho 

příčin; 

podrobit se předepsaným lékařským prohlídkám. 

Zaměstnancům je zakázáno: 

 

 

 

 

Přinášet a poţívat alkoholické nápoje a jiné omamné látky na pracovišti; 

Vstupovat na pracoviště a do prostorů a zařízení, kam nebyli pracovně vysláni. 

Odstraňovat nebo poškozovat bezpečnostní zařízení, bezpečnostní kryty na 

strojích a bezpečnostní značky. 

Pracovat se strojním, elektrickým, dopravním a jiným zařízením, s nímţ nejsou 

seznámeni. 

Další obecné povinnosti zaměstnanců: 

Předcházet všemi moţnými prostředky a způsoby vzniku pracovních úrazů. 

Kaţdý úraz si řádně ošetřit (nebo si dát ošetřit) a ihned jej nahlásit nejbliţšímu 

nadřízenému zaměstnanci, který, jedná-li se o pracovní úraz s následnou 

pracovní neschopností delší neţ 3 kalendářní dny, sepíše záznam o úrazu. 

- 6 -


V případě potřeby speciálně vyškolený zaměstnanec musí poskytnout zraněnému 

spolupracovníkovi první pomoc a zavolat pomoc. 

Nejedná-li se o pracovní úraz s následnou pracovní neschopností delší neţ 3 

kalendářní dny nebo se jedná o tzv. drobné poranění, musí být tyto úrazy 

zapsány do knihy úrazů. 

Udrţovat svěřené stroje, nástroje, nářadí, technická zařízení a pracoviště v 

pořádku, v dobrém provozuschopném stavu. Vzniklé závady ihned hlásit nejblíţe 

nadřízenému vedoucímu zaměstnanci. 

Při práci pouţívat pouze přidělené a schválené osobní ochranné pracovní 

prostředky (OOPP) a pracovní pomůcky; vadné včas vyřadit z pouţívání a 

zjištěný stav ihned hlásit nejblíţe nadřízenému vedoucímu zaměstnanci; 

dodrţovat určená odkládací místa i způsob odkládání. 

Neprovádět práce ani neobsluhovat stroje nebo zařízení, pro které nemají 

předepsanou kvalifikaci nebo odbornou způsobilost. 

Pouţívat pouze vyhrazené cesty a komunikace, zdrţovat se pouze na 

vykázaných místech a pracovištích, neprocházet nebezpečnými technologickými 

místy a prostorami, dodrţovat a respektovat bezpečnostní značky a signály. 

Při příchodu na cizí pracoviště se řádně ohlásit vedoucímu zaměstnanci, řídit se 

jeho pokyny a nezdrţovat se bezdůvodně na rizikových místech. 

Odpovídat za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných 

podobných předmětů, které jim zaměstnavatel svěřil na základě dohody o 

odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, která musí být uzavřena písemně, 

jinak je neplatná. Zprostit se odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zcela 

nebo zčásti lze pouze v případě, jestliţe se prokáţe, ţe ztráta vznikla zcela nebo 

zčásti bez zavinění zaměstnance. 

Bez souhlasu zaměstnavatele nesmějí zaměstnanci uţívat pro svou osobní 

potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky 

ani jeho telekomunikační zařízení. Dodrţování zákazu je zaměstnavatel 

oprávněn kontrolovat. 

- 7 -


POZOR: 

Nerozumí-li zaměstnanec něčemu nebo není-li mu něco zcela jasné, je povinen 

poţádat nadřízeného vedoucího zaměstnance o vysvětlení. Povinností 

vedoucího zaměstnance je takové vysvětlení podat. 

Povinností vedoucího zaměstnance je seznámit všechny své podřízené s riziky 

vyskytujícími se na pracovišti nebo souvisejícími s prováděnou činností. 

Vedoucí zaměstnanec je povinen před započetím práce zajistit vybavení 

zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky (vţdy ve vztahu k 

pracovnímu riziku na pracovišti nebo související se zadanou prací), a mycími, 

popř. i čisticími prostředky (pokud nejsou tyto prostředky dostupné jiným 

způsobem). 

1.3. ZAKÁZANÉ PRÁCE ŢENÁM A MLADISTVÝM 

Zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb. v platném znění) v § 103, odst.1, písm.h) 

stanovuje zaměstnavateli povinnost: 

„jestliţe při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod 

v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně. Těhotné zaměstnankyně, 

zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po 

porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich moţnými účinky na těhotenství, 

kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se 

týkají sníţení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické 

zátěţe spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně 

jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte“. 

Vyhláška MZd č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou 

zakázány těhotným ţenám, kojícím ţenám, matkám do konce devátého měsíce po 

porodu a mladistvým, a podmínky, za nichţ mohou mladiství výjimečně tyto práce 

konat z důvodu přípravy na povolání. 

- 8 -


Zakázané práce těhotným ţenám 

Těhotným ţenám jsou zakázány práce, např.: 

v prostředí, v němţ je koncentrace kyslíku v ovzduší niţší neţ 20 % objemových, 

vyţadující pouţívání izolačních dýchacích přístrojů, 

spojené s fyzickou zátěţí neúměrnou vzhledem ke změnám organizmu v 

těhotenství, zejména: 

o práce, které překračují pro celkovou fyzickou zátěţ kritéria odpovídající 

kategorii druhé, 

o spojené s přepravou břemen pomocí manipulace s jednoduchými 

bezmotorovými prostředky, 

o spojené se zvedáním a přenášením břemen, 

o spojené s opakovaným zaujímáním pracovních poloh, kterými jsou například 

hluboký předklon, poloha vkleče, vleţe, ve vypjatém stoji na špičkách, s 

rukama nad hlavou, zařazené do kategorií druhé a třetí a dále práce spojené s 

opakovaným otáčením trupu o více neţ 10 stupňů, 

o spojené s tlakem na břicho, 

o při nichţ nelze upravit pracovní místo s ohledem na antropometrické změny 

těla ţeny, 

o v pracovních polohách bez moţnosti jejich střídání, trvale vykonávané vsedě 

nebo vstoje, 

o vykonávané ve vnuceném pracovním tempu, 

o spojené s psychickou zátěţí, zařazené do třetí kategorie; 

spojené s expozicí hluku zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie, 

při nichţ by mohly být vystaveny rázům, 

spojené s expozicí vibracím, 

při nichţ dochází za běţných pracovních podmínek ke značnému znečištění kůţe 

minerálními oleji, 

s chemickými látkami a chemickými přípravky, 

v prostorách, kde jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty 

elektromagnetického záření a elektromagnetických polí stanovené pro 

obyvatelstvo, 

- 9 -


vykonávané za podmínek, při nichţ jsou překračovány operativní teploty to max v 

důsledku tepelné zátěţe z technologie, 

vykonávané po dobu delší neţ čtyři hodiny za pracovní dobu v prostorách, v nichţ 

je teplota vzduchu udrţována uměle na hodnotě 4 °C a niţší, 

vykonávané po dobu delší neţ jednu hodinu souhrnně za pracovní dobu při 

teplotách niţších neţ -5 °C, 

se zvýšeným rizikem úrazů, zejména při: 

o nichţ hrozí zhroucení konstrukce, staveb nebo pády předmětů, 

o ve výškách nad 1,5 m měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel a nad 

volnou hloubkou, 

o s nebezpečnými zvířaty, 

o související s chovem zvířat, která by mohla být příčinou zvýšeného nebezpečí 

úrazu, 

o při poráţení zvířat na jatkách, 

o v prostoru uzavřených nádob a nádrţí, 

o při dezinsekci a deratizaci prostorů plyny, 

o apod. 

Zakázané práce mladistvým ţenám 

Mladistvým ţenám při přípravě na budoucí povolání, které jsou těhotné nebo kojící 

nebo matky do konce devátého měsíce po porodu, jsou zakázány mimo prací 

uvedených výše i práce spojené se zvýšenou zátěţí pohybového ústrojí: 

překračující pro celkovou fyzickou zátěţ limitní hodnoty stanovené pro mladistvé, 

při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků, 

při zvedání a přenášení břemen překračujících ukazatele vzdálenosti uvedené 

v textu „ruční manipulace s břemeny“, 

vykonávané po dobu delší neţ čtyři hodiny za pracovní dobu: 

o v pracovních polohách bez moţnosti jejich střídání nebo trvale vykonávané 

vsedě nebo vstoje, 

o spojené s opakovaným zaujímáním pracovních poloh, kterými jsou například 

hluboký předklon, poloha vkleče, vleţe, ve vypjatém stoji na špičkách, s 

rukama nad hlavou, zařazené do kategorie třetí a dále práce spojené s 

opakovaným otáčením trupu o více neţ 20 stupňů, 

- 10 -


o ve vnuceném pracovním tempu. 

Práce spojené se zvedáním a přenášením břemen jsou zakázány: 

1. všem ţenám, jsou-li při nich překračovány níţe uvedené ukazatele: 

Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen všemi ţenami 

oběma rukama v pracovní poloze vstoje 1) : 

Hmotnost 

zve-daných 

přenáše-ných 

ručně 

a 

břemen nesmí být 

větší neţ (kg) 

Délka 

dráhy břemene 

vertikální 

15 podlaha – zápěstí 2) 5 

zápěstí - rameno 2) 6 

10 

5 

7 

podlaha – zápěstí 2) 

podlaha – rameno 2) 6 

zápěstí – rameno 2) 8 

podlaha – zápěstí 

podlaha – rameno 

podlaha – nad 

rameno 

zápěstí – rameno 

zápěstí – nad 

rameno 

rameno – nad 

rameno 

Maximální 

počet 

zdvihů za 

1 minutu 

9 

8 

5 

10 

8 

6 

Maximální 

vzdálenost 

přenášení 

(m) 

Maximální celková 

hmotnost (kg) břemen 

zvedaných a 

přenášených za 1 

směnu 

10 6500 

15 5500 

20 4000 

1) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší neţ 5 kg. 

2) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné. 

2. těhotným ţenám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, jsou-li při 

nich překračovány níţe uvedené ukazatele: 

- 11 -


Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen všemi ţenami 

oběma rukama v pracovní poloze vstoje 1) : 

Hmotnost 

zvedaných 

přenášených 

ručně 

a 

břemen nesmí být 

větší neţ (kg) 

Délka 

dráhy břemene 

vertikální 

7,5 podlaha – zápěstí 2) 3 

zápěstí - rameno 2) 5 

5 

2,5 

4 

podlaha – zápěstí 2) 

podlaha – rameno 2) 3 

zápěstí – rameno 2) 7 

podlaha – zápěstí 

podlaha – rameno 

podlaha – nad 

rameno 

zápěstí – rameno 

zápěstí – nad 

rameno 

rameno – nad 

rameno 

Maximální 

počet 

zdvihů za 

1 minutu 

5 

4 

3 

8 

4 

3 

Maximální 

vzdálenost 

přenášení 

(m) 

Maximální celková 

hmotnost 

(kg) 

břemen zvedaných 

a přenášených za 1 

směnu 

10 2500 

15 2000 

20 1800 

1) 

Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší neţ 5 kg. Zvedání 

břemen vsedě je moţno vykonávat nejdéle 15 minut. Mezi pracovní úseky 

s takovou prací musí být zařazovány přestávky o délce nejméně 20 minut. 

2) 

Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné. 

Obecné zásady pro zvedání a přenášení břemen ţenami jsou stanoveny 

Nařízením vlády č.361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při 

práci: 

- 12 -


Přípustné hodnoty ručně přenášených břemen ţenami - hmotnost břemen nesmí 

překročit při dobrých úchopových moţnostech: 

a) při občasném zvedání a přenášení břemene ţenou by neměla jeho hmotnost 

překročit 20 kg, 

b) při častém zvedání a přenášení by hmotnost břemene neměla překročit 15 

kg, 

c) při práci vsedě nesmí překročit hmotnost manipulovaného břemene 3 kg, 

d) nepřetrţité zvedání břemen o hmotnosti 10 – 15 kg nesmí překročit 10 

minut; mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o 

délce nejméně 15 minut, 

Občasným zvedáním a přenášením břemen se rozumí přerušované zvedání a 

přenášení břemene po dobu nepřesahující souhrnně 30 minut za osmihodinovou 

směnu. 

Častým zvedáním a přenášením břemen se rozumí přerušované zvedání a 

přenášení břemene přesahující souhrnně 30 minut za osmihodinovou směnu. 

Kumulativní hmotnost zvedaných a přenášených břemen muţi nebo ţenami nesmí 

být zvýšeny o více neţ 20% v ţádné směně. 

Zakázané práce mladistvým 

Mladistvými jsou označováni zaměstnanci mladší 18 let, především učni a studenti. 

Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat tyto osoby pracemi a na takových pracovištích, 

které se zřetelem k fyziologickým a anatomickým zvláštnostem tohoto věku jsou pro 

mladistvé nepřiměřené nebo škodlivé jejich zdraví nebo ohroţující jejich vývoj a při 

nichţ jsou mladiství vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo by mohli váţně 

ohrozit bezpečnost a zdraví jiných osob. 

Mladistvým jsou zakázány zejména práce: 

spojené se zvýšenou zátěţí pohybového ústrojí, 

práce vykonávané po dobu delší neţ 4 hodiny za směnu, a to: 

o vestoje bez moţnosti změny pracovní polohy, 

- 13 -


 

 

o ve fyziologicky náročných polohách, kterými jsou např.: hluboký předklon, 

poloha v kleče, vleţe, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou, 

s otočením trupu o více neţ 60 o , apod. 

práce ve výškách nad 1,5 m (měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel) a 

nad volnou hloubkou, 

samostatná obsluha nebezpečných strojů a zařízení, pokud to není součástí 

praxe učňů a studentů ve vyšších ročnících odborné přípravy. 

Při zvedání a přenášení břemen, při nichţ jsou překračovány ukazatele dále 

uvedené: 

Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen při dobrých úchopových 

moţnostech chlapci : 

Hmotnost ručně přenášených břemen (kg) 20 15 10 

Maximální vzdálenost přenášení (m) 10 15 20 

Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen při dobrých úchopových 

moţnostech dívkami : 

Hmotnost ručně přenášených břemen (kg) 15 10 5 

Maximální vzdálenost přenášení (m) 10 15 20 

Tučně vytištěný údaj: U dívek věkové kategorie do 16 let se tato vzdálenost sniţuje 

na 15 m. 

- 14 -


2. STÁTNÍ KONTROLNÍ A DOZOROVÉ ORGÁNY 

2.1. INSPEKCE PRÁCE 

Od 1.7.2005 platí Zákon o inspekci práce, který se vztahuje na 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou 

vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce, 

fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy téţ pracují, 

fyzické nebo právnické osoby podnikající podle Ţivnostenského zákona a nikoho 

nezaměstnávající, 

spolupracujícího manţela nebo dítě, 

vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické sluţby, 

právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, 

právnické nebo fyzické osoby, u nichţ se uskutečňuje praktické vyučování ţáků 

středních škol, odborných učilišť nebo vyšších odborných škol, 

věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na 

odsouzené, 

právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, 

sportovní a reklamní činnosti dětmi. 

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) 

- je nadřízeným sluţebním úřadem vůči Státnímu úřadu inspekce práce (SÚIP), 

který nahrazuje Český úřad bezpečnosti práce (ČÚBP), 

- schvaluje roční program kontrolních akcí, 

- koordinuje kontrolní priority; za tím účelem spolupracuje se státním zdravotním 

dozorem. 

Státní úřad inspekce práce (SÚIP) je vůči inspektorátům nadřízeným sluţebním 

úřadem a řídí je a rozhoduje ve správním řízení: 

v prvním stupni o přestupcích nebo správních deliktech, 

přezkoumává rozhodnutí o přestupcích nebo správních deliktech vydaná 

inspektoráty. 

- 15 -


Oblastní inspektorát práce (OIP) 

- vykonává kontrolu ve stanoveném rozsahu, 

- ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určuje přiměřené 

lhůty k jejich odstranění a vyţaduje podání písemné zprávy o přijatých 

opatřeních, 

- kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků, 

- vyjadřuje se k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro uţívání 

ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují poţadavky 

právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, 

- rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích nebo správních 

deliktech 

- apod. 

Státní úřad a Oblastní inspektoráty práce kontrolují dodrţování povinností 

vyplývajících z právních předpisů: 

 

 

 

z nichţ vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě 

zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 

práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích, 

o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů 

zaměstnancům (s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti a právních 

předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů), 

stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku, 

o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců 

pečujících o děti, 

 

 

 

 

 

o zaměstnávání zaměstnanců, kteří prokázali, ţe převáţně sami dlouhodobě 

pečují o převáţně nebo úplně bezmocnou osobu, 

k zajištění bezpečnosti práce, 

k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohroţení 

ţivota a zdraví 

o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, 

upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi 

- 16 -


rovněţ kontrolují dodrţování: 

kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální 

pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, 

 

 

vnitřních předpisů zaměstnavatelů, u nichţ nepůsobí odborová organizace, 

vnitřních předpisů vydaných podle zákona o mzdě, odměně za pracovní 

pohotovost a průměrném výdělku, zákona o platu a odměně za pracovní 

pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech nebo 

zákona o cestovních náhradách, jestliţe zakládají nároky zaměstnanců. 

Inspektor je oprávněn kromě jiného i 

ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při 

kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyţadovat podání 

písemné zprávy o přijatých opatřeních, 

ukládat fyzické osobě jménem orgánu inspekce práce pořádkovou pokutu za 

nesplnění povinností kontrolované osoby, 

apod. 

Pokuty za přestupky a správní delikty (uvedené v zákoně) dosahují v celkovém 

součtu 30,3 milionu Kč. Pokuty za jednotlivé přestupky a správní delikty mohou 

dosáhnout výše aţ 2 milionů Kč. Pokuty vybírá a vymáhá příslušný územní finanční 

orgán. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. 

2.2. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ DOZOR 

Zákon o ochraně veřejného zdraví upravuje práva a povinnosti fyzických a 

právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví a definuje soustavu 

orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc. 

Orgán státního zdravotního dozoru v rozsahu své působnosti; 

dozírá, zda zaměstnavatel plní povinnosti stanovené k ochraně veřejného zdraví 

tímto zákonem nebo na jeho základě; 

můţe zakázat činnost, kterou byly porušeny povinnosti v ochraně veřejného 

zdraví, a to do doby odstranění závady; ! 

- 17 -


 

 

 

 

 

 

můţe zakázat pouţívání vody, a to do doby odstranění závady; 

můţe zakázat provoz nebo pouţívání zdroje hluku, vibrací nebo zdroje 

neionizujícího záření, a to do doby odstranění závady; 

můţe uloţit určení a měření faktorů ţivotních a pracovních podmínek ke zjištění, 

zda není ohroţeno veřejné zdraví nebo určení příčiny poškození zdraví; ! 

můţe rozhodnout o zastavení nebo omezení uţívání stavby nebo provozu, je-li 

ohroţeno veřejné zdraví, a to do doby odstranění závad; 

můţe nařídit k ochraně zdraví zaměstnance provedení opatření k omezení rizik 

plynoucích z fyzikálních, mikroklimatických, chemických nebo biologických faktorů 

pracovních podmínek, fyzické nebo duševní zátěţe a ze souvisejících pracovních 

podmínek; ! 

k předcházení vzniku nemocí z povolání nebo nemocí souvisejících s prací můţe, 

jde-li o výkon rizikových prací, zaměstnavateli nařídit mimořádné a následné 

lékařské preventivní prohlídky a upravit způsob a rozsah sledování zátěţe 

organismu faktory pracovních podmínek. ! 

V případech (výše označených červeným vykřičníkem) je kontrolovaná fyzická nebo 

právnická osoba povinna informovat orgán ochrany veřejného zdraví příslušný 

podle místa činnosti o odstranění závady. Orgán ochrany veřejného zdraví provede 

kontrolu, a je-li závada odstraněna, můţe kontrolovaná osoba obnovit činnost 

(provoz) nebo uţívání stavby. 

- 18 -


3. ÚLOHA ODBORŮ V OBLASTI BOZP 

Pokud u zaměstnavatele existuje odborová organizace, mají odborové orgány právo: 

 

 

 

 

 

 

kontrolovat: 

o plnění povinností zaměstnavatele v oblasti BOZP, 

o pracovní podmínky, 

o hospodaření s OOPP, 

o šetření pracovních úrazů, včetně jejich odškodňování, 

zakázané práce ţenám a mladistvým; 

poţadovat odstraňování závad na strojích a zařízeních, 

zakázat práci přesčas a práci v noci pokud ohroţuje zdraví zaměstnanců, 

účastnit se jednání o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, 

účastnit se prověrky BOZP prováděné 1x za rok. 

Zaměstnavatel je povinen informovat odbory o: 

vyhodnocení rizik a způsobech jejich minimalizace, 

organizaci školení BOZP zaměstnanců a managementu, 

zaměstnancích, kteří byli vyškolení pro poskytování první pomoci, 

zajišťování preventivní lékařské péče. 

- 19 -


4. PRACOVNÍ ÚRAZY, JEJICH EVIDENCE, ŠETŘENÍ A ODŠKODŇOVÁNÍ 

Pracovní úrazy, jejich evidence, šetření a odškodňování se řídí ustanoveními § 105 

Zákoníku práce a Nařízením vlády č.494/2001 Sb. 


 

 

 

 

 

 

vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, 

přijímat opatření proti opakování pracovního úrazu, 

vést v knize úrazů evidenci o všech pracovních úrazech, tj. i o takových, jimiţ 

o nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo 

o pracovní neschopnost nepřesáhla 3 kalendářní dny, 

pouze zaměstnanců v pracovním poměru nebo obdobném vztahu (tj. na základě 

dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce), 

vést dokumentaci a vyhotovovat záznamy o všech PÚ, jejichţ následkem došlo 

o ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší neţ 3 kalendářní dny 

nebo 

o k úmrtí zaměstnance, 

způsob a rozsah náhrady škody projednat bezodkladně 

o s příslušným odborovým orgánem a 

o se zaměstnancem. 

4.2. EVIDENCE, HLÁŠENÍ A ZASÍLÁNÍ ZÁZNAMU O PÚ 

a) Evidence všech PÚ 

 

 

je vedena v knize úrazů, tzn. i úrazů bez následné pracovní neschopnosti 

nebo pracovní neschopnost nepřesáhla 3 kalendářní dny, 

musí obsahovat všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu, 

o tzn. minimálně musí obsahovat údaj o místě, kde k úrazu došlo, všechny 

základní údaje o 

o postiţeném a podrobný popis pracovního úrazu (tzn. všechny údaje z části 

D záznamu o PÚ). 

- 20 -


b) Záznam o úrazu 

 

 

musí zaměstnavatel sepsat do 5 pracovních dnů po oznámení PÚ, 

postupovat podle vzoru záznamu. 

c) Hlášení PÚ 

Zaměstnavatel ohlásí PÚ bez zbytečného odkladu: 

 

 

„Ostatní“ PÚ: 

‣ státnímu zástupci nebo územně příslušnému útvaru Policie ČR v případě 

podezření, ţe v souvislosti s PÚ byl spáchán trestný čin, 

‣ odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro BOZP, 

‣ zaměstnavateli, který zaměstnance, jemuţ se PÚ stal, vyslal k práci, 

‣ organizační jednotce příslušné pojišťovny, u níţ je zaměstnavatel pojištěn 

na PÚ, tj. pojišťovně Kooperativa a.s., 

‣ příslušnému OIP, vyţaduje-li poškození zdraví hospitalizaci zaměstnance 

delší neţ 5 dnů. 

Smrtelný PÚ: 

‣ územně příslušnému útvaru Policie ČR, 

‣ odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro BOZP, 

‣ zaměstnavateli, který zaměstnance, jemuţ se PÚ stal, vyslal k práci, 

‣ příslušnému OIP, 

‣ příslušné zdravotní pojišťovně, 

‣ organizační jednotce příslušné pojišťovny, u níţ je zaměstnavatel pojištěn 

na PÚ, tj. pojišťovně Kooperativa a.s. 

Zaměstnavatel odesílá záznamy o PÚ: 

 

 

za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do 5. dne následujícího měsíce: 

‣ příslušnému OIP (Oblastnímu inspektorátu práce), 

‣ příslušné zdravotní pojišťovně postiţeného. 

záznam o smrtelném PÚ nejpozději do 5 pracovních dnů po jeho ohlášení: 

‣ územně příslušnému útvaru Policie ČR, 

‣ příslušnému OIP, 

‣ příslušné zdravotní pojišťovně. 

- 21 -


4.3. POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ: 

• bezodkladně hlásit svému nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud to zdravotní 

stav dovolí, nebo 

• pracovní úraz jiné osoby, jehoţ byl svědkem. 

Pracovním úrazem není PÚ, který se zaměstnanci stal na cestě do zaměstnání a 

zpět. 

Došlo-li u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi k 

poškození zdraví nebo k jeho smrti úrazem (pracovní úraz), odpovídá za škodu tím 

vzniklou zaměstnavatel, u něhoţ byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním 

poměru. 

4.4. ODŠKODŇOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ 

Evidence úrazu v knize úrazů má zásadní význam pro pozdější uplatňování nároků 

na náhradu škody. 

A. Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech: 

a) zcela, prokáţe-li, ţe 

 

 

 

zaměstnanec porušil svým jednáním právní předpisy BOZP, interní předpisy 

nebo pokyny firmy, ačkoliv byl s nimi prokazatelně seznámen, a 

zaměstnavatel jejich dodrţování soustavně dodrţoval a kontroloval, 

zaměstnanec poţil alkohol nebo jiné návykové látky, 

uvedené skutečnosti byly jedinou příčinou škody. 

b) zčásti, prokáţe-li, ţe 

 

 

 

zaměstnanec porušil svým jednáním právní předpisy BOZP, interní předpisy 

nebo pokyny firmy, ačkoliv byl s nimi prokazatelně seznámen, a 

zaměstnanec poţil alkohol nebo jiné návykové látky, 

zaměstnanec si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování nebo jednal 

lehkomyslně, 

uvedené skutečnosti byly jednou z příčin škody. V tomto případě určí 

zaměstnavatel část škody, kterou nese zaměstnanec podle míry jeho zavinění. 

- 22 -


B. Zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu zaměstnanci, který utrpěl 

pracovní úraz nebo u něhoţ byla zjištěna nemoc z povolání, za: 

a) ztrátu na výdělku (tj. rozdíl mezi průměrným výdělkem a plnou výší 

nemocenského), 

b) bolest a ztíţení společenského uplatnění (na základě bodového ohodnocení, 

které provádí ošetřující lékař zraněného), 

c) účelně vynaloţené náklady spojené s léčením, 

d) věcnou škodu (pokud v souvislosti s pracovním úrazem vznikla). 

4.5. ÚRAZ ZAMĚSTNANCE JINÉHO ZAMĚSTNAVATELE 

Zaměstnavatel, u něhoţ k pracovnímu úrazu došlo, je povinen: 

a) objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, 

pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové 

organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 

b) bez váţných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a 

okolností vzniku pracovního úrazu. 

O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele zaměstnavatel 

a) bez zbytečného odkladu uvědomí zaměstnavatele úrazem postiţeného 

zaměstnance, 

b) umoţní mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu, 

c) seznámí ho s výsledky tohoto objasnění. 

- 23 -


5. PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ. KATEGORIZACE PRACÍ 

5.1. PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ 

Poţadavky na pracoviště a pracovní prostředí stanovuje § 2 Zákona č.309/2006 Sb. 

(o zajištění dalších podmínek BOZP) v platném znění, Zákon č. 252/2000 Sb. o 

ochraně veřejného zdraví, v platném znění a Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým 

se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci a Nařízení vlády č.101/2005 Sb. o 

podrobnějších poţadavcích na pracoviště a pracovní prostředí 

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby: 

a) pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby 

pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti, hygieny a ochrany 

zdraví při práci, odpovídaly bezpečnostním poţadavkům a hygienickým limitům 

na pracovní prostředí a pracoviště, 

b) místnosti pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené 

rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané, 

c) pracoviště byla řádně osvětlena, pokud moţno denní světlem, 

d) pracoviště měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o 

objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou, 

e) prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a 

stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení, 

f) na pracovištích byla zajištěna pravidelná údrţba, úklid a čištění, 

g) pracoviště byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným zařízením 

poskytujícím závodní preventivní péči prostředky pro poskytnutí první pomoci a 

vybavena prostředky pro přivolání zdravotnické záchranné sluţby, 

h) nouzové východy a dopravní komunikace k nim byly stále volné, 

i) dodrţovat stanovené teplotní limity na pracovištích, např.: 

kanceláře: 20 0 C, 

prodejny: 20 0 C, 

prodejny masa, mléka a mléčných výrobků: 15 0 C, 

jídelny: 20 0 C, 

kuchyně: 15 0 C. 

- 24 -


Stravovací sluţbu lze poskytovat pouze v provozovně, která vyhovuje hygienickým 

poţadavkům na: 

umístění, 

stavební konstrukci, 

prostorové a dispoziční uspořádání, 

zásobování vodou, 

vytápění, osvětlení a větrání, 

odstraňování odpadních vod, 

údrţbu, čištění a/nebo dezinfekci, 

vybavení, 

apod. 

Pokud provozovatel/zaměstnavatel v obchodě pouţívá kromě pracovišť umístěných 

v budovách i pracoviště venkovní, vztahují se na něj poţadavky podle NV 

č.101/2005 Sb., např.: 

a) musí být zajištěna proti vstupu nepovolaných osob a uspořádána tak, aby 

nedocházelo k ohroţení zdrţujících se zaměstnanců a osob a byl zaručen 

bezpečný pohyb dopravních prostředků i chodců, 

b) odstavné, parkovací a manipulační plochy a komunikace k nim musí být rovné, 

zpevněné a odvodněné a upravené proti nebezpečí pádu nebo uklouznutí 

zaměstnanců, 

c) není-li denní osvětlení dostatečné, musí mít venkovní pracoviště po dobu, kdy se 

na něm zdrţují zaměstnanci, zajištěno umělé osvětlení odpovídající intenzity, 

d) musí být, pokud je to moţné, uspořádána tak, aby zaměstnanci: 

byli chráněni před nepříznivou povětrnostní situací, 

nebyli vystavováni škodlivým účinkům hluku a škodlivin, zejména plynů, par a 

prachu, a byli chráněni před padajícími předměty, 

mohli rychle opustit pracoviště v případě nebezpečí, případně, aby jim mohla 

být rychle poskytnuta pomoc. 

- 25 -


5.2. KATEGORIZACE PRACÍ 

Obecné poţadavky na kategorizaci prací jsou stanoveny Zákonem č. 252/2000 Sb. o 

veřejném zdraví, Vyhláškou č.432/2003 Sb. a Nařízením vlády č. 361/2007 Sb., 

kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Těmito právními předpisy jsou 

stanoveny rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, hygienické limity, 

způsob jejich zjišťování a hodnocení, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví 

zaměstnanců, rozsah a bliţší podmínky poskytování ochranných nápojů a hygienické 

poţadavky na pracovní prostředí a pracoviště. 

Zaměstnavatel musí zařadit práce do kategorií do 30 dnů ode dne zahájení výkonu 

prací. Práce, které zařadil do kategorie 2., musí včetně údajů rozhodných pro toto 

zařazení neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Tomuto 

orgánu musí do 30 kalendářní dnů ode dne zahájení výkonu prací zaměstnavatel 

předloţit návrh na zařazení prací do kategorií 3. a 4 a musí v něm uvést: 

- označení práce, 

- název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána, 

- jednotlivé výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou 

práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické 

směně, 

- délku směny (u vícesměnného provozu reţim střídání směn), 

- návrh kategorie, do které má být práce zařazena, 

- počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet ţen, 

- opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci. 

Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich 

rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do 4 kategorií. Zařazení prací do jedné ze čtyř 

kategorií vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěţe faktory, rozhodujícími ze 

zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek: 

do první kategorie se zařazují práce vykonávané za podmínek, při nichţ podle 

současné úrovně poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví 

zaměstnance; 

- 26 -


 

 

 

do druhé kategorie se zařazují práce, při nichţ ukazatele faktorů, jimţ jsou 

zaměstnanci vystaveni (dále jen "expozice"), nepřekračují stanovené hygienické 

limity, ale nelze vyloučit, ţe při této míře expozice se neprojeví u vnímavých 

jedinců nepříznivé účinky na zdraví; 

za práce kategorie třetí se povaţují práce, při nichţ jsou překračovány hygienické 

limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí, 

přičemţ expozice fyzických osob, které práce vykonávají, není spolehlivě sníţena 

technickými opatřeními pod úroveň stanovených limitů, a pro zajištění ochrany 

zdraví osob je proto nezbytné vyuţívat osobní ochranné pracovní prostředky, 

organizační a jiná ochranná opatření.Dále jsou to práce, při nichţ se vyskytují 

opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jeţ lze 

pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací 

do čtvrté kategorie se zařazují práce a pracovní procesy spojené s vysokým 

rizikem ohroţení, zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při pouţívání dostupných a 

pouţitelných ochranných opatření. 

UPOZORNĚNÍ: O zařazení prací do třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný 

orgán ochrany veřejného zdraví. 

- 27 -


6. PRACOVNÍ RIZIKA 

6.1. PREVENCE RIZIK 

Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních 

předpisů k zajištění BOZP a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet 

rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. 

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. v platném znění stanovuje povinnosti 

zaměstnavatele, týkající se prevence rizik. Zaměstnavatel je povinen: 

a) soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a 

pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje, 

b) vytvářet podmínky pro bezpečné a zdraví neohroţující pracovní prostředí 

vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k prevenci rizik. 

c) vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění, 

d) nelze-li rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout 

opatření k jejich minimalizaci, 

e) pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména 

stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových 

faktorů pracovních podmínek, 

f) dodrţovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů. 

Zásady prevence rizik: 

a) omezování vzniku rizik, 

b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu, 

c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení 

působení negativních vlivů práce na jejich zdraví, 

d) nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními 

postupy, 

e) nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, 

surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu 

s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky, 

- 28 -


f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů 

pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na 

nejniţší počet nutný pro zajištění provozu, 

g) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti 

prostředkům individuální ochrany, 

h) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení, 

i) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 

Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností 

zaměstnavatele na všech stupních řízení. 

Riziko při práci bylo definováno jako 

„kombinace pravděpodobnosti a rozsahu moţného zranění nebo poškození zdraví 

zaměstnance vystaveného v pracovním procesu jednomu nebo více potencionálním 

zdrojům ohroţení zdraví“. 

Identifikovat rizika znamená provést soubor kroků, které 

vedou k odhalení situací nebo událostí či okolností, které by se mohly stát 

příčinou poškození zdraví, 

analyzují prováděné činnosti z hlediska moţného ohroţení zdraví, 

analyzují strojní zařízení a rozsah jeho pouţití z hlediska moţného ohroţení 

zdraví, 

analyzují dřívější pracovní úrazy, nehody a onemocnění. 

Zhodnocení rizika znamená posoudit míru rizika u všech činností, které jsou na 

pracovištích prováděny a navrhnout opatření (technická, technologická, organizační, 

apod. včetně OOPP) k jejich minimalizaci. 

Míra rizika je dána součinem následujících faktorů: 

pravděpodobnosti výskytu rizika při popsané činnosti (PV), 

počtu ohroţených osob (PO), 

- 29 -


 

 

frekvence/četnost/doba vystavení riziku (FV), 

stupněm moţného poškození zdraví (PZ). 

Dokumentace o stanovení rizikovosti musí obsahovat: 

popis činností, strojů a zařízení, pro které byla identifikace rizik provedena, 

počty zaměstnanců a dobu jejich vystavení působení rizikům, 

popis rizik, 

bezpečnostní opatření k odstranění nebo sníţení identifikovaných rizik. 

Existuje celá řada metod, jak rizika odhalovat, identifikovat a hodnotit. 

6.2. NEJČASTĚJŠÍ RIZIKA VE STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH 

a) zasaţení elektrickým proudem v důsledku pouţívání strojů, přístrojů, spotřebičů 

apod., které nejsou kontrolovány ve stanovených intervalech a jsou ve špatném 

technickém stavu, 

b) úrazy v důsledku pouţívání strojů, u nichţ chybí kryty nebo jsou před pouţitím 

odstraňovány, 

c) zasaţení el. proudem při čištění el. strojů a zařízení, aniţ byly el. přívody 

vytaţeny ze zásuvek, 

d) popálení o horké části strojů nebo při manipulaci s horkými nádobami, 

e) opaření horkými kapalinami, olejem, parami, 

f) postříkání horkými kapalinami, olejem, 

g) postříkání nebo poleptání chemickými látkami či hořlavinami např. při poškození 

originálního obalu, 

h) pořezání ostrými předměty nebo ostrými částmi strojů, přístrojů, spotřebičů, apod. 

i) poškození pokoţky rukou čistícími prostředky, 

j) uklouznutí a pády na znečištěné podlaze, 

k) bolesti v zádech, poškození páteře v důsledku zdvihání a přenášení břemen nad 

stanovený limit, 

l) pád ze ţebříku či schůdků při ukládání nebo výběru zboţí z regálů. 

- 30 -


7. OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ PROSTŘEDKY (OOPP) ZEJMÉNA VE 

STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH 

7.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A OOPP 

Povinnosti zaměstnavatele týkající se OOPP a mycích a čisticích prostředků 

stanovují § 104 Zákoníku práce, dále Nařízení vlády č. 495/2001 Sb. a Nařízení 

vlády č. 361/2007 Sb. 

a) Nelze-li rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo 

opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout 

zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). 

b) Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí 

chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohroţovat jejich zdraví, nesmí bránit při 

výkonu práce a musí splňovat poţadavky stanovené prováděcím právním 

předpisem. 

c) Za ochranné prostředky se povaţují téţ pracovní oděv nebo obuv poskytované 

zaměstnancům v prostředí, v němţ oděv nebo obuv podléhá při práci 

mimořádnému opotřebení nebo znečištění. 

d) Ochranné prostředky poskytuje zaměstnavatel podle vlastního seznamu 

zpracovaného na základě zhodnocení rizik a konkrétních podmínek na pracovišti. 

e) Zhodnocení rizik a úpravu seznamu provede zaměstnavatel znovu, jakmile dojde 

ke změnám, které se týkají BOZP, v důsledku zavedení nové technologie, vzniku 

nových pracovních podmínek nebo změny dosavadních pracovních podmínek. 

f) Ochranné prostředky musí: 

být po dobu pouţívání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich pouţívání 

nesmí představovat další riziko, 

odpovídat existujícím podmínkám na pracovišti, 

respektovat ergonomické poţadavky a zdravotní stav zaměstnanců, 

 

být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců. 

g) Tam, kde přítomnost více neţ jednoho rizika vyţaduje, aby zaměstnanci pouţívali 

současně více ochranných prostředků, musí být tyto ochranné prostředky 

vzájemně slučitelné. 

- 31 -


h) Zaměstnanci musí být s pouţíváním ochranných prostředků seznámeni. Jejich 

pouţití pro více zaměstnanců je moţné pouze v případě, ţe byla učiněna 

opatření, která zamezí ohroţení přenosnými chorobami. 

i) Způsob, podmínky a dobu pouţívání ochranných prostředků stanoví 

zaměstnavatel na základě četnosti a závaţnosti vyskytujících se rizik, 

charakteristiky práce a pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem těchto 

ochranných prostředků. 

j) K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění poskytne zaměstnavatel 

dezinfekční prostředky, kterými mohou být i ochranné masti s dezinfekčním 

účinkem. 

k) Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům, kteří přicházejí do styku s látkami, jeţ 

mohou způsobit podráţdění pokoţky nebo znečištění zaměstnance, mycí, čisticí 

a dezinfekční prostředky, případně regenerační krémy a masti. 

l) Pokud je nezbytné, aby zaměstnanec nepřetrţitě pouţíval OOPP k omezení 

rizikových faktorů při práci, musí být během této práce zařazeny bezpečnostní 

přestávky, při nichţ můţe zaměstnanec OOPP odloţit. Počet bezpečnostních 

přestávek se upravuje podle charakteru práce a pracovních podmínek. Po dobu 

trvání bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec vystaven expozici 

rizikových faktorů, které překračují hygienické limity. 

7.2. POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ 

Zaměstnanci jsou povinni: 

a) pouţívat OOPP pouze pro práce, pro které byly určeny, pečovat o ně a řádně 

s nimi hospodařit; 

b) provádět vizuální kontrolu a drobnou denní údrţbu OOPP; 

c) odkládat OOPP na místech k tomu určených; 

d) ţádat o výměnu, pokud OOPP ztratilo své funkční vlastnosti a v důsledku toho by 

mohlo dojít k ohroţení ţivota nebo zdraví; 

e) při rozvázání pracovního poměru vrátit přidělené OOPP zaměstnavateli ve stavu, 

který odpovídá přiměřenému opotřebení; 

- 32 -


f) s ohledem na § 105, odst.2 Zákoníku práce má právo odmítnout práci, jestliţe 

není vybaven vhodnými a funkčními OOPP a má důvodně za to, ţe práce 

bezprostředně a váţně ohroţuje jeho ţivot nebo zdraví. 

7.3. PŘÍKLADY PRACOVNÍCH ČINNOSTÍ VE VZTAHU K RIZIKŮM A OOPP ZEJMÉNA VE 

STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH 

Pracovní 

Pracovní 

Pracovní rizika Osobní 

Doporučená 

pozice 

činnost 

ochranné 

doba 

pracovní 

pouţívání 

prostředky 

Obsluha 

Chůze po 

Uklouznutí, 

Obuv 

Po celou 

zákazníků ve 

provozovně 

upadnutí, 

polobotková 

pracovní 

stravovacích 

zvrtnutí nohy 

nebo kotníčková 

dobu 

sluţbách 

s protiskluznou 

podešví 

Kuchaři a další 

Ruční příprava 

Poranění rukou, 

Rukavice na 

Pouze po 

zaměstnanci 

jídel 

nohou, očí, těla 

ochranu před 

dobu výkonu 

kuchyní 

opařením, 

horkými nádo- 

práce 

postříkáním, 

bami a 

popálením 

mechanickým 

horkými 

poškozením; 

předměty, oleji, 

ochranné 

tekutinami či 

zástěry; 

parami; řeznými 

obuv 

ranami, 

s protiskluznou 

škrábanci, 

podešví; 

bodnutím, 

uklouznutím, 

apod. 

- 33 -


Pracovní 

Pracovní 

Pracovní rizika Osobní 

Doporučená 

pozice 

činnost 

ochranné 

doba 

pracovní 

pouţívání 

prostředky 

Pouţívání 

Poranění rukou, 

Rukavice na 

Pouze po 

kuchyňských 

zachycení vlasů 

ochranu před 

dobu výkonu 

strojků a zařízení 

rotujícími a 

mechanickým 

práce 

odkrytými 

poškozením; 

částmi 

Čepice, 

síťky na vlasy; 

Mytí nádobí 

Poškození 

Rukavice na 

Pouze po 

pokoţky rukou, 

ochranu před 

dobu výkonu 

znečištění 

chemickými 

práce 

oděvu 

látkami; 

ochranné 

zástěry; 

- 34 -


8. VÝCHOVA K BOZP 

8.1. VSTUPNÍ A OPAKOVANÁ ŠKOLENÍ 

Zaměstnavatel je povinen 

zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění 

BOZP, které 

a) doplňují jejich odborné předpoklady a poţadavky pro výkon práce, 

b) týkají se jimi vykonávané práce, 

c) vztahují se k rizikům, s nimiţ můţe přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na 

kterém je práce vykonávána, 

d) soustavně vyţadovat plnění právních a ostatních předpisů a 

e) kontrolovat jejich dodrţování. 

Zaměstnavatel zajistí školení při nástupu zaměstnance do práce, a dále 

- při změně pracovního zařazení a/nebo druhu práce, 

- při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků 

nebo změny technologických anebo pracovních postupů, 

- v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu 

zdraví při práci. 

Zaměstnavatel určí 

- obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění 

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, 

- způsob ověřování znalostí zaměstnanců, 

- vedení dokumentace o provedeném školení. 

Vyţaduje-li to povaha rizika a jeho závaţnost, musí být školení pravidelně 

opakováno; v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na BOZP, musí 

být školení provedeno bez zbytečného odkladu. 

- 35 -


8.1.1 MANAGEMENT A VEDOUCÍ ZAMĚSTNANCI 

Školení z problematiky BOZP je prováděno: 

a) po jmenování do funkce, 

b) opakováno v intervalu, který určí zaměstnavatel (vzhledem k dosavadní praxi se 

doporučuje stejný interval jako pro školení poţární ochrany, a to min. 1x za 3 

roky). 

Zaměstnavatel však můţe stanovit i kratší intervaly a určuje jeho obsah. 

8.1.2 ZAMĚSTNANCI 

a) Vstupní školení: 

Kaţdý zaměstnanec musí být řádně a prokazatelně seznámen se svými 

povinnostmi, tzn. s: 

- platným pracovním řádem nebo jinak nazvanými platnými pravidly firmy, 

- pracovními a technologickými postupy, 

- právními a technickými normami pro zajištění BOZP týkající se např. strojů, 

technických a dalších pracovních zařízení a prostředků, s nimiţ bude 

pracovat, 

- riziky na pracovišti, na které nastupuje. 

b) Opakovaná školení: 

 

v pravidelných intervalech - dle rozhodnutí zaměstnavatele, (vzhledem 

k dosavadní praxi se doporučuje stejný interval jako pro školení poţární 

ochrany, a to min. 1x za dva roky). Obsah určuje zaměstnavatel. Měl by být 

zaměřen především na: 

- zopakování základních pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a 

na změny, k nimţ v mezidobí došlo, 

- dodatky a aktualizaci platných právních předpisů a technických norem, 

- vyţaduje-li to povaha rizika/rizik a jeho/jejich závaţnost zopakovat 

důleţitost dodrţování stanovených opatření, 

- apod. 

- 36 -


Povinností zaměstnavatele danou zákoníkem práce je ověřovat znalosti 

zaměstnanců, týkající se BOZP, proto jsou opakovaná školení zakončená 

obvykle testy; 

 

v nepravidelných intervalech (tzn. data ani časový interval nelze předem 

určit); obvykle jsou zaměřena především na určitý okruh/okruhy (skupiny) 

zaměstnanců nebo se provádějí při přeřazení zaměstnance na jiné pracoviště 

firmy; provádí je buď odborník BOZP nebo manaţer na daném pracovišti a 

týkají se např.: 

- nastalých pracovních úrazů, jejich příčin, zdrojů, následných opatření a 

rizik moţného opakování, 

- změn technologie nebo technického vybavení ihned po jejich uvedení do 

provozu s důrazem na poţadavky výrobce uvedené v návodech 

k obsluze, montáţi a při opravách, a na rizika spojená s jejich obsluhou a 

pouţíváním, 

- bez zbytečného odkladu v případech, které mají nebo mohou mít 

podstatný vliv na BOZP, 

- apod. 

O všech školeních musí být proveden záznam školitele doloţený osnovou, datem 

školení a prezenční listinou školených zaměstnanců. 

8.2. SPECIÁLNÍ ŠKOLENÍ 

Technická zařízení a činnosti, které mohou ohrozit zdraví nebo ţivot, mohou 

obsluhovat jen zdravotně způsobilí a zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci. Právní 

předpisy a technické normy stanovují poţadavky na odbornou způsobilost, pravidla 

jejího dosaţení a intervaly dalšího ověřování. K nejznámějším patří např. Vyhláška 

ČÚBP č.50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice. 

Speciálním školením musí projít, např.: 

Řidiči z povolání, 

Zaměstnanci pracující s chemickými látkami, 

- 37 -


 

 

 

Elektrikáři, 

Zaměstnanci obsluhující tlakové nádoby stabilní, 

a další. 

PŘEHLED VYBRANÝCH PROFESÍ, které vyţadují speciální školení a zkoušky: 

Profese 

Právní předpis / ČSN Intervaly 

zkoušek 

Poznámka 

Obsluha tlakových 

nádob 

Obsluha plynových 

zařízení 

Obsluha chladících 

zařízení 

ČSN 69 0012 

Vyhl.ČÚBP č.21/79 

Sb. ve znění č. 

554/1990 Sb., NV č. 

352/2000 Sb., Vyhl. č. 

395/ 2003 Sb. 

NV č.179/2001 Sb., 

ČSN 14 0645 

3 roky 

3 roky 

1 rok 

- 38 -


9. POŢADAVKY BOZP NA PROVOZ TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ 


Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, přístroje a nářadí 

byly z hlediska BOZP: 

a) vhodné pro práci, pro kterou budou pouţívány, 

b) vybaveny ochrannými zařízeními, 

c) vybaveny nebo upraveny tak, aby zaměstnanci nebyli vystaveni nepohodlné 

pracovní poloze ani neţádoucím účinkům vibrací a hluku, 

d) pravidelně a řádně udrţovány, kontrolovány a revidovány, zejména elektrické 

stroje, zařízení a nářadí nebo elektrické části strojů a zařízení. 

9.2. OBECNÉ POŢADAVKY NA BEZPEČNOST STROJŮ 

Obecné poţadavky na bezpečnost strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, 

kromě jiţ výše uvedených, lze shrnout do několika následujících bodů: 

a) obsluhovat stroj podle návodu výrobce; návod musí mít zaměstnanec k dispozici 

v českém jazyce, 

b) ovládače mít výrazně označeny, udrţovat v čistotě a chránit před zneuţitím 

(např. uzamčením hlavního vypínače), 

c) kontrolovat funkčnost sdělovačů, tj. teploměrů, ukazatelů tlaku, apod., 

d) dbát na stabilitu stroje, 

e) dbát na osvětlení pracovního místa u stroje, 

f) dbát na volný prostor kolem stroje (min. 0,8 m), 

g) udrţovat provozní komunikace volné a nezmenšovat jejich rozměry např. 

odloţeným zboţím nebo jinými předměty (min. šířka pro pohyb zaměstnanců činí 

1,1 m), 

h) zajistit protiskluznou úpravu podlah, zejména v místech s velkou frekvencí 

pohybu osob, a dbát na jejich čistotu, 

i) nepřekročit stanovenou hladinu hluku, tj. 85 dB; hlučné stroje, pokud je to moţné, 

oddělit od ostatních prostor a sníţit hladinu hluku zejména technickým řešením; 

pokud to nelze, vybavit zaměstnance příslušnými OOPP na ochranu proti hluku. 

- 39 -


9.3. POŢADAVKY NA BEZPEČNOST VYBRANÝCH STROJŮ A ZAŘÍZENÍ 

POUŢÍVANÝCH ZEJMÉNA VE STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH 

a) Nářezové stroje 

pouţívat k dokrájení zbytků přítlačné pracovní pomůcky potravin kratších neţ 

12 cm, 

odebírat nakrájené potraviny kleštěmi, vidličkou, apod., nikdy rukou, 

čistit stroj v době, kdy je v klidové poloze a přívodní kabel (šňůra) je odpojen 

ze sítě, 

zajišťovat pravidelné kontroly a revize elektrických přívodů podle platných 

předpisů. 

b) Elektrické smaţiče 

teplotu rozpáleného tuku regulovat termostatem, která nesmí překročit 200 0 C; 

její překročení musí být signalizováno světelnou nebo zvukovou signalizací, 

dno nádrţe opatřit uzávěrem umoţňujícím vypouštění náplně, 

nepřekračovat horní ani dolní označení (rysku) udávající nejvyšší a nejniţší 

přípustnou hladinu tuku, 

potraviny vkládat do horkého tuku pomocí koše nebo jiné pracovní pomůcky, 


předpisů. 

c) Elektrické sporáky 

varné části zatěţovat pouze hmotností stanovenou výrobcem, tzn., varné 

části nesmějí být přetěţovány, 

trvale čistit záchytné ţlábky na pracovní ploše sporáku, 

udrţovat dvířka pečících troub umístěných nad sebou ve stavu, který 

neumoţní jejich samovolné otevření, 


předpisů. 

d) Myčky a sušičky 

udrţovat kryt nebo dvířka stroje ve stavu, aby po jejich nadzvednutí nebo 

otevření se stroj automaticky zastavil, 

udrţovat funkčnost vypínacího zařízení dopravníku nádobí, 

- 40 -



předpisů. 

e) Chladící místnost 

dbát, aby dveře byly ovladatelné zvenčí i zevnitř chladící místnosti, popřípadě 

aby tato místnost byla vybavena signalizačním zařízením, 

dbát, aby vypínač elektrického proudu byl umístěn uvnitř místnosti, popřípadě 

napojen na vnější signalizační zařízení, 

dbát, aby vchod do chladící místnosti byl trvale volný, ničím nezastavěný, 

dbát, aby zaměstnanec nepracoval v této místnosti déle neţ 1 hodinu, 

dbát, aby pověřený zaměstnanec po skončení směny vţdy zkontroloval, ţe 

nikdo ze spoluzaměstnanců nezůstal v chladicí místnosti 

zajišťovat pravidelné kontroly a revize elektrických rozvodů a přívodů podle 

platných předpisů. 

f) Výčepní zařízení 

k čepování nápojů pouţívat pouze jednu provozní tlakovou láhev CO 2 o 

hmotnosti 10 kg, 

dbát, aby v jednom prostoru byly umístěny najednou pouze dvě provozní a 

dvě zásobní tlakové láhve CO 2, 

označit vstup do prostoru s tlakovými nádobami piktogramem vyjadřujícím 

„zákaz vstupu nepovolaným osobám“, 

zajišťovat pravidelné kontroly a revize tlakových nádob. 

g) Kuchyňské náčiní 

dbát, aby noţe, sekáčky, apod. byly vţdy ostré, 

ukládat náčiní tak, aby ostří nebylo příčinou pořezání, 

dbát, aby rukojeti nebyly poškozené, 

poškozené náčiní vyřadit a nepouţívat, 

zajišťovat pravidelné kontroly a revize elektrických strojů a přístrojů podle 

platných předpisů. 

h) Plynové spotřebiče 

dbát, aby obsluha měla snadný a bezpečný přístup ke všem ovládačům, 

čistit spotřebič podle návodu výrobce, 

- 41 -


 

 

při nákupu spotřebiče dbát, aby kaţdý hořák byl opatřen uzávěrem 

umoţňujícím kdykoliv uzavřít přívod plynu, 

dbát, aby označení různých poloh ovládačů průtoku paliva bylo nepoškozené 

a viditelné. 

10. SKLADY A SKLADOVÁNÍ 

10.1. PRAVIDLA BOZP VE SKLADECH 

Pokud je prostor zkolaudován jako sklad a je uţíván pro skladování zboţí určeného k 

expedici nebo provoznímu pouţívání, musí pro něj a pro práci v něm platit 

následující pravidla: 

a) Určit způsob naskladňování a vyskladňování, tzn., zda bude: 

zboţí ukládáno do regálu nebo plošně na podlahovou plochu, 

ukládání a odebírání materiálu prováděno ručně nebo pomocí techniky, např. 

motorových vozíků, ručně vedených vozíků, apod. 

b) Výtahy 

provozování výtahů musí odpovídat NV 27/2002 Sb. a technickým normám, 

např. ČSN 27 4002. 

c) Provádět kontrolu regálů: 

před uvedením do provozu, 

po kaţdém přemístění a přestavení, 

nejméně 1x ročně. 

Rozsah kontroly: stabilita, tuhost spojů, svislost a vodorovnost, zakotvení, nosnost. 

O kontrole musí být proveden písemný záznam. 

d) Regály: 

musí být stabilní, tzn. musí být upevněny, "ukotveny" proti převrácení, 

nesmějí být přetěţované jako celek, ani jejich části, 

nosnost regálové buňky a regálového sloupce musí být vyznačena na 

viditelném místě trvanlivě a čitelně, 

do regálů je zakázáno lézt nebo na ně vystupovat, 

regály ve špatném technickém stavu nesmějí být pouţívány, 

- 42 -


ruční obsluha částí regálu ve výšce nad 1 800 mm musí být prováděna z 

bezpečných zařízení (ţebříky, pojízdné schody, manipulační plošiny apod.). 

e) Stohování: 

při stohování palet, přepravek a ukládání beden nesmí být překročena jejich 

stanovená stohovací nosnost a stohovací výška, 

vytvořený stoh musí být stabilní, 

zajišťovat stabilitu stohů manipulačních jednotek podpíráním, vzájemným 

podpíráním a opíráním o různé konstrukce nelze, 

v místech, kde výška stohu přesahuje 2 m, musí zaměstnanci pouţívat 

ochranné přilby. 

f) Zpracovat „Místní řád skladu“, a to jeho textovou i grafickou část podle ČSN 26 

9030 a NV 101/2005 Sb., a v něm stanovit bezpečnostní opatření, např.: 

Povolit vstup do skladu pouze určeným zaměstnancům provozovny a 

příslušným vedoucím zaměstnancům. Ostatním osobám povolit vstup pouze 

v doprovodu některého z vedoucích zaměstnanců. 

Vyţadovat zvýšenou pozornost a opatrnost v době naskladňování a 

vyskladňování zboţí. 

Dbát, aby: 

‣ prostorové a plošné členění skladu odpovídalo poţadavkům BOZP, 

‣ manipulační prostory byly udrţovány v pořádku a čistotě a byl zajištěn 

jejich pravidelný úklid, 

‣ povrch podlah a manipulačních cest byl rovný, bez výtluk a přiměřeně 

drsný, 

‣ uličky, manipulační cesty, uţitné skladovací a manipulační plochy byly na 

podlaze vyznačeny obrysovými čarami (100 - 120 mm širokými), 

Zásadně platí: 

‣ minimální šířka uliček, kterými se přenášejí břemena ručně v jedné ruce, 

má činit 0,85 metru, 

‣ minimální šířka uliček, kterými se přenášejí břemena ručně v obou rukách 

(po boku), musí činit 1,00 m, 

‣ skladovaný materiál nesmí přesahovat do prostoru uliček, 

- 43 -


 

 

 

‣ šířka uliček, kterými projíţdějí vozíky, musí být minimálně o 0,40 m širší 

neţ je maximální šířka vozíku s nákladem, 

‣ v uličkách, kterými projíţdějí vozíky se nesmějí pohybovat lidé. 

Vyţadovat, aby zaměstnanci: 

‣ pouţívali přidělené OOPP, 

‣ v případě poţáru se řídili ustanoveními poţární poplachové směrnice. 

Stanovit v celém skladu zákaz kouření a manipulaci s plamenem. 

Vybavit sklad příslušným počtem a druhy přenosných hasicích přístrojů, které 

musí odpovídat mnoţství a druhu skladovaného zboţí (v tomto případě 

poradí buď poţární technici, nebo osoby odborně způsobilé podle § 11 

Zákona o poţární ochraně). 

10.2. RUČNÍ MANIPULACE S BŘEMENY 

a) Ruční manipulace s břemeny je činnost spojená 

s přepravováním nebo nošením břemene jedním nebo více zaměstnanci 

včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo 

s přemisťováním, které v důsledku vlastností břemene či nepříznivých 

ergonomických podmínek můţe vést k poškození páteře nebo pohybového 

aparátu zaměstnance. 

b) Na pracovišti musí být provedena vhodná organizační opatření a pouţity takové 

mechanizační prostředky, aby došlo k omezení rizika zejména poškození páteře 

a pohybového aparátu. 

c) Nelze-li ruční manipulaci s břemeny nahradit vhodnými technickými prostředky, 

musí být ruční manipulace řešena: 

s ohledem na hmotnost břemen, 

četnost a způsoby manipulace s břemeny, 

moţnosti jejich uchopení, 

s ohledem na celosměnový energetický výdej. 

d) Přípustné hodnoty ručně přenášených břemen muţi - hmotnost břemen nesmí 

překročit při dobrých úchopových moţnostech: 

při občasném zvedání a přenášení 50 kg, 

při častém zvedání a přenášení 30 kg. 

- 44 -


kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí u muţů překročit 

10 tisíc kg za pracovní dobu 

Přípustné hodnoty pro zvedání a přenášení břemen ţenami – viz kapitola 1.3.4 

- 45 -


11. NAKLÁDÁNÍ S CHEMICKÝMI LÁTKAMI A CHEMICKÝMI PŘÍPRAVKY 

Pro všechny podnikatele, kteří nakládají s nebezpečnými chemickými látkami a 

přípravky, platí následující ustanovení: 

a) Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky zahrnuje 

jejich: 

 

 

 

 

 

 

 

výrobu, 

dovoz, vývoz, 

prodej, 

pouţívání, 

skladování, 

balení a označování, 

vnitropodnikovou dopravu. 

b) Při nakládání s nimi je kaţdý povinen chránit zdraví lidí a ţivotní prostředí a řídit 

se výstraţnými symboly nebezpečnosti, standardními větami označujícími 

specifickou rizikovost a standardními pokyny pro bezpečné zacházení s nimi, 

c) Právnické a fyzické osoby nesmějí prodávat, darovat ani jiným způsobem 

poskytovat nebezpečné chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako: 

 

 

vysoce toxické jiným fyzickým nebo právnickým osobám, nejsou-li tyto osoby 

oprávněny k nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky, 

toxické nebo ţíravé osobám mladším 18 let a osobám zcela nebo zčásti 

zbaveným způsobilosti k právním úkonům; 

d) Právnické osoby a fyzické osoby nesmějí prodávat nebezpečné chemické látky a 

chemické přípravky klasifikované jako vysoce toxické, toxické nebo ţíravé v 

prodejních automatech a do přinesených nádob 

e) Právnické osoby a fyzické osoby smějí nakládat s nebezpečnými chemickými 

látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické jen tehdy, 

jestliţe: 

 

nakládání s nimi mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou, 

- 46 -


 

 

 

jednotlivé činnosti v rámci nakládání můţe vykonávat i zaměstnanec, kterého 

fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila, 

opakované proškolení se provádí nejméně 1x za rok, musí být o něm pořízen 

písemný záznam, který musí být uchován po dobu 3 let. 

Toto ustanovení se nevztahuje na provozování speciální ochranné 

dezinfekce, dezinsekce a deratizace. 

f) Fyzické osoby, které v rámci svého zaměstnání nebo přípravy na povolání 

nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky klasifikovanými 

jako 

 

vysoce toxické, toxické, ţíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 

49, 

mutagenní označené R-větou 46, 

toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61 

musí být prokazatelně seznámeni s: 

nebezpečnými vlastnostmi chemických látek a chemických přípravků, 

zásadami ochrany zdraví a ţivotního prostředí před jejich škodlivými účinky, 

zásadami první předlékařské pomoci. 

g) Právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání je povinna vydat pro 

pracoviště, na němţ se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo 

chemickými přípravky klasifikovanými jako 

 

vysoce toxické, toxické, ţíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 

49, 

mutagenní označené R-větou 46, 

toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61 

písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně ţivotního prostředí při 

práci s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky, která musí být volně 

dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí obsahovat: 

informace o nebezpečných vlastnostech chemických látek a chemických 

přípravků, se kterými zaměstnanci nakládají, 

pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu ţivotního prostředí, 

pokyny pro první předlékařskou pomoc a 

postup při nehodě. 

- 47 -


Text pravidel je právnická osoba nebo fyzická osoba povinna projednat s 

orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti 

h) Právnické osoby a fyzické osoby jsou povinny skladovat nebezpečné chemické 

látky a chemické přípravky klasifikované jako vysoce toxické (označené R-větou 

45) v prostorách, které jsou uzamykatelné, zabezpečené proti vloupání a vstupu 

nepovolaných osob. 

i) Právnické osoby a fyzické osoby, které nakládají s nebezpečnými chemickými 

látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické 

(označené R-větou 45), jsou povinny vést evidenci těchto chemických látek a 

chemických přípravků. Evidence se vede pro kaţdou nebezpečnou chemickou 

látku a chemický přípravek odděleně a evidenční záznamy musí obsahovat údaje 

o přijatém a vydaném mnoţství, stavu zásob a jméno osoby (název nebo firmu), 

které byly chemická látka nebo chemický přípravek vydány. Evidenční záznamy 

se uchovávají nejméně po dobu 5 let po dosaţení nulového stavu zásob 

nebezpečné chemické látky nebo chemického přípravku. 

- 48 -


12. POŢADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ DOPRAVY DOPRAVNÍMI 

PROSTŘEDKY 

Poţadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je 

zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy (tj. silniční dopravy, 

vnitrozemské plavby, letecké dopravy a dráhy) dopravními prostředky jsou stanoveny 

v Nařízení vlády č.168/2002 Sb. 

Povinnosti, dané tímto právním předpisem se týkají zaměstnavatelů, kteří 

a) provozují silniční dopravu, včetně obsluhy, oprav, kontrol a údrţby dopravních 

prostředků, 

b) pouţívají dopravní prostředky při provozování svých pracovních činností. 

Zaměstnavatel je povinen: 

a) zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů v souladu s 

tímto Nařízením vlády, 

návodem pro provoz a pouţívání dopravních prostředků dodaných výrobcem 

/ výrobci, 

místním provozním bezpečnostním předpisem, který sám vydal; 

b) určit prostory pro bezpečné nakládání a vykládání přepravovaného zboţí a 

zaměstnance, který bude řídit a koordinovat tuto činnost, 

c) vydat organizační pokyny pro vykládku a nakládku zvláště těţkých nebo 

rozměrných nákladů, zajistit dostatečný počet zaměstnanců pro připojování a 

odpojování dopravních prostředků a určit způsob jejich dorozumívání, 

d) vybavit v případě potřeby výstraţnými tabulkami a dopravními značkami 

pracoviště mimo pozemní komunikace, 

e) vybavit světly, odrazkami nebo odrazovými deskami místa v terénu, která při 

sníţené viditelnosti jsou nebezpečná. 

- 49 -


Zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanci 

a) neodstavovali dopravní prostředky na nevhodná místa z hlediska bezpečnosti 

práce (např. v místě ochranného pásma inţenýrských sítí), 

b) nevjíţděli na místa, kde povrch terénu není dostatečně pevný, široký a sjízdný, 

c) pouţívali při výstupu na loţnou plochu a při sestupu z ní ţebřík nebo jiné vhodné 

zařízení, 

d) zajistili bezpečné otáčení nebo couvání, 

e) prováděli kontrolu spojení a zajištění závěsného zařízení dopravního prostředku 

a po jeho odpojení jej zajistili proti samovolnému pohybu, 

f) při odstraňování poruch, k nimţ došlo během jízdy na pozemních komunikacích, 

pouţívali výstraţné vesty s vysokou viditelností, 

g) kteří řídí dopravní prostředky, ale nejsou řidiči z povolání: 

nepřekročili max. dobu řízení, tj. 4,5 hodiny, a přerušili ji bezpečnostní 

přestávkou v délce nejméně 30 minut (lze ji rozdělit do dvou částí v trvání 

nejméně 15 minut), 

během bezpečnostní přestávky nevykonávali ţádnou činnost kromě dozoru 

na vozidlo a jeho náklad nebo se občerstvili, 

vedli denní evidenci o době řízení dopravního prostředku a bezpečnostních 

přestávkách. 

Místní provozní bezpečnostní předpis, vydaný zaměstnavatelem, musí stanovit: 

a) pracovní a technologické postupy pro bezpečné provozování dopravy, 

b) bezpečné provádění jednotlivých pracovních operací s ohledem na: 

pracovní prostředí, 

zvláštnosti pracoviště, 

moţné ohroţení zaměstnanců povětrnostní situací, 

c) pravidla dorozumívání mezi zaměstnanci při pracovních operacích. 

- 50 -

11 BOZP hostinskÃ¡ Äinnost 2009

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

11 BOZP hostinskÃ¡ Äinnost 2009