2005 / 1 leden - stulik.cz

26 TÉMA BEZPEČNOST
Trefa do černého: Hackeři využívající Google dokáží šikovnou volbou
vyhledávacích kritérií vylákat z internetu různá hesla.
Softwarový vyzvědač: Sofistikovaný nástroj SQueaL, ovládající
řadu statistických a kryptografických analytických metod, dokáže
vyslídit strukturu databází.
„Tools of the Trade“, 28). Vystačí si
s momentálně nejoblíbenějším internetovým
vyhledávačem Google.
Princip „hackování“ Googlu je jednoduchý.
Spousta jeho serverů, které jsou rozprostřeny
po celém internetu, nenachází jenom
webové stránky, které jsou každému „surfaři“
ihned patrné. V obrovských databázích
se ocitá také velké množství souborů, které
byly neopatrně „přilinkovány“, a které si
tudíž Google také uložil.
Pro hackery jsou zvláště zajímavé rozšířené
vyhledávací operátory Googlu. Těmi se
dají kritéria pro hledání definovat velmi
přesně. Tak například skrytý operátor „daterange:“
omezuje množinu nalezených subjektů
jen na ty webové stránky, které byly do
„googlovské“ databáze zařazeny uvnitř určitého
časového rozmezí.
Zvláště atraktivní jsou předvedené výsledky
hledání čísel kreditních karet a jejich data
platnosti. Ty se dají zneužít například při
nákupech na internetu. Ještě dramatičtější
to začne být, když se podíváte, kdo byl tak
neopatrný, že přes jeho stránky mohla taková
data prosáknout do sítě. Na internetu se
tak ocitají třeba i kompletní zápisy amerických
trestních procesů se všemi informacemi
o obětech. Mimořádně prekérní jsou také
přelíčení týkající se podvodů s kreditními kartami
a jiných finančních machinací.
Ale ani podniky nejsou o nic lepší. A tak
pomocí správného vyhledávacího příkazu
najdete spousty stran excelovských tabulek
a wordovských dokumentů s adresami i bankovními
spojeními zákazníků, nebo prostě
jen telefonní seznamy.
Nejhorší jsou však „Skript-Kiddies“, které
si při „štvanici na Google“ plně přijdou na
své. Google totiž umožňuje i pohodlné vyhledání
webových stránek se vzory již dlouho
známých bezpečnostních děr. Tímto způsobem
jsou tak lenivému hackerovi jeho cílové
objekty naservírovány málem jako na stříbrném
podnose.
Opravdové řešení problému neexistuje,
neboť samotný Google proti tomu může
dělat jen málo. Především provozovatelé
webových stránek musí úzkostlivě kontrolovat,
co veřejnosti zpřístupňují, aby „googlovským“
hackerům nepadla za oběť soukromá
data.
Info: http://johnny.ihackstuff.com/
5
Z KAPSY KALHOT:
HACKING PŘES USB
„Hacker je pro mě každý, kdo má dost času
a motivace,“ říká Deril Heiland. Mezi tolika
mladými působí lehce prošedivělý technik už
skoro jako kmet. Vypráví historku ze svého
někdejšího působiště: jednomu továrnímu
dělníkovi, jenž z dlouhé chvíle mačkal všechny
možné klávesové kombinace, se tak
podařilo „kreknout“ zabezpečený počítač
s Windows 2000, který tam řídil jakési výrobní
operace. A to přesto, že počítač předem
zabezpečil zkušený specialista na Windows.
Ale tak velká ztráta času už dnes vůbec
není nutná, vysvětluje Heiland. Počínaje
Windows 2000 stačí jednoduchá USB flash
paměť (zvaná též „USB disk“), jaké se nyní
vyrábějí ve formě různých tyčinek, přívěsků
ke klíčům ap., aby se už dalo v počítači
ledacos napáchat. Připojí-li se taková USB
paměť k počítači, systém ji zahrne mezi své
diskové mechaniky – i když je pracovní plocha
zablokována. Tak může vetřelec neoprávněně
ukládat data nebo vniknout do
systému. A v nejhorším případě operační
systém samovolně spustí nějaký program
a po vydařeném „hacku“ třeba vymaže sám
sebe. Pak stačí „flešku“ zase vytáhnout a po
zásahu nezůstane ani stopa.
Domněle dobře zabezpečené počítače
s Windows najdete na veřejných místech,
jako jsou školy, knihovny, obchodní domy
a samozřejmě internetové kavárny
– a všechny jsou potenciálními oběťmi. Navštívili
jsme proto jednu knihovnu, abychom
tam počítač prověřili. Stroj s Windows 2000
je sice prostřednictvím „Policies“ zabezpečen
před vším možným, ale náš „USB disk“
rozpozná. Jediné, co nám ještě chybí, je
možnost přístupu k datům, neboť lokální
mechaniky jsou také uzamčeny.
Dále zvláštním příkazem „rundll32.exe“
vyvoláváme síťového asistenta a lokální
pevný disk i náš USB disk zapojujeme jako
virtuální mechaniky. Po „rundll32.exe“ jsme
sáhli proto, že košatá pravidla Windows sice
umožňují zablokování všech možných souborů,
ale právě tento soubor – tak důležitá
součást operačního systému – není proti
zneužití chráněn prakticky vůbec. Pak už
nám nestojí nic v cestě a můžeme podle
libosti instalovat trojské koně či špionážní
software. Jediné, co můžeme administrátorům
doporučit, je vymazat ovladač USB
a tím vypudit z počítače také jiné přístroje
připojené přes toto rozhraní.
Info: http://www.serverwatch.com/tutorials/article.php/1498441
6
DATABÁZE V NEBEZPEČÍ:
SQL INJECTION ATTACK
„S každou novou dynamickou webovou
stránkou se v síti rodí potenciální oběť,“ prohlašuje
hacker Nummish. V tom s ním souhlasí
i celá obec IT. Z mnoha komerčních
webových stránek na internetu je totiž většina
napájena nějakou SQL databází, a ta se
dá snadno „vykořisťovat“.
Nummish alias Cameron Hotchkies ví, o čem
mluví. Pokud právě se svými přáteli nepátrá po
bezpečnostních mezerách, pracuje jako vývojář
webových aplikací. V této funkci musel už posuzovat
a napravovat lecjaký „podraz“.
C H I P L E D E N 2 0 0 5