13.10.2014 Views

TRHOVOSVINENSKÉ LISTY - Trhové Sviny

TRHOVOSVINENSKÉ LISTY - Trhové Sviny

TRHOVOSVINENSKÉ LISTY - Trhové Sviny

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

ZPRAVODAJ OBČANŮ MĚSTA TRHOVÝCH SVINŮ A OKOLÍ<br />

TRHOVOSVINENSKÉ <strong>LISTY</strong><br />

Leden 2010 Číslo 1 Ročník XX<br />

Zastupitelstvo města na svém prosincovém zasedání schválilo rozpočet města<br />

na rok 2010.<br />

Na příjmové i výdajové straně je 85,4 mil. Kč. V porovnání s rokem 2009 se<br />

jedná o snížení 14 mil. Kč. Schodek v daňových příjmech v roce 2009 byl na<br />

výdajové straně dorovnán rozpočtovou rezervou. V letošních daňových příjmech<br />

je schváleno o 9 mil. Kč méně proti loňskému roku. Tato čísla se projevují<br />

i na výdajích v letošním roce. Největší část rozpočtu vykazují náklady na<br />

výkon státní správy. Ostatní výdaje jsou uvedeny v tabulce. Mateřské škole i<br />

základní škole byly schváleny požadavky ředitelů, a to v plné výši. Snížen byl<br />

požadavek odboru správy městského majetku a městskému kulturnímu středisku.<br />

Nově jsme museli zahrnout do rozpočtu odpisy příspěvkovým organizacím,<br />

1,2 mil. Kč.<br />

Ve výdajích jsou splátky jistin včetně úroků 6,4 mil. Kč. I v letošním roce podáme<br />

žádost o příspěvek na investici Nové Město, do Regionálního operačního<br />

programu (ROP) na rekonstrukci chodníků a Ministerstvo zemědělství<br />

ČR na rekonstrukci inženýrských sítí. Město podalo žádost o příspěvek na financování<br />

rekonstrukce budovy Telecomu, kam by se přestěhoval odbor dopravy.<br />

Na kofinancování těchto výdajů jsou plánované finance zahrnuty v požadavcích<br />

odboru regionálního rozvoje. Jelikož u akcí zařazených do grantových<br />

programů ROP je nutné nejdříve předfinancovat investici, pak bude zřejmě<br />

nutné schválit v zastupitelstvu překlenovací úvěr.<br />

Rozpočet na letošní rok je schválen,<br />

příjmy města klesly<br />

I v letošním roce jsou vyčleněny peníze na příspěvky organizacím. Jednáme<br />

i ve věci pokračování výstavby přístavby kulturního sálu. Městské zastupitelstvo<br />

schvaluje vždy rozpočet reálný pro daný rok, zastupitelé obdrží pro své<br />

rozhodování podrobné materiály, které připravuje ekonomický odbor ve spolupráci<br />

se samosprávou a správci jednotlivých rozpočtových kapitol.<br />

R. Bušek, starosta<br />

TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA<br />

V TRHOVÝCH SVINECH<br />

Tříkrálová sbírka, která má v Česku už desetiletou tradici, nám umožňuje<br />

projevit solidaritu s těmi, kteří mají různé životní těžkosti. Možná už vloni u<br />

vás zaklepali tři malí koledníčci, kterým jste přispěli na potřebné děti, lidi<br />

s postižením, staré nebo nemocné.<br />

V Trhových Svinech se v roce 2009 vybralo 21 640 Kč a výtěžek byl použit<br />

např. na humanitární pomoc v ČR a zahraničí (Bulharsko, Zimbabwe)<br />

a na dovybavení klubovny pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin.<br />

Letošní Tříkrálová sbírka proběhla v Trhových Svinech ve dnech 4. - 6. 1.<br />

2010 pod patronací Diecézní charity České Budějovice. Skupinky dětí v přestrojení<br />

za tři krále společně s vedoucím skupinky obcházeli Trhové <strong>Sviny</strong><br />

a žádali o příspěvek do pokladniček. Výtěžek bude použit na projekty pomoci<br />

lidem v nouzi v Českých Budějovicích a okolí a pro humanitární pomoc Charity<br />

v zahraničí.<br />

Kromě příspěvku do pokladničky koledníků je možno i nadále přispět složenkou,<br />

převodem na účet nebo dárcovskou SMS (ve tvaru: DMS KOLEDA<br />

na číslo 87 777). Číslo sbírkového konta: 66008822/0800 (variabil. Symbol:<br />

2001). Za Vaše příspěvky předem děkujeme a Vašich finančních darů si velmi<br />

vážíme.<br />

DiS. L. Prokopová,<br />

koordinátorka Tříkrálové sbírky za Diecézní charitu ČB<br />

1


TRHOVOSVINENSKÉ <strong>LISTY</strong> 2010<br />

Z JEDNÁNÍ RADY MĚSTA<br />

Výňatek ze zápisu z 20. jednání Rady města, které se konalo v pondělí<br />

21. 12. 2009.<br />

Usnesení RM 423 /09. RM bere na vědomí dopis od Sdružení Růže o zajištění<br />

zdravotní péče v odbornosti otorinolaryngologie na poliklinice v Trhových<br />

Svinech.<br />

Návrhy termínů jednání Rady města a Zastupitelstva města.<br />

Usnesení RM 425/09. RM souhlasí s navrhovanými návrhy termínů jednání<br />

Rady města a termínů jednání Zastupitelstva města pro rok 2010.<br />

Termíny Rady města: 18.1.2010, 15.2.2010, 15.3.2010, 29.3.2010, 19.4.2010,<br />

24.5.2010, 14.6.2010<br />

Termíny Zastupitelstva města: 1.3.2010, 10.5.2010, 28.6.2010, 20.9.2010<br />

Usnesení RM 429/09. RM na základě § 9, odst. 3, písmeno c) zákona<br />

563/1991 Sb. v platném znění rozhodla, že příspěvkové organizace města Trhové<br />

<strong>Sviny</strong> mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.<br />

Dodatek smlouvy č. 1 Marius Pedersen a.s.<br />

Usnesení RM 430/09. RM souhlasí s podepsáním dodatku smlouvy č. 1 s firmou<br />

Marius Pedersen a.s. a ukládá odboru Životního prostředí předložit ekonomické<br />

vyhodnocení výhodnosti za I. pololetí.<br />

Žádost o stanovisko výstavby fotovoltaické elektrárny<br />

Usnesení RM 437/09. RM konstatuje, že uvedený záměr výstavby fotovoltaické<br />

elektrárny v TS – Heidingerovi není v rozporu se v současné době platným<br />

Územním plánem sídelního útvaru města Trhové <strong>Sviny</strong>.<br />

Pojištění vozidel<br />

Usnesení RM 438/09. RM rozhodla pojistit vozidla Města TS u ČSOB Poj. s<br />

účinností od. 1.1.2010.<br />

Usnesení RM 439/09. RM pověřuje starostu města podpisem smlouvy s touto<br />

pojišťovnou.<br />

Návrh administrace projektu „Nové Město“<br />

Usnesení RM 440/09. RM rozhodla uzavřít smlouvu o dílo na zpracování<br />

projektových žádostí o dotaci z Regionálního operačního programu k projektu<br />

„Nové Město“ s firmou KP-projekt s.r.o. , České Budějovice.<br />

Usnesení RM 441/09. RM rozhodla uzavřít smlouvu o dílo na zpracování<br />

projektových žádostí o dotaci z programu Ministerstva zemědělství k projektu<br />

„Nové Město“ s firmou KP-projekt s.r.o. , České Budějovice.<br />

Z JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA<br />

Usnesení z XXII. zasedání Zastupitelstva města v TS, které se konalo<br />

14. prosince 2009<br />

INFORMACE Z RADNICE<br />

Usnesení RM 442/09. RM rozhodla oslovit Stavební poradnou, spol. s r.o.,<br />

Průběžná 48, České Budějovice, o zajištění stavebního dozoru a koordinaci<br />

prací k projektu „Nové Město“ a požádat o předložení návrhu smlouvy o dílo.<br />

Výzva k podání žádosti - „Vybavení klubovny SDH Todně“<br />

Usnesení RM 443/09. RM rozhodla podat nabídku do Programu rozvoje venkova<br />

vyhlášeného prostřednictvím MAS Sdružení Růže na vybavení klubovny<br />

SDH Todně.<br />

Žádost ZŠ T. <strong>Sviny</strong> – přesun finančních prostředků<br />

Usnesení RM 444/09. RM schvaluje přesun finančních prostředků v rámci<br />

rozpočtu ZŠ na nákup školních lavic a židlí dle žádosti. Celková výše příspěvku<br />

pro ZŠ se nemění, zvyšuje se závazný ukazatel nákup investic a drobného<br />

dlouhodobého majetku.<br />

Informace o výsledku měření intenzit dopravy v okolí T.Svinů<br />

Usnesení RM 445/09. RM bere na vědomí informaci o výsledku měření intenzit<br />

dopravy v okolí města Trhové <strong>Sviny</strong>.<br />

Rekonstrukce vantrok a třech vodních kol<br />

Usnesení RM 446/09. RM rozhodla podat žádost o poskytnutí finančních prostředků<br />

na rekonstrukce vantrok a třech vodních kol Buškova hamru do Havarijního<br />

programu Ministerstva kultury v roce 2010.<br />

Žádost – rekonstrukce chodníků<br />

Usnesení RM 447/09. RM souhlasí s příspěvkem na rekonstrukci chodníku a<br />

rampy okolo domu Budovatelská ulice č.p. 918 ve výši 81 723 Kč včetně<br />

DPH.<br />

23) Žádost – rekonstrukce chodníků-rozsah prací<br />

Usnesení RM 448/09. RM souhlasí s příspěvkem na rekonstrukci chodníku a<br />

rampy okolo domu Budovatelská ulice a.p. 917 ve výši 109 948,80 Kč včetně<br />

DPH.<br />

JVS a.s. – plán investic na rok 2010<br />

Usnesení RM 453/09. Rada města bere na vědomí plán investic na rok 2010<br />

od 1 JVS a.s.<br />

Rozpočtové opatření č. 20/2009<br />

Předložení zprávy<br />

Usnesení RM 455/09. RM ukládá SÚMM ve spolupráci s odborem kulturních<br />

památek předložit celkové hodnocení rekonstrukce objektu Radnice.<br />

Zprac. J. Steinbauer, místostarosta<br />

Usnesení ZM č. 72/2009. Zastupitelstvo města schválilo rozpočet města na rok<br />

2010 ve výši 85.440.000 Kč včetně financování.<br />

Příjmy se skládají z rozpočtových příjmů ve výši 81.535.000 Kč a z přebytku<br />

hospodaření roku 2009 ve výši 3.905.000 Kč.<br />

Výdaje se skládají z rozpočtových výdajů ve výši 79.533.000 Kč a ze splátek<br />

jistin úvěrů a půjček ve výši 5.907.000 Kč.<br />

Usnesení ZM č. 73/2009.<br />

Zastupitelstvo města schválilo rozpočtové opatření číslo 15/2009:<br />

změny v příjmech o celkovou částku …….…384 199 Kč<br />

změny ve výdajích o celkovou částku ………384 199 Kč<br />

Zastupitelstvo města schválilo rozpočtové opatření číslo 16/2009:<br />

změny v příjmech o celkovou částku …….…1 257 776 Kč<br />

změny ve výdajích o celkovou částku ………1 257 776 Kč<br />

Zastupitelstvo města schválilo rozpočtové opatření číslo 17/2009:<br />

změny v příjmech o celkovou částku …….…5 452 247 Kč<br />

změny ve výdajích o celkovou částku ………5 452 247 Kč<br />

Zastupitelstvo města schválilo rozpočtové opatření číslo 18/2009:<br />

změny v příjmech o celkovou částku …….…2 215 427 Kč<br />

změny ve výdajích o celkovou částku ………2 215 427 Kč<br />

Zastupitelstvo města schválilo rozpočtové opatření číslo 19/2009:<br />

změny v příjmech o celkovou částku …….…1 170 000 Kč<br />

změny ve výdajích o celkovou částku ………1 170 000 Kč<br />

Usnesení ZM č. 74/2009. ZM pověřuje radu města provedením rozpočtových<br />

opatření k rozpočtu roku 2009 za období od 15.12. do 31.12.2009 a předložením<br />

provedených změn rozpočtu 2009 na prvním zasedání zastupitelstva města<br />

v roce 2010.<br />

Usnesení ZM č. 75/2009. Zastupitelstvo města rozhodlo o dvousložkové ceně<br />

vodného pro obce Něchov a Todně na rok 2010 následovně:<br />

Ceny jsou uvedeny bez DPH.<br />

Usnesení ZM č.76/2009. ZM schválilo finanční podíl města 20% vůči požadované<br />

státní dotaci Ministerstva kultury z Programu regenerace městských<br />

památkových rezervací a městských památkových zón na rok 2010 na opravy<br />

kulturních památek v Trhových Svinech.<br />

Usnesení ZM č. 77/2009. ZM rozhodlo prodat pozemek parc.č. 580/2 v k.ú.<br />

Pěčín za cenu 50 Kč/m2 panu Vladimíru Lepšovi, Rejta 371, Trhové <strong>Sviny</strong>.<br />

Náklady spojené s převodem uhradí žadatel.<br />

Usnesení ZM č. 78/2009. Zastupitelstvo města rozhodlo prodat pozemek<br />

parc.č. 1281/15 v k.ú. Trhové <strong>Sviny</strong> za cenu 120 Kč/m2 Ing. Františku Holinkovi,<br />

bytem Budovatelská 911, Trhové <strong>Sviny</strong>. Náklady spojené s převodem<br />

uhradí žadatel.<br />

Usnesení ZM č. 79/2009. Zastupitelstvo města rozhodlo prodat pozemek<br />

parc.č. 1281/13 v k.ú. Trhové <strong>Sviny</strong> za cenu 120 Kč/m2 paní Věře Benediktové,<br />

bytem Sídliště 749, Trhové <strong>Sviny</strong>. Náklady spojené s převodem uhradí<br />

žadatel.<br />

Usnesení ZM č. 80/2009. Zastupitelstvo města rozhodlo prodat pozemek<br />

parc.č PK 3458 o výměře 2841 m2 a části pozemku parc.č. PK 3457/1 o výměře<br />

cca 719 m2 v k.ú. Trhové <strong>Sviny</strong> za celkovou cenu 1 Kč Českému rybářskému<br />

svazu, místní organizace Trhové <strong>Sviny</strong>, Branka 442, Trhové <strong>Sviny</strong>.<br />

Náklady spojené s převodem uhradí žadatel. Město si vyhrazuje předkupní<br />

právo za stejnou cenu při změně vlastnických vztahů.<br />

Usnesení ZM č. 81/2009. Zastupitelstvo města rozhodlo směnit pozemky<br />

parc.č. 992/4 a 983/1 v k.ú. Todně v majetku města za nově zaměřené pozemky<br />

parc.č. 906/2, 824/2, 801/21,801/27 a 792/2 v k.ú. Todně v majetku<br />

Ing. Jiřího Opekara, bytem Todně 19. Náklady spojené s převodem budou hra-<br />

2


TRHOVOSVINENSKÉ <strong>LISTY</strong> 2010<br />

zeny stejným dílem.<br />

Usnesení ZM č. 82/2009. Zastupitelstvo města rozhodlo přijmout formou daru<br />

pozemky parc.č. 801/23 a 799/2 v k.ú. Todmě od manž. Ing. Jiřího Opekara a<br />

Hany Opekarové, bytem Todně 19. Náklady spojené s převodem uhradí město.<br />

Usnesení ZM č. 83/2009. Zastupitelstvo města rozhodlo darovat pozemky<br />

parc.č. KN 2051/8 o výměře 328 m2, KN 2040/15 o výměře 14 m2, KN<br />

2040/16 o výměře 267 m2 a PK 3938 o výměře 4822 m2 v k.ú. Trhové <strong>Sviny</strong><br />

Jihočeskému kraji, U Zimní stadionu 1952/2, ČB .<br />

Usnesení ZM č. 84/2009. ZM rozhodlo přijmout dar pozemky parc.č. KN<br />

2046/2 o výměře 10118 m2 a PK 3914/1 v k.ú. Trhové <strong>Sviny</strong> Od Jihočeského<br />

kraje, U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice.<br />

Usnesení ZM č. 85/2009. ZM rozhodlo prodat pozemek parc.č. st. 1908 o výměře<br />

367 m2 a část pozemku parc.č. 145/29 nově označenou jako díl a o výměře<br />

11 m2 v k.ú. Trhové <strong>Sviny</strong> za cenu 120 Kč/m2 Stavebními bytovému<br />

družstvu České Budějovice – venkov, U Malše 20. České Budějovice. Náklady<br />

spojené s převodem uhradí žadatel.<br />

Usnesení ZM č. 86/2009. Zastupitelstvo města rozhodlo uzavřít Smlouvu č.<br />

09028856 o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR v<br />

rámci Operačního programu životního prostředí na akci „Trhové <strong>Sviny</strong> –<br />

Lhotka – vrt HV-4“.<br />

Usnesení ZM č. 87/2009. Zastupitelstvo města rozhodlo o poskytnutí finančního<br />

podílu města ve výši 10 % vůči Státnímu fondu životního prostředí ČR<br />

v rámci Operačního programu životního prostředí na akci „Trhové <strong>Sviny</strong> –<br />

Lhotka – vrt HV-4“.<br />

Usnesení ZM č. 88/2009. Zastupitelstvo města rozhodlo prodat byt č. 3 v čp.<br />

178 za cenu 301. 580,-Kč, která je stanovena podle Pravidel pro prodej bytů<br />

a obytných domů z vlastnictví Města Trhové <strong>Sviny</strong>, čl. 6 Platební podmínky,<br />

odst. a) Jednorázová úhrada kupní ceny a b) Úhrada části nebo celé kupní ceny<br />

formou hypotečního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření, manž. Martinu<br />

a Janě Ambrožovým, bytem Nové Město 178, Trhové <strong>Sviny</strong><br />

Usnesení ZM č. 89/2009. Zastupitelstvo města souhlasí s předloženou nabídkou<br />

na dodávku projektové dokumentace na akci „Silnice II/156 Trhové <strong>Sviny</strong>chodník<br />

v km 0,950-1,000 vlevo“ od firmy PRAGOPROJEKT a.s., K Ryšánci<br />

1668/16, Praha 4.<br />

Usnesení ZM č. 90/2009. Zastupitelstvo města souhlasí s tím, že se město<br />

Trhové <strong>Sviny</strong> zúčastní výběrového řízení na plnění předmětu veřejné zakázky<br />

„Sběr, zpracování a analýza dat potřebných pro plánování sociálních služeb“<br />

v rámci projektu „ Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Jihočeském<br />

kraji“.<br />

Usnesení ZM č. 91/2009. Zastupitelstvo města Trhové <strong>Sviny</strong> souhlasí s tím,<br />

že se město Trhové <strong>Sviny</strong> zúčastní výběrového řízení na předmětu veřejné zakázky<br />

„ Podpora procesů plánování sociálních služeb na území obcí s rozšířenou<br />

působností v Jihočeském Kraji“ v rámci projektu „Podpora komunitního<br />

plánování sociálních služeb v Jihočeském kraji“.<br />

Usnesení ZM č. 92/2009. Na základě odstoupení pana Miroslava Krále z finančního<br />

výboru zastupitelstvo města jmenuje do finančního výboru pana Miroslava<br />

Franka.<br />

Usnesení ZM č. 93/2009. Zastupitelstvo města požaduje do návrhů změn<br />

vlastnických vztahů vkládat vždy navrhovanou cenu.<br />

Zprac. J. Steinbauer, místostarosta<br />

Cena tepla<br />

- dodávaného Tepelným hospodářstvím v Trhových Svinech<br />

pro rok 2010 - je 630 Kč za 1 GJ<br />

Tuto nepříjemnou zprávu obdrželi všichni odběratelé tepla od Tepelného hospodářství<br />

ke konci roku 2009. Paní redaktorka Trhovosvinenských listů P. Vicková<br />

mě požádala, abych se k ceně tepla v Trhových Svinech vyjádřil.<br />

Správně by se k této ceně měl vyjádřit ředitel Tepelného hospodářství pan Jiří<br />

Štojdl, neboť cenu tepla stanovuje TH v souladu se zákonnými předpisy a tato<br />

nepodléhá schválení ani zastupitelstvu ani radě města. Protože stanovená výše<br />

ceny tepla „otřásla“ všemi odběrateli, tak považuji za potřebné přinést občanům<br />

města okamžitý pohled založený na dostupných informacích.<br />

Co stanoví legislativa?<br />

Cena tepla prodávaného pro vytápění bytů patří mezi státem regulované ceny!<br />

To znamená, že si výrobce do ceny za 1 GJ tepla nemůže napočítat, co chce,<br />

ale pouze oprávněné uznatelné náklady. Ceny účtované odběratelům podléhají<br />

velmi přísné kontrole ze strany pracovníků Energetického regulačního úřadu.<br />

Stát tak dohlíží na to, aby si prodejci účtovali do ceny tepla jen ty náklady, které<br />

s výrobou tepla a jeho rozvodem přímo souvisí.<br />

Co ovlivňuje cenu tepla?<br />

Jsou to jednak náklady proměnné (variabilní) a náklady stále (fixní).Variabilní<br />

náklady jsou přímo závislé na množství vyrobeného tepla, jsou jimi: palivo,<br />

elektřina, technologická voda apod. Fixní náklady tvoří: opravy, revize dle platných<br />

předpisů, odpisy, nájemné kotlů, telefony, režijní náklady (výrobní a<br />

správní režie ), mzdy a zákonné pojištění, případně úvěry a přiměřený zisk.<br />

A jak jsme na tom v Trhových Svinech?<br />

Na úvod je nutno poznamenat, že kromě tepla se v TH vyrábí i elektrická<br />

energie pomocí kogenerační jednotky tvořené turbínou napojenou na jeden z<br />

kotlů na biomasu. Tato jednotka je v majetku Města Trhové <strong>Sviny</strong> a byla pořízena<br />

v roce 2005 téměř 100 milionovou investicí za pomoci dotací MŽP. Zde<br />

je nutno zdůraznit, že náklady na provoz této jednotky se nepromítají do ceny<br />

tepla účtované odběratelům, ba naopak, díky platným předpisům pro kalkulaci<br />

tepla je cena tepla z části dotována z výnosu za výrobu elektrické energie.<br />

A nyní k jádru věci.<br />

Výpočet ceny tepla se provádí na základě předpokládaných nákladů na jeho<br />

výrobu a předpokládaného prodeje v daném roce. Jak je vidět z tabulky níže,<br />

spotřeba tepla v Trhových Svinech v posledních třech letech výrazně klesla. To<br />

bylo způsobeno nejen výkyvy v počasí (teplejší zimy), ale i zateplením některých<br />

bytových domů. Plný vliv zateplení budov na spotřebu tepla se projeví až<br />

v letošním roce. V roce 2009 zateplila SOŠ a SOU a paneláky v Budovatelské<br />

ulici č.913, 917 a 918. Na druhé straně v roce 2010 očekáváme připojení<br />

bytového domu u Finančního úřadu a velkoplošné prodejny Lidl.<br />

Podle informací z TH vzrostla v loňském roce zejména cena biopaliva díky<br />

rostoucí poptávce nejen u nás ale i v rakouském příhraničí a zvýšila se sazba<br />

DPH z 9 na 10%. Předpoklad, že se prodá v roce 2009 mnohem méně tepla než<br />

v roce 2008 vlivem mírné zimy a zateplení se naštěstí nenaplnil.<br />

Tabulka : vývoj ceny tepla v Trhových Svinech<br />

Současnou situaci s cenou tepla považuji za kritickou a RM jako VH spolu s<br />

TH jsou odhodlány provést důkladnou analýzu hospodaření a zavést taková<br />

opatření, která povedou ke snížení ceny tepla v následujícím období.<br />

Od roku 2007 dostávají zastupitelé města pravidelně zprávy o hospodaření<br />

TH. Ze zpráv jasně vyplývají skutečnosti, které nejsou tak optimistické, jaké<br />

byly předkládány v prognózách v minulém volebním období. Z nich je také<br />

zřejmé, že v letech 2000 - 2005 byla Tepelným hospodářstvím udržována ekonomicky<br />

nepodložená nízká cena tepla, která vedla ke vzniku dluhu vůči městu<br />

ve výši až 12 mil. Kč, který je nyní nutno postupně vyrovnávat (v současnosti<br />

činí zhruba 6 mil. Kč).<br />

Situaci kolem TH negativně ovlivňuje i řada nerealistických očekávání. V minulosti<br />

jsme byli svědky řady ekonomicky nepodložených prohlášení o přínosu<br />

finančních prostředků z provozu kogenerační jednotky do městského rozpočtu.<br />

Někdy mi to připomínalo pohádku o slepici, která snesla zlaté vejce. Když<br />

byla zveřejněna první znepokojivá informace o hospodaření TH na ZM, tak<br />

se v Trhovosvinenských listech objevily články typu „Fakta o finančních přínosech<br />

Tepelného hospodářství pro město“ (Trh. listy č.1.leden 2008) nebo<br />

„Kotel jako katedrála“ (Trh. listy č. 12.2007). Pravdou je, že doposud ani zdaleka<br />

nebylo dosaženo přínosů deklarovaných v původním projektu investičního<br />

záměru ani v později uváděných „Faktech“.<br />

3


TRHOVOSVINENSKÉ <strong>LISTY</strong> 2010<br />

Město Trhové <strong>Sviny</strong> splácí investici do kogenerační jednotky na biomasu provozovanou<br />

Tepelným hospodářstvím přibližně 6 miliony Kč ročně. Původní<br />

předpoklad byl, že TH bude tuto částku odvádět městu ve formě nájmu. Jedná<br />

se o peníze z prodeje elektřiny. Zatím se TH tuto částku nedaří odvádět. Např.<br />

v roce 2009 odvedlo městu přibližně 3 mil. Kč. Město ale počítalo v rozpočtu<br />

se 6 mil. Kč. Z výroby a prodeje elektrické energie se vlastně dotuje teplo.<br />

Město musí ještě splácet v letech 2010 - 2014 přibližně 29,9 mil. Kč. Už nyní<br />

je zřejmé, že v konečném výsledku budeme všichni rádi, pokud tato investice<br />

nebude pro město ztrátová.<br />

Momentálně máme k dispozici pouze dílčí údaje o hospodaření TH v roce<br />

2009, tj. celkové množství prodaného (fakturovaného) tepla a výsledky z prodeje<br />

elektřiny. Během února budou známy veškeré ekonomické údaje za rok<br />

2009 a může proběhnout valná hromada. Ta pak spolu s vedením TH provede<br />

důkladný rozbor stavu a přijme zásadní opatření vedoucí k efektivní kontrole<br />

výrobních nákladů jak proměnných (nákup a kontrola dodávek paliva, spotřeba<br />

energií), tak fixních, která povedou ke stabilizaci hospodaření TH a snížení<br />

spotřebitelských cen za vytápění.<br />

AKTUÁLNĚ<br />

Tepelné hospodářství zásobuje teplem většinu městských objektů a asi třetinu<br />

bytů ve městě. Investice do TH byly a jsou nutné. Problémy, o nichž se<br />

zmiňuji v předchozích odstavcích, se týkají především ekonomiky TH.<br />

Všichni víme, že celý kolektiv TH s jeho ředitelem panem J. Štojdlem jsou<br />

statnými technickými odborníky a o celý objekt a provoz se velmi dobře starají<br />

a jejich práce si jistě všichni vážíme. I pracovníci TH si dobře uvědomují<br />

situaci, která nastala.<br />

A na úplný závěr mi dovolte ještě jednu poznámku.<br />

Jako sportovního funkcionáře mne napadá paralela. V médiích se v polovině<br />

ledna objevila smutná zpráva. Podnik SAZKA přestává být mecenášem českého<br />

sportu, protože díky jistě překrásné a moderní „Sazka aréně“ je její hospodaření<br />

v takovém stavu, že není schopna generovat potřebné výnosy na<br />

podporu rozvoje našeho sportu, přestože právě to je její hlavní úkol, nebo<br />

chcete-li poslání. Situace je kritická a je nutno ji řešit. Naše „Kotlová aréna“ potřebuje<br />

také neodkladné řešení od všech zainteresovaných a odpovědných, aby<br />

mohla i nadále plnit svoje poslání.<br />

J. Steinbauer, místostarosta<br />

Rekonstrukce radnice<br />

V majetku města se nachází objekty památkově chráněné, o které se město<br />

musí starat a opravovat je. Jednou z těchto budov je historická radnice na Žižkově<br />

náměstí. Oprava radnice je o to náročnější, neboť slouží jako veřejná budova<br />

a musí být zachován provoz úřadu zejména v úřední dny.<br />

Jedním z největších úskalí oprav historických staveb je jejich finanční náročnost.<br />

Peněžní možnosti městského rozpočtu jsou omezené. Proto musí město<br />

shánět hmotné prostředky i jinde. V uplynulých dvou letech se nám podařilo<br />

sehnat dotace z Ministerstva kultury ČR i z grantů Jihočeského kraje. Za pomoci<br />

těchto příspěvků byly provedeny následující opravy radnice.<br />

Nejpalčivějším problémem byla střecha radnice. Na základě provedeného statického<br />

posudku bylo zjištěno, že kromě krytiny je v havarijním stavu i krov<br />

střechy, který je napaden dřevomorkou a hrozí jeho celková destrukce. Střecha<br />

radnice je složena celkem ze tří krovů a celkové náklady byly odhadnuty na 4,5<br />

milionu Kč. Připravili jsme žádost do Programu záchrany architektonického dědictví<br />

vyhlášeného Ministerstvem kultury ČR a v průběhu let 2008 a 2009 jsme<br />

získali peněžní pomoc ve výši 1 500 000,- Kč. Za pomoci této dotace se městu<br />

podařilo opravit dva krovy, které byly nejvíce poškozeny, a to nad budovami<br />

s průčelím na náměstí. Celkové náklady opravy krovů v průběhu dvou let činily<br />

3 500 000,- Kč. V současné době zbývá ještě opravit krov nad budovou ve<br />

dvoře (nad sídlem stavebního úřadu a ekonomického odboru). Zde však situace<br />

již není tak kritická a složitější bude sehnat finanční prostředky, neboť se<br />

již nejedná o historickou stavbu.<br />

Vzhledem k tomu, že pro zajištění bezpečnosti občanů bylo nutné postavit lešení,<br />

rozhodlo se město využít tuto skutečnost a zároveň s opravou střechy<br />

opravit i fasádu na průčelí radnice včetně znaku a žulových soch na štítu radnice.<br />

Za tímto účelem jsme připravili žádost do grantového programu Jihočeského<br />

kraje, ze kterého jsme v roce 2008 získali 90 tisíc korun na restaurační<br />

práce městského znaku a žulových soch (celkové náklady činily 130 000,- Kč)<br />

a v roce 2009 nám byla schválena částka 200 tisíc korun na výměnu oken a<br />

opravu fasády na Žižkově náměstí. Celkové náklady za tyto práce činily za<br />

uplynulé dva roky 640 000,- Kč.<br />

Cesta k získávání peněžních prostředků mimo rozpočet města je rok od roku<br />

náročnější. Odbor regionálního rozvoje se musí vypořádat se stále narůstajícími<br />

administrativními procesy a povinnými podmínkami pro přidělení dotací.<br />

Přesto vše se osvědčilo, že štěstí přeje připraveným a nic se nesmí ponechat náhodě.<br />

Ing. I. Božáková<br />

Rekordní sněhová nadílka zasypala Trhové <strong>Sviny</strong> stejně jako celé Česko o druhém lednovém víkendu.<br />

Pravou zimu podle Josefa Lady si ovšem nepochvalovali zejména řidiči a obyvatelé velkých měst.<br />

Foto: P. Hnilička<br />

4


TRHOVOSVINENSKÉ <strong>LISTY</strong> 2010<br />

SPOLEČENSKÁ KRONIKA<br />

Poslední devadesátiletá jubilantka v roce 2009 byla paní Kateřina Jiříková z Rankova. Narozeniny oslavila mezi<br />

svými nejbližšími dne 22. prosince 2009. Prvním devadesátníkem nového roku je pan Antonín Gušlbauer z Trhových<br />

Svinů, z Palackého ulice. Své narozeniny oslavil 11. ledna 2010 s manželkou Marií v kruhu své rodiny.<br />

Tradiční vítání nových občánků našeho města se uskutečnilo 16. prosince 2009.<br />

Ačkoliv je rok 2010 již v plném běhu, přesto se moje myšlenky vrací<br />

zpátky do listopadu 2009. Není to však v souvislosti s výročím „sametové<br />

revoluce“. Je to v souvislosti s výročím soukromým, s 85. výročím narození<br />

Karla Haška. A přece to není tak úplně soukromé. Karel Hašek byl<br />

osobou veřejně velmi činnou, která po dlouhá léta ovlivňovala kulturní<br />

rozvoj občanů města Trhové <strong>Sviny</strong>.<br />

Před 85 lety se narodil Karel Hašek<br />

VZPOMÍNKA NA ...<br />

5<br />

Karel Hašek se narodil 12.11.1924 v Radotíně u Prahy jako nejstarší ze<br />

tří dětí. Nejprve začal navštěvovat vojenské gymnázium v Moravské Třebové.<br />

V roce 1940 se však rodina přestěhovala do Keblan, kde rodiče zakoupili<br />

malé hospodářství. Zpočátku pomáhal Karel rodičům a sestrám v<br />

hospodářství. Po skončení války navštěvoval obchodní akademii v Českých<br />

Budějovicích, po níž absolvoval v Chebu základní vojenskou<br />

službu. Po jejím ukončení nastoupil jako účetní u komunálních služeb v<br />

Trhových Svinech, kde se stal díky svým organizačním schopnostem brzy<br />

ředitelem. V roce 1965 se na doporučení Otty Schwarzmullera stal ředitelem<br />

Kulturního domu v Trhových Svinech.<br />

Své nadšení pro divadlo zdědil po svém otci Karlovi, který byl v Radotíně<br />

nadšeným ochotníkem. Malý Karel začal hrát divadlo již jako malý<br />

chlapec. V tom pokračoval i v Keblanech, kde začal sám i režírovat. Jedna<br />

z prvních jeho režií bylo Jedenácté přikázání, v němž také poprvé „angažoval“<br />

do souboru svou sestru Helenu. Ta divadlu rovněž propadla a zůstala<br />

mu věrná celý život. V době svého studia v Českých Budějovicích<br />

působil Karel Hašek jako komparsista v Jihočeském divadle. Již od svého<br />

nástupu do pracovního procesu do Trhových Svinů v roce 1951 se zapojil<br />

do svinenského ochotnického souboru. Po odchodu stávajícího vedoucího<br />

souboru JUDr. Jana Říhy do Českých Budějovic se Karel Hašek stal<br />

novým vedoucím souboru, a také jeho režisérem. Jako režisér byl velice<br />

náročný, důsledný a přísný. Pokud někdo nesplňoval jeho představu nebo<br />

neplnil jeho požadavky, dokázal se s ním velmi tvrdě rozejít. Vyžadoval<br />

naprostou kázeň, dochvilnost a naprostou oddanost věci. Nepřítomnost<br />

člena souboru na zkoušce neomlouvaly ani jeho pracovní povinnosti.<br />

Žádal od každého stejné nasazení, s jakým pracoval on sám. Výsledkem<br />

však byla profesionálně odvedená práce.<br />

Jeho pravou rukou, rádcem a oddaným spolupracovníkem, který zajišťoval<br />

technické záležitosti představení, byl Otto Schwarzmuller. V novém<br />

kulturním domě začal Hašek připravovat divadelní hry, které se v té době<br />

hrály v pražských divadlech. Protože chtěl zvýšit atraktivitu divadla pro<br />

místního diváka, začal studovat hry přesně podle vybrané pražské scény<br />

tak, aby mohl přizvat některého z profesionálních herců k hostování do<br />

Trhových Svinů. Prvním z těchto hostů byl v roce 1962 člen činohry Národního<br />

divadla národní umělec Jaroslav Průcha v roli Lízala v nastudování<br />

divadelní hry Maryša. Za dobu působení Karla Haška v čele souboru<br />

nastudoval soubor celkem 28 divadelních her. Téměř v každé z uváděných<br />

her si zahrál Karel Hašek se svou ženou Gertou jednu z hlavních rolí.<br />

Některé tituly se po letech objevovaly v novém nastudování znova. A tak<br />

například Naši furianti byly nastudováni třikrát, Matka dvakrát, Lucerna rovněž<br />

dvakrát. Soubor sehrál čtyři operety z repertoáru karlínského divadla. Za<br />

tu dobu se na trhosvinenských prknech vystřídalo celkem 28 profesionálních<br />

herců, někteří z nich dokonce opakovaně. Spolupráce s profesionály byla pro<br />

ochotníky velmi zajímavá. Měli příležitost zblízka shlédnout práci divadelních<br />

Mistrů a leccos se od nich přiučit, ale také sami sebe měli možnost vidět v<br />

jiném světle. Kolegové profesionálové oceňovali jejich perfektní přípravu, herecké<br />

výkony i perfektní scénu a techniku.


TRHOVOSVINENSKÉ <strong>LISTY</strong> 2010<br />

Karel Hašek v kulturním domě<br />

Karel Hašek nebyl však pouze divadelník. Byl to kulturní činovník po<br />

všech stránkách. Když se v roce 1965 stal ředitelem kulturního domu, v<br />

němž jeho rodina dostala i služební byt, došlo ještě k těsnějšímu provázání<br />

kultury s jeho osobou. Od dětství ho fascinovalo nejen divadlo, ale také<br />

film. S funkcí ředitele kulturního domu se dostal i k této své vášni. Sledoval<br />

novinky, velmi rád a pečlivě vybíral filmy pro místní kino tak, aby<br />

uspokojil všechny skupiny diváků, a to i ty nejnáročnější. Podpořil také<br />

nápad baletky Jihočeského divadla Máši Bokrové, která zde vedla taneční<br />

hodiny, na zřízení kurzů pohybové výchovy pro děti a ženy. Díky této aktivitě<br />

zde vznikl poměrně stálý soubor se základy klasického baletu, který<br />

byl využíván v dobách operet jako balet divadelního souboru. V takových<br />

dobách čítal divadelní soubor včetně hudebníků a baletu i šedesát členů.<br />

Velmi dobrou spolupráci měl ředitel Kulturního domu i s další výraznou<br />

osobností na poli kultury - s ředitelem LŠU v Trhových Svinech Jánem<br />

Hreňo. Klub přátel hudby při LŠU zajišťoval v kulturním domě koncerty<br />

klasické hudby, Karel Hašek zajišťoval pro místní kulturní dům koncerty<br />

hudby populární. Jejich spolupráce se ale promítala i do ochotnického souboru,<br />

neboť Ján Hreňo se zabýval i scénickou hudbou. Významná byla<br />

rovněž spolupráce s místním gymnáziem. Studenti zde měli možnost realizovat<br />

své vlastní zábavné pořady, které se staly tradicí až do zrušení<br />

gymnázia. Poslední divadlo, které Karel Hašek režíroval, byla v roce 1985<br />

Lucerna s velkolepým hostováním členů Národního divadla Janou Hlaváčovou,<br />

Čestmírem Řandou, Františkem Němcem a Vladimírem Brabcem<br />

a její následná repríza v roce 1986. Ačkoliv měl ještě další plány, vše<br />

se změnilo vážnou nemocí manželky Gerty. Ta byla pro Karla Haška<br />

SVINENSKÝ POUTNÍK<br />

Dvanáctá část<br />

Jako odpověď na německý Taschekův Böhmerwaldbund založený v Českých<br />

Budějovicích roku 1883 vznikla v roce 1884 na české straně Národní jednota<br />

pošumavská se sídlem v Praze. Jejím úkolem bylo dle stanov „přispívat k národnímu,<br />

duševnímu a hmotnému zvelebení krajin na jihu a západě Čech,<br />

hlavně v bývalých krajích budějovickém, píseckém, plzeňském a táborském”,<br />

tedy v obcích a městech se smíšeným českoněmeckým obyvatelstvem. Celkem<br />

se jednalo o 42 soudních okresů o celkové rozloze 11 824 km2. Hlavní<br />

HISTORICKÉ OHLÉDNUTÍ<br />

6<br />

Mladý Karel Hašek (vpravo) s mladým Lubomírem Lipským.<br />

v jeho životě i práci velkou oporou a určitě i velkou inspirací. Stejně jako<br />

její manžel, i ona byla od svého příchodu do Trhových Svinů nadšenou<br />

členkou ochotnického souboru. Svého manžela podporovala ve všech jeho<br />

činnostech a zálibách. Se smrtí své manželky 30. srpna 1988 se Karel<br />

Hašek velmi těžce vyrovnával. Po odchodu do penze v roce 1989 si ponechal<br />

pouze správu kina. Poslední aktivitou ochotnického souboru pod<br />

vedením Karla Haška byl historický průvod 11. října 1992, symbolizující<br />

rožmberské poselstvo předávající městská práva, k 555. výročí města Trhových<br />

Svinů. Při jeho přípravě začal uvažovat o nastudování divadelního<br />

představení. Do jeho plánu ale zasáhla těžká nemoc. Dne 15. března 1993<br />

opustil Karel Hašek tento svět a odešel za svojí Múzou.<br />

Karel Hašek byl jedna z nejvýraznějších postav Trhových Svinů v letech<br />

1951 – 1988. Navázal na tradice svých předchůdců a díky jeho práci získalo<br />

město na poli kultury velké renomé. Byl ve správné době na správném<br />

místě. Měl štěstí na lidi, kteří ho obklopovali, kteří mu pomáhali jeho<br />

dílo spoluvytvářet. Z kulturního domu vytvořil skutečný kulturní stánek<br />

a dal tak skvělý příklad svým pokračovatelům. Obohacoval život zdejších<br />

občanů a proto je dobré na něj vzpomínat.<br />

A pokud na nás shlíží shora, jistě musí mít radost. Radost z toho, že jeho<br />

nynější nástupce je ve všech směrech jeho skvělým pokračovatelem.<br />

Helena Benešová Stráská<br />

Materiál: Jiří Čajan – 140 let ochotnického souboru v Trhových Svinech<br />

a vlastní vzpomínky.<br />

důraz dávala na české školství, zvláště na zakládání a udržování českých menšinových<br />

škol v pohraničí. Vydávala čtrnáctidenník Pošumaví, pomáhala se<br />

zřizováním českých knihoven, připravovala přednášky podporující národní<br />

uvědomění. Základním článkem Národní jednoty pošumavské byly místní odbory.<br />

V Trhových Svinech vznikl odbor jednoty, přestože město nemělo smíšené<br />

obyvatelstvo. Jeho činnost byla orientována jižním směrem, kde již Pěčín<br />

(Haid), nebo Čížkrajice (Sitzkreis), byly převážně německy hovořícími osadami.<br />

V roce 1902 se o valné hromadě udává počet členů 104. Mimo jiné se<br />

svinenský odbor podílel na rozdělení obce Kondrač na německou a českou<br />

část. Svou knihovnu měla Národní jednota pošumavská v Trhových Svinech


TRHOVOSVINENSKÉ <strong>LISTY</strong> 2010<br />

od roku 1898. Do roku 1920 byl knihovníkem odborný učitel měšťanské školy<br />

František Prokop. Po válce činnost jednoty stagnovala, protože se mnozí členové<br />

v počáteční euforii domnívali, že pádem Rakouska nejsou menšiny ohroženy.<br />

Společně s rakouským mocnářstvím ukončil svou činnost v roce 1918 Spolek<br />

vojenských vysloužilců v Trhových Svinech založený v roce 1881. Na<br />

jeho základech vznikla po převratu Podpůrná jednota Trocnov, jejíž úlohou<br />

bylo podporovat nemajetné členy v nemoci, či jiných nehodách a vypravovat<br />

jim pohřeb na náklady spolku. Do jednoty mohl vstoupit každý občan - nemusel<br />

být válečným veteránem. Při ustavující schůzi v lednu 1919 byl zvolen<br />

předsedou Matěj Blízek (byl jím až do II. světové války), místopředsedou<br />

František Stráský, jednatelem Antonín Straka a pokladníkem hostinský Lukáš,<br />

u kterého se schůze konala. Členská základna Podpůrné jednoty Trocnov se<br />

léty rozrostla z počátečních 20 na 265 členů. Zápisné nebylo vysoké, bylo stanoveno<br />

podle věku přispívajícího. Měsíční příspěvky byly stanoveny na 1 Kč.<br />

V prvních letech činnosti se mnohdy stávalo, že se podpory nemocných vyplácely<br />

z kapes vedoucích činitelů.<br />

V roce 1919 byl taktéž založen Spolek invalidů. Účelem místní skupiny bylo<br />

podporovat snahy Družiny válečných poškozenců se sídlem v Praze. Podporoval<br />

členstvo v neštěstích a nemocích<br />

a vdovy po padlých. Svým<br />

nákladem zakoupil spolek loutkové<br />

divadlo, které mu pomáhalo při získávání<br />

financí.<br />

Péče o zanedbanou mládež byla<br />

úkolem Okresní komise pro péči o<br />

mládež. Příjmy komise tvořily dary,<br />

členské příspěvky, soudní pokuty a<br />

subvence ministerstva sociální péče.<br />

Komise byla založena z podnětu<br />

zmíněného ministerstva 10. ledna<br />

1913.<br />

Červený kříž, založený v roce<br />

1914, působil mezi dvěmi válkami<br />

osvětou k zdravotnické výchově,<br />

hygieně a péči o zdraví lidu.<br />

Zkrášlováním města, vytvářením a<br />

udržováním nových sadů a alejí se<br />

zabýval Sadařský a okrašlovací spolek.<br />

Hlavním činitelem při založení<br />

spolku roku 1878 byl místní lékárník<br />

Čeněk Weyszer. V roce 1885 zakládá<br />

Svatotrojiční (později<br />

Weyszerův) park, který byl se svým<br />

altánem a lavičkami upraven pro<br />

hudbu a tanec, rok na to park v<br />

Novém městě a park Bukvický.<br />

Park v Novém městě byl původně<br />

daleko větší. Jeho zadní - nejširší<br />

část byla ve třicátých letech rozhodnutím<br />

městské rady odprodána staviteli<br />

Staškovi na rozšíření provozu<br />

pily. Spolek podnítil založení<br />

ovocné školky v roce 1902, která<br />

později přešla do okresní péče.<br />

Prvně vysazenou ovocnou alejí byla<br />

alej vysázená směrem k Svaté Trojici v roce 1878. Hrabě Buquoy tehdy daroval<br />

spolku pro tento účel 200 ovocných stromků. Během let bylo kolem cest<br />

vysázeno mnoho dalších stromů, převážně třešní a jabloní. Též kulovité akáty<br />

a lípy svobody na náměstí byly prací Sadařského a okrašlovacího spolku.<br />

Ustavující valná hromada Krajinského spolku včelařů se sídlem v Trhových<br />

Svinech byla konána 10. března 1907. Předsedou byl zvolen kamnář František<br />

Steinbauer, místopředsedou Šimon Dvořák - řídící z Todně, jednatelem<br />

Eduard Venuš c.k. berní adjunkt, pokladníkem JUDr. Karel Gregora. Úkolem<br />

spolku bylo prakticky i teoreticky vzdělávat včelaře dle nejnovějších poznatků.<br />

Spolek pořádal přednášky a praktická cvičení, vlastnil knihovnu, různá včelařská<br />

nářadí, která zapůjčoval svým členům.<br />

Okresní hospodářsko - lesnický spolek v Trhových Svinech byl založen v<br />

roce 1881. Jeho účelem byla podpora lesnictví a hospodářství a získávání nových<br />

vědomostí v těchto oborech. Spolek byl v neustálém spojení se zemědělskou<br />

radou, jejíž akce uskutečňoval. V roce 1893 se podílel na přípravách<br />

a průběhu krajinské výstavy konané v Trhových Svinech. Prvním spolkovým<br />

7<br />

předsedou by čeřejovský statkář Vlad. Sazyma. V roce 1905 bylo při Okresním<br />

hospodářsko - lesnickém spolku založeno Sdružení chovatelů hospodářského<br />

zvířectva a v roce 1920 Rolnické skladištní družstvo.<br />

První schůze Českého sportovního rybářského spolku se konala 5. června<br />

roku 1923. Zde byl vznesen požadavek pronájmu tekoucí vody Svinenského<br />

potoka. Na valné hromadě 13. června téhož roku v hostinci Václava Lukeše<br />

byl zvolen předsedou spolku rada zemského soudu Jan Friedrich, zapisovatelem<br />

oficiál Josef Matějka a pokladníkem obchodník Jaromír Šimon. V roce<br />

1923 měl spolek 23 členů. Podle prozatímního rybářského lístku z tohoto roku<br />

mohl na Svinenském potoce od Nežetic ke Komářicím člen spolku chytat na<br />

tři udice.<br />

Podle zákona ze dne 7. února 1919 vznikl na podnět okresní školní rady 8. září<br />

téhož roku trhosvinenský Okresní osvětový sbor, který organizoval kulturní a<br />

osvětovou činnost v okrese, všechny oslavy národních a státních významných<br />

dnů a historických jubileí. To vždy důstojně se zapojením nejširší veřejnosti.<br />

Byl koordinátorem všech kulturních a společenských akcí, jeho činnost byla<br />

nejen organizační, ale i výchovná. Propagoval zdejší zapomenutý kraj, vyzdvihoval<br />

jeho historii, chránil jeho památky, zřizoval v obcích osvětové komise<br />

a řídil jejich činnost přes jednatele (osvětová komise v Trhových Svinech<br />

přímo splynula se sborem). Jeho<br />

spolupracovníky byli dobrovolníci<br />

a funkcionáři vlasteneckých osvětových<br />

a vzdělávacích organizací.<br />

Zakládajícím předsedou byl svinenský<br />

starosta František Princ, pokladníkem<br />

účetní František<br />

Šindelář, jednatelem odborný učitel<br />

František Boček, který byl současně<br />

důvěrníkem ministerstva<br />

školství. V prvopočátku svého působení<br />

dal osvětový sbor vytisknout<br />

2500 kusů letáčků, které<br />

rozeslal po městě a okolních vsích,<br />

aby se přihlásili občané, kteří mají<br />

zájem o osvětovou práci. Po válce<br />

činily největší potíže obce, které<br />

neplnily zákon z roku 1919 o obecních<br />

knihovnách. Na toto dohlíželi<br />

knihovní dozorci - řídící učitel<br />

Zimmermann a odborný učitel Ziegrosser.<br />

Obce, které nechtěli zakládat<br />

veřejné knihovny, byl nucen<br />

napomínat politický úřad.<br />

Na základech skautského hnutí<br />

anglického generála lorda Badena<br />

- Powella zakládá v Čechách profesor<br />

tělocviku A. B. Svojsík v roce<br />

1914 spolek Junák - Český skaut.<br />

V období první republiky vznikaly<br />

různé skautské organizace pod hlavičkou<br />

náboženských, politických<br />

a jiných organizací.<br />

Pravděpodobně tito nejunáčtí<br />

skauti byli založeni po převratu i v<br />

Trhových Svinech, v roce 1921 pak<br />

skauti národních socialistů.<br />

V roce 1937 vznikla v Trhových Svinech 1. družina skautů pod 3. oddílem<br />

Junáka v Českých Budějovicích zásluhou vedoucího Jaroslava Jokla, syna<br />

svinenského advokáta a význačného kulturního pracovníka. Od bývalých stranických<br />

skautů, kteří ve třicátých letech už neexistovali, převzala mnohé<br />

skautské potřeby včetně knihovny. Tato organizace byla do konce první republiky<br />

jedinou trhosvinenskou nepolitickou vlasteneckou organizací Skauta<br />

- Junáka. V těchto letech mnozí lidé považovali za skauty všechny, kteří chodili<br />

tábořit do přírody, včetně trampů, organizujících se hlavně při větších městech.<br />

Ti nebyli dobrovolně podřízeni žádným stanoveným zákonům, pouze se<br />

řídili určitými pravidly, která byla stanovena v jednotlivých partách.<br />

Na skauty se leckdy házelo výtržnictví a nerespektování ochrany přírody a<br />

pořádku, které prováděli někteří trempové. Tehdy bylo známo rčení „Zavřete<br />

slepice, skauti jdou!“ Ale to prý jen „báby, co stály u silnice“ strkaly všechny<br />

do jednoho pytle, zvláště když měli na zádech ranec a za opaskem dýku.<br />

J. Čajan, Fr. Stráský


TRHOVOSVINENSKÉ <strong>LISTY</strong> 2010<br />

TEHDY A TEĎ<br />

,<br />

Zima za okny, zima na fotografiích. V další části našeho seriálu o proměnách Trhových Svinů v čase se vrátíme o plných<br />

jedenaosmdesát let zpět do Trocnovské ulice ještě před regulací Farského potoka. Na druhé fotografii je vše plně aktuální<br />

– byla pořízena v lednu letošního roku.<br />

Foto: Fr. Slípka a archiv<br />

Cestovní rozhledník<br />

pro přátele vojenské, letecké<br />

a kosmické techniky (1)<br />

Není buran jako Buran<br />

HOBBY<br />

O tom, že skutečně není buran jako Buran, se můžete přesvědčit v Technickém<br />

muzeu ve starobylém německém městě Speyeru (Špýru) v Porýní Falci.<br />

Tamní Buran se k nám totiž nechová neuctivě. Naopak nás ohromí elegancí a<br />

majestátností svých 80 tun. V nově postavené obrovské hale tu totiž od podzimu<br />

2008 vystavují sovětský raketoplán Buran.<br />

Jeho americké bratrance známe z televize. Dodnes slouží k dopravě satelitů<br />

na oběžnou dráhu a také coby vesmírná linka k Mezinárodní kosmické stanici<br />

ISS. O „Sněhové bouři“, jak zní český překlad slova Buran, však mladší generace<br />

už téměř nic neví.<br />

Raketoplány začaly být vyvíjeny v první polovině 70. let minulého století.<br />

Zrodily se z myšlenky vyrobit vícenásobně použitelný kosmický dopravní prostředek,<br />

jenž měl dopravu lidí i nákladů do kosmu výrazně zlevnit. Sovětský<br />

projekt Buran-Eněrgija byl vlastně odpovědí na americký program Space<br />

Shuttle. Technologická i ekonomická převaha USA však byla tehdy jednoznačná<br />

a první americký raketoplán Columbia odstartoval k pilotovanému letu<br />

už 12. dubna 1981.<br />

Vnější podobnost amerického a sovětského stroje vedla často k mylné domněnce,<br />

že Sověti prostě Space Shuttle okopírovali. Tvar byl však dán obecně<br />

platnými zákony fyziky. Konstrukčně se ale Buran od svého amerického příbuzného<br />

v lecčems značně lišil.<br />

Především startovací raketové motory nebyly v raketoplánu, ale v nosné raketě<br />

Eněrgija, která svým tahem a nosností až 200 tun předčila i americkou<br />

„měsíční“ raketu Saturn V. Zatímco americký raketoplán přistává jako bezmotorový<br />

kluzák, Buran mohl při zpátečním letu v atmosféře použít dva<br />

proudové motory (asi proto ho sami Rusové nazývali „kosmoljot“). Sovětský<br />

kosmoplán byl také trochu větší. V nákladovém prostoru mohl vynést až 30-ti<br />

tunové těleso o průměru 4,7 m a délce 18,3 m, zpět na Zemi pak dokázal dopravit<br />

náklad o hmotnosti 20 tun (americký raketoplán má nosnost o 5 tun<br />

menší). Buran dokázal od startu do přistání letět v plně automatickém režimu<br />

a jeho tepelný štít ze 40 tisíc destiček byl odolnější.<br />

Rusové postupně vyrobili 5 neletuschopných testovacích modelů OK a také<br />

dva stroje určené pro orbitální vesmírný let: Buran 1.01 dokončili v roce 1980<br />

a Buran 1.02 v roce 1990. Pro testování přistávací fáze pak v roce 1984 postavili<br />

ještě speciální prototyp OK-GLI vybavený čtyřmi proudovými motory,<br />

díky nimž mohl samostatně startovat z letiště (americký zkušební model byl vypouštěn<br />

z letícího Boeingu 747). Právě tento OK-GLI, jenž absolvoval přes<br />

dvacet testovacích letů v atmosféře, můžeme vidět ve Speyeru. Až na čtyři<br />

proudové motory a vyšší přední podvozek usnadňující start je naprosto identický<br />

s orbitálními Burany 1.01 a 1.02.<br />

1<br />

2<br />

8


TRHOVOSVINENSKÉ <strong>LISTY</strong> 2010<br />

Je paradoxem, že sovětský raketoplán nakonec vzlétl do kosmu pouze jednou.<br />

15. listopadu 1988 provedl stroj 1.01 tříhodinový bezpilotní orbitální let.<br />

V červnu 1989 Sověti předvedli tento Buran na pařížském aerosalónu, kam ho<br />

na svém hřbetě dopravil obří transportní letou An-225 Mrija (Sen), speciálně<br />

zkonstruovaný pro účely programu Buran-Eněrgija. Při návratu z Paříže učinili<br />

piloti 19.6.1989 zastávku na pražské Ruzyni. Měl jsem tehdy to štěstí vidět<br />

Mriju s Buranem za letu. Byl to nezapomenutelný zážitek.<br />

Kosmoplán měl dopravovat posádky a materiál na kosmickou stanici Mir. Po<br />

rozpadu Sovětského svazu však z programu vycouvala armáda a v roce 1993<br />

skončila i finanční podpora ruského státu. Znamenalo to konec projektu.<br />

Buran 1.01 byl pak ukazován turistům v jednom z hangárů na kosmodromu<br />

Bajkonur. Při opravě střechy v roce 2002 se však konstrukce budovy zřítila a<br />

jediný ruský raketoplán, jenž absolvoval vesmírný let, přestal existovat.<br />

Testovací model OK-GLI potkal naštěstí jiný osud. Léta byl odstaven na<br />

vnější ploše v Bajkonuru, než ho v roce 1999 jeho vlastník – ruská společnost<br />

NPO Molnija – pronajala jako výstavní exponát australské společnosti Buran<br />

Space Corporation. Buran se stal jedinečnou turistickou atrakcí města Sydney<br />

během letních olympijských her v roce 2000. Pak nastala téměř akční anabáze.<br />

Raketoplán si pro účely velkého asijského turné pronajala investiční skupina ze<br />

Singapuru a vystavila stroj v roce 2002 v Bahrajnu. Tím ale turné skončilo,<br />

protože začal finanční spor mezi ruským vlastníkem a novým nájemcem. Celý<br />

další rok chátral Buran OK-GLI v bahrajnském přístavu, kde ho naštěstí objevili<br />

příznivci Technického muzea ve Speyeru. Muzeum ihned zahájilo s ruským<br />

vlastníkem jednání o koupi, které v létě 2003 skončilo podepsáním kupní<br />

smlouvy. Své nároky však vznesl singapurský nájemce a bahrajnské soudy celé<br />

další čtyři roky řešily, komu vlastně Buran patří. Singapurská společnost se<br />

mezitím pokusila stroj ilegálně a naštěstí neúspěšně vyvézt ze země. Po asi<br />

dvaceti procesech nakonec Nejvyšší soud Bahrajnu na jaře 2008 rozhodl: „OK-<br />

GLI patří Technickému muzeu ve Speyeru.“<br />

Počítačový koutek<br />

Historie Internetu - V.díl<br />

Bezdrátová technologie WiFi<br />

3 4<br />

9<br />

Vzhledem k tamním právním poměrům pracovníci muzea neplýtvali časem<br />

a předvedli obdivuhodný technický i organizační výkon. Během pouhých tří<br />

dnů dokázali raketoplán nalodit a přes Suez a Gibraltar ho za 28 dní dopravili<br />

1.dubna 2008 do Rotterdamu. Odtud byl speciálně upravenou říční lodí dovezen<br />

po Rýnu až do Speyeru. 650 km zdolal nezvyklý transport za značné pozornosti<br />

médií během 6 dnů.<br />

Když jsme v červnu 2008 navštívili Speyer se studenty trhovosvinenského<br />

gymnázia, mohli jsme vidět, jak kolem Buranu (a to doslova kolem) vyrůstá<br />

nová velká výstavní hala. Už s usazeným atraktivním exponátem ji otevřeli na<br />

podzim téhož roku, a to výstavou věnovanou výročí programu Apollo.<br />

Kdo zná Buran jen z fotografií, bude ohromen jeho skutečnou velikostí. Ani<br />

se nechce věřit, že něco tak velkého lze dopravit na oběžnou dráhu. Zevnitř<br />

zadní části můžeme nahlédnout i do otevřeného nákladového prostoru. Vedle<br />

pak stojí ještě zmenšená zkušební verze BOR-5, která na rozdíl od OK-GLI absolvovala<br />

i orbitální let, což je na jejím povrchu více než patrné.<br />

Ve Speyeru jsou na svůj Buran náležitě hrdí. Široko daleko totiž žádný jiný<br />

raketoplán neuvidíte a Florida i Bajkonur jsou přece jen z ruky. A kdo ví, třeba<br />

k němu za pár let přikoupí i některého ze tří zbývajících amerických bratranců,<br />

jejichž životnost je téměř na konci.<br />

Mgr. F. Slípka<br />

Popis k obrázkům:<br />

Obr. 1 – Buran 1.01 a Mrija na ruzyňském letišti 19.6.1989 /foto: archiv autora/<br />

Obr. 2 – Vlevo americký Space Shuttle, vpravo Buran-Eněrgija.<br />

Obr. 3 – Konec anabáze se blíží: Buran OK-GLI na Rýnu, Worms, duben 2008<br />

/foto:Technik Museum Speyer/<br />

Obr. 4 – Buran OK-GLI v nové hale Technického muzea Speyer, duben 2009<br />

/foto: autor/<br />

Ač k nevíře, princip bezdrátového šíření signálu<br />

vznikl v době, kdy ještě neexistovaly počítače. Když<br />

zjistíte, že za tím vším stojí nejen hudební skladatel,<br />

ale navíc ještě Adolf Hitler, těžko tomu uvěříte. Ale<br />

nepředbíhejme.<br />

Ve čtyřicátých letech, když světem zmítala válka,<br />

žili v Rakousku hudební skladatel George Antheil a<br />

herečka Heda Lamarr. Zatímco Georgeovým světem<br />

bylo komponování skladeb pro mechanická<br />

piana s využitím děrované pásky, Hedy (původním<br />

jménem Hedwiga Eva Maria Keisler) se stala manželkou<br />

vysoce postaveného německého velkoprůmyslníka<br />

a zbrojního magnáta Friedricha Mandla,<br />

který udržoval velmi blízké přátelské styky jak s Benitem<br />

Mussolinim, tak i samotným Adolfem Hitlerem.<br />

Hedy se tak díky svému manželovi dostala do<br />

míst, která byla pro obyčejné smrtelníky zapovězena.<br />

Německá armáda tehdy experimentovala s<br />

principem torpéda, které by mohlo být řízeno na<br />

dálku za pomoci radiového vysílání. Provedené pokusy<br />

ale ukázaly poměrně zásadní nedostatek nově<br />

vzniklé technologie - radiové signály bylo možno<br />

až přespříliš jednoduše odposlouchávat. Hedy proto<br />

vyhledala Antheila a navrhla mu, že by radiové signály<br />

mohly být distribuovány náhodně v čase napříč<br />

série frekvencí. Přenos na každé frekvenci<br />

potom mohl být kratičký a celkově celý tok pak<br />

mnohem méně náchylný k rušení či odposlouchávání.<br />

Další problém také představovala nutná synchronizace<br />

mezi vysílajícím a přijímacím zařízením.<br />

George ho však vyřešil, a to tak, že použil své muzikantské<br />

znalosti a navrhl synchronizační mechanismus<br />

používající perforovanou roli papíru,<br />

podobnou té, která se používala u jeho oblíbených<br />

hudebních pián. Lamarr a Antheil se v roce 1942<br />

stali vlastníky patentu číslo USPAT2292387 a nabídli<br />

práva k využití této technologie americkému<br />

námořnictvu. Námořnictvo však nemělo zpočátku<br />

žádných důvodů k využití patentu, ale to vůbec nevadilo.<br />

Byli zde totiž ještě také inženýři ze Sylvania<br />

Electronic System. Ti pak koncem padesátých let<br />

aplikovali techniku elektronické synchronizační<br />

metody do formy konceptu. Armáda se ale nakonec<br />

také chytila a začala vynález používat počátkem 60.<br />

let za doby kubánské krize, kdy byl děrný pás nahrazen<br />

elektronicky a vynález oživen, aby mohl<br />

sloužit americkým lodím k jejich vzájemné zabezpečené<br />

komunikaci na otevřeném moři.<br />

Technologii, která ostatně i dnes s menšími úpravami<br />

stále existuje, nazýváme FHSS (Frequency<br />

Hopping Spread Spectrum). Využití bylo zpočátku<br />

pouze pro účely vojenské, a to hlavně ve válce ve<br />

Vietnamu. V 80. letech však nastal zlom, když bylo<br />

rozhodnuto, že bude uvolněna pro civilní užití a<br />

dnes je systém George Antheila a Hedy Lamarr využíván<br />

v nejrůznějších odvětvích lidské činnosti od<br />

vojenství až po telekomunikaci. O důležitosti objevu<br />

svědčí i to, že Hedy byla v roce 1997 po zhruba<br />

50 letech zpoždění udělena v kalifornské Pasadě výroční<br />

cena vynálezců, a to v jejích čtyřiaosmdesáti<br />

letech. George se ocenění bohužel nedočkal, protože<br />

tohoto skvělého hudebníka zastihl v Manhattanu<br />

12. února 1959 srdeční infarkt.<br />

Samotné bezdrátové sítě tak, jak je známe dnes,<br />

spatřily světlo světa teprve před 15 lety, kdy byl v<br />

červenci 1994 organizací http://www.svethardware.cz/glos.jsp?doc=E75E4C1407984623C12574<br />

1E00712011 vydán první standard bezdrátových sítí<br />

802.11. Tento využíval principy modulace jak<br />

FHSS (viz. výše), tak i DSSS (Direct Sequence<br />

Spread Spectrum, Rozprostřené spektrum v přímé


TRHOVOSVINENSKÉ <strong>LISTY</strong> 2010<br />

posloupnosti), tak i možnost komunikovat pomocí<br />

infračervených signálů. Rychlost byla jeden, či dokonce<br />

dva megabity za sekundu. A jak vlastně pracuje<br />

technika označovaná též nepřesně zkratkou<br />

Wireless Fidelity (Bezdrátová věrnost), a to díky<br />

analogii s popisem zkratky HiFi (High Fidelity, Vysoká<br />

věrnost) - původní název WiFi totiž neměl<br />

vůbec nic znamenat)? Zařízení se připojují k jednomu<br />

centrálnímu prvku, který je označen jako AP<br />

Proč se Země třese<br />

Obaly naší Země tvoří atmosféra (vzduch), hydrosféra (voda) a litosféra<br />

(kamenný obal). Nerosty skládají horniny, horniny geologická tělesa a<br />

jako celek pak tvoří litosféru (řec.lithos-kámen). Vzdálenost od středu<br />

Země je 6 378 km, ale zemská kůra je tenká (její mocnost je pouhých 30<br />

– 100 km). Je tvořena z chladných pevných hornin spočívajících na horkém<br />

plastickém zemském plášti o mocnosti 3 000 km. Pod pláštěm se nachází<br />

zemské jádro tvořené žhavými kovy. Uvnitř Země dosahuje teplota<br />

extrémních hodnot okolo 5 500 0 C, ale vysoký tlak způsobuje, že se zemské<br />

jádro nerozteče a zůstává plastické. Zemská kůra není celistvá, ale<br />

tvoří ji litosférické desky, které „plavou“ po nejsvrchnější části zemského<br />

pláště (astenosféře) rychlostí 1 – 5 cm za rok a nesou sebou světové kontinenty.<br />

Rozložení kontinentů známe ze školních atlasů, ale jejich tvar nesouhlasí<br />

s tvary kontinentálních desek. Magma (křemičitá zemská tavenina<br />

v astenosféře) se pohybuje v ohromných kruzích, v tzv. konvekčních<br />

proudech, které vyvolávají pohyb desek po astenosféře. Proudění konvekčních<br />

proudů způsobují tepelné rozdíly v magmatu. Teplejší magma<br />

je lehčí a stoupá k povrchu, kde se ochlazuje, stává se hustším a tím i těžším<br />

a klesá opět zpět. Desky urazí za rok pouhých několik centimetrů, ale<br />

za miliony let je to vzdálenost obrovská.<br />

Litosférické desky se stlačují nebo se vzájemně podsouvají. Touto kolizí<br />

kontinentálních desek vznikají ostrovní oblouky, pohoří, sopečná činnost<br />

a zemětřesení. Na souši i na oceánských dnech pohybem těchto desek<br />

vznikají zlomy. Na oceánském dně podél těchto zlomů vystupuje k povrchu<br />

magma a vznikají středooceánské hřbety. Když se jedna deska vnoří<br />

pod druhou, vzniknou hluboké podmořské příkopy zvané rifty. Jsou to jakési<br />

švy, slabá místa zemské kůry, podél nichž dochází k poklesu a pronikání<br />

čedičových láv k povrchu. Kontinentální rift vysvětluje způsob, jak<br />

vnitřní geologické síly (pohyby horotvorné, pevninotvorné, metamorfismus,<br />

zemětřesení) způsobují pohyby v zemské kůře. Vertikální pohyby<br />

pevnin se označují jako pevninotvorné. Pohyby, které vedou ke vzniku<br />

pohoří se označují jako horotvorné. Zemská kůra je rozdělena do šesti litosférických<br />

desek. Každá deska nese kontinent nebo alespoň jeho část<br />

jako kameny zamrzlé v ledových krách. Poprvé zdůvodnil stěhování kontinentů<br />

německý geofyzik A. Wegener v roce 1915. Představoval si, že<br />

lehké bloky pevnin plují samy po plastickém podloží. Dnes ale víme, že<br />

pohyb pevnin je výsledkem pohybu celých litosférických desek.<br />

Před mnoha milióny lety existoval obrovský prakontinent Pangea, ze kterého<br />

se vytvořily dva kontinenty – severní Laurasie a jižní Gondwana.<br />

Během dalších miliónů let se oddělily i další kontinenty do dnešní podoby.<br />

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT<br />

1<br />

10<br />

(www.svethardware.cz/glos.jsp?doc=43A17D44<br />

4FD9C28AC12573FF005ECDAB) pomocí bezdrátových(www.svethardware.cz/glos.jsp?doc=0F8<br />

3C0A15FDC95A7C1257346007E13EF) Wi-Fi<br />

karet či přímo a častěji pomocí routerů, které<br />

jsou k počítači připojeny klasickou metalickou<br />

sítí. V ideálním případě by na sebe tento<br />

centrální prvek a druhá z komunikujících<br />

stran měli vidět, protože s jakoukoliv překážkou<br />

se síla signálu poměrně znatelně snižuje.<br />

Zdroje: www.svethardware.cz<br />

a www.notebook.cz<br />

Co k tomu dodat. Prostě za vším hledej ženu.<br />

Díky paní Lamarrové máme doma WiFi routery<br />

pro bezdrátový příjem internetu.<br />

J. Salcer<br />

Kontinenty se pohybují i v současné době. Při putování kontinentů se Indii<br />

do cesty postavila Eurasijská deska (došlo k vyvrásnění Himalájí), Austrálie<br />

se oddělila od Antarktidy a na své pouti k severovýchodu za desítky<br />

miliónů let převálcuje Indonésii. Východní část Afriky se oddělí<br />

a zalije se mořem, Afrika směřuje k severu a naráží na Evropu (vyvrásnění<br />

Alp, otřesy pociťujeme i u nás). Důkazy pohybu kontinentů můžeme pozorovat<br />

na mapě polokoulí, kde světadíly do sebe zapadají jako velká skládanka<br />

(východní pobřeží jižní Ameriky a západní pobřeží Afriky). Také<br />

shodná ložiska nerostných surovin a stejné zkameněliny jsou dokladem<br />

toho, že kontinenty spolu souvisely. Příkladů najdeme ale více.<br />

Pohyb desek často vyvolává prudký nárůst tlaku pod zemským povrchem.<br />

Náhlé uvolnění tlaku způsobí, že se Země začne otřásat a chvět.<br />

Mluvíme o zemětřesení (džišin, z japonštiny) Rozlišujeme zemětřesení<br />

tektonická (v blízkosti zlomů), sopečná (spojená se sopečnou činností) a<br />

řítivá (spojená s řícením stropů podzemních dutin – jeskyně, stará důlní<br />

díla). Nejčastější a také nejsilnější jsou tektonická zemětřesení, která jsou<br />

projevem současného pohybu litosférických desek. Jsou to slabší či silnější<br />

otřesy, které vznikají v různých hloubkách a šíří se zemským tělesem.<br />

Podle hloubky rozdělujeme zemětřesení na mělká (do hloubky 60 km),<br />

střední (do hloubky 60 – 300 km) a hluboká (do hloubky až 700 km).<br />

Podle vzdálenosti od epicentra rozlišujeme zemětřesení místní, blízká,<br />

středně vzdálená a velmi vzdálená. Ohnisko zemětřesení nazýváme hypocentrum,<br />

nad ním na zemském povrchu je epicentrum, do něhož se z<br />

hypocentra dostávají soustředně se šířící zemětřesné vlny. Z epicentra se<br />

šíří zemětřesné vlny při zemském povrchu asi jako při dopadu předmětu<br />

na vodní hladinu. Je to vlnění jednak podélné a jednak vlnění příčné. Částečky<br />

prostředí kmitají při těchto vlněních ve směru šíření vln nebo kolmo<br />

k jejich směru.<br />

Česká republika je po stránce geologické součástí Českého masivu, který<br />

je oproti jiným částem světa relativně v klidu. Ale i Česká republika se<br />

pohybuje, vykazuje výstup o 1,0 až 1,5 mm za rok. V České republice<br />

dochází k otřesům v oblasti Poohří (podkrušnohorský zlom), okolí Aše,<br />

Kraslic a v oblasti Beskyd. V mobilních (tektonicky živých) oblastech, ke<br />

kterým se řadí Chile, Japonsko, Kalifornie - San Francisco - (Svatoondřejský<br />

zlom), Itálie, Island, Turecko a řada dalších, zaznamenávají seismografy<br />

(přístroje na měření zemětřesení) otřesy 100krát až 1000krát za<br />

rok. V Evropě dochází k silným otřesům asi 2krát za rok. Celkem na Zeměkouli<br />

zaznamenají seizmické stanice 10 otřesů za den (většinu z nich<br />

člověk ani nepocítí).<br />

Intenzita zemětřesení se nejčastěji uvádí v jednotkách zvaných magnitudo<br />

(z lat. velikost), značí se velkým tiskacím písmenem M (jednotka byla<br />

2


TRHOVOSVINENSKÉ <strong>LISTY</strong> 2010<br />

definována profesorem C. F. Richterem z Kalifornské univerzity v USA v<br />

r. 1935). Charakterizuje energii zemětřesení. Určuje se z maximálních amplitud<br />

(výchylek) povrchových nebo prostorových seismických vln (české<br />

země mají M -5,8). Podle účinku zemětřesení na určitém místě zemského<br />

povrchu se posuzuje stupeň zemětřesení podle různých dohodnutých stupnic.<br />

Nejznámější a dnes nejpoužívanější je desetistupňová Richterova stupnice<br />

(nejslabší zemětřesení 1. stupeň, nejsilnější zemětřesení 10. stupeň).<br />

Zemětřesení studuje věda-seismologie (z řec. seismos - otřes) stupeň zemětřesení<br />

měříme seismografem. Skládá se ze stacionární hmoty až 20<br />

tun a zapisovacího - registarčního zařízení. Seismické stanice vybavené<br />

těmito přístroji o velké hmotnosti se používají na pevnině, kde tvoří světovou<br />

síť. Pro varovný systém se zřizují hluboké vrty do tří a více kilometrů,<br />

kam se spouští sonda, která pošle data čidlům na povrchu a odtud<br />

jsou řídící jednotkou data předána satelitu, který je pošle hlavnímu centru<br />

k dalšímu zpracování. Obdobně pracují i seismografy na zjišťování podmořského<br />

zemětřesení. K mořskému dnu do hloubky asi 6 000 m se umístí<br />

podmořská sonda, která pozná podle změny tlaku přecházející vlnu tsunami.<br />

Sonda pošle prostřednictvím akustického signálu data bóji, která je<br />

ukotvena na hladině moře. Asi na 4 m vysoké bojce je umístěna řídící jednotka,<br />

modem a přístroje, které ještě měří rychlost větru, teplotu a tlak<br />

vzduchu. Takto získaná data jsou předána některému ze satelitů, který je<br />

pošle na Zemi do řídícího centra. Záznam seismografu se nazývá seismogram.<br />

Síla zemětřesení se určuje podle výšky vlny zaznamenané seismografy<br />

a podle vzdálenosti seismografů od epicentra zemětřesení.<br />

Zemětřesení jsou studována světovou sítí seismických stanic (nám nejbližší<br />

seismická stanice je umístěna ve starých opuštěných štolách na zlato<br />

v Kašperských Horách). První seismograf sestrojil Číňan Čang Cheng v<br />

roce 132 n. l.. Byla to nádoba s dračími hlavami, které měly v pootevřených<br />

tlamách hliněnou kuličku. Počet vypadaných kuliček označoval sílu<br />

zemětřesení.<br />

Zemětřesení můžeme vypozorovat i z instinktivního chování hmyzu,<br />

myší, koček a psů. Akvarijní rybky Parasilurus asolus leží na dně, ale 5 -<br />

6 dní před zemětřesením prudce vyplouvají vzhůru k hladině, kde opisují<br />

2-3 hodiny kruhy.<br />

Jiná situace vznikne na oceánském či mořském dně. Zde se zemětřesení<br />

projevuje vznikem vln tsunami (mořetřesení). Právě toto smrtící tsunami<br />

postihlo mezi vánočními svátky roku 2004 jižní Asii. Několikametrové<br />

vlny tsunami pronikaly až 3 km do vnitrozemí a zanechaly po sobě jen<br />

obraz zkázy. Během několika sekund se vše proměnilo v peklo. Došlo ke<br />

změně polohy litosférických desek v některých místech až o dva-tři metry.<br />

Tento posun vyvolal zemětřesení s epicentrem asi 250 km jihovýchodně<br />

od ostrova Sumatra. Uvolněná energie byla ohromná. Některé ostrovy severozápadně<br />

od Sumatry se posunuly o 20 m na jihozápad, hrot severozápadního<br />

pobřeží Sumatry se mohl přemístit o celých 40 m. Vyvolaná<br />

energie ovlivnila podle geofyziků z Národního seismologického střediska<br />

v Coloradu i rotaci Země o tisíciny sekundy a posunula zemskou osu o<br />

dva a půl cm. Tyto změny ale nemají velký význam. Největším problémem<br />

jsou posuny pevniny především v místech, kde se dotýkají litosférické<br />

desky. Asijské zemětřesení posunulo tyto desky a tedy i dno oceánu.<br />

Zemětřesení uvedlo do pohybu obrovské množství vody. Vznikla nevelká,<br />

asi jeden metr vysoká vlna, ale o velmi velké rychlosti a s velkou energií.<br />

Ve velkých hloubkách oceánu (6 000 – 8 000 m) se vlna žene rychlostí<br />

700 až 800 kilometrů za hodinu. Na otevřeném moři či oceánu není tsunami<br />

nebezpečné, mnohdy je nepostřehnutelné. Když se ale čelo vlny přiblíží<br />

k pobřeží, masa valící se vody částečně zpomalí a naroste do výšky<br />

až 30 metrů nad obvyklou úroveň. Obrovská síla vodní stěny při úderu<br />

ničí pobřeží a její ničivá síla působí i při návratu do moře. Takto vzniklé<br />

přílivové vlny smetou desetitisíce lidí, ničí lidská obydlí, komunikace,<br />

stromy.<br />

Projevuje se zemětřesení i v naší republice? Ano, především v západních<br />

a severozápadních Čechách, ale projevy zemětřesení mnohdy ani nepostřehneme.<br />

PaedDr. V. Pavlíček<br />

/obrázky převzaty z publikace P.Jakeše Dny hrůzy, 2005/<br />

Popis k obrázkům:<br />

Obr. 1 – Zemské obaly s vyznačenými konvekčními proudy<br />

Obr. 2 – Schéma seismografu – otřesy zaznamenává zapisovalo M na<br />

otáčející se válec<br />

Obr. 3 – Oblast výskytu zemětřesení v České republice<br />

3<br />

Gymnázium Trhové <strong>Sviny</strong><br />

přijímá pro školní rok 2010-2011 žáky do I. ročníku osmiletého studia.<br />

Pozor! Podle nové právní úpravy se o doručení přihlášky starají<br />

samotní uchazeči a jejich zákonní zástupci!<br />

Uzávěrka přihlášek je 15. března 2010.<br />

Přijímací zkouška se koná 22. a 26. dubna 2010.<br />

Více informací na www.gymtrhovesviny.cz<br />

Obec Rejta Vás zve<br />

v sobotu 13. února 2010<br />

od 8,00 hodin<br />

na tradiční<br />

MASOPUSTNÍ KOLEDU<br />

Večer v kulturním domě<br />

kolednický věneček.<br />

Celý den hraje VITĚJIČANKA<br />

KULTURA<br />

KONCERTY<br />

17. 2. středa od 19.30 hod. sál KD T. S.<br />

Agentura Hot Jazz Praha<br />

ONDŘEJ HAVELKA & MELODY MAKERS<br />

Vracíte se někdy rádi alespoň myšlenkami do období první poloviny<br />

20. století? Ondřej Havelka a jeho band se vrací za svým milovaným a<br />

veleváženým publikem s novým programem „Příběh jazzu!“<br />

Vstupné: 240,- 230,- 210,- Kč<br />

DIVADLO<br />

24. 2. středa od 19.30 hod. sál KD T. S.<br />

Divadlo Na Fidlovačce uvádí<br />

Geraldine Aron: MŮJ BÁJEČNÝ ROZVOD<br />

Můj báječný rozvod je velice laskavá komedie, kterou irská<br />

autorka věnovala všem, kteří nikoli vlastní vinou zůstali sami.<br />

Všechny postavy vytváří ELIŠKA BALZEROVÁ<br />

Vstupné: 180,- 170,- 150,- Kč<br />

11


TRHOVOSVINENSKÉ <strong>LISTY</strong> 2010<br />

DOLBY<br />

DIGITAL<br />

PROGRAM KINA<br />

DOLBY<br />

DIGITAL<br />

1. 2. pondělí v 9.45 hod. a ve 13.15 hod.<br />

Filmové představení nejen pro děti MŠ a ZŠ 65 min.<br />

CIRKUS HURVÍNEK<br />

Pásmo pohádek pro děti<br />

Vstupné: 10,- Kč<br />

1. 2. pondělí v 17.00 hod. a v 19.30 hod. - Premiéra<br />

Americký barevný širokoúhlý sci-fi v českém znění 161 min.<br />

AVATAR<br />

Vítejte v novém světě za hranicí vaší fantazie<br />

Hrají: Sam Worthington, Zoe Saldana, Sigourney Weaver a další<br />

Mládeži přístupno<br />

Vstupné: 65,- Kč<br />

4. 2. čtvrtek v 19.30 hod. - Premiéra<br />

5. 2. pátek v 19.30 hod.<br />

Česko-slovenský barevný širokoúhlý thriller 80 min.<br />

OKO VE ZDI<br />

. . . škvírou ve zdi je pozoruje oko. To oko nevěstí nic dobrého!<br />

Hrají: Karel Roden, Jürgen Prochnow, Catherine Flemming,<br />

Soňa Valentová a další<br />

Nevhodné pro děti do 12 let<br />

Vstupné: 65,- Kč<br />

5. 2. pátek v 17.00 hod. - Premiéra<br />

6. 2. sobota v 17.00 hod.<br />

Dánský dobrodružný rodinný film v českém znění 96 min.<br />

ZTRACENÝ POKLAD TEMPLÁŘSKÝCH RYTÍŘŮ 3<br />

Třetí dobrodružná výprava za ztraceným pokladem.<br />

Hrají: Julie Grundtvig Wester, Christian Heldbo Wienberg a další<br />

Mládeži přístupno<br />

Vstupné: 70,- Kč<br />

6. 2. sobota v 19.30 hod. - Premiéra<br />

Americký barevný širokoúhlý thriller<br />

108 min.<br />

CTIHODNÝ OBČAN<br />

Jak zastavit vraha, který je už za mřížemi?<br />

Hrají: Jamie Foxx, Gerard Butler, Michael Gambona a další<br />

Nevhodné pro děti do 12 let<br />

Vstupné: 65,- Kč<br />

7. 2. neděle v 19.30 hod. - Premiéra<br />

8. 2. pondělí v 19.30 hod.<br />

České barevné širokoúhlé drama<br />

106 min.<br />

STÍNU NEUTEČEŠ<br />

Pátrání po rodinném tajemství, které je ukryto v minulosti<br />

Hrají: Jaroslava Adamová, Pavel Landovský, Helena Dvořáková,<br />

Anna Polívková, František Němec, Alois Švehlík, Matěj<br />

Hádek, Marian Roden a další<br />

Mládeži přístupno<br />

Vstupné: 60,- Kč<br />

11. 2. čtvrtek v 19.30 hod. - Premiéra<br />

12. 2. pátek v 19.30 hod.<br />

České barevné drama<br />

89 min.<br />

DVOJKA<br />

Roadmovie ve třech<br />

Hrají: Jakub Wagner, Kristýna Fuitová-Nováková, David Máj<br />

Nevhodné pro děti do 12 let<br />

Vstupné: 70,- Kč<br />

13. 2. sobota v 17.00 hod. - Premiéra<br />

14. 2. neděle v 17.00 hod.<br />

Americká barevná rodinná komedie v českém znění 3D 92 min.<br />

HERKULES 3D<br />

Příběh Herkula, poloboha, který dokázal i skály lámat.<br />

Hrají: Richard Sasndrak, Hulk Hogan, Elliot Gould,a další<br />

Mládeži přístupno<br />

Vstupné: 70,- Kč<br />

13. 2. sobota v 19.30 hod. - Premiéra<br />

14. 2. neděle v 19.30 hod.<br />

Americký barevný širokoúhlý hudební film<br />

107 min.<br />

FRAME – CESTA ZA SLÁVOU<br />

Inspirováno filmovým hitem z roku 1980.<br />

Hrají: Asher Book, Kristy Flores, Paul Iacono a další<br />

Mládeži přístupno<br />

Vstupné: 65,- Kč<br />

15. 2. pondělí ve 13.15 hod.<br />

Filmové představení nejen pro děti ZŠ<br />

71 min.<br />

KRAKONOŠOVY POHÁDKY III<br />

Pásmo pohádek pro děti<br />

Vstupné: 10,- Kč<br />

15. 2. pondělí v 19.30 hod. - Premiéra<br />

Americký barevný širokoúhlý akční thriller<br />

97 min.<br />

DOKONALÝ ÚNIK<br />

Každý občas potřebuje zmizet<br />

Hrají: Steve Zahn, Milla Jovovich, Timothy Olyphant a další<br />

Mládeži do 15 let nepřístupno<br />

Vstupné: 70,- Kč<br />

18. 2. čtvrtek v 19.30 hod. - Premiéra<br />

19. 2. pátek v 19.30 hod.<br />

Americká barevná komedie<br />

113 min.<br />

TRABLE V RÁJI<br />

Vypadá jako ráj, ale je to peklo.<br />

Hrají: Vince Vaughn, Jon Favreau, Kristen Bell a další<br />

Nevhodné pro děti do 12 let<br />

Vstupné: 60,- Kč<br />

20. 2. sobota v 19.30 hod. - Premiéra<br />

Americká barevná širokoúhlá komedie<br />

111 min.<br />

VYFIČ !<br />

Přidej se k rebelkám…<br />

Hrají: Ellen Page, Kristen Wiig, Drew Barrymore, Juliette Lewis a další<br />

Nevhodné pro děti do 12 let<br />

Vstupné: 65,- Kč<br />

21. 2. neděle v 19.30 hod. - Premiéra<br />

22. 2. pondělí v 19.30 hod.<br />

České barevné širokoúhlé drama v režii Jana Hřebejka 99 min.<br />

KAWASAKIHO RŮŽE<br />

Za každou lží se skrývá pravda a za ní pravda ještě hlubší<br />

Hrají: Martin Huba, Daniela Kolářová, Lenka Vlasáková, Ladislav<br />

Chudík, Antonín Kratochvíl, Petra Hřebíčková, Milan Mikulčík,<br />

Isao Onoda a další<br />

Mládeži přístupno<br />

Vstupné: 65,- Kč<br />

22. 2. pondělí v 17.00 hod. - Premiéra<br />

23. 2. úterý !!! v 17.00 hod.<br />

Americká barevná animovaná komedie v českém znění 88 min.<br />

ALVIN A CHIPMUNKOVÉ 2<br />

Jsou zpět a nejsou sami.<br />

Mládeži přístupno<br />

Vstupné: 60,- Kč<br />

25. 2. čtvrtek v 19.30 hod. - Premiéra<br />

26. 2. pátek v 19.30 hod.<br />

Americká barevná komedie<br />

120 min.<br />

NĚJAK SE TO KOMPLIKUJE<br />

Rozvedená... s řadou výhod<br />

Hrají: Meryl Streep, Steve Martin, Alec Baldwin a další<br />

Nevhodné pro děti do 12 let<br />

Vstupné: 65,- Kč<br />

26. 2. pátek v 17.00 hod. - Premiéra<br />

27. 2. sobota v 17.00 hod.<br />

Americká animovaná pohádka v českém znění 91 min.<br />

PRINCEZNA A ŽABÁK<br />

Walt Disney Animation Studios přichází s klasickou animovanou<br />

pohádkou Princezna a žabák od tvůrců filmu „Malá mořská<br />

víla“ a „Aladdin“.<br />

Mládeži přístupno<br />

Vstupné: 70,- Kč<br />

27. 2. sobota v 19.30 hod. - Premiéra<br />

28. 2. neděle v 19.30 hod.<br />

Americký barevný dobrodružný film<br />

128 min.<br />

SHERLOCK HOLMES<br />

Nic jim neunikne<br />

Hrají: Robert Downey Jr, Jude Law, Rachel McAdams a další<br />

Nevhodné pro děti do 12 let<br />

Vstupné: 70,- Kč<br />

Zdroj: OutNow! Image Gallery<br />

Těšíme se na Vaši návštěvu<br />

Program kina T.S. naleznete na internetov˝ch str·nk·ch:<br />

http://kultura.faktor.cz, http://www.kultpro.cz, http://www.ticketpro.cz,<br />

http://kina.365dni.cz, http://www.regioweb.cz, http://kina.cz<br />

http://www.tsviny.cz<br />

Rezervace vstupenek: Tel./fax: 386 322 930 e-mail: kultura@tsviny.cz<br />

ON - LINE REZERVACE VSTUPENEK PÿES INTERNET:<br />

http://kina.365dni.cz<br />

12


TRHOVOSVINENSKÉ <strong>LISTY</strong> 2010<br />

LEDEN<br />

NOVINKY VE FONDU KNIHOVNY<br />

Žák, David Jan: Ticho<br />

Mystický krimithriller ze Šumavy.<br />

Seed, Michael: Bez lásky a naděje<br />

Skutečný příběh hrůzy, nenávisti a násilí.<br />

Divy světa<br />

Tato kniha vás zve k velké expedici kolem celého světa od Islandu<br />

až po Nový Zéland.<br />

Davis, Caroline: Můj pes<br />

Průvodce, jak se starat o svého psa.<br />

Graham, Ian: Báječné stroje<br />

Trojrozměrné modely a pohyblivé části vám ukážou funkci<br />

strojů.<br />

Lexikon říše strašidel<br />

Nahlédnutí do tajemného světa plné fantazie.<br />

Šmíd, Zdeněk: Starci na Aljašce aneb proč bychom se nezmrazili<br />

O krásách a hrůzách Aljašky.<br />

Opičí tlapka<br />

Pestrá kolekce hororových příběhů.<br />

MĚSTSKÁ KNIHOVNA V TRHOVÝCH SVINECH V ROCE 2009<br />

Služeb knihovny v loňském roce využilo 8 508 návštěvníků,<br />

kteří si vypůjčili 38 636 knih a periodik. Knihovna registrovala<br />

664 čtenářů, z toho 219 dětí. Ve svém fondu měla knihovna<br />

27 159 svazků knih a odebírala 46 titulů časopisů. Internetu<br />

využilo 1 977 zájemců.<br />

Na celkový provoz knihovny město přispělo částkou 702 859<br />

Kč, z toho 235 870 Kč na nákup knih a časopisů.<br />

M. Dudová<br />

Jak se výborně pobavit na Silvestra<br />

Rok 2009 utekl jako voda a zase jsme měli možnost se s ním rozloučit<br />

v Kulturním domě v Trhových Svinech při oblíbeném pořadu<br />

Monty Pithomej létající Silvestr 7. Je to pásmo scének, písniček,<br />

tance a jiných „blbin“. Dobrým nápadem bylo prodávat vstupenky,<br />

jak z důvodu bezpečnosti, tak i pro klid duše diváků, kteří přišli s<br />

jistotou, že pořad uvidí.<br />

Bylo opět co ke shlédnutí. Nelze jistě popisovat celý, téměř dvouhodinový<br />

proud výborné zábavy, ale přece jen bych chtěl vzpomenout<br />

některé scénky. Ocitli jsme se v obchodě našich vietnamských<br />

spoluobčanů, shlédli soutěž Jste slabý – máte padáka, zaposlouchali<br />

se do oblíbené melodie Mistra Gotta Včelka Mája, na Mistrovo doporučení<br />

přijel letos zazpívat i Jirka Korn a šlo mu to výborně. Nezůstaly<br />

ušetřeny ani tituly z Plzně.<br />

Věštkyně Irma dávala telefonické rady lidem, kteří nevědí, jak naložit<br />

se svým životem. S opičákem v zoo se jistě radovali i všichni<br />

muži v sále, na své si přišly i blondýny. Diváci se výborně bavili i<br />

scénkou u studny přání, která zůstane ale pořád jen v pohádkách.<br />

Zato kankánová mimina byla jako opravdová. Ani „oblíbená“ byrokracie<br />

úředníků z EU nepřišla zkrátka ve výletním hostinci, kde<br />

měl později úspěch číšník s botami nadměrné velikosti. Hezkým<br />

zážitkem bylo vystoupení dvou mladých stepujících dívek, které<br />

udivovaly svým umem. Jedním z nejúspěšnějších čísel byla scénka<br />

pubertálních stařenek na hřbitově Červený vršek zakončená písničkou<br />

Dvě báby z repertoáru Spirituál kvintetu. Stařenkám to zpívalo<br />

také výborně. Po nich následoval perfektní tanec kostlivců. Na<br />

silvestrovskou zábavu let dřívějších nám dal vzpomenout smutný<br />

muž. Vtipná byla Ordinace, nevím, jestli v Růžové zahradě, ale<br />

opravdu ze života. I vystoupení BoneyM se sólistou, který bravurně<br />

překonával nastavenou výši laťky, bylo nápadité. Zkrátka výborná,<br />

vtipná zábava. Jistě by se u ní bavila i britská komediální skupina<br />

Monty Pythonův létající cirkus, která naše ochotníky inspirovala.<br />

Když pan Herbst po závěrečné písničce o hospodě U tří bernardýnů<br />

za bouřlivého potlesku představoval všechny účinkující a přál<br />

nám vše dobré do nového roku, také řekl: „Děkuji tomu, bez kterého<br />

bychom nic neviděli ani neslyšeli – p. Petru Schwarzmüllerovi,<br />

dále panu Průkovi, Špilauerovi, p. Hohenbergerové a dalším,<br />

kteří se podíleli na tomto představení.“<br />

Byl potěšen i přítomností dalších lidí, kteří letos neúčinkovali, ale<br />

bavili nás v letech minulých nejen na Silvestra, ale i při divadelních<br />

představeních trhovosvinenského ochotnického divadla.<br />

Co dodat? Je obdivuhodné, kde berou ochotníci stále nové nápady.<br />

Věnují nastudování programu svůj volný čas a hlavně je to musí<br />

bavit. Odměnou je jim krásný pocit, že jejich humor dokáže diváky<br />

dobře pobavit. Možná, že by nám dost měst a městeček mohlo naše<br />

ochotníky z Divadla Otty Schwarzmüllera závidět. Děkujeme vám.<br />

Všem čtenářům TSL přeji v novém roce, aby se jim dařilo mít<br />

kolem sebe ty správné lidi, tak jako je má Franta Herbst, alias Podzim.<br />

Na Silvestra 2010 nashledanou!<br />

V. Heidinger, foto: R. Vicek<br />

13


TRHOVOSVINENSKÉ <strong>LISTY</strong> 2010<br />

14


TRHOVOSVINENSKÉ <strong>LISTY</strong> 2010<br />

Odvoz fekálií<br />

Na základě telefonické dohody<br />

provedu odvoz<br />

tekutých odpadů z Vašich žump<br />

a jímek.<br />

Včetně dokladů o likvidaci.<br />

Jan Šnejd, Trhové <strong>Sviny</strong> 201<br />

Tel: 728 255 282<br />

Příjem inzerce<br />

Městský úřad Trhové <strong>Sviny</strong><br />

tel. podatelna: 386 301 411, e-mail: posta@tsviny.cz<br />

více na www.tsviny.cz<br />

Omluva:<br />

Pohřební služba Vlastimila Poppa se hluboce<br />

omlouvá rodině pana Adama a všem<br />

smutečním hostům, kteří se naší chybou<br />

z důvodu nepřistavení autobusu<br />

nemohli zúčastnit smutečního rozloučení<br />

v sobotu dne 19. 12. 2009<br />

s paní Vlastimilou Adamovou.<br />

Vlastimil Popp<br />

SPORT<br />

Ping pong 2010 - Novoroční turnaj ve stolním tenise na Rejtech<br />

V sobotu 9. ledna 2010 se v sále KD Rejta za uskutečnil již IV. ročník turnaje<br />

jednotlivců ve stolním tenise o putovní pohár “Ping-pong REJTA“<br />

Do turnaje - do jednotlivých kategorií vstoupilo celkem 23 hráčů mužů, 6<br />

žen a deset dětí. Muži hrálI na dva vítězné sety do 11 bodů a ve třech skupinách<br />

v systému každý s každým. Z každé skupiny postupovali dva hráči<br />

do finálové tabulky, ve které se opět hrálo každý s každým. Ženy a děti<br />

hrály v jednotlivých skupinách též v systému každý s každým.<br />

Finálová tabulka pořadí:<br />

MUŽI<br />

1. místo - Luboš MAREK - T. <strong>Sviny</strong><br />

2. místo - Jiří POUHAR – N. Hrady<br />

3. místo - Jan ČERNÝ- T. <strong>Sviny</strong><br />

4. místo - Martin FESL – T. <strong>Sviny</strong><br />

5. místo - Václav ADAM st. – T. <strong>Sviny</strong><br />

6. místo - Jiří STODOLOVSKÝ ml. – Rejta<br />

ŽENY<br />

1. místo - Kamila KOCMICHOVÁ - Rejta<br />

2. místo - Monika ZMEŠKALOVÁ - Rejta<br />

3. místo - Adéla ČERNÁ - T. <strong>Sviny</strong><br />

4. místo - Zdeňka HRUŠKOVÁ - Rejta<br />

5. místo - paní VOTAVOVÁ – T. <strong>Sviny</strong><br />

6. místo - Lenka OBDRŽÁLKOVÁ - Lišov<br />

Celkové pořadí děti<br />

1. místo - Václav ADAM - T. <strong>Sviny</strong><br />

2. místo - Dan ŠIMÁK - Rejta<br />

3. místo - Radek JEŽEK – T. <strong>Sviny</strong><br />

4. místo - Martin FESL ml. – Trhové <strong>Sviny</strong><br />

5. místo - Antonín VOTAVA ml. – Trhové <strong>Sviny</strong><br />

6. místo - Martin OBDRŽÁLEK ml. - Lišov<br />

7. místo - Jakub WEISFEIT - Rejta<br />

8. místo - Jan ADAM – T. <strong>Sviny</strong><br />

9. místo - Karel Zmeškal - Rejta<br />

10. místo - Šárka HRUŠKOVÁ – Rejta (jediná dívka)<br />

Všem účastníkům děkujeme a těšíme se na další ročníky. Další poděkování patří členům SK a novým hostinským s organizací a přípravami<br />

turnaje.<br />

SK Rejta<br />

15


TRHOVOSVINENSKÉ <strong>LISTY</strong> 2010<br />

Jak si vedou trhovosvinenští kuželkáři…<br />

Tradiční Silvestrovský běh v Trhových Svinech se letos uskutečnil za<br />

příjemných povětrnostních podmínek, bez sněhu a při teplotě 5°C. Na start<br />

přišlo protáhnout své tělo rekordních 90 běžců, z toho bylo 37 dětí. Fotografie,<br />

video, mapy, trénink a další informace najdete na :<br />

www.sportcentrum-novohradskehory.ic.cz<br />

Pořadatelé děkují za podporu Městu Trhové <strong>Sviny</strong>, Cukrářské výrobně<br />

p. Homolková, Pekárna T. <strong>Sviny</strong> p. Kříha ml., Coca Cola ČR p. Heidinger,<br />

Quelle p. Brožková a zvou všechny příznivce silných zážitků na Horský<br />

běh 11.4.2010 v Trhových Svinech.<br />

Pevné zdraví a klid na duši přeje za pořadatele čtenářům Trhovosvinenských<br />

listů Martin Brožka.<br />

Máme za sebou zase polovinu soutěžní kuželkářské sezóny a není od<br />

věci trochu připomenout dosavadní úspěchy a hodnocení našich družstev<br />

po polovině odehraných zápasů. Největšího úspěchu zatím dosáhlo družstvo<br />

„A“, které obsadilo v průběžném hodnocení soutěže krajského přeboru<br />

KP1 krásné třetí místo ze třinácti soutěžících týmů. Rovněž za<br />

zmínku stojí také umístění dalších dvou družstev, soutěžících v meziokresním<br />

přeboru ČB - ČK, kde družstvo „B“ obsadilo průběžné čtvrté<br />

místo a družstvo „C“ místo desáté ze třinácti zastoupených týmů.<br />

Myslím si, že tyto dosažené výsledky v polovině soutěžní sezóny jsou<br />

velmi pěkné, už jen z hlediska hodnocení technických podmínek, stáří<br />

a stavu kuželny, na které místní družstva ony výsledky dosahují a které<br />

nelze srovnávat s kvalitou a technickým vybavením ostatních kuželen.<br />

V roce 2009 trhovosvinenští kuželkáři žádali na jaře o dotaci z grantu<br />

Jihočeského kraje na modernizaci kuželny, bohužel nebyli vybráni zřejmě<br />

kvůli velkému množství přihlášených. Nicméně snaha a píle o modernizaci<br />

kuželny tímto nekončí a budeme se snažit v roce 2010 využít případných<br />

vyhlášených dotačních titulů. Vlastní pílí vznikly také nové internetové<br />

stránky kuželny (www.kuzelkyts.wbs.cz), které jsou v dnešní době u sportovních<br />

klubů už skoro samozřejmostí.<br />

Závěrem nezbývá už nic jiného než popřát mnoho štěstí k dalším sportovním<br />

úspěchům a výkonům v nastávající druhé polovině soutěžní sezóny<br />

2010 a „Hodu zdar“.<br />

Ing. M. Rojdl, za oddíl kuželek T. <strong>Sviny</strong><br />

VÝSLEDKOVÁ LISTINA<br />

XVI. ročníku Silvestrovského běhu v Trhových Svinech<br />

Děti roč.nar. 2005 a mladší: 200m<br />

1. Mikšl Rostislav 0:53<br />

2. Vaniš Milan 0:55<br />

3. Bahenská Lucie 0:59<br />

4. Tvrz Jan 1:14<br />

5. Danělišin Mikuláš 1:20<br />

6. Hamadejová Libuše 1:25<br />

7. Špírek Kryštof 1:28<br />

Děti roč.nar.2003 a 2004: 400m - děvčata<br />

1. Homolková Marie 2:59<br />

2. Korčáková Barbora 3:26<br />

Děti roč.nar.2003 a 2004: 400m – chlapci<br />

1.- 2. Macák Lukáš 1:47<br />

1.- 2. Novák Ondřej 1:47<br />

3. Šulista Josef 1:56<br />

4. Michalík Marek 2:03<br />

5. Hanzal Robert 2:30<br />

Děti roč.nar. 2001 a 2002: 600m – chlapci<br />

1. Bahenský Petr 2:10<br />

2. Homolka Michal 3:33<br />

Děti roč.nar. 2001 a 2002: 600m - děvčata<br />

1. Sýkorová Eliška 2:01<br />

2. Tvrzová Gabriela 2:08<br />

3. Jandová Simona 2:12<br />

4. Dušková Agáta 2:43<br />

5. Adámková Veronika 2:55<br />

6. Hamadejová Eliška 3:00<br />

Děti roč.nar. 1998 a 1999, děvčata: 600m<br />

1. Tvrzová Veronika 2:03<br />

2. Čutková Zuzana 2:04<br />

3. Špírková Kristýna 2:07<br />

Děti roč.nar. 1999 a 2000, chlapci: 600m<br />

1. Tomášek Jan 2:02<br />

2. Mikšl Miroslav 2:05<br />

3. Hamadej Jakub 2:06<br />

4. Šulista František 2:52<br />

Děti roč.nar. 1994 - 1998: 2800m - chlapci<br />

1. Havlíček Josef 1994 Sokol ČB 9:22<br />

2. Ingedult Vít 1994 Kohinoor ČB 10:57<br />

3. Ingedult Jiří 1997 Sokol ČB 11:00<br />

4. Kratochvíl Jonáš 1994 Sv.Trojice 11:19<br />

5. Kratochvíl Vojtěch 1998 Sv.Trojice 12:32<br />

6. Sýkora Miroslav 1997 Sokol ČB 12:37<br />

7. Ash Adam 1997 OCB 18:46<br />

Děti roč.nar. 1994 - 1998: 2800m – dívky<br />

1. Kožíšková Kristýna 1996 SK Čtyři Dvory 13:41<br />

Příchozí: 2800m, Muži<br />

1. Voneš Daniel 1993 Sokol ČB 9:22<br />

2. Mejta Vojtěch 1992 Sokol ČB 10:07<br />

3. Čenec Tomáš 1992 Sokol Č.B. 10:25<br />

4. Sojka Libor 1978 Homole 10:35<br />

5. Steinbauer Jiří 1973 T.<strong>Sviny</strong> 11:53<br />

6. MalíkJakub 1991 Borovany 12:07<br />

7. Šulista Petr 1966 SK Hojná Voda 12:39<br />

8. Burda Lukáš 1993 Olešnice 12:54<br />

9. Nepraš Jan T.<strong>Sviny</strong> 13:07<br />

10. Vodháněl Jan 1960 Borovany 13:24<br />

11. Mikšl Miroslav ml. 1999 Č.Budějovice 13:25<br />

12. Mikšovský Zdeněk 1945 SKP ČB 13:33<br />

13. Korčák Tomáš 1976 Motor ČB 15:11<br />

14. Ash Chris 1958 OCB 18:47<br />

Příchozí: 2800m, Ženy<br />

1. Führerová Eva 1992 Sokol ČB 10:53<br />

2. Vinklerová Andrea 1994 Sokol ČB 13:03<br />

3. Příhodová Kristýna 1996 Sokol ČB 13:05<br />

4. Bahenská Kateřina 1976 Sokol ČB 13:13<br />

5. Kučerová Marie 1992 Sv.Trojice 13:59<br />

6. Kučerová Anna 1990 Sv.Trojice 15:05<br />

7. Benediktyová Zuzana 1977 Sv.Trojice 15:43<br />

8. Kožíšková Lenka 1966 SK Čtyři Dvory 17:05<br />

9. Záhorková Jana 1985 K Čtyři Dvory 17:24<br />

Ženy: 5600m<br />

1. Sekanová Lucie 1989 Sokol Č.B. 19:50<br />

2. Faktorová Veronika 1984 Sokol ČB 23:04<br />

3. Krejčí Marta 1977 T.<strong>Sviny</strong> 28:06<br />

4. Valentová Helena 1965 Svatá Trojice 28:45<br />

5. Ortová Lenka 1960 Sokol ČB 29:54<br />

Muži: 5600m<br />

1. Hajný Ondřej 1987 Sokol ČB 19:37<br />

2. Kekula Vít 1990 Sokol ČB 19:38<br />

3. Kobes Jan 1979 B-H triatlon 20:04<br />

4. Mikšl Rostislav 1972 Č.Budějovice 20:27<br />

5. Malík Vít 1969 Borovany 20:46<br />

6. Uhlíř Radek 1967 Trisk ČB 21:04<br />

7. Bahenský Petr 1971 Sokol Č.B. 21:32<br />

8. Mondek Josef 1966 B-H triatlon ČB 22:02<br />

9. Štojdl David 1981 T.<strong>Sviny</strong> 22:17<br />

10. Führer Miroslav 1964 SKP Č.B. 22:29<br />

11. Pexa Martin 1974 Č.Budějovice 22:35<br />

12. Kučera Ladislav 1960 SK Čtyři Dvory 22:41<br />

13. Šlajs Štěpán 1980 Slavče 22:46<br />

14. Brožka Matěj 1993 Sokol ČB 22:49<br />

15. Dvořák Jan 1976 Sv.Trojice 22:55<br />

16. Míšek Jaroslav 1954 Kaplice 23:31<br />

17. Kendík Tomáš 1972 SK Hojná Voda 23:58<br />

18. Čáp Jiří 1969 Cyklo Jiřička 24:21<br />

19. Libor Zdeněk 1966 Plzeň 25:19<br />

20. Kratochvíl Tomáš 1970 Svatá Trojice 27:27<br />

21. Valenta David 1991 Sv.Trojice 28:36<br />

22. Fischer Břetislav 1955 Hrdějovice 29:06<br />

23. Korčák David T.<strong>Sviny</strong> 29:26<br />

24. Kožíšek Václav 1966 SK Čtyři Dvory 31:58<br />

25. Blabla Zdenek 1959 SKP Č.B. 31:59<br />

Své náměty, připomínky a informace, které chcete sdělit svým spoluobčanům, předejte paní Ing. Božákové na Městském úřadě v Trhových Svinech nebo<br />

na podatelně tamtéž.. Příspěvky prosím dodejte buď písemně nebo v elektronické podobě nejlépe v MS Word, fotografie a obrázky ve formátech JPG či PDF.<br />

Kontaktní údaje: Ing. Božáková – tel. 386 301 483, e-mail: reg.rozvoj@tsviny.cz, podatelna – tel. 386 301 411, e-mail: posta@tsviny.cz, více na www.tsviny.cz<br />

Redakce si vyhrazuje právo příspěvky jazykově upravit. Uzávěrka čísla je vždy 10. dne v měsíci.<br />

Zpravodaj občanů města Trhové <strong>Sviny</strong> a okolí • Vydává Městský úřad Trhové <strong>Sviny</strong>, Žižkovo nám. 32, 374 12 Trhové <strong>Sviny</strong><br />

IČO 245 551 • ev. šč. MK ČR E 10896 • Vychází 12 x ročně • Předsedkyně redakční rady a redakční úpravy Petra Vicková<br />

DTP Petr Hnilička, photo & graphic studio • Náklad 600 výtisků • Cena tohoto výtisku 5,- Kč

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!