ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 - Magisterský program Inteligentní budovy
ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 - Magisterský program Inteligentní budovy
ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 - Magisterský program Inteligentní budovy
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
V rámci Mezinárodní komise pro osvětlování [25] a rovněž v rámci evropských předpisů<br />
(přijatých i v naší republice [32]) se v současnosti ke stanovení indexu oslnění GI S doporučuje<br />
využívat S∅rensenova vzorce, který pro n oslňujících zdrojů má tvar<br />
GI<br />
S<br />
= UGR<br />
n<br />
1 Lzi<br />
. Ωi<br />
= 8 .log ∑<br />
(-; cd.m -2 , sr, cd.m -2 , -) (2-5)<br />
2<br />
4 L . P<br />
i=<br />
1<br />
p<br />
2<br />
i<br />
S využitím uvedeného vztahu je vytvořen tzv. Jednotný systém hodnocení oslnění (UGR).<br />
V tomto systému se pak již místo indexu oslnění GI S pracuje s činitelem oslnění UGR .<br />
Jas pozadí L p se podle S∅rensena počítá z hladiny nepřímé osvětlenosti E n v rovině oka<br />
pozorovatele z výrazu<br />
1<br />
L p = E n<br />
(cd.m -2 , lx) (2.6)<br />
π<br />
Mezní hodnoty indexu oslnění GI S , resp. činitele oslnění UGR se shodují s hodnotami<br />
používanými v britském systému hodnocení oslnění. Příklady hraničních hodnot UGR (GI S )<br />
pro některé prostory jsou uvedeny v tab. 2-2 .<br />
Tab. 2-2 Mezní hodnoty činitele oslnění UGR<br />
podle mezinárodních a evropských doporučení<br />
Pracoviště UGR (GI S )<br />
pracoviště s počítači 16<br />
kanceláře, dozorny 19<br />
jemná výroba 22<br />
průmyslová<br />
pracoviště<br />
běžná výroba 25<br />
hrubá výroba 28<br />
Druhý systém hodnocení oslnění často používaný před přijetím Jednotného systému<br />
hodnocení oslnění UGR zejména v rámci zemí střední Evropy byl, německý systém omezení<br />
oslnění, aplikovaný i v naší dřívější normě ČSN 360450 „Umělé osvětlení vnitřních prostorů“ a<br />
známý jako Metoda hodnocení oslnění podle jasu svítidel či Söllnerova metoda. Německý<br />
systém omezení oslnění umožňuje hodnotit globálně celou osvětlovací soustavu. Platnost metody<br />
je omezena na hodnocení celkového osvětlení s jedním typem svítidel v pravidelném uspořádání<br />
při převážně vodorovném směru pozorování v prostorech s činitelem odrazu stropu nejméně 0,5<br />
a stěn (resp. zařízení místnosti) alespoň 0,25. Hodnocená osvětlovací soustava se podle<br />
požadavků na kvalitu osvětlení zařadí do určité třídy omezení oslnění a podle jmenovité hodnoty<br />
průměrné hladiny osvětlenosti srovnávací roviny se pak s využitím připravených diagramů<br />
ověřuje, zda jasy použitých svítidel nepřekračují statisticky stanovené maximální hodnoty jasů.<br />
Tím bylo zajištěno, že alespoň polovina respondentů by z hlediska oslnění posuzovanou<br />
osvětlovací soustavu hodnotila jako vyhovující.<br />
Je třeba poznamenat, že i v rámci Jednotného systému hodnocení oslnění UGR je možno<br />
postup obdobný popsané Metodě hodnocení oslnění podle jasu svítidel aplikovat a pro některé<br />
případy jsou již potřebné grafické pomůcky vypracovány.<br />
Při hodnocení fyziologického oslnění se vychází z úvahy, že oslnění vyvolává uvnitř oka<br />
určitý rozptyl světla, jehož vliv lze postihnout hodnotou ekvivalentního závojového jasu. To je<br />
jas, o který je třeba zvýšit původní adaptační jas, aby se za stavu bez fyziologického oslnění<br />
dosáhlo prahu rozlišitelnosti jasu zjištěného při oslnění. Vychází se při tom z předpokladu, že<br />
závislost prahu rozlišitelnosti jasu předmětu na adaptačním jasu je přibližně lineární.<br />
26