Tab.3-1 Hodnoty poměrné spektrální citlivosti normálního fotometrického pozorovatele při denním vidění V(λ) a při vidění nočním V´(λ) vlnová délka V(λ) V´(λ) λ (nm) ( - ) ( - ) 380 0,0000 0,000589 390 0,0001 0,002209 400 0,0004 0,00929 410 0,0012 0,03484 420 0,0040 0,0966 430 0,0116 0,1998 440 0,023 0,3281 450 0,038 0,455 460 0.060 0,567 470 0,091 0,676 480 0,139 0,793 490 0,208 0,904 500 0,323 0,982 510 0,503 0,997 520 0,710 0,935 530 0,862 0,811 540 0,954 0,650 550 0,995 0,481 560 0,995 0,3288 570 0,952 0,2076 580 0,870 0,1212 590 0,757 0,0655 600 0,631 0,03315 610 0,503 0,01593 620 0,381 0,00737 630 0,265 0,003335 640 0,175 0,001497 650 0,107 0,000677 660 0.061 0,0003129 670 0,032 0,0001480 680 0,017 0,0000715 690 0,0082 0,00003533 700 0,0041 0,00001780 710 0,0021 0,00000914 720 0,00105 0,00000478 730 0,00052 0,000002546 740 0,00425 0,000001379 750 0,00012 0,000000760 760 0,00006 0,000000425 770 0,00003 0,000000241 780 0,000015 0,000000139 32
Z uvedeného, vyplývá, že světelný tok je vlastně zářivý tok zhodnocený zrakovým orgánem normálního fotometrického pozorovatele, a to obvykle při fotopickém vidění. Podobně jako jsou pro monofrekvenční záření definovány veličiny K(λ) a V(λ), definují se pro složené záření pojmy: světelný účinek záření K = Φ / Φ e (lm .W -1 ; lm , W) (3-3) poměrná světel. účinnost slož. záření V = K / K m ( - ; lm .W -1 , lm .W -1 ) (3-4) Světelný tok Φ záření složeného z různých monochromatických záření, jehož zářivý tok Φ e je dán průběhem Φ e (λ) , se zjistí z rovnice ∞ ( λ ) ⎛ d Φ e ⎞ Φ = 683 ∫ ⎜ ⎟ . V ( λ ) . dλ ( lm; lm .W -1 , W.m -2 , m) (3-5) dλ 0 ⎝ ⎠λ ⎛ dΦ ( λ) ⎞ kde výraz ⎜ e ⎟⎠ je spektrální hustota zářivého toku Φe v bodě λ . ⎝ dλ λ Rozdělí-li se spektrum vlnových délek viditelného záření na dostatečný počet n malých úseků ∆λ a odečte-li se ke středním hodnotám vlnových délek λ i jednotlivých úseků ∆λ i hodnoty zářivých toků Φ e (λ i ) z daného průběhu Φ e (λ) a hodnoty poměrné světelné účinnosti záření V(λ i ) z křivky průběhu V(λ), lze světelný tok Φ složeného záření Φ e (λ) zjednodušeně určit z rovnice n ⎛ ∆Φe( λi ) ⎞ Φ = Km∑ ⎜ V ( λi ) ∆λi i λ ⎟ . . (lm; lm .W -1 , W.m -1 , -, m) (3-6) = 1⎝ ∆ i ⎠ Příklad : Uvažme, že máme k dispozici zdroj složeného záření, jehož zářivý tok Φ e = 1 W, je rovnoměrně rozložen (izoenergetické spektrum) po celé oblasti viditelného spektra (tj. v rozmezí vlnových délek ∆λ = 770 nm – 380 nm = 390 nm). Spektrální hustota zářivého toku bude v takovém případě konstantní a rovná ⎛ ∆Φ e ( λ ) ⎞ ⎜ ⎟ = ⎝ ∆λ ⎠ 1 W 390 nm Vzorec (3-6) pro výpočet světelného toku složeného záření lze pak upravit do tvaru n 1 Φ = 683 ∑ V( λ i ) . ∆λi 390 i= 1 Rozdělí-li se uvažovaná část spektra na stejné intervaly po ∆λ = 10 nm, lze ∆λ též vytknout před sumu a s využitím hodnot veličiny V(λ) v tab. 3-1, zjistit, že n ∑ i= 1 V (λ ) i = 10,6857 Světelný tok Φ odpovídající uvažovanému zářivému toku Φ e pak vychází Φ = 683 1 390 ∆λ n ∑ i= 1 1 72984 V( λi ) = 683 10 . 10,6857 = = 187 lm 390 390 33
- Page 1 and 2: ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ
- Page 3 and 4: Obsah Předmluva...................
- Page 5 and 6: 12. OVLÁDÁNÍ A ŘÍZENÍ OSVĚTL
- Page 7 and 8: 1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ Zá
- Page 9 and 10: 1.1 Viditelné záření a světlo
- Page 11 and 12: 1.2 Ultrafialové záření Spektr
- Page 13 and 14: 2. ZRAKOVÝ ORGÁN A VIDĚNÍ Má-l
- Page 15 and 16: K nervovému systému oka náleží
- Page 17 and 18: U patnáctiletého člověka je ted
- Page 19 and 20: Velikost monokulárního zorného p
- Page 21 and 22: Za oko s normální ostrostí se po
- Page 23 and 24: 2.7 Zraková pohoda Protože práce
- Page 25 and 26: Obr. 2-7 Nomogram Luckieshe a Gutha
- Page 27 and 28: Situaci vystihuje obr. 2-9 . Je-li
- Page 29 and 30: K vadám optického systému oka pa
- Page 31: Důležité je si uvědomit, že p
- Page 35 and 36: 0,1256 sr , je chyba výpočtu men
- Page 37 and 38: Obr. 3-9 Nejčastěji používaná
- Page 39 and 40: 3.5 Jas svazku světelných paprsk
- Page 41 and 42: 3.6 Světlení Světlení je defino
- Page 43 and 44: Povrchy různých látek se ještě
- Page 45 and 46: Protože index lomu se pro tutéž
- Page 47 and 48: 3.8.3 Střední kulová osvětlenos
- Page 49 and 50: viz obr. 3-19) zanedbatelnými ve s
- Page 51 and 52: Umístíme-li do kontrolního bodu
- Page 53 and 54: Kromě spektrálních barev, které
- Page 55 and 56: spektra, tedy spektra charakterizov
- Page 57 and 58: 4.5 Trojúhelník barev - diagram c
- Page 59 and 60: Při čemž trichromatické souřad
- Page 61 and 62: ⎛ Y ⎞ ⎛ Y ⎞ 16 f ⎜ ⎟ =
- Page 63 and 64: Pokud záření uvažovaného zdroj
- Page 65 and 66: 4.9 Princip adičního míšení ba
- Page 67 and 68: Tab.4.5 Členění světelných zdr
- Page 69 and 70: Rozdíl vjemu barvy vzorku ve svět
- Page 71 and 72: Příklad provedení hradlového fo
- Page 73 and 74: chromatičnosti světla etalonu a z
- Page 75 and 76: 5.3 Měření světelného toku Sv
- Page 77 and 78: Žárovky se při měření zapojuj
- Page 79 and 80: Příkladem přístroje určeného
- Page 81 and 82: Umělé osvětlení je vhodné mě
- Page 83 and 84:
přijímací plochy čidla. Středn
- Page 85 and 86:
Pro vidění a rozlišování urči
- Page 87 and 88:
krychle zanedbatelných rozměrů.
- Page 89 and 90:
uvažuje rozdělení normální (Ga
- Page 91 and 92:
Příklady poměrného rozložení
- Page 93 and 94:
Tab. 6 - 1 Přehled hlavních ukaza
- Page 95 and 96:
U výbojky připojené na stejnosm
- Page 97 and 98:
Podle slovníku CIE [6.5] představ
- Page 99 and 100:
Tab. 6 - 2 Přehled základních pa
- Page 101 and 102:
Usazené mastné látky na baňce h
- Page 103 and 104:
Život zářivky končí rozpráše
- Page 105 and 106:
Zapálení výboje v zářivce při
- Page 107 and 108:
Pokud jde o chromatičnost světla
- Page 109 and 110:
Běžné jsou i zářivky barevné
- Page 111 and 112:
Produkují se i zářivky s paticí
- Page 113 and 114:
nutno doplnit náhradní soustavou
- Page 115 and 116:
Obr.6 - 26a Příklady náběhovýc
- Page 117 and 118:
zápalné napětí. Přítomnost rt
- Page 119 and 120:
Obr.6 - 30 Příklad náběhových
- Page 121 and 122:
Obr. 6-33 Vytvoření bílé LED sm
- Page 123 and 124:
Obr.6-36 Princip konstrukčního ř
- Page 125 and 126:
Obr. 7 - 1 Obr. 7 - 2 Obr. 7 - 3a O
- Page 127 and 128:
Obr. 7 - 4 Typové křivky svítivo
- Page 129 and 130:
Φ Φ sv p + ρ . Φr η sv = = (7
- Page 131 and 132:
7.4 Výpočet světelného toku sv
- Page 133 and 134:
Postupným sčítáním dílčích
- Page 135 and 136:
8. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZÁSADY OSV
- Page 137 and 138:
d K d = 3435 (min; m, m) (8-2) D Z
- Page 139 and 140:
Pracuje-li světelný technik při
- Page 141 and 142:
8.3 Oslnění a jeho hodnocení Př
- Page 143 and 144:
Příklady hodnot exponentů a,b,c,
- Page 145 and 146:
Hodnocená osvětlovací soustava s
- Page 147 and 148:
Pro účely osvětlování lze svě
- Page 149 and 150:
plastičnosti vidění a pro jasné
- Page 151 and 152:
8.6 Stálost osvětlení Další d
- Page 153 and 154:
9. OSVĚTLOVACÍ SOUSTAVY Osvětlov
- Page 155 and 156:
osvětlení je nutné též v pří
- Page 157 and 158:
Smíšené osvětlení se použív
- Page 159 and 160:
Obvyklé rozmístění žárovkový
- Page 161 and 162:
5) podmínky čištění a údržby
- Page 163 and 164:
Při individuální výměně zdroj
- Page 165 and 166:
zdrojů a další součástí osvě
- Page 167 and 168:
plochy tabule (E 1 ) oproti osvětl
- Page 169 and 170:
10. PŘEDBĚŽNÝ VÝPOČET PARAMET
- Page 171 and 172:
Vydělíme-li takto získaný pří
- Page 173 and 174:
Stěny vnitřní dutiny se uvažuj
- Page 175 and 176:
a ekvivalentní činitel ρ 1 odraz
- Page 177 and 178:
10.6 Určení průměrné hodnoty s
- Page 179 and 180:
11. BODOVÁ METODA VÝPOČTU PARAME
- Page 181 and 182:
11.1 Integrální charakteristiky v
- Page 183 and 184:
Upraví-li se rovnice (11-5) ješt
- Page 185 and 186:
uvažovaného svítidla, ovšem abs
- Page 187 and 188:
11.4 Hodnocení úrovně zábrany o
- Page 189 and 190:
V podmínkách místního osvětlen
- Page 191 and 192:
Tab. 11-4 Minimální úhel cloněn
- Page 193 and 194:
V porovnání se vztahy jiných aut
- Page 195 and 196:
12. OVLÁDÁNÍ A ŘÍZENÍ OSVĚTL
- Page 197 and 198:
12.3 Zlepšení komfortu ovládán
- Page 199 and 200:
13. ENERGETICKÁ NÁROČNOST OSVĚT
- Page 201 and 202:
Energetické požadavky na osvětle
- Page 203 and 204:
Tab.13-1 Příklad směrných hodno
- Page 205 and 206:
Z pohledu energetického hodnocení
- Page 207 and 208:
Literatura [1] Lighting handbook. I