datové schránky - Hospodářská komora České republiky

ROZHOVOR
Jaká pozitiva vidíte v zavedení Národní soustavy
kvalifikací?
Je to přínosná změna. Češi jsou tak trochu „postiženi“
tím, čemu říkáme „kredenciální efekt“ – mají rádi certifikáty
a různé „papíry v ruce“. Když k něčemu nemáme
„papír“ potvrzený státem, tak máme pocit, že to není
platné nebo plnohodnotné. Stejný pocit mají personalisté
a zaměstnavatelé, kteří stále chtějí vyučené nebo
minimálně rekvalifikované osoby. V tuto chvíli Národní
soustava kvalifikací vytváří systém pro potvrzení vzdělávání
nabytého libovolným způsobem. Přináší do té
tradice „kredence“ nový koncept, který udává současná
evropská společnost, ve světě potřeby rychlé změny
kvalifikace, umožnění jejího rychlého nabytí a uznání.
Národní soustava kvalifikací a zákon č. 179/2006 Sb. jsou
revoluční ve vnímání kvalifikovanosti a zaměstnatelnosti.
Pokud má občan certifikát o tom, že je kvalifikovaný, je
to pro něj jednodušší – zaprvé svoji kvalifikaci snadněji
prokazuje zaměstnavateli, zadruhé ho to samotného
podnítí k vyšší sebedůvěře a třeba i dalšímu vzdělávání.
V jakém stavu se dnes Národní soustava kvalifikací
nachází? Rozšiřují se stále obory dílčích
kvalifikací a počet autorizovaných osob?
V současné době máme schválených ministerstvem
školství 166 dílčích kvalifikací. Předpokládám, že cílový
stav bude daleko vyšší, hrubým odhadem kolem jednoho
tisíce. Přičemž nejvíce jich v tuto chvíli má ministerstvo
zemědělství a ministerstvo průmyslu a obchodu.
Celkově je počet autorizovaných osob, tedy těch komisařů,
kteří mohou zkoušet a udílet certifikáty, osmdesát
dva. A když to propočítáme skrze dílčí kvalifikace, kolik
je uděleno autorizací pro jednotlivé dílčí kvalifikace, tak
jich je celkem 362. V počtu realizovaných zkoušek jsme
zatím na začátku. V tuto chvíli se snažíme významně propojit
systém, aby ta „kredence“, kterou získáte, nebyla
pro vás jen morální odměnou nebo důkazem pro zaměstnavatele
o vaší kvalifikaci, ale aby na základě těchto
dílčích kvalifikací mohli lidé získat například živnostenské
oprávnění nebo mít přístup k některým dalším regulovaným
činnostem. Současně je systém tvořen tak,
aby tyto dílčí kvalifikace byly propojené s Evropským
kvalifikačním rámcem a uznávány na území celé Evropy.
kdo vytváří kvalifikační a hodnotící standardy?
Já prosazuji to, že je nemají vytvářet ani úředníci ministerstev,
ani zaměstnanci škol nebo učitelé, ani odboráři.
Tady se nejedná o žádné smlouvání, jde o reflexi toho,
jak vypadá trh práce a jakou kvalifikaci pro něj potřebuji.
Jedinou možnou odpovědí je, že to jsou zástupci
zaměstnavatelů a experti, kteří jsou jimi nominovaní.
Chceme mít jistotu, že jsou to odborníci.
Jak získávají právnické nebo fyzické osoby
autorizaci?
Každá dílčí kvalifikace má nejen kvalifikační standard,
kde je napsáno, co má ta osoba umět, ale má i hodnotící
standard. Ten popisuje, jak se to, co máte umět, přezkouší.
Většinou toto umění musíte předvést prakticky.
V druhé, metodické části je napsáno, jakou kvalifikaci
má mít daná autorizovaná osoba, tedy zkušební komisař.
O autorizaci si může zažádat jakákoli osoba, která
splňuje požadavky hodnotícího standardu. Všechny
tyto informace můžete nalézt na webových stránkách
Národní soustavy kvalifikací (www.narodnikvalifikace.
cz – pozn. red.).
Jednou z autorizovaných osob je i Hospodářská
komora. Jak funguje vaše spolupráce
s komorou?
Nedávno jsme se sešli se zástupci Hospodářské komory
na takovém větším setkání a musel jsem konstatovat,
Novým projektem chceme usnadnit přístup
k dalšímu vzdělávání všem, kteří stále cítí
finanční bariéru.
že to je poprvé, co vidím tak úzkou spolupráci mezi orgánem
státní správy a subjektem, který zastřešuje mnoho
zaměstnavatelů. Ta spolupráce je doopravdy úžasná.
Často říkám, že Národní soustava kvalifikací není pouze
o vytváření kvalifikačních a hodnotících standardů, ale
její podstata spočívá v komunikaci mezi vzděláváním
a světem práce, mezi ministerstvy školství, práce a zástupci
zaměstnavatelů, aby byl vytvořen kanál komunikace
mezi nimi. A ty standardy jsou jenom takovou
dobrou zprávou, že ta komunikace funguje, potvrzením,
že to probíhá a že se pořád něco děje.
Proč by se měli právě členové komory dále
vzdělávat?
Vzdělávat se má každý, ani členové Komory nejsou nestižitelní
nezaměstnaností, takže sami pro sebe by se doopravdy
měli vzdělávat. A proč právě oni? Hospodářská
komora je subjektem, který tuto změnu velmi aktivně
přináší. Pokud její členové chtějí, aby tato změna dopadla
dobře, tak sami musejí být dobrým příkladem praxe,
měli by podstupovat ověření kvalifikace dle zákona č.
179/2006 Sb., aby si to sami vyzkoušeli a viděli, jakou
změnu systém přináší a jak procesy probíhají v reálných
podmínkách. Jedině tak se sami stanou nositeli té myšlenky
komplexně.
Je mezi podnikatelským prostředím a vzdělávacím
sektorem soulad?
To je přesně to, čeho se snažíme docílit Národní
soustavou kvalifikací – souladu mezi podnikatelským
prostředím a dalším osobním vzděláváním. Právě tento
projekt zajišťuje soulad mezi světem práce a světem
kvalifikací.
kam by podle vás mělo české školství nyní
směřovat?
Jedinou odpovědí, kterou vám teď mohu dát, je, že ve
srovnání s ostatními státy máme skvělé výsledky prakticky
v celém počátečním vzdělávání (např. úspěšnost
v dosažení středoškolského vzdělávání, nízké procento
předčasně odcházejících ze vzdělávacího systému aj.).
Jediným nedostatkem, který máme, je doopravdy uvědomění
si potřeby dalšího vzdělávání v dospělosti. A to
pokračovat ve vzdělávání po celý život. Přijetí myšlenky,
že ne všechno se naučíme v počátečním vzdělávání, je
ta základní změna, kterou by české školství mělo do
budoucna přivést. Říkat například absolventům středních
škol, že maturitou nic nekončí, že se ještě nenaučili
všechno, že se potřebují vzdělávat dál, aby byli celý život
úspěšní. Základní informací je to, že střední či vysokou
školou proces vzdělání nekončí!
13