Ä a s o p i s Ä e s k é h o p o j i Å¡ Å¥ o v n i c t v à - Pojistný obzor
Ä a s o p i s Ä e s k é h o p o j i Å¡ Å¥ o v n i c t v à - Pojistný obzor
Ä a s o p i s Ä e s k é h o p o j i Å¡ Å¥ o v n i c t v à - Pojistný obzor
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Země Německo Česká<br />
republika<br />
Počet obyvatel 82 641 000 10 189 000<br />
Hrubý národní produkt na obyvatele (PPP USD) 31 830 20 920<br />
Střední délka života při narození, muži/ženy (počet let) 77/82 73/80<br />
Zdravá délka života při narození, muži/ženy (počet let) 70/74 66/71<br />
Pravděpodobnost úmrtí do věku 5 let na 1000 obyvatel 5 4<br />
Pravděpodobnost úmrtí ve věku 15–60 let na 1000 obyvatel, muži/ženy 106/55 148/67<br />
Celkové výdaje na zdravotnictví v přepočtu na obyvatele (USD) 3250** 1 447<br />
Celkové výdaje na zdravotnictví v % HDP 10,7** 7,1<br />
Zdroj: WHO HFA. Údaje za rok 2006, pokud není uvedeno jinak. *2003 **2005<br />
votního plánu, který obsahuje „gatekeeping“,<br />
motivováni prostřednictvím levnějších pojistek<br />
(Hesse, 2005).<br />
Další inovací bylo zavedení „poliklinik“ po celém<br />
území Německa. Polikliniky dříve existovaly pouze<br />
ve Východním Německu, v Západním nebyly<br />
institucionalizovány. K přednostem poliklinik patřily<br />
zejména nižší náklady a vyšší propojenost zdravotní<br />
péče díky společné alokaci lékařů primární<br />
a sekundární péče pod jednou střechou (Hesse,<br />
2005). Současně s rozšířením existence poliklinik<br />
a s posílením role praktických lékařů jako „vstupních<br />
bran“ ke specializované zdravotní péči došlo<br />
k revizi legislativy v oblasti integrované zdravotní<br />
péče. Hesse (2005) uvádí, že se poprvé do oblasti<br />
konkurence dostalo hledisko kvalitativní, jež<br />
spolu s cenou začalo určovat, která zdravotnická<br />
zařízení budou pojišťovnami smluvně sjednávána.<br />
Různá kvalita a cena jednotlivých poskytovatelů<br />
tak zdravotním pojišťovnám umožňovala sestavení<br />
portfolia, jež nelépe reflektovalo potřeby jejich<br />
pojištěnců.<br />
zdravotního pojištění pro všechny pojištěnce,<br />
zachování paralelní existence veřejného a soukromého<br />
zdravotního pojištění a posílení konkurence<br />
v celém sektoru zdravotnictví.<br />
Opatření garantující právo pro všechny občany<br />
na zdravotní pojištění bylo do balíčku reformních<br />
opatření zahrnuto v reakci na vysoký počet nepojištěných<br />
osob v systému 1 . Každá zdravotní<br />
pojišťovna musí zájemci o zdravotní pojištění<br />
nabídnout alespoň tzv. základní balíček, čímž má<br />
být zajištěn univerzální přístup ke zdravotní péči<br />
pro celou populaci (Lisac, 2006).<br />
Zdravotní fond<br />
Nová legislativa rovněž počítá se zavedením<br />
jednotné sazby pro platbu zdravotního pojištění.<br />
Tato sazba má být určována centrálně ministerstvem<br />
zdravotnictví a má být udána jako<br />
procento z pracovního příjmu zaměstnanců.<br />
V rámci nového systému budou platby pojistného<br />
z příjmu zaměstnanců zasílané do nově<br />
vytvořeného zdravotního fondu, s jehož vznikem<br />
se počítá od roku 2009. Do zdravotního<br />
fondu mají rovněž proudit daňové zdroje, určené<br />
primárně jako platba pojistného za nezletilé<br />
děti. Fond má nashromážděnou částku dále<br />
přerozdělit mezi jednotlivé zdravotní pojišťovny<br />
(Zimmermann, 2006).<br />
Cílem zavedení zdravotního fondu je podle<br />
Zimmermanna (2006) stabilizovat financování<br />
zdravotnictví, které se stává v posledních letech<br />
velmi nákladné, přičemž nestabilita se<br />
projevuje akumulací dluhu, který vzniká poklesem<br />
příjmů (díky demografickým změnám<br />
a vysoké míře nezaměstnanosti) a zvyšujícími<br />
se náklady. Spolu s vytvořením fondu má dále<br />
dojít ke snížení přímého zatížení pracovního<br />
příjmu vysokou výší sociálního a zdravotního<br />
pojištění, čímž lze motivovat zaměstnavatele<br />
k dalšímu zaměstnávání pracovní síly (a snižovat<br />
v Německu poměrně vysokou míru nezaměstnanosti).<br />
Dále se stále diskutuje o rozšíření<br />
základu pro platbu sociálního pojištění<br />
na další příjmy (kapitál atd.), opět s cílem snížit<br />
zatížení pracovních nákladů na zaměstnance.<br />
Předpokládané fungování zdravotního fondu<br />
znázorňuje následující schéma. Jak je v něm<br />
uvedeno, do fondu by měly od roku 2009 plynout<br />
částky pojistného odvozené z příjmu, kde<br />
6,5% platí zaměstnanci ze své hrubé mzdy<br />
před zdaněním a 5,5% platí za své zaměstnance<br />
na svůj náklad zaměstnavatelé; obě uvedené<br />
složky zaměstnavatelé odvádějí do zdravotního<br />
fondu. Do fondu mají rovněž plynout vyšší<br />
příspěvky z daní, které mají pokrýt zdravotní<br />
Obnovení finanční stability<br />
zdravotnického systému<br />
V roce 2007 vstoupila v platnost nová legislativa,<br />
která se snaží sladit potřebu finanční stabilizace<br />
s nutností zabezpečit univerzální dostupnost<br />
zdravotní péče pro všechny občany bez ohledu<br />
na jejich schopnost platit, a to alespoň v základním<br />
rozsahu (Lisac, 2006). Obnovení finanční stability<br />
zdravotnického systému má být dosaženo,<br />
stejně jako v Nizozemí a na Slovensku, prostřednictvím<br />
posílení konkurence mezi zdravotními<br />
pojišťovnami i poskytovateli zdravotní péče, jež<br />
by vyvolávalo tlak na růst efektivity, a zajistilo tak<br />
minimalizaci nákladů a růst kvality. Lisac (2006)<br />
uvádí, že klíčovými prvky reformy byla opatření<br />
garantující právo pro všechny občany na zdravotní<br />
pojištění, zavedení podnětů pro další integraci<br />
zdravotní péče, ustanovení jednotné sazby<br />
Plánované fungování zdravotního fondu v Německu<br />
Jedinci pojištěni v rámci<br />
veřejného pojištění platící<br />
zhruba 6,5 % z příjmu<br />
Zaměstnavatelé budou<br />
odvádět zhruba 5,5 % z příjmu<br />
svých zaměstnanců před<br />
zdaněním<br />
Zdravotní fond obdrží pojistné z příjmů<br />
(zhruba 130 miliard Eur) a odvod z daní<br />
(zhruba 15 miliard Eur)<br />
Odvody z daní<br />
Pojišťovny v rámci veřejného zdravotního pojištění obdrží rovnou sazbu<br />
za každého pojištěnce (150–170 eur) a budou moci inkasovat nominální sazbu<br />
od klientů s nadměrnými náklady.<br />
Zdroj: Zimmermann M. (2006)<br />
1)<br />
Kupříkladu se ztrátou zaměstnání, na nějž mohla být pojistka navázaná, nebo rozvodem,<br />
občan ztratil pojištění a žádná zdravotní pojišťovna neměla povinnost takového jedince pojistit.<br />
Ze světa Pojistný <strong>obzor</strong> 3/2009 31
Change language