thesis - Theses

(Flugalin, Ansaid), ketoprofen (Profenid, Ketonal) a tiaprofen (Surgam). Také velmi
často užívanou skupinou jsou deriváty kyseliny octové, které mají střední účinnost i
toleranci a patří mezi ně vůbec nejrozšířenější NSA diklofenak s řadou aplikačních
forem. Do skupiny patří preparáty obsahující indometacin (Indren, Indicie), diklofenak
(Diclofenac, Voltaren, Olfen, Rewodina), lonazolak (Iritren) a tolmetin (Tolectin).
Fenamáty nejsou příliš rozšířené pro perorální použití. Jsou výrazně lipofilní a dobře se
vstřebávají přes kožní bariéry, proto našly uplatnění ve formě mastí. Zástupcem skupiny
je kyselina tolfenamová (Clotam) a mezi modernější preparáty patří oxikamy. Jedná se
o léky s dlouhým poločasem a možností podání jednou denně. Meloxikam (Movalis)
selektivně inhibuje cyklooxygenázu COX-2, a proto má lepší bezpečnostní profil než
jiná nesteroidní antiflogistika. Kromě meloxikamu do této skupiny patří piroxikam
(Arthremin, Felden). Mezi nekyseliny řadíme nabumetone (Relifex), který nemá
charakter kyseliny, a proto je interakce se žaludeční sliznicí minimální. Jde o „pro-
drug“, což znamená, že účinný je až jeho metabolit a jeho tolerance v zažívacím traktu
je výrazně lepší než u jiných NSA. Do poslední skupiny sulfoanilidů patří nimesulid
(Aulin, Mesulid), což je selektivnější inhibitor COX-2 a má ještě některé jiné
mechanismy účinku, jako je ovlivnění tvorby některých kyslíkových radikálů. Patří
mezi nejbezpečnější nesteroidní antiflogistika.
Nesteroidní antiflogistika mohou vyvolat řadu nežádoucích účinků, které jsou ve
většině případů mírné, ale mohou být i velmi vážné. Udává se, že až 30% pacientů
vyššího věku užívá nesteroidní antiflogistika a proto se výskyt nežádoucích účinků
stává závažným problémem. Nejčastější nežádoucí účinky jsou gastrointestinální, a
následují je renální, kožní, hepatální, hematologické a příznaky od centrálního
nervového systému. GIT příznaky postihují 10-60% nemocných, kteří je dlouhodobě
užívají. V dnešní době se užívá také termín NSA indukovaná gastropatie, kterou
vyvolávají dvojím mechanismem – jednak přímým lokálním toxickým působením na
buňky žaludeční a duodenální sliznice a jednak působením celkovým – inhibicí syntézy
prostaglandinů především přes izoformu COX-1. Prostaglandiny v slizničních buňkách
stimulují sekreci hlenu s ochranou funkcí, inhibují sekreci kyseliny solné a navíc jsou
důležité pro zachování správného prokrvení sliznice.
Při léčbě artrózy nesmíme také zapomínat na vliv nesteroidních antiflogistik na
chrupavku. Ve studiích in vitro bylo prokázáno negativní ovlivnění metabolismu
chondrocytů. Dochází zde ke snížení tvorby glykosaminoglykanů extracelulární matrix
chrupavky, což může mít negativní vliv na progresi onemocnění. Jisté je, že u různých
38