A. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území - Jihomoravský kraj

More documents

Recommendations

Info

Část A. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP Jihomoravského kraje – aktualizace2011 Návrh revitalizačních opatření (Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu) Tok Opatření Místo ORP priorita zůstatkového průtoku Nedveka obnova retenční nádrže Hostim, Jiřice u Moravských budějovic Znojmo 2a Žerůtský potok Revitalizace toku Žerůtky Znojmo 2a Lažánka Revitalizace toku Lažany Blansko 2a Výpustek Obnova ekologických funkcí vodní Skalice nad Svitavou Boskovice 2a nádrže ve Skalici Svratka Revitalizace údolní nivy hlavních Modřice, Brno Brno, Šlapanice 2a brněnských toků Vlašňovský potok Obnova ret. nádrže v k.ú. Kravsko Olbramkostel Znojmo 2a Sychotínský potok Sychotínský potok, Sychotínský potok I + Makov, Kunštát Boskovice 2a II. Klaperův potok Revitalizace pramenišť a vodních toků v Podmolí, Lukov, Horní Břečkov, Lesná, Znojmo 2a NP Podyjí a jeho ochranném pásmu Onšov Popický potok Revitalizace pramenišť a vodních toků v Znojmo (Popice) Znojmo 2a NP Podyjí a jeho ochranném pásmu Havranický potok Revitalizace pramenišť a vodních toků v Havraníky Znojmo 2a NP Podyjí a jeho ochranném pásmu Hodonínka Hodonínka, Hodonínka III. a IV. Prosetín, Černovice, Štěpánov nad Boskovice 1b Svratkou Dyje Překonání migrační bariéry VDNM II - Milovice, Přítluky, Šakvice, Zaječí, Hustopeče, Břeclav 1b střední Strachotín, Pouzdřany, Ivaň Kyjovka Revitalizace toku Lužice, Hodonín, Mikulčice, Moravská Nová Hodonín, Břeclav 1b Ves, Týnec, Tvrdonice, Kostice, Lanžhot Dyje Bulhary – Herdy, obnova původního Bulhary, Lednice, Podivín Břeclav 1b říčního koryta Dyje Překonání migrační bariéry VDNM I - Horní Věstonice, Pasohlávky, Dolní Mikulov, Pohořelice 2b horní Dunajovice, Brod nad Dyjí, Drnholec Svratka (Leskava) Revitalizace údolní nivy hlavních Brno, Ostopovice Brno 2b brněnských toků Svitava Revitalizace údolní nivy hlavních Brno Brno 2b brněnských toků Dyje Překonání migrační bariéry VDNM - III Horní Věstonice, Dolní Věstonice, Pavlov, Mikulov 2b dolní Milovice, Přítluky, Bulhary Trkmanka Revitalizace nivy Trkmanky Násedlovice, Terezín, Kobylí, Krumvíř Kyjov, Hodonín, 2b Hustopeče Klášovský Revitalizace toku Žarošice Kyjov 2b (Klasovský) potok Skalka B Revitalizace toku Skalka Kyjov 2b Spálený potok Revitalizační opatření v nivě Krumvíř Hustopeče 2b Oblast povodí Moravy Velička Revitalizace toku Velká nad Veličkou Veselí nad Moravou 2a Morava Revitalizace odstaveného ramene M43 Veselí nad Moravou Veselí nad Moravou 1a Hrnčířské louky Morava Napojení odstavených ramen M26 a Hodonín Hodonín 1a M28 Morava Zajištění migrační prostupnosti 5ti stupňů Lanžhot, Tvrdonice, Moravská Nová Ves Břeclav 1a pod Hodonínem Jevíčka Uvolnění nivy, výsadba (doplnění) Velké Opatovice, Malá Roudka, Jaroměřice, Boskovice 2b bř.porostů ř.km 11,357-23,650 Jevíčko, Uhřice Morava Rybí přechod na jezu Hodonín Hodonín Hodonín 2b priorita 1a, 2a … opatření k realizaci do r. 2015 priorita 1b, 2b … opatření k realizaci po r. 2015 Celkové hodnocení útvarů povrchových vod v oblasti povodí Dyje podle ekologického a chemického stavu včetně dopadů opatření na stav vod je nepříznivé: vyhovující útvary jsou 2, potenciálně vyhovujících je 26 a nevyhovujících 102. Výsledek hodnocení ovlivňuje použitá metodika, především to, že pro zařazení do nevyhovujících vodních útvarů postačí pouze jediná nevyhovující složka z řady Strana 16 Arch.Design, s.r.o.
ÚAP Jihomoravského kraje – aktualizace2011 Část A. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území posuzovaných ukazatelů a údajů. Některá z opatření mají přitom dlouhodobou účinnost, která se projeví až později než byl vyhodnocovaný horizont r. 2015. Celkové hodnocení útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu zařadilo 4 útvary jako vyhovující, 5 potenciálně vyhovující a 15 nevyhovujících (ty ovšem představují 71% plochy území oblasti povodí Dyje). I zde je zařazení ovlivněno obdobně jako u vod povrchových. Stav povrchových a podzemních vod Jakost povrchové vody v tocích se v JMK v posledním období výrazně zlepšila. Při porovnání jakosti vod v tocích v letech 1991-1992 s jakostí 2007-2008 (hodnocení podle ČSN 757221, základní klasifikace do tříd I.-V.) je zřejmý významný posun z V. a IV. třídy u Jihlavy, Oslavy, Svratky pod Brnem, Dyje, Moravy a Kyjovky do nižších tříd. K obdobnému příznivému vývoji došlo i na horních úsecích hlavních toků v sousedních krajích, které k jakosti vod v Jihomoravském kraji přispívají. Graficky je tento pozitivní vývoj vyjádřen ve schématech č. 7 a 8 v grafické příloze. Podrobné hodnocení znečištění podle uvedené ČSN bylo provedeno na profilech státní sítě sledování jakosti povrchových vod. Celkem byly sledovány 4 skupiny ukazatelů (nejčastěji obecné, fyzikální a chemické ukazatele) v 5 třídách jakosti (neznečištěná až velmi znečištěná voda). Významné vodní toky v Jihomoravském kraji mají své nejméně znečištěné horní úseky toků mimo území kraje. K více znečištěným patří málo vodné toky, protékající průmyslovými aglomeracemi, jako je dolní tok Svratky (vysoký celkový fosfor, halogenované organické sloučeniny, olovo, suma polychromovaných bifenylů – v profilu Židlochovice jsou v bentických organismech opakovaně naměřeny nejvyšší hodnoty v ČR). Převážně do III. - IV. třídy čistoty patří Jihlava, Svratka, Svitava a dolní toky Dyje a Moravy, do V. třídy čistoty patří Rokytná, Trkmanka a Litava. Též v r. 2006 docházelo k eutrofizaci vody ve vodních nádržích vlivem nadbytku minerálních živin, především sloučenin fosforu a dusíku. Větší problémy se vyskytly jak na vodárenských nádržích (Boskovice) tak na nádržích nevodárenských (Vranov, Nové Mlýny-střední nádrž, Jevišovice, Brněnská přehrada – zde byl vydán i dočasný zákaz koupání). Jakost podzemních vod je sledována ve státní monitorovací síti pramenů (oblast krystalinika a místní odvodnění křídy) a dále mělkých vrtů v aluviích řek Dyje a Moravy. Aluvia řek jsou antropogenní činností nejvíce ovlivněny, jde o oblasti snadno zranitelné s rychlým rozšiřováním znečištění. Nejvýraznějšími původci znečištění jsou dusíkaté látky, chloridy a kovy (především hliník). Od roku 2009 probíhá v souvislosti s projektem Čisté povodí Svratky postupná realizace dílčích opatření a zásahů, které by měly přispět k vyřešení problému dlouhotrvající špatné kvality vody v Brněnské přehradní nádrži vlivem opakujícího se sezónního přemnožení sinic – cyanobakterií. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jsou to oblasti s příznivými přírodními podmínkami pro nahromadění významných zásob podzemních nebo povrchových vod. Je v nich zakázáno významně zmenšovat rozsah lesních pozemků, odvodňovat a provádět zemní práce, těžit radioaktivní suroviny a ukládat odpady. Do JMK zasahuje chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) kvartér řeky Moravy, vyhlášený nařízením vlády č. 85/1981 Sb. Celková rozloha CHOPAV v povodích Moravy a Dyje činí 1041 km 2 . Tuto oblast od Kroměříže po Hodonín vytváří sedimenty Dolnomoravského úvalu. Další významné podzemní zdroje představují niva řeky Dyje mezi Hodonínem a Tasovicemi po Znojmo, niva řeky Svitavy (Rájec-Jestřebí) a řeky Jihlavy (Ivančice, Moravské Bránice). Zranitelné oblasti Územní vymezení zranitelných oblastí podle jednotlivých katastrů je dáno Nařízením vlády č. 103 ze dne 3. března 2003 o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Nařízení bylo vydáno k provedení vodního zákona č.254/2001 Sb. a uvedení do souladu s právem Evropských společenství. Vymezení zranitelných oblastí je znázorněno ve schématu č. 9 v grafické příloze. Ve zranitelných oblastech je používání dusíkatých hnojiv v určitých obdobích zakázáno, případně upraveno s pohledem na půdněklimatické podmínky. Množství dusíku aplikovaného na zemědělskou půdu je omezeno. Nařízení vlády upravuje i skladování hnojiv a provádění protierozních opatření. Ochranná pásma vodních zdrojů Stanovení ochranných pásem vodního zdroje je veřejným zájmem. Vodoprávní úřad je stanovuje k ochraně vydatnosti a jakosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, využívaných pro zásobování pitnou vodou. Dělí se podle vodního zákona na ochranná pásma I. a II. stupně. V současné době jsou nově vymezována, v řadě míst však dosud platí pásma původní včetně pásem III. stupně. Časový termín pro nová stanovení ochranných pásem dosud není určen, jde o dlouhodobý problém. Krajský úřad JMK stanovil formou veřejné vyhlášky – rozhodnutí pouze následující ochranná pásma vodních zdrojů: Ochranná pásma vodního zdroje povrchových vod – vodárenské nádrže Znojmo, č.j. JMK 5369/2004 OŽP – Mo; stanovená ochranná pásma 1. a 2. stupně a podmínky jejich ochrany byly změněny rozhodnutím č.j. JMK 110130/2008 Arch.Design, s.r.o. Strana 17
Page 1 and 2: ÚAP Jihomoravského kraje - aktual
Page 15: ÚAP Jihomoravského kraje - aktual
Page 67 and 68:
ÚAP Jihomoravského kraje - aktual
Page 69 and 70:
Page 71 and 72:
Page 73 and 74:
Page 75 and 76:
Page 77 and 78:
Page 79 and 80:
Page 81 and 82:
Page 83 and 84:
Page 85 and 86:
Page 87 and 88:
Page 89 and 90:
Page 91 and 92:
Page 93 and 94:
Page 95 and 96:
Page 97 and 98:
Page 99 and 100:
Page 101 and 102:
Page 103 and 104:
Page 105 and 106:
Page 107 and 108:
Page 109 and 110:
Page 111 and 112:
Page 113 and 114:
Page 115 and 116:
Page 117 and 118:
Page 119 and 120:
show all

A. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území - Jihomoravský kraj

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?