A. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území - Jihomoravský kraj

More documents

Recommendations

Info

Část A. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP Jihomoravského kraje – aktualizace2011 EMISE TZL, JIHOMORAVSKÝ KRAJ, ROK 2007 KODROZ NÁZEV REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 CELKEM 6208 Ivančice 0,16 3,28 19,18 32,71 55,33 6209 Kuřim 13,64 1,91 10,10 44,97 70,62 6210 Kyjov 62,94 6,06 25,46 96,81 191,28 6211 Mikulov 1,43 1,03 16,61 40,65 59,72 6212 Moravský Krumlov 0,84 10,61 36,35 47,81 95,61 6213 Pohořelice 0,00 0,04 20,42 69,49 89,94 6214 Rosice 0,15 55,42 19,21 273,28 348,05 6215 Slavkov u Brna 0,15 0,52 10,74 92,10 103,51 6216 Šlapanice 94,64 22,89 28,63 431,19 577,34 6217 Tišnov 0,16 21,48 52,06 43,34 117,03 6218 Veselí nad Moravou 0,75 3,54 24,87 75,72 104,88 6219 Vyškov 39,11 111,50 34,58 313,30 498,49 6220 Znojmo 16,63 18,44 97,99 204,99 338,05 6221 Židlochovice 1,09 1,50 11,02 199,65 213,26 Mapa emisí TZL dle kategorií zdrojů v jednotlivých ORP, rok 2007 Z mapky vyplývá, že např. v oblastech spadajících pod ORP Tišnov nebo Boskovice, jsou majoritním zdrojem tuhých emisí malé zdroje REZZO 3, tedy především vytápění domácností. Ve většině ORP je však převládajícím zdrojem tuhých látek doprava (REZZO4). Následující tabulky znázorňují pro jednotlivé kategorie stacionárních zdrojů 10 zdrojů s nejvyššími emisemi TZL v Jihomoravském kraji včetně množství emisí v t/rok. 10 zdrojů REZZO1 s nejvyššími emisemi TZL (t/rok) v Jihomoravském kraji REZZO1 NÁZEV TZL 1 Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost 83,14 2 VETROPACK MORAVIA GLASS, akciová společnost 61,65 3 ČEZ, a. s. - Elektrárna Hodonín 45,06 4 JITONA a.s. 36,28 Strana 26 Arch.Design, s.r.o.
ÚAP Jihomoravského kraje – aktualizace2011 Část A. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území REZZO1 NÁZEV TZL 5 Eligo a.s. - odštěpný závod Brno 24,78 6 DSB EURO s.r.o. 22,97 7 Jihomoravská armaturka spol.s r.o. 20,48 8 Slévárna HEUNISCH Brno, s.r.o. 17,39 9 SLÉVÁRNA KUŘIM a.s. 13,42 10 KRÁLOVOPOLSKÁ SLÉVÁRNA s.r.o. 9,23 10 zdrojů REZZO2 s nejvyššími emisemi TZL (t/rok) v Jihomoravském kraji REZZO2 NÁZEV OBEC TZL 1 Českomoravský štěrk, a.s. - kamenolom Luleč Luleč 79,80 2 Českomoravský štěrk, a.s. - kamenolom Rosice Příbram na Moravě 52,55 3 Českomoravský štěrk, a.s. - kamenolom Vyškov Vyškov 26,73 4 František Matlák - kamenolom Lažánky Lažánky 15,56 5 Moravské keramické závody a.s. - provozovna Rájec-Jestřebí Rájec-Jestřebí 12,15 6 Českomoravský štěrk a.s. - kamenolom Olbramovice Olbramovice 9,73 7 PLOMA, a.s. - divize Hodonín Hodonín 9,12 8 Stapo Morava, a.s. - Modřice Modřice 6,81 9 Agrostav Znojmo, a.s. - kamenolom Zblovice Zblovice 6,54 10 P - D Refractories CZ a.s. Velké Opatovice Velké Opatovice 6,28 10 zdrojů REZZO3 s nejvyššími emisemi TZL (t/rok) v Jihomoravském kraji REZZO3 NÁZEV TZL 1 Brno 26,36 2 Letovice 12,98 3 Znojmo 11,15 4 Boskovice 8,13 5 Pohořelice 7,74 6 Bučovice 7,45 7 Moravský Krumlov 5,79 8 Vyškov 5,57 9 Lomnice 4,78 10 Velké Opatovice 4,72 Vyhodnocení automatizovaného imisního monitoringu Průměrné roční koncentrace PM10 a PM2,5 Dle NV č. 42/2011 Sb. je pro průměrné roční koncentrace PM10 stanoven imisní limit, který má hodnotu 40 µg*m -3 . Dále jsou pro průměrnou roční koncentraci stanoveny meze pro posuzování, přičemž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 14 µg*m -3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 10 µg*m -3 . K překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM10 ve sledovaném období na stanicích imisního monitoringu zóny Jihomoravský kraj nedošlo. Všechny stanice se ve sledovaném období pohybují nad horní mezí pro posuzování. Zhruba od roku 2000 je trend průměrných ročních koncentrací přibližně vyrovnaný, přičemž mírná variabilita je způsobená zejména meteorologickými podmínkami – převážně délkou zimy a teplotami v zimě, s čímž souvisí délka topné sezóny a emise TZL z malých zdrojů, coby po dopravě největšího producenta emisí v zóně Jihomoravský kraj. Částice do aerodynamického průměru 2,5µm se v zóně Jihomoravský kraj neměří (stanice Znojmo a Mikulov-Sedlec měří od 1.1.2010). V rámci Jihomoravského kraje měří PM2,5 stanice imisního monitoringu Brno – Tuřany, která však náleží aglomeraci Brno. Avšak pro názornost budou v tomto programu uvedeny hodnoty z této stanice, reprezentující pozadí města Brna. Z výsledků naměřených v lokalitě Brno - Tuřany vyplývá, že koncentrace PM2,5 se pohybují v okolí uvažovaného imisního limitu a jejich hodnota je opět odvislá od meteorologických a rozptylových podmínek, zejména v zimní části roku. Dá se tedy předpokládat, že pokud v období říjen – březen budou nízké teploty, delší dobu trvající sněhová pokrývka a zejména pokud se vyskytnou teplotní inverze, budou se koncentrace blížit a mohou i překročit imisní limit pro průměrné roční koncentrace PM2,5 (viz rok 2005 a 2006), naopak v případě příznivějších meteorologických a rozptylových podmínek v zimním období nebude imisní limit překračován (roky 2007 - 2009). Koncentrace PM2,5 jsou znázorněny v tabulce. Arch.Design, s.r.o. Strana 27
Page 1 and 2: ÚAP Jihomoravského kraje - aktual
Page 25: ÚAP Jihomoravského kraje - aktual
Page 77 and 78:
ÚAP Jihomoravského kraje - aktual
Page 79 and 80:
Page 81 and 82:
Page 83 and 84:
Page 85 and 86:
Page 87 and 88:
Page 89 and 90:
Page 91 and 92:
Page 93 and 94:
Page 95 and 96:
Page 97 and 98:
Page 99 and 100:
Page 101 and 102:
Page 103 and 104:
Page 105 and 106:
Page 107 and 108:
Page 109 and 110:
Page 111 and 112:
Page 113 and 114:
Page 115 and 116:
Page 117 and 118:
Page 119 and 120:
show all

A. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území - Jihomoravský kraj

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?