Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Roman Knížek u přístroje Textest FX 3300<br />
při měření prodyšnosti bundy<br />
katedře hodnocení textilií Fakulty textilní<br />
TUL pod vedením profesora Oldřicha Jirsáka<br />
a později profesora Luboše Hese. Téma<br />
zadala a výzkum financovalo české sdružení<br />
firem Viola Group. Jako výrobci pláštěnek,<br />
nepromokavých turistických bund<br />
a oblečení pro rybáře, jachtaře, atd. mu dělala<br />
největší problém právě paropropustnost,<br />
protože v nepromokavých bundách se<br />
člověk velmi často zapotí.<br />
Romanu Knížkovi se podařilo tento praktický<br />
problém vyřešit, a své unikátní řešení<br />
si nechal patentovat. Nová membrána využívá<br />
vlastností nanovláken vyrobených<br />
elektrospinningem, technologickým postupem,<br />
který tým profesora Jirsáka dokázal<br />
z laboratoří přenést do průmyslové praxe.<br />
Její extrémně vysoká paropropustnost je<br />
dána unikátní nanovlákennou strukturou<br />
a průměrem nanovláken o pouhých 150<br />
nm. „Jsou to zatím nejjemnější vlákna použitá<br />
v oděvním průmyslu. Díky struktuře<br />
a průměru nanovláken mají nanomembrány<br />
více pórů na danou plochu oproti mikroporézním<br />
membránám,“ vysvětluje Roman<br />
Knížek. Dodává, že nová nanomembrána<br />
je také opatřena speciálním filmem, který<br />
výrazně zvýší hydrostatickou odolnost (výška<br />
vodního sloupce) a zároveň nedojde<br />
k ucpání nanopórů nečistotami a tím se výrazně<br />
prodlouží její životnost.<br />
Bundy opatřené novou nanomembránou<br />
nejen že neprofouknou, ale také se v nich<br />
člověk nezapotí a nepromokne. Důležité podle<br />
Zdeňka Chaloupky i Romana Knížka ale<br />
je také to, že výrobky s touto unikátní membránou<br />
budou cenově dostupné.<br />
Pozornost již vzbudila liberecká membrána<br />
i na několika prestižních veletrzích-l například<br />
na 11. mezinárodní výstavě a konferenci<br />
„Nanotech 2012“ v Tokiu. na<br />
mezinárodním outdoorovém a sportovním<br />
veletrhu na ISPU v Mnichově pak firma Naprotex<br />
za tuto membránu získala prestižní<br />
ocenění ISPO AWARD. Ani letos na těchto<br />
veletrzích si na malou pozornost nemohla<br />
stěžovat.<br />
Tenká vrstva zničí<br />
bakterie a viry<br />
Vědci vysokoškolského Ústavu pro<br />
nanomateriály, pokročilé technologie<br />
a inovace (CxI) Technické univerzity<br />
v Liberci (TUL) představují nový objev<br />
z oblasti nanomateriálů. Vyvinuli speciální<br />
roztok, který jako tenká vrstva na<br />
základním materiálu dokáže zničit bakterie,<br />
viry i plísně. S podkladem, na který<br />
je nanesen, vytvoří pevnou vazbu, a pro-<br />
to na rozdíl od běžných dezinfekčních<br />
prostředků je účinek této tenké vrstvy<br />
dlouhodobý.<br />
Roztok se nanáší na základní materiál ve<br />
formě vrstvy o tloušťce od 150 do 300 nanometrů.<br />
Aktivní složkou jsou kationty stříbra.<br />
Ty pronikají do těla bakterie nebo viru, okamžitě<br />
reagují s DNA a buňku zabijí. Jedinečnost<br />
vyvinuté antibakteriální nanovrstvy<br />
spočívá v tom, že ji lze aplikovat na povrchy<br />
různých substrátů. Jsou to například kachličky<br />
a umyvadla, podlahové krytiny, plasty,<br />
nátěrové hmoty, textilní materiály včetně<br />
jednorázových zdravotnických prostředků,<br />
jako jsou například rukavice nebo roušky.<br />
Materiál snese umývání, praní a další běžné<br />
ošetření. Třeba při aplikaci na textil vydrží<br />
až 50 pracích cyklů, aniž ztrácí účinnost.<br />
Jednoduše řečeno, podstatou patentu<br />
jsou fyzikální a chemické metody zvyšující<br />
a rozšiřující antibakteriální a antivirotický<br />
účinek již známých vrstev obsahujících<br />
stříbro.<br />
„Jedná se o organicko-anorganický hybridní<br />
polymer, tvořený dvěma sítěmi vzájemně<br />
propojenými kovalentní vazbou. Anorganickou<br />
síť tvoří oxid křemičitý, na jehož<br />
kyselé Si-OH skupiny jsou poměrně pevně<br />
vázány iontovou vazbou kationty stříbra,<br />
mědi a zinku. Druhou složkou je organická<br />
síť, kterou tvoří polymethylmethakrylát. Důležité<br />
je, že vzniklý hybridní polymer je kovalentní<br />
vazbou připojen na substrát, na<br />
který roztok aplikujeme. Díky této pevné<br />
vazbě zůstává vrstva velmi stabilní,“ řekla<br />
vedoucí Laboratoře pro biomedicínské aplikace<br />
CxI TUL Irena Lovětínská Šlamborová.<br />
Antibakteriální vlastnosti hybridní vrstvy<br />
se výrazně zvýší po přidání dusičnanů stříbra<br />
a mědi. „Dospěli jsme k synergickému<br />
efektu. Ten způsobuje existence oxidačně<br />
redukčních rovnováh se sloučeninami stříbra,<br />
v jejichž důsledku je v hybridní vrstvě<br />
udržován obsah kationtu stříbra. Přítomnost<br />
titanu ve struktuře vrstvy dovoluje přenos<br />
náboje mezi nesousedícími kationty,“<br />
vysvětluje princip nové nanovrstvy členka<br />
vědeckého týmu Veronika Zajícová ze stejné<br />
laboratoře.<br />
Testy prokázaly, že vyvinuté nanovrstvy<br />
představují vysoce účinnou prevenci před<br />
napadením oslabeného organismu patogenními<br />
bakteriemi a účinně zamezují<br />
množení rezistentních patogenních bakteriálních<br />
kmenů. Jejich využití se proto slibně<br />
rýsuje všude tam, kde se klade důraz<br />
na sterilní prostředí, zejména v nemocnicích.<br />
Nanovrstvy také velmi efektivně likvidují<br />
původce některých mykotických onemocnění.<br />
Naději vzbuzují i výsledky testů, které<br />
ukazují, že vrstva ničí i virus HIV. To by<br />
znamenalo zásadní průlom například při<br />
aplikaci na kondomy. „Virostatická účinnost<br />
studuje náš vědecký tým v úzké spolupráci<br />
se skupinou Jana Webera z Ústavu organické<br />
chemie a biochemie AV ČR,“ uvedl<br />
vedoucí oddělení nanotechnologií a informatiky<br />
CxI TUL profesor Jiří Maryška.<br />
Liberecká univerzita si nechala technologický<br />
postup výroby antibakteriální vrstvy<br />
letos na jaře patentovat. Zájem o uplatnění<br />
vrstvy vzápětí projevily české i zahraniční<br />
firmy. Univerzita podepsala licenční smlouvu<br />
s firmou Pharma-Future na exklusivní<br />
práva pro využití této technologie v praxi.<br />
Materiál nyní prochází dalším nezávislým<br />
testováním, budou ho zkoušet i nemocnice.<br />
na trh by se, podle jednatele firmy Petra<br />
Otepky, mohly první produkty s touto vrstvou<br />
dostat už příští rok.<br />
Moderní technologie čištění vod<br />
Vědci Univerzity Palackého v Olomouci<br />
a Technické univerzity v Liberci se zapojili<br />
do boje za záchranu znečištěných<br />
vodních zdrojů. V dubnu 2012 s partnery<br />
z Mikrobiologického ústavu AVČR a pěti<br />
velkými sanačními firmami působícími<br />
v ČR vytvořili společně národní „Centrum<br />
kompetence ekologicky šetrných<br />
nanotechnologií a biotechnologií pro<br />
čištění vod a půd – NANOBIOWAT“. Osmiletý<br />
projekt podpořený Technologickou<br />
agenturou ČR se zaměřuje na vývoj<br />
a rychlé implementace nových technologií<br />
čištění vod na evropských a světových<br />
trzích. Podle ředitele odboru environmentálních<br />
rizik a ekologických škod<br />
Ministerstva životního prostředí Karla<br />
Bláhy by se Česká republika mohla stát<br />
evropským lídrem v moderních technologiích<br />
čištění vod.<br />
„Není zcela samozřejmé natočit si sklenici<br />
čisté vody, koupat se a prát prádlo v pitné<br />
vodě. Nám se zdá, že je vody všude dost.<br />
To je omyl! Z celkového množství cca 1,4<br />
miliardy kubických kilometrů vody jsou jen<br />
méně než dvě procenta vhodná pro využívání<br />
člověkem. Jsou oblasti, kde lidé doslova<br />
trpí žízní,“ říká docent Miroslav Černík<br />
z Technické univerzity v Liberci. Připomíná,<br />
že s rostoucí poptávkou po vodě se zvyšuje<br />
i znečištění vodních zdrojů. „Jedná se o vysoce<br />
toxické látky, jako jsou chlorované uhlovodíky,<br />
těžké kovy, radioaktivní sloučeniny,<br />
arsen, kyanidy, fosfor, herbicidy, bojové<br />
chemické látky, sinice. Nově se k nim přidávají<br />
hormonálně aktivní látky, (tzv. endokrinní<br />
disruptory) a léčiva, které se do vod<br />
dostávají v důsledku rozsáhlého používání<br />
zejména hormonální antikoncepce a analgetik,“<br />
upřesňuje profesor Zbořil z Univerzity<br />
Palackého v Olomouci.<br />
20 1/<strong>2013</strong>
Change language