Pˇrírucka administrátora - Kerio Software Archive

Instalace
2.2 Konfliktní software
Kerio Connect běží výhradně na aplikační úrovni a nevykazuje žádné nízkoúrovňové konflikty
s jinými programy, s výjimkou antivirového programu, který kontroluje otevírané soubory.
Je-li přijat e-mail s infikovanou přílohou, poštovní server si jej uloží do dočasného souboru
na disk. Antivirus jej pak může poškodit. Tomu lze předejít tak, že v antivirovém programu
zakážete kontrolu adresáře, popř. disku, ve kterém jsou uložena data aplikace Kerio Connect
(více vizte kapitolu 14).
Dalším rizikem může být konflikt portů (jsou-li v aplikaci Kerio Connect zapnuty všechny
služby, jsou využívány následující TCP porty: 25, 80, 110, 119, 143, 443, 465, 563, 587, 993 a
995). Z tohoto důvodu se nedoporučuje provozovat na tomtéž počítači současně jiný poštovní,
LDAP nebo WWW server. V opačném případě musí správce serveru zajistit, aby ke konfliktům
portů nedošlo (např. pokud současně běží Kerio Connect a WWW server, je doporučeno změnit
port služby HTTP nebo tuto službu zastavit a povolit pouze její zabezpečenou verzi — Zabezpečený
HTTP). Další možností je vyhrazení jedné nebo více IP adres pro porty, na kterých
služby aplikace Kerio Connect poslouchají. O službách a nastavení portů se dozvíte více
v kapitole 6.1.
Bude-li Kerio Connect provozován na firewallu nebo v chráněné lokální síti za ním, je třeba
si uvědomit, že firewall do značné míry ovlivní chování poštovního serveru, resp. komunikaci
s ním (např. nedostupnost některých či všech služeb). Při konfiguraci firewallu je třeba vzít
v úvahu, které služby mají být zpřístupněny do Internetu, příp. do lokální sítě, a povolit
komunikaci na příslušných portech (vizte výše nebo podrobněji v kapitolách 6 a 28.3).
2.3 Nastavení firewallu
Kerio Connect je obvykle nainstalován v lokální síti chráněné firewallem. Kromě vlastní
konfigurace poštovního serveru tedy musíme provést doplňující nastavení firewallu.
Má-li být poštovní server přístupný z Internetu, je třeba ve firewallu otevřít (tzv. mapovat)
některé porty. Každý mapovaný port znamená potenciální problém se zabezpečením.
Namapujeme tedy porty jen pro služby, které chceme zpřístupnit z Internetu.
Pokud bude server doručovat poštu přímo přes DNS MX záznamy, potom je třeba namapovat
port 25, což je standardní port pro službu SMTP. Toto nastavení je potřebné vždy, když je
na server nasměrován MX záznam pro danou doménu. Na port SMTP serveru se může legálně
připojit libovolný SMTP server v Internetu, chce-li odeslat e-mail do některé z jeho domén.
Dále bude třeba namapovat porty, na které se budou připojovat uživatelé mimo lokální
sít’. Protože se zde zvyšuje bezpečnostní riziko, doporučujeme mapovat pouze služby
zabezpečené SSL/TLS šifrováním. Nastavení znázorňuje tabulka 2.1.
14