Studijní text [pdf] - Personalizace výuky prostřednictvím e-learningu

Vnitřní stavba pevných látek
závažným problémem. Další druh degradace během provozu představuje např. opotřebení
otěrem, ke kterému dochází při funkčním tření stýkajících se ploch. A abychom uvedli nějaký
netypický příklad, můžeme se podívat na náhradu kyčelního kloubu. Provádí-li se náhrada
kyčelního kloubu, pak je hlavička kloubu většinou z kovu (ze slitiny titanu) a kloubní jamka
bývá velmi často z polymeru, a to z polyetylénu (zkratka PE) s velmi vysokou hustotou.
Polyetylén se používá mj. proto, že má dobré třecí vlastnosti, ale při dlouhodobém kontaktu
s hlavičkou dochází k jeho otěru, tj. k postupnému uvolňování drobných částic PE. Ty se pak
mohou krevním oběhem dostat i do relativně vzdálených částí těla a mohou vyvolat některé
nemoci. Vzhledem k původu se jim říká PE nemoc (tedy polyetylenová nemoc).
Kromě užitných vlastností bývají někdy definovány také technologické vlastnosti materiálů.
Ty se nevztahují k období použití materiálů, ale k procesu jejich výroby. U kovových
materiálů je např. důležitá jejich svařitelnost, tj. schopnost spojení různých dílů svařováním,
nebo tzv. tvařitelnost, tj. schopnost přijmout změnu tvaru procesem tváření.
Na čem závisí vlastnosti pevných látek – Význam vnitřní stavby.
Položme si otázku, na čem přednostně závisí vlastnosti pevných látek. Zjednodušeně můžeme
říci, že vlastnosti závisí na:
• Druhu materiálu;
• chemickém složení;
• vnitřní stavbě.
Druhem materiálu rozumíme to, zda se jedná o kov, polymer, keramiku nebo kompozit.
Význam chemického složení je snad zřejmý. Pro nás je ale nejdůležitější to, že vlastnosti
materiálů závisejí velmi silně na jejich vnitřní stavbě neboli struktuře. Studium vnitřní stavby
pevných látek je tedy mimořádně důležité proto, že změnou vnitřní stavby lze velmi silně
ovlivnit (změnit) užitné vlastnosti. A proto se vnitřní stavbě pevných látek věnujeme dříve
než jejich vlastnostem.
Vnitřní stavbou, resp. strukturou pevných látek můžeme mít na mysli často rozdílné
charakteristiky, a to v závislosti na měřítku. Někdy se vnitřní stavba, resp. struktura podle
měřítka rozlišuje následovně:
• Makrostruktura;
• mikrostruktura;
• submikrostruktura;
• struktura na atomární úrovni.
Makrostrukturou rozumíme ty části vnitřní stavby, které lze pozorovat pouhým okem, tzn.
jejich rozměr je řádově v mm. U dřeva lze např. vidět soubory, resp. uspořádání vláken
13