Studijní text [pdf] - Personalizace výuky prostřednictvím e-learningu

Vnitřní stavba pevných látek
2.2. Vazby mezi atomy
Čas ke studiu: 1,5 hodiny
Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět
• popsat nejdůležitější typy vazeb mezi atomy;
• objasnit základní principy vazeb mezi atomy;
• vyjádřit hlavní rozdíly mezi vazbami mezi atomy a důsledky, které z toho
vyplývají.
Výklad
Rozdělení vazeb mezi atomy.
Při posuzování vnitřní stavby pevných látek začneme na atomárním, nebo dokonce
subatomárním měřítku. A to proto, abychom si vysvětlili, jaké síly (energie) drží materiály
pohromadě, co je za tím, že atomy nebo jiné částice chtějí být „spolu“, blízko sebe. Vzhledem
k tomu, že tyto partie se vyučují podrobněji v chemii a fyzice, omezíme se na zjednodušený
výklad, který nám poslouží k pochopení chování základních skupin konstrukčních materiálů.
Říká se a vyplývá to mj. z rozboru modelů atomů, že mezi atomy (nebo i ionty, resp.
molekulami) působí vazebné energie. Tyto vazebné energie (nebo zjednodušeně vazby) se
dělí na dvě hlavní skupiny, tzv. silné (chemické) vazby a slabé vazby, jimž se někdy říká
také molekulární vzhledem k tomu, že se s nimi setkáváme častěji u molekul.
Silné chemické vazby zahrnují vazbu:
• kovalentní;
• iontovou;
• kovovou.
Všechny tři silné vazby vycházejí z elektronové struktury atomů, resp. zjednodušeně ze
skutečnosti, že důležité vlastnosti prvků závisejí na tom, kolik elektronů ve slupce s nejvyšší
hodnotou kvantového čísla je ve stavu s a p. Celkový počet elektronů ve stavu s a p je 8. Tyto
elektrony se nazývají valenční elektrony, odpovídající konfigurace v zaplněném stavu se
nazývá elektronový oktet. Jedná se o konfiguraci stabilní, tzn. že k uvolnění elektronu
z existujícího oktetu je třeba dodat atomu nejvyšší energii. Má-li atom méně než polovinu
valenčních elektronů, je pro něj výhodnější, aby je předal jinému prvku. Naopak, má-li atom
17