StudijnÃ text [pdf] - Personalizace vÃ½uky prostÅednictvÃm e-learningu

More documents

Recommendations

Info

Vnitřní stavba pevných látek modifikací uhlíku, druhou modifikací uhlíku je grafit). Uhlík má atomové číslo 6 a obsahuje tedy ve slupce L celkem 4 valenční elektrony. V případě diamantu bude jeden atom uhlíku sdílet své valenční elektrony celkem se 4 sousedními atomy uhlíku. Tím dojde opět k vytvoření elektronového oktetu, tedy stabilní konfigurace, která znamená pevnou vazbu mezi atomy. Situace je schematicky dvourozměrně zobrazena na obr. 2.6. B E A C D B E A C D Obr. 2.6 Schematické znázornění vzniku kovalentní vazby mezi atomy uhlíku (diamant) 19
Vnitřní stavba pevných látek Ve skutečnosti neleží atomy v ploše, ale vytvářejí prostorový útvar, který si můžeme představit jako pravidelný čtyřstěn (tetraedr) s jedním atomem (A) ve středu čtyřstěnu a dalšími 4 atomy (B až E) ve vrcholech čtyřstěnu. Tato prostorová konfigurace atomů uhlíku (diamant) je znázorněna na obr. 2.7. 109,5 Obr. 2.7 Prostorová konfigurace kovalentní vazby mezi atomy uhlíku (diamant) Z geometrie pravidelného čtyřstěnu lze odvodit, že spojnice středového atomu s libovolnými dvěma atomy ve vrcholech budou svírat úhel asi 109,5°. To je základní podmínka kovalentní vazby mezi atomy prvků se čtyřmi valenčními elektrony. To souvisí také s tím, že kovalentní vazba má směrový charakter, který je dán rozložením elektronových orbitalů v prostoru. Kovalentní vazba je typická zejména pro polymery a také pro některé keramické materiály. Jedná se o vazbu většinou velmi pevnou. Poznámka: „Pevnost“ vazby se posuzuje podle tzv. vazebné energie, kterou je třeba vynaložit na rozštěpení vazby a oddálení vázaných atomů na nekonečnou vzdálenost. Vazebná energie se vyjadřuje v kJ·mol -1 nebo v eV. Vazebná energie kovalentní vazby bývá obvykle vysoká. V případě uhlíku (diamantu) je to např. cca 700 kJ·mol -1 , v případě křemíku cca 450 kJ·mol -1 . Iontová vazba Iontová vazba znamená zjednodušeně nikoli sdílení valenčních elektronů, ale odevzdání valenčních elektronů atomem jednoho prvku a jejich přijetí atomem (atomy) jiného prvku. Iontová vazba vzniká mezi prvky, z nichž jeden je silně elektropozitivní (má tendenci odevzdat své valenční elektrony) a druhý je silně elektronegativní (má tendenci přijmout valenční elektrony). Dojde tak ke vzniku kladně a záporně nabitých iontů (kationtů a aniontů), přičemž se může vytvořit elektronový oktet, tj. stabilní konfigurace na vnější elektronové 20
Page 1 and 2: Vysoká škola báňská - Technick
Page 3 and 4: OBSAH 1. Úvod - materiály jako pr
Page 5 and 6: Průvodce studiem Studijní opora j
Page 7 and 8: Úvod - materiály jako průvodci
Page 9 and 10: Úvod - materiály jako průvodci
Page 11 and 12: Vnitřní stavba pevných látek 2.
Page 13 and 14: Vnitřní stavba pevných látek je
Page 15 and 16: Vnitřní stavba pevných látek ce
Page 17 and 18: Vnitřní stavba pevných látek Su
Page 19: Vnitřní stavba pevných látek va
Page 23 and 24: Vnitřní stavba pevných látek na
Page 25 and 26: Vnitřní stavba pevných látek Sh
Page 27 and 28: Vnitřní stavba pevných látek p
Page 29 and 30: Vnitřní stavba pevných látek Ja
Page 31 and 32: Vnitřní stavba pevných látek Z
Page 33 and 34: Vnitřní stavba pevných látek V
Page 35 and 36: Vnitřní stavba pevných látek Ob
Page 37 and 38: Vnitřní stavba pevných látek kr
Page 39 and 40: Vnitřní stavba pevných látek vy
Page 41 and 42: Vnitřní stavba pevných látek 43
Page 43 and 44: Vnitřní stavba pevných látek va
Page 45 and 46: Vnitřní stavba pevných látek di
Page 47 and 48: Vnitřní stavba pevných látek m
Page 49 and 50: Vnitřní stavba pevných látek
Page 51 and 52: Vnitřní stavba pevných látek ab
Page 53 and 54: Vnitřní stavba pevných látek Di
Page 55 and 56: Vnitřní stavba pevných látek v
Page 57 and 58: 56 Vnitřní stavba pevných látek
Page 59 and 60: Základní vlastnosti konstrukční
Page 67 and 68: Obr. 3.5. Stanovení meze kluzu z t
Page 71 and 72:
Základní vlastnosti konstrukční
Page 73 and 74:
Page 75 and 76:
Page 77 and 78:
Page 79 and 80:
Page 81 and 82:
Page 83 and 84:
Kovové materiály 4. KOVOVÉ MATER
Page 85 and 86:
Kovové materiály Velmi často chc
Page 87 and 88:
Kovové materiály Obr. 4.3. Dislok
Page 89 and 90:
Kovové materiály Obr. 4.5. Zpevn
Page 91 and 92:
Kovové materiály 4.2. Slitiny že
Page 93 and 94:
Kovové materiály Obr. 4.7. Krysta
Page 95 and 96:
Kovové materiály obsahují více
Page 97 and 98:
Kovové materiály Vliv prvků na
Page 99 and 100:
Kovové materiály houževnatost. M
Page 101 and 102:
Kovové materiály Nelegované jako
Page 103 and 104:
Kovové materiály Austenitické oc
Page 105 and 106:
Kovové materiály 23. Jak se rozd
Page 107 and 108:
Kovové materiály dva druhy hliní
Page 109 and 110:
Kovové materiály odlitků se pou
Page 111 and 112:
Kovové materiály Klíč k řešen
Page 113 and 114:
Polymery 5. POLYMERY 5.1. Úvod - z
Page 115 and 116:
Polymery Termoplasty jsou polymery,
Page 117 and 118:
Polymery 5. Jaká bývá relativní
Page 119 and 120:
Polymery kulečníkové koule, nev
Page 121 and 122:
Polymery 5.3. Vnitřní stavba poly
Page 123 and 124:
Polymery Obr. 5.7 Příklad slabě
Page 125 and 126:
Polymery a) b) Obr. 5.11 Znázorně
Page 127 and 128:
Polymery a) ataktické uspořádán
Page 129 and 130:
Polymery Existence částečně kry
Page 131 and 132:
Polymery krystalické části řet
Page 133 and 134:
Polymery 5.4. Vlastnosti polymerů
Page 135 and 136:
Polymery nazývá přechodová obla
Page 137 and 138:
Polymery Modul pružnosti (MPa) 100
Page 139 and 140:
Polymery Shrnutí pojmů 5.4. Po pr
Page 141 and 142:
Polymery Polypropylén (PP) 910 120
Page 143 and 144:
Polymery tzv. polární molekuly, k
Page 145 and 146:
Polymery dvojné vazby v řetězcí
Page 147 and 148:
Polymery UV spojení řetězců ato
Page 149 and 150:
Polymery akrylonitrilbutadienstyren
Page 151 and 152:
Polymery Klíč k řešení - odpov
Page 153 and 154:
Polymery O52 Představitelé termop
Page 155 and 156:
Keramické materiály Obr. 6.1. Př
Page 157 and 158:
Keramické materiály Obr. 6.2. Str
Page 159 and 160:
Keramické materiály Obr. 6.4. Bin
Page 161 and 162:
Keramické materiály Karbidickou k
Page 163 and 164:
Keramické materiály Schematické
Page 165 and 166:
Keramické materiály Obr. 6.9. Klo
Page 167 and 168:
Keramické materiály 6.2. Sklo a s
Page 169 and 170:
Keramické materiály malou přísa
Page 171 and 172:
Keramické materiály Shrnutí pojm
Page 173 and 174:
Keramické materiály O 6.15. Řezn
Page 175 and 176:
Kompozitní materiály Rozdělení
Page 177 and 178:
Kompozitní materiály Kompozity se
Page 179 and 180:
Kompozitní materiály zajišťují
Page 181 and 182:
Kompozitní materiály 7.3. Vlákni
Page 183 and 184:
Kompozitní materiály R mV je mez
Page 185 and 186:
Kompozitní materiály vyztužené
Page 187 and 188:
Kompozitní materiály a) b) Obr. 7
Page 189 and 190:
Kompozitní materiály Tab. 7.6 Zá
Page 191 and 192:
Kompozitní materiály kompozity se
Page 193 and 194:
Kompozitní materiály Další zdro
Page 195:
Kompozitní materiály O 7.21. Pro
show all

StudijnÃ­ text [pdf] - Personalizace vÃ½uky prostÅednictvÃ­m e-learningu

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

StudijnÃ text [pdf] - Personalizace vÃ½uky prostÅednictvÃm e-learningu