Studijní text [pdf] - Personalizace výuky prostřednictvím e-learningu

Vnitřní stavba pevných látek
Hranice zrn
V polykrystalických materiálech má každý jednotlivý krystal – každé zrno – svou
krystalografickou orientaci. Orientace jednotlivých krystalů se většinou liší. V místě styku
krystalů, tedy na jejich společné hranici, pak vzniká nepravidelnost uspořádání atomů –
porucha, protože se tam vyskytují atomy, jejichž orientace nemusí odpovídat ani jednomu, ani
druhému ze sousedních zrn. Hranice zrn jsou většinou viditelné při běžné strukturní analýze,
kdy se na prohlíženém vzorku jeví jako čáry, které oddělují jednotlivá zrna. Příklad hranic zrn
v oceli je na obr. 2.37.
80 μm
Obr. 2.37
Hranice zrn v oceli
Přítomnost hranic zrn v krystalech má řadu pozitivních důsledků. Obecně platí, že čím menší,
tedy jemnější zrna jsou v materiálu, tím lepší jsou jeho mechanické vlastnosti, a to jak
pevnost, tak houževnatost. Hranice zrn také usnadňují difúzi, tedy pohyb atomů, i když to
neplatí úplně obecně. Kromě hranic zrn existují i další plošné poruchy krystalové stavby, ale
ty ponecháme na některé z dalších předmětů.
Prostorové poruchy
Prostorové poruchy představují poslední, čtvrtou skupinu poruch krystalové mřížky.
Jedná se o trojrozměrné poruchy o rozměrech větších, než odpovídá velikosti atomů. Patří
sem různé dutiny, póry v krystalech a řadíme sem i různé cizorodé částice.
Shrnutí pojmů 2.4.
Po prostudování této části by vám měly být jasné následující pojmy:
47