Zpravodaj číslo 22 duben 2000 - Dokumenty - Univerzita Pardubice

strana 43
Hrad Lichnice. Pohled z kulaté věže přes nádvoří na štítovou ze,
v pozadí hřeben Kaňkov. Stav na přelomu let padesátých a šedesátých
dvacátého století.
Snímek J. Teplý.
Hrad Lichnice. Štítová ze od jihu. Stav před rokem 1900.
Kresba Karla Liebschera.
August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze XII.
Romantikům rozsáhlé nádvořínavozuje představu turnajů, badatelé
dvacátého stoletíbývajívšak střízlivía pro vysvětlenírozsáhlosti
hledají- nepochybně správně - výklad v hradnídisposici, řadíce
Lichnici ke hradům s obvodovou zástavbou. Touto disposicíobvodové
zástavby má Lichnice - až na diametrálnírozdíl v uchovanosti
či neuchovanosti - v rozměrech i v zástavbě leccos stejného
s hradem Křivoklátem.
Nejstaršíznámou podobu jména hradu Lichnice a zároveň nejstaršízprávu
o jeho existenci najdeme v predikátu šlechtice Smila
v listině z roku 1251, a to v podobě Luchtenburgk čili Lichtenburk,
znamená to vlastně „hrad světla“.
Dnes užívaná podoba Lichnice nepatří, jak bychom se mohli
domnívat, k novodobým novotvarům, protože ji najdeme již u Václava
Hájka z Libočan v roce 1541; nemusela však vzniknout až v jeho
době, patrně je ještě starší. Vznikla tato podoba „Lichnice“ stažením
středohornoněmeckého „licht“ z místního jména Lichtenburk
a české přípony „-ice" či „-nice“ analogicky k místním jménům
typu Třemošnice, Lipnice. Lze předpokládat, že existoval též mezitvar,
v písemných pramenech nedochovaný, v podobě „Lichtnice“.
V Kronice tak řečeného Dalimila čteme o postavě jménem Smyl
Swyetlyk, již kronikář klade do let 1193 - 1197. Do doby Václava
I. pak týž kronikář klade tři šlechtice, z nichž Smyla Swyetlyczkeho
(= Světličského), nechává na rytířském kláni v říši vydobýt erb,
který má znamenie kapra črveného, patrně je to Smil z Lichtenburka
z roku 1251. Odtud potom domněnka, formulovaná Augustem
Sedláčkem: I zdá se nám, že Smil Světlík neb Světlický... nějaké sídlo
na místě Lichnice měl..., 5) domněnka přijímaná i odmítaná.
Že dostal hrad ve třináctém stoletíněmecké jméno Luchtenburgk,
souvisís rytířskou kulturou, přišedšík nám z Francie přes německy
mluvící země, jak jsme o tom hovořili již dříve. 6)
POZNÁMKY
1) Železné hory, severníčást Českomoravské vrchoviny, plochá vrchovina
s trojúhelníkovým půdorysem ... pestrého geologického složení...
název pocházíod dolováníželezné rudy. - Dejmek, Jaromír
(ed.): Hory a nížiny, Praha 1987, s. 579; srv. Rybář, Petr (ed.): Přírodou
od Krkonoš po Vysočinu, Hradec Králové 1989, s. 359.
I když našim předkům slovo „hory“ znamenalo především těžbu, je
optický dojem při pohledu od západu umocňován výškovými rozdíly.
Vrdy (Vrdy, o. Kutná Hora) na silnici I/17 majínadmořskou výšku
220 m, temeno Višňovka nad obcíPodhořany má 285 m (Podhořany
u Ronova, o. Chrudim). JižnějšíTřemošnice (Třemošnice,
o. Chrudim) má nadmořskou výšku 301 m, hřeben Krkanka 566 m.
Dnes se ovšem pohybujeme se silným rychloběžným motorem pod
kapotou, pro nějž tyto výškové rozdíly mnoho neznamenají, ale po
tisíciletítu byly pouze vlastnínohy, nanejvýše kůň ...
2) Fontes rerum Bohemicarum - Prameny dějin českých IV., ed. Emler,
Josef, Praha 1884, s. 31 (FRB); český překlad: Chronicon Aulae regiae
- Zbraslavská kronika, Praha 1975, s. 62.
3) Pravý ostroh (též ostrožna) je obtékán ze třístran toutéž vodotečí,
je-li z každé strany obtékán jinou vodotečí, jde o nepravý ostroh.
Zde je to na straně severníLovětínský potok, na straně jižníZlatý
potok, obě vodoteče v hlubokých údolích. Ostrožní blok, na němž
stojí Lichnice, je široký asi dva kilometry, byl tudíž více než dostatečně
rozlehlý, aby pojal veliký hrad, hradníjádro i s podhradníosadou,
zavřenou do vnějšího ohrazení valů a příkopů. V šestnáctém
stoletíbyla obec Podhradíměstečkem (Podhradí, o. Chrudim).
4) Sedláček, August: Hrady, zámky a tvrze královstvíČeského I-XV,
Praha 1882 - 1927, zde XII, Praha 1900, s. 29, s. 43; Menclová,
Dobroslava: České hrady I - II, Praha 1972, zde I, s. 154 - 157; II,
s. 220; Durdík, Tomáš: Encyklopedie českých hradů, Praha 1995,
s. 170 - 172; týž: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha
1999, s. 331 - 334.
5) Nejstaršíčeská rýmovaná Kronika tak řečeného Dalimila, ed. Daňhelka,
Jiří- Havránek, Bohuslav - Kristen, Zdeněk, Praha 1957, kap.
76, s. 131; kap. 88, s. 145. K erbovnímu znamení kapra u tak řečeného
Dalimila viz též níže pozn. 8.
Profous, Antonín: Místní jména v ČecháchI-V,Praha 1949 - 1960,
zde II, s. 611.
Sedláček, August: Hrady, zámky a tvrze královstvíČeského XII,
s. 32. S míněním Sedláčkovým nesouhlasí Urban, Jan: Lichtenburská
država na Českomoravské vrchovině ve 13. a 14. století, Historická
geografie 18/1979, s. 31 - 68, soudím, že ne zcela právem.
6) Viz Teplý, Jaroslav: Hrad Rabštejnek, Zpravodaj Univerzity Pardubice
3/1997, č. 9, s. 14.
doc. PhDr. Jaroslav Teplý, CSc.
Oddělení humanitních věd ÚJHS
(pokračování v následujícím čísle Zpravodaje UPa č. 23)
Příspěvky pro 23. číslo se přijímají do 15. května 2000.
Vydává Univerzita Pardubice jako svou nepravidelnou účelovou publikaci. Adresa redakce: Univerzita Pardubice, Rektorát, Studentská 95, 532 10 Pardubice,
tel.: 040-603 6555, fax: 040-603 6361, E-mail: promotion@upce.cz. Šéfredaktor: Ing. Valerie Wágnerová. Redakčnírada: doc. Ing. JiříMálek, DrSc.,
doc. Ing. Jan Čapek, CSc., Ing. Milena Foglarová, doc. RNDr. Bohdan Linda, CSc., prof. Ing. Ivan Pavlík, CSc., PhDr. Tomáš Jiránek, Ph.D. Grafická úprava
a sazba: Ing. Alena Komárková. Tisk: Tiskařské středisko Univerzity Pardubice - duben - 2000 - náklad 1200 ks