Červen 2009 - Praha 9
Červen 2009 - Praha 9
Červen 2009 - Praha 9
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
21-22 rokytka:Rokytka 5/25/09 12:43 Page 21<br />
✄<br />
továrna v Praze, Na Per‰tejnû ãp. 348 –<br />
v˘roba Glauberovy soli, kyseliny solné<br />
a dusiãné, ledku a sody. Tato chemická<br />
továrna byla velmi modernû zafiízena<br />
a známá v celém Rakousku. ZaloÏil ji<br />
v roce 1817 vídeÀsk˘ kupec F. X.<br />
Brosche a chemik ze Sadské a pozdûj‰í<br />
vrchlabsk˘ lékárník V. Kablík. Ten vypracoval<br />
mezi jin˘m i metodu bílení a barvení<br />
papíru a lnûn˘ch a bavlnûn˘ch tkanin<br />
chlorem.<br />
PÛvodní závod stál od roku 1832<br />
v Sanytrové. V roce 1872 uvolnil místo<br />
pro stavbu Rudolfina a pfiesídlil do<br />
Podviní. Zde vybudoval nové objekty,<br />
ale sortiment v˘roby zúÏil jen na zakva-<br />
‰ování melasy na líh a v˘robu pota‰e<br />
z v˘palkového uhlí. Pro v˘robu potfieboval<br />
velké mnoÏství vody. Tu si pfiivádûl<br />
vlastním potrubím z Vltavy. Zavedla<br />
se kanalizace a zfiídily se ãtyfii rybníky<br />
pfii Rokytce.<br />
Lihovar se specializoval na v˘robu bezvodého<br />
lihu, jehoÏ kvalita byla nejlep‰í<br />
v celém Rakousku. Závod mûl svou mísírnu<br />
dynalkolu, rafinerii lihu a denaturovnu<br />
lihu. Vyrábûlo se tu 208 hektolitrÛ<br />
99,7 procentního lihu za 24 hodin pfii<br />
prÛmûrném poãtu 150 stál˘ch zamûstnancÛ.<br />
PrÛmûrná roãní v˘roba byla<br />
49 000 hektolitrÛ bezvodého lihu, 700 tun<br />
pota‰e a 400 tun kalciované vody.<br />
Lihovar slouÏil svému úãelu aÏ do poloviny<br />
roku 1973. Pak v˘roba ustala a objekty<br />
se v na‰ich ãasech doãkaly demolice.<br />
Tradice letectví<br />
v Praze 9<br />
Sotva se ãlovûk poprvé odlepil od zemû<br />
a nadnesl se sv˘m „létacím aparátem“,<br />
jak se tenkrát letadlÛm fiíkalo, do povûtfií,<br />
opájel se slávou, Ïe se jiÏ vyrovná ptákÛm.<br />
A uspofiádal u nás velk˘ leteck˘<br />
den. Dnes bychom fiekli show. Kde? Na<br />
prosecké pláni. To místo uÏ v‰ak nenajdeme,<br />
rozprostíralo se nûkde tam, kde<br />
je dnes Park Pfiátelství.<br />
Tenkrát tam bylo ãerstvû sklizené fiepné<br />
pole a to staãilo dobyvatelÛm vzduchu<br />
k jejich produkci. Leteck˘ den se odehrával<br />
teprve pár mûsícÛ poté, co se na na-<br />
‰em území – v Pardubicích – poprvé letoun<br />
odlepil od zemû. Tak rychle ‰el technick˘<br />
pokrok v oblasti létání kupfiedu.<br />
Nedlouho na to, kdyÏ uÏ svût zachvátila<br />
první svûtová válka, byla v ní vyuÏita i letadla.<br />
Ne v‰ak k tomu, aby zklidnila hlavy<br />
rozvá‰nûn˘ch váleãníkÛ a zprostfiedkovávala<br />
jim mírová poselství. Nebo aby<br />
slouÏila ve vojenském zdravotnictví<br />
a rychl˘m pfievozem zachraÀovala vojáky,<br />
které válka nestaãila úplnû zabít.<br />
Právû naopak, letadla pomáhala zaná‰et<br />
smrt i tam, kam jiné zbranû nedosáhly.<br />
KdyÏ po váleãn˘ch hrÛzách povstala na-<br />
‰e nová vlast, âeskoslovensko, zaãalo se<br />
mezi jin˘mi aktivitami budovat také letectvo.<br />
A jeho kolébka byla ve<br />
Vysoãanech, LetÀanech, Kbelích. První<br />
letadlo vyrobené v âeskoslovensku, jeho<br />
prototyp, spatfiil svûtlo svûta ve zru‰eném<br />
vysoãanském cukrovaru. Dal‰í pak vznikala<br />
v nûkolika stavebních provizoriích.<br />
U nás to byla prosecká ALMA, pak vysoãanská<br />
AERO, letÀansk˘ Letov, ãakovická<br />
AVIA a libeÀská AUTOPRAGA.<br />
Postupnû se v˘roba z provizorních kÛlen<br />
a ohrad dostala do novû budovan˘ch továrních<br />
objektÛ. A odtud vylétala letadla<br />
do svûta dob˘vat úspûchy v soutûÏích na<br />
mezinárodních kolbi‰tích. To uÏ v dobû,<br />
kdy se lidé je‰tû pfii jejich spatfiení nad<br />
sv˘mi hlavami kfiiÏovali. A vûhlas tûchto<br />
továren pfietrvával aÏ do moderní doby.<br />
Jedna z nich se honosí tajemnou zkazkou,<br />
Ïe právû tam byla pfienesena na sklonku<br />
druhé války v˘roba „tajn˘ch zbraní odplaty<br />
V1 a V2“. A Ïe se zahájila pokusná v˘roba<br />
V7, coÏ mûly b˘t dnes tak diskutované<br />
létající talífie. Jejich prototyp létal nûkolikrát<br />
i nad Prosekem, LetÀany a Kbely, jak<br />
nám potvrzovali pamûtníci a dokládaly to<br />
také novinové ãlánky. Ten úplnû dokonãen˘<br />
mûl odletût k západu, pr˘ k Chebu ãi<br />
k Litomûfiicím, kde Nûmci chystali jejich<br />
v˘robu nûkde v podzemí. Ale Ameriãané<br />
tam byli dfiív, neÏ se v˘roba rozjela. I o tom<br />
vyprávûli pamûtníci.<br />
Text a foto: Miroslav Kuranda<br />
ROKYTKA Zpravodaj obãanského sdruÏení<br />
Vlastivûdn˘ klub Prahy 9<br />
Redakce: Miroslav Kuranda<br />
Rokytka vychází jako samostatná pfiíloha<br />
mûsíãníku Devítka, vydávaného Mâ <strong>Praha</strong> 9<br />
Adresa redakce: Vlastivûdn˘ klub Prahy 9,<br />
mûstská ãást <strong>Praha</strong> 9, Sokolovská 324/14,<br />
180 49 <strong>Praha</strong> 9<br />
tel.: +420 283 091 322, +420 606 927 223<br />
Rokytka<br />
VLASTIVùDN¯<br />
ZPRAVODAJ<br />
âíslo 6/<strong>2009</strong><br />
Roãník XLVII<br />
Dvacátá léta ve vzpomínkách pamûtníkÛ<br />
Tûch, ktefií proÏívali dvacátá léta ve Vysoãanech,<br />
na Proseku a v Hrdlofiezích a mají<br />
je ve své pamûti, mezi námi uÏ mnoho<br />
není. ZÛstaly jen jejich vzpomínky. Ty pomáhají<br />
v myslích starousedlíkÛ a pamûtníkÛ<br />
vybavit i pohledy na staré fotografie.<br />
I ty znovu oÏiví to, co oni tu kdysi<br />
proÏívali.<br />
Snímky star˘ch míst, ve kter˘ch proÏili<br />
své mládí, prohlíÏejí debatující náv‰tûvníci<br />
na‰ich klubov˘ch setkání; ti, ktefií tu<br />
kdysi Ïili a pfii demolici star˘ch Vysoãan<br />
pfii‰li o své domovy a dnes bydlí kdesi po<br />
celé Praze roztrou‰eni. Sice v moderních<br />
domech na nov˘ch sídli‰tích, ale své „kofieny“<br />
mají stále zde. Nad fotografiemi<br />
vzpomínají na místa, kde nechali své mládí.<br />
A novû pfiistûhovalí sousedé se snaÏí<br />
vybavit si pfiedstavu dávn˘ch Vysoãan, které<br />
uÏ nezaÏili. Pfii prohlídce fotografií<br />
tryskají my‰lenky náv‰tûvníkÛ nahlas a vyvolávají<br />
vzpomínky na dfiívûj‰í Ïivot v místech,<br />
jejichÏ ztrácející se pfiedstavu jim<br />
pomáhají vybavovat právû ty prohlíÏené<br />
fotografie. Jejich vzpomínky se jim odvíjejí<br />
jako filmová pohádka o v tûchto místech<br />
proÏitém dûtství.<br />
Obchodníci patfiili ke koloritu Vysoãan<br />
Znovu spatfiují staré Vysoãany s domky,<br />
ve kter˘ch proÏili své dûtství. Vzpomínají,<br />
jak se u nich doma svítilo petrolejovou<br />
lampou, jak chodili s ostatními dûtmi<br />
pást husy, jak je vodili na Rokytku.<br />
Popisují svou kaÏdodenní cestu do ‰koly.<br />
Vzpomínají, Ïe vchod do ‰kolní jídelny,<br />
která se nacházela ve stále nedostavûné<br />
radnici, byl zezadu a hned naproti vchodu<br />
byla pumpa, kam se chodili o pfiestávce<br />
napít. A Ïe v této ãásti radnice byla<br />
i knihovna. Zejména Ïeny vzpomínají na<br />
jednotlivé obchody a obchÛdky, které lemovaly<br />
Královskou tfiídu. (Ale v jejich<br />
mluvû to nebyla Královská, ale vÏdy jen<br />
Knihkupectví, knihafiství a nakladatelství Josefa<br />
PodrouÏka v Sokolovské ulici. Stav za první republiky<br />
a bûhem demolice<br />
„hlavní“.) Krámky byly i vedle radnice.<br />
Obchodníci a fiemeslníci ve Vysoãanech<br />
byli známé a populární osobnosti. Patfiili<br />
do koloritu star˘ch Vysoãan. A jaké se tû-<br />
‰ili váÏnosti! V‰ak taky nemohl b˘t obchodníkem<br />
jen tak nûkdo. K popularitû<br />
tûchto lidí pfiispûlo i to, Ïe skoro kaÏd˘<br />
byl nûjak vefiejnû ãinn˘. V ochotnick˘ch<br />
divadelních spolcích ãi v hudebním, pûveckém,<br />
sportovním nebo tûlocviãném<br />
spolku. KaÏd˘ tu kaÏdého znal.<br />
Místa her<br />
Chlapci, dnes uÏ stafií pánové, zase rádi<br />
vzpomínali na místa sv˘ch klukovsk˘ch her.<br />
72 Rokytka<br />
MAGAZÍN MùSTSKÉ âÁSTI PRAHA 9<br />
69
Change language