Červen 2009 - Praha 9
Červen 2009 - Praha 9
Červen 2009 - Praha 9
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
21-22 rokytka:Rokytka 5/25/09 12:43 Page 22<br />
Svérázné vysoãanské záti‰í bylo nad rybníãkem.<br />
KfiíÏ tu podle ústního podání stával jiÏ v dobû,<br />
kdy Vysoãany patfiily pod správu husity vedené fary<br />
na Proseku, a vedle nûho zvoniãka s rozsochou.<br />
Tou se vyzvánûly nástupy na robotu, konec denní<br />
roboty a veãerní klekání. Pfii úmrtí místních obãanÛ<br />
vÏdy nûkdo z neboÏtíkov˘ch blízk˘ch odzvonil<br />
umíráãek. A vyzvánûlo se i na poplach pfii poÏáru<br />
nebo rozvodnûní Rokytky.<br />
Celé toto území mûli tehdy prozkoumané<br />
sv˘ma oãima. Bylo tu hodnû volného, je‰tû<br />
nezastavûného prostoru, mezi tím zeleÀ<br />
a rÛzná „místa nikoho“, kde mohli dosyta<br />
rozvíjet své klukovské dobrodruÏné sny.<br />
Byla tu jednotlivá místa patfiící vÏdy urãité<br />
skupinû, partû dûtí, které si je pfiizpÛsobovaly<br />
sv˘m potfiebám. Vznikaly tu rÛzné skr˘-<br />
‰e a „nedobytné“ pevnosti pro jejich hry.<br />
Ale do vzdálenûj‰ích míst se kluci nepou-<br />
‰tûli. I tam byla taky místa pro hry, ale ta<br />
patfiila zase tamûj‰ím dûtem. Nikde cizí vetfielce<br />
nevídali rádi.<br />
Doma bylo doma<br />
Jindy zase náv‰tûvníci vzpomínali na kaÏdodenní<br />
chod sv˘ch domácností. Starost<br />
o vafiení - pfies sbírání dfiíví, fiezání na ‰palky<br />
a pak sekání na polínka a ‰típání tfiísek<br />
na podpal, vyná‰ení popela na dvorek ãi<br />
na zahradu, kde se mísil a prohazoval<br />
s hlínou a hnojem od králíkÛ, slepic a koz<br />
na kompost. Vymetání popela z kamen<br />
a vybírání sazí z komína. Zametání svûtnice,<br />
drhnutí podlahy, síÀky, chodby, dfievûn˘ch<br />
schodÛ pískem. Dojít na trávu kozám<br />
a králíkÛm, jít nasekat kopfiivy housatÛm.<br />
Podívat se, jestli uÏ pfiijel pekafi<br />
z Karlína nebo jít k Anto‰Ûm pro chleba.<br />
Pak pfiebrat brambory do sklepa, aby se<br />
od jedné nahnilé nenakazily v‰echny. A za<br />
chvíli nastal ãas, kdy se mûl vrátit otec nebo<br />
manÏel z práce. Nachystat mu ohfiátou<br />
vodu na umytí, pfiipravit jídlo. A k tomu<br />
je‰tû praní, Ïehlení, spravování a pfie‰ívání<br />
prádla a ‰atstva. Tenkrát hlavnû na dûtech<br />
v‰echno jen hofielo. Ne jako dnes, kdy je<br />
to samá umûlotina k neroztrhání. Skoro<br />
dennû se objevila v punãochách, rukávech<br />
ãi nohavicích díra a bylo stále co za‰ívat<br />
a záplatovat. A taky se hodnû pfie‰ívalo<br />
a obracelo. KdyÏ byla látka na saku ãi kabátu<br />
uÏ odfiená a bl˘skala se, ãi byla barva<br />
„vy‰isovaná“, tak se to rozpáralo, obrátilo<br />
a znova u‰ilo. A hned byl nov˘ kabát a mohla<br />
se dál honit paráda. Po otcích se tak<br />
pfie‰ívaly obleky synÛm, po star‰ích bratrech<br />
mlad‰ím. Skoro kaÏd˘ kluk nûco dotrhával<br />
po otci ãi star‰ím bráchovi.<br />
S botami to bylo hor‰í. Byly drahé a ani<br />
oprava nebyla jednoduchou záleÏitostí.<br />
Boty se nechávaly znovu podráÏet nebo<br />
na jednotlivá pro‰lapaná místa se dávaly<br />
pfií‰tipky, na paty podkÛvky, na ‰piãky<br />
plechové ‰piãky a celá plocha podráÏek<br />
se pokryla Ïelezn˘mi cvoãky, aby se podráÏky<br />
hned tak nepro‰oupaly. Ale stejnû<br />
- bot se moc neuÏilo. Od jara aÏ do samého<br />
zámrzu se chodilo jen bosky, i do<br />
‰koly. Jen v nedûli, kdyÏ se ‰lo na Prosek<br />
do kostela, mûli i kluci obutí.<br />
Spolky<br />
Ale znovu ke zdej‰ímu Ïivotu. Místní autoritou<br />
a váÏenou skupinou obãanÛ byli<br />
vysoãan‰tí dobrovolní hasiãi. Existovaly<br />
tu sice i tovární hasiãské sbory, jako v továrnû<br />
OSSA, v Kolbence a jinde, které<br />
mûly lep‰í technické vybavení, ale b˘t<br />
dobrovoln˘m hasiãem byla vûc cti. Bylo<br />
to nûco jako vyznamenání. Kdo z omladiny<br />
byl pfiijat k hasiãÛm, mohl se jiÏ cítit<br />
jako skuteãn˘ muÏ. Tomu se mohli<br />
rovnat jen sokolové. Vysoãan‰tí hasiãi<br />
mûli do sv˘ch domovÛ zavedeny signální<br />
zvonky a tak bylo moÏné svolat je v krátké<br />
chvíli, kdyÏ to bylo nutné.<br />
Vlastenecké projevy byly jiÏ tenkrát ve velké<br />
váÏnosti. Proto se tak rozvíjely spolky,<br />
které vznikaly jiÏ dávno za Rakouska.<br />
Staraly se o kulturu a vzdûlání mezi lidem.<br />
Pohled na Vysoãany<br />
Byly to zejména divadelní, pûvecké a hudební<br />
ochotnické spolky a ãtenáfiské besedy.<br />
Napfiíklad „Lubor“, kter˘ sdruÏoval divadelní<br />
ochotníky a pofiádal spoleãenské<br />
zábavy, si dal do svého názvu „Národní beseda<br />
Lubor“. Podobnû se chovaly i ostatní<br />
spolky - Záboj, Osvûta a dal‰í. Nebylo tu<br />
je‰tû rádio, do opravdového divadla bylo<br />
daleko, tak si v‰ude pofiádali kulturní akce<br />
sami, svépomocí. To byla zásluha místních<br />
uãitelÛ, fiemeslníkÛ a obchodníkÛ, ktefií<br />
b˘vali hlavními iniciátory tûchto pofiadÛ.<br />
Od pfiedná‰ek pfies v˘lety, divadla, koncerty<br />
aÏ po taneãní zábavy.<br />
Lidé mûli od rána do veãera co dûlat,<br />
a kdyÏ mûli po veãerech nebo v nedûli<br />
trochu volna, se‰li se, aby se spolu pobavili<br />
a sdûlili si, co je u koho nového. To se<br />
vynesly pfied dvefie domkÛ Ïidle a stoliãky<br />
a besedovalo se. Ulice byly bez dopravního<br />
provozu. Jakby ne. Skoro jediná taÏná<br />
a pohonná síla v dopravû - konû - museli<br />
po celodenní práci odpoãívat. Veãer se<br />
uÏ nikam nejezdilo, nebyl na to ãas.<br />
Lidi byli pofiád spolu, hezky pohromadû.<br />
Proto vûdûl kaÏd˘ o kaÏdém v‰echno.<br />
Kdo jezdil za prací do Prahy nebo pfies<br />
pole, b˘val Ïádán, aby vyprávûl, co je nového.<br />
A kdyÏ se vrátil nûkdo, kdo mûl takovou<br />
práci, Ïe s ní jezdil po svûtû - montéfii,<br />
cirkusáci - byl teprve Ïádán o vyprávûní,<br />
jak˘ Ïe je Ïivot ve svûtû. A lidé vyprávûli<br />
a vyprávûli...<br />
Nûkdy se kolem nûkterého vrátiv‰ího souseda<br />
seskupil cel˘ hrozen zvídav˘ch posluchaãÛ.<br />
Povídání se protáhlo aÏ do setmûní<br />
a v‰ichni se uji‰Èovali, Ïe zítra se zase<br />
sejdou a musí to dovyprávût.<br />
Nejinak tomu bylo, kdyÏ se nûkde v okolí<br />
odehrála mimofiádná událost, veselá ãi<br />
tfieba i tragická. To teprve byli lidé dychtiví<br />
zvûdût podrobnosti. A kdo byl<br />
„u pramene“, pfii vzniku té události, byl<br />
mockrát dotazován, kdy dá vûdomosti<br />
o tom, co se tam pfiihodilo, k lep‰ímu.<br />
Kdepak tenkrát rozhlasové ãi dokonce televizní<br />
zprávy! Oficiální informace se ‰ífiily<br />
jen zprávami v novinách. V˘tisky novin<br />
se zajímav˘mi ãlánky se pÛjãovaly od domu<br />
k domu, aÏ byly úplnû potrhané. âas<br />
tenkrát plynul jaksi volnûji, ale starostí nebylo<br />
ménû neÏ dnes. Jen byly jiné.<br />
Lihovar v Podviní<br />
V Podviní vyrostlo nové sídli‰tû, kterému u-<br />
stoupila dosavadní zástavba. Zmizel i kdysi<br />
velmi v˘znamn˘ Lihovar F. X. Brosche.<br />
Stával v ulici v Podviní ã. 3.<br />
V dobû jeho vzniku, roku 1872, bychom<br />
tu na‰li jen nevelkou stavbu, ale bûhem<br />
necel˘ch deseti let se vybudováním sladovny,<br />
plynárny, jámy na melasu, pece na<br />
draslo, lednice, skladi‰È a bytÛ pro zamûstnance<br />
rozrostl závod do podoby, kterou<br />
ti nejstar‰í z nás je‰tû pamatují. To jiÏ<br />
pfiibyly stáje pro konû, pec na spalování v˘palkÛ,<br />
Ïelezniãní vleãka, vodovodní vedení,<br />
byl zmodernizován rezervoár na melasu,<br />
zmodernizovaná kotelna, správní budova,<br />
jídelna a kant˘na, vrátnice, skladi‰tû<br />
na líh a ohradní zeì. Tak bychom spatfiili<br />
lihovar na pfielomu minulého a pfiedminulého<br />
století.<br />
LibeÀsk˘ lihovar byl poboãkou firmy<br />
Franz Xaver Brosche Sohn – chemická<br />
70 Rokytka<br />
MAGAZÍN MùSTSKÉ âÁSTI PRAHA 9<br />
71
Change language