Elektronická verze - Národnà divadlo
Elektronická verze - Národnà divadlo
Elektronická verze - Národnà divadlo
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Národní<br />
<strong>divadlo</strong><br />
Číslo 1 / Září 2012 / 130. sezona 2012–2013<br />
06 Sezonu<br />
zahájí Opera<br />
16<br />
premiérou inscenace Pelleas a Melisanda<br />
a s novým šéfdirigentem<br />
Amerikana III<br />
www.narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
foto: M. Vitásek
Činohra / Drama<br />
Opera<br />
Balet / Ballet<br />
Laterna magika<br />
Umělecký šéf činohry /<br />
Artistic director of the Drama:<br />
Michal Dočekal<br />
Umělecký šéf opery /<br />
Artistic director of the Opera:<br />
Rocc<br />
Umělecký šéf baletu /<br />
Artistic director of the Ballet:<br />
Petr Zuska<br />
Šéf Laterny magiky /<br />
Director of the Laterna magika:<br />
Zdeněk Prokeš<br />
Národní <strong>divadlo</strong> /<br />
The National Theatre<br />
William Shakespeare<br />
Troilus a Kressida<br />
Režie / Stage direction:<br />
David Radok<br />
Dramaturgie:<br />
Martin Urban<br />
Premiéry / Premieres:<br />
6. a 7. 12. 2012<br />
J. A. Pitínský<br />
RUKOPISY aneb Králodvorské<br />
a Zelenohorské tajemství<br />
Režie / Stage direction:<br />
J. A. Pitínský<br />
Světová premiéra / World premiere:<br />
5. a 6. 4. 2013<br />
Stavovské <strong>divadlo</strong> /<br />
The Estates Theatre<br />
Molière<br />
Pán z Prasečkova<br />
Režie / Stage direction:<br />
Hana Burešová<br />
Premiéry / Premieres:<br />
22. & 23. 11. 2012<br />
Anton Pavlovič Čechov<br />
Strýček Váňa<br />
Režie / Stage direction:<br />
Michal Dočekal<br />
Premiéry / Premieres:<br />
14. & 15. 3. 2013<br />
Václav Havel<br />
Zahradní slavnost<br />
Režie / Stage direction:<br />
Dušan Pařízek<br />
Premiéry / Premieres:<br />
13. & 14. 6. 2013<br />
Divadlo Kolowrat /<br />
The Kolowrat Theatre<br />
Lenka Lagronová<br />
Z prachu hvězd<br />
Režie / Stage direction:<br />
Štěpán Pácl<br />
Světová premiéra / World premiere:<br />
21. 3. 2013<br />
Stefano Massini<br />
Ohlušující pach bílé<br />
Režie / Stage direction:<br />
Lucie Bělohradská<br />
Česká premiéra / Czech premiere:<br />
29. 5. 2013<br />
Národní <strong>divadlo</strong> /<br />
The National Theatre<br />
Claude Debussy<br />
Pelleas a Melisanda /<br />
Pelléas et Mélisande<br />
Dirigent / Conductor:<br />
Jean-Luc Tingaud<br />
Režie / Stage direction:<br />
Rocc<br />
Premiéra / Premiere:<br />
30. 9. 2012<br />
Bedřich Smetana<br />
Dvě vdovy / The Two Widows<br />
Dirigent / Conductor:<br />
Robert Jindra<br />
Režie / Stage direction:<br />
Jiří Nekvasil<br />
Premiéra / Premiere:<br />
30. 5. 2013<br />
Státní opera / State opera<br />
Vladimír Franz<br />
Válka s mloky /<br />
War with the Newts<br />
Dirigent / Conductor:<br />
Marko Ivanović<br />
Režie / Stage direction:<br />
David Drábek<br />
Světová premiéra / World premiere:<br />
10. 1. 2013<br />
Giuseppe Verdi<br />
Don Carlo<br />
Dirigent / Conductor:<br />
Jaroslav Kyzlink<br />
Režie / Stage direction:<br />
Manfred Schweigkofler<br />
Koprodukce / Coproduction:<br />
Národní <strong>divadlo</strong>,<br />
Suomen Kansallisooppera<br />
(Finská národní opera) – Helsinky<br />
Premiéra / Premiere: 28. 3. 2013<br />
Igor Stravinskij<br />
Persefona / Persephone<br />
Koncertní provedení melodramu /<br />
Concert performance<br />
Dirigent / Conductor: Jiří Štrunc<br />
23. 5. 2013<br />
Stavovské <strong>divadlo</strong> /<br />
The Estates Theatre<br />
Christoph Willibald Gluck<br />
Orfeus a Eurydika /<br />
Orfeo ed Euridice<br />
Dirigent / Conductor:<br />
Jan Latham-Koenig<br />
Režie / Stage direction:<br />
Hartmut Schörghofer<br />
Premiéra / Premiere:<br />
2. 2. 2013<br />
František Škroup<br />
Dráteník / The Tinker<br />
Koncertní provedení opery /<br />
Concert performance<br />
Dirigent / Conductor:<br />
Zbyněk Müller<br />
Premiéra / Premiere:<br />
22. 3. 2013<br />
Josef Mysliveček<br />
L’Olimpiade (Olympiáda)<br />
Dirigent / Conductor: Václav Luks<br />
Režie / Stage direction:<br />
Ursel Herrmann<br />
Koprodukce: Národní <strong>divadlo</strong>,<br />
Théâtre de Caen, Opéra de Dijon,<br />
Grand Théâtre de Luxembourg<br />
Premiéra / Premiere: 30. 4. 2013<br />
Národní <strong>divadlo</strong> /<br />
The National Theatre<br />
Čarodějův učeň / Krabat<br />
Libreto / Libretto:<br />
Jan Kodet, Lukáš Trpišovský<br />
a Martin Kukučka<br />
Choreografie / Choreography:<br />
Jan Kodet<br />
Hudba / Music:<br />
Zbyněk Matějů<br />
Světová premiéra / World premiere<br />
28. 2. 2013<br />
Státní opera / State opera<br />
Amerikana III<br />
Dirigent / Conductor:<br />
David Švec<br />
Theme and Variations<br />
Choreografie / Choreography:<br />
George Balanchine<br />
Hudba / Music:<br />
Petr Iljič Čajkovskij<br />
In The Middle Somewhat Elevated<br />
Choreografie / Choreography:<br />
William Forsythe<br />
Hudba / Music:<br />
Thom Willems<br />
Fancy Free<br />
Choreografie / Choreography:<br />
Jerome Robbins<br />
Hudba / Music:<br />
Leonard Bernstein<br />
Česká premiéra / Czech premiere:<br />
25. 10. 2012<br />
PREMIÉRA / PREMIERE<br />
Vidím nevidím / As far as i can see<br />
Scénář, režie, animace / Script,<br />
stage direction, animation:<br />
Maria Procházková<br />
Scéna / Sets: Jan Novotný<br />
Kostýmy / Costumes:<br />
Simona Rybáková<br />
Kamera / Camera: Martin Štěpánek<br />
Choreografie / Choreography:<br />
Zdeněk Prokeš<br />
Česká premiéra / Czech premiere<br />
14. 2. 2013<br />
Repertoár na nové scéně /<br />
REPERTOIRE on the new stage<br />
Legendy magické Prahy /<br />
Legends of Magic Prague<br />
Námět, scénář, režie /<br />
Script and Stage direction:<br />
Jiří Srnec<br />
Choreografie/Choreography:<br />
Petr Zuska<br />
Kouzelný cirkus /<br />
Wonderful Circus<br />
Režie / Stage direction:<br />
Evald Schorm, Jan Švankmajer,<br />
Jiří Srnec<br />
Choreografie / Choreography:<br />
Karel Vrtiška, Jiří Hrabal, Vlastimil Jílek,<br />
Josef Koníček, František Pokorný<br />
Casanova<br />
Scénář a režie /<br />
Script and stage direction:<br />
Juraj Jakubisko<br />
Choreografie / Choreography:<br />
Jean-Pierre Aviotte<br />
Graffiti<br />
Režie / Stage direction:<br />
Ondřej Anděra, Petr Kout<br />
Choreografie / Choreography:<br />
Jiří Bubeníček, Václav Kuneš, Petr Zuska<br />
Cocktail 012 – The Best of<br />
Námět a dramaturgie / Dramaturge:<br />
Václav Janeček<br />
Kamera a střih / Camera and editing:<br />
Jan Loukota<br />
Premiéry<br />
a produkce sezony 2012–2013<br />
Premieres<br />
for the 2012–2013 season
Vážení a milí diváci,<br />
Foto: P. Neubert<br />
Ondřej Černý<br />
ředitel Národního divadla<br />
Director of the National Theatre<br />
vítejte ve 130. sezoně Národního divadla! Připravili<br />
jsme pro Vás téměř dvě desítky premiérových<br />
lahůdek a pevně věříme, že si každý z Vás z nich<br />
určitě vybere.<br />
Národní <strong>divadlo</strong> se touto sezonou definitivně<br />
vrací do své „velké“ podoby, v jaké jsme ho znali<br />
až do roku 1992. Nová scéna bude i nadále sloužit<br />
experimentům, modernímu činohernímu repertoáru<br />
a představením Laterny magiky. A Státní<br />
opera, která se stává od této sezony integrální<br />
součástí Národního divadla, bude i nadále<br />
pěstovat operní a baletní umění. A její budova se<br />
postupně dočká zasloužené rekonstrukce. Během<br />
léta se ostatně do nového hávu začala oblékat<br />
i Zlatá kaplička, neboť byla konečně zahájena<br />
rekonstrukce její fasády. Trvat bude bezmála čtyři<br />
roky a všechna příkoří, která Národní <strong>divadlo</strong><br />
potkají v podobě lešení a záborů během této doby,<br />
budou odměněna jeho finálním puncem čistoty,<br />
pevnosti, kvality a skutečné reprezentativnosti.<br />
A teď mi dovolte, abych Vás pozval k alespoň<br />
k letmému nahlédnutí do našeho bohatého programového<br />
menu.<br />
První dáma Národního divadla, jak přezdíváme<br />
našemu činohernímu souboru, připravila<br />
sezonu plnou velkých dramat a velkých témat,<br />
a to se zcela ojedinělou skladbou režisérských<br />
osobností: Hana Burešová se potká s Molièrem<br />
ve Stavovském divadle (a Michal Dočekal si tam<br />
opět vychutná Čechova), David Radok vyzve<br />
Shakespeara v divadle Národním (a J. A. Pitínský<br />
nás zde obestře tajemným stigmatem Rukopisů).<br />
A národnědivadelní režijní debut Dušana Pařízka<br />
se odehraje v Zahradní slavnosti Václava Havla.<br />
Opera Národního divadla vstupuje do nové sezony<br />
posílena o soubor Státní opery a pod vedením<br />
nového šéfdirigenta Jaroslava Kyzlinka a uměleckého<br />
šéfa, slovinského režiséra Rocca. Ten<br />
hned na konci září přivede na jeviště Národního<br />
divadla Maeterlinckův a Debussyho pohádkový<br />
mýtus Pelleas a Melisanda – na konci sezony pak<br />
obohatíme smetanovský repertoár této scény<br />
novou inscenací Dvou vdov. Stavovské <strong>divadlo</strong> se<br />
stane dějištěm nejslavnější opery CH.W. Glucka<br />
Orfeus a Eurydika a dramaturgického objevu v podobě<br />
mezinárodní koprodukce opery Olympiada<br />
Josefa Myslivečka. Státní opera připomene novou<br />
inscenací Dona Carla 200. výročí narození Giuseppe<br />
Verdiho. Chybět nemůže ani současná opera<br />
– Vladimír Franz vytvořil nové dílo na námět<br />
Čapkovy Války s mloky.<br />
Nejvýraznější proměnu zaznamená Balet<br />
Národního divadla, který spojením Národního<br />
divadla a Státní opery vyroste v jednolitý silný<br />
baletní soubor s bohatým repertoárem klasického<br />
i moderního typu. V této sezoně představíme<br />
na jevišti Státní opery v komponovaném večeru<br />
Amerikana III trojici fenomenálních amerických<br />
choreografů G. Balanchina, W. Forsytha a J.<br />
Robbinse. A rodinný repertoár v Národním<br />
divadle rozšíříme o současný balet Čarodějův učeň /<br />
Krabat v choreografii Jana Kodeta.<br />
Národní <strong>divadlo</strong> čeká silná sezona. Bude nám<br />
velkým potěšením, pokud ji budete prožívat<br />
s námi!<br />
Ondřej Černý,<br />
ředitel Národního divadla<br />
Foto: M. Vitásek<br />
Nový šéfdirigent Opery<br />
Sezonu 2012/2013 zahájí Opera Národního divadla s nově obsazeným<br />
postem šéfdirigenta. Stal se jím český dirigent Jaroslav Kyzlink, který<br />
v minulosti pravidelně se soubory Národního divadla i Státní opery spolupracoval<br />
a mimo jiné zastával post šéfdirigenta v brněnské Janáčkově opeře<br />
i ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. Je znám z mnoha operních<br />
produkcí i projektů na koncertních pódiích a festivalech v České republice,<br />
ale také v dalších evropských zemích. Rozhovor s novým šéfdirigentem<br />
Opery Národního divadla uvedeme v našem časopise již příští měsíc.<br />
Vítáme Vás v jubilejní 130. sezoně!<br />
Na titulní straně umělecký šéf Opery ND Rocc a nový šéfdirigent Jaroslav Kyzlink<br />
Foto M. Vitásek<br />
3
Život v národním divadle<br />
Oslava Dne české státnosti<br />
v historické budově<br />
Národního divadla<br />
Zásluhou obecně prospěšné společnosti Dny české státnosti se<br />
stalo novodobou tradicí připomínat si u příležitosti státního<br />
svátku 28. 9. každoročně některý z fenoménů spjatý s naší národní<br />
identitou. Letošní oslavy Dne české státnosti se zaměří na příběhy<br />
Čechů žijících v zahraničí – českou státnost netvoří státní<br />
hranice, ale konkrétní lidé, kteří z různých důvodů a v různé době<br />
opustili svou vlast.<br />
Oslavy vyvrcholí 28. 9. slavnostním večerem v historické budově<br />
Národního divadla. Hlavní částí programu bude uvedení úspěšné<br />
inscenace Národního divadla Brno – divadla Reduta Korespondence<br />
V+W. Vzájemné listy legendárních tvůrců Osvobozeného divadla,<br />
jejichž cesty se po únoru 1948 rozešly, jsou strhujícím svědectvím<br />
nejen jejich originality a umělecké zralosti, ale současně odhalují<br />
i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě, plném<br />
železných opon a studených válek. Režisér Jan Mikulášek vytvořil<br />
na půdorysu těchto dopisů silnou výpověď o životě dvou mimořádných<br />
lidí v nelehké době.<br />
Slavnostní představení<br />
Korespondence V+W<br />
můžete sledovat 28. 9. od 20.00<br />
v přímém přenosu na ČT2.<br />
><br />
Korespondence V+W<br />
Foto: Archiv<br />
25 let příběhů v písních<br />
s texty Michala Horáčka<br />
Spisovatel, básník, esejista, hazardní<br />
hráč, kulturní antropolog<br />
a především výjimečný textař<br />
Michal Horáček se 23. července<br />
2012 dožil důležitého životního<br />
jubilea – 60. narozenin. Jeho<br />
přátelé a spolutvůrci se rozhodli<br />
věnovat mu zvláštní dárek:<br />
dva koncerty, rekapitulující to<br />
nejlepší z jeho tvorby. Tyto koncerty<br />
se uskuteční v nádherném<br />
prostředí Státní opery.<br />
Diváky čeká jevištně koncipované<br />
pásmo v unikátní<br />
scénografii a plné osobitých<br />
interpretací jednotlivých<br />
písní. Tento hudební počin,<br />
který se zcela jistě stane<br />
jednou z výrazných událostí<br />
kulturní a společenské sezóny,<br />
ozdobí špičky české i slovenské<br />
hudební scény, které jsou s Horáčkovými<br />
písňovými příběhy<br />
neodmyslitelně spojeni.<br />
Vystoupit přislíbili Richard<br />
Müller, Vojtěch Dyk, Jana Kirschner,<br />
Michael Kocáb, Lucie<br />
Bílá, Lenka Nová, Jarda Traband<br />
Svoboda, Aneta Langerová,<br />
František Segrado, Lucia<br />
Šoralová, Ondřej Ruml, Naďa<br />
Válová, Matěj Ruppert a pochopitelně<br />
nejbližší Horáčkův spolupracovník<br />
Petr Hapka. Podobně<br />
neobyčejná sestava interpretů se<br />
na jednom jevišti dosud nesešla,<br />
a takto ucelené dílo Michala Horáčka<br />
bude interpretováno vůbec<br />
poprvé. Orchestr je pro tuto<br />
výjimečnou příležitost sestavený<br />
z vynikajících instrumentalistů.<br />
Pod vedením Matěje Benka se<br />
představí mimo jiné muzikanti<br />
Ondřej Brzobohatý, Petr Malásek,<br />
Robert Balzar, František<br />
Kop a další.<br />
2. a 3. října 2012 ve Státní opeře<br />
4
Zažijte Shakespeara v originále<br />
Prague Shakespeare Festival (PSF), jediný profesionální soubor ve střední Evropě zaměřující se na hry Williama Shakespeara v původní angličtině,<br />
ve spolupráci s Národním divadlem uvádí v Divadle Kolowrat tři mimořádné inscenace: Women of Will, Hamlet a As You Like It (Jak se vám líbí).<br />
Tina Packer:<br />
Women of Will,<br />
The Complete Journey<br />
Women of Will, pětidílný cyklus<br />
nabízející komplexní, napínavý<br />
a strhující pohled na ženské postavy<br />
v Shakespearových hrách,<br />
je vyústěním celoživotního soužití<br />
Tiny Packer s Shakespearovými<br />
dramaty. Tato velkolepá inscenace<br />
nadchla diváky napříč Severní<br />
Amerikou a nyní čeká na svou<br />
evropskou premiéru.<br />
William Shakespeare:<br />
Hamlet<br />
Světová premiéra nové inscenace,<br />
v níž se v hlavní roli Hamleta<br />
představí umělecký ředitel PSF<br />
Guy Roberts a po jeho boku soubor<br />
tvořený profesionálními herci<br />
z České republiky, Velké Británie,<br />
Francie a USA.<br />
Režie: Tina Packer.<br />
26., 27., 28. října a 2. listopadu<br />
2012 v Divadle Kolowrat<br />
Foto: Archiv PSF<br />
Tina Packer je mezinárodně<br />
uznávanou odbornicí na Shakespearovo<br />
dílo, zakládající uměleckou<br />
ředitelkou společnosti<br />
Shakespeare & Company v USA<br />
a někdejší významnou členkou<br />
britského souboru Royal Shakespeare<br />
Company.<br />
V hlavních rolích:<br />
Tina Packer a Nigel Gore<br />
Režie: Eric Tucker.<br />
21. září–20. října 2012<br />
v Divadle Kolowrat<br />
William Shakespeare:<br />
As You Like It (Jak se vám líbí)<br />
Po úspěšných loňských představeních<br />
v Evropě a Americe se vracíme<br />
s Shakespearovou půvabnou<br />
komedií pojednávající o osvobozující<br />
moci lásky a spásném duchu<br />
přírody. V hlavní roli Rosalindy se<br />
představí Jessica Boone.<br />
Režie: Guy Roberts<br />
30. října a 3. listopadu 2012<br />
v Divadle Kolowrat<br />
Pro vice informací navštivte: www.pragueshakespeare.cz<br />
UPOZORNĚNÍ: Všechna představení jsou uváděna<br />
v angličtině s českými titulky.<br />
Alexandrinské <strong>divadlo</strong><br />
z Petrohradu<br />
William Shakespeare:<br />
Hamlet<br />
„Když se inscenátor rozhodne pro<br />
světově známou hru, jakou je Hamlet,<br />
ze všeho nejdříve si musí položit<br />
otázku, co ho vede k jejímu novému<br />
inscenování. Na co chce v současnosti<br />
poukázat. Je třeba v ní nalézt téma,<br />
jež by oslovilo nejen na racionální, ale<br />
i na emocionální úrovni současného<br />
diváka. Vidím jasné paralely mezi<br />
jedním z nejpopulárnějších dramat<br />
a aktuálními problémy, se kterými se<br />
potýká naše milovaná země (mluvím<br />
bez ironie). A nemám na mysli pouze<br />
často diskutovanou ekonomickou<br />
krizi. Podle mě jde mnohem více<br />
o krizi duchovní. Mám rád výrok G. A.<br />
Tovstonova o tom, že zážitek z klasiky<br />
musí být jako z čerstvě pročtených novin.<br />
V inscenaci se mohou vyskytovat<br />
přímé narážky na aktuální politickou<br />
situaci i na problémy všedního dne,<br />
ale je nutné v ní uchovat pocit, že je<br />
nejen pro nás, ale o nás. Tehdy může<br />
divák říci: ano rozumím, cítím.“<br />
Valerij Fokin, režisér<br />
Režie: Valerij Fokin<br />
12. a 13. října 2012<br />
v Národním divadle<br />
Foto: Archiv<br />
100 let tanga –<br />
příběh velké lásky<br />
Česko-italská herečka Jitka<br />
Frantová se opět vrací na jeviště<br />
Národního divadla. V Divadle<br />
Kolowrat vystoupí se svým projektem<br />
100 let tanga – příběh velké<br />
lásky. Osm příběhů hlubokých citů.<br />
Láska k tanci, láska ke zpěvu, láska<br />
k hudbě, láska k lásce, láska … Tango<br />
patří celému světu, na jevišti se<br />
objeví umělci několika národů.<br />
Hostování proběhne pod záštitou<br />
velvyslance Argentinské republiky,<br />
velvyslance Itálie a Italského<br />
kulturního institutu.<br />
4. listopadu 2012 ve 20.00<br />
v Divadle Kolowrat<br />
Foto: Archiv<br />
Upozornění pro<br />
majitele Předplatného<br />
2012/2013<br />
O1 (To nejnovější z opery)<br />
11. 10. 2012 v Národním divadle<br />
zrušeno představení Pelleas<br />
a Melisanda; náhradní termín<br />
pro skupinu je 10. 10. 2012<br />
v 19:00 v Národním divadle<br />
B1 (Pro milovníky baletu I)<br />
25. 11. 2012 ve Státní opeře zrušeno<br />
představení Amerikana III; náhradní<br />
termín pro skupinu je 27. 4. 2013<br />
od 19:00 ve Státní opeře<br />
ROD3 (Rodinné <strong>divadlo</strong><br />
odpolední III)<br />
25. 11. 2012 ve Státní opeře zrušeno<br />
představení Amerikana III;<br />
náhradní termín pro skupinu je<br />
16. 6. 2013 od 14:00 ve Státní opeře<br />
O veškerých změnách budou<br />
předplatitelé informovánidopisem<br />
či e-mailem a sms.<br />
Aktuální změny se můžete dočíst<br />
i na informační ceduli umístěné<br />
o přestávce každého představení<br />
v prostoru večerní pokladny<br />
Národního divadla a Stavovského<br />
divadla a v prostoru šatny Nové<br />
scény a Divadla Kolowrat.<br />
5
Téma<br />
><br />
Rocc<br />
Foto: M. Vitásek<br />
Pelleas a Melisanda<br />
První premiérou, kterou Opera ND v sezoně 2012/2013 uvede, je hudební drama Clauda<br />
Debussyho Pelleas a Melisanda, jež francouzský skladatel vytvořil na motivy hry belgického<br />
spisovatele Maurice Maeterlincka. Režie i výtvarné stránky úvodní inscenace sezony se<br />
symbolicky ujal umělecký šéf Opery ND Rocc.<br />
Proč padla volba úvodní premiéry sezony v dramaturgickém<br />
plánu právě na tuto inscenaci?<br />
Francouzská opera je momentálně v repertoáru<br />
Národního divadla zastoupená jen velmi sporadicky<br />
a toto impresionistické dílo je skutečně<br />
naprosto ojedinělé. Kromě jeho nesporných<br />
uměleckých hodnot, které jsou důvodem samy<br />
o sobě, nám ještě ideálně vychází termín uvedení<br />
na rok, ve kterém si připomínáme 150. výročí<br />
narození obou autorů.<br />
Na vzniku inscenace se podílíte také jako režisér<br />
a výtvarník. Máte k ní nějaký specifický vztah?<br />
Když jsem byl na gymnasiu v rodné Lublani a začal<br />
jsem se zajímat o operu, požádal jsem, abych<br />
mohl být takzvaný „režijní hospitant“ a tak<br />
mohl být přítomný u zkoušek na nové inscenace.<br />
A tenkrát první inscenací, kterou opera v Lublani<br />
připravovala, zhruba v roce 1996, byla právě opera<br />
Pelleas a Melisanda ve slovinštině a v režii známého<br />
chorvatského režiséra Krešimira Dolenčiće. Pak<br />
už jsem měl takové zvláštní štěstí, že kamkoliv<br />
jsem jel, přestože Pelleas a Melisanda není nejčastěji<br />
uváděný titul, tam se zrovna hrál. Když jsem přijel<br />
studovat na Moravu, zkoušeli novou inscenaci<br />
v Ostravě, když jsem jel do Lipska, dělala se tam<br />
nová inscenace s Magdalenou Koženou, stejně<br />
tak při mých studiích v Curychu nebo nedávno<br />
v Rennes. Mám k tomu dílu tedy velmi blízko.<br />
Hudebního nastudování se v Národním divadle<br />
ujal Jean-Luc Tingaud, který inscenaci dělal právě<br />
i v Rennes.<br />
Hudební nastudování Pellea a Melisandy Jeana-Luca<br />
Tingauda v Rennes mě neskutečně oslovilo.<br />
A jelikož už s ním má bohaté zkušenosti, pozval<br />
jsem ho ke spolupráci i k nám. Při minimalistickém<br />
scénickém pojetí, které bude pro naši novou<br />
inscenaci specifické, bude hudební stránka nesmírně<br />
důležitá. Při přípravě historicky prvního<br />
uvedení se totiž ukázalo, že jevištní technika neumožňuje<br />
tak rychlé proměny mezi jednotlivými<br />
scénami a proto musel Debussy přikomponovat<br />
několik interludií – symfonických předělů, aby<br />
vyhověl divadelnímu provozu. A protože naše pojetí<br />
scénického prostoru je univerzální a abstraktní,<br />
takže tyto proměny v les, zámek, jeskyni,<br />
komnatu nebo studnu odpadají a scénické mezihry<br />
budou podpořeny pouze jakousi světelnou<br />
akcí, respektive akcí šesti herců na scéně, je to<br />
převážně o hudební stránce.<br />
Takže v inscenaci bude kladen důraz především<br />
na hudbu?<br />
Klademe na ni důraz záměrně, protože je krásná.<br />
Chceme, aby divák především poslouchal a nebyl<br />
vyrušován, zjednodušeně řečeno, zavíráním<br />
opony a šoupáním kulis. Snažíme se eliminovat,<br />
sice přirozené, ale přesto rušivé stopy jevištního<br />
provozu.<br />
Výrazným prvkem ve vaší inscenaci budou také<br />
kostýmy. Kde se vzala inspirace socialistickým<br />
realismem?<br />
Spousta motivů impresionistického hnutí vychází<br />
s nadsázkou řečeno ze socrealistických předloh<br />
a kontextů. Běžné věci, které se odehrávají v přírodě,<br />
na poli, rolníci, kteří sejí obilí nebo dělníci.<br />
Pelleas a Melisanda je také lidský, skoro bych až řekl<br />
banální příběh, u kterého lze použít symbolismus<br />
na převyprávění prostého děje. Jedním ze symbolů<br />
je právě také řešení kostýmů, v nichž jsme se<br />
s výtvarníkem Mirem Sabem snažili o jakousi uniformovanost,<br />
znázorňující stereotypní společnost<br />
nebo kulturu. V příběhu je totiž velmi silný systém<br />
království, které je jaksi dekadentní ve svém<br />
očekávání smrti krále. Je v něm zaběhnutý pevně<br />
narýsovaný řád snažící se o regenerační obměnu<br />
a do toho vstupuje cizí prvek v podobě Melisandy.<br />
Ta nepřijímá svoji manželem zadanou roli ženy<br />
a matky. Obě titulní postavy pak svým vzájemným<br />
citovým vzplanutím poněkud vybočují z řady.<br />
6
Francouzská opera je<br />
momentálně v repertoáru<br />
Národního divadla<br />
zastoupená jen velmi<br />
sporadicky a toto<br />
impresionistické dílo<br />
je skutečně naprosto<br />
ojedinělé.<br />
7
Podpoří tuto myšlenku i scénografie?<br />
Původní Maeterlinckova hra se uváděla za tylovou<br />
oponou, kterou byl divák oddělen od těch<br />
několika málo herců na jevišti a od hry světel. Šlo<br />
jakoby o pomyslnou síť nebo nastavené zrcadlo.<br />
Debussy pak už vycházel z určitých prerafaelitských<br />
ikon, byl tam hmotný les, zámek a reálné<br />
kulisy, stylizované historizující kostýmy. My se<br />
v naší scénické podobě inspirujeme tím původním<br />
činoherním uvedením. Tylová opona se<br />
dostala do jakési fragmentace. Je to sedm opon<br />
rozprostřených po prostoru jeviště a vytvářejících<br />
šest prostorů pro jednotlivé protagonisty. Záměrem<br />
je, aby se osoby nikdy fyzicky nepotkaly.<br />
Důležité je tím pádem i téma komunikace, které<br />
má v současné době i společenský přesah.<br />
V takovém výtvarném a režijním záměru bude<br />
zřejmě velký důraz kladen na herecké výkony.<br />
Ovlivnila tato skutečnost výběr obsazení?<br />
Naprosto důležité bylo, že jsme obsazení vytvářeli<br />
převážně z domácího ansámblu. V případě Melisandy<br />
jsme přistoupili k mimořádným typům<br />
a už předem říkám, že bude každá jiná. Vycházíme<br />
totiž především z osobností představitelů.<br />
To samé platí u ostatních postav. Nejenom, že<br />
jsou to výborní zpěváci a skvostní herci, ale jeden<br />
vedle druhého jsou to charismatičtí lidé, kteří<br />
zvládnou svojí osobností naplnit třeba i jednání<br />
bez akce. Výjimkou v tom domácím obsazení je<br />
pouze postava Pellea, kterou ztvární jediný host<br />
Phillip Do a od kterého hodně očekáváme, že se<br />
stane vnější příchozí energií.<br />
Výjimkou je ale také postava Yniolda.<br />
Ano, roli Yniolda v naší inscenaci bude hrát<br />
chlapec a ne dívčí soprán, jak je někdy zvykem.<br />
Řekl bych totiž, že tak by to mělo z logiky věci být,<br />
jelikož ženský prvek v příběhu zastupují Melisanda<br />
a Golaudova matka. Ty tam také prezentují<br />
generační rozdíl a vztahové protipóly. Geneviève,<br />
tedy královna, je ta, která přijala svoji danou roli,<br />
kdežto Melisanda ji odmítá. Další ženský element<br />
by byl navíc. Dítě také symbolizuje prvek nevinnosti,<br />
kterým se vyznačuje celý příběh. Pelleas<br />
a Melisanda mezi sebou nemají erotické pnutí. Jsou<br />
si blízcí, ale v podstatě si spolu chtějí jenom hrát.<br />
Na tvorbě inscenace se podílíte hned ve třech<br />
rolích, máte k ní osobní vztah a často při hovoru<br />
o ní zmiňujete svoje kořeny. Bude tedy Pelleas<br />
a Melisanda vaším odrazem?<br />
Člověk jistě čerpá ze svých kořenů, ať už z výchovy<br />
nebo z kultury a já jsem samozřejmě na Slovinsko,<br />
respektive na mediterán, navázaný. Takže<br />
opera Pelleas a Melisanda v Národním divadle, byť<br />
jde o příběh severský, v sobě jistě ponese nějaké<br />
momenty … skoro bych si troufl říct jugoslávské!<br />
Petr Kozlíček<br />
><br />
Rocc<br />
Foto: M. Vitásek<br />
„Pelleas a Melisanda je také lidský,<br />
skoro bych až řekl banální příběh,<br />
u kterého lze použít symbolismus<br />
na převyprávění prostého děje.<br />
Jedním ze symbolů je právě také<br />
řešení kostýmů, v nichž jsme<br />
se s výtvarníkem Mirem Sabem<br />
snažili o jakousi uniformovanost,<br />
znázorňující stereotypní společnost<br />
nebo kulturu.“<br />
8
opera<br />
Don Giovanni<br />
Uvádíme:<br />
1. 9. v 19.00, 10. 9. ve 20.00,<br />
15. 9. ve 14.00 a 19.00,<br />
28. 9. v 19.00<br />
Stavovské <strong>divadlo</strong><br />
×<br />
Don Giovanni<br />
Marie Fajtová a Svatopluk Sem<br />
Foto: H. Smejkalová<br />
Art&Antiques, A2, ceskenoviny.cz, Czech Music Quarterly, Český rozhlas 3 – Vltava, Harmonie, HIS Voice, operaplus.cz<br />
9
Opera > Po premiéře<br />
Wolfgang Amadeus Mozart<br />
Don Giovanni<br />
Hudební nastudování: Tomáš Netopil<br />
Režie: SKUTR<br />
(Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský)<br />
Scéna: Jakub Kopecký<br />
Kostýmy: Linda Boráros<br />
Choreografie: Jana Burkiewiczová<br />
Sbormistr: Pavel Vaněk<br />
Dramaturgie: Beno Blachut ml.<br />
1<br />
Premiéry 9. a 10. 6. 2012<br />
Stavovské <strong>divadlo</strong><br />
4<br />
1 Svatopluk Sem (Don Giovanni)<br />
2 Marie Fajtová (Donna Anna) a Miloslav Podskalský (Komtur)<br />
3 Lenka Máčiková (Zerlina) a David Nykl (Masetto)<br />
4 Svatopluk Sem (Don Giovanni) a Lucie Hájková (Donna Elvira)<br />
5 Wesley Rogers (Don Ottavio) a Jan Šťáva (Leporello)<br />
6 Svatopluk Sem (Don Giovanni) a Lenka Máčiková (Zerlina)<br />
Foto: H. Smejkalová<br />
10
2<br />
3<br />
5<br />
6<br />
11
1<br />
Opera > Po premiéře<br />
Sedlák kavalír<br />
1 Anda-Louise Bogza (Santuzza)<br />
a Emmanuel di Villarosa (Turiddu)<br />
2 Natáčení velkofilmu s velikonoční<br />
tematikou v ateliérech Cinecitta<br />
3 Nana Miriani (Santuzza) a Ivan<br />
Kusnjer (Alfio)<br />
Komedianti<br />
4 Michal Lehotský (Canio)<br />
5 Ivan Kusnjer (Tonio) a Simona<br />
Procházková (Nedda)<br />
6 Jan Markvart (Beppe)<br />
7 Oslava výročí filmového studia<br />
Cinecitta<br />
Foto: H. Smejkalová<br />
2<br />
Pietro Mascagni<br />
Sedlák kavalír<br />
Ruggiero Leoncavallo<br />
Komedianti<br />
12
3<br />
4 5<br />
6<br />
7<br />
Hudební nastudování:<br />
Hilary Griffiths<br />
Režie:<br />
Inga Levant<br />
Scéna a kostýmy:<br />
Friedrich Eggert<br />
Sbormistři:<br />
Tvrtko Karlović, Adolf Melichar<br />
Premiéry 14. a 17. 6. 2012<br />
Státní opera<br />
13
Opera > Zprávy<br />
><br />
Dětská opera Praha na Evropských operních dnech<br />
Foto: P. Kozlíček<br />
Hurá do opery!<br />
Foto: H. Smejkalová<br />
Narozeninový koncert<br />
U příležitosti životního jubilea bývalé přední členky Opery Národního<br />
divadla Jiřiny Markové-Krystlíkové se v pondělí 8. října uskuteční<br />
ve Stavovském divadle slavnostní koncert. Oslavenkyně se představí<br />
v širokém repertoáru, uslyšíme např. její Despinu, Zuzanku, Santuzzu,<br />
Abigaille, Rusalku nebo Kostelničku. Spolu s ní vystoupí barytonista<br />
Vladimír Chmelo, tenorista Gianluca Zampieri, sopranistka Barbora<br />
Perná a sbor Dětské opery Praha. Za dirigentským pultem Orchestru<br />
Národního divadla se postupně vystřídají Robert Jindra, Jan Chalupecký<br />
a Jan Kučera. Večerem budou provázet Vlastimil Harapes a Taťjana<br />
Medvecká.<br />
Jiřina Marková-Krystlíková byla sólistkou Opery Národního divadla<br />
v letech 1978–2001 a vytvořila zde role českého i světového repertoáru<br />
subretního, lyrického, mladodramatického až po dramatický obor.<br />
Vynikla především jako Smetanova Mařenka, Katuška, Jitka a Krasava;<br />
Dvořákova Rusalka, Terinka a Júlie; Mozartova Pamina, Zerlina,<br />
Hraběnka, Zuzanka a Elvíra; Janáčkova Bystrouška a Káťa Kabanová;<br />
Gounodova Markétka; Čajkovského Líza; Verdiho Elisabetha. Intenzivně<br />
se též věnuje pedagogické činnosti jako profesorka zpěvu na pražské<br />
konzervatoři. Vede soukromou školu hudby v Praze a je uměleckým<br />
šéfem souboru Dětská opera Praha.<br />
><br />
Káťa Kabanová<br />
Jiřina Marková-Krystlíková<br />
Foto: O. Pernica<br />
Národní <strong>divadlo</strong> dětem<br />
Repertoár Opery Národního divadla zahrnuje několik titulů vhodných<br />
pro dětského diváka, případně celé rodiny. Velmi úspěšným rodinným<br />
představením je Čarokraj současného mladého skladatele Marka Ivanoviće<br />
v inscenaci bratrů Petra a Matěje Formanových. Mladé diváky<br />
bychom rádi pozvali rovněž na Dvořákovu Rusalku do Státní opery v režii<br />
Zdeňka Trošky a na hravého Jakobína do Národního divadla, ve zlaté<br />
kapličce mohou shlédnout rovněž Smetanovu Prodanou nevěstu nebo<br />
Donizettiho Nápoj lásky. Ve Státní opeře je pro rodiny připravena hravá<br />
inscenace Rossiniho Lazebníka sevillského a pohádková Pucciniho Turandot.<br />
Na scéně Stavovského divadla si nenechte ujít v českém překladu<br />
Mozartovu Kouzelnou flétnu.<br />
Pro předškolní děti a žáky 1. stupně základních škol uvádíme velmi<br />
úspěšný cyklus Hurá do Opery! Programy všech cyklů nabízejí nahlédnutí<br />
do zákulisí velkého operního divadla a seznamují se světem operní a baletní<br />
hudby formou scénických ukázek v provedení členů opery Státní<br />
opery. Děti se dozví, jaké příběhy se za názvy představení ukrývají. Čekají<br />
je také nejrůznější hádanky a soutěže o krásné ceny. Na závěr cyklů je<br />
zařazena návštěva dopoledního operního představení.<br />
Národní <strong>divadlo</strong> podporuje rovněž činnost Dětské opery Praha. Soubor<br />
dětských a mladých sólistů studujících zpěv v poslední době slaví<br />
velké úspěchy především s programem Miniopery pánů Jaroslava Uhlíře<br />
a Zdeňka Svěráka a s mimořádně náročným a povedeným uvedením (Vy)<br />
Prodané nevěsty Bedřicha Smetany.<br />
14
alet<br />
Popelka<br />
Hudba: Sergej Prokofjev (1891–1953)<br />
Choreografie: Jean-Christophe Maillot<br />
Dirigent: David Švec<br />
Uvádíme:<br />
9. 9. v 18.00, 16. 9. ve 14.00 a 19.00,<br />
6. 10. 2012 ve 14.00 a 19.00<br />
v Národním divadle<br />
×<br />
Popelka<br />
Zuzana Šimáková<br />
Foto: P. Hejný
Balet > Připravujeme ><br />
AMerikana III<br />
Michal Štípa a Michaela Wenzelová<br />
Foto: P. Hejný<br />
Amerikana III<br />
<br />
See America!<br />
THEME AND VARIATIONS<br />
Choreografie: George Balanchine<br />
Hudba: Petr lljič Čajkovskij<br />
Scéna a kostýmy: Roman Šolc<br />
Světelný design: Daniel Tesař<br />
Nastudování: Victoria Simon<br />
Baletní mistři:<br />
Veronika Iblová, Jiří Horák<br />
Dirigent: David Švec<br />
Hraje orchestr Státní opery<br />
IN THE MIDDLE<br />
SOMEWHAT ELEVATED<br />
Choreografie: William Forsythe<br />
Hudba: Thom Willems<br />
Scéna, kostýmy a světla:<br />
William Forsythe<br />
Kostýmní asistent:<br />
Dorothee Merg<br />
Technický asistent:<br />
Dietrich Krüger, Daniel Tesař<br />
Nastudování: Jodie Gates<br />
Baletní mistři:<br />
Tereza Podařilová, Radek Vrátil<br />
FANCY FREE<br />
Choreografie: Jerome Robbins<br />
Hudba: Leonard Bernstein<br />
Scéna: Oliver Smith<br />
Kostýmy: Kermit Love<br />
Světla: Ronald Bates<br />
Asistenti světelného designu:<br />
Perry Silvey, Daniel Tesař<br />
Nastudování:<br />
Jean-Pierre Frohlich, Bart Cook<br />
Baletní mistři:<br />
Nelly Danko, Alexej Afanassiev<br />
Dirigent: David Švec<br />
Hraje orchestr Státní opery<br />
Tančí sólisté a soubor Baletu<br />
Národního divadla.<br />
Česká premiéra: 25. 10. 2012<br />
2. premiéra: 26. 10. 2012<br />
Státní opera<br />
Uvádíme:<br />
28. 10. ve 14 a 19 h<br />
Již potřetí v historii se představí divákům komponovaný večer z choreografií<br />
americké provenience. George Balanchine, Jerome Robbins a William<br />
Forsythe představují zvláštní sourodou trojici osobností, která<br />
vytvořila vskutku nezapomenutelný baletní styl.<br />
Baletní večer Amerikana III je doslova souhvězdím tří tvůrců, po jejichž nesmazatelné<br />
stopě kráčejí všechny další generace špičkových choreografů<br />
stavějících na principech klasického baletu. Tuto jedinečnou taneční techniku<br />
dokázali proměnit do fantastických forem, které budí úžas v divácích<br />
a inspiraci v následovnících.<br />
Jde o prestižní tituly, zajímavé pro znalce baletu i pro širokou veřejnost.<br />
Jak z přehledu jednotlivých částí vyplývá, divák zhlédne tvorbu „americké<br />
choreografické klasiky“ a zaposlouchá se do atraktivních tónů význačných<br />
hudebních skladatelů.<br />
George Balanchine byl geniálním novátorem.<br />
Transformoval klasický balet do tzv. neoklasiky,<br />
někdy také nazývané americký balet. Vtiskl baletním<br />
pozicím, pózám a technice nový význam,<br />
opírající se o estetiku klasického tance, která je<br />
„šik“ a jejíž styl vyjadřuje přirozený půvab a kouzlo<br />
tělesných a pohybových proporcí a linií. Zvláštní<br />
význam má v Balanchinově choreografické<br />
tvorbě muzikalita. Ta je považována za „geniální“<br />
díky své perfektní symbióze právě s baletním<br />
pohybem. Balanchine založil nejvýznamnější<br />
školu klasického baletu a společně s Robbinsem<br />
zformovali také legendární soubor New York City<br />
Ballet. Ve své době znamenala tvorba a působení<br />
obou tvůrců a institucí převratnou inovaci<br />
a naprosto moderní pojetí klasického baletu. Toto<br />
pojetí však zpočátku nemělo bezvýhradně kladný<br />
ohlas. Velmi brzy se však dočkali uznání, které<br />
bylo možno v dějinách klasického baletu 20. stol.<br />
srovnat jen s M. Petipou a s jeho nepřekonatelnou<br />
podobou známých baletů P. I. Čajkovského.<br />
Specifickou tvář Balanchinových baletů tvořily<br />
podivuhodné abstraktní kompozice, které dělaly<br />
balet srozumitelnější, přirozenější a nesmírně<br />
bohatý ve smyslu vyjádření emocí bez manýry<br />
popisnosti. Balanchinovy balety měly schopnost<br />
přenášet na diváky svůj oduševnělý náboj, mohly<br />
být ale také atraktivní podívanou na nekonečné<br />
řady strhujících variant tanečních sekvencí a virtuózních<br />
interpretačních výkonů. Mezi nejvýznačnější<br />
tituly patří bezesporu Apollon, vůdce múz,<br />
Marnotratný syn, Jewels, Divertimento No. 15, Themes and<br />
Variations, Concerto Barocco a více než stovka dalších<br />
baletních titulů. Na Balanchinův odkaz jako<br />
na východisko své tvorby se dovolávali další slavní<br />
choreografové, např. J. Cranko, J. Neumeier,<br />
W. Forsythe, J. Kylián a další.<br />
Jerome Robbins je zřejmě nejznámější choreografickou<br />
osobností 20. století pro svou neopakovatelnou<br />
originalitu vycházející ze širokého záběru<br />
jeho talentu. Různorodost, brilance, lyrická<br />
úchvatnost a smysl pro humor jsou úžas budící<br />
znaky, kterými dokázal velmi významně popularizovat<br />
baletní umění. Robbinsův choreografický<br />
rukopis a pojetí začaly poprvé bořit hranici mezi<br />
kamenným divadlem a filmem, vážným a „komerčním“<br />
uměním, a zavedly jednotu pro jeden<br />
bezvýhradný požadavek na precizní profesionální<br />
umělecký výkon. Samozřejmě nejčastěji<br />
jeho jméno spojujeme s nesmrtelnou West Side<br />
Story, za jejíž choreografii a spolurežii v pozdější<br />
filmové verzi obdržel prestižního filmového<br />
Oscara. Populární je také Šumař na střeše a mnoho<br />
dalších muzikálů, např. Billion Dollar Baby, Petr Pan,<br />
Gypsy a další. Jeho balety způsobovaly na scénách<br />
kamenných divadel doslova senzaci, např. Fancy<br />
Free z roku 1944, ale také pozdější tvorba, která je<br />
dodnes uváděna na nejprestižnějších světových<br />
scénách, např. Cage, I am Old Fashioned, Dances at the<br />
16
Gathering, Glass Pieces, Faunovo odpoledne, Svatby<br />
a mnoho dalších. Robbins jistě patří k nejznámějším<br />
osobnostem amerického divadla<br />
a jeho neobyčejně úspěšná kariéra měla<br />
obrovský vliv na vývoj tanečního umění.<br />
Robbins byl také bezesporu průkopníkem<br />
pozdější, dynamicky se rozvíjející<br />
tzv. multimediální tvorby.<br />
William Forsythe je neobyčejnou osobností<br />
s nezaměnitelným stylem. V tomto<br />
stylu totiž vytvořil a rozvinul fascinující<br />
choreografickou tvorbu založenou na svérázných<br />
konceptuálních vzorcích, spojujících<br />
klasickou baletní techniku (převážně<br />
na špičkách) s prvky mnoha trendů současného<br />
umění a myšlení. V jeho baletech se<br />
podivuhodně kumulují například mluvené<br />
slovo, video, sochy, elektronické zvuky<br />
nebo zesílené hlasy vycházející přímo<br />
z tančících interpretů. V jeho neskutečně<br />
kreativním projevu poznáváme nejen vlivy<br />
americké klasiky (G. Balanchina), ale také<br />
ideu prostorově-pohybových vztahů (R.<br />
Labana). Forsythovo působení v německém<br />
Frankfurtu bylo převratné a jeho styl je<br />
jedním z nejvyhledávanějších na světě.<br />
Jasné, srozumitelné a jakoby ostře vybroušené<br />
baletní sekvence a pohybovou<br />
strukturu staví a kombinuje v naprosto<br />
nečekaných dávkách a na hranici fyzikálních<br />
zákonitostí těla. Využívá brilantní<br />
a efektní prvky klasického tance, kterým<br />
dodává odlišnou dynamiku, koordinaci,<br />
směry, opozice v těle a odklony z osy.<br />
Vyvolává v divákovi zcela jedinečné napětí<br />
a pocity, které obklopují atmosféru v celém<br />
prostředí, kde se jeho balety uvádějí.<br />
Nejznámějšími díly jsou bezesporu<br />
In the Middle Somewhat Elevated, The Loss of Small<br />
Detail, New Sleep, Steptext, Figure of the Enemy,<br />
Firstext a mnoho dalších.<br />
17
Balet >uvádíme ve státní opeře<br />
Giselle<br />
Romantická balada o lásce a smrti<br />
><br />
Giselle<br />
Viktor Kocian, Miho Ogimoto<br />
Foto: M. Divíšek<br />
Hudba: Adolphe Charles Adam<br />
Choreografie: Hana Vláčilová<br />
podle Jeana Coralliho, Julese Perrota<br />
a Maria Petipy<br />
Scéna: Martin Černý<br />
Kostýmy: Josef Jelínek<br />
Dirigent: Václav Zahradník<br />
Hraje orchestr Státní opery<br />
Uvádíme:<br />
5. a 18. září 2012 v 19.00,<br />
Státní opera<br />
Příběh podle námětu německého básníka Heinricha<br />
Heina vypráví o venkovské dívce, která<br />
zemře v zoufalství z nešťastné lásky a její duše<br />
se po smrti změní ve vílu. Režie Hany Vláčilové,<br />
která je tradiční a vychází z původních choreografií<br />
Jeana Coralliho, Julese Perrota a Maria<br />
Petipy, dokonale souzní s líbeznou hudbou<br />
A. Ch. Adama.<br />
Světová premiéra se konala v roce 1841 v Paříži<br />
a od té doby je Giselle jedním z nejoblíbenějších<br />
romantických titulů. Postavy Giselle a Alberta<br />
najdeme v repertoáru všech baletních hvězd.<br />
Giselle je dnes bezesporu nejznámějším reprezentantem<br />
zlatého věku romantického baletu, který<br />
i po dvou stech letech stále dobývá srdce všech<br />
diváků.<br />
18
Balet > Zprávy<br />
Koncert pro 8 tanečníků,<br />
100 metronomů, 2 sólisty<br />
a orchestr je sondou<br />
do nitra budovy Nové<br />
scény a vnitřního světa<br />
jednotlivých tanečníků.<br />
Orchestr je součástí představení<br />
přímo na scéně,<br />
čas odpočítává 100 metronomů<br />
a jedna minuta se<br />
může jevit jako věčnost …<br />
Hudba: György Ligeti, Aaron Copland<br />
a Louis Andriessen<br />
Hraje: Orchestr BERG<br />
Dirigent: Peter Vrábel<br />
Klarinet: Irvin Venyš<br />
Soprán: Barbora Sojková<br />
Choreografie: DekkaDancers<br />
– Tomáš Rychetský<br />
a Viktor Konvalinka<br />
Tančí: Natálie Rychetská,<br />
Sylva Nečasová, Zuzana Šimáková,<br />
Aya Watanabe, Tomáš Rychetský,<br />
Viktor Konvalinka, Jonáš Dolník,<br />
Tomáš Červinka<br />
timINg<br />
100 metronomů na jevišti nové scény<br />
Režie, libreto projektu:<br />
Petra Tejnorová<br />
Libreto projektu, dramaturg:<br />
Lukáš Trpišovský<br />
Light design: Daniel Tesař<br />
Scéna a kostýmy: Antonín Šilar<br />
Videoprojekce: Pavel Hejný<br />
Zvukový design: Zbyněk Perla<br />
Představení vzniklo<br />
ve spolupráci Orchestru BERG,<br />
Dekka Dancers,<br />
Baletu Národního divadla<br />
a Nové scény<br />
Uvádíme:<br />
18. a 19. 9. 2012 ve 20 h<br />
na Nové scéně<br />
Jen po dva večery uvádí Orchestr BERG, Dekka Dancers,<br />
Balet Národního divadla a Nová scéna reprízu<br />
společného projektu s názvem timINg. Koncert pro 8<br />
tanečníků a orchestr v prostoru Nové scény se koná<br />
18. a 19. září 2012 vždy ve 20.00 hodin. Výchozím<br />
impulsem pro vznik společného projektu Orchestru<br />
BERG a DekkaDancers se stala hudba – skladby Poème<br />
symphonique pro 100 metronomů a Ramifications<br />
György Ligetiho, Koncert pro klarinet a orchestr Aarona<br />
Coplanda a Dances Louise Andriessena.<br />
„Výsledná forma projektu je na hranici mezi koncertem<br />
a divadlem. Samotný název timINg asociuje hru s časem<br />
a načasováním. Vyvstává otázka: jakou rychlostí pro člověka<br />
plyne čas? Spojením prostoru Nové scény a vnitřního<br />
prostoru jednotlivých tanečníků se zrodila cesta – putování<br />
časoprostorem, kdy se Nová scéna jeví jako labyrint, ve kterém<br />
se člověk ztrácí,“ osvětluje název projektu Lukáš<br />
Trpišovský. „Tak vznikají obrazy, pitoreskní příhody, které<br />
nás vedou až do našich hlubin, do sféry podvědomí, kde se<br />
realita jeví jako snová vize v odraze zrcadla. Cesta do labyrintu<br />
je stejně neodvratná jako nepředvídatelná. Co může<br />
existovat nezávisle na čase a prostoru?“ dodává režisérka<br />
Petra Tejnorová.<br />
„… Něco, co se v našich končinách jen tak nevidí.“<br />
(Johana Mücková, ČT 24)<br />
„… Velmi kontaktní večer ... obrovský zážitek na Nové scéně.“<br />
(Vladimír Just, ČRo 6)<br />
„… Skvostně provedená muzika … pocit, že jste se stali<br />
svědky něčeho, co tu ještě nebylo. … Při pohledu na hodinky<br />
zjistíte, že pětasedmdesát minut vám uteklo jako pouhá<br />
čtvrthodina.“<br />
(Vít Dvořák, OperaPlus)<br />
Labutí jezero na Sicílii<br />
Baletní soubor Státní opery se na přelomu května a června představil<br />
sicilskému publiku s klasickým baletem P. I. Čajkovského Labutí jezero.<br />
Ve dnech 24. května – 2. června se odehrálo sedm představení na scéně<br />
Teatro Massimo Bellini v sicilské Catanii.<br />
V hlavních rolích se představili sólisté Zuzana Hvízdalová, Alina Nanu<br />
(Odetta/Odilie), Ulvi Azizov a Michal Štípa (Princ).<br />
Všechna představení byla vyprodána a setkala s velkým úspěchem.<br />
19
Balet > osobnost<br />
Paměť pro tanec<br />
Prof. Božena Brodská alias Bíba<br />
Dne 27. července oslavila<br />
své neuvěřitelné<br />
90. narozeniny profesorka,<br />
taneční historička<br />
a pedagožka Božena<br />
Brodská. Tímto ohlédnutím<br />
se připojujeme<br />
k řadě gratulantů.<br />
Dějiny tanečního umění jsou mezi historickými<br />
disciplínami tou mladší a méně bohatou. Nikoliv<br />
na události, ale na povědomí o nich. Dodnes jen<br />
střípky patří do obecné kulturní paměti. Přitom<br />
ve srovnání s dobou, ve které Božena Brodská<br />
začínala se studiem taneční historie, jsou naše<br />
dnešní představy o vývoji tance a baletu až neuvěřitelně<br />
detailnější a barvitější. Už nemusíme<br />
jako badatelé toužit po jakýchkoli informacích<br />
1<br />
alespoň o někom či o nějaké události. Suma<br />
poznatků je relativně spojitá a ověřená. Máme<br />
materiál a prostor pro formulování teoretických<br />
interpretací historických faktů, využití nových<br />
historických přístupů nebo pro aplikování dalších<br />
metodologických rámců, antropologických,<br />
sociologických a jiných. To vše je možné jen díky<br />
tomu, že o minulosti tance skutečně něco víme.<br />
Podstatou historického poznání bude vždy základní<br />
výzkum: hodiny strávené studiem pramenů<br />
v archivech, muzeích, soukromých sbírkách<br />
a knihovnách. To je způsob práce, ve kterém byla<br />
a stále je Božena Brodská nadanou badatelkou.<br />
Má trpělivost sedět celé dny nad stohy papírů<br />
a hledat v nich každou zmínku o tanci a tanečnících.<br />
Abyste v nich našli něco důležitého,<br />
potřebujete však víc než jen trpělivost. Neobejdete<br />
se bez vědomostí, zkušenosti, systematičnosti<br />
a pořádnosti. Nutně ale potřebujete také intuici,<br />
entusiasmus, radost. A musíte si pamatovat, co<br />
a o čem jste našli a kam jste si to poznamenali.<br />
Božena Brodská se během své vědecké kariéry<br />
věnovala hlavně divadelnímu tanci 18. a 19.<br />
století, a to hlavně v Čechách. Této tematiky se<br />
týkají její nejdůležitější publikace. Dotkla se snad<br />
všeho podstatného, co se na tomto poli stalo. Ale<br />
její vědomosti o tanci v Rakousku, na Slovensku,<br />
v Německu, Polsku a Rusku v daném období jsou<br />
také výjimečné a mnohdy přesahují poznání<br />
tamní taneční historiografie. Naučila badatele<br />
z příbuzných oborů, teatrology, muzikology, že<br />
dějiny tance jsou specifické a svébytné, pomohla<br />
vybudovat jejich samostatné místo mezi historiemi<br />
uměleckých disciplín.<br />
Byla celý život pedagožkou. Od roku 1955 působí<br />
na katedře tance Akademie múzických umění<br />
v Praze. Svým žákům předávala informace i etiku<br />
a skryté mechanismy historikova řemesla. Zdá<br />
se mi, že pro ni je to vedle faktů, ideálu věrohodnosti<br />
především požitek a hladovost. Považuji se<br />
za její žačku. Dodnes mám ve zvyku, že na začátku<br />
práce na novém tématu jí volám, abych se zeptala,<br />
co k němu má. V haldách papírů s poznámkami,<br />
které si kdysi pořídila třeba ve vídeňské<br />
knihovně, najde vždycky něco, co potřebuji. Když<br />
jsem zpracovávala archiv Německého divadla<br />
v Praze, chodila se mnou, aby mi přečetla dopisy<br />
psané kurentem, který jsem neuměla. Dnes<br />
posílá studentům výtah z přednášek jako přílohu<br />
e-mailem. Živá reklama na potěšení z historie.<br />
Dorota Gremlicová<br />
20
Drží mě to, že můžu vyprávět dějiny baletu …<br />
V červnu se stala čerstvou prababičkou.<br />
Sedíme v jejím bytě, okolo knihy, knihy<br />
a papíry. „To je můj věčný boj, většinu svého<br />
života jsme všechno psali ručně a všechno<br />
bylo tištěné. A tak je to tady všude kolem mě<br />
navršené.“<br />
Nyní, i když je jí 90 let, vládne počítači,<br />
mailuje, telefonuje mobilem, jezdí<br />
autem a stále se směje. Gratulovat paní<br />
profesorce k devadesátým narozeninám<br />
byla pro mě čest i potěšení zároveň. Jiskřičky<br />
v očích, šibalský úsměv, její smích<br />
určitě znáte z hlediště – paní profesorka<br />
Božena Brodská, zvaná Bíba, má ráda<br />
veselé věci a také se umí nakažlivě smát.<br />
Proto mě zajímal její návod na život:<br />
„Za prvé je to opravdu chemií v těle, to příliš<br />
neovlivníte. A za druhé: hýbat se! Od malička<br />
jsem hrála tenis, po válce dokonce první<br />
ligu na Štvanici. Otec hrozně fandil tenisu,<br />
o prázdninách jsem s ním musela každé<br />
odpoledne trénovat a já jsem brečela, že nemůžu<br />
s ostatními ven. Ale nikdy jsem žádná<br />
hvězda nebyla – ale vydrželo mi to do 80 let<br />
– teď už nehraju deset let.“<br />
Samozřejmě i tančila.<br />
„Jako holčičku ze slušné rodiny mě dávali<br />
k Milče Mayerové. To takhle všechny dívky<br />
musely protrpět. Jenomže mně se to líbilo –<br />
proto jsem pokračovala u Lídy Myšákové.<br />
Měla svoji skupinu, se kterou jsme ve válce –<br />
pohostinsky – působily při činohře Karlínského<br />
divadla. Tam jsme dělaly takový to křoví<br />
– to byly moje začátky.“<br />
Zájem o tanec vyústil v angažmá<br />
v Družstvu divadel práce (Karlín) 1946/47<br />
a v Armádním uměleckém souboru Víta<br />
Nejedlého 1950/51. Sama vzpomíná<br />
s nadhledem sobě vlastním:<br />
„Po válce se mi jevilo, že jediný kumšt (což byl<br />
možná můj omyl) je možný u Emila Buriana<br />
– proto jsem se svojí přítelkyní Soňou dělala<br />
konkurz do Déčka. Zkoušel mě Milec a chtěl<br />
po mně dvaatřicet fouettés, což bylo komický,<br />
protože jsem vůbec nevěděla, co to je. Přijal<br />
nás, jenomže ačkoliv měl Burian pět divadel,<br />
strčil nás do Karlína, kde jsem místo velkýho<br />
umění skákala kankán v Králi tuláků.“<br />
Prof. Božena Brodská patří mezi zakladatele<br />
české taneční vědy – položila<br />
základy historie tance a baletu, je<br />
autorkou řady skript a odborných knih,<br />
její „dějiny“ patří k základním pramenům<br />
studia oboru taneční vědy, kterého je<br />
také první historickou absolventkou.<br />
„Studovat jsem začala v 46. roce, což byla<br />
divoká doba. Původně jsem chtěla studovat<br />
chemii, ale budova školy byla po válce rozbitá<br />
a podmínkou studia bylo odklízení trosek,<br />
což se mi nechtělo, a tak jsem se přihlásila<br />
na hudební vědu a estetiku na Filozofické<br />
fakultě UK v Praze. Záhy pak byla otevřena<br />
Divadelní fakulta - katedra tance a já<br />
přestoupila na dějiny tance – k Reimoserovi.“<br />
Mezi její spolužáky patřila Nataša Rybínová<br />
nebo studenti choreografie Luboš<br />
Ogoun, Jiřina Mlíkovská nebo Šárka<br />
Smetanová.<br />
„Studium tam spočívalo v tom, že jsme byli<br />
nasáklí doutníkovým kouřem. Začátky to<br />
byly skromné. Měli jsme jednu místnost, kde<br />
se odehrávaly všechny přednášky a také se<br />
tam za závěsem převlíkala děvčata. Kluci se<br />
převlíkali na chodbě a měli jsme jeden sál.<br />
A víc nic. Když pan profesor přednášel, tak<br />
děvčata za závěsem čekala, až dořekne větu,<br />
aby mohla proběhnout do sprchy. Bylo to<br />
v posledním patře paláce Kotva, do dneška si<br />
pamatuju, jak jsem čichala ve výtahu, jestli<br />
je tam cítit doutník, zda jel Reimoser přede<br />
mnou a já jedu pozdě.“<br />
Po skončení studia působila Božena<br />
Brodská na katedře tance (posléze<br />
při HAMU v Praze) jako asistentka<br />
prof. Reimosera, poté pedagožka, v roce<br />
1975 získala titul docentka, v roce 1982<br />
profesorka, v letech 1975–86 byla vedoucí<br />
katedry, kde přednáší dosud – tedy<br />
neuvěřitelných šedesát let.<br />
„Nejvíc mě bavily dějiny českého baletu.<br />
Začala jsem Prozatímním divadlem, rokem<br />
1862, to máte do roku 82 dvacet let, a teď to<br />
hledej, Boženko. Hodně mi pomohl Neruda,<br />
ale kolik hodin já proseděla v Univerzitní<br />
knihovně, přečetla všechny Národní listy,<br />
Květy, Lumíry, Almanachy - všechno opsala<br />
v ruce… Ale zase jsem objevila věci, které třeba<br />
nikdo nevěděl – ani Reimoser. Například<br />
se nevědělo, že Julius Reisinger – ten co dělal<br />
historicky první Labutí jezero v Moskvě – je<br />
ten samý, co byl u nás prvním baletním<br />
mistrem Prozatímního i Národního divadla,<br />
Václav Reisinger, narozený v Praze.“<br />
Hlavní tematické okruhy její práce tvořilo<br />
sledování historického vývoje tance<br />
18. a 19. století, zaměřovala se na tanec<br />
divadelní, profesionální.<br />
„Pak jsem se začala zajímat o 18. století.<br />
Sehrála tu roli i velká náhoda, kterou<br />
považuju za velký dar – v té době se dělal<br />
v oddělení zámeckých knihoven Národního<br />
muzea soupis zámeckých teatrálií. Tam jsem<br />
našla příjemné kolegyně a poklady: libreta<br />
Noverra, Vigana, byly tam vídeňské časopisy<br />
– skoro kompletní Vídeň, Rakousko – celé<br />
18. století se tak dalo báječně zpracovat.<br />
Chodila jsem tam denně ráno, kouřily jsme,<br />
že nebylo vidět, pily kafe, v poledne sendvič<br />
a v půl čtvrtý pro kluka do školky. Přeložila<br />
jsem tak noverrovský libreta, našla Angioliniho<br />
dopisy, recenze, všechno opsala v ruce.<br />
Bylo to ohromný! Také zarůstám papírama,<br />
protože jsem ještě nic nevyhodila, ale budu<br />
muset vyhazovat a začnu rozprodávat –<br />
budu muset …“<br />
Pokud se s paní profesorkou bavíte<br />
na téma baletu, zjistíte, že měla a má<br />
slabost pro romantický balet. Nicméně,<br />
možná překvapí, že nejoblíbenějším<br />
dílem je pro ni adaptace Giselle slavného<br />
švédského choreografa Matse Eka.<br />
„Strašně ji mám ráda. Zvlášť to druhé dějství,<br />
které se odehrává v blázinci, sestry v bílém<br />
jí podávají léky. To je tak dobře udělaný. Já<br />
mám ráda veselý věci, tohle je sice smutný,<br />
ale tak chytře udělaný. Klobouk dolů. Byla<br />
jsem na tom ve Vídni, bydlela jsem tenkrát<br />
v Mikulově, zaparkovala auto ve Vídni před<br />
divadlem (tehdy se to ještě pohodlně dalo),<br />
s sebou taveňák a rohlík a v noci zpátky<br />
do hotelu v Mikulově …“<br />
Profesorka Božena Brodská se narodila<br />
27. července 1922 ve znamení lva. Tomuto<br />
znamení dělá vskutku čest. Svou<br />
vitalitou a optimismem předčí řadu<br />
i polovinu mladších z nás. Přece jenom<br />
mi nedalo, abychom se proto nevrátily<br />
k úvodnímu tématu návodu na život.<br />
Se smíchem sobě vlastním ho paní<br />
profesorka shrnula jednoduše: „Je třeba<br />
se zavčas zbavit mužskýho, vždyť to dělají<br />
i včelí královny. A mít fyzičku – to je to, co<br />
mě drží. A také to, že můžu vyprávět dějiny<br />
baletu. Místo tenisu hraju bridž.“<br />
Kateřina Hanáčková<br />
2<br />
3<br />
4<br />
1 3 Mladá Božena Brodská, foto soukromý archiv<br />
2<br />
Potštejn, Interclub match proti Žamberku,<br />
prázdniny 1932, Bíba uprostřed v tmavém,<br />
foto soukromý archiv<br />
4<br />
Seminář o životě a díle M. Petipy,<br />
Stavovské <strong>divadlo</strong>, 2011, foto Hana Smejkalová<br />
21
Don Giovanni Deváté srdce<br />
Zkrocení zlé ženy Sólo pro tři<br />
Madama Butterfly Così fan tutte<br />
Richard III. Hoffmannovy povídky<br />
Cyrano z Bergeracu Turandot Karla<br />
Ohrožené druhy Pelleas a Melisanda<br />
Deváté srdce Carmen Ohrožené druhy<br />
TÝDNY<br />
DIVADLOBRANÍ<br />
Ochutnejte s námi<br />
sezonu 2012/13<br />
Ve dnech 27. 8. – 9. 9. 2012<br />
Vám nabízíme SLEVU 40%<br />
Kouzelná flétna Enron Rigoletto Revizor<br />
Věc Makropulos Zítra se bude... Čarokraj<br />
Únos ze serailu Madama Butterfly Enron<br />
Tosca La bohème Così fan tutte Na ústupu<br />
Brel – Vysockij – Kryl / Sólo pro tři Carmen<br />
Zkrocení zlé ženy Popelka Revizor Čarokraj<br />
Brel – Vysockij – Kryl / Sólo pro tři Carmen<br />
Blackbird Na ústupu Pelleas a Melisanda<br />
Únos ze serailu Carmen Nabucco Enron<br />
Deváté srdce Enron Ohrožené druhy<br />
Bláznivý den aneb Figarova svatba<br />
Nosorožec Pelleas a Melisanda<br />
Karla Naši furianti Rusalka<br />
Pelleas a Melisanda<br />
Má vzdálená vlast<br />
Zítra se bude...<br />
Popelka<br />
Carmen<br />
Rigoletto<br />
Revizor<br />
Giselle<br />
na všechna zářijová představení!<br />
Enron<br />
Nabídku lze využít<br />
pouze v pokladnách ND.<br />
Karla<br />
Racek<br />
Karla<br />
Nabucco<br />
Sluha dvou pánů<br />
Brel – Vysockij – Kryl / Sólo pro tři<br />
umění žít s uměním<br />
měsíčník o umění, architektuře, designu a starožitnostech<br />
Návštěvníci Opery ND<br />
mají nárok na 15% slevu<br />
na roční předplatné<br />
A2 kulturního čtrnáctideníku<br />
Roční předplatné A2 pořídíte namísto 799 Kč jen za 679 Kč<br />
= 26 Kč za číslo (ušetříte 13 Kč na každém čísle).<br />
Ádvojku na rok získáte odesláním sms ve tvaru:<br />
A2 OPERA JMENO PRIJMENI ULICE C.P. MESTO PSC<br />
na číslo: 605 202 115<br />
Do dvou týdnů vám přijde první Ádvojka s informací o platbě.<br />
Vydává<br />
Ambit Media, a. s.<br />
artcasopis.cz<br />
Limitovaná nabídka zlevněného<br />
předplatného platí pouze při<br />
objednávce formou sms.<br />
Cena sms dle tarifu vašeho operátora.<br />
Objednávky přijímá jménem<br />
vydavatele firma Send.
Karla<br />
hra po noční směně<br />
Martin Františák se zařadil mezi současné české dramatiky,<br />
které uvádí Národní <strong>divadlo</strong> již podruhé. Poprvé vstoupil<br />
na prkna Národního divadla s hrou Doma, která byla uvedena<br />
v historické budově (režie: Michal Dočekal), Karla se objevuje<br />
na repertoáru Divadla Kolowrat v režii Jana Kačera.<br />
„Františákova Karla v Kolowratu není jen citlivě a profesně dobře<br />
zvládnutou inscenací, ale především dramaturgickým počinem<br />
v kontextu Národního divadla i české dramatiky obecně.“<br />
Marcela Magdová, Metro<br />
„Režisér Kačer má smysl pro básnivost, drsnost textu<br />
i skrytý potenciál antické tragédie.“<br />
Radmila Hrdinová, Právo<br />
Uvádíme:<br />
20. a 26. 9. v 19.00<br />
Divadlo Kolowrat<br />
Viděli jste videotrailer<br />
k inscenaci na našem<br />
www.youtube.com<br />
kanálu?<br />
činohra<br />
×<br />
Karla<br />
Jan Hartl a Martina Preissová<br />
Foto: H. Smejkalová<br />
Mediální partneři Činohry:<br />
www.cinohraND.cz<br />
23
Činohra > Nová sezona<br />
Na co se těšit v nové sezoně?<br />
Michal Dočekal<br />
umělecký šéf Činohry<br />
Kateřina Winterová<br />
herečka<br />
Miroslav Král<br />
inspicient Činohry<br />
František Výtvar<br />
člen Mecenášského klubu ND<br />
V nadcházející divadelní sezoně<br />
najdeme opravdu zajímavé tituly.<br />
Velcí autoři minulosti (William<br />
Shakespeare, Molière, A. P. Čechov)<br />
i naší nedávné současnosti<br />
(Václav Havel) jsou doplněni<br />
původní českou hrou (Lenka<br />
Lagronová), hrou současného<br />
zahraničního dramatika (Stefano<br />
Massini) a velkým projektem<br />
z dějin českého Národního obrození<br />
(Rukopisy aneb Králodvorské<br />
a Zelenohorské tajemství).<br />
Režírovat budou ti nejlepší režiséři.<br />
Českošvédský renomovaný<br />
režisér David Radok. Cenami<br />
ověnčená, kritikou i diváky<br />
milovaná umělecká šéfka Divadla<br />
v Dlouhé Hana Burešová. Evropsky<br />
úspěšný a nesmazatelnou<br />
éru v zaniklém Divadle Komedie<br />
vytvořivší Dušan Pařízek. Mladý<br />
talent, čerstvý absolvent DAMU,<br />
Štěpán Pácl. Respektovaná divadelní<br />
a televizní režisérka Lucie<br />
Bělohradská.<br />
Pán z Prasečkova, Troilus a Kressida,<br />
Strýček Váňa, Z prachu hvězd,<br />
Ohlušující pach bílé, Rukopisy aneb<br />
Králodvorské a Zelenohorské tajemství<br />
a Zahradní slavnost.<br />
Je na co se těšit. A to je důvod<br />
zajistit si svá místa v hledišti<br />
s předstihem. Neváhejte!<br />
Jak se těším na Kressidu? Je to<br />
vlastně takový Romeo a Julie 2. Tak<br />
uvidíme, kam jsem se od doby Julie<br />
posunula. A jako všichni se těším<br />
na spolupráci s Davidem Radokem,<br />
kterého zatím neznám. Mám<br />
ráda nové pracovní zkušenosti.<br />
Jana Pidrmanová<br />
herečka<br />
Těším se na změnu a novou zkušenost,<br />
kterou pro mě bude nástup<br />
do angažmá. Těším se na kolegy<br />
a kolegyně, které už znám, ale<br />
i na ty, které teprve poznám. V nejbližší<br />
době se těším především<br />
na setkání s komediálním žánrem<br />
při zkoušení „znovuobjevené“ Moliérovy<br />
hry Pán z Prasečkova v režii<br />
Hany Burešové.<br />
Těším se na příští sezonu, kterou<br />
mám vysloveně ženskou. Čeká<br />
mě práce na Molièrově Pánovi<br />
z Prasečkova s režisérkou Hanou<br />
Burešovou, kterou mám již drahně<br />
let moc rád a za jejímiž inscenacemi<br />
cestuji. Tedy milovaný autor<br />
a skvělá režisérka. Dále se těším<br />
na práci s režisérem Štěpánem<br />
Páclem při zkoušení ryze dámské<br />
incenace – autorka žena (Lenka<br />
Lagronová), dámské obsazení a výsostně<br />
ženské téma hry Z prachu<br />
hvězd. Sezonu bych pak měl zakončit<br />
spoluprací s další režisérkou<br />
mého srdce, s Lucii Bělohradskou,<br />
při zkoušení inscenace Oslňující<br />
pach bílé. Zde se navíc nesmírně<br />
těším na setkání s výtvarnicí Katarínou<br />
Hollou. Možná jen lituji,<br />
že nebudu dělat s M. Dočekalem<br />
Stýčka Váňu, ale nemohu mít vše.<br />
A navíc jej určitě budu za kolegu<br />
Školníka občas skákat. ;-)<br />
V nové sezoně se vyloženě těším<br />
na dvě hry a na jednu jsem zvědavý.<br />
Molierův Pán z Prasečkova – ač<br />
hra stará několik set let, zřejmě<br />
svým tématem i do dnešní doby<br />
přenositelná a k tomu napsaná<br />
jako komedie – balet v próze, tak<br />
to zní zajímavě.<br />
Strýček Váňa – opět nesmrtelná<br />
klasika a navíc překlad Leoše Suchařípy<br />
a režie Michala Dočekala<br />
jsou zárukou kvality – co víc si přát<br />
a už se moc těším, zda a čím nás<br />
pan režisér překvapí.<br />
A velmi jsem zvědavý na Rukopisy<br />
aneb Králodvorské a Zelenohorské tajemství.<br />
Rukopisy samotné – jejich<br />
vznik, pohnutky autorů a vše, co<br />
se kolem nich dělo, vlastně „provází“<br />
člověka již od základní školy.<br />
Jsem nesmírně zvědavý na jevištní<br />
zpracování a J. A. Pitínský<br />
je příslibem, že to bude poutavě<br />
vylíčeno.<br />
Je na co se těšit. A to je důvod zajistit<br />
si svá místa v hledišti s předstihem.<br />
Neváhejte!<br />
Programové brožury k našim inscenacím na dobírku a na pultech knihkupectví<br />
Národní <strong>divadlo</strong> vydává velkorysé programové brožury už od roku 1991 – kromě inscenovaného textu<br />
přináší řadu inspirativních článků týkajících se uvádění dramatu, společenského a divadelního kontextu<br />
a také bohatou obrazovou přílohu. Jedenadvacet let, více než sto sedmdesát titulů – to už z Činohry ND<br />
dělá jednoho z nejvýznamnějších nakladatelů dramatické tvorby u nás. Rádi bychom nabídku řady her,<br />
z nichž většina je k dispozici právě jen v tomto jediném vydání, rozšířili i mimo řady pravidelných návštěvníků<br />
ND. Bohatý seznam, čítající kromě klasiky v nových překladech, zlatého fondu dramatické literatury<br />
i řadu her uvedených v české nebo dokonce světové premiéře, potěší jak milovníky divadla, tak i studenty,<br />
pedagogy a všechny zapálené čtenáře. Cena jednotlivých programů nepřesahuje osmdesát korun a brožury<br />
lze zakoupit v pokladnách ND, či objednat na dobírku na e-mailu programy@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz. Nové<br />
tituly se rovněž objevují na pultech lepších knihkupectví.<br />
24
Činohra > Připravujeme<br />
><br />
Václav Postránecký,<br />
představitel titulní role<br />
Foto: F. Habart<br />
Molière<br />
Pán z Prasečkova<br />
Úprava s použitím<br />
překladu Svatopluka Kadlece:<br />
Hana Burešová, Štěpán Otčenášek<br />
Režie: Hana Burešová<br />
Scéna: Martin Černý<br />
Kostýmy: Kateřina Štefková<br />
Dramaturgie:<br />
Štěpán Otčenášek, Iva Klestilová<br />
Hudba: Vít Zouhar<br />
Účinkují:<br />
Pán z Prasečkova:<br />
Václav Postránecký<br />
Oront:<br />
Jiří Štěpnička<br />
Julie, jeho dcera<br />
dělající Languedočanku:<br />
Jana Pidrmanová<br />
Erast, její nápadník<br />
dělající 2.advokáta a Švýcara<br />
Radúz Mácha<br />
Sbrigani, Neapolitán<br />
– intrikán dělající 2.doktora,<br />
Vlámského kupce a Švýcara<br />
Ondřej Pavelka<br />
Nerina, intrikánka dělající Pikarďanku<br />
Pavla Beretová<br />
1. doktor, 1. advokát, seržant:<br />
Filip Rajmont<br />
Lékárník, biřic<br />
Milan Stehlík<br />
Premiéra:<br />
22. listopadu 2012<br />
ve Stavovském divadle<br />
Pro režijní tvorbu Hany Burešové<br />
je příznačná široká žánrová a stylová<br />
pestrost, velký cit pro styl,<br />
schopnost sdělit obsah hry nezaměnitelnou<br />
formou, jež přísně<br />
vychází z poetiky předlohy. Dosud<br />
nastudovala 50 divadelních<br />
inscenací a 3 rozhlasové adaptace<br />
divadelních her. Dvakrát získala<br />
Cenu Alfréda Radoka za nejlepší<br />
inscenaci roku (Don Juan a Faust,<br />
Smrt Pavla I.). Od roku 1996 je<br />
společně s dramaturgem Štěpánem<br />
Otčenáškem a s režisérem<br />
Janem Bornou uměleckou vedoucí<br />
Divadla v Dlouhé. Pohostinsky<br />
pracuje i v dalších divadlech.<br />
Lakota, intriky, ziskuchtivost, hloupost, pýcha a touha po dobrém společenském<br />
postavení, jsou témata, která hýbala společností nejen v době, kdy Molière Pána<br />
z Prasečkova psal, ale i dnes. I v této komedii vytvořil Molière živý typ přihlouplého,<br />
pošlechtěného měšťana, který touží po společenském vzestupu. Ten mu má zajistit<br />
sňatek s Julií, dcerou významného šlechtice Oronta. Julie však miluje Erasta. Mladí milenci<br />
vymyslí plán, jak pána z Prasečkova před rodiči znemožnit. Režisérkou představení<br />
je Hana Burešová, která se specializuje na objevování her již pozapomenutých.<br />
Když nás Michal Dočekal vyzval k práci ve Stavovském<br />
divadle, kde jsme dosud nepůsobili, chtěli<br />
jsme v první řadě uvést něco, co by se nějak hodilo<br />
k té budově. A protože to měla být spíše komedie,<br />
přirozeně jsme dospěli k Molièrovi.<br />
Z Molièrova díla jsme zatím uvedli jen dvě věci:<br />
V roce 1996 to byla v Divadle Na zábradlí inscenace<br />
Létavý lékař čili Proměny Harlekýnovy, kde jsme čerpali<br />
z Molièrových menších komedií a dochovaných<br />
anonymních textů, respektive scének („lazzi“)<br />
komedie dell’arte. Pro Český rozhlas jsme pak<br />
v roce 2006 připravili Tartuffa (s vynikajícími herci<br />
ND – Jiřím Štěpničkou v roli Orgona a Taťjanou<br />
Medveckou v roli Elmíry). Molièrovy vrcholné<br />
hry se v Čechách hrají celkem pravidelně, ale<br />
zapomíná se trochu na ty menší, které vycházejí<br />
z tradiční komedie dell’arte. Komedie dell’arte<br />
nás odedávna inspirovala svou hravostí i drsností,<br />
vrcholnou artistností i karnevalovou bezuzdností,<br />
za níž cítíme jistou melancholii a memento mori.<br />
Ovlivnila mnoho moderních divadelníků a dodnes<br />
je inspiračním zdrojem komediantů – mnohdy<br />
aniž si to uvědomují, ať už ji znají či neznají, jako<br />
by přežívala v jejich genech. Poprvé jsme vědomě<br />
z principů komedie dell’arte vycházeli v inscenaci<br />
podle Beaumarchaise a Rossiniho Lazebník<br />
sevillský (v r. 92 uvedeném ve Středočeském divadle<br />
Kladno–Mladá Boleslav a v Divadle Labyrint,<br />
dnešním Švandově), přímým odkazem byl pak již<br />
zmíněný Molièrův Létavý lékař čili Proměny Harlekýnovy<br />
v r. 96 a dále operní variace Dona Giovanniho autorů<br />
V. Righiniho a N. Porty Kamenný host aneb Prostopášník<br />
(v r. 97 se studenty DAMU a v r. 2003 v Městském<br />
divadle Brno), logicky jsme z ní vycházeli také<br />
v Goldoniho Lháři (v r. 2004 v Divadle v Dlouhé.<br />
Jednoznačně ovlivnila i charakter Molièrovy<br />
komedie Pán z Prasečkova (Monsieur de Pourceaugnac),<br />
což je u nás komedie prakticky neznámá, a přitom<br />
svižná, komediantsky odpoutaná, až karnevalově<br />
bláznivá a bez moralizování vyvolávající i hořké<br />
úvahy o člověku a společnosti. Hlubším zdrojem<br />
této hry je starý masopustní rituál charivari (což<br />
původně bývala posměšná serenáda hraná v době<br />
karnevalu pod okny starého boháče, který si vzal<br />
Prohlédněte si fotky ze zkoušek inscenace<br />
na www.cinohraND.cz<br />
nepřiměřeně mladou ženu). A zároveň je to –<br />
podobně jako v Čechách známější Molièrův Měšťák<br />
šlechticem – comédie-ballet, tedy komedie se zpěvy<br />
a balety, k níž napsal původní hudbu Jean-Baptiste<br />
Lully a která se uváděla pro obveselení Ludvíka<br />
XIV. na zámku Chambord. Comédie Française hru<br />
pak tradičně uváděla vždy na masopustní úterý.<br />
Z propojení zdrojů komedie dell’arte, klasicistní<br />
dvorské zábavy a masopustního charivari vycházíme<br />
také v naší inscenaci.<br />
Hru jsme s použitím překladu Svatopluka Kadlece<br />
jazykově upravili, zkrátili a připravili pro osm<br />
herců a malý orchestr se zpěváky. Hudební skladatel<br />
Vít Zouhar se inspiroval původní Lullyho<br />
hudbou, pod taktovkou Václava Lukse nebo Vojtěcha<br />
Spurného vystoupí členové Collegia 1704.<br />
Hana Burešová<br />
25
Činohra > Připravujeme<br />
William Shakespeare<br />
Troilus a Kressida<br />
Překlad: Martin Hilský<br />
Režie: David Radok<br />
Scéna: David Radok<br />
Kostýmy: Zuzana Ježková<br />
Dramaturgie: Martin Urban<br />
Trojané:<br />
Priamus, trójský král: Alois Švehlík<br />
Hektor: David Matásek<br />
Troilus: Jan Dolanský<br />
Paris: Petr Motloch<br />
Helena, manželka Menelaa,<br />
žije s Paridem:<br />
Sabina Králová<br />
Kassandra, Priamova dcera, věštkyně:<br />
Petra Špalková<br />
Aeneas, trójský vojevůdce:<br />
Vladislav Beneš<br />
Antenor, Trójan v zajetí Řeků:<br />
externí spolupráce<br />
Kalchas, trójský kněz ma straně Řeků:<br />
Oldřich Vlček<br />
Kressida, jeho dcera:<br />
Kateřina Winterová<br />
Řekové:<br />
Agamemnon, vrchní velitel<br />
řeckých vojsk: František Němec<br />
Menelaus, jeho bratr: Jan Hartl<br />
Achilles: Martin Pechlát<br />
Ajax: Jan Bidlas<br />
Odysseus: Igor Bareš<br />
Nestor: Petr Pelzer<br />
Diomedes:<br />
Patroklus: Jiří Černý j. h.<br />
Thersites: Vladimír Javorský j. h.<br />
Premiéra:<br />
6. prosince 2012<br />
v Národním divadle<br />
Díky podpoře Mecenášského klubu<br />
ND vzniká o přípravách inscenace<br />
časosběrný videodokument. Jeho<br />
autorem jsou studenti FAMU Viktor<br />
Portel a Tomáš Polenský. Několik měsíců<br />
budou při práci sledovat režiséra<br />
Davida Radoka a jeho spolupracovníky.<br />
Společně nám odkryjí zákulisí<br />
Národního divadla. Premiéru filmu<br />
uspořádáme v prosinci přímo v Národním<br />
divadle. O jeho odvysílání<br />
projevila zájem i Česká televize.<br />
><br />
Jan Dolanský (Troilus)<br />
Kateřina Winterová (Kressida)<br />
Foto: F. Habart<br />
Shakespearova tragikomedie o světě, v němž se rozpadají všechny lidské ctnosti,<br />
hodnoty a city. Všechen smysl lidské existence uznávaný a vyznávaný se proměňuje<br />
v nesmysl. Jako by nikdo nevěděl proč, jako by nikdo nebyl schopen zastavit rozpad<br />
světa. Shakespearovo dílo nabývá dnes na nečekané síle a v Davidu Radokovi nachází<br />
vynikajícího tvůrce. David Radok je českošvédský divadelní režisér, syn Alfréda Radoka.<br />
V Národním divadle již inscenoval opery: Vojcek, Kouzelná flétna, Don Giovanni, Lady<br />
Macbeth Mcenského újezdu. V divadle Archa režíroval Havlovo Odcházení. V otáčivém<br />
hledišti v Českém Krumlově uvedl Shakespearovu komedii Jak se vám líbí.<br />
6. prosince uvede činohra<br />
Národního divadla<br />
na historické<br />
scéně poprvé ve své<br />
dlouhé historii<br />
Shakespearovu hru,<br />
kolem níž panuje<br />
již dlouho mnoho<br />
dohadů, nejasností<br />
a vůbec otazníků.<br />
Jak ji žánrově zařadit.<br />
Je to komedie?<br />
Je to tragédie? Je to<br />
historie? Proč historie?<br />
Protože je umístěna<br />
časově do doby<br />
dobývání Tróje. Současně se přesně neví, kdy<br />
byla poprvé uvedena. Napsána byla asi v roce 1602<br />
po Hamletovi a v sousedství dalších tzv. problémových<br />
her, jako jsou Konec dobrý všechno dobré<br />
nebo Oko za oko. Měla se hrát v divadle Globe, ale<br />
je možné, že bylo poprvé provedena za Shakespearova<br />
života jen jako soukromé představení pro<br />
studenty právnické fakulty. První věrohodný doklad<br />
o jevištním uvedení Troila a Kressidy pochází<br />
až z konce 19. století.<br />
Mnozí o této hře píší jako o jedné z nejproblematičtějších<br />
Shakespearových her, i co se týče kvality.<br />
Zdá se jim nepořádná, neuspořádaná, roztěkaná,<br />
střídající velmi silné momenty s lacinými až pokleslými<br />
vtípky. A něco na tom je. Nicméně má tato<br />
nezařaditelná hra náboj, který ji vynesl na světová<br />
jeviště zejména ve dvacátém století a učinil z ní<br />
trvalou součást světového divadelního repertoáru.<br />
Nesamozřejmost hodnot a principů, na nichž je<br />
postaven náš svět, naše civilizace, na nichž fungují<br />
lidské vztahy. Nesamozřejmost lásky, cti, charakterů<br />
i idejí. Nesamozřejmost vůbec lidské existence.<br />
Shakespeare na téměř filmovém zpracovávání Homérovy<br />
Iliady, v němž nejlepší mužové Řecka bojují<br />
s nejlepšími muži Tróje o navrácení manželky krále<br />
Menelaa, krásné Heleny, představuje svět, který je<br />
nabitý velkolepostí představ o cti a slávě, o velikosti<br />
a kráse, o lásce, která přetrvá všechna protivenství,<br />
svět opřený o slavnou minulost, o nezpochybnitelné<br />
hodnoty … ale přesto se tento svět hroutí. Všichni<br />
společné jmenované hodnoty vyznávají a vzývají,<br />
ale ony mizí. Mizí všem pod rukama, jako písek<br />
mizí mezi prsty, a nikdo z těch velkých mužů neví<br />
proč. Odnikud nepřicházejí žádní barbaři. Příběh<br />
lásky Troila a Kressidy, který směle kopíruje velikost<br />
příběhu Romea a Julie, se promění nikoliv v tragický<br />
a věčný mýtus, ale jednoduše se rozplyne v podivnosti<br />
doby. Troilus a Kressida má strašlivě současný<br />
vnitřní náboj, současné napětí mezi vyznávaným<br />
principem existence a jeho naprostou nesamozřejmostí.<br />
Proto se hraje, proto na hru dodnes rádi<br />
chodí diváci.<br />
Patří se však předem vyvrátit váženému publiku<br />
několik „mýtů“ o hře, které kolují. Ano, je strašlivě<br />
dlouhá, ale nikdy se nehraje neupravena. Takže<br />
naše představení sotva přesáhne dvě hodiny. Ano,<br />
je z Trójské války, ale můžete si být jisti, že neuvidíte<br />
žádné herce v sukýnkách a s dřevěnými meči.<br />
Současně vám můžeme slíbit, že nikdo nebude<br />
po jevišti pobíhat v odění islámských teroristů. Tak<br />
dobře, trochu vážněji. Režisér David Radok, který<br />
je současně scénografem inscenace hru razantně<br />
upravil, přičemž nezasáhl do její podstaty. Mimochodem<br />
nejen, že se Shakespearova hra poprvé<br />
objeví na jevišti Národního divadla, ale bude tu<br />
ještě jedno poprvé. S činoherním souborem bude<br />
pracovat poprvé právě David Radok, kterého příznivci<br />
ND znají spíše z jeho vynikajících operních<br />
inscenací. Diváci se nepochybně mají na co těšit.<br />
Martin Urban<br />
26
Činohra > Zprávy<br />
><br />
Aleš Březina a Soňa Červená<br />
na střeše hotelu<br />
Petr Pelzer<br />
Vladimír Javorský<br />
v herecké šatně v divadle v Neapoli<br />
Foto: J. Bidlas<br />
Neapoli Theatre Festival<br />
Neapoli Theatre Festival, který se konal ve dnech 7.–24. června, zahajovala Činohra ND inscenací Věc Makropulos.<br />
Neapol se snaží být jakýmsi jižním Edinburghem – v červnových čtrnácti dnech na festivalu vystoupilo<br />
skoro třicet divadel – mezi nimi i Theatre Bouffes du Nord s inscenací Petera Brooka či slavné izraelské<br />
taneční <strong>divadlo</strong> Kibutz Contemporary Dance Comp.<br />
Otevírat takový<br />
festival je ctí, ale<br />
i závazkem, nota<br />
bene jde-li o Věc<br />
Makropulos, kterou<br />
uvést kdekoli jinde<br />
než v domovském<br />
Stavovském divadle<br />
je oříšek (a ani<br />
tam to není nic<br />
jednoduchého). Dekorace se stavěla dva celé<br />
dny a následně se dva dny intenzivně zkoušelo<br />
a hlavně svítilo. Wilsonův dvorní light-designer<br />
AJ Weissbard pracuje maximálně pečlivě a to je<br />
pro nalíčené a okostýmované herce při mnohahodinové<br />
zkoušce hodně vyčerpávající.<br />
K tomu se někde v Holandsku zasekl kamion,<br />
který vezl „kočky“ (tak se v divadelní hantýrce říká<br />
bodovým tahů), kterými <strong>divadlo</strong> Mercandante nedisponovalo<br />
a kterých jsme potřebovali sedmnáct!<br />
Bylo to do poslední chvíle napínavé, ale povedlo<br />
se. Kamion dojel, světla se naprogramovala, a jelikož<br />
v čele ansámblu stojí legendární diva Soňa<br />
Červená se svým heslem: „Já nejsem unavená<br />
nikdy!“, tak ani nikdo jiný nemohl být unaven.<br />
Divadlo Mercandante stojí v centru Neapole<br />
prakticky naproti slavného hradu Angioni,<br />
který všichni znají z pohlednic a opravdu je<br />
hezký na pohled, pár kroků od Opery San Carlo<br />
– nejstaršího operního domu na světě. Divadlo,<br />
ve kterém jsme hráli, má 800 míst a po všechny<br />
tři večery bylo vyprodáno. Možná to je v Itálii<br />
standard, ale nám se při pohledu na plný sál stojící<br />
a volající „Bravi!“ zdálo, že jde o úspěch.<br />
Všechno by bylo krásné, kdyby po náročném konstrukčním<br />
a zkušebním maratonu a po prvním<br />
„premierovém“ představení, kdy bylo přes den<br />
poprvé volno (hrálo se až večer), během výletu<br />
na Vesuv, nezkolaboval a nezemřel jevištní mistr<br />
Luboš Trousílek … Ani přivolaný vrtulník záchranné<br />
služby mu nepomohl.<br />
Luboš Trousílek byl dlouholetým členem techniky<br />
Stavovského divadla a v posledních letech i jejím<br />
jevištním mistrem. Byl to bezvadný profesionál<br />
a milý člověk. Jeho smrt je pro <strong>divadlo</strong> velká ztráta.<br />
Čest jeho památce!<br />
Krásné historické<br />
<strong>divadlo</strong> Mercadante<br />
bylo naplněno až<br />
po strop a již od nástupu<br />
Vladimíra<br />
Javorského na scénu<br />
pozorně a s velkým<br />
porozuměním sledovalo<br />
inscenaci zde<br />
prakticky neznámého<br />
Karla Čapka v režii zde naopak velmi dobře<br />
známého Roberta Wilsona. Diváci v přízemí<br />
statečně odolávali strašlivému vedru, zatímco<br />
výše usazení diváci mrzli přímo u klimatizace.<br />
Ale všichni se smáli na správných místech, jako<br />
například když Emilia Marty v dokonalém podání<br />
Soni Červené odtuší „Všechno si to jen umírá.“<br />
Na konci představení diváci povstali a douho tleskali<br />
hercům i hudebníkům. Na premiérové oslavě<br />
vyjadřovali své nadšení Luca de Franco, ředitel<br />
festivalu i Franco Laera, který pozvání činohry<br />
ND do Neapole zprostředkoval.<br />
Aleš Březina,<br />
autor scénické hudby k inscenaci Věc Makropulos<br />
Michal Dočekal,<br />
umělecký šéf Činohry<br />
27
><br />
><br />
Činohra > Zprávy<br />
Činohra hostem<br />
na MittelFestu<br />
v italském Cividale<br />
Minulou sezonu, která se nesla mimo jiné v duchu<br />
mimořádného počtu zahraničních hostování napříč<br />
celým světem – od jihokorejského Soulu, přes Varšavu,<br />
Sarajevo, Graz a Neapol až po jihoamerickou<br />
Bogotu – jsme zakončili na italském MittelFestu<br />
v Cividale. Během divadelních prázdnin jsme zde 23.<br />
července uvedli „kolowratskou“ inscenaci Blackbird<br />
s Jiřím Štěpničkou a Janou Pidrmanovou, v režii<br />
Jiřího Pokorného. V zahraničních aktivitách budeme<br />
pokračovat i v právě začínající sezoně. Plánují se<br />
zájezdy do Bukurešti, Kluže, Lisabonu a Moskvy.<br />
Pod vedením Michala Dočekala tak činoherní soubor<br />
absolvoval největší počet zahraničních zájezdů<br />
v historii Národního divadla.<br />
Blackbird<br />
Jana Pidrmanová a Jiří Štěpnička<br />
Foto H. Smejkalová<br />
Nové posily<br />
činoherního souboru<br />
Členem<br />
souboru<br />
Činohry<br />
Národního<br />
divadla se<br />
od začátku<br />
nové sezony<br />
stávají Jana<br />
Pidrmanová<br />
a Martin Pechlát.<br />
Janu<br />
diváci znají<br />
z inscenace<br />
Mikve, Zkrocení zlé ženy, Blackbird a nejnověji z Figarovy<br />
svatby. Martin hostoval ve Stavovském divadle v inscenaci<br />
Duše krajina Širá. Na místě dramaturga Lenku<br />
Kolihovou Havlíkovou vystřídá Jan Tošovský.<br />
Přejeme všem: zlomte vaz!<br />
Martin Pechlát, dvojnásobný držitel Ceny Alfréda Radoka<br />
a nový člen Činohry<br />
Foto archiv<br />
Klub přátel Činohry<br />
přijímá nové členy<br />
Máte rádi činohru? Zajímá vás zákulisí<br />
přípravy divadelních inscenací?<br />
Chcete se potkat na besedě s oblíbenými<br />
herci? Staňte se členem Klubu<br />
přátel Činohry a využijte možnosti<br />
návštěvy našich exkluzivních akcí.<br />
Během roku Vás kromě slev na vybrané tituly čekají<br />
nejméně čtyři klubová setkání se zajímavými hosty.<br />
V minulé sezoně jsme v rámci klubu navštívili neveřejnou<br />
generální zkoušku Figarovy svatby, setkali<br />
jsme se Soňou Červenou, absolvovali komentovanou<br />
prohlídku Stavovského divadla, nebo besedovali<br />
s tvůrci inscenací Enron a Král Lear. Členem klubu se<br />
může stát každý divák, který zakoupí alespoň dvě<br />
vstupenky na libovolné činoherní představení v Národním<br />
divadle, Stavovském divadle, Nové scéně<br />
nebo Divadle Kolowrat.<br />
Členem klubu se může stát každý divák, který zakoupí<br />
alespoň dvě vstupenky na libovolné činoherní<br />
představení v Národním divadle, Stavovském divadle,<br />
Nové scéně nebo Divadle Kolowrat. Výhody pro<br />
členy Klubu přátel Činohry Národního divadla:<br />
• každý měsíc nová nabídka zvýhodněných<br />
vstupenek na činoherní představení v Národním<br />
divadle, Stavovském divadle, Nové scéně a Divadle<br />
Kolowrat, kterou obdržíte e-mailem<br />
• nabídka pravidelných setkání s umělci a inscenátory,<br />
kteří působí v Činohře ND – možnost<br />
nahlédnout do zákulisí přípravy inscenací, získat<br />
odpovědi na své dotazy a stát se blízkými pozorovateli<br />
dění v Činohře ND<br />
• pravidelné rozesílání informací a aktualit o premiérách,<br />
derniérách, besedách, soutěžích a akcích<br />
pořádaných Činohrou ND<br />
• nabídka nových publikací, programů, CD a propagačních<br />
předměty vydávaných ND<br />
• mimořádné nabídky a dárky<br />
• členství v klubu je bezplatné, podmínkou členství jsou<br />
dvě návštěvy činoherního představení za sezonu<br />
Více informací na www.cinohraND.cz<br />
Beseda členů Klubu s představitelkami inscenace Mikve<br />
Foto H. Smejkalová<br />
Klub přátel činohry<br />
Vážení členové<br />
Klubu přátel Činohry, vážení<br />
předplatitelé skupiny ČS2!<br />
Věříme, že jste prožili příjemné<br />
léto a posilněni zaslouženou dovolenou<br />
jdete vstříc novým zážitkům<br />
v našich divadlech. Pro podzimní<br />
měsíce Vám v rámci našeho<br />
bonusového programu nabízíme<br />
zvýhodněné vstupné na úspěšné<br />
inscenace našeho repertoáru:<br />
Sleva 40 %:<br />
CYRANO Z BERGERACU<br />
11. 9. (út) v 19 h,<br />
Národní <strong>divadlo</strong><br />
VĚC MAKROPULOS<br />
12. 9. (st) a 13. 9. (čt) v 19 h,<br />
Stavovské <strong>divadlo</strong><br />
BLACKBIRD<br />
10. 9. (po) a 24. 9. (po) v 19 h,<br />
Divadlo Kolowrat<br />
speciální dárek<br />
Za jednotné vstupné<br />
100 Kč:<br />
MÁ VZDÁLENÁ VLAST<br />
25. 9. (út ) a 30. 9. (ne) v 19 h,<br />
Nová scéna ND<br />
Na jednu legitimaci si můžete<br />
za zvýhodněnou cenu zakoupit<br />
dvě vstupenky.<br />
Přejeme Vám krásné divadelní<br />
zážitky a těšíme se na setkání<br />
v hledištích našich divadel!<br />
Kontaktní osoba: Jana Tycová<br />
dopis: Obchodní oddělení,<br />
Ostrovní 1, 112 30 Praha 1<br />
j.tycova@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
tel.: +420 224 901 419<br />
fax: +420 224 931 544<br />
28
laterna magika<br />
Legendy<br />
magické Prahy<br />
Námět, scénář, režie: Jiří Srnec<br />
Scéna: Miloslav Heřmánek<br />
Kostýmy a masky: Šárka Polak Hejnová<br />
Hudba: Kryštof Marek<br />
Kamera: Emil Sirotek, Antonín Daňhel<br />
Choreografie: Petr Zuska<br />
Inscenace, která kombinuje moderní tanec, černé <strong>divadlo</strong>,<br />
pantomimu, oblíbené technické postupy Laterny magiky<br />
a tvoří pestrou podívanou, které nechybí<br />
hluboký vhled do lidské duše.<br />
Legendy magické Prahy patří k nejnavštěvovanějším<br />
titulům na repertoáru.<br />
Uvádíme:<br />
5.–8., 13.–14. 9. ve 20.00, 15. 9. v 17.00 a 20.00<br />
Nová scéna<br />
×<br />
Legendy magické Prahy<br />
Lucie Šturcová<br />
Foto: H. Smejkalová<br />
29
Nová scéna<br />
Nová scéna je otevřeným prostorem pro moderní <strong>divadlo</strong> se širokým<br />
uměleckým portfoliem. Větší část repertoáru tvoří inscenace<br />
uměleckých souborů Národního divadla (Baletu, Činohry, Laterny<br />
magiky), část programu je ale každý měsíc určena nezávislým projektům,<br />
zahraničním hostům, rodinným představením, festivalům<br />
a rozmanitým uměleckým akcím. Budovu také oživují interiérové<br />
i exteriérové instalace a happeningy.<br />
Sledujte Novou scénu na:<br />
www.novascena.cz, facebook.com/novascena,<br />
twitter.com/NOVA_SCENA_ND,<br />
youtube.com/NOVASCENAvideo.<br />
Pokladna a informační centrum Nové scény:<br />
Tel.: 224 931 482, e-mail info@novascena.cz,<br />
otvírací doba po–pá od 9 do 18 hodin,<br />
so–ne od 10 do 18 hodin, v hrací dny je<br />
pokladna otevřena až do začátku představení.<br />
2.9.<br />
(20.00)<br />
2.9.<br />
(21.00)<br />
Orchestr BERG<br />
100 METRONOMŮ<br />
György Ligeti<br />
Slavnostní zahájení nové divadelní sezony 2012/13 pokračuje na piazzetě<br />
v neděli 2. září hudebním happeningem Orchestru BERG 100 metronomů.<br />
Přijďte se zaposlouchat do tikotu metronomů a meditujte nad ubíhajícím<br />
časem … Slavná skladba Györgye Ligetiho – NAPLNO! Máte-li metronom,<br />
nebo chcete-li se stát jedním z účinkujících tohoto happeningu, přihlaste<br />
se na www.100metronomu.cz.<br />
SVĚTLO NA ZEMI / Square<br />
of Lights<br />
vernisáž skleněných svítících čtverců<br />
2.9.<br />
(17.00<br />
+ 21.30)<br />
DekkaDancers<br />
PAKKÁŽ<br />
Foto: T. Rychetský<br />
Vizualizace: h3t architekti<br />
Pakkáž okupuje piazettu! Přidejte<br />
se a přijďte se podívat na příběh<br />
dětí ulice s lehce frankensteinovskou<br />
příchutí. Na pomoc divadelní revoluci<br />
si pakáž přivolá tajemného hosta, geniálního<br />
tanečníka se svaly z oceli a šrouby<br />
v kloubech, neoficiálního nositele titulu<br />
Nejpřesnější zvedač světa, známého jen pod<br />
SLAVNOSTNÍ<br />
ZAHÁJENÍ<br />
SEZONY 2012/13<br />
NA PIAZZETĚ<br />
NÁRODNÍHO<br />
DIVADLA<br />
označením IRB 6600. Dokáže pakáž využít jeho nadlidské síly pro svou<br />
revoluci? Jaké touhy a cíle pohánějí dokonalého tanečníka? Udrží se pakáž<br />
na lešení – a udrží IRB na uzdě? Přinese nám divadelní technologická<br />
revoluce lepší zítřek? Jak vysoko zvedá nejlepší zvedač světa?<br />
Koncept: Martin Kermes, Tom Rychetský, Viktor Konvalinka, Štěpán<br />
Benyovszký, DEKKADANCERS, dramaturgie, režie: Štěpán Benyovszký,<br />
choreografie: Tom Rychetský, Viktor Konvalinka, Tomáš Červinka,<br />
choreografie ABB's IRB 6600: Martin Kermes, Tom Rychetský, Viktor<br />
Konvalinka, Tomáš Červinka, programování robota ABB's IRB 6600:<br />
Michal Svoboda, světelný (ne)design, scéna, kostýmy: DEKKADAN-<br />
CERS. Účinkují DEKKADANCERS: Viktor Konvalinka, Tom Rychetský,<br />
Tomáš Červinka, Mathias Deneux, Jonáš Dolník, Tereza Kučerová,<br />
Kristýna Němečková, Sylva Nečasová, Jaroslava Janečková, Tomáš Kopecký<br />
a ABB IRB 6600 235/2.55 j.h.; DEKKADANCERS si k představení<br />
jako čestné hosty přizvali členy stávajícího souboru LATERNY MAGIKY:<br />
David Stránský, Štěpán Pechar, Milan Odstrčil, Zuzana Herényiová.<br />
Partnerem projektu Pakkáž je společnost ABB.<br />
12 prosvícených skleněných dlaždic od 2. 9. bude každý den po setmění<br />
provázet kolemjdoucí na piazzetě Národního divadla. 12 nově odlitých<br />
dlaždic s protiskluzovou úpravou dlouhodobě vnese světlo do stávajícího<br />
jednolitého žulového povrchu piazzety. Rozsvítí se každý den po setmění<br />
a budou tak provázet noční chodce mezi Národní třídou a Ostrovní ulicí.<br />
Partneři projektu Světlo na zemi: KV Elektro, Institut světelného designu,<br />
AGC Processing Teplice.<br />
SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ SEZONY MŮŽETE NA PIAZZETĚ<br />
SLEDOVAT Z DOČASNÉ STAVBY S NÁZVEM PLÍSEŇ<br />
Nová scéna ve spolupráci s mladými architekty na piazzetě v létě znovu<br />
dočasně umístila stavbu. Letos byly osloveny tři mladé týmy z architektonických<br />
studií Collaborative Collective, SAD a h3t architekti. Porota<br />
ve složení Mahulena Svobodová, Ondřej Cihlář, Adam Gebrian, Miroslav<br />
Růžička, Jindřich Smetana, Martin Mikyska a Štěpán Kubišta se jednohlasně<br />
shodla na projektu Plíseň. Výsledná instalace vznikla v Ateliéru<br />
SAD, architektů Jerryho Kozy, Adama Jirkala a Vítka Markvarta. Architekti<br />
byli limitováni předurčeným materiálem, prvky lešení Lahyer a nosností<br />
piazzety; součástí zadání bylo vytvoření návrhu a technického řešení objektu,<br />
ktery celé léto poskytne sezení pro kolemjdoucí a zároveň mobilní<br />
hlediště pro letní program Fiesta Nové scény. Plíseň bude na piazzetě<br />
umístěna do 3. 9.<br />
Partnerem dočasně umístěné stavby Plíseň je Hlavní město Praha a společnost<br />
SKANSKA.<br />
SINFONIETTA_DEKKADENCERS (DANCE FOR CAMERA)<br />
Zářijová projekce v Podestě Nové scény.<br />
Sled improvizačních seancí na hudbu Leoše Janáčka ve vizuálním materiálu<br />
Pavla Hejného a Toma Rychetského. Inspiraci čerpali oba tvůrci<br />
i z brněnských reálií, v choreografii účinkují kromě DekkaDancers také<br />
tanečníci baletu Národního divadla v Brně.<br />
V Podestě denně do 30. 9.<br />
30
11.9.<br />
(20.00)<br />
CAESAR MUSÍ ZEMŘÍT<br />
filmová premiéra<br />
24.9.<br />
(20.00)<br />
420PEOPLE / činohra Národního divadla<br />
MÁJ<br />
Václav Kuneš a David Prachař podle Karla Hynka Máchy<br />
Speciální projekce vítězného filmu letošního Berlinale. V římské věznici<br />
Rebibbia předstupuje před publikum skupina vězňů, aby zde odehrála<br />
klasickou tragédii Williama Shakespeara Julius Caesar. Aplaus publika zní<br />
jako otevírání brány, ale tito herci se po stažení opony musí vrátit do cel<br />
odpykat své mimořádné tresty. Bratři Tavianiové, matadoři světové kinematografie<br />
(Padre padrone, Noc svatého Vavřince), strávili šest měsíců v jedné<br />
z nejtvrdších italských věznic, aby zaznamenali, jak se několik mužů pokouší<br />
proniknout do zdánlivě vzdálených rolí a skrze ně alespoň částečně překročit<br />
stín věznice.<br />
Projekci uvádíme ve spolupráci s Artcam Film Distribution. Jednotné<br />
vstupné 150 Kč.<br />
Pozor! Již nyní zveme na další unikátní filmovou projekci, která se uskuteční<br />
7. 10. Režisér Tomáš Luňák představí raritní filmový materiál, totiž<br />
projekci původního hraného podkladu pro film Alois Nebel. Exkluzivní<br />
projekci doprovodí živě provedená scénická hudba k filmu. Vstupenky již<br />
v předprodeji.<br />
18. a 19.9.<br />
(20.00)<br />
ZnovU NA<br />
repertoáru<br />
jen 2 reprízy<br />
Orchestr Berg / DekkaDancers / Balet Národního divadla<br />
timINg<br />
György Ligeti, Aaron Copland, Louis Andriessen<br />
Foto: P. Hejný<br />
Jak moc známe Máj? Všichni jsme schopni rozpomenout si na první verše,<br />
ale dál? Dokážeme si uvědomit obsah, detaily, vyjádřit atmosféru a uvědomit<br />
si přesahy, které toto nadčasové dílo připouští? Soubor 420PEOPLE,<br />
etablovaný doposud v žánru současného tance, přichází s premiérou, která<br />
se vymyká jeho dosavadním zkušenostem. Autorský vklad tentokrát kromě<br />
choreografa Václava Kuneše patří i Davidu Prachařovi – oba v představení<br />
účinkují. Inscenace představí Máchovy verše v moderní dynamické interpretaci<br />
činoherní i taneční, zpěv a hudební doprovod zazní živě z jeviště.<br />
Režie a choreografie: David Prachař a Václav Kuneš, hudba: Pavel Fajt,<br />
Ondřej Anděra; účinkují: Jan Kačer, Nataša Novotná, Zuzana Herényiová,<br />
Václav Kuneš, Milan Odstrčil, David Prachař.<br />
Pozvěte i své přátele, kteří neumí česky, inscenace je titulkována do angličtiny!<br />
Na podzim na Nové scéně ještě: 14. 10. a 26. 11., vždy ve 20.00.<br />
Foto: P. Hejný<br />
27. 9 .<br />
(17.00)<br />
Interpelace<br />
scénická diskuze<br />
Koncert pro 8 tanečníků, 100 metronomů, 2 sólisty a orchestr je sondou<br />
do nitra budovy Nové scény a vnitřního světa jednotlivých tanečníků.<br />
Orchestr je součástí představení přímo na scéně, čas odpočítává 100<br />
metronomů a jedna minuta se může jevit jako věčnost …<br />
Jedinečné představení, které spojuje současnou hudbu, tanec a nová<br />
média. 8 obrazovek na scéně nabízí průhledy do zákulisí a nejrůznějších<br />
prostor Nové scény. Co je skutečnost a co virtuální realita?<br />
Hudba: György Ligeti, Aaron Copland a Louis Andriessen, hraje: Orchestr<br />
BERG a Irvin Venyš (klarinet), Barbora Sojková (soprán), dirigent:<br />
Peter Vrábel; choreografie: DekkaDancers – Tomáš Rychetský a Viktor<br />
Konvalinka, tančí: Natálie Rychetská, Sylva Nečasová, Zuzana Šimáková,<br />
Aya Watanabe, Tomáš Rychetský, Viktor Konvalinka, Jonáš Dolník, Tomáš<br />
Červinka; režie / libreto projektu: Petra Tejnorová, libreto projektu /<br />
dramaturg: Lukáš Trpišovský, light design: Daniel Tesař, scéna a kostýmy:<br />
Antonín Šilar, videoprojekce: Pavel Hejný, zvukový design: Zbyněk Perla.<br />
Pro držitele platné vstupenky na timINg se před každým představením<br />
18. i 19. 9., konají komentované prohlídky budovou Nové scény. Zájemci<br />
se seznámí s historií a architekturou kontroverzní Pragerovy budovy.<br />
S ohledem na omezenou kapacitu je nutné se na prohlídku registrovat<br />
nejpozději do 10. 9. na pokladně Nové scény (tel. 224 931 482 nebo<br />
e-mail novascena@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz). Komentované prohlídky se uskuteční<br />
česky a anglicky.<br />
Po prázdninové pauze pokračují od září veřejné debaty na aktuální témata<br />
s ekonomem Tomášem Sedláčkem v roli moderátora. Také v nové divadelní<br />
sezoně zůstává stejný čas Interpelací (každý čtvrtý čtvrtek v měsíci od 17.00)<br />
i formát – k rozhovoru se scházejí vždy tři hosté – odborníci na diskutované<br />
téma. Diváci mají během debaty možnost klást hostům dotazy, celou polemiku<br />
navíc v sále sleduje a přes monitor i přímo glosuje žurnalista, nominovaný<br />
internetovým deníkem aktuálně.cz. Nemůžete-li sledovat Interpelace<br />
přímo v hledišti, dívejte se na ně on-line na portálu aktuálně.cz.<br />
Zářijové Interpelace se konají výjimečně v historické budově Národního<br />
divadla, ve slavnostním foyer I. balkonu. Den před státním svátkem<br />
– Dnem české státnosti – se dotkneme tématu Češi ve světě. Vstup je<br />
zdarma se vstupenkou, kterou si lze bezplatně vyzvednout na pokladně<br />
Nové scény od pondělí 24. 9.<br />
PRO ŠKOLY! Workshop o budově Nové scény<br />
S cílem seznámit žáky 2. stupně základních škol a studenty středních škol<br />
s budovou Nové scény a jejím okolím nabízíme vzdělávací workshop<br />
v rozsahu 2 vyučovacích hodin. Program zahrnuje přednášku, tematické<br />
hry po budově a kreativní dílny. Více informací získáte v pokladně Nové<br />
scény (tel. 224 931 482, e-mail: novascena@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz).<br />
Zahajovací lekce studia nové scény v září zdarma<br />
Pokud jste dosud nevyzkoušeli lekce našeho tanečního studia Lidé v pohybu<br />
nebo divadelního studia Lidé v proměnách, máte jedinečnou příležitost<br />
zúčastnit se od středy 5. 9. do pátku 7. 9. některé z otevřených lekcí – jsou<br />
totiž zcela ZDARMA! Zveme proto všechny zájemce o současný tanec,<br />
pohyb, <strong>divadlo</strong> a poznávání vlastních možností, aby neváhali a připojili se!<br />
Více o Studiu Nové scény na facebook.com/novascenastudio.<br />
31
Rekonstrukce<br />
Rekonstrukce tunelů<br />
Národního divadla dokončena<br />
Ve čtvrtek 31. května 2012 byla slavnostně ukončena rekonstrukce technologických tunelů<br />
Národního divadla. Unikátní dílo umožňuje přívod vzduchu a vody pro vzduchotechniku,<br />
stejně jako transport materiálu z úrovně říční hladiny. Stavba, která si vyžádala řadu<br />
netradičních technických řešení, byla dokončena za pouhých třináct měsíců.<br />
„Původní tunely jsou ještě starší než samotná<br />
Zítkova budova Národního divadla, právě těmito<br />
tunely přiváželi řemeslníci většinu materiálu na její<br />
stavbu,“ říká Ondřej Černý, ředitel Národního<br />
divadla. „Díky jejich komplexní rekonstrukci<br />
si můžeme být jisti, že ani takové povodně jako před<br />
deseti lety nesmírně cennou historickou budovu<br />
nijak neohrozí,“ dodává.<br />
Stav tunelů pod Masarykovým nábřežím<br />
byl již delší dobu velmi špatný až havarijní.<br />
Jedním z hlavních důvodů bylo narušení<br />
jejich statiky hustým dopravním provozem<br />
automobilů a především těžkých tramvajových<br />
souprav na nábřežní komunikaci.<br />
Projekt rekonstrukce tunelů nebyl jednoduchý<br />
– bylo například nutné vytvořit<br />
otvor v délce 12 metrů v obvodové zdi historické<br />
budovy ND bez toho, aby vznikly<br />
jakékoliv trhliny nebo jiná poškození.<br />
Této nelehké úlohy se se ctí zhostila firma<br />
Metrostav, a.s., podle projektu společnosti<br />
Pontex, s.r.o.<br />
„Práci nám komplikovala skutečnost, že jsme<br />
po celou dobu rekonstrukce museli zajišťovat průjezd<br />
veřejné dopravy staveništěm a také nutnost<br />
udržovat provizorní protipovodňová opatření,“<br />
vysvětluje vedoucí projektu Ing. Radovan<br />
Aulík z Metrostavu.<br />
Za pečlivého dozoru památkářů spotřebovala<br />
stavba téměř 1000 krychlových<br />
metrů betonu, přes 173 tun výztuží a 18 tun<br />
konstrukční oceli. Na stavbě se vystřídalo<br />
na 850 pracovníků. Životnost základních<br />
nosných prvků je dle projektu minimálně<br />
150 let.<br />
„Náročnost stavby snad nejvíce dokumentuje<br />
skutečnost, že na staveništi extrémně malých<br />
rozměrů, asi na osmi stech metrech čtverečních,<br />
bylo zhotoveno 32 stavebních objektů při zajištění<br />
neomezeného provozu Národního divadla po celou<br />
dobu rekonstrukce, zároveň museli stavebníci<br />
přeložit celkem třicítku inženýrských sítí,“ říká<br />
hlavní inženýr projektu Ing. Tomáš Míčka<br />
ze společnosti Pontex, s.r.o.<br />
Rekonstruované tunely dokáží do budovy<br />
Národního divadla přivést až 136 tisíc<br />
krychlových metrů vzduchu za hodinu či<br />
přečerpávat chladící vodu rychlostí 750<br />
tisíc litrů za hodinu. Hlavním prvkem<br />
protipovodňové ochrany jsou ocelová,<br />
elektronicky ovládaná vodotěsná vrata<br />
vážící čtyři tuny, zasazená přímo do nábřežní<br />
zdi.<br />
Březen 2011<br />
1<br />
Tunel 2<br />
2<br />
Tunel 2<br />
3<br />
Tunel 3<br />
Červen 2012<br />
4<br />
Zástupci společností Metrostav a Pontex<br />
a Národního divadla na slavnostním otevření<br />
technologického tunelu č. 1. (vrata za nimi<br />
vedou přímo k Vltavě)<br />
5<br />
Ředitel divize 3 Metrostavu, a.s. Ing. Martin<br />
Plch předává symbolický klíč od tunelů řediteli<br />
Národního divadla Ondřeji Černému.<br />
6<br />
Tunely ústí k Vltavě<br />
Foto H. Smejkalová<br />
1<br />
2<br />
3<br />
4<br />
5<br />
6<br />
32
Národní <strong>divadlo</strong><br />
dostane nový kabát<br />
Dlouho očekávaná rekonstrukce fasády historické budovy Národního divadla právě začíná.<br />
Náročné opravy budou probíhat až do konce roku 2015, ale chod divadla jimi nebude nijak<br />
zásadně omezen. Návštěvníci se do budovy dostanou bez problémů jak vchodem z Národní<br />
třídy, tak i bezbariérovým vchodem z Masarykova nábřeží. Dopravní provoz nebude přerušen<br />
ani na Masarykově nábřeží, ani na Národní třídě.<br />
„Rekonstrukce Zítkovy budovy je nesmírně obtížný<br />
projekt, který vzhledem ke stavu pláště budovy není<br />
možné odkládat,“ řekl PhDr.Ondřej Černý,<br />
ředitel Národního divadla. „Restaurátoři<br />
a další specialisté se budou muset vyrovnat nejen<br />
s původními unikátními stavebními postupy, ale<br />
i s nedokonalostmi dřívějších oprav. Minimálně<br />
v raných fázích nebude mít rekonstrukce žádný vliv<br />
na provoz divadla,“ dodal.<br />
Generální opravou projde obvodový plášť<br />
historické budovy, a to včetně všech plošných,<br />
plastických, zdobných a uměleckých<br />
prvků z kamene, omítky i štuku a také<br />
oplechované části fasády, mříže, podstavce,<br />
nástěnné malby, okna, dveře, terasy<br />
a balkony. Součástí zakázky je rovněž vnější<br />
stožárové osvětlení budovy, dlažba pod<br />
vstupním portikem a kočárovnou, vnější<br />
zóny pro očištění obuvi, podstavce trig<br />
a balustrádové zábradlí mostu nad Divadelní<br />
ulicí, včetně nové kamenné lavičky.<br />
„Národní <strong>divadlo</strong> je nejen naší první scénou, ale také<br />
jednou z dominant historické Prahy, a tím i častým<br />
cílem domácích i zahraničních turistů. Rekonstrukci<br />
proto budeme provádět tak, aby byl nejen provoz<br />
divadla, ale i jeho vnější vzhled zasažen co nejméně.<br />
Proto budeme vždy opravovat jen jednu stranu<br />
budovy,“ řekl na dnešní tiskové konferenci<br />
Ing. Michal Štefl, předseda představenstva<br />
a generální ředitel OHL ŽS, a.s.<br />
Rekonstrukce bude probíhat ve čtyřech samostatných<br />
etapách, opláštěna bude vždy<br />
pouze jedna fasáda. Po celou dobu rekonstrukce<br />
fasády na Národní třídě i fasády<br />
na Masarykově nábřeží bude chodcům<br />
umožněn bezpečný průchod podchozím<br />
lešením.<br />
V první etapě, která právě začala a bude<br />
trvat zhruba rok, budou opraveny balkony<br />
a terasy po celém obvodu budovy a bude<br />
zrekonstruována severní fasáda, tedy<br />
průčelí na Národní třídě. Bezpečný a pohodlný<br />
přístup k hlavnímu vchodu divákům<br />
zajistí stříška s průchodem pod lešením.<br />
Návštěvníci se tak nemusí obávat žádných<br />
nepříjemností. Práce prováděné v druhé<br />
a třetí etapě budou mít na návštěvníky minimální<br />
dopad. Poslední etapa, tedy oprava<br />
fasády směrem k Vltavě, se uskuteční<br />
v roce 2015 a nijak neomezí bezbariérový<br />
návštěvnický vchod.<br />
Protože se jedná o národní kulturní památku,<br />
celou rekonstrukci bude průběžně<br />
kontrolovat Národní památkový ústav<br />
v čele s PhDr. Pavlem Jerie. Rekonstrukci<br />
předcházel důkladný restaurátorský<br />
průzkum a podílí se na ní řada odborníků<br />
z Akademie výtvarných umění, Univerzity<br />
Karlovy, VŠCHT v Praze či Akademie věd.<br />
Podle projektové dokumentace OMNIA<br />
projekt, s.r.o. rekonstrukci provede OHL ŽS,<br />
a.s., divize Plzeň. Celkové náklady rekonstrukce<br />
dosáhnou 78,81 mil. Kč (bez DPH).<br />
1 2 Tisková konference: PhDr. Pavel Jerie<br />
z Národního památkového ústavu, ředitel<br />
ND PhDr. Ondřej Černý a Ing. Michal Štefl,<br />
předseda představenstva a generální ředitel<br />
OHL ŽS, a.s.<br />
3<br />
První etapa rekonstrukce fasády Národního<br />
divadla již začala<br />
Foto H. Smejkalová<br />
1<br />
3<br />
2<br />
33
Kaleidoskop<br />
1 3<br />
6<br />
2<br />
4<br />
7<br />
5<br />
8<br />
9<br />
Foto H. Smejkalová<br />
Sponzorský oběd<br />
Ke konci sezony Národní <strong>divadlo</strong> uspořádalo pro své významné sponzory<br />
slavnostní oběd.<br />
1<br />
Miroslav Singer, guvernér ČNB, Evžen Krauskopf, vedoucí produktové<br />
komunikace a tiskový mluvčí Škoda Auto, Bart Sasse, ředitel Office<br />
Depot ČR, ředitel ND Ondřej Černý<br />
2<br />
Předseda dozorčí rady České pošty Jiří Maceška, Ondřej Černý a Peter<br />
Palečka, člen představenstva a výkonný ředitel, Corporate Secretary,<br />
Komerční banka<br />
3<br />
Slavnostní tabule ve foyer 2. galerie<br />
4<br />
Luděk Vele, Jiří Drahoš, předseda AV ČR, s chotí a Pavel Hlavinka, člen<br />
představenstva a viceprezident pro firemní zákazníky Vodafone ČR<br />
5<br />
Občerstvení pod trigami<br />
Don Giovanni<br />
V nové inscenační úpravě režisérského tandemu SKUTR (Martin Kukučka<br />
a Lukáš Trpišovský) se představil ve Stavovském divadle Don Giovanni.<br />
6<br />
K premiéře promluvili Ondřej Černý a Jiří Heřman<br />
7<br />
Velvyslanec Jihokorejské republiky J.E. Gabriel Oh a Henri Bonnet,<br />
předseda představenstva a generální ředitel KB, s dcerou<br />
Sedlák kavalír, Komedianti<br />
Inscenace dvou oper v jednom večeru – Sedláka kavalíra a Komediantů –<br />
měla premiéru ve Státní opeře v polovině června.<br />
8<br />
Tvůrci inscenace: režisérka Inga Levant a dirigent Hilary Griffiths<br />
9<br />
Jaroslav Kyzlink a Gabriela Beňačková<br />
34
Společenský kaleidoskop<br />
10 14<br />
16<br />
13 11<br />
15 17<br />
12<br />
18<br />
13<br />
Konec sezony<br />
Na konci června proběhlo již tradiční ukončení sezony, setkání vedení,<br />
umělců, zaměstnanců a hostů ve Voršilské zahradě u provozní budovy<br />
Národního divadla.<br />
10<br />
Ředitel Ondřej Černý přivítal ministryni kultury<br />
Alenu Hanákovou<br />
11<br />
Herec Alois Švehlík a baletní mistr Luboš Hajn<br />
12<br />
1. náměstek ministryně kultury František Mikeš, Jaroslav Kyzlink<br />
a Ondřej Černý<br />
13<br />
Pěvkyně Andrea Kalivodová, Alena Hanáková a František Mikeš<br />
Pekingská opera v Praze<br />
V Národním divadle se 9. a 10. července s velikým úspěchem představila<br />
pekingská opera s představením zachycujícím jeden z nejznámějších<br />
příběhů klasické čínské literatury Rudý útes.<br />
14<br />
Ředitel Národního divadla Ondřej Černý, ministryně kultury ČR Alena<br />
Hanáková, ekonom a statistik Jan Fischer a ředitel čínského Národního<br />
divadla Chen Ping<br />
15<br />
Prezident Smíšené česko čínské komory vzájemné spolupráce Jan<br />
Kohout předává dar panu Jiatongu Wu, řediteli společnosti Wu Promotion<br />
16<br />
Generální ředitel České televize Petr Dvořák s chotí, Jaroslav Tvrdík<br />
a chargé d’affaires ČLR paní Yan Yoqing<br />
17<br />
Ze zákulisí<br />
18<br />
Zástupci české i čínské kultury, politiky a obchodu s účinkujícími na scéně<br />
35
1<br />
3<br />
Kronika<br />
4<br />
2<br />
1 V létě uplynulo 10 let od nenadálé<br />
smrti primabaleriny<br />
Taťány Juřicové (31. 1. 1965<br />
–24. 8. 2002), výrazné osobnosti<br />
Baletu ND, dvojnásobné nositelky<br />
Ceny Thálie. Stále vzpomínáme.<br />
V baletu The River, 2002<br />
2 Před 90 lety zemřela<br />
herečka Hana Benoniová<br />
(26. 11. 1868–10. 9. 1922). Již v roce<br />
1885 se stala členkou Činohry<br />
ND, kde působila do roku 1910.<br />
V titulní roli Maryši, 1894<br />
3 V srpnu jsem vzpomněli 110.<br />
výročí narození režiséra a pedagoga<br />
Františka Salzera<br />
(30. 8. 1902–23. 12. 1974).<br />
5<br />
4 Před 120 lety zemřel<br />
významný dramatik Ladislav<br />
Stroupežnický (6. 1. 1850–<br />
11. 8. 1892). Od r. 1882 až do své<br />
smrti byl dramaturgem Činohry<br />
ND. Ladislav Stroupežnický<br />
v mladých letech<br />
5 Dvě smutné události<br />
potkaly Operu Národního<br />
divadla v průběhu divadelních<br />
prázdnin. Po delší nemoci<br />
zemřela v červenci sopranistka<br />
Yvetta Tannenbergerová,<br />
pravidelný host<br />
Opery ND. Kromě vystupování<br />
na českých operních scénách si<br />
vyzkoušela i angažmá ve Vídni<br />
nebo Berlíně. V roce 2001 byla<br />
nominována na Cenu Thálie.<br />
36<br />
Na dovolené tragicky zahynul<br />
dlouholetý člen sboru Státní<br />
opery Petar Hristo Todorov.<br />
Rodák z Bulharska<br />
přišel o život při pokusu o záchranu<br />
tonoucího dítěte.
Foto: H. Smejkalová<br />
Mecenáši a zástupci Národního divadla se před představením<br />
sešli v hlavním foyer, aby odsouhlasili jmenování Výboru klubu<br />
na sezonu 2012/2013<br />
Novou členkou Výboru za kategorii Přítel se stala paní Mika<br />
Gregorová (druhá zleva)<br />
Na konci června<br />
se konal galavečer<br />
Mecenášského klubu<br />
při příležitosti reprízy<br />
inscenace Gloriana.<br />
Pozváním poděkoval<br />
režisér inscenace Jiří<br />
Heřman mecenášům<br />
za finanční podporu,<br />
kterou věnovali<br />
na realizaci<br />
inscenace – Výbor<br />
Mecenášského klubu<br />
rozhodl podpořit<br />
částkou 100.000 Kč<br />
výrobu kostýmů<br />
pro hlavní postavu<br />
Alžbětu I. a mecenáš<br />
Michael Trask přispěl<br />
částkou 5.000 £.<br />
Při příležitosti<br />
operního galavečera<br />
se stal novým<br />
partnerem<br />
Mecenášského klubu<br />
server Opera Plus.<br />
Děkujeme.<br />
Kromě volby Výboru<br />
Mecenášského<br />
klubu ND na sezonu<br />
2012/2013 bylo<br />
dále na programu<br />
setkání především<br />
poděkování<br />
Zlaté mecenášce<br />
Prof. Dr. Dadje<br />
Altenburg-Kohl, která<br />
na konci sezony<br />
finančně podpořila<br />
soubor Baletu ND.<br />
Podívejte se<br />
na fotoreportáž!<br />
Mecenášský klub ND<br />
Šéf Baletu ND Petr Zuska poděkoval mecenášce Prof. Dadje<br />
Altenburg-Kohl za významnou podporu jeho souboru<br />
Mecenáše přišli pozdravit sólisté z představení Gloriana. Zleva:<br />
představitelka Alžběty I. Szilvia Rálik, Martin Šrejma (hrabě<br />
z Essexu) a Jiří Hájek (Lord Mountjoy)<br />
Režisér inscenace Jiří Heřman v rozhovoru s Dadjou Altenburg-Kohl<br />
a Danielem Peštou<br />
Mecenáši manželé Mikyskovi v dámském salonku prezidentské<br />
lóže<br />
Ředitel ND Ondřej Černý provedl mecenáše prezidentskými<br />
salonky<br />
Pěvec Jiří Hájek si popovídal s mecenáškami Ivetou Hukalovou<br />
a Lenkou Bezchlebovou<br />
Mecenáška Jitka Snášelová s partnerem<br />
Gabriela Tlapová přivedla do Mecenášského klubu téměř celou<br />
svou rodinu – na fotografii s manželem Jáchymem Tlapou<br />
KONTAKT:<br />
Mgr. Karolína Peštová<br />
Executive Manager Mecenášského klubu ND<br />
k.pestova@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
T 731 603 641
VÁŠ DOBRÝ POCIT JE DŮLEŽITÝ<br />
EVENTY<br />
www.mip.cz<br />
Realizace eventů všech typů:<br />
M. I. P. Advertising, Hollarovo nám. 11, Praha 3<br />
Kontakt: Marie Martínková<br />
martinkova@mip.cz<br />
0 společenské akce<br />
0 státní události<br />
0 sportovní šampionáty<br />
0 konference<br />
0 semináře<br />
0 výstavní expozice<br />
0 teambuilding<br />
0 soukromé oslavy<br />
…a mnoho dalších
Využijte jedinečnou možnost získat reprint prvního<br />
vydání Respektu z roku 1990 v limitované edici. Získejte<br />
reprodukce kreseb Pavla Reisenaurera nebo si vyberte<br />
trika, mikiny nebo hrnky s potiskem.<br />
Bez názvu-1 1 22.6.2012 18:36:22
KULTURNĚ-SPOLEČENSKÝ MĚSÍČNÍK<br />
ROZHOVORY<br />
SE ZAJÍMAVÝMI<br />
OSOBNOSTMI<br />
HISTORIE<br />
DOMŮ, ČESKÉ ŠLECHTY<br />
A DYNASTIÍ<br />
REPORTÁŽE<br />
RUBRIKY<br />
PRESTIŽNÍCH<br />
AUTORŮ<br />
WWW.XANTYPA.CZ<br />
SPORT<br />
ŽHAVÁ TÉMATA<br />
DRAMATICKÉ OSUDY<br />
V ZÁŘIJOVÉM ČÍSLE<br />
TOMÁŠ KLUS<br />
10252010_MASKY_do_brozury180x123.indd 1 25.10.2010 16:48:59
ovnat, co si pořizovali naši předkové<br />
za své peníze. dodalo dalších 62 milionů z rozpočtu svého. Díky<br />
Nejzajímavější atrakcí se pro příchozí zřejmě stane tomu se návštěvníkům historického centra Brna<br />
funkční lis k ražení mincí, původně<br />
obsluhovaný postupně otevřou brány podzemí, které prozatím<br />
čtyřmi lidmi, umístěný přímo ve sklepě. Vyražené viděl jen málokdo. Město vidí ve zpřístupnění<br />
mince se znakem Brna si zde také mohou pořídit podzemí nový impulz ke zvýšení své atraktivity<br />
na památku. Expozice nabízí i model historického a slibuje nabídku prohlídkových tras obsahujících<br />
Roman Onderka ■<br />
primátor statutárního města Brna<br />
now available in Brussels<br />
LEADERS MAGAZINE<br />
PHOTO COVERAGES FROM TOP EVENTS: CONCERTS – SEMINARS – CONFERENCES – GALA EVENINGS<br />
INTERVIEWS WITH TOP PEOPLE: CULTURE – BUSINESS – POLITICS – SPORTS<br />
PR ARTICLES, ANALYSIS AND MUCH MORE<br />
Tržiště 19, Prague 1<br />
www.alchymisthotel.com<br />
tel: +420 257 286 011<br />
Opening hours: Ecsotica Spa:<br />
Daily 9:00–21:00<br />
Health Club:<br />
Mon–Fri 7:00–21:00<br />
Sat–Sun 8:00–21:00<br />
Leaders Magazine ® focuses on lifestyle, interviews, business, culture and luxury products and covers many important and interesting<br />
events. Our readers are people from diplomatic society, government officials and decision makers in business. The targeted<br />
distribution is cca 20 000 copies including cca 200 pcs to the top EU officials in Brussels. Our Electronic Version has readers from<br />
82 countries – more than 100.000 page views. Leaders Magazine ® publikuje rozhovory s významnými osobnostmi obchodní,<br />
politické, umělecké a kulturní sféry a přináší fotoreportáže z důležitých společenských událostí v ČR. Našimi čtenáři jsou osoby<br />
s rozhodovacími pravomocemi v diplomatické, státní a soukromé sféře. Cílená distribuce je cca 20 000 ks včetně cca 200 ks představitelům<br />
EU v Bruselu. Elektronická <strong>verze</strong> časopisu má čtenáře v 82 zemích a více než 100 000 stran ke shlédnutí.<br />
For Full Electronic Version Go To www.leadersmagazine.cz<br />
Divadelko_90x61:Sestava 1 25.7.2012 13:08 Stránka 1<br />
210x148_NEW.indd 1 27.1.2012 10:31:05<br />
DIVADÉLKO<br />
PŘI NÁRODNÍM DIVADLE<br />
doplňuje členy od 6-40 let<br />
pro představení O RUSALCE<br />
a PŘÍBĚH NOCI VÁNOČNÍ<br />
uváděná v Divadle Kolowrat.<br />
Otevíráme oddělení pro předškoláčky.<br />
Zájemci všech věkových<br />
kategorií, volejte 777150750,<br />
Eva Deáková, umělecká vedoucí<br />
studia<br />
www.divadelkond.svet-stranek.cz<br />
Fatum_90x61:Sestava 1 25.7.2012 12:56 Stránka 1<br />
Nadační fond FATUM<br />
Účelem nadačního fondu Fatum<br />
je poskytování podpory a příspěvků<br />
pozůstalým nezaopatřeným dětem<br />
po předčasně zesnulých hudebních<br />
umělcích a dále výkonným hudebním<br />
umělcům, kteří nemohou své povolání<br />
vykonávat v důsledku vážného<br />
zdravotního postižení.<br />
Sídlo: Národní <strong>divadlo</strong><br />
Ostrovní 1, 112 30 Praha 1<br />
IČO: 256 75 516, DIČ: CZ25675516<br />
Číslo účtu: 35 - 7899260207/0100<br />
Komerční banka, a.s.
Program > Září / September 2012<br />
Národní<br />
<strong>divadlo</strong><br />
Státní<br />
Opera<br />
1 So/Sat nehraje se / no performance<br />
2 Ne/Sun nehraje se / no performance<br />
3 Po/Mon Hoffmannovy povídky / Les contes d’Hoffmann OH 19.00<br />
4 Út/Tue Jakobín / The Jacobin KB 19.00<br />
5 St/Wed nehraje se / no performance<br />
6 Čt/Thu nehraje se / no performance<br />
7 Pá/Fri nehraje se / no performance<br />
D 14.00<br />
8 So/Sat Čarokraj / Enchantia<br />
SE3 17.00<br />
9 Ne/Sun Popelka / Cinderella 18.00<br />
10 Po/Mon Sluha dvou pánů / The Servant of Two Masters 19.00<br />
11 Út/Tue Cyrano z Bergeracu / Cyrano de Bergerac 19.00<br />
12 St/Wed nehraje se / no performance<br />
13 Čt/Thu nehraje se / no performance<br />
14 Pá/Fri La traviata 19.00<br />
15 So/Sat Král Lear / King Lear 19.00<br />
ROD1 14.00<br />
16 Ne/Sun Popelka / Cinderella<br />
SE4 19.00<br />
17 Po/Mon Naši furianti / Our Uppish and Defiant Fellows 19.00<br />
18 Út/Tue Rusalka 19.00<br />
19 St/Wed Zkrocení zlé ženy / The Taming of the Shrew 19.00<br />
20 Čt/Thu Carmen 19.00<br />
21 Pá/Fri Cyrano z Bergeracu / Cyrano de Bergerac 19.00<br />
22 So/Sat Brel – Vysockij – Kryl (Sólo pro tři / Solo for Three) 19.00<br />
23 Ne/Sun Sluha dvou pánů / The Servant of Two Masters 19.00<br />
24 Po/Mon nehraje se / no performance<br />
25 Út/Tue Brel – Vysockij – Kryl (Sólo pro tři / Solo for Three) B1 19.00<br />
26 St/Wed Brel – Vysockij – Kryl (Sólo pro tři / Solo for Three) NDS 19.00<br />
27 Čt/Thu nehraje se / no performance<br />
28 Pá/Fri Den české státnosti / Day of Czech Statehood 19.00<br />
29 So/Sat Sluha dvou pánů / The Servant of Two Masters 19.00<br />
30 Ne/Sun Pelleas a Melisanda / Pelléas et Mélisande (1. premiéra / 1 st premiere) 19.00<br />
1 So/Sat Aida 19.00<br />
2 Ne/Sun Nabucco 19.00<br />
3 Po/Mon nehraje se / no performance<br />
4 Út/Tue Madama Butterfly 19.00<br />
5 St/Wed Giselle 19.00<br />
6 Čt/Thu La bohème (Bohéma) 19.00<br />
7 Pá/Fri Rigoletto 19.00<br />
8 So/Sat Nabucco 19.00<br />
9 Ne/Sun Turandot 19.00<br />
10 Po/Mon nehraje se / no performance<br />
11 Út/Tue Rigoletto 19.00<br />
12 St/Wed Tosca 19.00<br />
13 Čt/Thu Rusalka 19.00<br />
14 Pá/Fri Madama Butterfly 19.00<br />
15 So/Sat Carmen 19.00<br />
16 Ne/Sun Cavalleria rusticana, I pagliacci (Sedlák kavalír, Komedianti) 19.00<br />
17 Po/Mon nehraje se / no performance<br />
18 Út/Tue Giselle B2 19.00<br />
19 St/Wed Tosca 19.00<br />
20 Čt/Thu Rusalka 19.00<br />
21 Pá/Fri La bohème (Bohéma) 19.00<br />
22 So/Sat Carmen 19.00<br />
23 Ne/Sun Cavalleria rusticana, I pagliacci (Sedlák kavalír, Komedianti) 19.00<br />
24 Po/Mon nehraje se / no performance<br />
25 Út/Tue Il trovatore (Trubadúr) 19.00<br />
26 St/Wed Aida 19.00<br />
27 Čt/Thu Rigoletto 20.00<br />
28 Pá/Fri Šípková Růženka / Sleeping Beauty 19.00<br />
29 So/Sat Šípková Růženka / Sleeping Beauty 19.00<br />
30 Ne/Sun Turandot 18.30<br />
42
Září / September 2012<br />
Stavovské<br />
<strong>divadlo</strong><br />
Nová<br />
scéna<br />
1 So/Sat Don Giovanni 19.00<br />
2 Ne/Sun nehraje se / no performance<br />
3 Po/Mon Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
4 Út/Tue nehraje se / no performance<br />
5 St/Wed nehraje se / no performance<br />
6 Čt/Thu nehraje se / no performance<br />
7 Pá/Fri Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
8 So/Sat Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
9 Ne/Sun<br />
Bláznivý den aneb Figarova svatba /<br />
Crazy Day or Marriage of Figaro<br />
SE3 19.00<br />
10 Po/Mon Don Giovanni 20.00<br />
11 Út/Tue nehraje se / no performance<br />
12 St/Wed Věc Makropulos / The Makropulos Case 19.00<br />
13 Čt/Thu Věc Makropulos / The Makropulos Case 19.00<br />
14 Pá/Fri Enron 19.00<br />
14.00<br />
15 So/Sat Don Giovanni<br />
19.00<br />
ROD4 14.00<br />
16 Ne/Sun Deváté srdce / The Ninth Heart<br />
18.00<br />
17 Po/Mon Le nozze di Figaro (Figarova svatba) 19.00<br />
18 Út/Tue Richard III. 19.00<br />
19 St/Wed Revizor / The Government Inspector 19.00<br />
20 Čt/Thu<br />
Bláznivý den aneb Figarova svatba /<br />
Crazy Day or Marriage of Figaro<br />
ČS3 19.00<br />
21 Pá/Fri Kouzelná flétna / The Magic Flute 19.00<br />
Kouzelná flétna / The Magic Flute 13.00<br />
22 So/Sat<br />
Così fan tutte 19.00<br />
23 Ne/Sun Racek / The Seagull 19.00<br />
Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 17.00<br />
24 Po/Mon<br />
Revizor / The Government Inspector 19.00<br />
25 Út/Tue Enron 19.00<br />
26 St/Wed<br />
Bláznivý den aneb Figarova svatba /<br />
Crazy Day or Marriage of Figaro<br />
19.00<br />
27 Čt/Thu Così fan tutte 19.00<br />
28 Pá/Fri Don Giovanni 19.00<br />
29 So/Sat Racek / The Seagull 19.00<br />
30 Ne/Sun nehraje se / no performance<br />
1 So/Sat Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
5 St/Wed Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />
6 Čt/Thu Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />
7 Pá/Fri Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />
8 So/Sat Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />
9 Ne/Sun Nosorožec / Rhinoceros 19.00<br />
11 Út/Tue Caesar musí zemřít 20.00<br />
12 St/Wed Ohrožené druhy / Endangered Species ČS1 19.00<br />
13 Čt/Thu Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />
14 Pá/Fri Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />
15 So/Sat Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague<br />
ROD6 17.00<br />
20.00<br />
16 Ne/Sun Ohrožené druhy / Endangered Species 19.00<br />
18 Út/Tue timINg 20.00<br />
19 St/Wed timINg 20.00<br />
20 Čt/Thu Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
21 Pá/Fri Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
22 So/Sat Kouzelný cirkus / Wonderful Circus<br />
14.00<br />
20.00<br />
23 Ne/Sun Miniopery (Dětská opera Praha)<br />
14.00<br />
17.00<br />
24 Po/Mon Máj / May (420PEOPLE a Činohra ND) 20.00<br />
25 Út/Tue Má vzdálená vlast / My Distant Homeland 19.00<br />
26 St/Wed Nosorožec / Rhinoceros Č1 19.00<br />
27 Čt/Thu Graffiti 20.00<br />
28 Pá/Fri Graffiti 20.00<br />
29 So/Sat Graffiti 20.00<br />
30 Ne/Sun Má vzdálená vlast / My Distant Homeland 19.00<br />
<strong>divadlo</strong><br />
Kolowrat<br />
10 Po/Mon Blackbird 19.00<br />
13 Čt/Thu Na ústupu / The Retreat from Moscow 19.00<br />
17 Po/Mon Na ústupu / The Retreat from Moscow 19.00<br />
20 Čt/Thu Karla 19.00<br />
21 Pá/Fri Women of Will 1 (Prague Shakespeare festival) 19.00<br />
22 So/Sat Women of Will 1 (Prague Shakespeare festival) 19.00<br />
24 Po/Mon Blackbird 19.00<br />
25 Út/Tue Zítra se bude … / Tomorrow There Will Be … 19.00<br />
26 St/Wed Karla 19.00<br />
27 Čt/Thu Women of Will 2 (Prague Shakespeare festival) 19.00<br />
28 Pá/Fri Women of Will 2 (Prague Shakespeare festival) 19.00<br />
43
Program > Říjen / October 2012<br />
Národní<br />
<strong>divadlo</strong><br />
Státní<br />
Opera<br />
1 Po/Mon Král Lear / King Lear 19.00<br />
2 Út/Tue Pelleas a Melisanda / Pelléas et Mélisande (2. premiéra / 2 nd premiere) 19.00<br />
3 St/Wed La traviata 19.00<br />
4 Čt/Thu Radúz a Mahulena / Radúz and Mahulena 19.00<br />
5 Pá/Fri Nápoj lásky / L’elisir d’amore DV1 19.00<br />
14.00<br />
6 So/Sat Popelka / Cinderella<br />
19.00<br />
ROD6 14.00<br />
7 Ne/Sun Zkrocení zlé ženy / The Taming of the Shrew<br />
19.00<br />
8 Po/Mon Rusalka 19.00<br />
9 Út/Tue Hoffmannovy povídky / Les contes d’Hoffmann 19.00<br />
10 St/Wed Pelleas a Melisanda / Pelléas et Mélisande O1 19.00<br />
11 Čt/Thu nehraje se / no performance<br />
12 Pá/Fri<br />
13 So/Sat<br />
Hamlet<br />
(Alexandrinské <strong>divadlo</strong> Petrohrad / Alexandria Theatre St. Petersburg)<br />
Hamlet<br />
(Alexandrinské <strong>divadlo</strong> Petrohrad / Alexandria Theatre St. Petersburg)<br />
19.00<br />
19.00<br />
ROD4 14.00<br />
14 Ne/Sun Jakobín<br />
19.00<br />
15 Po/Mon nehraje se / no performance<br />
16 Út/Tue Káťa Kabanová 19.00<br />
17 St/Wed Radúz a Mahulena / Radúz and Mahulena 19.00<br />
18 Čt/Thu Sluha dvou pánů / The Servant of Two Masters 19.00<br />
19 Pá/Fri Káťa Kabanová DV2 19.00<br />
20 So/Sat Káťa Kabanová ROD3 17.00<br />
21 Ne/Sun Cyrano z Bergeracu / Cyrano de Bergerac 19.00<br />
22 Po/Mon Carmen 19.00<br />
23 Út/Tue Pelleas a Melisanda / Pelléas et Mélisande O2 19.00<br />
24 St/Wed Ceny Ministerstva kultury ČR / Prices of the Ministry of Culture<br />
25 Čt/Thu Rusalka 19.00<br />
26 Pá/Fri Sluha dvou pánů / The Servant of Two Masters 19.00<br />
27 So/Sat Král Lear / King Lear ČKD 19.00<br />
28 Ne/Sun Libuše 19.00<br />
29 Po/Mon nehraje se / no performance<br />
30 Út/Tue Prodaná nevěsta / The Bartered Bride 19.00<br />
31 St/Wed Naši furianti / Our Uppish and Deffiant Fellows 19.00<br />
1 Po/Mon nehraje se / no performance<br />
2 Út/Tue Petr Hapka (koncert) 19.00<br />
3 St/Wed Petr Hapka (koncert) 19.00<br />
4 Čt/Thu Labutí jezero / Swan Lake 19.00<br />
5 Pá/Fri Nabucco 19.00<br />
6 So/Sat Tosca 19.00<br />
7 Ne/Sun Die Zauberflöte (Kouzelná flétna) 19.00<br />
8 Po/Mon nehraje se / no performance<br />
9 Út/Tue Labutí jezero / Swan Lake 19.00<br />
10 St/Wed Carmen 19.00<br />
11 Čt/Thu Aida 19.00<br />
12 Pá/Fri La bohème (Bohéma) 19.00<br />
13 So/Sat Carmen 19.00<br />
ROD5 14.00<br />
14 Ne/Sun Giselle<br />
19.00<br />
15 Po/Mon nehraje se / no performance<br />
16 Út/Tue nehraje se / no performance<br />
17 St/Wed Otello 19.00<br />
18 Čt/Thu Giselle 19.00<br />
19 Pá/Fri Tosca 19.00<br />
20 So/Sat La bohème (Bohéma) 19.00<br />
21 Ne/Sun Turandot 19.00<br />
22 Po/Mon nehraje se / no performance<br />
23 Út/Tue nehraje se / no performance<br />
24 St/Wed Rigoletto 19.00<br />
25 Čt/Thu Amerikana III (1. premiéra / 1 st premiere) 19.00<br />
26 Pá/Fri Amerikana III (2. premiéra / 2 nd premiere) 19.00<br />
27 So/Sat Rusalka 19.00<br />
A 14.00<br />
28 Ne/Sun Amerikana III<br />
19.00<br />
29 Po/Mon nehraje se / no performance<br />
30 Út/Tue Die Zauberflöte (Kouzelná flétna) R 19.00<br />
31 St/Wed Labutí jezero / Swan Lake B2 19.00<br />
44
Říjen / October 2012<br />
Stavovské<br />
<strong>divadlo</strong><br />
Nová<br />
scéna<br />
1 Po/Mon Host Baletu ND / Guest of the NT Ballet 18.00<br />
2 Út/Tue Věc Makropulos / The Makropulos Case 19.00<br />
3 St/Wed Racek / The Seagull 19.00<br />
4 Čt/Thu Le nozze di Figaro (Figarova svatba) 19.00<br />
5 Pá/Fri<br />
Bláznivý den aneb Figarova svatba /<br />
Crazy Day or Marriage of Figaro<br />
19.00<br />
ROD2 14.00<br />
6 So/Sat Kouzelná flétna / The Magic Flute<br />
19.00<br />
7 Ne/Sun Mikve / Mikveh 19.00<br />
8 Po/Mon Galakoncert (Dětská opera Praha / The Children’s Opera Prague) 19.00<br />
9 Út/Tue Enron 19.00<br />
10 St/Wed Richard III. 19.00<br />
11 Čt/Thu Don Giovanni 19.00<br />
12 Pá/Fri Únos ze serailu / Die Entführung aus dem Serail 19.00<br />
13 So/Sat Čaj u pana senátora / A Tea Party at the Senator’s 19.00<br />
14 Ne/Sun Joyce Moreno (Struny podzimu / Strings of Autumn) koncert 19.30<br />
15 Po/Mon Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 17.00<br />
16 Út/Tue<br />
Bláznivý den aneb Figarova svatba /<br />
Crazy Day or Marriage of Figaro<br />
ČS1 19.00<br />
17 St/Wed Le nozze di Figaro (Figarova svatba) 19.00<br />
18 Čt/Thu Kouzelná flétna / The Magic Flute 19.00<br />
19 Pá/Fri Revizor / The Government Inspector 19.00<br />
20 So/Sat Pražský komorní balet / Prague Chamber Ballet 19.00<br />
Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 17.00<br />
21 Ne/Sun<br />
Mikve / Mikveh 19.00<br />
22 Po/Mon Věc Makropulos / The Makropulos Case 19.00<br />
23 Út/Tue Enron 19.00<br />
24 St/Wed Racek / The Seagull 19.00<br />
6 So/Sat Graffiti (Laterna magika) 20.00<br />
7 Ne/Sun Alois Nebel (filmová projekce) 20.00<br />
8 Po/Mon Nosorožec / Rhinoceros Č3 19.00<br />
9 Út/Tue Má vzdálená vlast / My Distant Homeland 19.00<br />
10 St/Wed Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />
11 Čt/Thu Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />
12 Pá/Fri Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />
13 So/Sat Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />
14 Ne/Sun Máj / May (420PEOPLE a Činohra ND) 20.00<br />
16 Út/Tue Nosorožec / Rhinoceros Č2 19.00<br />
18 Čt/Thu Casanova 20.00<br />
19 Pá/Fri Casanova 20.00<br />
20 So/Sat Casanova 20.00<br />
22 Po/Mon Ohrožené druhy / Endangered Species ČS3 19.00<br />
23 Út/Tue Má vzdálená vlast / My Distant Homeland 19.00<br />
25 Čt/Thu Casanova SE4 20.00<br />
26 Pá/Fri Casanova 20.00<br />
27 So/Sat Casanova 20.00<br />
28 Ne/Sun Ivanov (Národní <strong>divadlo</strong> moravskoslezské Ostrava) 20.00<br />
<strong>divadlo</strong><br />
Kolowrat<br />
25 Čt/Thu<br />
Bláznivý den aneb Figarova svatba /<br />
Crazy Day or Marriage of Figaro<br />
ALL 19.00<br />
26 Pá/Fri nehraje se / no performance<br />
14.00<br />
27 So/Sat Deváté srdce / The Ninth Heart<br />
18.00<br />
Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 17.00<br />
28 Ne/Sun<br />
Revizor / The Government Inspector 19.00<br />
29 Po/Mon Richard III. 19.00<br />
30 Út/Tue Čaj u pana senátora / A Tea Party at the Senator’s 19.00<br />
31 St/Wed Únos ze serailu / Die Entführung aus dem Serail 19.00<br />
2 Út/Tue Blackbird 19.00<br />
4 Čt/Thu Na ústupu / The Retreat from Moscow 19.00<br />
5 Pá/Fri Women of Will 3 (Prague Shakespeare Festival) 19.00<br />
6 So/Sat Women of Will 3 (Prague Shakespeare Festival) 19.00<br />
9 Út/Tue Cesta kolem světa za absolutní tmy / Around the World 19.00<br />
11 Čt/Thu Women of Will 4 (Prague Shakespeare Festival) 19.00<br />
12 Pá/Fri Women of Will 4 (Prague Shakespeare Festival) 19.00<br />
13 So/Sat Nezlobíš se … ? / Not Angry … ? 19.00<br />
15 Po/Mon Cesta kolem světa za absolutní tmy / Around the World 19.00<br />
16 Út/Tue Karla 19.00<br />
18 Čt/Thu Blackbird 19.00<br />
19 Pá/Fri Women of Will 5 (Prague Shakespeare Festival) 19.00<br />
20 So/Sat Women of Will 5 (Prague Shakespeare Festival) 19.00<br />
25 Čt/Thu Karla 19.00<br />
26 Pá/Fri Hamlet (Prague Shakespeare Festival) 19.00<br />
27 So/Sat Hamlet (Prague Shakespeare Festival) 19.00<br />
28 Ne/Sun Hamlet (Prague Shakespeare Festival) 19.00<br />
30 Út/Tue As You Like It (Prague Shakespeare Festival) 19.00<br />
31 St/Wed Na ústupu / The Retreat from Moscow 19.00<br />
45
Informace pro diváky / Information for visitors<br />
POKLADNY<br />
1) Provozní budova ND, Ostrovní 1, Praha 1<br />
2) Kolowratský palác, Ovocný trh 6, Praha 1<br />
3) Státní opera, Wilsonova 4, Praha 1<br />
4) Nová scéna, Národní 4, Praha 1<br />
Předprodej vstupenek na představení je 5 měsíců dopředu<br />
Otevírací doba:<br />
Denní pokladny<br />
1 , 2, 3) Po–Ne: 10–18<br />
4) Po–Pá: 9–18, So–Ne: 10–18, v hrací dny do začátku představení<br />
Večerní pokladny<br />
45 minut před začátkem představení otevírají pokladny v historické<br />
budově ND, ve Stavovském divadle a ve Státní opeře,<br />
vstupenky na odpolední představení lze zakoupit v denních<br />
pokladnách<br />
INFORMACE:<br />
dotazy@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz, +420 224 901 448<br />
novascena@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz, +420 224 931 482<br />
THE BOX OFFICES<br />
1 Operations Building of the National Theatre, Ostrovní 1, Prague 1<br />
2 Kolowrat Palace, Ovocný trh 6, Prague 1<br />
3 The State Opera, Wilsonova 4, Prague 1<br />
4 The New Stage, Národní 4, Prague 1<br />
Ticket advance sale 5 months in advance<br />
Operating hours:<br />
Daytime box offices:<br />
1 , 2, 3) Mon–Sun: 10 am to 6 pm<br />
4) Mon–Fri: 9 am to 6 pm, Sat–Sun 10 am to 6 pm, on play day<br />
the box office is open until the begining of the performance<br />
Evening box offices:<br />
45 minutes before the beginning of performances the box<br />
offices are open at the National Theatre historical building, the<br />
Estates Theatre and the State Opera<br />
INFORMATION:<br />
ntprague@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz, +420 224 901 448<br />
novascena@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz, +420 224 931 482<br />
Prosíme o zachování<br />
konvence společenského<br />
oděvu!<br />
Please come appropriately<br />
dressed for<br />
the theatre.<br />
Parking a přístup<br />
do historické budovy<br />
ND je upraven i pro<br />
bezbariérový přístup!<br />
The parking and entrance<br />
to the historical<br />
building of the<br />
National Theatre is<br />
modified to enable<br />
barrier-free acces!<br />
ON-LINE PRODEJ A REZERVACE VSTUPENEK<br />
On-line nákup či rezervaci začněte výběrem představení v programu.<br />
www.narodni-<strong>divadlo</strong>.cz | www.novascena.cz | www.opera.cz<br />
ON-LINE SALES AND RESERVATION OF TICKETS<br />
For on-line sales or reservations, select a performance in the<br />
programme.<br />
www.narodni-<strong>divadlo</strong>.cz | www.novascena.cz | www.opera.cz<br />
SLEVY<br />
Slevy jsou poskytovány dle aktuálního ceníku Národního divadla,<br />
který je k dispozici v pokladnách ND či na<br />
www.narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
Základní přehled slev<br />
• 50% sleva pro držitele průkazek ZTP, ZTP/P a jeho průvodce;<br />
pro příslušníky odboje<br />
• 50% sleva na 1. a 2. galerii (ND, STD) a 2. balkon (SO) pro<br />
studenty s průkazkou ISIC (v ND, STD a NS též ITIC, ALIVE,<br />
EURO 26)<br />
• 50% sleva na last minute vstupenky na činoherní představení<br />
(v prodeji od 30. do 5. minuty před začátkem představení)<br />
• v den představení zvýhodněné vstupné pro studenty VŠ<br />
a konzervatoří<br />
• až 50% sleva v rámci předplatitelských skupin<br />
• až 50% sleva s Kartou věrného diváka (platí pouze pro představení<br />
v ND, STD, NS a KW)<br />
• u představení hostujících souborů, pronájmů a mimořádných<br />
projektů slevy negarantujeme<br />
Parking<br />
Sazba parkovného a platební pokyny<br />
Podzemní garáže u Národního divadla, Ostrovní 1, Praha 1<br />
sazba 50 Kč/hod., včetně započaté hodiny<br />
Nadzemní garáže u Státní opery, Wilsonova 6, Praha 1<br />
sazba 55 Kč/hod.<br />
SLEVY<br />
Sleva z ceny parkovného – platí pouze pro parking<br />
v Ostrovní ulici 1, Praha 1<br />
• Sleva pro držitele průkazu ZTP je poskytována formou rabatu<br />
ve výši 3 hodin zdarma z celkové doby parkování.<br />
• Zvýhodněná sazba pro uživatele parkoviště Národního divadla<br />
při uzavření smlouvy na dobu 1 měsíc a více činí 9 600 Kč/<br />
měs. vč. DPH 20 %.<br />
INFORMACE:<br />
+420 224 901 443, +420 224 901 320, m.cerveny@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
Parking<br />
Parking fees and payment instructions<br />
Underground car park by the National Theatre,<br />
Ostrovní 1, Prague 1, fee CZE 50 per every started hour of parking<br />
Surface car park by the State Opera,<br />
Wilsonova 6, Prague 1, fee CZE 55 per hour<br />
DISCOUNTS<br />
The parking fee discount – car park Ostrovní 1, Prague 1 only<br />
• Discounts for persons with cards attesting to special health<br />
impairments will be granted in the form of rebate at the<br />
level of 3 hours deducted from the total parking time.<br />
• The special parking fee for users of the National Theatre car<br />
park upon concluding a contract for 1 or more months is CZK<br />
9,600/month, including 20% VAT.<br />
Information:<br />
+420 224 901 443, +420 224 901 320, m.cerveny@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
130. SEZONA ND<br />
Informační zpravodaj<br />
Národního divadla<br />
Ředitel ND: Ondřej Černý<br />
Umělecký šéf činohry ND: Michal<br />
Dočekal<br />
Umělecký šéf opery ND: Rocc<br />
Umělecký šéf baletu ND: Petr Zuska<br />
Šéf Laterny magiky: Zdeněk Prokeš<br />
Ředitel NS: Štěpán Kubišta<br />
Vychází 10× ročně<br />
IČ 00023337<br />
Adresa redakce:<br />
Ostrovní 1, 112 30 Praha 1, T 224 901 537<br />
Redaktoři a autoři informačních textů<br />
souborů (není-li uvedeno jinak):<br />
Činohra:<br />
Tomáš Staněk, Kateřina Ondroušková,<br />
T 224 902 126<br />
t.stanek@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz,<br />
k.ondrouskova@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
Opera: Petr Kozlíček, T 224 901 850<br />
p.kozlicek@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
Balet: Helena Bartlová, T 224 902 527<br />
h.bartlova@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
Nová scéna: Jan Plíhal, T 224 901 336<br />
j.plihal@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
Obchodní informace:<br />
Marek Novobílský, T 224 901 520<br />
m.novobilsky@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
Programové a repertoárové informace:<br />
Zdeněk Staňkovský, T 224 901 603<br />
z.stankovsky@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
Odpovědná redaktorka: Dana Flídrová<br />
d.flidrova@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
Grafická úprava, prepress: Petr Huml,<br />
Formata, v.o.s.<br />
Tisk: Amos typografické studio spol. s r. o.<br />
Toto číslo vychází: 31. 8. 2012<br />
Redakční uzávěrka: 1. 8. 2012<br />
Programová uzávěrka: 15. 8. 2012<br />
Příští číslo vyjde: 27. 9. 2012<br />
ISSN: 1212-1045<br />
46
NDI 2012_190x277 bez Vodafone:NDI loga.qxd 17.4.2012 11:24 Stránka 1<br />
PARTNEŘI NÁRODNÍHO DIVADLA<br />
PARTNER INSCENACÍ<br />
NÁRODNÍHO DIVADLA<br />
PARTNER INSCENACÍ<br />
BALETU A OPERY ND<br />
MECENÁŠI NÁRODNÍHO DIVADLA<br />
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI
×<br />
Naši furianti<br />
Před 120 lety zemřel významný dramatik Ladislav Stroupežnický.<br />
Jeho hra Naši furianti patří neodmyslitelně na repertoár Činohry ND.<br />
Kromě pozvání na současnou inscenaci s Miroslavem Donutilem,<br />
Jiřím Štěpničkou, Ondřejem Pavelkou, Davidem Prachařem a řadou<br />
dalších vám přinášíme archivní fotografii z roku 1979 – na snímku<br />
v roli krejčího Fialy Václav Postránecký a Miroslav Macháček,<br />
který si (kromě režie) zahrál i roli vysloužilce Bláhy<br />
(v alternaci s Luďkem Munzarem).<br />
Foto archiv<br />
48