10.05.2015 Views

ZDE - Sweb.cz

ZDE - Sweb.cz

ZDE - Sweb.cz

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Ryby - Pijí ryby?<br />

Savci - řády<br />

Semelparní<br />

Skloubení lebky obojživelníků<br />

Skloubení lebky plazů<br />

Skloubení lebky ptáků<br />

• Mořské ryby mají vůči mořské vodě hypotonickou<br />

krev (cca 1/3 osmolality mořské vody).<br />

Mořská voda má 3% soli a krev 0,8% soli.<br />

Tato skutečnost způsobuje, že těla mořských ryb mají v<br />

hypertonickém prostředí sklon ztrácet vodu a tím<br />

zahušťovat tělní tekutiny.<br />

• Doplňování tekutin ryby zajišťují aktivním příjmem<br />

mořské vody (pitím) a následnými mechanismy<br />

odstraňování solí z těla. Stěny trávicího traktu jsou<br />

propustné především pro vodu, která touto cestou<br />

proniká do organismu. Propouští však i část iontů,<br />

zejména Na+ a Cl- , které jsou však zpět do prostředí<br />

vylučovány v převážné míře (90 %) žaberním<br />

epitelem, zbývající část močí.<br />

• Kůže je nepropustná pro vodu i pro ionty.<br />

Podtřída: Prototheria (vejcorodí)<br />

• Řád: Monotremata (ptakořitní)<br />

Podtřída: Theria (živorodí)<br />

• Infratřída: Metatheria (vačnatí)<br />

• Řád: Didelphimorphia (vačice)<br />

• Řád: Paucituberculata (vačíci)<br />

• Řád: Microbiotheria (kolokolové)<br />

• Řád: Notoryctemorphia (vakokrti)<br />

• Řád: Dasyuromorphia (kunovci)<br />

• Řád: Peramelemorphia (bandikuti)<br />

• Řád: Diprotodontia (dvojitozubci)<br />

• Infratřída: Placentalia (placentálové)<br />

• Řád: Afrosoricida<br />

• Řád: Macroscelidea (bércouni)<br />

• Řád: Tubulidentata (hrabáči)<br />

• Řád: Hyracoidea (damani)<br />

• Řád: Proboscidea (chobotnatci<br />

• Řád: Sirenia (sirény)<br />

• Řád: Cingulata (pásovci)<br />

• Řád: Pilosa (lenochodi, mravenečníci)<br />

• Řád: Scandentia (tany)<br />

• Řád: Dermoptera (letuchy)<br />

• Řád: Primates (primáti)<br />

• Řád: Lagomorpha (zajíci)<br />

• Řád: Erinaceomorpha<br />

• Řád: Soricomorpha<br />

• Řád: Chiroptera (letouni)<br />

• Řád: Pholidota (luskouni)<br />

• Řád: Carnivora (šelmy).<br />

• Řád: Perissodactyla (lichokopytníci)<br />

• Řád: Artiodactyla (sudokopytníci)<br />

• Řád: Cetacea (kytovci)<br />

• Řád: Rodentia (hlodavci)<br />

Reprodukční období 1x za život – např. mihule<br />

Lebka obojživelníků je jednodušší než u ryb. Vykazuje progresivní znaky<br />

suchozemských živočichů (přeměna žaberních oblouků v sluchové kůstky). K<br />

páteři je připojena dvěma týlními hrboly (lebka bikondylní). Postrádá většinu<br />

krycích kostí kožního původu. Spodina mozkovny tvoří strop dutiny ústní, tzv.<br />

primární patro.<br />

Lebka "plazů" je připojena k páteři jedním týlním hrbolem (lebka<br />

monokondylní). Má vyvinuté spánkové jámy a jařmové oblouky, což souvisí s<br />

vývojem žvýkacího svalstva. Dolní čelist je připojena čtvercovou kostí, což<br />

umožňuje velké rozevření tlamy.<br />

Lebka želv (Testudinata) postrádá otvory ve spánkové oblasti, což je znak<br />

typický pro skupinu Anapsida. Je však velmi pravděpodobné, že tento znak<br />

vznikl u želv konvergentním vývojem. Ne, jak se dříve předpokládalo, že želvy<br />

jsou potomky Anapsid. Všechny recentní druhy postrádají zuby<br />

Lebka ptáků se podobá lebce plazů, vykazuje však mnoho odlišností. Je vyvinut<br />

zobák, mohutné očnice a prostorná klenutá mozkovna. Se schopností letu souvisí<br />

lehká stavba lebky a pneumatičnost lebečních kostí. Pouze kivi (Apteryx) a<br />

(dnes už vyhynulá) alka velká (Pinguinus impennis) nemají lebeční kosti<br />

pneumatické. Nejvíce pneumatická je lebka zoborožců, havranů a sov. I přes<br />

značné odlehčení je ptačí lebka pevná, neboť dochází k srůstu kostí krycích a<br />

náhradních. Samostatné kosti a švy je možno rozpoznat pouze u embryí nebo<br />

krátce po vyklubání. (U běžců jsou některé švy patrné i v dospělosti.) Mezičelist<br />

16

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!