10.05.2015 Views

ZDE - Sweb.cz

ZDE - Sweb.cz

ZDE - Sweb.cz

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

mezi viviparií a oviparií je tzv. ovoviviparie, tedy vejcoživorodost.<br />

Weberův aparát – k čemu slouží a u<br />

koho se vyskytuje?<br />

Je orgán ryb, který zajišťuje přenos zvuku. Vyvinul se modifikací částí prvních<br />

obratlů a žeber. Je tvořen systémem kůstek spojujících plynový měchýř s<br />

vnitřním uchem. Ryby bez Weberova aparátu slyší zvuky pouze do 600 Hz, ryby<br />

s Weberovým aparátem (např. kaprovití) slyší kmitočty až do 7 000 Hz.<br />

Zárodečné obaly<br />

Žaberní oblouky – vývoj funkce<br />

Tvoří obličejovou část (viscerocranium) lebky (cranium), u čelistnatců stavba<br />

zachována jako u bezčelistnatců (ty měly žaberních oblouků 9, ale vývojem dva<br />

první zanikly, tvoří retní chrupavku u paryb)<br />

Základem je tedy 7 žaberních oblouků – což jsou párové tyčinkové kosti,<br />

vznikly jako opora mezi žaberními štěrbinami po stranách hltanu.<br />

U čelistnantců došlo ke změnám funkce při přijímání potravy a při přechodu na<br />

souš se původní funkce dýchání zcela ztrácí.<br />

1. žaberní oblouk – párový horní a dolní oblouk<br />

- přeměna u paryb na horní a dolní čelist<br />

- u ryb vzniká kost čtyřboká a nese primární čelistní kloub<br />

- u savců vzniká z kosti čtyřboké ve středním uchu kovadlinka, primární čelistní<br />

kloub zaniká a vzniká sekundární čelistní kloub, z dolního oblouku vzniká<br />

kladívko ve středním uchu<br />

2.žaberní oblouk - párový horní a dolní oblouk<br />

- u vodních čelistnantců umožňuje připojení obou čelistí k neurocraniu<br />

- u obojživelníků, plazů ptáků vzniká kůstka columella ve středním uchu a<br />

třmínek u savců<br />

- dolní oblouk se podílí na stavbě jazylky<br />

Žabí kamasutra – způsoby páření,<br />

rozmnožování<br />

amplexus axillaris ropucha obecná<br />

amplexus inguinalis<br />

blatnice skvrnitá<br />

Vnější oplození, většina čeledí<br />

Vnitřní oplození méně – ropuchy<br />

Kladení vajec, vývoj přes larvu (pulce) většina čeledí<br />

Pak je způsob – přímý vývoj (pralesničkovití) a živorodost, ale ne u našich<br />

druhů<br />

18

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!