ZDE - Sweb.cz

Ledviny typy
Liné Carl, dílo a kdy ho vydal,
národnost
Lorenziho ampule
Mezoderm
Migrace a její typy
Švéd, Systema natura, 1758
Nachází se na nose a registrují hydrostatický tlak, teplotu a elektrické pole
Střední (třetí zárodečný list)
Migrace mohou být pravidelné (cyklicky se opakující) nebo nepravidelné
(náhodné) a mohou mít různé příčiny. Pravidelné migrace se mohou opakovat v
periodě:
• denní (cirkadiánní) - příkladem je fytoplankton migrující za denního
světla k hladině, aby zde mohl provádět fotosyntézu, naopak v noci se
stahuje do větších hloubek, aby unikl případným predátorům
• měsíční (lunární) - poměrně řídký případ, souvisí zpravidla s
rozmnožováním spojeným s konkrétní lunární fází (např. palolo zelený
- Eunice viridis)
• roční - asi nejčastější případ, patří sem jak migrace ptačí (tah do
„teplých krajin“), tak migrace velkých kopytníků na savanách řízené
střídáním období sucha a dešťů (popřípadě tah sobů v severské tundře).
Známé jsou i roční tahy lososovitých ryb koryty řek či tah lumíků.
Velice zajímavé jsou i tahy některých druhů hmyzu, kupř.
severoamerického druhu motýla z rodu Monarch.
Nepravidelné migrace mohou mít za příčinu lokální přemnožení, zhoršení
životních podmínek (např. znečištění, úbytek potravy či jiných zdrojů, nárůst
počtu predátorů nebo kompetitorů). Do nepravidelných migrací lze zařadit i
šíření organismů - např. invazní nebo expanzivní druhy.
Délka migrace může být velice odlišná, od několika metrů až po tisíce
kilometrů. Patrně nejdelší migraci vykonává rybák dlouhoocasý, Sterna
paradisaea, který dvakrát za rok překoná polovinu planety, neboť léto tráví v
Arktidě a zimu v Antarktidě. Jeho migrační vzdálenost tak přesahuje 17 000 km.
Zajímavý je případ migrace některých druhů hmyzu přes Atlantský oceán (4500
km), např. saranče Schistocerca gregaria.
Migrace ryb
Jako migrace ryb označujeme jejich tah do jiných míst v rámci jejich životního
prostředí. Tyto migrace mohou probíhat v řádu hodin, dní nebo i roků stejně jako
několika metrů nebo mnoha tisíc kilometrů. Důvodem většinou bývá shánění
potravy nebo tření, nicméně v některých případech nejsou důvody tahu zcela
jasné.
Druhy migrací se dají v zásadě rozdělit do následujících skupin:
Diadromní migrace (migrace mezi sladkou a mořskou vodou)
Katadromní migrace – migrace ze sladké do mořské vody za účelem
rozmnožování –úhoř. Například úhoř říční podniká dalekou cestu z evropských
řek do Sargasového moře, kde se vytírá.
Anadromní migrace – migrace z mořské vody do sladké za účelem
rozmnožování. Nejznámější anadromní rybou je losos, který převážnou většinu
6