4 ANTROPOWEBZIN 1/<strong>2011</strong>Filozofický odkaz Luciena Lévy-BruhlaMiloš KratochvílKatedra filozofie, Fakulta filozofická, ZČU v Plznikratomi@kfi.zcu.czPhilosophical legacy of Lucien Lévy-BruhlAbstract—The main aims of the following paper are to sketchgeneral features of Lévy-Bruhl´s attitude to philosophy andits history and to show influence of his thought to 20th centuryphilosophy of science. Lévy-Bruhl´s effort in ethnologyand social anthropology, rooted in his philosophical views onhuman spirit, is presented as an insrument or a method toestablish new and scientific theory of knowledge. His workis not presented only as a chapter belonging to history ofphilosophy, but also to show its influence on some of the mostimportant persons in philosophy of science, namely Piaget,Bachelard and Koyré.Key Words—history of science, philosophy of science, mentality,mind, scienceNEZŘÍDKA jsme svědky toho, že jména určitých badatelůnebo badatelek jsou častěji zmiňována mimopůvodní obor jejich specializací, zatímco v jejich vlastníchoborech bývají považována za téměř okrajová. Francouzskýprofesor filosofie Lucien Lévy-Bruhl je toho příkladem.Jeho jméno je zpravidla spojováno s kulturní a sociálníantropologií a etnologií, kde patřil k průkopníkům,méně však s jeho vlastním oborem, s filosofií. Přitomdopad jeho myšlenek na podobu francouzské filosofie20. století byl, ne-li určující, alespoň velmi inspirativní.Jakkoli jsou mnohé z jeho tezí i metod z hlediskasociální antropologie diskutabilní, jeho pojetí filosofiepředstavovalo obrat v chápání tohoto oboru a vytyčilo naněkolik desetiletí směr filosofického tázání, přinejmenšímv kontextu francouzského filosofického myšlení.V tomto článku bude Lévy-Bruhlův přínos filosofiipřiblížen na několika aspektech. První z nich se týká jehochápání dějin filosofie, druhý souvisí s metodami, které lzeve filosofii využívat, přičemž pozornost bude věnovánamístu sociální antropologie v kontextu Lévy-Bruhlovamyšlení. A za třetí bude na vybraných koncepcích nastíněnpřínos jeho myšlenek pro filosofii vědy.I.S nástupem Lévy-Bruhla na pozici profesora dějin modernífilosofie na Sorbonně (v prvních letech 20. století,poté, co odešel do penze Émile Boutroux) se začíná roditnový pohled na dějiny filosofie, na to, jak se jich ujmout,jak je učit a jak je obecně chápat. Mnohem viditelnějšímpředstavitelem tohoto přístupu se později stane jeho přímýnástupce Léon Brunschvicg.V tomto novém pojetí nejsou dějiny filosofie chápányjako nástroj pro předávání a výklad nadčasových pravd,což bylo tehdy převažující hledisko. Na rozdíl od vědy,která stovky či tisíce let staré teorie chápe už jen jakohistorickou kuriozitu, filosofie staré texty hodnotí mnohemvýše, jsouc přesvědčena o tom, že jejich autoři se dotklitémat natolik obecných a nadčasových, že proměny společnostia vědění, k nimž došlo od doby napsání danýchtextů, na ně neměly žádný zhoubný vliv. Proto filosofiese starými texty zachází jako s něčím takřka posvátným,jako s dědictvím, které je třeba předat dalším generacíma pomoci jim ho pochopit.Počínaje Lévy-Bruhlem začínají být dějiny filosofiechápány jako materiál ke studiu vývoje myšlení. Např.Platónem se nechce zabývat proto, aby objevil věčnépravdy postihující pravou skutečnost, ale proto, aby sedozvěděl něco o athénském myšlení čtvrtého století přednaším letopočtem (Chimisso 2008: 61). Samozřejmě, žek tomuto cíli nejsou pouze dějiny filosofie materiálemdostačujícím, protože filosofie je jen jedním z projevůmyšlení. Myšlení je třeba vždy zkoumat v celkovém kontextu(tj. v kontextu mytologie, náboženství, vědy, uměníatd.). V každém případě filosofie přestává být chápánajako autonomní aktivita týkající se nadčasových (tedy takéautonomních) pravd.Lévy-Bruhl tak stál u zrodu nové filosofické tradice,která se svým pojetím filosofie liší nejen od svýchpředchůdců a současníků, ale také od autorů, kteří teprvepřijdou. Roli tvůrce tradice sehrál nejen svými myšlenkamia pedagogickou činností, ale také svými aktivitamiv jiných institucích. Od roku 1916 až do své smrti 1939vedl jeden ze dvou nejprestižnějších francouzských filosofickýchčasopisů Revue philosophique a v roce 1925založil Institut d´Ethnologie.Jeho přístup k filosofii se naplno projevuje užv anglicky psané práci History of Modern Philosophy inFrance z roku 1899. V ní Lévy-Bruhl zachycuje hlavnídění ve francouzské filosofii od Descarta po jeho současnost:„. . . filosofické myšlení, i když má svůj specifickýa jasně vymezený předmět, je úzce propojeno s životemkaždé společnosti. . . V každé epoše jedná podle duchadoby, který současně na filosofické myšlení reaguje. Vývojfilosofie probíhá současně s vývojem dalších sociálních aintelektuálních jevů, jako zejm. věda, umění, náboženství,literatura, politický a ekonomický život; stručně řečeno,filosofie určitého národa je funkcí jeho historie. Tak například,filosofické myšlení se ve Francii po celá dvě poslednístaletí opírá téměř výhradně, byt’nepřímo, o Francouzskourevoluci. Osmnácté století ji připravovalo a ohlašovalo,devatenácté se zčásti snaží o její kontrolu a z části o domýšleníjejích důsledků.“ (Lévy-Bruhl 1899: vii)
- Page 6 and 7: MILOŠ KRATOCHVÍL: FILOZOFICKÝ OD
- Page 9 and 10: 8 ANTROPOWEBZIN 1/2011a odděluje p
- Page 11 and 12: 10 ANTROPOWEBZIN 1/2011je za prvé
- Page 13 and 14: 12 ANTROPOWEBZIN 1/2011Kulturně an
- Page 16 and 17: PETRA ŠOBÁŇOVÁ: KULTURNĚ ANTRO
- Page 18 and 19: PETRA ŠOBÁŇOVÁ: KULTURNĚ ANTRO
- Page 20 and 21: PETRA ŠOBÁŇOVÁ: KULTURNĚ ANTRO
- Page 22 and 23: EVA KAČEROVÁ: DEMOGRAFICKÁ A SOC
- Page 24 and 25: EVA KAČEROVÁ: DEMOGRAFICKÁ A SOC
- Page 26 and 27: EVA KAČEROVÁ: DEMOGRAFICKÁ A SOC
- Page 28 and 29: ANTROPOWEBZIN 1/2011 27
- Page 30 and 31: JAN KAPUSTA: POUTNICTVÍ, NEBO TURI
- Page 32 and 33: JAN KAPUSTA: POUTNICTVÍ, NEBO TURI
- Page 34 and 35: JAN KAPUSTA: POUTNICTVÍ, NEBO TURI
- Page 36 and 37: ANTROPOWEBZIN 1/2011 37
- Page 38 and 39: R. BENEŠOVÁ A J. BARVÍKOVÁ: KDO
- Page 40 and 41: R. BENEŠOVÁ A J. BARVÍKOVÁ: KDO
- Page 42 and 43: R. BENEŠOVÁ A J. BARVÍKOVÁ: KDO
- Page 44 and 45: R. BENEŠOVÁ A J. BARVÍKOVÁ: KDO
- Page 46 and 47: MIRIAM SUDKOVÁ SRNCOVÁ: LIDOVÉ D
- Page 48 and 49: MIRIAM SUDKOVÁ SRNCOVÁ: LIDOVÉ D
- Page 50 and 51: MIRIAM SUDKOVÁ SRNCOVÁ: LIDOVÉ D
- Page 52 and 53:
ANTROPOWEBZIN 1/2011 53
- Page 54 and 55:
JAN ZÁHOŘÍK: KONFLIKTY A NAPĚT
- Page 56 and 57:
JAN ZÁHOŘÍK: KONFLIKTY A NAPĚT
- Page 58 and 59:
JAN ZÁHOŘÍK: KONFLIKTY A NAPĚT
- Page 60 and 61:
P. KOKAISL, P. KOKAISLOVÁ: BELGICK
- Page 62 and 63:
P. KOKAISL, P. KOKAISLOVÁ: BELGICK
- Page 64 and 65:
P. KOKAISL, P. KOKAISLOVÁ: BELGICK
- Page 66 and 67:
P. KOKAISL, P. KOKAISLOVÁ: BELGICK
- Page 68 and 69:
P. KOKAISL, P. KOKAISLOVÁ: BELGICK
- Page 70 and 71:
P. KOKAISL, P. KOKAISLOVÁ: BELGICK
- Page 72 and 73:
ANTROPOWEBZIN 1/2011 73
- Page 74 and 75:
ROMAN IŠČUK: MORAVSKÁ IDENTITA A
- Page 76 and 77:
ROMAN IŠČUK: MORAVSKÁ IDENTITA A
- Page 78 and 79:
ROMAN IŠČUK: MORAVSKÁ IDENTITA A
- Page 80 and 81:
ROMAN IŠČUK: MORAVSKÁ IDENTITA A
- Page 82 and 83:
RECENZE 83Goldziherovým vědeckým
- Page 84 and 85:
RECENZE 85věcí, které nás přes
- Page 86:
AntropoWebzinČíslo 1/2011ISSN 180