Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

prezentují svá výzkumná oddělení. Výsledkem takovésoučinnosti je i projekt Jany Hekrlové z Gymnáziav České Třebové; ta v národním kole soutěže vědeckotechnickýchprojektů středoškoláků AMAVET prezentovala3D model hojení. „Cílem mé práce bylo vytvořita charakterizovat jednoduchý model procesu hojenípostavený na inkubaci myších a lidských fibroblastůve 3D kolagenovém prostředí. Na začátku jsem vycházelaze dvou hypotéz, chtěla jsem zjistit, zda závisí proceshojení (proces stahování) na koncentraci buněk– zda čím víc buněk bude v kolagenovém prostředí, tímrychleji se to stáhne. A přišla jsem na to, že ano. Mádruhá hypotéza, ve které jsem předpokládala rychlejšíkontrakce gelu obsahujícího myší fibroblasty, se všakukázala jako nesprávná.“ Spolupráci s firmou vidí JanaHekrlová jako velikou příležitost, a to zejména díkyšpičkovému laboratornímu vybavení, které dle jejíhonázoru nemají dokonce ani na vysokých školách. Naotázku, jak vnímala práci hodnotitelské komise, odpověděla:„Přijde mi, že národní kolo je zcela něco jinéhonež regionální. Naše projekty hodnotí odborníci, a protose mi i lépe představovala moje práce. Hodnotitelémi také dokázali hodně pomoci s tím, co bych mělazlepšit, případně jaké jiné materiály bych mohla využívata poradili mi i s výběrem školy.“Už rok a půl spolupracuje s Fyzikálním ústavemAV ČR Michal Vyvlečka ze Střední průmyslové školyv Otrokovicích, který se ve finálovém klání AMAVETumístil na sedmém místě s právem účasti na Festivaluvědy a techniky 2011 v Bratislavě. Svůj projekt Využitízdroje atomárního vodíku v elektronové spektroskopiimi vysvětlil jako rozený popularizátor. „Elektronováspektroskopie probíhá v prostředí ultravysokého vakua,což je vakuum, které naleznete třeba v mezihvězdnémprostoru. Když do něj ale přenášíme vzorekurčený pro analýzu, nastává problém. Absorbuje senám do něj plyn ze vzduchu, můžeme na něj třebaprsknout apod. V současné době existují různé metody,jak tomu zabránit. Vzorek je např. možné vyrobit ve vakuu,což je ovšemznačně technologickynáročné. Také jemožné čistit vzorekproudem iontů argonu,to je ale podobné,jako kdybystechtěl vyčistit skvrnuod bláta na kapotěnového BMW oce-lovým kartáčem – skvrna zmizí, ale poškrábete lak.Čištěním argonem sice sundáme absorbované prvky,ale odřeme si vzorek, vzniknou díry a může dojít k narušenístruktury. Snažím se tedy najít novou metodu,která vzorek zanechá neporušený – takovou houbu proBMW, která utře bahno, ale nepoškodí lak. Vycházímz výzkumů Polské akademie věd, stavím na jejich teoretickýchzákladech, ale využívám nové metody a novátechnologická řešení. Pokouším se vytvořit takovémnožství atomárního vodíku, které by ze vzorků dokázaloodstranit nečistoty, ale nepoškodilo je.“V letošním roce se soutěže vědeckých projektů počtvrtézúčastnili i žáci základních škol. Sice o nic nesoutěžili,ale o to uvolněněji prezentovali před odbornouporotou své práce. S originálním nápadem přišelJiří Stodola, žák devátého ročníku Základní školyNpor. Eliáše v Pardubicích. Zkoumal, zda se plastovétašky po třech letech rozloží tak, že z nich zbude jenvoda, oxid uhličitý a biomasa, jak uvádí výrobce. „Vybraljsem si tašky z Globusu, protože v sobě obsahujíaditiva, tedy látky, které napomáhají plastům, abyse po určité době samovolně rozložily. Můj pokus trváod listopadu 2009, prozatím se jedna taška ze čtyřrozložila. Skladuji je v různých podmínkách: na kyslíkuna slunci, v hlíně, v písku a ve vodě a změny paksleduji po měsíci. Předpokládal jsem, že taška vystavenáslunečnímu záření se bude rozkládat nejrychleji,což se v podstatě potvrdilo – UV záření má na rozkladtašek velký vliv. Tašky v půdě a ve vodě jsou alepo roce a půl téměř jako nové. Na rozklad mají ještěrok a půl, pakliže se nerozloží, pokusím se kontaktovatvýrobce. Ten testy prováděl v laboratorních podmínkáchvystavením tašek pod UV lampou dvojnásobnémuUV záření, než jakému je vystavena našeplaneta. K rozkladu došlo po několika týdnech. Potésice pracovníci vypočítali, že do tří let by se tašky mělyrozložit, ale nikdo to nezkoušel. Tak jsem zvědavý,jak to dopadne,“ sdělil s nadšením.Právě nadšení je společným jmenovatelem všechzúčastněných a už za něj by si všichni studenti soutěžezasloužili medaili. Vždyť jen názvy dalších projektů,jako jsou např. Vliv genetiky na kvalitu chrupu,Geometrie v gotické architektuře, e-Žákajda – elektronickážákovská knížka, Vliv měsíční fáze na migraciobojživelníků či Příručka pro začínající sokolníky, vypovídajío nápaditosti a bystrém vnímání dějů, kterése kolem nás odehrávají.■GABRIELA ADÁMKOVÁ31 abFinále se„nesoutěžně“zúčastnili takéžáci základníchškol. JakubKaplanprezentovalprojektPřírodě blízkáprotipovodňováopatření.Na letošnímfinálovém klánípředstavilistudenti37 projektů.