výcviků s dostatečnou praxí).Na základě rozboru vstupních cílů studentůz roku 2011 jsme zjistili, že nejčastější kategoriíbyly cíle kariérové (53 %). Z tohotodůvodu jsme se v roce 2012 zaměřili nakariérové koučování. Realizace dvou vstupníchworkshopů (vždy pro 30 studentů) a 80hodin individuálního kariérového koučováníbyla umožněna centralizovaným rozvojovýmprojektem MŠMT C63/2012 „Rozvoj kariérovéhoporadenství na vysokých školáchv ČR v evropské dimenzi“.Vstupní cíle studentů se týkaly předevšímdalšího rozhodování o kariérovém směřovánía plánování postupů pro vstup napracovní trh či zahájení vlastního podnikání.Objevovala se však i další témata a cíle, vztahujícíse k osobnímu rozvoji, zvládání stresua řízení času, učení a dalšímu vzdělávání.Zde byla patrná provázanost kariérovýcha osobních témat studentů a skutečnost, žejsou si studenti vědomi nutnosti osvojit sidovednosti pro opakované kariérové volby.Individuálního koučování se v roce 2012zúčastnilo 49 studentů, převážně ze čtvrtýcha pátých ročníků studia. Z tohoto počtu 36studentů vyplnilo hodnoticí dotazník, kterýjim byl elektronicky zaslán po skončení akce.Z rozboru odpovědí vyplynulo, že studentipovažovali příležitost zažít koučování „navlastní kůži“ v drtivé většině za pozitivnízkušenost. Kladně hodnotili dvě návaznásezení s určitým časovým odstupem – podlejejich názoru to příznivě podpořilo jejichmotivaci plnit jednotlivé kroky k dosaženístanovených cílů. Přínosy koučování popisovalistudenti ve volných komentářích –nejčastěji zmiňovali podporu samostatnéhorozhodovacího procesu, včetně uvědomovánísi svých priorit, konkretizace cílů a vytyčovánísi postupných met v jejich dosažení.Pro ilustraci uvádíme jednu z výpovědí:“Největším přínosem bylo pojmenování věcípravými jmény, určit si cíle, rozvrhnout siplán, postupně si jít za svým, odměňovat sea chválit, nebát se.“Rozbor výpovědí zúčastněných studentůpodporuje závěr, že koučování může představovatúčinnou formu rozvoje dovednostípro řízení budoucí kariéry <strong>vysokoškolských</strong>studentů (např. formulování cílů, určováníkroků k jejich dosažení apod.) a zároveňi příležitost k prohloubení sebepoznání vevztahu k budoucí kariéře. Ze strany koučůbyla velmi pozitivně oceňována chuť studentůpracovat na sobě.Pozn.:Eva Jarošová je vedoucí Akademické psychologicképoradny při RPC VŠE Praha. ŠárkaVostarková je interní doktorandkou katedrypsychologie a sociologie řízení VŠE Praha.Obě se podílely na realizaci centralizovanéhoRozvojového projektu MŠMT C63/2012„Rozvoj kariérového poradenství na vysokýchškolách v ČR v evropské dimenzi“, koordinovanýmUniverzitou Karlovou v Praze.Kid’s Skills pro studenty pedagogickýchfakult, učitele i rodičeMgr. Iva Mawlood Tahová, Profesně poradenské centrum FF UP v OlomouciTeologická fakulta Univerzity Palackéhov Olomouci hostila 28. a 29. listopadu2012 významného zahraničního odborníkav oblasti koučinku a psychoterapie,Bena Furmana. Pořadatelé akce z Katedrykřesťanské sociální práce dali tomutodvoudennímu workshopu zajímavý, typickyfurmanovský, ale pro nás doposud neznámýnázev „Kid’s Skills“. Kid’s Skills představujesouhrn kolaborativních metod, při nížpsycholog s dítětem či teenagerem (obvyklei s rodičem) spolupracuje na překonáníemočních potíží či na řešení nevhodnéhochování. Používané metody spadají dokategorie solution based, tedy mezi metodyzaměřené na budoucnost a řešení problémů.Jedná se mnohdy především o motivovánía koučování, které je určeno prioritně dětema alternativně teenagerům. Kid’s Skills proteenagery Ben Furman nazval pro tento věkvhodnějším označením Mission Possible.Metodu a manuály lze s obměnami uplatniti na dospělé. Hlavním pravidlem je nedávatabstraktní a nedosažitelné cíle. Jednotlivéúkoly je třeba rozčlenit do konkrétních, dosažitelnýcha uchopitelných kroků a cílů. SámBen Furman toto kladení cílů při seminářipojmenoval termínem error friendly. Velmidůležitým momentem při pomoci dětemv dosažení stanovených cílů je chválení a demonstraceúdivu a ocenění v mnoha jehoformách.Ben Furman, finský psychiatr a terapeut, jeprůkopníkem solution based metod a takévyhledávaným koučem, jak v oblasti rodinnýchvztahů, tak v korporátní sféře. Je autorema spoluautorem četných odborných i popularizačníchknih. Mezi nejznámější publikace patří4
Nikdy není pozdě na to mít šťastné dětství,dále Kid’s Skills a Kid’s Skills v praxi.Ben Furman působí doma ve Finsku,v dalších skandinávských zemích, alei v zahraničí. Své přístupy uplatňuje nynítaké v Číně, Hongkongu, Singapuru či USA.Jeho metody se staly velmi populárními.Se svými klienty pracují Ben Furmana jeho kolegové individuálně nebo veskupinách. V oblasti dětského koučinku, tedyKid’s Skills, pracuje i se skupinami rodičůa učitelů. Pro pedagogy byly připravenyspeciální výcviky. Jako důležitá podporarodičům, dětem i učitelům slouží samotnáwebová stránka www.kidsskills.org, kterábyla přeložena do mnoha jazyků. Přínosnýmpočinem by bylo najít finance pro přeloženíwebu včetně manuálu Kid’s Skills takédo českého jazyka. Školení Kid’s Skills bymohlo zaujmout studenty psychologie,studenty pedagogických fakult a předevšímpedagogy MŠ a ZŠ. Zároveň by mohlo býtformou workshopů nabízeno i rodičům,a to např. prostřednictvím Psychologickopedagogickýchporaden. Naším přánímje pozvat Bena Furmana opět do Českérepubliky, tentokráte s cílem představit jehopráci většímu publiku.REPORTY Z AKCÍ PRO PORADCE A OSTATNÍ ODBORNÍKYSeminář k uznávání výsledků neformálního vzděláváníkariérových <strong>poradců</strong>Mgr. Kateřina Hašková, EuroguidanceVelmi zajímavý seminář věnující se dalšímuvzdělávání kariérových <strong>poradců</strong> se konal13. prosince 2012 v Praze. Otevřela se naněm řada otázek, které se této problematikytýkají. Jednoznačné odpovědi na ně všakzatím nemáme a najít je bude cílem dalšíchdiskuzí se zapojením široké zainteresovanéveřejnosti.Seminář byl připraven ve spolupráci Střediskapodpory poradenských služeb Národníhovzdělávacího fondu (SPPS – NVF), CentraEuroguidance a Silvie Pýchové, která působív Centru kompetencí jako výkonná ředitelkaSKAV (Stálá konference asociací ve vzdělávání)a angažuje se také v řadě dalších iniciativ.Dopolední část semináře byla věnovánanavrhovaným hodnoticím standardůmjednotlivých typových pozic, které jsouv rámci povolání Kariérový poradce již zanesenyv Národní soustavě povolání (NSP).V návaznosti na představené návrhy bylyprezentovány výstupy z projektu IMPROVE,který realizovalo právě SPPS – NVF. Dalšíčást programu byla věnována projektu NICE,který mapoval stávající studijní programy kariérovéhoporadenství v evropských zemícha identifikoval společné trendy v této oblastinapříč Evropou.Návrhy hodnoticích standardů vytvořenéExpertním týmem pro kariérové poradenstvía komentované řadou hodnotitelů bylypřijaty rozporuplně. Nejasné je už samotnévymezení jednotlivých typových pozic:Kariérový poradce pro ohrožené, rizikovéa znevýhodněné skupiny obyvatel;Kariérový poradce pro rozvoj lidskýchzdrojů;Kariérový poradce pro vzdělávací a profesnídráhu;Kariérový poradce pro zaměstnanost.Při srovnání se zahraničními standardy propráci kariérových <strong>poradců</strong> nacházíme jedenvýrazný rozdíl. Klíčové kompetence kariérových<strong>poradců</strong> jsou např. v dokumentechIAEVG (International AssociationforEducationaland VocationalGuidance) uvedenyšířeji a specifičtější požadavky na jejichkvalifikaci jsou pak detailněji stanovenyjednotlivě pro různé profesní oblasti kariérovéhoporadenství.Na semináři také zaznělo, že kromě čtyřtypových pozic, popsaných v rámci povoláníKariérový poradce, existuje v NSP kariérovýporadce i v rámci povolání Referent zaměstnanosti(tj. odborný směr státní správy).Nutno dodat, že dle zástupkyň Expertníhotýmu, které se semináře zúčastnily, je řadakontroverzních částí hodnoticích standardůzpůsobena samotným nastavením Národnísoustavy kvalifikací, neboť Expertní tým sepři jejich vytváření musel pohybovat v jejímpevně stanoveném rámci.Pilotní ověření procesu hodnocení výsledkůneformálního vzdělávání kariérových <strong>poradců</strong>proběhlo v rámci projektu IMPROVE,který realizovalo SPPS – NVF. Porovnánívýstupů z projektu s předkládanými hodnoticímistandardy provedla Zuzana Freibergováz NVF. Z této analýzy mimo jiné vyplývá, žehodnoticí standardy NSP (byly porovnáványpouze dva z připravovaných – Kariérovýporadce pro zaměstnanost a Kariérový poradcepro vzdělávací a profesní dráhu) jsoulimitovány v oblasti vlastního rozvoje poradcea podpory samostatné aktivity klienta.Projekt NICE, který na konferenci prezentovalyLenka Hloušková (Masarykova univerzita)a Zuzana Freibergová, přináší velmizajímavé výstupy týkající se dalšího vzděláváníkariérových <strong>poradců</strong>. Kromě analýzystávajících studijních programů kariérovéhoporadenství v Evropě projekt mapuje současnétrendy v oblasti poradenství. Veškerévýstupy z projektu jsou dostupné na jehowebových stránkách www.nice-network.eu.Za pozornost stojí zejména rozšířená verzepublikace (NICE Handbook), která detailněpředstavuje konkrétní trendy v oblasti vzdělávání<strong>poradců</strong>.Na závěr semináře proběhla širší diskuzeo dalším vzdělávání kariérových <strong>poradců</strong>.Je nutné mít tyto hodnoticí standardy v současnépodobě? Měla by o nich být vedenaširší diskuze? Jaký je účel těchto hodnoticíchstandardů – jedná se o záruku kvality, minimum,které by měl každý kariérový poradceovládat, nebo jde jen o nástroj, který mohou(a nemusí) zaměstnavatelé využívat při nábo-5