Vězeňská strava včera a dnes - Vězeňská služba ČR

10témačeské vězeňstvíVězeňská strava včera a dnesSoňa HaluzováJiž odedávna je známo, že kvalita, pestrosti množství stravy v mořeplavbě, v armádě,na dalekých cestách ale i vězeňství významněovlivňuje morálku zúčastněných. Protose vždy, v minulosti i dnes, věnovala otázkámstravy, ubytování či výstroje vězňů velkápozornost.Dobové prameny hradu Špilberk, jehožprostory a zejména kasematysloužily jako kruté vězení od roku1783 až do roku 1858, se otázkámstravování vězňů věnují poměrně důkladně:„Na výživu vězňů dostávalaspráva věznice z komorní pokladnyčástku 4 krejcary na osobu a den.Dodávku potravin, dříve zajišťovanouvojskem, si musel vrchní profous zajistitsám. Rovněž bylo třeba zajistitvaření teplé stravy, na kterou měliodsouzení nárok pouze 3 x týdně,a to v neděli, úterý a čtvrtek. V ostatnídny dostávali pouze jednu a půllibry chleba,“ (libra – cca půl kilogramu).I tehdy však vězni projevovali nespokojenosts vězeňskou stravou.V prosinci roku 1783 například věznižádali, aby si mohli sami vařit, cožjim bylo povoleno. K vaření byl vždyvybrán jeden z každé cely, který byltaké pověřen nákupy. Samozřejměvše probíhalo pod přísným dohledemustanoveného dozorce. Vařilo se natopeništích mezi celami.Po dokončení přestavby kasemat navězení byla v jedné místnosti u vězeňskéchodby zřízena kuchyně, kdev jediném měděném kotli vařili dvavybraní vězni pod dozorem ve výšeuvedené tři dny teplou stravu. Chlébse nakupoval z vojenského zásobovacíhoskladu a maso dodávalatřikrát týdně vdova po brněnskémřeznickém mistru Terezie Komárkováuž naporcované na předepsanépůllibrové kusy (asi ¼ kg). Maso sepak v kuchyni vařilo v kotli spolus příkrmem, kterým byly obvyklekroupy nebo luštěniny, zejména hrách,případně jejich směs, i jiná zelenina.K teplému masitému pokrmu dostávalivězni stejnou dávku chleba jakov bezmasé dny. Jídlo se podávalo přímona celách až k večeru, po návratuvězňů z práce, a to do misek z pálenéa zakuřované černé hlíny.Chléb a vodaI vězni tehdejší doby byli diferencováni:vězňové odsouzení k nejtěžšímutrestu - doživotí - byli odsouzenii k omezené stravě o vodě a chlebu.Voda byla jediným nápojem provšechny kriminální vězně bez rozdílu.Doživotně odsouzení však nedostávaližádnou masitou a teplou stravu, jedinýmpokrmem jim byl pouze chlébv předepsané dávce, u některýchi snížené na pouhou libru denně.Pouze nemocní vězni směli dostávatpodle rozhodnutí lékaře teplou stravukaždý den. Doživotně odsouzeníměli od roku 1786 jako prevenci protirozšířeným kurdějím, způsobovanýmnedostatkem vitamínu C, dostávatpředepsanou dávku čerstvého kysanéhozelí. Tato výjimka - stejně jakošpetka soli k vodě - patřila však spíšedo oblasti léčiv než potravy.Stravování vězňů se podstatně měniloi v té době, zejména po nastoupenícísaře Leopolda II. na trůn, který několikadekrety v letech 1790 - 1792zlepšil postavení vězňů všech skupin.Ti pak dostávali denně jeden žejdlíksilné polévky a třikrát týdně ještědalší teplý pokrm. Nejtěžší zločinciv tyto dny dostávali pouze vařenéluštěniny bez masa, ostatní půl libryvařeného masa s příkrmem. Dávkachleba zůstala zachována - v bezmasédny jen s polévkou dvě libry,v ostatní jeden a půl libry.Domácí řád pro věznici c.k. zemskéhosoudu v Brně z roku 1883 setaké věnuje v § 5 vězeňské stravě.Hovoří mimo jiné i o tom, že i tehdysi vězni mohli zajistit stravu z vlastníchprostředků, a to včetně alkoholu.„Uvěznění vyšetřovanci a osobyk jednoduchému vězení odsouzenési smějí celou stravu aneb jednotlivájídla z prostředků svých aneboz prostředků svých příbuzných zaopatřiti.Tato zvláštní strava musí se všakz hospodářství věznice bráti, a smízahrnovati v sobě toliko následujícípožitky v následujícím množství:www.vscr.cz