30duchovní službačeské vězeňstvíDohoda vymezí duchovní službu ve věznicíchPodmínky pro vzájemnou spolupráci VS ČR a církví a náboženských společnostípři jejich duchovním a výchovném působení na obviněné, odsouzenéa chovance ve výkonu zabezpečovací detence jsou hlavním obsahem dohodyo duchovní službě ve věznicích, kterou <strong>dnes</strong> v budově Generálního ředitelstvíVS ČR podepsali zástupci církví a VS ČR.Dohodu podepsal 19. srpna předseda České biskupské konference Jan Graubner,předseda Ekumenické rady církví Pavel Černý a generální ředitel vězeňskéslužby Luděk Kula. Pozvání přijal také vrchní pražský rabín Karol Sidon. Novádohoda nahradí dosavadní, která platí od roku 1999.„Práce duchovních se stala nedílnou součástí vězeňské služby. I řadoví zaměstnanciuž chápou, jak důležitá je pomoc církví a náboženských společnostív procesu působení na vězně. Dohodaje proto nesmírně významnáa v současnosti si už nedokážu představit,že by duchovní ve věznicíchnepůsobili, přestože začátky nebylyvůbec jednoduché,“ řekl generálníředitel vězeňské služby Luděk Kula.Dohoda odráží změnu podmínek spoluprácecírkví s vězeňskou službouk lepšímu a je výsledkem mezidenominačníspolupráce na poli duchovnía pastorační péče. Nyní participují naduchovní činnosti v českých věznicíchduchovní z desítky církví a náboženskýchspolečností. Dohoda jerovněž výsledkem úspěšné profilacekaplanské služby ve vězeňské služběa také rozvoje občanského sdruženíVězeňská duchovenská péče. Ta jeje nadkonfesijním sdružením osobpověřených církvemi k duchovenskémupůsobení ve věznicích a ústavechČeské republiky.V dohodě je významně podpořenaautorita duchovní služby, napříkladi zdůrazněním práva na konání duchovníčinnosti bez kontroly orgánůVS i uznáním odpovědnosti duchovníchza průběh duchovních rozhovorů.Dokument nevznikal lehce, předcházelamu asi půlroční diskuse, nicmé-ně výsledek znamená, že s dobrouvůlí jde vše.robwww.vscr.cz
české vězeňstvízajímavosti31Historie drátuOstnatý a žiletkový drátNejúspěšnější ostnatý drát byl patentovánJosephem F. Gliddenemz Illinois v roce 1874. Vynález ostnatéhodrátu tak na sklonku 19. stoletívýznamně ovlivnil rozvoj chovu hovězíhodobytka na americkém Západě,neboť umožňoval relativně levněohradit rozsáhlé pastviny. Oploceníz ostnatého drátu vyžaduje totižpouze kotevní sloupky, drát a materiálpro připevnění jako např. skoby.Z konstrukčního pohledu je plotz ostnatého drátu jednoduchá konstrukce.Významné bylo také využití ostnatéhodrátu při budování efektivníchprotipěchotních překážek na bojištích.Spolu s použitím kulometuzpůsobil praktické zablokování pozicběhem 1. světové války. Překonánítakových překážek byl jedenz popudů k vývoji tanku. Smutnouproslulost získal ostnatý drát jakosoučást oplocení koncentračníchtáborů, později také na tzv. Železnéoponě, hranici oddělující zastudené války západní a východnístáty. V klasické konstrukci z drátuv pravidelných intervalech kolmotrčí zaostřené špičky drátu. Modernizacíostnatého drátu (barbed wire)je tzv. žiletkový drát (razor wire),který sestává z jednoho drátu jakojádra, do kterého jsou s krátkýmimezerami upevněné „žiletky“ – ostrékousky tenkého plechu.Oproti ostnatému drátu je žiletkovýdrát konstruovaný výhradně jakozábrana určená proti nežádoucímupohybu osob. Vzhledem k tomu, žeje pojem Razor Wire registrovanouochranou známkou výrobce tohototypu hrazení společnosti AlliedTube & Conduit Copany, používá sev zahraničí někdy i obecného názvuBarbed tape – čili ostnatá páska.Tohoto pojmu se někdy používá prolisovanou žiletkovou bariéru bezcentrálního nosného drátu. Pozdějise termín razor wire rozšířil i naobdobné produkty jiných výrobců,z angličtiny pak prostým překladempřešel do češtiny.PoužitíStejně jako ostnatý drát ani žiletkovýdrát není konstruovaný jakonepřekonatelná překážka, ale spíšejako bariéra, která má průnik zkomplikovat,prodloužit, případně odněho odradit. Ačkoliv nejsou čepeležiletkového drátu ostré jako žiletky,jsou i tak velmi ostré a tedy schopnézpůsobovat rozsáhlá řezná poranění.To má právě vyvolávat silný odstrašujícíúčinek a zrazovat od pokusuzábranu překonat. Zatímco překonáníostnatého drátu je poměrně rychléa snadné i bez použití pomůcek, překonánížiletkového drátu je pomaléa obtížné, což vytváří pro bezpečnostnísložky více času k zásahu. Hlubokázranění, která při pokusu překonatpřekážku hrozí, navíc vytvářejí proslužební psy zřetelnou pachovou stopu.Nevýhodou žiletkového drátu jejeho vyšší cena, hmotnost a náročnostinstalace. Techniky překonáváníjsou u obou materiálů stejné – přehozenípevné látky přes hrazení (napříkladstarý koberec) či přerušenínosného drátu (řezáním, stříháníma podobně).Větší měrou se žiletkový drát začalpoužívat jako hrazení perimetrů věznica léčeben pro mentálně nemocnépo roce 1960. Pro tyto účely bylozavedení žiletkového drátu velmivhodné, neboť se v těchto případechpočítá s hůře vybavenými jedinci,pokoušejícími se překážku překonat(na rozdíl třeba od vojáka na bojišti).Pro vojenské účely se žiletkovýdrát začal používat až po vynálezuzpevněného žiletkového drátuv roce 1980.V současnosti se žiletkové dráty používajíi pro hrazení komerčních rezidenčníchzón, zejména pro jejichsilný odstrašující účinek. Ze stejnéhodůvodu bývá toto využití ale kritizováno– žiletkový drát prý působív blízkosti civilních instalací přílišagresivně.Použití žiletkového i ostnatého drátuje v některých zemích zakázané.Například v Norsku existuje všeobecnýzákaz hrazení a plotů, kterámohou způsobit zranění lidem nebozvířatům.KonstrukceŽiletkový drát se skládá z centrálníhoocelového nosného drátu, na kterýjsou nalisovány dvojbřité čepelkytrojúhelníkového či lichoběžníkovéhotvaru. V lehčí a výrobně jednoduššívariantě může být žiletkový drát vyrobenprostým lisováním z ocelovéhoplechu bez nalisování na centrálnínosný drát. Stejně jako ostnatý dráti žiletkový se vyrábí a dodává v přímévariantě či stočený do spirálovéhoválce, kterému se někdy říká concertinawire (podle tahací harmonikyconcertiny). Na rozdíl od obyčejnéhoostnatého drátu, který bývá v nejlepšímpřípadě ocelový, vyrábí se žiletkovýdrát také v galvanizované úpravěči z nerezavějící oceli. Ten je všakvzhledem k vyšší ceně používán nanáročnější stálé instalace nebo podhladinou.Jednotlivé konstrukce žiletkovéhodrátu se od sebe liší také velikostí čepelek.Přestože není zavedena žádnáuniverzální norma, krátké čepelky sepohybují ve velikostech od 10 do 15mm, střední od 20 do 25 mm a dlouhépak od 60 do 66 mm. Efektivitajednotlivých velikostí čepelek nenídosud dostatečně kvalifikovaně porovnána,ale je jasné, že delší čepelkymají větší odstrašující účinek.Zdroj: www.wikipedia.orgwww.vscr.cz