PROGRAM ROZVOJE MIKROREGIONU DOLNÍ POOTAVÍ - Strakonice

Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví19074 / 3-4316 Přešťovice čp. 6 venkovská usedlost33731 / 3-4317 Přešťovice čp. 50 venkovská usedlost19701 / 3-4318 Přešťovice čp. 51 venkovská usedlostZdroj: Krajská reprezentace Českého statistického úřadu České Budějovice, internetové stránky Národníhopamátkového ústavu, průzkum zpracovatele (přílohy), internetové stránky obcí1.2.11 RadějovicePrvní písemná zmínka o této obci pochází z roku 1334.Tabulka číslo 15.Dochované historické památkyČíslo rejstříku Sídelní útvar čp. Památka26567 / 3-4273 Radějovice čp. 12 venkovská usedlostZdroj: Krajská reprezentace Českého statistického úřadu České Budějovice, internetové stránky Národníhopamátkového ústavu, průzkum zpracovatele (přílohy), internetové stránky obcí1.2.12 RovnáPrvní písemná zmínka o této obci pochází z roku 1319.Tabulka číslo 16.Dochované historické památkyČíslo rejstříku Sídelní útvar čp. Památka28233 / 3-4354 Rovná kaple36961 / 3-5242 Rovná čp. 8 venkovská usedlost26089 / 3-4355 Rovná čp. 26 venkovská usedlostZdroj: Krajská reprezentace Českého statistického úřadu České Budějovice, internetové stránky Národníhopamátkového ústavu, průzkum zpracovatele (přílohy), internetové stránky obcí1.2.13 ŘepiceNa mírné vyvýšenině severovýchodně od města Strakonice se rozprostírá ves Řepice, jedno znejpamětihodnějších míst prácheňské- ho kraje, se kterým se svou minulostí může srovnávat jen málokterávesnice.V písemných pramenech se poprvé s Řepicí setkáváme v predikátu Ivana ze Řepice, který je r. 1251 spolu snejmenovaným bratrem uváděn jako svědek na jedné listině. Poté se zde objevují pravděpodobně jejich potomciaž do druhé poloviny 14. století (1298 - Purkart, 1359 - bratři Ctibor, Předota, Martin a Všebor ze Řepice, atd. ),kdy nejspíše tato rodina vymřela. Koncem 14. století Řepici získává Nedamír z Machovic a po něm jeho synovéChval, Buzek a Kunáš, z nichž první dva se aktivně přidali k husitské revoluci, Chval byl dokonce jedním ze čtyřhejtmanů táborské obce, později hejtmanem v Písku a čelním husitským válečníkem. Od této rodiny Kunášů zMachovic řepické majetky se v třetí třetině 15. století dostali příbuznému rodu - vladykům ze Sudoměře, kteří sepoté psali jako Řepičtí. První z nich byl Hynek Dívčický ze Sudoměře, dlouhá léta služebník Rožmberků, jehosyn Jan, který se jako vlastník Řepice objevuje poč. 80. let, se aktivně podílel na soudobém politickém dění,delší čas byl i přísedícím komorního soudu, za jeho držby došlo k značné pozdně gotické přestavbě řepickétvrze. Po jeho smrti r. 1528 si jeho synové rozdělili všechen majetek mezi sebe tak, že Ctibor dostal Dobev,Hynek Dívčice a Adam Řepici, všichni synové pokračovali v politické cestě svého otce. Nejdále došel právěAdam, který po svém působení ve funkci krajského hejtmana se stal podkomořím měst králové, hejtmanemRegionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 16