Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví1.2.16 ŠtěkeňŠtěkeň je městečko na levém břehu řeky Otavy asi 8 km východně od okresního města Strakonic. Leží vnadmořské výšce 388 m. Ves se poprvé v pramenech připomíná v roce 1318 jako majetek Baška ze Štěkně. Vprůběhu staletí měla celou řadu majitelů – poslední z nich, Windischgrätzové, ji vlastnili od roku 1781 až doprvní pozemkové reformy Československé republiky. Zajímavostí Štěkně je rozsáhlý park, v jehož středu stojína terase barokní zámek z let 1664 - 1665, který dnes slouží veřejným účelům. Z památek je nejhodnotnějšíbarokní farní kostel svatého Mikuláše, postavený na místě staršího gotického chrámu.Tabulka číslo 18.Dochované historické památkyČíslo rejstříku Sídelní útvar čp. Památka34695 / 3-4410 Štěkeň tvrz Srdov, archeologické stopy33509 / 3-4405 Štěkeň kostel sv. Mikuláše34981 / 3-4409 Štěkeň socha sv. Jana Nepomuckého17162 / 3-4404 Štěkeň čp.18 venkovská usedlost38469 / 3-4403 Štěkeň čp.25 venkovská usedlost25271 / 3-6017 Štěkeň čp.28 venkovská usedlost45618 / 3-4406 Štěkeň čp.87 fara18379 / 3-4402 Štěkeň čp.? zámekZdroj: Krajská reprezentace Českého statistického úřadu České Budějovice, internetové stránky Národníhopamátkového ústavu, průzkum zpracovatele (přílohy), internetové stránky obcí1.2.17 TřešovicePrvní písemná zmínka o této obci pochází z roku 1303, kdy se soudilfarář z Jinína a strakonický převor o desátek ze vsi. V roce 1671poddanstvím patřily Třešňovice pánům Lažanským.Tabulka číslo 19.Dochované historické památkyČíslo rejstříku Sídelní útvar čp. Památka30380 / 3-4145 Třešovice kaple sv. Jana KřtiteleZdroj: Krajská reprezentace Českého statistického úřadu České Budějovice, internetové stránky Národníhopamátkového ústavu, průzkum zpracovatele (přílohy), internetové stránky obcí1.3 Poloha, geologické poměry a klimatické podmínky1.3.1 Strakonický regionŘešené území je střední částí Strakonického okresu a jeho pomyslná hranice probíhá na západě souhlasně srozmezím s okresem Klatovy a na jihu s okresem Prachatice. Za obcí Čepřovice se zvedá severovýchodnímsměrem a běží po obvodu katastrálního vymezení obcí Skály, Kváskovice, Radějovice a u obce Cehnice kolmopřetíná komunikaci I. třídy <strong>Strakonice</strong>-Vodňany, aby se za katastrem obce Čejetice napojila na hranici s okresemPísek. Po ní se hranice řešeného území zvedá severozápadně až k obci Velká Turná, obíhá obec Radomyšl, abyse vrátila zpět severním směrem, kde zahrnuje obec Chrášťovice a běží po komunikaci západním směrem naHoražďovice, kde se napojí do výchozího místa na rozhraní s okresem Klatovy.Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 18
Strategie rozvoje mikroregionu dolní PootavíZ hlediska geomorfologického členění severní část území Strakonicka spadá do Českomoravskésubprovincie reprezentované Středočeskou pahorkatinou. Ta je zbytkem třetihorního zarovnaného povrchu smírně zvlněným reliéfem o nadmořské výšce mezi 500 - 600 m. V daném území je reprezentovaná předevšímBlatenskou pahorkatinou resp. její částí - Horažďovickou pahorkatinou. Poměrně ploché území této pahorkatinymá nejvyšší bod Hřeben (596,5 m n.m.) těsně za hranicí posuzovaného regionu.Do jižní části území (Volyňsko) zasahuje rozsáhlé a poměrně členité území Šumavského podhůří, které jeerozí vodních toků značně rozčleněné a příkré údolní svahy zde ostře kontrastují s převládajícím kopcovitýmterénem. Z tohoto celku největší část v řešeném území zaujímá Bavorovská vrchovina se svým jihovýchodně odStrakonic se rozkládajícím podcelkem Miloňovickou pahorkatinou s izolovanými vrchy přesahujícími 500 m(nejvyšší Kuřimanský 586 m a Ostrý 579 m). Širší okolí Volyně patří Volyňské vrchovině s řadou vrcholů přes600 m (Kbil 664 m u Libětic, Kalný vrch 634 m u Strunkovic nad Volyňkou, Ostrý vrch 591 m, Bretaň 651 m -jižně od Volyně). Dalším podcelkem Šumavského podhůří, které zasahuje jihozápadní část území je Vimperskávrchovina s Mladotickou na severu (Mladotický vrch 703 m, Damíčský vrch 739 m, Kústrý 839 m) aVacovickou vrchovinou na jihu, která dosahuje přes 900 m n.m.Mezi oba hlavní geomorfologické celky Středočeskou pahorkatinou a Šumavským podhůřím ještě do oblastizasahuje podél města <strong>Strakonice</strong> Českobudějovická pánev jako součást Jihočeských pánví.Nejvýše položená sídla jsou Vacovice a Drážov, nejníže Štěchovice.1.3.2 Horniny a reliéfCelé řešené území náleží k Českému masívu, který je geologicky jednou z nejstarších částí evropské pevniny.V nejstarší době byla tato oblast zalita mořem, na jehož dně se hromadily mohutné vrstvy usazenin z okolnípevniny. Intenzita sedimentace byla velmi různá, proces usazování několikrát přerušil ústup moře. Původníměkké a sypké sedimenty se zpevňovaly a vlivem horotvorných procesů se dostávaly do větších hloubek, kdevlivem vysokých teplot a tlaku zbřidličnatěly, (krystalické břidlice).Krystalické moldanubikum tvoří převážně skalní podklad řešeného území. Jeho jednotvárná série, jejížpůvodní horniny dosahují několikakilometrové mocnosti, se usazovala v hlubokých částech mořské prohlubně zapoměrného tektonického klidu a značného nanášení jílovitého a písčitého materiálu. Z toho pak vznikalyopakovanou přeměnou především biotitické pararuly a migmatity rozličného typu. Příznačné je pro tutojednotvárnou sérii nepatrný podíl hornin odlišného složení, např. krystalických vápenců, dolomitů a ojediněle téžamfibolitů.Pestrá série, jež se od jednotvárné odlišuje četnými vložkami krystalických vápenců spolu s přechodnýmipolohami dolomitů, erlanů, eklogitů a amfibiolitů, grafitických hornin a křemenců, je zastoupena v území jen vmalé míře západně a jižně od Strakonic.Jižní část vymezené oblasti zabírá šumavská větev moldanubického plutonu. Nejstaršími horninami jsouzde diority, k mladším patří granodiority, k nejmladším žuly s bohatým žilným doprovodem. Severozápadní část(mezi Horažďovicemi a <strong>Strakonice</strong>mi) sem proniká středočeský pluton se zastoupením především biotitickýmgranodioritem a křemitým dioritem červenského typu.Tyto horniny se těží v oblasti na mnoha místech s využitím jako stavební a dekorační kámen.Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 19