KVALITA LIDSKÝCH ZDROJŮ ● PŘÍPRAVA LZ PRO KVALIFIKAČNĚ NÁROČNÉ PROFESEObrázek 25: Srovnání úrovně vlastních dovedností a dovedností požadovaných zaměstnavatelem2,43,32,32,13,02,83,72,62,62,43,42,63,31,42,52,33,22,53,5Zvládnutí vlastního oboruZnalosti z dalších oborůAnalytické myšleníSchopnost rychle si osvojit nové znalostiSchopnost efektivně vyjednávatSchopnost dobře pracovat pod tlakemMít „čich“ pro nové příležitostiSchopnost koordinovat činnostiSchopnost efektivně využívat časSchopnost produktivně pracovat v týmuSchopnost mobilizovat pracovní kapacity druhýchSchopnost jasně vysvětlit druhým svá stanoviskaSchopnost asertivně se prosaditSchopnost používat PC a internetSchopnost přicházet s novými nápady a řešenímiOchota znovu se zamyslet nad nápadySchopnost prezentovat veřejnostiSchopnost připravovat písemné podklady, zprávySchopnost vyjadřovat se v cizím jazycea1 2 3 4 5 6 7 8 0 91 102 3 4a1,82,42,52,22,92,42,52,42,42,52,52,62,53,13,23,43,73,43,3vlastní úroveňstředy škálúroveň vyžadovaná v zaměstnáníPoznámka: Respondenti odpovídali na sedmistupňové škále (1=velmi vysoká úroveň/velmi odpovídá, 7=velmi nízká úroveň/vůbec neodpovídá).Protože se průměry odpovědí na všechny položky pohybovaly nad středem škály, který byl v bodě 4, není z důvodu přehledného zobrazenív obrázku celá škála. Pramen: SVP PedF (2006).Z dalších měkkých dovedností hodnotili absolventi negativněsvé schopnosti asertivně se prosadit (26 %), prezentačníschopnosti (25,8 %) a vyjednávací schopnosti (18,7 %). Našpatné vyjednávací schopnosti si stěžují především muži –absolventi přírodovědných oborů (25,9 %). V menším počtupřípadů si absolventi stěžovali i na své schopnosti mobilizovatpracovní kapacity druhých a na schopnost mít „čich“ pro novépříležitosti. Ostatní měkké dovednosti stejně jako znalostiz dalších oborů byly považovány za slabou stránku absolventajiž v menším počtu případů. Absolventi přírodovědných atechnických oborů se přitom nelišili významně od absolventůvšech oborů. Co se týká inovativnosti, tzn. schopnosti přicházets novými nápady a řešeními, absolventi ji častěji považujíza svou slabou stránku (6,3 %) než silnou stránku (4,4 %).Malá četnost odpovědí však svědčí o tom, že tuto schopnostnepovažují absolventi za příliš významnou a potřebnou.Absolventi byli také v rámci výzkumu Reflex tázáni, jak odhadujívlastní úroveň jednotlivých dovedností a jaká jejichúroveň je vyžadována v jejich současném zaměstnání, to všena škále 1 (velmi vysoká úroveň) – 7 (velmi nízká úroveň).Celkové výsledky ukazuje obrázek 25.Úroveň dosažených i požadovaných dovedností byla absolventyhodnocena v rozmezí od 1,4 do 3,7, tzn. že skorovšechny dovednosti byly hodnoceny v pásmu nadprůměru.Nejlépe hodnotili absolventi své schopnosti používat počítač ainternet, nejméně příznivě naopak schopnost mít „čich“ pronové příležitosti. Zatímco průměrné hodnocení do 2 nezískalavedle práce s počítačem žádná další dovednost, hodnocenív rozmezí 2-3 bylo nejčastější. Bylo tak hodnoceno 11 dovedností,a to jak zvládnutí vlastního oboru, tak další měkké dovednosti.Průměrné hodnocení v rozmezí 3-3,7 získalo zbylých7 dovedností, a to jak znalosti z dalších oborů a jazykovéznalosti, tak i takové měkké dovednosti jako vyjednávacíschopnosti, prezentační schopnosti, schopnost mobilizovatpracovní kapacity druhých a asertivně se prosadit. Tyto znalostia dovednosti můžeme tedy u absolventů považovat zaméně rozvinuté. Absolventi přírodovědných a technickýchoborů se v hodnocení dovedností v zásadě neliší od absolventůvšech oborů. Mírně lépe hodnotí pouze své schopnostipráce s počítačem, hůře naopak své vyjednávací schopnosti,a to zejména muži – absolventi přírodovědných oborů.Rozdíly mezi muži a ženami také nejsou výrazné, u mužů seprojevuje horší hodnocení schopnosti koordinovat aktivity aefektivně využívat čas, ženy naopak hůře hodnotí svouschopnost inovativnosti, tzn. přicházet s novými myšlenkamia nápady.Mezi hodnocením vlastní dosažené úrovně a úrovní požadovanouzaměstnavatelem neshledávají absolventi u převážnévětšiny hodnocených dovedností výraznější rozdíly.Největší rozdíly v hodnocení (0,4 na 7stupňové škále) seprojevují u dovednosti pracovat s počítačem, kdy absolventihodnotí svou úroveň jako vyšší než požadují zaměstnavatelé,podobný rozdíl je též u hodnocení inovativnosti (rozdíl 0,3).Naopak svou schopnost dobře pracovat pod tlakem hodnotíabsolventi jako nižší než požadují zaměstnavatelé (rozdíl 0,4).Z uvedeného tedy vyplývá, že úroveň dovedností absolventůvíce či méně odpovídá tomu, co vyžaduje jejich současnézaměstnání, resp. že zastávají takové zaměstnání,které více či méně odpovídá jejich schopnostem. Přitomabstrahujeme od toho, zda toto zaměstnání odpovídá úrovnia oboru vzdělání těchto absolventů.Velmi zajímavé je také srovnání výpovědí zaměstnavatelů asamotných absolventů, které se týkají názorů obou těchtoskupin na to, do jaké míry absolventi naplňují požadovanédovednosti. Z obrázku 26 je patrné, že absolventi přírodovědnýcha technických oborů své dovednosti oproti názoruzaměstnavatelů převážně nadhodnocují. Týká se to jakznalostí z oboru, tak i měkkých dovedností. V případěměkkých dovedností se projevují největší rozdíly v případěhodnocení inovativnosti, a to 1,2 bodu na sedmistupňovéškále. Na rozdíl od absolventů považují zaměstnavatelétuto dovednost za nejvýznamnější z měkkých dovedností,18
KVALITA LIDSKÝCH ZDROJŮ ● PŘÍPRAVA LZ PRO KVALIFIKAČNĚ NÁROČNÉ PROFESEObrázek 26: Nakolik absolventi splňují požadavky zaměstnavatelů012342,82,4 2,43,0 3,13,32,43,23,4 3,6 3,72,53,13,9 4,03,4567týmovédovednostiznalosti zvlastního oborujazykové znalosti práce ve stresu prezentačnídovednostiinovativnost asertivita znalosti zostatních oborůpodle názoru zaměstnavatelůpodle názoru absolventůPoznámka: 1=naprosto, 7= vůbec. Zaměstnavatelé odpovídali původně na pětistupňové škále, která byla pro účely srovnání přepočítána nasedmistupňovou. Pramen: Názory zaměstnavatelů: NVF-NOZV (2009b), Názory absolventů: SVP PedF (2006).avšak ukazuje se, že ji považují u absolventů za méněrozvinutou a méně vyhovující požadavkům než absolventisami. Pokud totiž absolventi nedostanou příležitost svéinovativní dovednosti projevit, může být jejich sebehodnocenído značné míry neadekvátní. To se týká i práce vestresu a asertivity, které ovšem zaměstnavatelé nepovažujíza tak důležité. Absolventi hodnotí sami sebe lépe nežzaměstnavatelé o 1 bod v případě práce ve stresu a o 0,8bodu v případě asertivity na sedmistupňové škále. Podstatnějšírozdíly v hodnocení se projevují také v případěznalostí z vlastního oboru a z ostatních oborů, kdy seabsolventi hodnotí lépe o 0,6 bodu na sedmistupňovéškále. Zaměstnavatelé jsou tedy s absolventy méně spokojenii co se týká zvládnutí jejich oboru. Pouze v případěznalosti cizích jazyků se hodnocení zaměstnavatelů aabsolventů téměř neliší (0,2 bodu), přičemž absolventi jsouk sobě kritičtější než zaměstnavatelé. Celkové výsledkysrovnání ukazují, že absolventi naplňují požadavky zaměstnavatelůve všech sledovaných aspektech průměrně alépe, tedy, že se dobře uplatňují na pracovním trhu.Absolventi také přímo odpovídali na dotaz, do jaké míry bylyjejich znalosti a dovednosti využity v prvním zaměstnání ajak jsou využívány v současném zaměstnání. Z obrázku 27je patrný výrazný posun v míře využívání znalostí a dovednostíabsolventů v prvním a v současném (po 5 letech)zaměstnání. Zatímco v prvním zaměstnání hodnotili absolventivyužívání svých znalostí a dovedností nejčastěji jakoprůměrné (stupněm 3 na 5stupňové škále), v současnémzaměstnání to bylo nejčastěji o stupeň lépe. Skoro polovinaabsolventů do značné míry využívá svých znalostí a dovednostíjiž v prvním zaměstnání (hodnocení stupněm 1 a 2),v současném zaměstnání se jejich podíl posunuje na 64 %.Naproti tomu existuje pětina absolventů, kteří deklarují, žejejich znalosti a dovednosti byly využívány v prvním zaměstnánímálo nebo vůbec (hodnocení stupněm 4 a 5),v současném zaměstnání se jejich počet snižuje na 11 %.Více jak čtvrtina (28 %) absolventů dále uvedla, že náplňpráce v jejich prvním zaměstnání do značné míry převyšovalajejich tehdejší znalosti a dovednosti (hodnocení 1 a 2 na5stupňové škále), své současné zaměstnání takto hodnotilastále ještě pětina absolventů. Naproti tomu 40 % absolventůuvádí, že náplň jejich práce v prvním zaměstnání jen málopřevyšovala nebo vůbec nepřevyšovala jejich znalosti adovednosti, v současném zaměstnání se takto vyjadřovalapolovina absolventů. Nejčastěji se přitom objevovalo hodnocenína stupni 4 (mírně převyšuje znalosti), a to při hodnocenípráce v prvním i současném zaměstnání. Pouze absolventitechnických oborů uváděli pro první zaměstnání nejčastějihodnocení na stupni 3 (viz obrázek 28).Obrázek 27: Využívání znalostí a dovedností v zaměstnání40,035,030,025,020,015,010,05,00,01,00 2,00 3,00 4,00 5,00první zaměstnánísoučasné zaměstnáníPozn.: 1(do značné míry) …..5 (vůbec). Pramen: SVP PedF (2006).Z uvedeného tedy vyplývá, že existuje poměrně velká skupinaabsolventů, jejichž znalosti a dovednosti nejsou dobřevyužívány, a to zejména v jejich prvním zaměstnání. Jepochopitelné, že mladí lidé se teprve po určité době praxe azískání zkušeností dostávají do pracovních pozic, kde mohousvých znalostí a dovedností adekvátně využívat. Naprotitomu si velká skupina absolventů uvědomuje, a to iv současném zaměstnání po pěti letech od absolvování, žejejich práce na ně klade vyšší požadavky než jsou jejichznalosti a dovednosti. Svědčí to především o nutnosti dalšíhovzdělávání absolventů tak, aby získali znalosti a dovednosti,kterými je škola nemohla vybavit. Týká se to více19