KVALITA LIDSKÝCH ZDROJŮ ● FLEXIBILITA TRHU PRÁCEOdvětvová struktura zaměstnanosti cizincůZaměstnanost cizinců v ČR se koncentruje především vedvou odvětvích – ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví.Ve srovnání s domácí populací je vysoký zejménapodíl cizinců zaměstnaných ve stavebnictví. V těchto sektorechpracuje převážná část cizinců přicházejících do ČR, ato většinou jako nekvalifikovaná pracovní síla na pozicíchs nízkou mzdou a obtížnými pracovními podmínkami. Druhá(menší) část cizinců se koncentruje ve vysoce specializovanýchodvětvích služeb, kam patří např. právní a účetnickéslužby, architektonické a inženýrské činnosti, výzkum avývoj, reklama a průzkum trhu či překladatelství. Jedná se oodvětví, kde cizinci pracují ve vysoce specializovanýchpozicích, pro které český trh práce zřejmě stále postrádápracovníky s potřebným know-how (viz tabulka 2).Tabulka 2: Odvětvová struktura zaměstnanců v ČRcelkem a cizinců (2008, %)Kategorie CZ-NACE Cizinci ČRA Zemědělství, lesnictví a rybářství 1,9 3,0C Zpracovatelský průmysl 36,2 30,6F Stavebnictví 24,3 7,0Velkoobchod a maloobchod; opravyG a údržba motorových vozidel 8,4 11,2H Doprava a skladování 2,8 7,0Ubytování, stravování a pohostinstvíI2,2 3,4J Informační a komunikační činnosti 2,6 2,3L Činnosti v oblasti nemovitostí 3,2 0,6Profesní, vědecké a technickéM činnosti 7,0 2,5N Administrativní a podpůrné činnosti 3,1 2,5P Vzdělávání 1,5 6,5Q Zdravotní a sociální péče 1,9 7,1Ostatní 5,1 16,2Celkem 100,0 100,0Poznámka: Data o cizincích v postavení zaměstnanců jsouk dispozici za rok 2008 již ve struktuře nové klasifikace ekonomickýchčinností CZ-NACE. Naproti tomu nejnovější data ostruktuře vydaných živnostenských oprávnění jsou k dispozici zarok 2007 ještě ve struktuře dříve používané klasifikace OKEČ.Přechod na novou klasifikaci omezuje plnou srovnatelnost dat opodnikatelích a zaměstnancích, nicméně není překážkou základnímzjištěním. Více o klasifikacích ekonomických činností –viz stránky ČSÚ:http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_(cz_nace).Pramen: ČSÚ (2009b), datum přístupu:2.11.2009 a ČSÚ (2008a).Pro analýzu odvětvové struktury cizinců-podnikatelů jsouk dispozici údaje o počtu vydaných živnostenských oprávnění.Nejedná se přímo o odvětvovou strukturu hlavní podnikatelskéčinnosti, neboť někteří lidé mohou mít více živnostenskýchoprávnění. Srovnání se strukturou podnikatelůpodle VŠPS je tedy pouze orientační, přesto však přinášíněkterá zajímavá zjištění.Cizinci – živnostníci podnikají v daleko větší míře než češtípodnikatelé v sektoru obchodu (viz tabulka 3). Z převážnéčásti se jedná o lidi pocházející z Vietnamu, kteří se v ČRživí maloobchodním prodejem. Velký podíl cizinců podnikátaké ve stavebnictví, zde se jedná zejména o občany Ukrajiny.Z části se může jednat o skutečně samostatné řemeslníky,nicméně velký podíl těchto živnostníků je spíše najímánna živnostenský list firmou namísto zaměstnání (již zmiňovanýšvarcsystém).Tabulka 3: Odvětvová struktura podnikatelů v ČR aživnostenských oprávnění vydaných cizincům (2007, %)Kategorie OKEČ Cizinci ČRA,B Zemědělství, lesnictví, rybolov 1,4 4,2D Zpracovatelský průmysl 8,0 13,6F Stavebnictví 20,4 21,4G Obchod; opravy 44,8 17,8H Ubytování a stravování 3,9 4,3I Doprava, skladování a spoje 0,9 5,9K Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu 14,6 15,9M Vzdělávání 2,0 1,2O Ostatní veřejné, soc. služby 3,3 7,8Ostatní 0,6 7,9Celkem 100,0 100,0Pramen: ČSÚ (2009b), datum přístupu: 2.11.2009 a ČSÚ (2007).Kvalifikovaná a nekvalifikovaná práce cizincůJak naznačila již odvětvová struktura zaměstnanosti, jezaměstnanost cizincův ČR silně polarizována mezi menšinupracovníků na vysoce kvalifikovaných pozicích a většinupracovníků na pozicích vyžadujících velmi nízkou nebožádnou kvalifikaci. 33 % cizinců v postavení zaměstnancůpracuje na pozicích pomocných a nekvalifikovaných pracovníků.Cizinci tvoří více než čtvrtinu všech zaměstnanců natěchto pozicích. Velká část cizinců pracuje na dalších pozicíchs nižší kvalifikační náročností – jako řemeslníci (24 %) a jakoobsluha strojů a zařízení (17,5 %) (viz tabulka 4).Tabulka 4: Profesní struktura zaměstnanosti cizinců(2008)ZaměstnancicelkemCizinciPodílcizincůna všechzam.1. vedoucí a ředitelé 5,3 2,5 3,22. vědci a odborníci 10,5 6,8 4,43. techničtí pracovníci 23,1 6,9 2,04. administrativní pracovníci 8,2 3,0 2,55. Provozní pracovníci 11,7 4,7 2,86. Kvalifikovaní dělníci vzemědělství a lesnictví 1,0 0,9 6,37. Kvalifikovaní řemeslníci 17,0 24,2 9,78. Obsluha strojů 15,2 17,5 7,89. Pomocní pracovníci 8,1 33,4 28,2Celkem 100,0 100,0 6,8Pramen: ČSÚ (2009b), a ČSÚ (2008b), tab. 303, datum přístupu:2.11.2009.V kvalifikačně náročnějších profesích je zastoupení cizincůrelativně malé, ale přesto větší podíl cizinců pracujev kvalifikačně vysoce náročných pozicích - na pozicíchvedoucích, odborných a technických pracovníků – než vkvalifikačně středně náročných – administrativních a obslužných.Na vedoucích pozicích se často jedná o manažeryzahraničních firem, kteří jsou zejména v počátcích pronikánífirem na českých trh do manažerských pozic nominováni.Zaváděna je i dočasná duplikace manažerských funkcí(zahraniční manažer spolupracuje s českým). Důvodemmenšího podílu zahraničních pracovníků na středně kvalifikačněnáročných pozicích může být i častější nutnost dobréhozvládnutí češtiny v administrativních profesích a veslužbách, která zaměstnávání cizinců v těchto profesíchomezuje. Velkou roli hrají také předsudky, které často bránízaměstnavatelům ve službách přijmout pracovníka50
KVALITA LIDSKÝCH ZDROJŮ ● FLEXIBILITA TRHU PRÁCEs „východním přízvukem“. (viz Grygar, J., Čaněk, M., Čejník,J., 2006, str. 9).Profesní struktura zahraničních zaměstnanců poměrnědobře odpovídá struktuře volných pracovních míst evidovanýchúřady práce, což opět poukazuje na skutečnost, žecizinci pracují v ČR především v profesích, které českápopulace nemá zájem vykonávat (viz obrázek 8). Rozdílyjsou jen malé – mezi cizinci je větší podíl nekvalifikovanýchprofesí, mezi volnými pracovními místy naopak větší podílkvalifikovaných řemeslných profesí.Méně kvalifikovaná a nekvalifikovaná práce je v ČRdoménou cizinců přicházejících z třetích zemí, zejména zvýchodní a jihovýchodní Evropy. Cizinci pocházející z těchtozemí jsou veřejností vnímáni jako předurčení pro nekvalifikovanoupráci, bez ohledu na jejich skutečnou kvalifikaci.Zaměstnavatelé nevyužívají potenciál kvalifikace migrantůz třetích zemí a ve většině případů je automaticky přijímajípouze na pozice s nízkou kvalifikací.Přestože výběrové šetření pracovních sil není pro zkoumánízaměstnanosti cizinců příliš vhodné, může nabídnout některárelevantní data. Ta ukazují, že cizinci z třetích zemí vesrovnání s domácí populací i s cizinci z EU významně častějipracují na pozicích s nízkou kvalifikací, a to bez ohledu nasvou formální kvalifikaci. Podle výběrového šetření pracovníchsil pracovalo na pozicích s nižší kvalifikační náročností(KZAM 5-9) přibližně 28 % ze všech osob s terciárním vzdělánímz třetích zemí. Mezi českými pracovníky to bylo pouze4 % a mezi pracovníky ze zemí EU/EHP prakticky nikdo.Přitom je třeba stále brát v úvahu, že výběrové šetření systematickypodhodnocuje počty pracovníků z třetích zemípracující na nízkokvalifikovaných pozicích z důvodu jejichbydlení na ubytovnách (viz výše). Skutečný podíl vysokoškolákůz třetích zemí, kteří pracují v kvalifikačně méně náročnýchpozicích, je tedy pravděpodobně ještě vyšší.Zdá se, že Česká republika neumí plně využít potenciálpracovníků přicházejících z třetích zemí a nabídnout jimzaměstnání odpovídající jejich kvalifikaci. A přitom značnáčást terciárně vzdělaných cizinců má technické či zdravotnickévzdělání, které je v ČR velmi poptávané. Kvalifikovanípracovníci z třetích zemí jsou přesto motivováni do ČRpřicházet. Mzdový rozdíl a rozdíl v nabídce pracovníchpříležitostí je tak vysoký, že vysokoškolsky vzdělaným cizincůmse vyplatí nekvalifikovaná práce v ČR více než kvalifikovanápráce v zemi jejich původu. Zapojení cizinců dokvalifikovaných pozic na českém trhu práce může bránit ijazyková bariéra.Pokud nejsou cizinci z třetích zemí zaměstnáni na vysocekvalifikovaných pozicích, jsou také mzdově znevýhodněnioproti Čechům. Ačkoli nejsou k dispozici přesná data,z výpovědí zaměstnaných cizinců vyplývá, že jejich nástupnímzdy i mzdový postup jsou výrazně nižší než u Čechůzaměstnaných na stejné pozici u téhož zaměstnavatele. A toi u cizinců, kteří již mají v ČR trvalý pobyt (viz Grygar, J.,Čaněk, M., Čejník, J., 2006, str. 17).Migrace kvalifikovaných pracovních sil je obvykle silněpodporována cílovými zeměmi. Země původu se naopaksnaží této situaci spíše bránit, neboť odliv kvalifikovanýchpracovníků (tzv. brain drain) pro ně znamená ztrátu významnéhopotenciálu pro další rozvoj. Pokud se však jednáo pracovní emigraci pouze dočasnou, nemusí být její efektna zemi původu negativní. Pracovní zkušenostv ekonomicky vyspělejší zemi může kvalifikované pracovníObrázek 8: Profesní struktura zahraničních zaměstnanců a volných pracovních míst (k 31. 12. 2008, v %)Zahraniční zaměstnanciVolná pracovní místa2% 7%7%1% 5%24%11%33%3%5%1%3%10%12%1%18%24%33%1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci3. Techničtí, zdravotničtí, pedag. pracovníci 4. Nižší administrativní pracovníci (úředníci)5. Provozní prac. ve službách a obchodě 6. Kvalif. dělníci v zemědělství a lesnictví7. Řemeslníci, kvalif. výrobci, opraváři 8. Obsluha strojů a zařízení9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníciPramen: ČSÚ (2009b), datum přístupu: 2.11.2009 a MPSV (2009d), datum přístupu: 4.11.2009.51