Analytická část kapitoly Kvalita lidských zdrojů - Národní vzdělávací ...

KVALITA LIDSKÝCH ZDROJŮ ● DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ A INFORMAČNÍ SPOLEČNOST29) umístily opět nad průměrem EU-15 i EU-27. V zemíchjako Německo nebo Velká Británie podniky v roce 2007nejvíce investovaly do dalšího vzdělávání ICT personálu.Tato snaha o zvýšení konkurenceschopnosti vyplývá takéz umístění jmenovaných zemí v prostřední části 2. kvadrantu.Celkově je patrné, že konkurenční boj, který se promítldo zlepšování znalostí pracovní síly, se dotkl zejména zemíEU v prvním a druhém kvadrantu, tedy těch, kde ICT sektorzaměstnává více ICT odborníků než je průměr. V relaci mezivelikostí ICT sektoru a podniky zaměstnávajícími ICT odborníkystojí nejvýše Belgie.Mezi příležitosti rozvoje ICT pro lidské zdroje patří jehovyužití ve vzdělávání formou eLearningu. V této oblastiumožňují informační komunikační technologie snažší přístupke vzdělávání, snižovat náklady na vzdělávání a kombinovatněkteré výhody kolektivní a individuální výuky. Příklademdobré praxe je projekt LearnDirect ve Velké Británii, jehožcílem je, prostřednictvím zavedení eLearningových kurzů vplošném měřítku, vyplnit rostoucí kvalifikační mezeru na trhupráce (dále viz box 7).Zpráva Evropské komise o užívání ICT pro podporu inovacía celoživotního učení vydaná v roce 2008 zaznamenávávývoj eLearningu v členských zemích EU od zasedání Evropskérady v Lisabonu v roce 2000 do roku 2008.Z výsledků uplynulých let byly vyvozeny závěry a doporučenípro následující období. Na zasedání v Lisabonu v roce2000 byly informační a komunikační technologie označenyza klíčovou komponentu znalostní ekonomiky a jejich zapojenído vzdělávacího systému současně jako hlavní nástrojjejího budování. V souladu s Lisabonskou strategii byl vytvořenakční plán eEurope zaměřený na rozvoj informačníspolečnosti, ve kterém byl eLearning zařazen mezi klíčovépriority spolu se zavedením širokopásmového internetunebo elektronizace zdravotnictví. Tento plán předcházelstrategii i2010 (viz dále). Podpora ICT ve vzdělávání se stalataké součástí rámcových programů. Stálá podpora bylazajištěna prostřednictvím Sedmého rámcového programu,Programu pro konkurenceschopnost a inovace a dalšíchdoprovodných aktivit Evropské komise (např. program „ICTdovednosti pro 21. století: podpora konkurenceschopnosti,růstu a zaměstnanosti").Od roku 2007 se ICT ve vzdělávání stalo jednou ze stěžejníchlinií celoživotního učení a prioritou čtyř hlavních programů(Erasmus, Comenius, Leonardo da Vinci a Grundtvig).Užívání ICT ve vzdělávání a odborné přípravě tak bylopostupně zahrnuto do hlavního proudu evropských politik.Ze závěrů výše jmenované zprávy Evropské komise vyplývá,že v porovnání s vlivem ICT na transformaci veřejnýchslužeb a obchodu není prozatím dopad na vzdělávání aprofesní přípravu tak velký, jak se očekávalo. Změny by setotiž musely projevit na více úrovních (viz výše), čehož zatímnebylo docíleno. Přitom má ICT velký potenciál jak proceloživotní učení, tak formální i informální vzdělávání. Obdobněje tomu se vzděláváním na pracovišti, ani zde zatímnebyly možnosti ICT plně využity. Nejvíce z nich těží velképodniky a veřejné instituce, zatímco malé a střední podnikyjsou v užívání ICT ve vzdělávání zaměstnanců stále pozadu,ačkoli by mohlo být značným přínosem pro jejich efektivitu.Také inovativní a elektronicky lépe vybavené školy dosahujíve srovnání lepších výsledků, a přesto tyto příklady dobrépraxe netáhnou k následování v míře, ve které se očekávalo.Zkušenosti členských zemí zaznamenané Evropskoukomisí vedly k následujícím doporučením.a) Posílit užívání informačních a komunikačních technologiíve školách, a to nejen ve výuce, ale také transformací vzdělávacíchpostupů, změnou v řízení, v administrativních iorganizačních podmínkách. Teprve tímto způsobem mohoubýt efektivně využity finance investované do infrastruktury.b) Prosadit změnu a inovativnost jako klíčové vlastnostivzdělávacího systému. Mají-li být ve vzdělávání předáványznalosti, kompetence a dovednosti pro inovativní společnost,musí být samo o sobě pružné a inovativní.c) Přispívat k širšímu zapojeni ICT do systému celoživotníhoučení a prosazovat podstatné výhody ICT, které spočívajízejména ve snadném přístupu ke vzdělání, a personalizaciučebních přístupů.d) Omezit sociální vyloučení některých znevýhodněnýchskupin obyvatel z užívání informačních a komunikačníchtechnologií, které jim mohou naopak nabízet snadnějšířešení jejich situace.Box 7 – LearnDirect (Velká Británie), plošné i individuálnívzděláváníLearnDirect je národně uznávanou značkou pro systém vzdělávánízaložený na eLearningu ve Velké Británii. Projekt je financovánMinisterstvem pro inovace, vysoké školství a dovednosti (Dius –Department of Innovation, Universities and Skills). ZnačkaLearnDirect označuje síť vzdělávacích a školících center a jejímvlastníkem je University for Industry (UfI), instituce (nikoliv vysokáškola), která byla založena v roce 1998. Během deseti let se Learn-Direct stal největší eLearningovou sítí svého druhu na světě. Jehohlavními výhodami je personalizace kurzů podle úrovně vědomostí adovedností jednotlivce a snadný přístup ke vzdělávání pro všechny.Personalizace kurzů je zajištěna sérií vstupních testů. Ty jsou koncipoványtak, aby byly prověřeny základní druhy dovedností (matematické,jazykové, práce s daty aj.) a následné elektronické školeníadaptováno na potřeby jednotlivce. Přístup ke kurzu mají účastníciz domova nebo jakéhokoli jiného místa s internetovým připojením.Další alternativou je navštěvování výukových počítačových centerLearnDirect.Pro rychlé zavedení systému do praxe se osvědčila metoda franšíz.University for Industry poskytuje jako franšizér elearningové softwarovéaplikace a další know-how pod značkou LearnDirect vzdělávacíma školicím centrům po celé Velké Británii, kterých je v současnostijiž 770. Cílem projektu Learn Direct je vyplnit rostoucí kvalifikačnímezery na trhu práce. Jak je patrné z následujících údajů,pokud nedojde ke změně, představuje nízká úroveň kvalifikací probudoucí konkurenceschopnost Velké Británie a mobilitu obyvatelvysoké riziko:a) pět milionů lidí v ekonomicky aktivním věku nemá žádnou kvalifikaci,b) Každý šestý obyvatel nedosahuje v gramotnosti (literacy) úrovně,která se očekává ve věku jedenácti let , více než polovina dospělépopulace neovládá funkční početní dovednosti (functional numeracyskills),c) a aby byla Velká Británie konkurenceschopnou na globálním trhu,bude britský trh práce do roku 2020 potřebovat dalších 5 milionůvysoce kvalifikovaých pracovníků.Britská vláda uplatňuje v souvislosti s rostoucí kvalifikační mezerouna trhu práce aktivní politiku. Learn Direct patří mezi jedno z těchtoopatření. Od roku 2000 prošlo tímto školícím systémem více neždva a půl milionu klientů. Školení jim pomohlo získat nové znalostia dovednosti a tím i vyšší šance na uplatnění na trhu práce. Odpodzimu 2008 poskytuje také kariérní poradenství vztahující se kvýběru kurzů dalšího vzdělávání, návratu do zaměstnání, možnostemčerpání podpory a péči o dítě.39