Regenerace a rekultivace brownfieldů - FAST

Environmentální aspekty regeneracebrownfieldsDoc. Ing. Barbara Stalmachová, CSc.Institut environmetálního inženýrstvíHornicko – geologická fakultaVŠB – Technická univerzita Ostrava17. listopadu 15708 33 Ostrava – PorubaZeleň vhodná k rekultivaci

Základní pojmySanace - odstranění škod na krajině komplexní úpravou území a územníchstruktur. Sanace obsahuje i rekultivace všech pozemků dotčených vlivemdobývanírekultivace - soustava technických a biologických opatření vedoucích kzúrodnění deficitních půd. Cílem rekultivace je vytvoření nové půdy a urychlenáa kvalitní přeměna zdevastované plochy tak, aby byly funkční zemědělsky,lesnicky, vodohospodářsky, rekreačně, ekologicky. V neposlední řadě je cílemzačlenit zrekultivovanou půdu do krajinyrekultivační cíl - způsob konečného využití plochy nepříznivě dotčenéprůmyslovou činností v souladu se základními nástroji územního plánovánírekultivační cyklus - soubor opatření technické a biologické povahy. Časověohraničuje rekultivační činnost na ploše, na níž byla devastace vyvolána lidskoučinností od zahájení prací až do ukončení

Co je tedy úkolem rekultivace? Rekultivace je uvedení postiženého území do takového stavu,aby zde mohl fungovat soběstačný ekosystém. aby byly obnoveny krajinné funkce:Mimoprodukční funkcekrajiny ekologická stabilita a rovnováhajednotlivých ekosystémů, velká druhová rozmanitost, velká únosnost a potenciálkrajiny, schopnost autoregulace, estetika krajiny, retenční schopnost krajiny, sociální funkce, pracovní možnosti lidí bydlení lidí, rekreace lidí.Produkční funkcekrajinyvýroba potravin aprůmyslových surovin,těžba nerostnýchsurovin,těžba dřeva,výroba energií,průmyslová výroba.

Faktory ovlivňující volbu rekultivace adruhové složení dřevinGeografická poloha - odlišností světelných a srážkových poměrů →ovlivňují růstové podmínky a vegetační dobuNadmořská výška→ teplota a atmosférické srážky. Se vzrůstajícínadmořskou výškou stoupá i množství srážek a ubývá teplot→rozrůznění půdních vlastností a zároveň i změna růstovýchpodmínek.Reliéf terénu je určen především: expozicí, svažitostí a členitostí. Nazákladě odlišnosti výše uvedených faktorů a diferenciací horninovéhoprostředí zásadním způsobem limituje obsah i formu přístupnýchživin v půdě.Expozice → délka stínu, denní doba záření → větší tepelnou záhřevnostpůdního povrchu plochy. Jižní a západní sklony svahů vykazují vyšší intenzitu tepelného isvětelného záření, která ovlivňuje proudění vzduchu v přízemních vrstváchatmosféry a způsobuje vysoušení daného stanoviště. Severní a severovýchodní svahy jsou vystaveny účinkům záření dalekoméně, proto jsou charakterizovány vyšší vlhkostí a nižšími teplotami

Faktory ovlivňující volburekultivace Vegetace je závislá na hlavních vegetačních faktorech: na sluneční energii ve formě světla, tepla, na vodě a minerálních živinách v půděekologické faktorycharakterizujíkvalitu danéhostanovištěEF se odráží vestavu/volběskladbyvegetace/dřevin Vazba mezi prostředím a rostlinami je úzce spjata. Při rozhodovánío způsobu využití devastovaného pozemku mohou být rostliny vokolí úspěšným vodítkem.

Využívání melioračníchschopností rostlin Při biologické přípravě půdy využíváme meliorační schopnostirostlin = vytvářejí vhodnější podmínky pro růst hlavních dřevin. 1. Rychlý růst v mládí. Rychlé zakrytí půdního povrchu → vytvářenímikroklimatu, poskytování opadu, drenážovaní půdy, krytí a stabilizacipůdy - (olše lepkavá, topol osika, bříza bílá, jeřáb ptačí) 2. Odolnost proti suchu. Při výsadbách na plochy v nižšíchoblastech s malými srážkami a nízkou relativní vlhkostí vzduchu, přivýsadbách do písčitých půd a suchých ekotopů – borovice lesní, dřínobecný, jeřáb muk, skalník obecný. 3. Odolnost proti přebytku vody – olše lepkavá, topoly, vrby,bříza pýřitá

Využívání melioračních schopnostírostlin 4. Odolnost proti mrazu – aby nedocházelo k poškozenínarašených sazenic cílových dřevín a oslabení jejich růstu -výsevy/výsadby odolných dřevin: bříza, jeřáb, topolosika, ale i dřevin hlavních (lípy, buk, javor, duby) 5. Schopnost obohacovat půdu živinami. Druhy, kterésvým dobře se rozkládajícím opadem obohacují půdu,aktivizují mikrobiální činnost a zlepšují půdní reakci – olše,lípa, habr, opadavé listnaté keře. Pomocné dřeviny sázíme obvykle současně s dřevinamihlavními, ale pokud pouze připravují nezbytné prostředí,potom je vysazujeme s potřebným časovým předstihem –krajinné rekultivace.

Využití okrasných dřevin V urbanizovaném prostoru je možné využití škálydruhů a kultivarů zahradnických výpěstkůRekultivace brownfieldu: Arboretum Bystrovany u Olomouce

ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ DŘEVINVHODNÝCH K VYUŽITÍ PROREKULTIVACEROZDĚLENÍ DŘEVIN PODLE NÁROKŮ NAVLHKOST SUBSTRÁTUxerofyta (druhy schopné růstv suchých půdách): jalovec obecný,borovice lesní,borovice černá,dub pýřitý,hloh obecný,trnovník akátstepní keře:jeřáb břek Růže: - R. canina, R. rubiginosa, R.micrantha, R. pimpinellifolia, Rosagallicasvída krvavádřín obecný,ptačí zob obecný, řešetlák počistivý, třešeň křovitáR. pimpinellifoliaPrunus fruticosaRosa gallica

ROZDĚLENÍ DŘEVIN PODLE NÁROKŮ NAVLHKOST SUBSTRÁTUxero-mezofytadruhy, rostoucí ve vlhkých půdách,ale snášející přísušky:Dub letní,Dub zimní,Bříza bílá,Javor babyka,Javor mléč,Jilm ladní,Třešeň ptačí,Jabloň lesníRůže spp. - R. canina, R. pimpinellifoliaSvída krvaváDřín obecnýPtačí zob obecnýLíska turecká

ROZDĚLENÍ DŘEVIN PODLE NÁROKŮ NAVLHKOST SUBSTRÁTUMezofytadruhy vlhkých a živných půd:Lípa srdčitá,Habr obecný,Jasan ztepilý (horský),Modřín opadavý,Jírovec maďal,Buk lesní,Bříza bílá,Javor klen,Jilm horský,Líska obecná,Bez černýKalina obecná

ROZDĚLENÍ DŘEVIN PODLE NÁROKŮ NAVLHKOST SUBSTRÁTUMezo-hygrofytadruhy s vyššími nárokyna vlhkost a úživnostpůd:Jilm vaz,Střemcha ptačí,Topol černý a kříženci,Vrba jíva,Vrba bílá,Vrba křehká,Bříza pýřitá,Olše šedá,Krušina olšováFrangula alnusUlmus laevis

ROZDĚLENÍ DŘEVIN PODLE NÁROKŮ NAVLHKOST SUBSTRÁTUhygrofytadruhy rostoucív mokrých azamokřenýchpůdách, vyžadujícívysokou vlhkostpůdy:olše lepkavájasan ztepilý(nížinný),vrbySalix capraeaSalix purpurea

Nároky na vlhkost substrátu vycházející z vlhkosti substrátuovlivněných buď výškou hladiny podzemní vody, nebo dotacívodou srážkovou, případně povrchovou (nivy toků): nepatrné: borovice lesní, borovice černá, trnovník akát, břízabílá(?), topol osika vysoké: olše lepkavá, jasan ztepilý(s výjimkou vápenatých půd),topol černý a kříženci, vrby. střední: ostatní dřeviny.Hloh jednobliznýTrnovník akátOlše lepkavá

Platí:S nedostatkem vlhkosti v podloží se snadněji vypořádají druhyschopné růst v mělkých půdách (dřeviny mělce kořenící – břízabílá, javor babyka, habr obecný, jeřáb ptačí). Jejichúspěšnost závisí na hloubce překryvných úrodných azúrodnitelných zemin. větší úspěch při zarůstání ploch mají smíšené porosty Pro obnovu plochy je hlavním kritériem co nejrychlejší zapojeníporostu. Traviny (luční druhy mezofilních až hygrofilních luk, jako je Loliumperenne – jílek vytrvalý, Dactylis glomerata – srha říznačka)nesplňují požadavky kladené na bylinný podrost, protože nastanovištích, kde je limitním faktorem množství vody v půdě,výrazně konkurují vysazeným stromečkům. To má potom zanásledek vysoké procento úhynu sazenic.

DĚKUJI ZA POZORNOST